ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8122d6f0-75a5-11dc-a760-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 18, person 60, work 1, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 15. července 1908.
Praha
3 masthead
nuzatá tia odoze
4 masthead
ola šělev
5 masthead
Číslo 193
6 article
Na ranní a odpol. IIsty přodylácí sn v Praze v adminislrae a nřsíe . . . . . na čtvrt lek s dvoji donáškou a měsk n ntnu! . . 7 K nok ve allalkách: a K no na měsíe . . P'oštou: n čle. . . . .- s drojí zás llkoa na přsk ne ivrt ole kei
Praha
7 article Po prvém dni sjezdu slovanského
Po prvém dni sjezdu slovanského Dnes již rozletly se po širém světě slo vanském radostné zprávy, že shromáždění v naší zlaté slovanské Praze zástupci veške- rých národů slovanských, shledali se jako upřímní a přesvědčení členové veliké, spo lečné rodiny. Obsah vzájemných vítacícha programových projevů veškerých řečníků nesl se směrem opravdové snahy, aby uvědo mělou součiností v oborech nám všem dostupných posilovaly se základy lepšího příští všech ná- rodů slovanských. Již prvý řečník, starosta měst pražských, dr. Groš, vystihl půdu žá doucí součinnosti v otázkách kulturního hospodářského významu za v zájemné rov nosti a za vůděích ideí svobody a pokroku Základní tyto myšlenky přípravného sjezdu šíře rozvedl a vyložil dr. Kramář, ja kožto jeden z předních mužů, jež k důleži- tému nynějšímu přípravnému jednání dal podnět. Připomenul, navazuje na první sjezd slovanský v Praze konaný, že jako před še desáti lety i nyní hajiti musíme všemi si lami půdu zděděnou po předeích, odsoudiv nehumanní prostředky, jichž odpůrci Slo vanů na mnoze užívají. Velmi případně pak vytkl souvislost osudů národů slovanskýcha postavil proti kulturnímu a hospodářskému postupu ciziny potřebu stejných obranných prostředků slovanských. Pronikavé pěstění všeho, co nás kulturně a hospodářsky může sbližovati, budiž oduševněno ideovou vzá jemností veškerých slovanských národů. Do vnitřních záležitostí žádného státu nebude zasahováno, ale společným jednáním budou upevňovány pospolitost a bratrství slovan- ské, budou vyhledávány prostředky prak- tické činnosti v životě kulturním a hospo dářském, aby se uplatnily společné zajmy reální.
doktor Groš Praha
8 article
Oba vynikající mluvčí Rusů: Krasovský a Maklakov přesně vymezili postavení národa ruského. Prvý zvlaště se opřel obavám jakoby delegáti ruští mohli způsobiti vy bočení z mírných kolejí, neboť Rusko nedá se nikterak strhnouti prot druhým národům, přejíc svobodný život, pokrok a rozvoj všem. Boj meče krve jest skončen, nastává doba zápasu kul- tury a práce, jež v budouenosti mohou po- staviti Slovanstvo do popředí. Snahy ruské se v tom neliší ode snah ostatních slovan- ských národů. Tak hledí Rusko na své úkoly k ostatnímu lidstvu a slovanským národům mimo hranice Ruska. Druhý řečník Maklakov zvláště zdůraznil, že první slovo, jež Rusko obnovující se proneslo, bylo promluveno pro obrození myšlenky všeslovanské vzájemnost ve smyslu svobody, rovnosti a bratrství, pre něž při společném postupu se dá docílit více, než bylo možno při rozervanosti ná- rodů slovanských.
Rus Krasovský Maklakov Rusko
9 article
Přirozeně po ruských projevech s nej větším napjetím hleděno ku prohlášení předáka polského, Romana Dmovského, jehož projev vyvrcholil v těchto slovech: My Poláci po jímáme věc slovanskou jako záležitost důle- žitou, jako záležitost, jež má historický vý znam pro nás pro všecky. V dnešních dobácl není pro Poláky ničím jiným, než ideou spo- jení se národův slovanských, aby Slovanům zjednáno bylo náležité místo mezi kultur- ními národy. Poláci od myšlenky té neustoup a vždy ji budou hájiti. — Národ polský při kročuje k této práci, je přesvědčen, že musí míti zjednány podmínky by na svém poli mohl samostatne pracovati. A o tyto podmínky bude společně s ostatními usilovati. Nechat poměry, v nichž národ polský žije, trvají jakkoliv dlouho, situace jeho se zlepší a na- bude-li času, aby rozvil síly své, bude míti tolik síly a vytrvalosti, aby pracoval a bojova pro věc svoji, již také pokládá za zá- ležitost všeslovansko u. Ku poměru rusko polskému promluvi za Haličany i Dudykěvič, prohlásiv, že dobré sblížení rusko-polské není možno bez jeho
Romanus Dmovský Polák Slovan
10 article
krajanů, kteří jsou hotovi se ctí a pravdou posloužiti tomuto velikému dílu pro sesíleni všeho Slovanstva. Hluboké pochopení pro zájmy slovanské osvědčili řečníci srbský Geršič, chorvatský Tresič Pavičič a slovinský Hribar. Prvý ne- opomenul ukázati na příčiny posavadních neúspěchů, jež kotví v přílišném separatismu a antagonismu; ukázal na způsoby léčení, aby Slované konečně přestali býti pouhým etnologickým materiálem a šli za svým kul- turním a hospodářským rozvojem soustavně promyšleně a důsledně. Řečník chorvatský zvláště názorně doložil potřebu součinnosti a pokusy o rozeštvání národů slovanských. Hribar pak neměně názorně připomenui úspěchy společné práce u národů jiných ;a jejich výklady neobyčejně šťastně a pro ideu slovanské myšlenky nadějně ověnčil bul- harský delegát Bobčev prohlášením, že náro bulharský dluhuje velmi mnoho této myšlence i svou politickou existenci a myšlenka tato že proniká všecek národ bulharský.
Tresič Pavičič Hribar Slovan
11 article
Není pochybnosti, že nynější sbližovac činnost slovanská znamená veliký slibný krok, jenž bude tím úspěšnějším, čim hlouběji pro- níká všecky slovanské pracovníky myšlenka. že vzájemná součinnost jest všem nám kate- gorickým příkazem. Jisto jest, že jsme po delší přestávce opět na nadějném pochodu, o nějž zásluha náleží i těm, kdož jali se před šedesáti roky a dříve i později kypřit půdu slovanské vzájemnosti. Mohlo a mělo se úsilí jejich vzpomenouti i při této příleži- tosti, neboť každý ušlechtilý způsob přiblížiti myšlenku slovanskou uskutečnění, jest a byl výkon záslužný. Cesty mohou býti rozličné a jinými se kráčeti musilo ve věku minulém jinými opět kráčeti může pokolení nynější Vždyť slovanská myšlenka jest myšlenkou — vývojovou, jest tudíž nezbytno, aby si na vývoji svém zakládala i tím, že nepodceňuje praci pokolení předešlých. Vůle, prospěti všemu Slovanstvu, byla zajisté vždy upřímná dnes jsou zkušenosti větší ale i trpčí.
12 article
Porady předběžného nynějšího sjezdu vzbuzují, jak přirozeno, patrný zájem i u sou- sedů našich. Z listů maďarských »Budap. Hirlap« přinesl obšírnou stať, v níž se celkem snaží věcně referovati, ale domnívá se míti informace o neshodách v přípravném komitétu. První den schůze jeho domněnky vy- vrátil. Z vídeňských listů »N. Fr. Presse- otřela se o sjezd, nedovedouc se povzněsti nad obvyklou úroveň svého nazírání na Slovany; zbytečně se tváří, jakoby sjezd ohrožoval dílo rozvážných státníků něme- ských a chtěl sevříti domnělý kruh kolem Německa a národa německého. Pro časopisy tohoto rázu jest jednomyslné osvědčení sjezdu na prospěch mírné práce kulturní hospodářské — ničím, ony se ženou jen za vidinou svého nepokojného svědomí. Z ber- linských listů »Tagbl.« pojednává v delším článku o sjezdu. Napsal jakousi rozhudu, v níž lepší své vědomosti promichuje všeli- kými bezpodstatnými domněnkami. O starší škole slovanofilské dosti nestranně se vyslo- vuje, prohlašuje ji za ryze ideální, nesenou nejšlechetnějšími pohnutkami, prostou šovi- nismu; byli to dle něho mužové mysli zbožné, těžce nesoucí duševní i hmotnou bídu svého lidu, a byli přesvědčení o jeho mírumilovné, laskavé, křesťanské náladě.
Francie . Presse Německo
13 article
Spisy jejich vydechují vůni humanních, vše- lidských. svět objímajících ideí, a bylo jim od vlad snášeti mnoho ústrků a pronásledo- vání. Ani nynější písemnictví ruské nezná šovinismu a nenávisti k cizím národům. I novoslovanství může si získati přízně u ostatních národů, bude-li si vědomo svých povinností a úkolů kulturních ve vlastní do- mácnosti; jinak nenažene nikomu strachu ani na Rusi nebude míti úspěchů. Německo z tohoto sjezdu nemá se čeho obávati ani hospodářsky ani politicky. List končí vy zváním, aby sjezd nezapomenul na myšlenky největšího zijícího Slovana — hraběte Lva Tolstého.
Slovan Tolstý Rus Německo
14 article
Dodáváme, že by jich měli býti pamět livi především i v Německul Druhý den přípravného sjezdu slovanského. Zahájení včerejších porad — první te schůze pracovní — stalo se pro nutné před- běžné úrady organisačního komitétu až po 11. hodině dopol. Schůzi zahájil dr. Kram á prosbou, aby shromáždění zvohilo si praesidium předsedou zvolen dr. Kramář, místopředsedy zástupcové jednotlivých národnosti z delegátů sice: za Rusy M. V. Krasovskij, za P- láky M. Chyliúski, za Slovince Ivan H ri- bar, za Chorvaty L. Babič- Gjalski, za Srby G. Geršič, za Bulhary S. Bob č ev. Dr. Kramář děkuje za poetu, prokázanou mu volbou za předsedu konferencí a slibuje nejen nestrannost, která jest tu podmínkou samozřejmou, ale i všemožnou snahu ku prakti- ckému a positivnímu průběhu konferenci. Před- čítá pak seznam sekretářů, jak si je zvolily jednotlivé delegace. Sekretářem českým a zá roveň generálním zvolen dr. Vrat. Černý, ruským V. P. Svatkovskij, polským hrabě H. Potocki, slovinským dr. Vošnjak, chorvatským dr. Lorkevié, srbským dr. D Baljak, bulharským dr. Kalinkov. Na to předčítá se a přijímá en blo jednací řád sjezdový: Každý z účastníků sjezdu má právo mluviti ve své mateřské řeči. První schůzi zahájí předseda připravného výboru, který po uvílání účastníků a pře- čtení došlých telegramů a listů dá schválit jednací řád sjezdový a provede volbu před- sednietva sjezdu. Předsednictvo sjezdu troři předseda a místo- předsedové, volení shromážděním na návrh připravného výboru sjezdového. Do předsed nictva náleží jednalelé. Zvolené předsednictvo přejímá řízení sjezdu Shromáždéní přikroči k jednacímu pořadu dle programu sjezdového.
Kram Rus M V Krasovskij M Chyliúski Slovinec H ri Chorvat L Babič Gjalský Srba G Geršič Bulhar Bob doktor Kramář Černá Svatkovský H Potocki Vošnjak Lorkevié D Baljak Kalinkov
15 article
Předseda sjezdu řídí porady sjezdové dl norem a zvyklosti všeobecně přijatých ve sborech parlamentních. V nepřitomnosti před sedy zastupuje jej některý z místopředse dů Každý z účastníků sjezdu má právo účastnit se rokování sjezdového, avšsk nikoli více kráte než dvakráte o jednom a témž pře mětu. Řeč nesmí trvati děle než 10 minut Čas ten může býti překročen jen za sou- hlasu celého shromáždení. Výminky činí reč referento, Resoluce navržené referenty, jakož i všechn případné dodatky musi býli předloženy plsemn předsedniclvu. Samostatné návrhy členů mohou býti před mětem rokování, jestliže byly před schůz podány předsednictvu a jestli předsednictv se rozhodne dáti je na jednací pořad. Protokoly o schůzích sjezdu, jež sepíše se kretariát, obsahovati budou stručný obsal porad a doslovné znění schválených usne sení a potvrzeny budou podpisy předsedy jednatele. K sedmému bodu tohoto jednacího řádu n návrh polského delegáta dra. Lykacewicz přijat důležitý dodalek: Od zamitavěh rozhodnutí praesidia možno sle od- volati k plenu. Předseda dr. Kramář připomíná ještě k zahájení referátů pracovních, že jejich zdar plodně výsledky závisejí od nezbytného před pokladu: bez vyrovnání sporů mezi jednotli vými národy slovanskými. Tyto třeba nechat mimo tuto síň, neboť dokud nevstoupí se prosto- srdečně do debat vzájemných, nemůže se věc podařiti, Slovanská otázka jenom při vzájemném porozumění a vůli co nejlepší může se stát živným pramenem toho, co potřebujeme Jenom tehdy bude živý celý organismus, bude-li zdráv a živ každý jeho člen. Otázka připuštění žurnali stů na porady konferenění způsobila mnoho obtlžI. Posléze rozřešena tak, že připuštěni byli ti novináři, jež pověrili svoji
doktor Kramář
16 article
důvěrou členové jednotlivých delegací národ nostních. Ale žurnalisté tito zavazují se loválně. že v případě potřeby zachovají důvěrnost jed nání a ve svých referátech budou se v tom směru říditi pokyny praesidia. Po vyřízení těchto otázek posléze přikro čeno k pořadu jednání. Prvním referentem by řed. dr. Jaroslav Preiss o »Všeslovanské výstavě v Moskvěe Bezprostředně po zdaru Národopisné vý stavy českoslovanské v Praze vyskytly sev slovanské veřejnosti návrhy, aby vypravena byln výstava všeslovanská, znázorňující jednak etno grafické zvláštnosti slovanských národů, jednak obsahující takové speciální výrobky a přírodní dary, které u jednotlivých slovanských kmeno zvláště se vyskytají. Tento užší rámec výstavn přijat byl i petrohradským „Slovanským dobro činným spolkem“, který roku 1902 rozhodl se uspořádati slovanskou výstavu v tomto užšín rámci. Tim vyloučily se z výstavy veškeré dalš snahy kulturní a vešketé ony předměty, které ve světovém obchodu hrají úlohu a které mohou býti základem vzájemného obchodního vztahu slovanských národů. Výstava tato, projektuván byla původně v Taurickém paláci, kde dnes na- lézá se státní duma růská. Z podnětu výstavníh komitétu potrohradského zařízeny byly zvláštn komitéty u jodnollivých slovanských nároc k účelům této výstavy. Komitěty tyto však ne souhlasily s původním projektem pelrohrad- ským, nýbrž — a platí to o českém komitétu v prvé řadě — postavily se od počátku na sta
doktor Preiss Tim Praha Taurický palác
17 article
novisko, že výstava ponese jen tehdy čekane ovoce, podá-li pravdivý a úplný obraz rozvoje, síly a stavu slovanských národů vůbec. Jen tak bude možno dosíci účelu poznávacího, jen takto poslouží výstava čilejšímu styku kulturnímu hospodářskénm. A právě na foto kulturní a ho spodářské poslání kladl český komitét neoby- čejný důraz. Nejen z ohledů praktických, aie i z uvědomění si velikého poslání, které připadlo práci hospodářské v dějích Evropy a které speci álně v době naší, kde stává se prostředkem světové polittky německé, jen sloupá. V Petro- hradě tyto snahy nalezly plného ohlasu a tain stala se dohoda v ten smysl, že výslava neomez se pouze na obory národopisné, nýbrž že seane se všeobecnou výstavou v širokém plném slova smyslu. Vypuknutí války rusko- japonské a nepokoje balkánské odsunuly projek výstavy. Teprve nyní vrací se iden tato. Původní komitét všeslovanské výstavy v Petrohradě ozna muje, že opětně podejímá se díla a ruská vláda slibuje výslavě všemožnou podporu. Výstar tato nemá však býti pořádána v Petrohradě. nýbrž vyhlédnuta za místo její Moskv a. Dle názoru referentova má všeslovanská výstava býti důstojnou representací práce a slavu slo- vanských národů. Má zobraziti vývoj a dan poměry toho kterého národa, podati plný a prav- divý obraz jeho síly a vyspělosti. Nutno tedy vzhledem k tomuto účelu na tom trvati, aby vý- stava byla pečlivými a zkušenými pracovníky připravena tak, aby kriticky a věrně — ničeho nezakrývajíc — znázorňovala náš život, naše smýšlení, proudění a naši práci. Jakékoliv stran- nické tendence nutno ovšem vymýtiti, aby vý- stava byla obrazem naprosto objektivním.
Evropa Petra Petrohrad
18 article
Tohoto cíle možno dosíci pouze účelnou organisací. Středem prací výstavních bude při- rozeně výstavní výbor ruský, poněvadž výstava sama v Rusku pořádána býti má. K tomuto ústřednímu výboru výstavnímu družiti se budou výstavní komitéty u jednotlivých slovanskýcl národů utvořené a působící v ústředí toho kte rého slovanského národa. Příslušník každého slovanského národa může svoji přihlášku výstavní učiniti pouze u komitétu svého národa, aby zaručena byla na prostá autonomie každého národního odbor. Výkonnému výboru přisluší pak provéstí místn organisaci u toho kterého národa, tak aby k to mu byly získány pro výstavu kruhy nejširši Z jednoho každého výkonného výboru tvoří se s právem kooplačním komitét finanční, dopravní a redakční. Petrohradský výkonný výbor vypra- cuje všeobecná ustanovení pro vystavovatele V drobném paodejit rasri črala e sob odpolední . . . . . . . za 2h ve flislkíích na venkově raaní čisle odpolední . . . . . . . . di I nserá. plati ss hstova sapřet Tředrčscení a jnorty přijínrá rěnnínl- sirace z Harisma r é ulicicl č. z. T naelžrelí se též rodalee tiskárna a ezpriiee „Pliapánich kisvá“ Eukopisy se nuvracsji.
Rusko
19 article
K výkonným výborům druží se pracovní odbory, které působí pro vypravení jednotlivých výstavních skupin toho kterého slovanského ná- roda a jsou po stránce vypravení příslušné sku- piny putonomní a mají právo kooptační. Výstava každého slovanského národa za- hrnuje následující obory: I. Umění. II. Národo- pis. III. Literatura. IV. Průmysl umělecký. V. Ostatní průmysl. VI. Zemědělství. VII. Sociální správa. VIII. Kulturní snahy. A. Školství. B. Vě- decké ústavy a instituce. C. Spolky. D. Slovan- ská divadla. E. Slovanská žena. F. Politické snahy. IX. Historicko-archacologick, oddil. X. Inženýrství a architektura. XI. Peněžnictvi a ob- chod. Tím znázorněn jen v nejširším nárysu pro- gram této výstavy. K organisaci výstavy nutno dodati ještě některé dodatky. Výstava uspořá- dána budiž roku 1911 v Moskvě a buďtež ihned zřízeny na shora uvedených základech organisa- čních přislušné výbory. Výbory tyto vstoupí ihned ve vzájemné styky a oznámí své ustavení ústřednímu výboru ruskému. Co se poplatku z výstavního místa týče, budiž akceptováno to, co bylo sjednáno své doby mezi českým a ru- ským komitéter v Petrohradské výstavě, že předměty neprodané poplatku místního neplatí přodměty prodejné zaplatí si výstavní místo, př čemž dostanou firmy, které chtějí si vystavěti svůj vlastní pavilon, příslušné místo zdarma Předměty na výstavu dopravované budou platiti dopravné na Rusi pouze ze zboží resp z výstavních předmětů z výstavy se vracejících Stane se dohoda, aby po čas výstavy jednotlivá slovanská divadla v Moskvě konala představení Na výstavě pořádány budtež přednášky o živolu a snahách jednollivých slovánských národů, bu diž zde předváděna hudba slovanská, uspoř dány sokolské výpravy atd.
Moskva Rus
20 article
Co se celkového uspořádání výstavy týče doporučuje se, aby umělecká, národopisná, lite- rární, sociálně politická, kulturní část výstavy uspořádána byla tím způsobem, aby pro každou jednotlivou skupinu vystavěn byl veliký pavilon zvláštní, ve kterém by jednotliví národové vedle sebe vystavovali, takže by pro celou skupinu byl dán celkový přehled, anebo v té formě, že by jedna skupina výstavní na př. národopisná, vy- plnila řadu souvislých pavilonů, aby návštěvnik měl vždy o každé skupině přehled celkový. V ostatních oborech ovšem takověto přehledy doeiliti bude obtížnější. Slovanská výstava může se státi velikým kulturním a hospodářským zdrojem poznání úspěchů, ale jest nutno s velikou energií pode- jmouti se díla, peněvadž nezdar takovéto výstavy může hluboce poškoditi jméno slovanské před celým světem. Výstava, representující slovan- skou práci duchovou i tělesnou, bude předmě- tem pozornosti celého světa a proto nutno vším úsilím se připravovati, aby výstava tate byla také Slovanstva a jeho velikého poslání důstojna. (Pochvala.) Poněvadž předsednietvo rozhodlo, že de- bata o jednotlivých referátech nemá po nic bezprostředně následovati, aby de- legace mohly thema po případě odděleně podro- biti svoji diskusi a úradě, odložena ie debata plenární o výstavě slovanské na dnešek a při- sloupeno hned k druhému referátu sjezdovému, jejž podal
jítlegace
21 article
dr. Vrat. Černý
22 article
nn o »Slovanské turistice«. Turistika nad jiné jest povolanou býti dů- ležitým čnitelem praklické slovanské vzájem- nosti, ona jest prvním přirozeným pojitkem vzá- jemnosti, poněvadž vzájemnost vyvinouti se může jedině seznámením krajů i poměrů. Vždyť i nyní známosti namnoze nahodilé, uzavřené na ce- stách, zapustily mnohdy kořeny hlubší a byly počálkem a zárodkem dlouholetých, důležitých i. plodných styků. Tyto turistické styky stále stoupající po- skytuji dnes možnost mluvili o rozmachu turi- stiky slovanské. A rozmach této slovanské turi- stiky zavdává m movolně podnět k myšlence sdružili sily dnes ještě více méně rozplýlenéa semknouti rozplýlené nesčelné turistické řady organisované již i dosud neorganisované k vy- datnější vzájemné slovanské práci. Kdyby tedy
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Vzpomeňte Šafaříka! (Vzpomínka na první slovanský sjezd v Praze.) Očistný, radostný týden slovanských konfe roncí v Praze jnsní perspektivu Slovanstva označuje veliké rodině jeho cesty, po kterýeh se bráti v budouenosti... Při nadějí plných vý hledech, na křižovatkách snů a tužeb, slušno ohlédati se také zpět! Všichni Slované při slav- ných událostech s pietou vzpomínali předků dědů — dochovejmež také tuto tradici! A zvlášt. když sejeme dnes v staré půdě — když umlou- váme duchovní jednotu všeslovanskou opět v téže zlaté, staroslavné Prazze, která před šede- sáti léty sezvala dle slov Fričových před svůj osiřelý, ctný stelec všeehny dobré syny Slavie a též rozvaděné bratry širošírého světa slovan- ského, aby, doznavše u nás pravdu, sblížili a smířili se mezi sebou k vznešenému cíli vzájem- ného obrození a společné spásy onoho velikého kmene národů evropských, jemuž udeřila již ho- dina, by střásl se sebe kletbu i pohanění, lpíe na něm po věky přezdívkou „bílých otroků“. Bylo již letmo, ale stručně a hromadně vzpomenuto jedním z řečníků památného prvního slovanského sjezdu v Pra- ze, jemuž v zápětí šly bouře svatodušní a revo- luční události r. 1848. Než hluboce jímavé ony úpy bouřného roku zaslouží od účastníků sjezdu
Šafařík Slovan Fričův Praha Slavia
24 article
dnešního oživoní mnohem intensivnějšího; z po stav pak, na sjezdu vystupujících, vzpomínky co nejjasnější: Pavel Josef Šafaříkl Vzácné, slavné jméno nerozlučně spojeno je s historickým oním kongresem, na němž je- diný on, mohutnou, epochální řečí, prodehnutou svobodomyslností a odvahou do dnes obdivu- hodnou, stal se vlastně prvním apoštolem vše slovanské idey! Myšlenky, v řeči jeho tehdy proneseně sbromáždění olektrisující, vracejí se ozvěnou v projevech dnešních řečníků; z křišťalové stu nice jeho ideji celé okovy se vyvážejí — čestno vzpomenouti autora! Živý svědek průběhu tehdejšího sjezdu, ze snulý básník a spisovatel J. V. Frič, ve svých „Pamětech“ překrásným způsobem vylíčil do- jem, jaký vystoupení Šafaříkovo způsobilo. „Podobných slov nebylo sly- šáno na sjezdu slovanském! Řeč jeho nás povznesla i roznítila, jako bychom byli pří- mo s oblak Sinaje slyšeli rachot hromů a hlas bohom nadšeného věštce i proroka, dotvrzují- cího nám, že bospodin zástupů uzavřel právě slavnou smlouvu s velikým, dosud otčimsky zne- važovaným plemenem slovanským. Počitám to svému osudu za přízeň nejvzác- nější, že byl a mohl jsem být živým svědkem a účastníkem onoho nevýslov- ně povznášejícího a pro celý život posilňujícího dojmu, jaký na nás shromážděné, mající tolik podoby s prvními vyznavateli pravd Kristových, řeč našeho apoštola Pavla Josefa Safaříka byla učinila.
Pavel Šafaříkl J V Frič Šafaříkův Kristův Pavel Josef Safařík Sinaj
25 article
„Pohled na sbor“ — tak praví jiný součss- ný svědek — „v němž soustředily se jeho vlast ní ideje, roznítil Šafaříka; protož se ani za řeč- nický stolec nepostavil, nýbrž prostě z místa svého povslav, mluvil tak rázně a dojímavě, že užaslý sbor celý v podobném byl zápalu, v jakém slovutný řečník sám. Slova jeho řítila se jak blesku prouděním, silou sopečnou .. „Poslyšte mé ranní city a myšlenky,“ pravi Šafařik, kddyž byl vítal bratry a doznal, že srdce se mu šíří, vida je, že šíří se mu citem dosud netušeným, hoříc splynouti se srdci ostatních v jednom cítu, v jedné myšlence — „poslyšte má přání“, pokračoval, „za úsvitu tohoto, na věky a pro věky památného dne! Co nás zde shromáždilo? Hinutí národů trojího plemene hnutí, jakého v dějinách liaských nebylo, pod nímž se země chvěje a otřásá, před nímž prchaji mohutní, anať vláda špehův a bodáků do prn- chu klesá — zatím co lid o dědictví jemu od- kázaně bohem se hlásí — hnutí to i mezi námi hnulo a nás zde shromáždilo. Národové,“ tak hlásal o něco dále, „uvázali se ve věčná práva; oniť se sestupují a radí se o sobě i o nás!
Šafařík Hinutí
26 article
Nuže, když jiní národové o nás se radí a naši budoucnost ustanovují, poraďme se i my sami o sobě a o své budouenosti... A což jest výrok porad jiných národův, sousedů našich o nás? Vyznejme se a nelajme si toho, jakkol trpké jest: výrok jejich zní, že nejsme schopní úplné svobody, vyššího politického života at jedině proto, že jsme Slované! . .. A kdo jsou ti, co tak soudí o nás? — Ti již nad námi posavad železnou ruku drželi
Slovan
27 article
dílem ji ještě drží; ti, již se živili potem a mo- zoly rolníkův našich; ti, pro něž bujovali a krev svou lili bratří naši, synové drahých matek na- šich; ti, již sebe zvou vzdělavateli a ochrane našimi a jež my proto, že vyvlékají nás ze Slo- vanstva, jmenujeme uflačovateli svými, vrahy duší našich. Bratří! Ti, co tak o nás soudí, jsou nepř telé naší: jejich svědectví jest stranné a prote křivé. Nechceme-li vzdělávati se, jak oni říkají, t.j nechceme-li se poněmčiti, pomaďarštiti, povlaštiti tuť nám nadávají surovců, barbarů a otroků. Achce me-li se opravdově vzdělati, t. j. veskrz a va skrz zeslovaniti se, jakž nám hlas svědomi veli. bychom dokázali, že jako Slované schopni jsnie svobody a vyššího politického života: tuť nám spílají zrádeů vlasti a zlosynů, ano nepřátel svobody jejich. Bratří! Tento stav věcí déle trvati nemůže. V době této skutkem očistií se musime! Buď dokažme, že jsme schopn svobody a občanského života — buď přelejme se cvalem v Maďary, Němce, Vlachy, bychom nebyli dále národům k obtíži a urážce ... Však dříve, nežli se odevzdáme na milost jiným národům, nahlédněme hloub do vnitaa našich duší... zkusme, jsme-li s to, bychom pozvedli hlasu svého v řadě národův... Bude-l v nás mravní síla, pronikne-li jedna myšlenka, jedna vůle tělo národa našeho, národové celo země jí neudolají. Všechno, co pod sluncem i nad sluncem převyšuje síla mravná, A jakož mravná, sm i jest nejhorší smrt, takž i mravný život vrcholem
Slovan Maďar Němec Vlach
28 article
jest všeho života. Síla, kteráž hvězdami hýbá — kterouž vesmír na své centrum tlačí, nevyrovná se síle velikého národa, kterýž, přišed k mrav- nému sebe povědomí, svého bytí v spravedli- vém boji hájí. Zdaliž celou svou silou o svá práva se z- saditi, zdaliž jich sobě na základě spravedluosti k sobě i jiným národům vydobýti ehceme a mu- žeme, o tom rokovati jest veliká, svatá úloha naše. Běžíť nám všem o skutky, o děje. Z otro- ctví není bez boje cesty ke svobodě — buď ví- tězství a svobodná národnost, bud čestná snre a po smrti sláva!“ Tatě jsou v hlavním výtahu slova Šafaři- kova, jimiž oslnil a nadehl přes tři sta dnes již takřka vesměs zesnulých účastníků sjezdu. Budiž toho vzpomenuto dnes po šedesáti létech, budiž delegáty slovanskými uctěna paumět velikého Slavisty, jehož pouhá deska pa- mětní na domě vulici Krakovske překáží germánským vzdělancům, takže usiluji o její odstranění zakrývají ji, jakoby pouhého jmé- na Šafařikova se děsili. — — Vedte zástupce všech slovan- ských národů v Praze shromáždě- nék desee Šafaříkově, aby na vlast- niočispatřili, cokultura německá smi prováděti v ryze slov a nské Praz el
Tata Šafaříkův Praha