1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 15. července 1908.
Praha
3
masthead
nuzatá tia odoze
6
article
Na ranní a odpol. IIsty
přodylácí sn
v Praze v adminislrae
a nřsíe . . . . .
na čtvrt lek
s dvoji donáškou
a měsk
n ntnu! . . 7 K nok
ve allalkách: a K no
na měsíe . .
P'oštou:
n čle. . . . .-
s drojí zás llkoa
na přsk
ne ivrt ole
kei
Praha
7
article
Po prvém dni sjezdu slovanského
Po prvém dni sjezdu slovanského
Dnes již rozletly se po širém světě slo
vanském radostné zprávy, že shromáždění
v naší zlaté slovanské Praze zástupci veške-
rých národů slovanských, shledali se jako
upřímní a přesvědčení členové veliké, spo
lečné rodiny. Obsah vzájemných vítacícha
programových projevů veškerých řečníků nesl
se směrem opravdové snahy, aby uvědo mělou
součiností v oborech nám všem dostupných
posilovaly se základy lepšího příští všech ná-
rodů slovanských. Již prvý řečník, starosta
měst pražských, dr. Groš, vystihl půdu žá
doucí součinnosti v otázkách kulturního
hospodářského významu za v zájemné rov
nosti a za vůděích ideí svobody a pokroku
Základní tyto myšlenky přípravného
sjezdu šíře rozvedl a vyložil dr. Kramář, ja
kožto jeden z předních mužů, jež k důleži-
tému nynějšímu přípravnému jednání dal
podnět. Připomenul, navazuje na první sjezd
slovanský v Praze konaný, že jako před še
desáti lety i nyní hajiti musíme všemi si
lami půdu zděděnou po předeích, odsoudiv
nehumanní prostředky, jichž odpůrci Slo
vanů na mnoze užívají. Velmi případně pak
vytkl souvislost osudů národů slovanskýcha
postavil proti kulturnímu a hospodářskému
postupu ciziny potřebu stejných obranných
prostředků slovanských. Pronikavé pěstění
všeho, co nás kulturně a hospodářsky může
sbližovati, budiž oduševněno ideovou vzá
jemností veškerých slovanských národů. Do
vnitřních záležitostí žádného státu nebude
zasahováno, ale společným jednáním budou
upevňovány pospolitost a bratrství slovan-
ské, budou vyhledávány prostředky prak-
tické činnosti v životě kulturním a hospo
dářském, aby se uplatnily společné zajmy
reální.
doktor
Groš
Praha
8
article
Oba vynikající mluvčí Rusů: Krasovský
a Maklakov přesně vymezili postavení národa
ruského. Prvý zvlaště se opřel obavám
jakoby delegáti ruští mohli způsobiti vy
bočení z mírných kolejí, neboť Rusko
nedá se nikterak strhnouti prot
druhým národům, přejíc svobodný
život, pokrok a rozvoj všem. Boj meče
krve jest skončen, nastává doba zápasu kul-
tury a práce, jež v budouenosti mohou po-
staviti Slovanstvo do popředí. Snahy ruské
se v tom neliší ode snah ostatních slovan-
ských národů. Tak hledí Rusko na své úkoly
k ostatnímu lidstvu a slovanským národům
mimo hranice Ruska. Druhý řečník Maklakov
zvláště zdůraznil, že první slovo, jež Rusko
obnovující se proneslo, bylo promluveno pro
obrození myšlenky všeslovanské vzájemnost
ve smyslu svobody, rovnosti a bratrství, pre
něž při společném postupu se dá docílit
více, než bylo možno při rozervanosti ná-
rodů slovanských.
Rus
Krasovský
Maklakov
Rusko
9
article
Přirozeně po ruských projevech s nej
větším napjetím hleděno ku prohlášení předáka
polského, Romana Dmovského, jehož projev
vyvrcholil v těchto slovech: My Poláci po
jímáme věc slovanskou jako záležitost důle-
žitou, jako záležitost, jež má historický vý
znam pro nás pro všecky. V dnešních dobácl
není pro Poláky ničím jiným, než ideou spo-
jení se národův slovanských, aby Slovanům
zjednáno bylo náležité místo mezi kultur-
ními národy. Poláci od myšlenky té neustoup
a vždy ji budou hájiti. — Národ polský při
kročuje k této práci, je přesvědčen, že
musí míti zjednány podmínky
by na svém poli mohl samostatne
pracovati. A o tyto podmínky
bude společně s ostatními usilovati. Nechat
poměry, v nichž národ polský žije, trvají
jakkoliv dlouho, situace jeho se zlepší a na-
bude-li času, aby rozvil síly své, bude míti
tolik síly a vytrvalosti, aby pracoval a bojova
pro věc svoji, již také pokládá za zá-
ležitost všeslovansko u.
Ku poměru rusko polskému promluvi
za Haličany i Dudykěvič, prohlásiv, že dobré
sblížení rusko-polské není možno bez jeho
Romanus Dmovský
Polák
Slovan
10
article
krajanů, kteří jsou hotovi se ctí a pravdou
posloužiti tomuto velikému dílu pro sesíleni
všeho Slovanstva.
Hluboké pochopení pro zájmy slovanské
osvědčili řečníci srbský Geršič, chorvatský
Tresič Pavičič a slovinský Hribar. Prvý ne-
opomenul ukázati na příčiny posavadních
neúspěchů, jež kotví v přílišném separatismu
a antagonismu; ukázal na způsoby léčení,
aby Slované konečně přestali býti pouhým
etnologickým materiálem a šli za svým kul-
turním a hospodářským rozvojem soustavně
promyšleně a důsledně. Řečník chorvatský
zvláště názorně doložil potřebu součinnosti
a pokusy o rozeštvání národů slovanských.
Hribar pak neměně názorně připomenui
úspěchy společné práce u národů jiných ;a
jejich výklady neobyčejně šťastně a pro ideu
slovanské myšlenky nadějně ověnčil bul-
harský delegát Bobčev prohlášením, že náro
bulharský dluhuje velmi mnoho této myšlence
i svou politickou existenci a myšlenka
tato že proniká všecek národ bulharský.
Tresič Pavičič
Hribar
Slovan
11
article
Není pochybnosti, že nynější sbližovac
činnost slovanská znamená veliký slibný krok,
jenž bude tím úspěšnějším, čim hlouběji pro-
níká všecky slovanské pracovníky myšlenka.
že vzájemná součinnost jest všem nám kate-
gorickým příkazem. Jisto jest, že jsme po
delší přestávce opět na nadějném pochodu,
o nějž zásluha náleží i těm, kdož jali se
před šedesáti roky a dříve i později kypřit
půdu slovanské vzájemnosti. Mohlo a mělo
se úsilí jejich vzpomenouti i při této příleži-
tosti, neboť každý ušlechtilý způsob přiblížiti
myšlenku slovanskou uskutečnění, jest a byl
výkon záslužný. Cesty mohou býti rozličné
a jinými se kráčeti musilo ve věku minulém
jinými opět kráčeti může pokolení nynější
Vždyť slovanská myšlenka jest myšlenkou —
vývojovou, jest tudíž nezbytno, aby si na
vývoji svém zakládala i tím, že nepodceňuje
praci pokolení předešlých. Vůle, prospěti
všemu Slovanstvu, byla zajisté vždy upřímná
dnes jsou zkušenosti větší ale i trpčí.
12
article
Porady předběžného nynějšího sjezdu
vzbuzují, jak přirozeno, patrný zájem i u sou-
sedů našich. Z listů maďarských »Budap.
Hirlap« přinesl obšírnou stať, v níž se
celkem snaží věcně referovati, ale domnívá
se míti informace o neshodách v přípravném
komitétu.
První den schůze jeho domněnky vy-
vrátil. Z vídeňských listů »N. Fr. Presse-
otřela se o sjezd, nedovedouc se povzněsti
nad obvyklou úroveň svého nazírání na
Slovany; zbytečně se tváří, jakoby sjezd
ohrožoval dílo rozvážných státníků něme-
ských a chtěl sevříti domnělý kruh kolem
Německa a národa německého. Pro časopisy
tohoto rázu jest jednomyslné osvědčení
sjezdu na prospěch mírné práce kulturní
hospodářské — ničím, ony se ženou jen za
vidinou svého nepokojného svědomí. Z ber-
linských listů »Tagbl.« pojednává v delším
článku o sjezdu. Napsal jakousi rozhudu,
v níž lepší své vědomosti promichuje všeli-
kými bezpodstatnými domněnkami. O starší
škole slovanofilské dosti nestranně se vyslo-
vuje, prohlašuje ji za ryze ideální, nesenou
nejšlechetnějšími pohnutkami, prostou šovi-
nismu; byli to dle něho mužové mysli
zbožné, těžce nesoucí duševní i hmotnou
bídu svého lidu, a byli přesvědčení o jeho
mírumilovné, laskavé, křesťanské náladě.
Francie . Presse
Německo
13
article
Spisy jejich vydechují vůni humanních, vše-
lidských. svět objímajících ideí, a bylo jim
od vlad snášeti mnoho ústrků a pronásledo-
vání. Ani nynější písemnictví ruské nezná
šovinismu a nenávisti k cizím národům.
I novoslovanství může si získati přízně
u ostatních národů, bude-li si vědomo svých
povinností a úkolů kulturních ve vlastní do-
mácnosti; jinak nenažene nikomu strachu
ani na Rusi nebude míti úspěchů. Německo
z tohoto sjezdu nemá se čeho obávati ani
hospodářsky ani politicky. List končí vy
zváním, aby sjezd nezapomenul na myšlenky
největšího zijícího Slovana — hraběte Lva
Tolstého.
Slovan
Tolstý
Rus
Německo
14
article
Dodáváme, že by jich měli býti pamět
livi především i v Německul
Druhý den přípravného
sjezdu slovanského.
Zahájení včerejších porad — první te
schůze pracovní — stalo se pro nutné před-
běžné úrady organisačního komitétu až po 11.
hodině dopol. Schůzi zahájil dr. Kram á
prosbou, aby shromáždění zvohilo si praesidium
předsedou zvolen dr. Kramář, místopředsedy
zástupcové jednotlivých národnosti z delegátů
sice: za Rusy M. V. Krasovskij, za P-
láky M. Chyliúski, za Slovince Ivan H ri-
bar, za Chorvaty L. Babič- Gjalski, za
Srby G. Geršič, za Bulhary S. Bob č ev.
Dr. Kramář děkuje za poetu, prokázanou
mu volbou za předsedu konferencí a slibuje
nejen nestrannost, která jest tu podmínkou
samozřejmou, ale i všemožnou snahu ku prakti-
ckému a positivnímu průběhu konferenci. Před-
čítá pak seznam sekretářů, jak si je zvolily
jednotlivé delegace. Sekretářem českým a zá
roveň generálním zvolen dr. Vrat. Černý,
ruským V. P. Svatkovskij, polským hrabě
H. Potocki, slovinským dr. Vošnjak,
chorvatským dr. Lorkevié, srbským dr. D
Baljak, bulharským dr. Kalinkov.
Na to předčítá se a přijímá en blo
jednací řád sjezdový:
Každý z účastníků sjezdu má právo mluviti
ve své mateřské řeči.
První schůzi zahájí předseda připravného
výboru, který po uvílání účastníků a pře-
čtení došlých telegramů a listů dá schválit
jednací řád sjezdový a provede volbu před-
sednietva sjezdu.
Předsednictvo sjezdu troři předseda a místo-
předsedové, volení shromážděním na návrh
připravného výboru sjezdového. Do předsed
nictva náleží jednalelé.
Zvolené předsednictvo přejímá řízení sjezdu
Shromáždéní přikroči k jednacímu pořadu
dle programu sjezdového.
Kram
Rus
M V Krasovskij
M Chyliúski
Slovinec
H ri
Chorvat
L Babič
Gjalský
Srba
G Geršič
Bulhar
Bob
doktor
Kramář
Černá
Svatkovský
H Potocki
Vošnjak
Lorkevié
D Baljak
Kalinkov
15
article
Předseda sjezdu řídí porady sjezdové dl
norem a zvyklosti všeobecně přijatých ve
sborech parlamentních. V nepřitomnosti před
sedy zastupuje jej některý z místopředse dů
Každý z účastníků sjezdu má právo účastnit
se rokování sjezdového, avšsk nikoli více
kráte než dvakráte o jednom a témž pře
mětu. Řeč nesmí trvati děle než 10 minut
Čas ten může býti překročen jen za sou-
hlasu celého shromáždení. Výminky činí reč
referento,
Resoluce navržené referenty, jakož i všechn
případné dodatky musi býli předloženy plsemn
předsedniclvu.
Samostatné návrhy členů mohou býti před
mětem rokování, jestliže byly před schůz
podány předsednictvu a jestli předsednictv
se rozhodne dáti je na jednací pořad.
Protokoly o schůzích sjezdu, jež sepíše se
kretariát, obsahovati budou stručný obsal
porad a doslovné znění schválených usne
sení a potvrzeny budou podpisy předsedy
jednatele.
K sedmému bodu tohoto jednacího řádu n
návrh polského delegáta dra. Lykacewicz
přijat důležitý dodalek: Od zamitavěh
rozhodnutí praesidia možno sle od-
volati k plenu.
Předseda dr. Kramář připomíná ještě
k zahájení referátů pracovních, že jejich zdar
plodně výsledky závisejí od nezbytného před
pokladu: bez vyrovnání sporů mezi jednotli
vými národy slovanskými. Tyto třeba nechat
mimo tuto síň, neboť dokud nevstoupí se prosto-
srdečně do debat vzájemných, nemůže se věc
podařiti, Slovanská otázka jenom při vzájemném
porozumění a vůli co nejlepší může se stát
živným pramenem toho, co potřebujeme Jenom
tehdy bude živý celý organismus, bude-li zdráv
a živ každý jeho člen.
Otázka připuštění žurnali stů
na porady konferenění způsobila
mnoho obtlžI. Posléze rozřešena tak, že
připuštěni byli ti novináři, jež pověrili svoji
doktor
Kramář
16
article
důvěrou členové jednotlivých delegací národ
nostních. Ale žurnalisté tito zavazují se loválně.
že v případě potřeby zachovají důvěrnost jed
nání a ve svých referátech budou se v tom
směru říditi pokyny praesidia.
Po vyřízení těchto otázek posléze přikro
čeno k pořadu jednání. Prvním referentem by
řed. dr. Jaroslav Preiss
o »Všeslovanské výstavě v Moskvěe
Bezprostředně po zdaru Národopisné vý
stavy českoslovanské v Praze vyskytly sev
slovanské veřejnosti návrhy, aby vypravena byln
výstava všeslovanská, znázorňující jednak etno
grafické zvláštnosti slovanských národů, jednak
obsahující takové speciální výrobky a přírodní
dary, které u jednotlivých slovanských kmeno
zvláště se vyskytají. Tento užší rámec výstavn
přijat byl i petrohradským „Slovanským dobro
činným spolkem“, který roku 1902 rozhodl se
uspořádati slovanskou výstavu v tomto užšín
rámci. Tim vyloučily se z výstavy veškeré dalš
snahy kulturní a vešketé ony předměty, které
ve světovém obchodu hrají úlohu a které mohou
býti základem vzájemného obchodního vztahu
slovanských národů. Výstava tato, projektuván
byla původně v Taurickém paláci, kde dnes na-
lézá se státní duma růská. Z podnětu výstavníh
komitétu potrohradského zařízeny byly zvláštn
komitéty u jodnollivých slovanských nároc
k účelům této výstavy. Komitěty tyto však ne
souhlasily s původním projektem pelrohrad-
ským, nýbrž — a platí to o českém komitétu
v prvé řadě — postavily se od počátku na sta
doktor
Preiss
Tim
Praha
Taurický palác
17
article
novisko, že výstava ponese jen tehdy čekane
ovoce, podá-li pravdivý a úplný obraz rozvoje,
síly a stavu slovanských národů vůbec. Jen tak
bude možno dosíci účelu poznávacího, jen takto
poslouží výstava čilejšímu styku kulturnímu
hospodářskénm. A právě na foto kulturní a ho
spodářské poslání kladl český komitét neoby-
čejný důraz. Nejen z ohledů praktických, aie
i z uvědomění si velikého poslání, které připadlo
práci hospodářské v dějích Evropy a které speci
álně v době naší, kde stává se prostředkem
světové polittky německé, jen sloupá. V Petro-
hradě tyto snahy nalezly plného ohlasu a tain
stala se dohoda v ten smysl, že výslava neomez
se pouze na obory národopisné, nýbrž že seane
se všeobecnou výstavou v širokém
plném slova smyslu. Vypuknutí války rusko-
japonské a nepokoje balkánské odsunuly projek
výstavy.
Teprve nyní vrací se iden tato. Původní
komitét všeslovanské výstavy v Petrohradě ozna
muje, že opětně podejímá se díla a ruská vláda
slibuje výslavě všemožnou podporu. Výstar
tato nemá však býti pořádána v Petrohradě.
nýbrž vyhlédnuta za místo její Moskv a. Dle
názoru referentova má všeslovanská výstava
býti důstojnou representací práce a slavu slo-
vanských národů. Má zobraziti vývoj a dan
poměry toho kterého národa, podati plný a prav-
divý obraz jeho síly a vyspělosti. Nutno tedy
vzhledem k tomuto účelu na tom trvati, aby vý-
stava byla pečlivými a zkušenými pracovníky
připravena tak, aby kriticky a věrně — ničeho
nezakrývajíc — znázorňovala náš život, naše
smýšlení, proudění a naši práci. Jakékoliv stran-
nické tendence nutno ovšem vymýtiti, aby vý-
stava byla obrazem naprosto objektivním.
Evropa
Petra
Petrohrad
18
article
Tohoto cíle možno dosíci pouze účelnou
organisací. Středem prací výstavních bude při-
rozeně výstavní výbor ruský, poněvadž výstava
sama v Rusku pořádána býti má. K tomuto
ústřednímu výboru výstavnímu družiti se budou
výstavní komitéty u jednotlivých slovanskýcl
národů utvořené a působící v ústředí toho kte
rého slovanského národa.
Příslušník každého slovanského národa
může svoji přihlášku výstavní učiniti pouze
u komitétu svého národa, aby zaručena byla na
prostá autonomie každého národního odbor.
Výkonnému výboru přisluší pak provéstí místn
organisaci u toho kterého národa, tak aby k to
mu byly získány pro výstavu kruhy nejširši
Z jednoho každého výkonného výboru tvoří se
s právem kooplačním komitét finanční, dopravní
a redakční. Petrohradský výkonný výbor vypra-
cuje všeobecná ustanovení pro vystavovatele
V drobném paodejit
rasri črala e sob
odpolední . . . . . . . za 2h
ve flislkíích na venkově
raaní čisle
odpolední . . . . . . . . di
I nserá.
plati ss hstova sapřet
Tředrčscení a jnorty přijínrá rěnnínl-
sirace z Harisma r é ulicicl č. z.
T naelžrelí se též rodalee
tiskárna a ezpriiee „Pliapánich kisvá“
Eukopisy se nuvracsji.
Rusko
19
article
K výkonným výborům druží se pracovní
odbory, které působí pro vypravení jednotlivých
výstavních skupin toho kterého slovanského ná-
roda a jsou po stránce vypravení příslušné sku-
piny putonomní a mají právo kooptační.
Výstava každého slovanského národa za-
hrnuje následující obory: I. Umění. II. Národo-
pis. III. Literatura. IV. Průmysl umělecký. V.
Ostatní průmysl. VI. Zemědělství. VII. Sociální
správa. VIII. Kulturní snahy. A. Školství. B. Vě-
decké ústavy a instituce. C. Spolky. D. Slovan-
ská divadla. E. Slovanská žena. F. Politické
snahy. IX. Historicko-archacologick, oddil. X.
Inženýrství a architektura. XI. Peněžnictvi a ob-
chod.
Tím znázorněn jen v nejširším nárysu pro-
gram této výstavy. K organisaci výstavy nutno
dodati ještě některé dodatky. Výstava uspořá-
dána budiž roku 1911 v Moskvě a buďtež ihned
zřízeny na shora uvedených základech organisa-
čních přislušné výbory. Výbory tyto vstoupí
ihned ve vzájemné styky a oznámí své ustavení
ústřednímu výboru ruskému. Co se poplatku
z výstavního místa týče, budiž akceptováno to,
co bylo sjednáno své doby mezi českým a ru-
ským komitéter v Petrohradské výstavě, že
předměty neprodané poplatku místního neplatí
přodměty prodejné zaplatí si výstavní místo, př
čemž dostanou firmy, které chtějí si vystavěti
svůj vlastní pavilon, příslušné místo zdarma
Předměty na výstavu dopravované budou
platiti dopravné na Rusi pouze ze zboží resp
z výstavních předmětů z výstavy se vracejících
Stane se dohoda, aby po čas výstavy jednotlivá
slovanská divadla v Moskvě konala představení
Na výstavě pořádány budtež přednášky o živolu
a snahách jednollivých slovánských národů, bu
diž zde předváděna hudba slovanská, uspoř
dány sokolské výpravy atd.
Moskva
Rus
20
article
Co se celkového uspořádání výstavy týče
doporučuje se, aby umělecká, národopisná, lite-
rární, sociálně politická, kulturní část výstavy
uspořádána byla tím způsobem, aby pro každou
jednotlivou skupinu vystavěn byl veliký pavilon
zvláštní, ve kterém by jednotliví národové vedle
sebe vystavovali, takže by pro celou skupinu byl
dán celkový přehled, anebo v té formě, že by
jedna skupina výstavní na př. národopisná, vy-
plnila řadu souvislých pavilonů, aby návštěvnik
měl vždy o každé skupině přehled celkový.
V ostatních oborech ovšem takověto přehledy
doeiliti bude obtížnější.
Slovanská výstava může se státi velikým
kulturním a hospodářským zdrojem poznání
úspěchů, ale jest nutno s velikou energií pode-
jmouti se díla, peněvadž nezdar takovéto výstavy
může hluboce poškoditi jméno slovanské před
celým světem. Výstava, representující slovan-
skou práci duchovou i tělesnou, bude předmě-
tem pozornosti celého světa a proto nutno vším
úsilím se připravovati, aby výstava tate byla také
Slovanstva a jeho velikého poslání důstojna.
(Pochvala.)
Poněvadž předsednietvo rozhodlo, že de-
bata o jednotlivých referátech nemá po nic
bezprostředně následovati, aby de-
legace mohly thema po případě odděleně podro-
biti svoji diskusi a úradě, odložena ie debata
plenární o výstavě slovanské na dnešek a při-
sloupeno hned k druhému referátu sjezdovému,
jejž podal
jítlegace
21
article
dr. Vrat. Černý
22
article
nn
o »Slovanské turistice«.
Turistika nad jiné jest povolanou býti dů-
ležitým čnitelem praklické slovanské vzájem-
nosti, ona jest prvním přirozeným pojitkem vzá-
jemnosti, poněvadž vzájemnost vyvinouti se může
jedině seznámením krajů i poměrů. Vždyť i nyní
známosti namnoze nahodilé, uzavřené na ce-
stách, zapustily mnohdy kořeny hlubší a byly
počálkem a zárodkem dlouholetých, důležitých
i. plodných styků.
Tyto turistické styky stále stoupající po-
skytuji dnes možnost mluvili o rozmachu turi-
stiky slovanské. A rozmach této slovanské turi-
stiky zavdává m movolně podnět k myšlence
sdružili sily dnes ještě více méně rozplýlenéa
semknouti rozplýlené nesčelné turistické řady
organisované již i dosud neorganisované k vy-
datnější vzájemné slovanské práci. Kdyby tedy
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Vzpomeňte Šafaříka!
(Vzpomínka na první slovanský sjezd v Praze.)
Očistný, radostný týden slovanských konfe
roncí v Praze jnsní perspektivu Slovanstva
označuje veliké rodině jeho cesty, po kterýeh
se bráti v budouenosti... Při nadějí plných vý
hledech, na křižovatkách snů a tužeb, slušno
ohlédati se také zpět! Všichni Slované při slav-
ných událostech s pietou vzpomínali předků
dědů — dochovejmež také tuto tradici! A zvlášt.
když sejeme dnes v staré půdě — když umlou-
váme duchovní jednotu všeslovanskou opět
v téže zlaté, staroslavné Prazze, která před šede-
sáti léty sezvala dle slov Fričových před svůj
osiřelý, ctný stelec všeehny dobré syny Slavie
a též rozvaděné bratry širošírého světa slovan-
ského, aby, doznavše u nás pravdu, sblížili a
smířili se mezi sebou k vznešenému cíli vzájem-
ného obrození a společné spásy onoho velikého
kmene národů evropských, jemuž udeřila již ho-
dina, by střásl se sebe kletbu i pohanění, lpíe
na něm po věky přezdívkou „bílých otroků“.
Bylo již letmo, ale stručně a hromadně
vzpomenuto jedním z řečníků památného
prvního slovanského sjezdu v Pra-
ze, jemuž v zápětí šly bouře svatodušní a revo-
luční události r. 1848. Než hluboce jímavé ony
úpy bouřného roku zaslouží od účastníků sjezdu
Šafařík
Slovan
Fričův
Praha
Slavia
24
article
dnešního oživoní mnohem intensivnějšího; z po
stav pak, na sjezdu vystupujících, vzpomínky co
nejjasnější: Pavel Josef Šafaříkl
Vzácné, slavné jméno nerozlučně spojeno
je s historickým oním kongresem, na němž je-
diný on, mohutnou, epochální řečí, prodehnutou
svobodomyslností a odvahou do dnes obdivu-
hodnou, stal se vlastně prvním apoštolem vše
slovanské idey!
Myšlenky, v řeči jeho tehdy proneseně
sbromáždění olektrisující, vracejí se ozvěnou
v projevech dnešních řečníků; z křišťalové stu
nice jeho ideji celé okovy se vyvážejí — čestno
vzpomenouti autora!
Živý svědek průběhu tehdejšího sjezdu, ze
snulý básník a spisovatel J. V. Frič, ve svých
„Pamětech“ překrásným způsobem vylíčil do-
jem, jaký vystoupení Šafaříkovo způsobilo.
„Podobných slov nebylo sly-
šáno na sjezdu slovanském! Řeč jeho
nás povznesla i roznítila, jako bychom byli pří-
mo s oblak Sinaje slyšeli rachot hromů a hlas
bohom nadšeného věštce i proroka, dotvrzují-
cího nám, že bospodin zástupů uzavřel právě
slavnou smlouvu s velikým, dosud otčimsky zne-
važovaným plemenem slovanským. Počitám
to svému osudu za přízeň nejvzác-
nější, že byl a mohl jsem být živým
svědkem a účastníkem onoho nevýslov-
ně povznášejícího a pro celý život posilňujícího
dojmu, jaký na nás shromážděné, mající tolik
podoby s prvními vyznavateli pravd Kristových,
řeč našeho apoštola Pavla Josefa Safaříka byla
učinila.
Pavel Šafaříkl
J V Frič
Šafaříkův
Kristův
Pavel
Josef
Safařík
Sinaj
25
article
„Pohled na sbor“ — tak praví jiný součss-
ný svědek — „v němž soustředily se jeho vlast
ní ideje, roznítil Šafaříka; protož se ani za řeč-
nický stolec nepostavil, nýbrž prostě z místa
svého povslav, mluvil tak rázně a dojímavě, že
užaslý sbor celý v podobném byl zápalu, v jakém
slovutný řečník sám. Slova jeho řítila se jak
blesku prouděním, silou sopečnou ..
„Poslyšte mé ranní city a myšlenky,“ pravi
Šafařik, kddyž byl vítal bratry a doznal, že srdce
se mu šíří, vida je, že šíří se mu citem dosud
netušeným, hoříc splynouti se srdci ostatních
v jednom cítu, v jedné myšlence — „poslyšte
má přání“, pokračoval, „za úsvitu tohoto, na
věky a pro věky památného dne! Co nás zde
shromáždilo? Hinutí národů trojího plemene
hnutí, jakého v dějinách liaských nebylo, pod
nímž se země chvěje a otřásá, před nímž prchaji
mohutní, anať vláda špehův a bodáků do prn-
chu klesá — zatím co lid o dědictví jemu od-
kázaně bohem se hlásí — hnutí to i mezi námi
hnulo a nás zde shromáždilo. Národové,“ tak
hlásal o něco dále, „uvázali se ve věčná práva;
oniť se sestupují a radí se o sobě i o nás!
Šafařík
Hinutí
26
article
Nuže, když jiní národové o nás se radí a
naši budoucnost ustanovují, poraďme se i my
sami o sobě a o své budouenosti... A což jest
výrok porad jiných národův, sousedů našich
o nás? Vyznejme se a nelajme si toho, jakkol
trpké jest: výrok jejich zní, že nejsme schopní
úplné svobody, vyššího politického života at
jedině proto, že jsme Slované! . ..
A kdo jsou ti, co tak soudí o nás? — Ti
již nad námi posavad železnou ruku drželi
Slovan
27
article
dílem ji ještě drží; ti, již se živili potem a mo-
zoly rolníkův našich; ti, pro něž bujovali a krev
svou lili bratří naši, synové drahých matek na-
šich; ti, již sebe zvou vzdělavateli a ochrane
našimi a jež my proto, že vyvlékají nás ze Slo-
vanstva, jmenujeme uflačovateli svými, vrahy
duší našich.
Bratří! Ti, co tak o nás soudí, jsou nepř
telé naší: jejich svědectví jest stranné a prote
křivé.
Nechceme-li vzdělávati se, jak oni říkají, t.j
nechceme-li se poněmčiti, pomaďarštiti, povlaštiti
tuť nám nadávají surovců, barbarů a otroků. Achce
me-li se opravdově vzdělati, t. j. veskrz a va
skrz zeslovaniti se, jakž nám hlas svědomi veli.
bychom dokázali, že jako Slované schopni jsnie
svobody a vyššího politického života: tuť nám
spílají zrádeů vlasti a zlosynů, ano nepřátel
svobody jejich. Bratří! Tento stav věcí déle
trvati nemůže. V době této skutkem očistií
se musime! Buď dokažme, že jsme schopn
svobody a občanského života — buď přelejme
se cvalem v Maďary, Němce, Vlachy, bychom
nebyli dále národům k obtíži a urážce ...
Však dříve, nežli se odevzdáme na milost
jiným národům, nahlédněme hloub do vnitaa
našich duší... zkusme, jsme-li s to, bychom
pozvedli hlasu svého v řadě národův... Bude-l
v nás mravní síla, pronikne-li jedna myšlenka,
jedna vůle tělo národa našeho, národové celo
země jí neudolají.
Všechno, co pod sluncem i nad sluncem
převyšuje síla mravná, A jakož mravná, sm i
jest nejhorší smrt, takž i mravný život vrcholem
Slovan
Maďar
Němec
Vlach
28
article
jest všeho života. Síla, kteráž hvězdami hýbá —
kterouž vesmír na své centrum tlačí, nevyrovná
se síle velikého národa, kterýž, přišed k mrav-
nému sebe povědomí, svého bytí v spravedli-
vém boji hájí.
Zdaliž celou svou silou o svá práva se z-
saditi, zdaliž jich sobě na základě spravedluosti
k sobě i jiným národům vydobýti ehceme a mu-
žeme, o tom rokovati jest veliká, svatá úloha
naše.
Běžíť nám všem o skutky, o děje. Z otro-
ctví není bez boje cesty ke svobodě — buď ví-
tězství a svobodná národnost, bud čestná snre
a po smrti sláva!“
Tatě jsou v hlavním výtahu slova Šafaři-
kova, jimiž oslnil a nadehl přes tři sta dnes
již takřka vesměs zesnulých účastníků sjezdu.
Budiž toho vzpomenuto dnes po šedesáti
létech, budiž delegáty slovanskými uctěna paumět
velikého Slavisty, jehož pouhá deska pa-
mětní na domě vulici Krakovske
překáží germánským vzdělancům,
takže usiluji o její odstranění
zakrývají ji, jakoby pouhého jmé-
na Šafařikova se děsili. — —
Vedte zástupce všech slovan-
ských národů v Praze shromáždě-
nék desee Šafaříkově, aby na vlast-
niočispatřili, cokultura německá
smi prováděti v ryze slov a nské
Praz el
Tata
Šafaříkův
Praha