ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8129dbd0-75a5-11dc-86e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 194, place 83, org 28, work 5
1 masthead
15. července 1908. Číslo 193
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
ník ujistil, že vláda jest odhodlána zachovati nedotknutelnou nadvládu Anglie na moři. Za rokování znovu se Mae Kenna vrátil k vývodům o lodním programu a podotkl, že několikráte proneseno bylo srovnání s něme- ekou říší. Přeje si prohlásiti, že v takovém srovnání není nepřátelského kroku proti Něme- cku. (Pochvala.) Německý lodní program jest předmětem srovnání jen proto, aby Anglie měla měřitko pro vlastní pokrok ve stavbě lodl. Roz- počet na stavbu lodí byl pak schválen. Zálohy králi — krádeží. V portugalské sněmovně pairů zavdalo ro- kování o civilní listě podnět k opětným prud- kým hádkám. Alfonso Costa prohlásil udi lení záloh královské rodině z krádež. Schůze musila býti přerušena. Mezi Costou a Garciou, jejž Costa do záležito- sti té zatáhl, dojde k souboji. Zděšení v Marokku. »Morning Post« sděluje z Fezu: Zpráva obsazení Azemmuru Francouzy, jakož i pověsti o pochodu sultana Abdula Aziza k Marakeši budí zde velké zděšení. Úradníei protisultána Muleje Hafida nemohou si prý zprávy tyto srovnati s opětným ujišťováním Francie o neutralitě. Činí se přípravy k brzké- mu »odchodu« Muleje Hafida z Marakeše.
Costa Garcia Azemmura Francouza Abdul Aziza Marakeš Hafid Mulej Hafid Anglie Maroko Francie Morning Post
5 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské
7 article
* Dnešek na výslavě. Výslava olevřena denně do 12. hod. noční. Pořad: Promenádní koncerty: od 4. do 10. před průmysl. palácem kapely p. Hermanna před býv. fontánou kapely pěš. pluku č. 102. O7 hod. večer symfonický koncert výstavního orchestru. Druhý večer Beethovenův. O 8l/2 uměl. kabaret pl. M. Zieglerové. Od 9. do 91/2 slavnostní osvětlení. . V pavilonu keramiky krok za krokem se pře- svědčujeme o pěkném pokroku, který v tomto oboru učinil český průmysl. Nejen staré továrny mají na něm svůj dil, nýbrž i podniky poměrně mladé se representují způsobem, jenž činí všechnu čest jim i průmyslu českému vůbec. Takovouto firmou jest továrna Rydl Thon ve Švijanech-Podolí. která po jednoročním trvání se staví po bok starým závodům a strhuje na své výrobky pozornost čet- ných návštěvníků. Výrobky její, vyníkajíce lechnickou vyspělostí, rázovitostí i uměleckou umírněnosti, svědčí o bohaté zkušenosti odborné i zdatnosti závodu, který už dnes jest mezi prvními svého oboru. Model, dekor, vše hoví plně účelu, všude zachovány meze eslelickými příkazy daně. Material činí d jem síly, tvrdosti a schopnosti vzdorovati všem vlivům. Mo- dely některých nádob se podobají přímo drobným architekturám. Tvrdá glasura, temně zbarvená a spíše hrubá podobá se kamenu. Jen místy lesklá sklovina prozrazuje keramiku. Celek svou dokonalou zladě- ností příjemně kontrastuje s tuctovým zbožím porce- lánovým, Iavencovým a majolikovým. Stránka umě- lecká není na újmu praktické. Silný, zvonivý, úplně zpečený střep nessaje ani vodu ani vlhkost a schop- ností vzdorovati vlivům atmosferickým činí z »gran- tonu« velevhodný materiál k výzdobě facád a j.
Hermann Beethovenův M Ziegler Rydl Thon Iavencův ŠvijanyPodolí
8 article
Firma dokazuje svou zdatnost i v jemně keram cu řadou předmětů v moderních tekoucích glasurách. redukcích s krvavou červení, krystalovaných hoba- tým lystrem. Zmínky zasluhuje vzorné české nádob a předměty zdobené rázovitým národním orna- mentem. „. Český pomocný zemský spolek pro nemocné plicními chorobámi v království českém pořádá každý úterek a čvrtek od 4—5 hod. odpol. demon strace a výklady vystavených předmětů (v levém křídle průmyslového paláce).
9 article OSLLOS
OSLLOS Praha-II., Jungmannovo nám., 21 vystavuje ou v paviloně interiérů, dále zařízení vý- stav. kanceláří Obch. komory (statisti- cká, tarifní, vývozní atd.), jakož i u četných soukromých vystavovatelů. — Telefon 3312. — 12478 Zvláštní výstavní vlak z Veselí-Mezimost do Prahy a zpět vypraví odbočka Zemské jednoly zřízenců drah Vesell-Mezimosti a Tábor 26. července t. r. za značně sníženou cenu. Cena jednoho lístku tam i zpět i s výstavní vstupenkou z Veselí Mezi- mostí 4 K 30 hal., z Tábora 3 K 60 hal. Odjezd z Vesell-Mezimostí 26. července ve 3 hod. 48 min. ráno. Odjezd ze Soběslavi ve 3 hod. 58 m., z Roudné ve 4 hod. 6 min., z Plané ve 4 hod. 15 m., z Tabora ve 4 hod. 30 min. Příjezd do Prahy v 7 hod. 48 m ráno. Odjezd z Prahy o 10. hod. 42 min. večer Lístky lze obdržeti ve Veselí Mezimosti u vrátného. v Táboře ve velkoobchodu A. V. Vojta. V nádražní pokladně se lístky nevydávají. . Následování hodno. 13. t. m. navštívilo vý- stavu 50 žaček III. ročníku měšť. školy divčí v Kra lupech za vedení sl. Slanské a věnovaly na Ústřední Matici školskou 1 K. . Včera navštívilo výstavu 11.136 platicíeh osob.
A V Vojta Praha Jungmannův já Tábor VesellMezimostí Soběslav Roudná Planá Tabora obchodní . komora Mezimost a Tábor
10 article
„. Výprava Slovinců do Prahy Dne 17. čer- vence odpoledne přijede do Prahy větší výprava Slo- vinců, kterou povede slovinský publicista Franjo Krašovec. Výletníci se zastaví v Plzni den V Praze pobudou 4 dni a navštíví kromě výstavy též pražské památnosti. Slovinci hodlají navštíviti také Mělník a Tábor. Pražské obecenstvo naše jiho- slovanské bratry zajisté vřele uvítá. Doba příjezdu bude ještě oznámena. — Ve středu dne 22. t. m. uspořadán bude na počest této výpravy přátelský večer v Malostranské besedě. . Z ústředního spolku českých profesorů.O prázdninách prodává pp. členům spolkové vstu- penky do výstavy školník c. k. reálky v Praze VII., Beleredího třída č. 990 (předposlední stanice elektrieké dráhy před výstavou).
Krašovec Praha Plzeň Mělník Tábor Beleredí třída malostranský beseda
11 article Po tragickém zakončení květinového
Po tragickém zakončení květinového korsa na výstavišti. Trestní vyšelf ování. Neblahé zakončení projižďky květinami ozdo- bených vozů na výslavišti jest nyní předmětem vy šetřování u Irestního soudu. K návrhu státního zaslu- pitelství zahájeno řízení trestní proti F. Gyorgie- wiezovi ve smyslu přečinu proti bezpečnosli živol dle § 335. tr. zák. Vyšetřování svěřeno vyšetřujícímu soudcí p. adj. Sýkorovi, u státního zastupitelství má přidělen případ substitut p. rada Blattny. Včera od- polodne odebral se vyšettující soudce do hotelu „u saského dvora“ a podrobil F. Gyorgiewicze výslechu. Spisy trestní v příčině Gyorgiewicze budou pak po- sloupeny onomu vojenskému soudu, pod johož právo- moc náleží jakožio poručík v příkaznosti. Paní Kamil Kaizlová i Gyorgiewicz svěřili své právní zaslupování pražskému advokálu p. dru. Weinfurtrovi, který navrhl, aby treslní vyšetřování bylo rozšířeno také proti neznámým pacha- telům, čemuž také vyhověno. Otázce náhrady poškozeným osobám nemožno předbihati,
Sýkora Kaizlová Gyorgiewicz Weinfurtr
12 article
Pohřeb nsmrcené herečky sl. Slavinské. Včera před 4. hod. odpolední shromáždily se a kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě veliké zástupy obecenstva. Lidé všech tříd a kruhů z Prahy i předměstí přicházeli vzdáti poctu tělesným ostat- kům sl. Slavínské z Rittersbergů, která při so- bobním neštěstí na výslavišti byla splašeným koněm F. Gyorgiowicze smrielně zraněna na hlavě a potom ještě kočárem přes prsa přejeta. Tisíce a lisico lií lísnilo se ve Štěpánskě ulici nejen u kostela, ale i po celé cestě až k museu, kde rozsáhlá rampa byla obe- censtvem přeplněna. Koslel byl do posledního mísle- čka vyplněn. V průčeli hlavní lodi chrámové poslaven byl nádherný katafalk, na němž spočívala černá kn- vová rakev s tělesnými ostašky zesnulé šlechetné dámy, vlusteneckým smýšlením tak prodehnuté. Na- rakev položena byla kylice vonných květin. Kolkolem plály veskovice a rozloženy byly věnce se stuhami barov národních, na nichž zlatým písmem nalézale se vřelé věnování.
Slavinský Štěpán Koslet Praha Štěpánsk Rittersberg
13 article
Věnce a kytice věnovali: činohra Národního di- vadla, členové opery Národního divadla, Ognisko polské v Praze, rodina J. V. Friče, rodina dra. Kuhla z Bechyně, dr. Pr. a Julie Budzki z Čenstochova, Kateřina Skrejšovská, »Slaré přítelkyni — tři sestry« H. Strohschneider, Polští účastníci slovanského sjezdu v Praze, rodina Langiova, Jaroslav Kvapil, Ida Ma- řáková aj. O 4. hod. odpol. vstoupil kaplan od sv. Apoli- náře P. Kudrna a na kůru zapěl sbor Narodního di- vadla dojemné smuteční skladby »Sladce dřímej“, »Salve Regina« a »Milosrdný bože«. Mezi smutečními hosty byli zejména pp.: sta- rosta měst pražských dr. K. Groš, předseda Národní rady české dvor. rada prof. dr. Čelakovský, poslanee J. Anýž, předseda Společnosti Národního divadla arch. Simáček, místopředseda prof. dr. Hlava, před- seda výkonného výboru jubilejní výstavy L. Bondy. místopředseda Riedl z Riedensteinů, sekretář vl. rada Hotowetz, posl. dr. Podlipný, spisovatelé Ignát Herr- mann, Bohdan Kaminský. K. Mašek a A. B. Dostál, dramaturg Národního divadla Jaroslav Kvapil, řed. městského divadla na Král. Vinohradech F. A. Šubrt, pí. A. Podlipná, pí. Kuklová-Bezděková, advokát dr.
J V Frič Kuhl doktor Budzki Skrejšovská Slarý H Strohschneider Langiův Kvapil ma Apoli P Kudrna K Groš profesor Čelakovský J Anýž Simáček L Bond Riedl Riedenstein Hotowetz Podlipná Herr Kaminskij K Mašek A B Dostál Král F A Šubrt A Podlipná Kuklová Bezděková Praha Bechyně Narodní di Salve Regina národní di národní divadlo Ogniský národní rada jubilejní výstav Čenstochův
14 article
Dvorský, prof. dr. Slavík, primář dr. Semerád, rada zem. výboru Šafařovič, akad. sochař Mařatka, obecní starší V. Březnovský, řed. gymnasia Hansl, prol. Pražák, ředitel akad. gymnasia Dohnal, komorní ra- dové Zvěřina a Vaníček, pí. P. Maternová, prol. Brábek, ob. starší Šeyd, vrchní komisař Fahoun. četní členové Národního divadla a předměstských divadel, členové výboru Ústřední jednoty českého herectva pp. místopředseda Hurt, Kovář. Focht, Ze- lenka, Pražský, Kubík, Spurný. Pollert, Danzerová, Hašler, Hurt ml., Procházka, z brněnského Národ- ního divadla p. Pech a pí. Pechová, za východo- českou župu p. Bobuslav a pí. Prochäzková, z Plzně p. Janský, z divadla »Uranie« pp. Čonský a Kaška ředitel divadla Faltys, z Pištěkova divadla pp. Hečl Marek ml. a st., ze smíchovského divadla pp. Bíno Faltys ml. a režisér Housa, řed. Budil, prof. Čechner vl. rada Olič, restauratér Brejška, Rutlner, dámy ze ženských spolků a j. v.
Dvorská profesor doktor Slavík Semerád Mařatka V Březnovská Hansl Dohnal Zvěřina Vaníček P Maternová Brábek Hurt Focht Kubík Spurná Pollert Danzerová Hašler Procházka Pech Pechová Prochäzková Janský Čonský Kašek Faltys Bína Faltys Housa Budil Čechner Olič Brejšek Rutlner Plzeň národní divadlo Pištěkův divadlo smíchovský divadlo
15 article
Po ukončených obřadech pohřebních byla rakev snesena do čtyřspřežního andělového pohřebního vozu. Velmi dojímavě působilo na veliký zástup obecenstva, že rakev nesli z kostela do pohřebního vozu čtyři polští účastníci slovan- ského sjezdu v polském národním kroji. Byli to pánové Klimčik, Ronosska, Dejderek a Miščik. Dověděli se, že je pohřeb slečny vlastene- ctvím prodchnuté a přišli jí tak význačným způso- bem prokázati poctu. Sami také nesli věnce v čel pohřebního průvodu. Za nimi nesli věnce členov Ústřední jednoty českého herectva, následoval vůz věncový a pohřební. Za rakví ubíral se starosla měst pražských p. dr. Groš, předseda výkonného výboru jubilejní výstavy L. Bondy, dramaturg Národního divadla Jar. Kvapil a zástupre Ústřední jednoty če- ského heractva Hurt a následovali ostatní smuteční hosté v nepřehledném zástupu. Na pohřebním voze za rakví zavěšeno bylo smuteční oznámení o zesnulé: »Jindřiška Slavinská z Rittersbergu, bývalý člen Národního divadla v Praze. Zemřela dne 11. července 1908e.
Klimčik Ronosska Dejderek Miščik doktor Groš L Bond Hurt Jindřišek Slavinská Rittersberg Praha jubilejní výstav národní divadlo
16 article
Pohřeb ořekáván byl ve Štěpánské ulici a n Václavském náměstí, zejména u musea, nepřehlednými zástupy obecenstva, které při přijezdu pohřebního vozu vzdávalo ostatkům zesnulé upřímnou poctu. Slečna Slavinská byla pochována ve vlastním hrobě na VI. hřbitově sedmém oddělení. S rakví. v níž jest uložena tělesná schránka její, byly pocho vány i ostatky tety sl. Slavinské, která byla její v chovatelkou, dále ostatky olce, rovněž trngi ckým způ sobem zesnulého. Při spouštění rakve do lůna země sbor pěveů Národního divadla zapěl »Všech přátel kruh« a »Milo srdný bože«. Za mocného pohnutí opouštěli smuteční host hřbitov. Tragické událosli v rodině z Rittersbergi. Prazvláštní historie tragiky odehrála se v rodině z Rittersbergů, jejíž posledním polomkem byla sl. Sla- vinská. Její otec i její děd rovněž byli usmrceni př splašení se koní. Staré záznamy o tom vypravují ná- sledující dojímavé podrobnosti: Praděd Jindřišky Slavinské, c. k. dělostřelecký setník Maxmilian Rilter, vyznamenal se v r. 175 při hájení Prahy při obležení Prusů tak, že byl císařovnou Marií Terezil povýšen do stavu šlechti ckého s přídavkem »z Rittersbergu«. V roce 1780 povila mu jeho choť Anna Geronišová z Libušína synka Jana, který v mužných svých letech byl lite- rárně činným, zejména ve vojenské bistorii. V letech dvacátých minulého století velmi platně zúčastnil se uměleckých snah, zvláště pak působil ve výboru nově založené společnosti vlasteneckých přátel umění. Byl také spoluzakladatelem spolku pro církevní hudbu v Čechách. Dal podnět ke zřízení Mozařtova pomníku v Praze, řídil práce komitétu, k tomu clli utvořeného a mramorové poprsí Mozartovo, zhotovené Emanuslem Maxem, svěřil do opatrování universitní bibliotéce.
Slavinská Slavinský Jindřišek Slavinský Rilter Prus Marie Terezit Geronišová Jan Mozařtův Max štěpánský ulice Václavský náměstí Praha Libušín Čechy národní divadlo Mila
17 article
Jan rytíř z Rittersbergu zemřel dne 18. června 1841 za tragických okolností. Při jizdě v kočáře po silnici u Kanálské zahrady splašili se koně, Jan z Rittersbergu byl z kočáru vyhozen a dopadl na zeď s takovou prudkostí, že rozbil s hlavu a okamžitě zemřel. Zanechal syna Ludvíka, v roce 1809 rozeného který po smrti svého olce odebral se do Lvova, kd působil jako učitel hudby. Tam pojal za choť sl Slavinskou, která mu v roce 1843 povila dceru Ru- ženu. V roce 1844 spadl Ludvík z Rittersberg na projížďce se splašeného koně a utrpěl tak vážné zranění, že nemohl dále působit jako učitel hudby. Léčil se v Teplicích, načež přesídlil do Prahy. V roce 1848 narodila se dcera Jindři š ka V roce 1853 převzal redakci časopisu »Agramen Zeitung“, vrátil se však v r. 1857 do Prahy a usídl se ve Vršovicích. Dne 6. června 1858 zemřel. Za pů století jeho dcera, slč. Slavinska, tak truchlivým způ- sobem přišla o život . . Na zdi u místa nedaleko Kanálské zahrady byla zasazena pamětní deska, hlásající, že zemřel zde rytíř z Rittersbergu . ..
Jan rytíř Jan Rittersberg Ludvík Slavinská Rittersberg Lvov Teplice Praha Vršovice Agramen Zeitung
18 article Obrovský požár v rafinerii petroleje v Pardubicích.
Obrovský požár v rafinerii petroleje v Pardubicích. V odpoledních hodinách včerejšího dne krátce po čivrté, došly do Prahy z Pardubie telefonické a telegrafické zprávy, sdělující po- plašnou zvěst, že obrovská rafinerie petroleje v Pardubicích, dříve David Fanto a spol., nyní akciová společnost, stojí v plamenech. Kdo zná nesmírný, toho druhu v Rakou- sku největší závod, dovedl si představiti, co by znamenala tato zpráva, kdyby do slova byla pravdivou. Z těch důvodů ihned vyslovováno správné domnění, že běží o požár celého »petrolejového města«, rozkládajícího se na ve- likém prostoru nedaleko nádraží pardubického a poděl pravé strany trati společnosti rakousko- uberské státní dráhy, přijíždíme-li od Prahy, nýbrž jen o jeho část, o některou z dvacetia více snad ještě budov, které rozprostírají se na ploše 100.000 čtverečných metrů. A hned o počátku, kdy sporé zprvu zprávy zněly ne- určitě, usuzováno, že jde asi o bednárnu, nebo skladiště, objekty samy sebou arci obrovské, Asi o 6. hod. večerní došel redakce naš telegram, jímž vznik kalastrofy, její rozsah průběh vylíčen byl taktoa Z Pardubic. Po 3. hod. odpoledni vypukl ve zdejší obrovské rafinerii dříve Fanto a spol. z příčiny dosu záhadné požár. Bleskurychlým způsobem při hořlavé povaze látek zde shromážděných se rozšířil a zachvátil: expedici, velike skladiště a bednárnu. Hoří veliké zásoby, dvacet vagonů petroleje, oleje a benzinu dále asi 100 velikých nádrží petro- lejových, sudovina a dříví v bed- nárně a skladištích je v plamenech.
Fanta Pardubice Praha
19 article
Vzhledem k nesmírnému žáru, prudkosti plamenů a možnosti ex- plose zadrženy na trati vlaky smě- rem od Prahy; zásoby petroleje pak ze značné části vypuštěny do řeky. Zdali někdo uhořel, neznámo — škoda nesmírná. Odborníci tvrdí že požár přese všechno zakročení hasičů potrvá nejméně dva dny Činnost záchranná týká se té chvíle jen lokalisování požáru. Zpravodaj náš, který večer do Pardubie odjel, sděluje telefonicky tyto další podrobnosti: Pasažérům, jedoucím rychlikem společnosti stát- ní dráhy z Prahy směrem k Vídni a Brnu, od- jíždějícím z Prahy v 6 hod. 20 min. večer, bylo již známo, jaká katastrofa stihla pardubickou rafinerii. Se zvědavým napjetím vyhlíželi již o Kolína, uzři-li požár. Při značném podráždění fantasie domnivali se již odtud viděti kouřa zář. Ve skutečnosti však až asi od Přelouče dle záře na stmívající se obloze — bylť vlak značně zpozděn — patrný byl požár. Jinak tomu bylo již arci na dvě, tři hodiny pěšky od Pardubie. kde terrain rovinatý připouští rozhled a obzor širší. Tu již zjevil se divákům hrůzný a přece úchvatný obraz mohutného ohně, provázenéh nesmírnými, černými mračny kouře. A v brzku. při opatrně zvolněné jízdě vlaku, rozevřel se ši- roký výhled na rozsáhlé jeviště požáru. S nastalou nocí tím děsivěji na tmavých konturách oblohy vyjímaly se vysoké jazyky plamenů žlutavých, rudých i do modra přechá- zejících. Měli jsme při pohledu úzkost budícím ilusi požáru petrolejové nafty v Baku. Pro vjezd do nádraží, jak patrno bylo, učiněna mimořádná bezpečnostní opatření, neboť rafinerie nachám se v blízkosti samé trati.
Praha Vídeň Brno Kolín Přelouč Bak
20 article
Známe ze zkušenosti a z posledního deseti letí několak velikých požárů v Praze; nemu však možno žádný z nich přirovnati ani co do roz sahu, ani co do způsobu ohně s touto živelní katastrofou. Zcela odlišným připadá nám prasko hořící sudoviny a nebezpečných materiáli v obrovských zásobách zde shromážděných Také překvapuje výše a šíře plamenů, ktere vlastně podobají se jediné veliké výhni, jakoby uměle rozdmýchávané. Nádraží, nedávno restaurované a rozšířené. jakož i okolní jeho budovy ozářeny jsou inten sivním světlem; na poronu jeho panuje veliký vzruch a snaha udržeti stůj ce stůj nával zvěda vého obecenstva. Gestujíci na rychlo vyzýván úřadnictvem i zřízenci dráhy, aby opustili bu dovu. Když tak učiní, setkávají se na prostran- ství za nádražím mezi hotelem „na Poště“ a dále na silnici k Pardubicům a do ulic města se zástupy obyvatelslva, které živě rokuje o ne- blahé události.
Praha Pardubice
21 article
Přístup nepovolaných k rafinerii přirozeně jest zamezen; četnictvo, vojsko a hasiči pečuj o uzavření rozsáhlého komplexu budov. Doví dáme se, že hořicí objekty jsou především bed nárna a skladiště sudů. Nejeden z cestujících tratí společnosti státní dráhy vzpomene si do- jista, že toto skladiště v podobě tisíců sudů v pyramidy na sobě narovnaných rozkládalo se v samé blízkosti dráhy. V této chvíli změněno je v pekelnou výheň, neboť co padlo plamenům za oběť, nedá se zachrániti nijakým úsilím. Tážeme se věrohodných svědků po vzniku požáru a sděluje se nám: Krátce po 3. hodině odpolední, kdy práce v rafinerii byla ve všoch odděleních v plném proudu, pojednou vydáno bylo výstražné znamení na oka- mžité zastaveni práce a v zápětí signalisován oheň, kter, vznikě vo starém rozsáhlém skladišti ben- zinu a petroleje. Dělníci a dělnice za- nechali části oděvu v místnosti a prchali zděšeně dveřmi i okny, aby zachránili životy.
22 article
Bylo svrchovaně na čáse, neboť krátee po poplachu otřásly vzduchem děsně výbuchy benzinu a celá místnost skladiště rychle plnila se hustým, neproníknutelným, dusícím čoudem, který prorazil střechu, jíž v brzku vyšlohly jako ohnivé jazyky plameny do výše 20—25 metrů. Kolem nich vinul se černý dým do závratné výše jako obrovský sloup větrné smešti. Požár způsobil nejen v závodě samém, ale i v celém městě i nej- bližším okolí hotovou paniku. Z města spěcbali nesčetní zástupové k požářišti a místní dragonská posádka, jež se v čas k obní dostavila, měla nesnadnou práci s udržením po- řádku, takže nezbylo naž utvořiti před továrnou pevný kordon, jímž nikdo mimo sbory hasič ské nebyl vpuštěn. V krátké době požár roz šířil se bleskurychle i na novostavbu bed nárny s velkými zásobami hotových sudů, dňíví a různého náčiní. Na hájení těchto objektů nebylo ani pomyšlení a všecka péče hasičů vě nována byla k záchraně budov kancelář ských a obytných. Dozorčí personál osvědčil v kritiekých těchto chvílích neobyčej nou rozvahu a konal záchranné práco s pře kvapujícím klidem. Byloť především nutno pamalovati na za mezení dalších katastrof, neodvratných a nedo myslitelných, kdyby oheň byl pronikl k velikým nádržím s petrolejem, benzinem a olejem. A tu podařilo se z hořícího skladiště vy pustiti postranními rourrmi vel- ké zásoby benzinu k expedici již připraveného; také nákladní vlaky s naplněnými sudy hotového zboží ještě v čas vypraveny byly z továrny středem již ro z- káceného živlu v bezpečí, čímž za- bráněne bylo nebezpečí, jež mohlo míti násled- ky nodozírné. Ve skladišti i sousední budově shořela vedle velikých zásob petroleje a benzinu též všecka kola a uložené šatstvo dělnictva. Výbuchy
23 article
způsobenými při vzniku požáru, přes to, že pa novalo v kritickém okamžiku úplné bezvětří, odhozeny a na všechny strany a ž na půl ho- diny cesty rozmeteny kusy dehtových střech tašek a pod. přodmětů. Ředitel rafinerie, na slovo vzatý odborník v době, kdy požár vypukl, meškal v Praze a p telegrafické zvěsti o vzniku požáru automobilem přibyl na místo katastrofy, aby záchranné, resp isolační práce řídil. Hlavnímu akcionáři Fantovi do Vídně rovněž podána okamžitě zpráva. Že k hořícímu „petrolejovému městu“ sjely se husičské sbory z Pardubic a široširého okoli netřeba zvlášť uváděti; hašení vodou však uzná- no za nebezpečné a z toho důvodu tlumen požár ovšem pramálo vydatným způsobem k svému rozsabu, pískem. V hodinách večerních povoláni byli na rychlo zodníci, aby zazdili okna požáru nejblíže slojí cích budov, by tímto způsobem čelilo se zavlečenía rozšíření ohně. Dle ujištění interesovaných osobnost výroba tovární sice neutrpí, nedojde-li k neočekáva nému nějakému obratu; za to však expedice petro- loje do nedohledné doby je zastavena.
Fanta Praha Vídeň Pardubice
24 article
Obrovská rafinerie pardubická zbudována byl fírmou David Fanto a spol. v roce 1888 a v roce 1889 započala s výrobou. Později přeměněna v akcio- vou společnost, stala se největším závodem tohe druhu nejen v Čechách, nýbrž i v Rakousku. Za úče- lem expedice cisternových vozů, jichž má svůj vlast- ní rozsáhlý park, jest jak s priv. společností státn dráhy rakousko-uherské, tak i s rakouskou severo- zá- padní drahou a s jiho-severo-německou spojovaci drahou zvláštními kolejemi spojena. Rafinerie tato má v přední řadě za účel zpracovávati surový pe- trolej kavkazský, zabývá se však vedle toho výro- bou olejů strojových a jiných nerostných tuků. Zá- vod jest zařízen na roční zpracování 1,200.000 parafinového a 800.000 q parafinu prostého rafino vaného petroleje a jest dnes po rěcké rafinerii nej větším závodem toho druhu v Rakousko-Uhersku Společnost akciová založena v r. 1907 za spolupů- sobení „Bodenkreditky“, vládne akciovým kapitálen 16 až 18 mil. korun a má své nákladní lodi na Labi
Fanta Čechy Rakousko RakouskoUhersko společnost akciový státn dráha
25 article
Dunaji a Seině. Továrna sestává z více než dvacet solidně vystavených budov a má rozvětvenou sí rourovou v celkové délce asi 40 kilometrů. Jednolliv provozovací budovy jsou jedna od druhé isolovány že jest nějaké podstalné přerušení výroby, jako nyn na příklad následkem požáru, takřka nemožným Důmyslným vynálezem zachycují a spalují se plyny při výrobě se vyvinující, kdežto kouř 40 a 60 me- trů vysokými komíny uníká, čím2 obtěžování okol- ních sousedů prý vyloučeno. Vody spotřebuje sev závodě denně asi 25.000 hektolitrů. Spotřebu de uhražuje kruh velkých studní, táhnoucí se kolem celého nádvoři. Při výrobě vyskylující se vody od- padkové sbírají se v síti velkých, kolem colého z- vodu se rozprostírajících betonovaných stok. Vody ty vedou se čistírnou, kde se chemicky i mechani- cky čistí a pak cementovou, 1 kilometr dlouhou sto- kou odvádějí. Z Pardubio, o 12. hodině v noci: Požár, ozařující v nesmírné rozloze cele okolí, nikterak neutuchá, ač plameny nejsou již tak závratně vysokými. Vzduch prosycen jes dýmem a kouřem, přirozeně velmi nepříjemn- páchnoucim. Do města přibylo znáčně cizinců. Dle doslechu má býti dožádána pražská hasiě ská centrála o výpomoc. Další zprávy sdělíme čtenářům našim v ou- poledním vydání našeho listu.
Požár Dunaj Seina 60 I
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Němci hrozí. V 35 německých městech konaly se v neděli protestní schůze, organiso- vané německým Volksratem z důvodů zřejmě teroristických. Němečtí radikálově jich také plne využitkovali: ku projevům nedůvěry německým ministrům a ke svržení německého ministra kra- jana zvlášť a také k výpravám proti německým poslancům svobodomyslným, kteří při protestech nedělních — rovněž spolupůsobili. V Bílině na př. hrozil německo-nucionální novinář Knirseh že Němci vzeprou se všemi silami dalšímu po- stupu nynější politiky vládní, a že při odporu svém se nezaleknou ani krve. A německo- radikální poslanec šl. Stransky, politický přítel posl. Pachra, kandidáta krajanského minister ství německého, oznámil v neděli v Aši, že ně- mecké projevy se budou na podzim opakovat způscbem, který se vyrovná bouřím roku 1897 Nesplní-li vláda sliby Němcům dané, za- hájí němečtí poslanci ve vídeňském parlamentě nejpřísnější obstrukci, doufajíce v solida- ritu všech německých poslanců, také ze zemí alpských. — Dlužné však též zaznamenati, že jiní němečtí poslanci mluvili jinak. Tak na př rovněž německý radikál, posl. Kroy, vykládal v Dílině, že němečtí poslanci z Čech odvolali své pilné návrhy, když poznali, že byli osamo ceni a že by jejich návrby byly pc nělolika- denní debatě bývaly zamitnuty. Nebo byla by bývala sněmovna odročena, a na německé po slonce z Čech byla by padla zodpovědnost,že zmařili důležité předlohy, zvláště zlepšení platů státních zaměstnanců, podporu pro rodiny zá- ložníků na cvičení povolaných atd. Ale směro- datným pro odvolání pilných návrhů bylo pro- sazení četných národních ústup ků, jejichž cenu bude možno odhadnoutia v době, kdy obsah jejich bude lze uveřejniti.
Němec Knirseh Kroa Bílina Aš Čechy
27 article
Dva z nich posl. Kroy prozradil ihned. Jeden týká se poštovnictví, druhý postátnění České severní dráhy; při této záležitosti bylo prý Něm- cům zaručeno zachování jejich dosavadní drža- vy. Pokud jde o poštovnictví, bylo prý Němeům slíbeno, že poštovní agenda, dosud v od- dělení III. umístěná, bude z oddělení toho vy- jmuta, že bude samostatně organi so vána a že zřízení její bude svěřeno odboro- vému přednostovi ryt. Wagnerovi, spolehli- vému Němci. — Jsou-li tato odhalení poslance Kroye pravdiva, pak jimi také prokázáno, že bar. Beck koupil si Němce řadou slibo jak na úkor spravedlnosti, tak na újmu a na škodu věci české. Po německýeh odhaleních měli by nyní promluviti členové „Ná- rodního klubu“ českého. — Ubohý Prade. Německý ministr-krajan Jindřich Prade má neslavný odchod z úřadu, kterého prý se po druhé ujal nerad a jen proto, aby svým soukmenovcům zatímně pomohl z nesnází, v nichž vázli, nemohouce se dohod- nouti o nástupci zemřelého Peschky. Poslaneču krajané Pradovi použili protestních schůzí ne- dělních, aby mu před tisíci německých li ukázali dvéře, vedoucí ven z rady koruny. Z nimi pak jde německý tisk. Hned když minist
Kroa Wagner Němec Kroy Beck Jindřich Prade Peschek Německo
28 article
Peschka skonal, rozhlásilo se, že o ministerské dědictví po něm usiluje vybarvený německý agrárník, pověstný dr. Schreiner. Touha jeho se dosud nesplnila a osobní jeho orgán, plzeň- ský »Tagblatt« nyní, po německé neděli, takto uetivá pana Prada jako německého ministra- krajana: »Již opětné jmenování Pradovo po smrti Peschkově bylo vládní fackou Němeům, poněvadž provedeno bylo výlučně po vůli mini- sterského předsedy, který se vší silou zasazoval o Prada a své vůli prorazil volnou cestu. Bar. Beck věděl velice dobře, proč chtěl míti Prada, který v ministerském kabátě zapomněl na svou nacionální minulost a v pravém ministerství ne- musil se lekati srovnání se žádným dvorním radou . . . A Němci dali si Prada po druhé vmluviti, jenom proto, že u mnohých poslanců šla osobní ctižádost nad národní cítění a jeden nepřál druhému jmenování ministrem. Byla to škaredá episoda v dějinách Němců rakouských.« Není tento útok řečeného listu také kouskem její nynější dohry? Ať si je nebo není, přece prozrazuje, že vnitřní poměry mezi Němci ne- jsou zrovna růžové.
Peschek doktor Schreiner Prado Peschkův Něme Beck Němec Prado
29 article
— Senior redakce »Národních Listů« p. Karel Tůma onemocněl minulý týden růží v hlavě. Dí odborné zdatnosti lékařově a vzorné péči své choti unikl náš milý senior záhy všelikému nebezpečí. Uzdravuje se velmi rychle a potom pobytem v pří- znivém klimatickém zátiší zotaví se zajisté záhy tak. že plně osvěžen zasedne potom opět k redakční práci, kterou »Národním Listům« věnuje už 46. rok svého neunavného života. — Osobní. Pan Karel Jindřich Fanta, redakton »Pivovarských Listů« v Praze, býv. dlouholetý jed- natel ústředního výboru Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém, dovršil dne 15. t. m. dva- cetilelí ve službách pana cís. rady Karla Tillera. — Pan JUDr. Karel Horlivý, dříve advoká! v Mostě. otevřel advokatní kancelář v Pardubicích, kterou pře- vzal po zesnulém JUDru. Vojtěchu Horákovi. — Vicepresident místodržitelství král. českého p. Jindř.
Tůma Karel Jindřich Fanta Tiller JUDr Karel horlivý Horák Jindřichův Praha Most Pardubice
30 article
Vojáček odebral se včera na několikanedělní do- volenou. — Z české techniky. Inženýři pp. Rudolf Geiger z Plzně, Mirostav Kasal z Krucemburku, Kar. Kotlář z Čes Budějovic, Fr. Král z Bořkovic, Josef Kulít z Hradce Králové. Vojtěch Kühnel z Prahy. Frant. Otto z Písku, Č. Smolik z Prahy. Václ. Šimek z Ostr Újezda, Josef Šole z Prahy, Rud. Weissenstein z Ho- lic, Jar. Stopka z Loun, Bohuš Vopál z Čes. Třebové, Vít Havelka z Přibyslavic, Josef Saxl ze Žampachu. Kacel Vraný z Chorušic, Alois Procházka z Křivenic. Lazar Janiš z Napajedel, Rudolf Hampeis z Lito- myšle, Jaroslav Čech z Havlovic, Toman Kopřiva z Semil podrobili se s úspěchem II. státní zkoušc z odboru stavebního inženýrství. — Jabileum průmyslových závodů firmy Emannel Urban v Unhošti. Mezi nase domácí závody, jež ze skrovných počátků vzešly, ale pílí a svědom itou hor- livostí svých majitelů do netušené výše vyspěly náležejí v přední řadě pivovar se sladovnou a auto- matický mlýn firmy Emanuela Urbana v Unbošti V měsíci únoru 1858 obdržel tehdy 29letý rodák unhošťský Emanuel Urban od c. k. obchodníh soudu v Praze výměr o protokolování obchodu se zbožím smíšeným, jejž byl otevřel 10. června 1856.
Vojáček Geiger Kasal Bořkův Josef Kulít Kühnel František Václ Šimek Šole Weissenstein Stopka Vopál Havelka Saxl Procházka Janiš Hampeis Čo Toman Kopřiva Urban Plzeň Krucemburk Kara Čes Budějovice Francie Hradec Králové Praha Písek Ostrava Újezd Louny Čes . Třebová Přibyslavice Žampach Chorušice Křivenice Napajedla Havlovice Semily Unhošť Emannel Urbana
31 article
Jeho podnikavému duchu byly v brzku stěny krámské úzkými a roku 1859 postavil v širém okolí první jediný parní, tak zvaný amerikánský mlýn o 3 slo- ženích s pilou. Ačkoliv započal s prostředky velmi skrovnými, přece dodělal se během několika roků jakéhosi blahobytu a zjednal si neobmezenou důvěru celého okolí tak, že nejaden ze zámožnějších rolníko bez obav svěřoval jemu své přebytky, nechtěje vážiti cesty do vzdálených tehdy ústavů peněžních. V svém mlýně sledoval dle možnosti vymožeností tech niky strojní a lak již roku 1876 postavil prvnís vál cové stolice, téhdy od firmy Lüsse č Bernard, kteréž později vystřídány byly stolicemi od firmy Zárubs Bruy v Plzni a tyto opět v r. 1882 stolicemi o firmy Jan Prokopec na Král. Vinohradech. Povzbuzen úspěchem na poli průmyslu, snažil se v r. 1873 se- skuniti společnost ke stavbě akciového cukrovaru
Prokopec Král Lüss č Bernard Zárubs Bruy k stavba akciový
32 article
»U čertova mlýna« u Unhoště, však úmysl ten brz pozměnil v projekt akciového pivovaru, k jehož za- ložení sám hned zakoupil potřebný pozemek ve vý- měře asi 10 korců polí na stoku dvou čistých, vy- datných potůčků. Různými intrikami se strany míst- ních právovarečníků, v jichž prospěch za účelem osvobození od jisté nepříjemné dávky ke stavbě no- vého pivovaru Emanuel Urban pracoval, znechutila se témuž práce ve spolku a rozhodl se podnik pro- jektovaný uskutečníti sám na vlastní vrub. Tak po- stal nový, moderní pivovar, jenž roku 1877 činnost započal a jehož výborný výrobak všestranného uznání a rozšíření v brzku došel. Touhou a nesplněným přáním zůstalo Emanueli Urbanu staršímu postavení vlastní sladovny při pivovaře, kterouž zříditi pospí- šili si oba synové jmenovaného, jakmile převzali závody od chorého svého otce v r. 1890 a to zprvu prozalímně v prostorných spilkách pivovaru upra- veno humno a postaven hvozd tam, kde původně projektován. Již tehdy byly přebytky sladu, který se nejlepší jakostí honosil, odprodávány i do ciziny.
Urban čertův mlýn Unhošť korec
33 article
V roce 1891 zemřel ve svém 62. roce Emanuel Urban starší v čestném úřadě jako starosta měsla, kterýž úřad po dobu 5 let zastával. Synové jeho, bratři Emanuel a Josef Urban, podrževše původně proto- kolované znění firmy pečovali o rozkvět obou ob- chodů a podařilo se jim výrobu piva v několika letech zpateronásobiti. V letech 1900 a 1901 zřídili původně přojektovanou sladovnu při pivovaře, v niž zpracují ječmene nad svoji spotřebu, tak že značnou část sladu vyvážejí. V roce 1905 přestavěli nákladem téměř K 100.000 parní mlýn na nejmodernější auto- matický způsob a zvýšili tím výkonnost závodu čtyř- násobné. Zavedení výrobků mlýnských podařilo s během dvou roků neobyčejně, tak že téměř plný pohon mlýna jest zabezpečen. V pivovaře zřízeno bylo v témž roce 1905 vaření parou, kterýmž do- cíleno znamenité zlepšení výrobků, jakož i úspora na palivu. S polumajitelé jsou též veřejně činnými, tak že starší Emanuel Urban jako náměstek starosty města a člen výboru spolku pivovarského pro král. české působí, mladší Josef pak místopředsedou spolku mlynářů česko-moravských, členem ředitelstva Zásob. družstva mlynářů, výborem mlyn. syndikátu při České průmyslové bance a členem okresního výbor v místě zvolen byl. Závody takto založené a vedené spějí zajisté k dalšímu svému rozvoji a rozkvětu.
Urban Emanuel Josef spolek pivovarský pro král spolek mlynář českýmoravský Český průmyslový banka
34 article
— Z městského úřadu v Karlině se oznamuje, že za příčinou úpravy a cejchování nebude se v pon- dělí 20. t. m. a v úterý 21. t. m. na městské váze v Karlině vážiti. — Česká dětská nemocnice. Dne 2. t. m. konána byla valná hromada Spolku pro zřízení a vydržování dětské nemocnice a chorobnice v Praze. Vykonala volby, ježto tříletý mandát výboru vypršel. Výbor pak se ustavil na schůzi dne 8 t. m. následovně Předsedou zvolen pan c. k. komerční rada F. J. Ma terna, továrník, I. místopředsedou p. prof. dr. Vikton Janovský, ředitel České dětské nemocnice, II. místo- předsedou pan Frant. Sokol, soukromník, jednatelem pan MUDr. Ant. D. Haasz, primář České dětské ne- mocnice, pokladníkem pan Vilém Piterdle, ředitel. hospodářem p. Mag. Pharm. Jan Štěpánek, lékárník dalšími členy výboru jsou pp. JUDr. Tomáš Černý. advokát a doživotní člen panské sněmovny, prof. dr
Karlin F J ma profesor doktor Vikton Janovský František Sokol MUDr Antonín D Haasz Piterdle Mag Pharm Štěpánek JUDr Černá Praha Český dětský nemocnice panská sněmovna
35 article
Jan Deyl, Čeněk Gregor, architekt, MUDr. V. Kafka operatér a primář chirur. oddělení České dětské ne- mocnice, Anl. Landa, mag. rada, Lev Lidický, ředitel n. o., Frant. Niklas, architekt. Z výroční zprávy uvá- díme: Ústav jest v činnosti již přes šest let, počet obsazovaných a přijímaných dítek, počet operací ambulantů stále stoupá. Od počátku ústavu bylo při- jato 5112 dítek (z nichž ve druhém tříletí za rok 1905/7 přijato bylo 3258), ambulantů a očkovanců bylo 45.370 (za poslední tříletí 28.592), počet operacl dostoupil výše 4445. Ústav byl stále silně obsazen, tak že až 140 dítek bylo najednou v ošetřování. Tím se stalo, že také výdaj byl značný a že roku 190 objevil se schodek 1021 K 36 h. Vedle zvýšení čin- nosti bylo také zapotřebí nových nákladných zaří- zení, čímž ještě více schodek lze vysvětliti. Česk dětská nemocnice získala si již, jak z uvedeného jde na jevo, důvěry české veřejnosti a to netoliko v chu- dých, ale i v zámožných třídách obyvatelstva, neboe
Deyl Gregor MUDr V Kafka Landa Lidický František Niklas můj . o