1
masthead
15. července 1908. Číslo 193
4
article
ník ujistil, že vláda jest odhodlána zachovati
nedotknutelnou nadvládu Anglie
na moři. Za rokování znovu se Mae Kenna
vrátil k vývodům o lodním programu a podotkl,
že několikráte proneseno bylo srovnání s něme-
ekou říší. Přeje si prohlásiti, že v takovém
srovnání není nepřátelského kroku proti Něme-
cku. (Pochvala.) Německý lodní program jest
předmětem srovnání jen proto, aby Anglie měla
měřitko pro vlastní pokrok ve stavbě lodl. Roz-
počet na stavbu lodí byl pak schválen.
Zálohy králi — krádeží.
V portugalské sněmovně pairů zavdalo ro-
kování o civilní listě podnět k opětným prud-
kým hádkám. Alfonso Costa prohlásil udi
lení záloh královské rodině z
krádež. Schůze musila býti přerušena.
Mezi Costou a Garciou, jejž Costa do záležito-
sti té zatáhl, dojde k souboji.
Zděšení v Marokku.
»Morning Post« sděluje z Fezu: Zpráva
obsazení Azemmuru Francouzy, jakož i pověsti
o pochodu sultana Abdula Aziza k Marakeši
budí zde velké zděšení. Úradníei
protisultána Muleje Hafida nemohou si prý
zprávy tyto srovnati s opětným ujišťováním
Francie o neutralitě. Činí se přípravy k brzké-
mu »odchodu« Muleje Hafida z Marakeše.
Costa
Garcia
Azemmura Francouza
Abdul Aziza
Marakeš
Hafid
Mulej Hafid
Anglie
Maroko
Francie
Morning Post
5
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
7
article
* Dnešek na výslavě. Výslava olevřena denně
do 12. hod. noční. Pořad: Promenádní koncerty: od
4. do 10. před průmysl. palácem kapely p. Hermanna
před býv. fontánou kapely pěš. pluku č. 102. O7
hod. večer symfonický koncert výstavního orchestru.
Druhý večer Beethovenův. O 8l/2 uměl.
kabaret pl. M. Zieglerové. Od 9. do 91/2 slavnostní
osvětlení.
. V pavilonu keramiky krok za krokem se pře-
svědčujeme o pěkném pokroku, který v tomto oboru
učinil český průmysl. Nejen staré továrny mají na
něm svůj dil, nýbrž i podniky poměrně mladé se
representují způsobem, jenž činí všechnu čest jim
i průmyslu českému vůbec. Takovouto firmou jest
továrna Rydl Thon ve Švijanech-Podolí.
která po jednoročním trvání se staví po bok starým
závodům a strhuje na své výrobky pozornost čet-
ných návštěvníků. Výrobky její, vyníkajíce lechnickou
vyspělostí, rázovitostí i uměleckou umírněnosti, svědčí
o bohaté zkušenosti odborné i zdatnosti závodu,
který už dnes jest mezi prvními svého oboru. Model,
dekor, vše hoví plně účelu, všude zachovány meze
eslelickými příkazy daně. Material činí d jem síly,
tvrdosti a schopnosti vzdorovati všem vlivům. Mo-
dely některých nádob se podobají přímo drobným
architekturám. Tvrdá glasura, temně zbarvená a spíše
hrubá podobá se kamenu. Jen místy lesklá sklovina
prozrazuje keramiku. Celek svou dokonalou zladě-
ností příjemně kontrastuje s tuctovým zbožím porce-
lánovým, Iavencovým a majolikovým. Stránka umě-
lecká není na újmu praktické. Silný, zvonivý, úplně
zpečený střep nessaje ani vodu ani vlhkost a schop-
ností vzdorovati vlivům atmosferickým činí z »gran-
tonu« velevhodný materiál k výzdobě facád a j.
Hermann
Beethovenův
M Ziegler
Rydl Thon
Iavencův
ŠvijanyPodolí
8
article
Firma dokazuje svou zdatnost i v jemně keram cu
řadou předmětů v moderních tekoucích glasurách.
redukcích s krvavou červení, krystalovaných hoba-
tým lystrem. Zmínky zasluhuje vzorné české nádob
a předměty zdobené rázovitým národním orna-
mentem.
„. Český pomocný zemský spolek pro nemocné
plicními chorobámi v království českém pořádá
každý úterek a čvrtek od 4—5 hod. odpol. demon
strace a výklady vystavených předmětů (v levém
křídle průmyslového paláce).
9
article
OSLLOS
OSLLOS
Praha-II., Jungmannovo nám., 21
vystavuje ou
v paviloně interiérů, dále zařízení vý-
stav. kanceláří Obch. komory (statisti-
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i u
četných soukromých vystavovatelů.
— Telefon 3312. — 12478
Zvláštní výstavní vlak z Veselí-Mezimost
do Prahy a zpět vypraví odbočka Zemské jednoly
zřízenců drah Vesell-Mezimosti a Tábor 26. července
t. r. za značně sníženou cenu. Cena jednoho lístku
tam i zpět i s výstavní vstupenkou z Veselí Mezi-
mostí 4 K 30 hal., z Tábora 3 K 60 hal. Odjezd
z Vesell-Mezimostí 26. července ve 3 hod. 48 min.
ráno. Odjezd ze Soběslavi ve 3 hod. 58 m., z Roudné
ve 4 hod. 6 min., z Plané ve 4 hod. 15 m., z Tabora
ve 4 hod. 30 min. Příjezd do Prahy v 7 hod. 48 m
ráno. Odjezd z Prahy o 10. hod. 42 min. večer
Lístky lze obdržeti ve Veselí Mezimosti u vrátného.
v Táboře ve velkoobchodu A. V. Vojta. V nádražní
pokladně se lístky nevydávají.
. Následování hodno. 13. t. m. navštívilo vý-
stavu 50 žaček III. ročníku měšť. školy divčí v Kra
lupech za vedení sl. Slanské a věnovaly na Ústřední
Matici školskou 1 K.
. Včera navštívilo výstavu 11.136 platicíeh
osob.
A V Vojta
Praha
Jungmannův já
Tábor
VesellMezimostí
Soběslav
Roudná
Planá
Tabora
obchodní . komora
Mezimost a Tábor
10
article
„. Výprava Slovinců do Prahy Dne 17. čer-
vence odpoledne přijede do Prahy větší výprava Slo-
vinců, kterou povede slovinský publicista Franjo
Krašovec. Výletníci se zastaví v Plzni den
V Praze pobudou 4 dni a navštíví kromě výstavy
též pražské památnosti. Slovinci hodlají navštíviti
také Mělník a Tábor. Pražské obecenstvo naše jiho-
slovanské bratry zajisté vřele uvítá. Doba příjezdu
bude ještě oznámena. — Ve středu dne 22. t. m.
uspořadán bude na počest této výpravy přátelský
večer v Malostranské besedě.
. Z ústředního spolku českých profesorů.O
prázdninách prodává pp. členům spolkové vstu-
penky do výstavy školník c. k. reálky v Praze
VII., Beleredího třída č. 990 (předposlední stanice
elektrieké dráhy před výstavou).
Krašovec
Praha
Plzeň
Mělník
Tábor
Beleredí třída
malostranský beseda
11
article
Po tragickém zakončení květinového
Po tragickém zakončení květinového
korsa na výstavišti.
Trestní vyšelf ování.
Neblahé zakončení projižďky květinami ozdo-
bených vozů na výslavišti jest nyní předmětem vy
šetřování u Irestního soudu. K návrhu státního zaslu-
pitelství zahájeno řízení trestní proti F. Gyorgie-
wiezovi ve smyslu přečinu proti bezpečnosli živol
dle § 335. tr. zák. Vyšetřování svěřeno vyšetřujícímu
soudcí p. adj. Sýkorovi, u státního zastupitelství má
přidělen případ substitut p. rada Blattny. Včera od-
polodne odebral se vyšettující soudce do hotelu „u
saského dvora“ a podrobil F. Gyorgiewicze výslechu.
Spisy trestní v příčině Gyorgiewicze budou pak po-
sloupeny onomu vojenskému soudu, pod johož právo-
moc náleží jakožio poručík v příkaznosti.
Paní Kamil Kaizlová i Gyorgiewicz svěřili své
právní zaslupování pražskému advokálu p. dru.
Weinfurtrovi, který navrhl, aby treslní vyšetřování
bylo rozšířeno také proti neznámým pacha-
telům, čemuž také vyhověno.
Otázce náhrady poškozeným osobám nemožno
předbihati,
Sýkora
Kaizlová
Gyorgiewicz
Weinfurtr
12
article
Pohřeb nsmrcené herečky sl. Slavinské.
Včera před 4. hod. odpolední shromáždily se
a kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě veliké
zástupy obecenstva. Lidé všech tříd a kruhů z Prahy
i předměstí přicházeli vzdáti poctu tělesným ostat-
kům sl. Slavínské z Rittersbergů, která při so-
bobním neštěstí na výslavišti byla splašeným koněm
F. Gyorgiowicze smrielně zraněna na hlavě a potom
ještě kočárem přes prsa přejeta. Tisíce a lisico lií
lísnilo se ve Štěpánskě ulici nejen u kostela, ale i po
celé cestě až k museu, kde rozsáhlá rampa byla obe-
censtvem přeplněna. Koslel byl do posledního mísle-
čka vyplněn. V průčeli hlavní lodi chrámové poslaven
byl nádherný katafalk, na němž spočívala černá kn-
vová rakev s tělesnými ostašky zesnulé šlechetné
dámy, vlusteneckým smýšlením tak prodehnuté. Na-
rakev položena byla kylice vonných květin. Kolkolem
plály veskovice a rozloženy byly věnce se stuhami
barov národních, na nichž zlatým písmem nalézale
se vřelé věnování.
Slavinský
Štěpán
Koslet
Praha
Štěpánsk
Rittersberg
13
article
Věnce a kytice věnovali: činohra Národního di-
vadla, členové opery Národního divadla, Ognisko
polské v Praze, rodina J. V. Friče, rodina dra. Kuhla
z Bechyně, dr. Pr. a Julie Budzki z Čenstochova,
Kateřina Skrejšovská, »Slaré přítelkyni — tři sestry«
H. Strohschneider, Polští účastníci slovanského sjezdu
v Praze, rodina Langiova, Jaroslav Kvapil, Ida Ma-
řáková aj.
O 4. hod. odpol. vstoupil kaplan od sv. Apoli-
náře P. Kudrna a na kůru zapěl sbor Narodního di-
vadla dojemné smuteční skladby »Sladce dřímej“,
»Salve Regina« a »Milosrdný bože«.
Mezi smutečními hosty byli zejména pp.: sta-
rosta měst pražských dr. K. Groš, předseda Národní
rady české dvor. rada prof. dr. Čelakovský, poslanee
J. Anýž, předseda Společnosti Národního divadla
arch. Simáček, místopředseda prof. dr. Hlava, před-
seda výkonného výboru jubilejní výstavy L. Bondy.
místopředseda Riedl z Riedensteinů, sekretář vl. rada
Hotowetz, posl. dr. Podlipný, spisovatelé Ignát Herr-
mann, Bohdan Kaminský. K. Mašek a A. B. Dostál,
dramaturg Národního divadla Jaroslav Kvapil, řed.
městského divadla na Král. Vinohradech F. A. Šubrt,
pí. A. Podlipná, pí. Kuklová-Bezděková, advokát dr.
J V Frič
Kuhl
doktor
Budzki
Skrejšovská
Slarý
H Strohschneider
Langiův
Kvapil
ma
Apoli
P Kudrna
K Groš
profesor
Čelakovský
J Anýž
Simáček
L Bond
Riedl
Riedenstein
Hotowetz
Podlipná
Herr
Kaminskij
K Mašek
A B
Dostál
Král
F A Šubrt
A Podlipná
Kuklová
Bezděková
Praha
Bechyně
Narodní di
Salve Regina
národní di
národní divadlo
Ogniský
národní rada
jubilejní výstav
Čenstochův
14
article
Dvorský, prof. dr. Slavík, primář dr. Semerád, rada
zem. výboru Šafařovič, akad. sochař Mařatka, obecní
starší V. Březnovský, řed. gymnasia Hansl, prol.
Pražák, ředitel akad. gymnasia Dohnal, komorní ra-
dové Zvěřina a Vaníček, pí. P. Maternová, prol.
Brábek, ob. starší Šeyd, vrchní komisař Fahoun.
četní členové Národního divadla a předměstských
divadel, členové výboru Ústřední jednoty českého
herectva pp. místopředseda Hurt, Kovář. Focht, Ze-
lenka, Pražský, Kubík, Spurný. Pollert, Danzerová,
Hašler, Hurt ml., Procházka, z brněnského Národ-
ního divadla p. Pech a pí. Pechová, za východo-
českou župu p. Bobuslav a pí. Prochäzková, z Plzně
p. Janský, z divadla »Uranie« pp. Čonský a Kaška
ředitel divadla Faltys, z Pištěkova divadla pp. Hečl
Marek ml. a st., ze smíchovského divadla pp. Bíno
Faltys ml. a režisér Housa, řed. Budil, prof. Čechner
vl. rada Olič, restauratér Brejška, Rutlner, dámy ze
ženských spolků a j. v.
Dvorská
profesor
doktor
Slavík
Semerád
Mařatka
V Březnovská
Hansl
Dohnal
Zvěřina
Vaníček
P Maternová
Brábek
Hurt
Focht
Kubík
Spurná
Pollert
Danzerová
Hašler
Procházka
Pech
Pechová
Prochäzková
Janský
Čonský
Kašek
Faltys
Bína Faltys
Housa
Budil
Čechner
Olič
Brejšek
Rutlner
Plzeň
národní divadlo
Pištěkův divadlo
smíchovský divadlo
15
article
Po ukončených obřadech pohřebních byla rakev
snesena do čtyřspřežního andělového pohřebního
vozu. Velmi dojímavě působilo na veliký zástup
obecenstva, že rakev nesli z kostela do pohřebního
vozu čtyři polští účastníci slovan-
ského sjezdu v polském národním
kroji. Byli to pánové Klimčik, Ronosska, Dejderek
a Miščik. Dověděli se, že je pohřeb slečny vlastene-
ctvím prodchnuté a přišli jí tak význačným způso-
bem prokázati poctu. Sami také nesli věnce v čel
pohřebního průvodu. Za nimi nesli věnce členov
Ústřední jednoty českého herectva, následoval vůz
věncový a pohřební. Za rakví ubíral se starosla měst
pražských p. dr. Groš, předseda výkonného výboru
jubilejní výstavy L. Bondy, dramaturg Národního
divadla Jar. Kvapil a zástupre Ústřední jednoty če-
ského heractva Hurt a následovali ostatní smuteční
hosté v nepřehledném zástupu.
Na pohřebním voze za rakví zavěšeno bylo
smuteční oznámení o zesnulé: »Jindřiška Slavinská
z Rittersbergu, bývalý člen Národního divadla
v Praze. Zemřela dne 11. července 1908e.
Klimčik
Ronosska
Dejderek
Miščik
doktor
Groš
L Bond
Hurt
Jindřišek Slavinská
Rittersberg
Praha
jubilejní výstav
národní divadlo
16
article
Pohřeb ořekáván byl ve Štěpánské ulici a n
Václavském náměstí, zejména u musea, nepřehlednými
zástupy obecenstva, které při přijezdu pohřebního
vozu vzdávalo ostatkům zesnulé upřímnou poctu.
Slečna Slavinská byla pochována ve vlastním
hrobě na VI. hřbitově sedmém oddělení. S rakví.
v níž jest uložena tělesná schránka její, byly pocho
vány i ostatky tety sl. Slavinské, která byla její v
chovatelkou, dále ostatky olce, rovněž trngi ckým způ
sobem zesnulého.
Při spouštění rakve do lůna země sbor pěveů
Národního divadla zapěl »Všech přátel kruh« a »Milo
srdný bože«.
Za mocného pohnutí opouštěli smuteční host
hřbitov.
Tragické událosli v rodině z Rittersbergi.
Prazvláštní historie tragiky odehrála se v rodině
z Rittersbergů, jejíž posledním polomkem byla sl. Sla-
vinská. Její otec i její děd rovněž byli usmrceni př
splašení se koní. Staré záznamy o tom vypravují ná-
sledující dojímavé podrobnosti:
Praděd Jindřišky Slavinské, c. k. dělostřelecký
setník Maxmilian Rilter, vyznamenal se v r. 175
při hájení Prahy při obležení Prusů tak, že byl
císařovnou Marií Terezil povýšen do stavu šlechti
ckého s přídavkem »z Rittersbergu«. V roce 1780
povila mu jeho choť Anna Geronišová z Libušína
synka Jana, který v mužných svých letech byl lite-
rárně činným, zejména ve vojenské bistorii. V letech
dvacátých minulého století velmi platně zúčastnil se
uměleckých snah, zvláště pak působil ve výboru nově
založené společnosti vlasteneckých přátel umění. Byl
také spoluzakladatelem spolku pro církevní hudbu
v Čechách. Dal podnět ke zřízení Mozařtova pomníku
v Praze, řídil práce komitétu, k tomu clli utvořeného
a mramorové poprsí Mozartovo, zhotovené Emanuslem
Maxem, svěřil do opatrování universitní bibliotéce.
Slavinská
Slavinský
Jindřišek Slavinský
Rilter
Prus
Marie Terezit
Geronišová
Jan
Mozařtův
Max
štěpánský ulice
Václavský náměstí
Praha
Libušín
Čechy
národní divadlo
Mila
17
article
Jan rytíř z Rittersbergu zemřel dne 18. června 1841
za tragických okolností. Při jizdě v kočáře po silnici
u Kanálské zahrady splašili se koně, Jan
z Rittersbergu byl z kočáru vyhozen a dopadl na
zeď s takovou prudkostí, že rozbil s
hlavu a okamžitě zemřel.
Zanechal syna Ludvíka, v roce 1809 rozeného
který po smrti svého olce odebral se do Lvova, kd
působil jako učitel hudby. Tam pojal za choť sl
Slavinskou, která mu v roce 1843 povila dceru Ru-
ženu. V roce 1844 spadl Ludvík z Rittersberg
na projížďce se splašeného koně a utrpěl
tak vážné zranění, že nemohl dále působit jako
učitel hudby. Léčil se v Teplicích, načež přesídlil do
Prahy. V roce 1848 narodila se dcera Jindři š ka
V roce 1853 převzal redakci časopisu »Agramen
Zeitung“, vrátil se však v r. 1857 do Prahy a usídl
se ve Vršovicích. Dne 6. června 1858 zemřel. Za pů
století jeho dcera, slč. Slavinska, tak truchlivým způ-
sobem přišla o život . .
Na zdi u místa nedaleko Kanálské zahrady byla
zasazena pamětní deska, hlásající, že zemřel zde
rytíř z Rittersbergu . ..
Jan rytíř
Jan
Rittersberg
Ludvík
Slavinská
Rittersberg
Lvov
Teplice
Praha
Vršovice
Agramen Zeitung
18
article
Obrovský požár v rafinerii
petroleje v Pardubicích.
Obrovský požár v rafinerii
petroleje v Pardubicích.
V odpoledních hodinách včerejšího dne
krátce po čivrté, došly do Prahy z Pardubie
telefonické a telegrafické zprávy, sdělující po-
plašnou zvěst, že obrovská rafinerie petroleje
v Pardubicích, dříve David Fanto a spol., nyní
akciová společnost, stojí v plamenech.
Kdo zná nesmírný, toho druhu v Rakou-
sku největší závod, dovedl si představiti, co by
znamenala tato zpráva, kdyby do slova byla
pravdivou. Z těch důvodů ihned vyslovováno
správné domnění, že běží o požár celého
»petrolejového města«, rozkládajícího se na ve-
likém prostoru nedaleko nádraží pardubického
a poděl pravé strany trati společnosti rakousko-
uberské státní dráhy, přijíždíme-li od Prahy,
nýbrž jen o jeho část, o některou z dvacetia
více snad ještě budov, které rozprostírají se na
ploše 100.000 čtverečných metrů. A hned o
počátku, kdy sporé zprvu zprávy zněly ne-
určitě, usuzováno, že jde asi o bednárnu, nebo
skladiště, objekty samy sebou arci obrovské,
Asi o 6. hod. večerní došel redakce naš
telegram, jímž vznik kalastrofy, její rozsah
průběh vylíčen byl taktoa
Z Pardubic. Po 3. hod. odpoledni
vypukl ve zdejší obrovské rafinerii
dříve Fanto a spol. z příčiny dosu
záhadné požár. Bleskurychlým
způsobem při hořlavé povaze látek
zde shromážděných se rozšířil a
zachvátil: expedici, velike
skladiště a bednárnu. Hoří
veliké zásoby, dvacet vagonů
petroleje, oleje a benzinu
dále asi 100 velikých nádrží petro-
lejových, sudovina a dříví v bed-
nárně a skladištích je v plamenech.
Fanta
Pardubice
Praha
19
article
Vzhledem k nesmírnému žáru,
prudkosti plamenů a možnosti ex-
plose zadrženy na trati vlaky smě-
rem od Prahy; zásoby petroleje
pak ze značné části vypuštěny do
řeky. Zdali někdo uhořel, neznámo
— škoda nesmírná. Odborníci tvrdí
že požár přese všechno zakročení
hasičů potrvá nejméně dva dny
Činnost záchranná týká se té chvíle
jen lokalisování požáru.
Zpravodaj náš, který večer do Pardubie
odjel, sděluje telefonicky tyto další podrobnosti:
Pasažérům, jedoucím rychlikem společnosti stát-
ní dráhy z Prahy směrem k Vídni a Brnu, od-
jíždějícím z Prahy v 6 hod. 20 min. večer, bylo
již známo, jaká katastrofa stihla pardubickou
rafinerii. Se zvědavým napjetím vyhlíželi již o
Kolína, uzři-li požár. Při značném podráždění
fantasie domnivali se již odtud viděti kouřa
zář. Ve skutečnosti však až asi od Přelouče dle
záře na stmívající se obloze — bylť vlak značně
zpozděn — patrný byl požár. Jinak tomu bylo
již arci na dvě, tři hodiny pěšky od Pardubie.
kde terrain rovinatý připouští rozhled a obzor
širší. Tu již zjevil se divákům hrůzný a přece
úchvatný obraz mohutného ohně, provázenéh
nesmírnými, černými mračny kouře. A v brzku.
při opatrně zvolněné jízdě vlaku, rozevřel se ši-
roký výhled na rozsáhlé jeviště požáru.
S nastalou nocí tím děsivěji na tmavých
konturách oblohy vyjímaly se vysoké jazyky
plamenů žlutavých, rudých i do modra přechá-
zejících. Měli jsme při pohledu úzkost budícím
ilusi požáru petrolejové nafty v Baku. Pro vjezd
do nádraží, jak patrno bylo, učiněna mimořádná
bezpečnostní opatření, neboť rafinerie nachám
se v blízkosti samé trati.
Praha
Vídeň
Brno
Kolín
Přelouč
Bak
20
article
Známe ze zkušenosti a z posledního deseti
letí několak velikých požárů v Praze; nemu však
možno žádný z nich přirovnati ani co do roz
sahu, ani co do způsobu ohně s touto živelní
katastrofou. Zcela odlišným připadá nám prasko
hořící sudoviny a nebezpečných materiáli
v obrovských zásobách zde shromážděných
Také překvapuje výše a šíře plamenů, ktere
vlastně podobají se jediné veliké výhni, jakoby
uměle rozdmýchávané.
Nádraží, nedávno restaurované a rozšířené.
jakož i okolní jeho budovy ozářeny jsou inten
sivním světlem; na poronu jeho panuje veliký
vzruch a snaha udržeti stůj ce stůj nával zvěda
vého obecenstva. Gestujíci na rychlo vyzýván
úřadnictvem i zřízenci dráhy, aby opustili bu
dovu. Když tak učiní, setkávají se na prostran-
ství za nádražím mezi hotelem „na Poště“ a
dále na silnici k Pardubicům a do ulic města
se zástupy obyvatelslva, které živě rokuje o ne-
blahé události.
Praha
Pardubice
21
article
Přístup nepovolaných k rafinerii přirozeně
jest zamezen; četnictvo, vojsko a hasiči pečuj
o uzavření rozsáhlého komplexu budov. Doví
dáme se, že hořicí objekty jsou především bed
nárna a skladiště sudů. Nejeden z cestujících
tratí společnosti státní dráhy vzpomene si do-
jista, že toto skladiště v podobě tisíců sudů
v pyramidy na sobě narovnaných rozkládalo se
v samé blízkosti dráhy. V této chvíli změněno je
v pekelnou výheň, neboť co padlo plamenům
za oběť, nedá se zachrániti nijakým úsilím.
Tážeme se věrohodných svědků po vzniku
požáru a sděluje se nám:
Krátce po 3. hodině odpolední, kdy práce
v rafinerii byla ve všoch odděleních
v plném proudu, pojednou vydáno
bylo výstražné znamení na oka-
mžité zastaveni práce a v zápětí
signalisován oheň, kter, vznikě
vo starém rozsáhlém skladišti ben-
zinu a petroleje. Dělníci a dělnice za-
nechali části oděvu v místnosti a prchali zděšeně
dveřmi i okny, aby zachránili životy.
22
article
Bylo svrchovaně na čáse, neboť krátee po
poplachu otřásly vzduchem děsně výbuchy
benzinu a celá místnost skladiště rychle plnila
se hustým, neproníknutelným, dusícím čoudem,
který prorazil střechu, jíž v brzku vyšlohly jako
ohnivé jazyky plameny do výše 20—25
metrů. Kolem nich vinul se černý dým do
závratné výše jako obrovský sloup větrné
smešti.
Požár způsobil nejen v závodě
samém, ale i v celém městě i nej-
bližším okolí hotovou paniku.
Z města spěcbali nesčetní zástupové k požářišti
a místní dragonská posádka, jež se v čas k obní
dostavila, měla nesnadnou práci s udržením po-
řádku, takže nezbylo naž utvořiti před továrnou
pevný kordon, jímž nikdo mimo sbory hasič
ské nebyl vpuštěn. V krátké době požár roz
šířil se bleskurychle i na novostavbu bed
nárny s velkými zásobami hotových sudů,
dňíví a různého náčiní. Na hájení těchto objektů
nebylo ani pomyšlení a všecka péče hasičů vě
nována byla k záchraně budov kancelář
ských a obytných. Dozorčí personál
osvědčil v kritiekých těchto chvílích neobyčej
nou rozvahu a konal záchranné práco s pře
kvapujícím klidem.
Byloť především nutno pamalovati na za
mezení dalších katastrof, neodvratných a nedo
myslitelných, kdyby oheň byl pronikl k velikým
nádržím s petrolejem, benzinem a olejem.
A tu podařilo se z hořícího skladiště vy
pustiti postranními rourrmi vel-
ké zásoby benzinu k expedici již
připraveného; také nákladní vlaky
s naplněnými sudy hotového zboží ještě v čas
vypraveny byly z továrny středem již ro z-
káceného živlu v bezpečí, čímž za-
bráněne bylo nebezpečí, jež mohlo míti násled-
ky nodozírné.
Ve skladišti i sousední budově shořela vedle
velikých zásob petroleje a benzinu též všecka
kola a uložené šatstvo dělnictva. Výbuchy
23
article
způsobenými při vzniku požáru, přes to, že pa
novalo v kritickém okamžiku úplné bezvětří,
odhozeny a na všechny strany a ž na půl ho-
diny cesty rozmeteny kusy dehtových střech
tašek a pod. přodmětů.
Ředitel rafinerie, na slovo vzatý odborník
v době, kdy požár vypukl, meškal v Praze a p
telegrafické zvěsti o vzniku požáru automobilem
přibyl na místo katastrofy, aby záchranné, resp
isolační práce řídil. Hlavnímu akcionáři Fantovi
do Vídně rovněž podána okamžitě zpráva.
Že k hořícímu „petrolejovému městu“ sjely
se husičské sbory z Pardubic a široširého okoli
netřeba zvlášť uváděti; hašení vodou však uzná-
no za nebezpečné a z toho důvodu tlumen požár
ovšem pramálo vydatným způsobem k svému
rozsabu, pískem.
V hodinách večerních povoláni byli na rychlo
zodníci, aby zazdili okna požáru nejblíže slojí
cích budov, by tímto způsobem čelilo se zavlečenía
rozšíření ohně. Dle ujištění interesovaných osobnost
výroba tovární sice neutrpí, nedojde-li k neočekáva
nému nějakému obratu; za to však expedice petro-
loje do nedohledné doby je zastavena.
Fanta
Praha
Vídeň
Pardubice
24
article
Obrovská rafinerie pardubická zbudována byl
fírmou David Fanto a spol. v roce 1888 a v roce
1889 započala s výrobou. Později přeměněna v akcio-
vou společnost, stala se největším závodem tohe
druhu nejen v Čechách, nýbrž i v Rakousku. Za úče-
lem expedice cisternových vozů, jichž má svůj vlast-
ní rozsáhlý park, jest jak s priv. společností státn
dráhy rakousko-uherské, tak i s rakouskou severo- zá-
padní drahou a s jiho-severo-německou spojovaci
drahou zvláštními kolejemi spojena. Rafinerie tato
má v přední řadě za účel zpracovávati surový pe-
trolej kavkazský, zabývá se však vedle toho výro-
bou olejů strojových a jiných nerostných tuků. Zá-
vod jest zařízen na roční zpracování 1,200.000
parafinového a 800.000 q parafinu prostého rafino
vaného petroleje a jest dnes po rěcké rafinerii nej
větším závodem toho druhu v Rakousko-Uhersku
Společnost akciová založena v r. 1907 za spolupů-
sobení „Bodenkreditky“, vládne akciovým kapitálen
16 až 18 mil. korun a má své nákladní lodi na Labi
Fanta
Čechy
Rakousko
RakouskoUhersko společnost akciový
státn dráha
25
article
Dunaji a Seině. Továrna sestává z více než dvacet
solidně vystavených budov a má rozvětvenou sí
rourovou v celkové délce asi 40 kilometrů. Jednolliv
provozovací budovy jsou jedna od druhé isolovány
že jest nějaké podstalné přerušení výroby, jako nyn
na příklad následkem požáru, takřka nemožným
Důmyslným vynálezem zachycují a spalují se plyny
při výrobě se vyvinující, kdežto kouř 40 a 60 me-
trů vysokými komíny uníká, čím2 obtěžování okol-
ních sousedů prý vyloučeno. Vody spotřebuje sev
závodě denně asi 25.000 hektolitrů. Spotřebu de
uhražuje kruh velkých studní, táhnoucí se kolem
celého nádvoři. Při výrobě vyskylující se vody od-
padkové sbírají se v síti velkých, kolem colého z-
vodu se rozprostírajících betonovaných stok. Vody
ty vedou se čistírnou, kde se chemicky i mechani-
cky čistí a pak cementovou, 1 kilometr dlouhou sto-
kou odvádějí.
Z Pardubio, o 12. hodině v noci:
Požár, ozařující v nesmírné rozloze cele
okolí, nikterak neutuchá, ač plameny nejsou již
tak závratně vysokými. Vzduch prosycen jes
dýmem a kouřem, přirozeně velmi nepříjemn-
páchnoucim. Do města přibylo znáčně cizinců.
Dle doslechu má býti dožádána pražská hasiě
ská centrála o výpomoc.
Další zprávy sdělíme čtenářům našim v ou-
poledním vydání našeho listu.
Požár
Dunaj
Seina
60 I
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němci hrozí. V 35 německých městech
konaly se v neděli protestní schůze, organiso-
vané německým Volksratem z důvodů zřejmě
teroristických. Němečtí radikálově jich také plne
využitkovali: ku projevům nedůvěry německým
ministrům a ke svržení německého ministra kra-
jana zvlášť a také k výpravám proti německým
poslancům svobodomyslným, kteří při protestech
nedělních — rovněž spolupůsobili. V Bílině na
př. hrozil německo-nucionální novinář Knirseh
že Němci vzeprou se všemi silami dalšímu po-
stupu nynější politiky vládní, a že při odporu
svém se nezaleknou ani krve. A německo-
radikální poslanec šl. Stransky, politický přítel
posl. Pachra, kandidáta krajanského minister
ství německého, oznámil v neděli v Aši, že ně-
mecké projevy se budou na podzim opakovat
způscbem, který se vyrovná bouřím roku 1897
Nesplní-li vláda sliby Němcům dané, za-
hájí němečtí poslanci ve vídeňském parlamentě
nejpřísnější obstrukci, doufajíce v solida-
ritu všech německých poslanců, také ze zemí
alpských. — Dlužné však též zaznamenati, že
jiní němečtí poslanci mluvili jinak. Tak na př
rovněž německý radikál, posl. Kroy, vykládal
v Dílině, že němečtí poslanci z Čech odvolali
své pilné návrhy, když poznali, že byli osamo
ceni a že by jejich návrby byly pc nělolika-
denní debatě bývaly zamitnuty. Nebo byla by
bývala sněmovna odročena, a na německé po
slonce z Čech byla by padla zodpovědnost,že
zmařili důležité předlohy, zvláště zlepšení platů
státních zaměstnanců, podporu pro rodiny zá-
ložníků na cvičení povolaných atd. Ale směro-
datným pro odvolání pilných návrhů bylo pro-
sazení četných národních ústup
ků, jejichž cenu bude možno odhadnoutia
v době, kdy obsah jejich bude lze uveřejniti.
Němec
Knirseh
Kroa
Bílina
Aš
Čechy
27
article
Dva z nich posl. Kroy prozradil ihned. Jeden
týká se poštovnictví, druhý postátnění České
severní dráhy; při této záležitosti bylo prý Něm-
cům zaručeno zachování jejich dosavadní drža-
vy. Pokud jde o poštovnictví, bylo prý Němeům
slíbeno, že poštovní agenda, dosud v od-
dělení III. umístěná, bude z oddělení toho vy-
jmuta, že bude samostatně organi so
vána a že zřízení její bude svěřeno odboro-
vému přednostovi ryt. Wagnerovi, spolehli-
vému Němci. — Jsou-li tato odhalení poslance
Kroye pravdiva, pak jimi také prokázáno, že
bar. Beck koupil si Němce řadou slibo
jak na úkor spravedlnosti, tak na újmu
a na škodu věci české. Po německýeh
odhaleních měli by nyní promluviti členové „Ná-
rodního klubu“ českého.
— Ubohý Prade. Německý ministr-krajan
Jindřich Prade má neslavný odchod z úřadu,
kterého prý se po druhé ujal nerad a jen
proto, aby svým soukmenovcům zatímně pomohl
z nesnází, v nichž vázli, nemohouce se dohod-
nouti o nástupci zemřelého Peschky. Poslaneču
krajané Pradovi použili protestních schůzí ne-
dělních, aby mu před tisíci německých li
ukázali dvéře, vedoucí ven z rady koruny. Z
nimi pak jde německý tisk. Hned když minist
Kroa
Wagner
Němec
Kroy
Beck
Jindřich Prade
Peschek
Německo
28
article
Peschka skonal, rozhlásilo se, že o ministerské
dědictví po něm usiluje vybarvený německý
agrárník, pověstný dr. Schreiner. Touha jeho
se dosud nesplnila a osobní jeho orgán, plzeň-
ský »Tagblatt« nyní, po německé neděli, takto
uetivá pana Prada jako německého ministra-
krajana: »Již opětné jmenování Pradovo po
smrti Peschkově bylo vládní fackou Němeům,
poněvadž provedeno bylo výlučně po vůli mini-
sterského předsedy, který se vší silou zasazoval
o Prada a své vůli prorazil volnou cestu. Bar.
Beck věděl velice dobře, proč chtěl míti Prada,
který v ministerském kabátě zapomněl na svou
nacionální minulost a v pravém ministerství ne-
musil se lekati srovnání se žádným dvorním
radou . . . A Němci dali si Prada po druhé
vmluviti, jenom proto, že u mnohých poslanců
šla osobní ctižádost nad národní cítění a jeden
nepřál druhému jmenování ministrem. Byla to
škaredá episoda v dějinách Němců rakouských.«
Není tento útok řečeného listu také kouskem
její nynější dohry? Ať si je nebo není, přece
prozrazuje, že vnitřní poměry mezi Němci ne-
jsou zrovna růžové.
Peschek
doktor
Schreiner
Prado
Peschkův
Něme
Beck
Němec
Prado
29
article
— Senior redakce »Národních Listů« p. Karel
Tůma onemocněl minulý týden růží v hlavě. Dí
odborné zdatnosti lékařově a vzorné péči své choti
unikl náš milý senior záhy všelikému nebezpečí.
Uzdravuje se velmi rychle a potom pobytem v pří-
znivém klimatickém zátiší zotaví se zajisté záhy tak.
že plně osvěžen zasedne potom opět k redakční
práci, kterou »Národním Listům« věnuje už 46. rok
svého neunavného života.
— Osobní. Pan Karel Jindřich Fanta, redakton
»Pivovarských Listů« v Praze, býv. dlouholetý jed-
natel ústředního výboru Zemské jednoty soukromých
úřadníků v král. českém, dovršil dne 15. t. m. dva-
cetilelí ve službách pana cís. rady Karla Tillera. —
Pan JUDr. Karel Horlivý, dříve advoká! v Mostě.
otevřel advokatní kancelář v Pardubicích, kterou pře-
vzal po zesnulém JUDru. Vojtěchu Horákovi. —
Vicepresident místodržitelství král. českého p. Jindř.
Tůma
Karel
Jindřich
Fanta
Tiller
JUDr
Karel horlivý
Horák
Jindřichův
Praha
Most
Pardubice
30
article
Vojáček odebral se včera na několikanedělní do-
volenou.
— Z české techniky. Inženýři pp. Rudolf Geiger
z Plzně, Mirostav Kasal z Krucemburku, Kar. Kotlář
z Čes Budějovic, Fr. Král z Bořkovic, Josef Kulít
z Hradce Králové. Vojtěch Kühnel z Prahy. Frant.
Otto z Písku, Č. Smolik z Prahy. Václ. Šimek z Ostr
Újezda, Josef Šole z Prahy, Rud. Weissenstein z Ho-
lic, Jar. Stopka z Loun, Bohuš Vopál z Čes. Třebové,
Vít Havelka z Přibyslavic, Josef Saxl ze Žampachu.
Kacel Vraný z Chorušic, Alois Procházka z Křivenic.
Lazar Janiš z Napajedel, Rudolf Hampeis z Lito-
myšle, Jaroslav Čech z Havlovic, Toman Kopřiva z
Semil podrobili se s úspěchem II. státní zkoušc
z odboru stavebního inženýrství.
— Jabileum průmyslových závodů firmy Emannel
Urban v Unhošti. Mezi nase domácí závody, jež ze
skrovných počátků vzešly, ale pílí a svědom itou hor-
livostí svých majitelů do netušené výše vyspěly
náležejí v přední řadě pivovar se sladovnou a auto-
matický mlýn firmy Emanuela Urbana v Unbošti
V měsíci únoru 1858 obdržel tehdy 29letý rodák
unhošťský Emanuel Urban od c. k. obchodníh
soudu v Praze výměr o protokolování obchodu se
zbožím smíšeným, jejž byl otevřel 10. června 1856.
Vojáček
Geiger
Kasal
Bořkův
Josef Kulít
Kühnel
František
Václ
Šimek
Šole
Weissenstein
Stopka
Vopál
Havelka
Saxl
Procházka
Janiš
Hampeis
Čo
Toman Kopřiva
Urban
Plzeň
Krucemburk
Kara
Čes Budějovice
Francie
Hradec Králové
Praha
Písek
Ostrava Újezd
Louny
Čes . Třebová
Přibyslavice
Žampach
Chorušice
Křivenice
Napajedla
Havlovice
Semily
Unhošť
Emannel Urbana
31
article
Jeho podnikavému duchu byly v brzku stěny krámské
úzkými a roku 1859 postavil v širém okolí první
jediný parní, tak zvaný amerikánský mlýn o 3 slo-
ženích s pilou. Ačkoliv započal s prostředky velmi
skrovnými, přece dodělal se během několika roků
jakéhosi blahobytu a zjednal si neobmezenou důvěru
celého okolí tak, že nejaden ze zámožnějších rolníko
bez obav svěřoval jemu své přebytky, nechtěje vážiti
cesty do vzdálených tehdy ústavů peněžních. V
svém mlýně sledoval dle možnosti vymožeností tech
niky strojní a lak již roku 1876 postavil prvnís vál
cové stolice, téhdy od firmy Lüsse č Bernard, kteréž
později vystřídány byly stolicemi od firmy Zárubs
Bruy v Plzni a tyto opět v r. 1882 stolicemi o
firmy Jan Prokopec na Král. Vinohradech. Povzbuzen
úspěchem na poli průmyslu, snažil se v r. 1873 se-
skuniti společnost ke stavbě akciového cukrovaru
Prokopec
Král
Lüss č Bernard
Zárubs Bruy
k stavba akciový
32
article
»U čertova mlýna« u Unhoště, však úmysl ten brz
pozměnil v projekt akciového pivovaru, k jehož za-
ložení sám hned zakoupil potřebný pozemek ve vý-
měře asi 10 korců polí na stoku dvou čistých, vy-
datných potůčků. Různými intrikami se strany míst-
ních právovarečníků, v jichž prospěch za účelem
osvobození od jisté nepříjemné dávky ke stavbě no-
vého pivovaru Emanuel Urban pracoval, znechutila
se témuž práce ve spolku a rozhodl se podnik pro-
jektovaný uskutečníti sám na vlastní vrub. Tak po-
stal nový, moderní pivovar, jenž roku 1877 činnost
započal a jehož výborný výrobak všestranného uznání
a rozšíření v brzku došel. Touhou a nesplněným
přáním zůstalo Emanueli Urbanu staršímu postavení
vlastní sladovny při pivovaře, kterouž zříditi pospí-
šili si oba synové jmenovaného, jakmile převzali
závody od chorého svého otce v r. 1890 a to zprvu
prozalímně v prostorných spilkách pivovaru upra-
veno humno a postaven hvozd tam, kde původně
projektován. Již tehdy byly přebytky sladu, který se
nejlepší jakostí honosil, odprodávány i do ciziny.
Urban
čertův mlýn
Unhošť
korec
33
article
V roce 1891 zemřel ve svém 62. roce Emanuel Urban
starší v čestném úřadě jako starosta měsla, kterýž
úřad po dobu 5 let zastával. Synové jeho, bratři
Emanuel a Josef Urban, podrževše původně proto-
kolované znění firmy pečovali o rozkvět obou ob-
chodů a podařilo se jim výrobu piva v několika
letech zpateronásobiti. V letech 1900 a 1901 zřídili
původně přojektovanou sladovnu při pivovaře, v niž
zpracují ječmene nad svoji spotřebu, tak že značnou
část sladu vyvážejí. V roce 1905 přestavěli nákladem
téměř K 100.000 parní mlýn na nejmodernější auto-
matický způsob a zvýšili tím výkonnost závodu čtyř-
násobné. Zavedení výrobků mlýnských podařilo s
během dvou roků neobyčejně, tak že téměř plný
pohon mlýna jest zabezpečen. V pivovaře zřízeno
bylo v témž roce 1905 vaření parou, kterýmž do-
cíleno znamenité zlepšení výrobků, jakož i úspora
na palivu. S polumajitelé jsou též veřejně činnými,
tak že starší Emanuel Urban jako náměstek starosty
města a člen výboru spolku pivovarského pro král.
české působí, mladší Josef pak místopředsedou spolku
mlynářů česko-moravských, členem ředitelstva Zásob.
družstva mlynářů, výborem mlyn. syndikátu při
České průmyslové bance a členem okresního výbor
v místě zvolen byl. Závody takto založené a vedené
spějí zajisté k dalšímu svému rozvoji a rozkvětu.
Urban
Emanuel
Josef
spolek pivovarský pro král
spolek mlynář českýmoravský
Český průmyslový banka
34
article
— Z městského úřadu v Karlině se oznamuje,
že za příčinou úpravy a cejchování nebude se v pon-
dělí 20. t. m. a v úterý 21. t. m. na městské váze
v Karlině vážiti.
— Česká dětská nemocnice. Dne 2. t. m. konána
byla valná hromada Spolku pro zřízení a vydržování
dětské nemocnice a chorobnice v Praze. Vykonala
volby, ježto tříletý mandát výboru vypršel. Výbor
pak se ustavil na schůzi dne 8 t. m. následovně
Předsedou zvolen pan c. k. komerční rada F. J. Ma
terna, továrník, I. místopředsedou p. prof. dr. Vikton
Janovský, ředitel České dětské nemocnice, II. místo-
předsedou pan Frant. Sokol, soukromník, jednatelem
pan MUDr. Ant. D. Haasz, primář České dětské ne-
mocnice, pokladníkem pan Vilém Piterdle, ředitel.
hospodářem p. Mag. Pharm. Jan Štěpánek, lékárník
dalšími členy výboru jsou pp. JUDr. Tomáš Černý.
advokát a doživotní člen panské sněmovny, prof. dr
Karlin
F J ma
profesor
doktor
Vikton Janovský
František
Sokol
MUDr
Antonín
D Haasz
Piterdle
Mag
Pharm
Štěpánek
JUDr
Černá
Praha
Český dětský nemocnice
panská sněmovna
35
article
Jan Deyl, Čeněk Gregor, architekt, MUDr. V. Kafka
operatér a primář chirur. oddělení České dětské ne-
mocnice, Anl. Landa, mag. rada, Lev Lidický, ředitel
n. o., Frant. Niklas, architekt. Z výroční zprávy uvá-
díme: Ústav jest v činnosti již přes šest let, počet
obsazovaných a přijímaných dítek, počet operací
ambulantů stále stoupá. Od počátku ústavu bylo při-
jato 5112 dítek (z nichž ve druhém tříletí za rok
1905/7 přijato bylo 3258), ambulantů a očkovanců
bylo 45.370 (za poslední tříletí 28.592), počet operacl
dostoupil výše 4445. Ústav byl stále silně obsazen,
tak že až 140 dítek bylo najednou v ošetřování. Tím
se stalo, že také výdaj byl značný a že roku 190
objevil se schodek 1021 K 36 h. Vedle zvýšení čin-
nosti bylo také zapotřebí nových nákladných zaří-
zení, čímž ještě více schodek lze vysvětliti. Česk
dětská nemocnice získala si již, jak z uvedeného jde
na jevo, důvěry české veřejnosti a to netoliko v chu-
dých, ale i v zámožných třídách obyvatelstva, neboe
Deyl
Gregor
MUDr
V Kafka
Landa
Lidický
František
Niklas
můj . o