ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8127e000-75a5-11dc-8f58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 74, org 20, person 122, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. července 1908. Císlo 193.
4 article
členstvím a příslušenstvím k velké slovanské organisaci turistické tyto síly i vzájemné jich styky nabyly rázu oficiálního a více uvědomě- lého, není pochyby, že by i prospěch z nieh pro slovanskou věc vyplývající byl veliký a dů- ležitý. Tyto turistické styky slovanské vedly by pak přirozeně vzájemně k bližšímu seznámení se s jazyky slovanskými i mnohý předsudek i domnělá nemožnost osvojiti ten který druhý jazyk slovanský odpadla i by se rozplynula, se- známení se jazykové takovýmto lehce dostupným praktickým způsobem mělo by v zápětí důklad- nější znalost kulturních i politických poměrů druhých slovanských větví a tímto sesíleným osobním stykem na půdě neutrální — turistické — by zmizely domnělé mnohé rozpory v ná- hledech i nazírání, mnohé otázky by se pro- braly, mnohá skutečná nedorozumění by se vy- světlila a mnozí skuteční odpůrci poznavše se osobním stykem a naučivše se navzájem se oce- niti a vážiti, podali by si ruku k smíru, z něhož by ovoce i prospěch vzešel společné věci slo- vanské. Avšak nejen širokým ohledům a zájmům slovanské vzájemnosti posloužilo by organisování a sdružení turistické, nýbrž i každému jednotli- vému příslušníku svazu zvláště. Jednotlivec, pro- kazuje se přislušníkem a členem velikého svazu turistického, nalezl by v celém slovanském světě pro sebe přichystány všechny výhody, které by mu členství svazu toho poskytovalo, nalezl by všude ochotného rádce i průvodce v členu neb místní organisaci svazové, na kte- rou by se vedle svého členského práva ve svazu obracel.
5 article
Pevným podkladem této slovanské turistické organisace byla by tu turistická sdružení a spolky již pracující, mající za sebou i celou řadu let plodné práce i hojnou zásobu zkuše- nosti, získaných v celém světě slovanském, i jsou to zejmena: 1. Český odbor slovinského pla- ninského družstva v Praze, 2. Turistická jednol v Brně, 3. Jednota českých turistů ve Vídni, 4. Pohorská jednota »Radhošť« ve Frenštát pod Radhoštém, 5. Bosensko-hercegovský turi- stický klub v Sarajevu, 6. Slovinsko-planinsko društvo v Lublani, 7. Přímořské planinsko- hrvatsko društvo ve Rjece, 8. Planinsko i tu- risticko društvo »Luburnia« v Zadru, 9. Hrvat- sko-planinsko društvo v Zagrebu, 10. Towarzy stvo Tatrzanskie v Krakově, 11. Bulharské tu- ristické društvo Trapezie v Trnovu, 12. Rossij skoe občestvo turistvo v Petrohradě, 13. Krumsko Kavkazkij gorny klub v Oděse, 14. Jednota ly- žařů v král. českém v Praze, které mají celou řadu odborů místních s pozoruhodným počtem členstva, takže tento souhrn jich členů byl by již dnes znamenitým činitelem slovanského svazu. Společný orgán, časopis, přijímal a tiskl by příspěvky ve všech slovanských jazycícha každý člen svazu stal by se čtenářem všech slovanských jazyků. Mezi úkoly slovanského turistického svazu, kromě výhod, jež by ve všech slovanských zemich stejně všemu členstvu poskytoval, náležely by i úkoly široké povaby.
Praha Brno Vídeň Frenštát pod Radhoštý Sarajevo Slovinsko Lublaň Rjeka Hrvat Zagreb Krakov Trnov Petrohrad stický klub
6 article
Jako příkladem organisace turistiky slovanských studujících a mládeže vůbec, zachování a uvá- dění ryzích slovanských názvů místních i tvo- ření a návštěva slovanských lázní atd. Krajiny, Slovanům patříci a Slovany osídlené, náleží k nejkrásnějším místům země. Jaderské moře s pobřežím Dalmacie, čarovným černohorským Uleinem, Černé moře s Krymem, slovinské Alpy s poetickým Jezerskem a Bledem, řetěz dinar- ských Alp s velebnými stěnami hercegovskými i Černě Hory, Slovanské Tatry polopolské ruské, poloslovácké s luzným Zakopaným, České Krkonoše i Šumava, Luhačovice, majestátný Balkán i Ryla i Rodopy s vábnou Černou Ko- rijí, Ural i Kavkaz jsou jen jednotlivá jména celého slovanského území Slovanským furisti- ckým svazem a sdružením všechny tylo přírodní krásy staly by se jakýmsi společným vlastni- ctvím všech Slovanů jich druhým domovem, v němž by brány Slovanů byly otevřeny ne jako milému hostu, nýbrž skutečně jako domácímu člověku. Ze všech úvah těchto vyplývají prospěchy založení »Slovanského turistického svazu« jako článku oněch slovanských zařízení, jichž vše- slovanská povaha spadá do rámee vzájemnosti slovanské. Slovanský turistický svaz může a bude na rozsáhlém svém obvodu a při důležitosti i účel- nosti svých úkolů působiti jako z nejzávažnějších institucí slovanské vzájemnosti; zřízení svazu toho na podkladě trvajících již zemských i míst- ních sdružení, opírajíc se o značný počet členo sdružení, též i všeobecnou turistikou rozvoj turistiky vůbec nezpůsobí valných obtíží a může v nejkratší době vstoupiti v život i v práci.
Slovan Dalmacie Krym Alpy Bled Zakopané Český Krkonoše Šumava Luhačovice Balkán Ural Kavkaz Slovan patřík Slovan
7 article
Navrhuji tedy: Slavný sjezde, račiž upra- vení slovanské turistiky a založení Slovanského turistického svazu prohlásiti za jednu z nutných zařízení slovanské vzájemnosti a neodkladné provedení myšlenky této vznésti nad společné působení uvedených již a nyní působicích turi- stických organisací a žádá se klub českých turistů, aby činnost ve směru tom jim již za- hájenou dále vedl až do utvoření svazu. (Po- chvala.) Jednání potom přerušeno a po studené si- dani konaly jednotlivé delegace svoje důvěrné porady specialní, jež protáhly se přes 4. hod. odpolední. O 5. hod. podnikli všichni účastníci slo- vanských konferencí se svými damami v průvodu pražských přátel projíždku po Praze. Okružní jízda Prahou. Imposantní řada třiceti ekypáží vyjela o Prašné brány a vedením sekretáře Slovanského klubu p. St. Formana, osvědčeného odborníka v průvodu Prahou, podnikla okružní cestu ce- lým městem. Od Prašné brány jela výprava, budíc všude živou pozornost a sympaticky po- zdravována cestou, Přikopem (kolem Živnosten- ské a Zemské banky), s pohledem na Václavské náměstí, Ovocnou ulici (pomník Jungmannův), Ferdinandovou třidou, kolem Národního divadla a mostu Františkova (ostrovy) po Nábřeží (pano- ráma na Hradčany), přes Karlův most, kolem paláce Valdštýnského, Strakovy akademie, pře Čechův most, Staroměstské náměsti (radnice, Týn), Celetnou ulicí (budova nynějšího přestupk. soudu) Josefským náměstím, Eliščinou třídou po most Františka Josefa, Belerediovou třídou kol vý- stavy, celou alejí Královské Obory, kolem leto- hrádku místodržitelského, Bubenčem (vilová čtvrt), Bruskou branou, kolem letohrádku »Bel vedere« do hradu, kolem chrámu sv. Vla.
Stanislav Forman Jungmannův Ferdinandová František Josef Bruská Bela Vl Praha Václavský náměstí ovocný ulice most Františkov Hradčany Karlův most Celetná ulice Eliščin třída Bubeneč národní divadlo Strakov akademie Čechův most
8 article
Vladislavského sálu, hlavním východem na Hradčanské náměstí (palác kardinálův, Schwarzen- bergův, pohled na Prahu), Nerudovou ulic (rodný dům Nerudův), přos Radeckého náměst a Újezdem až k Nebozízku. Celá jízda klusem trvala dvě hodiny a slo vanští hosté měli tak výbornou příležitost po- znati prozatím letem nejkrásnější a zároveň bi- storicky nejvýznamnější části Prahy. Byli pře- kvapeni a okouzleni krásou Prahy, a neskrblil pochvalou svým průvodcům. Podrobnější pro- hlídku hlavnějších historických památek vyžádal si ještě na některý z příštích dnů. Večer shromáždili se všichni v rozkošných sadech na Nebozízku ke společné večeři, obdivu- jíce nádhernou vyhlídku na Prahu. Za překrásného počasí bylo v neobyčejně jasném vzduchu letního večera daleko vidětia když s nastalým temnem začala se rozžehovati v Praze světla, byli slovanští hosté uchváceni velikolepým dojmem vyhlídky. Zvlášť nádherně vyjímalo se osvětlení nového mostu Čechova. odrážející se skvěle ve vltavské hladině. Při všem losku a šumu společenských slav- ností slovanští delegáti nezapominají na své úkoly. Delegace ruská a polská sešla se ještě po 10. hodině večerní ke zvláštní konferenci do místnosti Národního klubu. Dnes ve středu pokračuje se v konferencích od 10—1 hod. a od 3 —5 hod. odpol. ve velk sini zasedací na radnici. O 14 hod. odpol. budou delegáti společně obědvati na Žofině, o 7. hod. večer navštív Sokol pražský v jeho těloevičně v Sokolské tr Odtud odjedou stráviti večer na výstavišti, kdež je výkonný výbor výstavní uvilá v Choděrové restaurantu.
Nerudův Radecký Čechův Choděra hradčanský náměstí Praha Nerudův ulice Újezd Schwardit národní klub Sokol Vladislavský sál
10 article
došlé k zahájení slovanského příprav- ného sjezdu. Krakov: Idei oekonomicko-politického spolupo sobem Skovanstva přeje zdaru a hold navrhovatelům zasílá komitét redakce „Kupce Polského“ Krakov: Borlivým pioněrům sjednocení slovan- ského na poli oekonomicko-polilickém poslláme po zdrav. Jednota kupců a mládeže obchodní. Valjevo: Přejeme, aby práce kongresu vykonán Byla ke společnému zdaru všech Slovanů. Na zdar Denič, inž. Dr. Slaič, cekonom. Dragovič, advokát Tadič, lékárník. Markovič, advokát. Romanovič, pro fesor. Nenadovič, úřadník, Zarič, profesor. Dr. Míile Savlievič, lékař. Jovanovič, obchodník. Bratří Blago- jeviči, obchodníci. Sofije: Historický spolek radostně pozdravuje slovanský sjezd a přeje mu úspěch v jeho histori ckém díle za kullurní jednotu slovanskou. Předseda Agura. Selije: Sclijský ženský spolek žádá Vás. abyst jeho upřímná blahopřání k úspěchu slovanské ide a kulturního živola sdělili slovanskému sjezdu. Před sedkyně: Kateřina Marková. Solije: Spojeni jednou krví a jednou duší bralni buďme bratry také svornou prací. Spolek umělcův Bulharsku. Předseda: Mrkvička Záhřeb: Chorvatský Sokolský svaz, spojený ide- ou slovanské vzájemnosti a bratrstva, přeje, aby vlastenecká práce shromážděných slovanských dele- gátů byla korunována úspěcbem pro celé Slovan- stvo i pro každou jednollivou slovanskou větev pozdravuje shromážděné slovanské bratry sokolským na zdar! Dr. Lazar Car, předseda. Dr. Dragan Ja- neček, tajemník.
Idei Borlivý Ing doktor Slaič Dragovič Tadič Markovič Romanovič Nenadovič Zarič Savlievič Jovanovič Blaga Marková Lazar Cara Dragan Krakov Bulharsko kongres Denič Mrkvička Záhřeb chorvatský sokolský svaz spojený id Slovan
11 article
Strzeliska: Předseda sva o-vladimirského spolk ve 1 vově posílá srdečný pozdrav představitelům slo- vanského světa s přáním zdaru a s prosbou, přání te všem vyřídit ku prospěchu celého Slovanstva. Kně Dawidowica Domežřice: Od pomezí žumavského z nejzápe nější bašty Slovanslva bratřím slovanským poslla nejvřelejší pozdrav a přeje nejlepší zdar sjezdu měst- ská rada doma žlická. Vyzoké Mýto: Vyprošuji si upřímný pozd všem, v matičce Praze shromážděným vzácným ho- stům slovanským. Celému jední ní přejí mnoho zdu- ru. V dokonalé úclě starosla Tůma. Strakice: Nemoha osobně se zúčastnili sjezdu přeji hojně zdaru jeho pořádání ve prospěch myšlen ky slovanské, pojaté ve smyslu pokrokovém. Ado Černý, redaktor Slovanského Prehledu. Brno: Přeji jednání sjezdu, jehož, bohužel, zů časlníti jsem se nemohl, plného zdaru ve prospěel slovanské myšlenky. Poslanec dr. Otakar Pražák. Panu staroslovi dru. Grošovi: Městská rad vltavolýnská žádá Vás, abyste tlumočil slovanskému sjezdu plání plného zdaru k budoucimu svornému postupu veškerého Slovanstva. Starosta: Pavliček. Hordemoy: Srdečný pozdrav posílá a nejlepšíh zdaru upřímně přeje obccní starší Hugo Schick Pelhřimov: K velinému, významnému dnešnímu světku slovanské r liny posílá blahopřejný bratrský pozdrav rada král, města Pelhřimova. Chrudim: Nemoha býti přílomen, zdravím uctivi a vřele všechny vzácné hosty slovanské a vítán velkou ideu vzájemnosti všeslovanské, sestoupení ideového ovzduší na rcálnou půdu bratrské lásky sdruženosti. Pravdou k svěllu a svěllem k svobod všech slovanských národů, ke vzájemnosti jejich v svěbytných snahách národních, osvětových a ho spodářskych. Dr. Karel Pippich.
Tůma Černá doktor Otakar Pražák Pavliček Hugo Schick Pippich Vyzoký Mýto Praha Brno Pelhřimov Chrudim
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 102.) Ve Vídni, 14. července (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Nad očekávání rychle schválila poslanecko sněmovna ve druhém a třetím čtení zákon, kte- rým přiznává ministerstvo zeměbrany přispěvek příslušníkům nenktivního mužstva, povolaného ke evičení do zbraně a ke službě. Jest to čin sociální spravedlnosti k nejchudším lidem a je- jich příslušníkům, který tu vykonává stát vůči osobám, které vytrženy jsou ze zaměstnání svého, by konaly službu pro stát. Příspěvek podle zákona platiti se bude příslušníkům muže k vojenské službě povolaného, jeho ženě, jeho manželským i nemanželským dětem, jeho sou- rozencům a konečně jeho ascendontům. Zálož- níku samotnému přísluší rozhodovati o tom, ko- mu se příspěvek ten má vyplatiti. Podmínkou příspěvku jest, by živobytí dříve jmenovaných osob dosud podstatně záviselo na výtěžku ply- noucího z práce vojína ke službě a ke ovičení do zbraně povolaného. Podslatně činiti bude přispěvek ten polovinu mzdy, která jest v tom kterém soudním okrese obvyklou. Platiti pak se bude podpora příslušníkům mužů k vojsku po- volaných za každý den, který koná cvičení ve zbrani, na cestu z posledního jeho bydliště a za den, kdy se vyzbrojuje a kdy se odzbrojuje a také, onemocní-li bez vlastní viny a nemůže-li se vrátiti do řádného svého bydliště. V tomto případě platiti se bude státní podpora na každý den jeho příslušníkům až do jeho návratu, vy- jímaje ovšem, že má ia dobu tu nárok na zá- konnou podporu nemocenskou. Sněmovne uznala, že splnění to jest požadavkem lidskosti. Nesplnilo se však očekávání, že dnes bude zkoncován zákon, kterým zvyšuje se dotace státní do melioračního fondu na 4 miliony. Roz- prava o věci té nabyla velikého rozsahu. Čtyř poslanci čeští do ní zasáhli: Hyrš, Šabata. Kuchynka a Hráský.
Hyrš Šabata Kuchynka Hráská Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Tento dosáhl dnes velikého úspěchu řečí trvající déle hodiny, ve které jak v polemice proti zpravodaji rozpočtového výboru profesoru Steinwendrovi, tak ve věcných výkladech pruž ností předmětu a původností námětu upoutal naprostou pozornost přečetného posluchačstva. jež s neutuchajícím zějmom a souhlasem sledo- valo projevy jeho. Také ministr orby dr. Ebenhoch v rozkladu svém zabýval se zvláště podněty, posl. Hráským přednesenými. Zástupce volebního okresu par- dubického, ukázav na formální nesprávnosti v projednávání zákona melioračního, doložil dů- vody odbornými, kterak návrh je povrehně zpra- cován a jak se v něm především dbá zájmu zemí alpských, kdežto veliké úkoly meliorační v zemích koruny české nedoznaly v něm pra- vého pochopení. Již sama kusost zákona, který vztahuje se jen ku první „finanční stati“, bude příčinou, že ve vodoprávních a správních od- borných otázkách potrvá neujasněnost, těžko- pádnost starého zákona melioračního nadále ke škodě interesentů.
doktor Ebenhoch profesor Steinwendr
15 article
Zejména vytkl, kterak zakrytým zněním zá- kona opětně samospráva zemi bude přistřižena. Nikoli sněmy zemské, nýbrž ministr orby bude rozbodovati o vhodnosti podniku. S pravým nadšením pozdravili Jihoslované návrh profe- sora Hráského na změnu v ten smysl, aby kate- gorisovány byly krasské vody. Prof. Hráskému jsou také povděčni za obsažnou odbornou zprá- vu výboru zemědělského v příčině úpravy vod notranských, zejména jezera Cirknického. Pro kulturní inženýry měl důležitost výklu stran organisace státní a soukromé služby kul- turně-tochnické pro venkovská města, pak re- soluční návrh na zákonnou úpravu podpor pro podniky vodárenské a kanatisační jak v malýeh městech, tak v obeích venkovských. Vůbec vy- zněl dnešní výkon posl. prof. Hráského mohut- ným dojmem, který doufáme nezůstane pla- chým, nýbrž bude míti účinky trvalé.
Jihoslovan profesor Hráský
16 article
Koncem schůze podali slovanští poslane s bar. Pražákem v čele na bar. Beeka dotaz po zanedbávání zpravodajské služ by ze slovanských měst c. k. telegrafní kore- spodenční kanceláří. To jest chronická cho- roba, kterou nutno jednou a konečně vyléči důkladně. Bývalý ministr obchodu dr. Josef For vrátil se z dovolené, kterou ztrávil na léčbě ve Vichy, do sněmovny jsa úplně pozdraven k ra- dosti a potěše poslanců českých, kteří jej srde čně uvítali. Z Víduě, 14. července. (KKC. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.10 hod. Ministr financí podal předlohu o prodaji a za tížení nemovitých objektů ze stát. majetku Zomský trestní soud v Praze odvolal žádosti z vydání poslanců Záruby a dra. M yslivce. Posl. Čech a sp. navrhli, aby na stavbu techno logického musea v Praze byl věneván erární po zemek. Předloha o stanovenf lihového kontingenlu při kázána bez 1: čtení rozpočtověmu a předloha o dani domovní bez 1. čtení výboru bernímu. Vykonány doplňovací volby výboru a zvolen do rozpočtového posl. Choc a do noúzového posl Srdinko. Sněmovna pokračovala ve 2. čtení předlohy o zálo žuicích a poněvadž nebylo námitky, provedeno pouze jedne rokování. V povšechně debatě prohlásil poslaneo Kundschak, že křesť. sociálové rádi hlasují pro tento důležitý a dobrý socihtně-politický zákon: — Skaret navrhl několik změn, také lu, by zázon nabyl plat- nosti 1. srpnem.
doktor Josef fórum Weiskirchner Záruba Posl Choc Vichy Vídu Praha Čechy
17 article
Vl. zástupce odb. šéf Reuter pravil, že ohl na státní finance nedovoluje, aby vybočilo se z při znaných ústupků a žádal jměnem vlády, aby Skare tovy návrhy se zamítly. Předloha, stanovic právní nárok na podporů je dalším článkem v moderní ra- kouské sociálně politice. Žádá, by předloha byla schválena. Posl. dr. K. Levický vylkl, že armády nemělo by se zneužívati k národním nebo strannicko-politickým snahám. Nabádá ústřední vládu, aby provedla v Hn- liči zásadu rovnoprávnosti. Zástupci ruského národa budou vždy hájiti jcho právo. (Hlučná pochvala.) K návrhu posl. Niedlsta bylo rokování uzavřo no a hlavními řečníky zvoleni poslanci Kuchynka pro a Filipinský proli předloze Tosl. Knchynku troufá, že předlohu bude určite vělona. Jeho strana by hlasovala pro Skaretov návrhy, kdyby se neobávala, že zákon by potom ne- byl zaveden. Jeho strana bude pak hlasovati pro vý- borový text. Přeje si, aby výhod zákona účastní byl tako rolníci, jichž statelt jest zadlužen. (Pochvaln Posl. Filipinshý polemisoval s vývody odb. šeín Reutem a připomněl nezbytnost reforem ve vojenslví, o jichž brzké provedení se sociální demokraté bu- dou zasazovati při každé příležilosti Ref. hr. Kolovrat opřel se Skaretovým návrhům a navrhl, aby příspěvky na výživu byly vypláceny po zjištění, že se záložník dostavil k vojsku a aby zákon nabyl platnosti 1. srpnem t. r. Zákon schválen ve 2. a 3. čtení s návrhy zpravedájovými; Skaretovy propadly. Dále projednávala se výborová zpráva o melioračním zákonu a rozpočtu melioračního
Posl doktor Niedlsta Kuchynka Pochvaln Posl Filipinshý Ref Kolovrat Skaretův Hn Reut Reuter
19 article
(rel. Stcinwender). Posl. Hyrš ebledává, že předloha poskyluje ně jaké výhody a proto třeba se přimluviti za její schvá- lení. Žádá povolané činitele, by vyhověli agrárníkůn a rozmrožili meliorační fond. Racionálního vzdělá- vání půdy je v povšechném zájmu a příslušné snahy musí a mohou spoléhati na všeobecnou podporu Třeba použili technických zkušeností ku povznesen zemědělství, aby půda byla výnosnou. Zákon tente tužbám českých agrárníků nevyhovuje. Nebylo vy- hověno jich požadavku, aby meliorační fond byl roz- dělen na jednollivá království a země dle jejich po platnosti. Předloha je nejasna, stanovic, že „může“ se jí vyhověli, ne však že „muší“ se jí vyhovět Řečník navrhuje resoluci, aby vláda co nejdříve po- dala sněmovně předlohu a způsobu podporování men- ších melioraci a zatím subvencovala menší meliora- ce. (Pochvala.) Posl. Biankini navrhl resoluci o úpravě vod v Dalmacii.
Posl Hyrš Dalmacie
20 article
Posl. Hráský vyčítá, že při vypracování předlo- hy nebylo pamatováno na všechny odborné pokyny z kruhů inleresentů a odbor. korporací. Vodoprávní část platného melioračního zákona nebyla podrobena nutně revisí. Řečník navrhuje, aby do státní stavebn služby byli přijati odborníci v záležitostech melio- mačních a v min. orby byl zřízen kulturně technický odbor pro vyřizování melioračních záležitostí. Zem- ská samospráva byla nynější předlohou okleštěna Žádá, by se dbalo více na české horské řeky a do zákona bylo pojato ustanovení o podzemních tocích na Krasu. Konečně navrhl resoluci, aby vláda co nej- dříve podala sněmovně předlohu o státních subven- cích vodovodným a kanalisačním podnikům v men- ších městech a venkovských obcích. (Pochvala) Ministr dr. Ebenhoch vylkl, že v předloze dbalo se resolucí, usnesených loni poslaneckou sněmovnou o melioracích. V aynějším zákoně nečiní se subven- cování závislým na osobě podnikatelově. Zákon má přispěti k ochraně veřejných zájmů a majitele půdy s jedně a ke zvýšení výnosu půdy s druhé strany.
Posl Hráská Ebenhoch
21 article
Mmisterstvo orby nezamítlo ani jednu žádost za hra- žení bystřin, shledalo-li se, že po stránce technick vyhovuje žádost požadavkům. Pokud jde o druhý účel zákona: zvýšení výnosnosti pozemků, vynaloží mi- nisterstvo orhy vše, co je vůbec v jeho moci, aby v té příčině pomohlo jednotlivým zemím a země dělství. Jeho snahou je, rozdileti meliorační fond tak jak jest to objektivně oprávněno. Pokud jde o navrhované zvýšení státního pří spěvku soudí ministr, že lépe podporovati více pod niků skrovnějšími, než jen málo podníků příspěvky většími. Technikové, kteří provádějí práce v zákon stanovené, zasluhují si vesměs díků a uznání oby- vatelstva. Ministr žádá, aby zákon schválen bylv opravdovém a velikém životním zájmu zemědělství pro něž pracovati jest naší svatou povinností. (Hluč ná pochvala a pollesk.y Posl. dr. Olešnický kritisuje zevrubině prováděn regulačních prací na haličských řekách.
Posl doktor Olešnický
22 article
Posl. Šabata prohlásil, že podáním melioračníh zákona plní se částečně dávně přání rolnického oby vatelstva. Posavadní vládní činností není odůvodněna výtka, že nynější vláda straní agrárníkům. Podne nostalo se, zvláště pro české zemědělství a zeměděl- ské obyvatelstvo, téměř ničeho. (Souhlas.) Za velikou výhodu melioračního zákona pokládí řečník, že zvýšení v něm obsaženě není omezeno na uršitou dobu. Navrhuje resoluci, aby vláda zjed- nodušila a urychlila úřadní řízení při provádění me- lioračních projektů a prohlašuje za stranu katolicko- národní, že bude hlasovati pro předlohu. (Pochivala Posl. dr. Stumpí se svými politickými přátel schvaluje předlohu. K návrhu dra. Bukatla se rokování uzavřelo hlavními řečníky zvoleni poslanci dr. Stojan pro a Seitz proti předloze, načež rokování přerušeno. Min. orby dr. Ebenhoch odpovídal na Kroyho dolaz, že v min nařízení z 1e. května 1907 byly vy- jmenovány zemské lesnické upolky, jež oprávněny jsou vydávati certifikáty, týkající se ela v příčin lesních rostlin, kdežto v této otázce bylo až do oně doby udíleno generální zmocnění. inistr zemské obrany šl. Georni odpověděl na Gruberův dolaz po ztýrán důstojnického sluhy nad- poručíkem šl. Braunem, že nadporučík před odjezdem z kasáren vídeňských šlehl svého sluhu jezdockým bičíkem, protože týž neobratně si počínal při sedlán koně.
Posl Šabata Pochival Posl doktor Stumpí Stojan Seitz Ebenhoch Georni Gruberův Braun
23 article
Posl. Blankini v dolazu na předsedu národoho spodálského výboru žádal, by svolal schůzí, aby ten- to výbor zaujal stanovisko k jeho návrhu o slarob ním a invalidním pojišťování námořníkův. Předseda imunitního výboru dr. Sláma od pověděl na Vasilkův onchdejší dolaz v imunitní zá- ležitosti, že od loňského listepadu nemohly býti vy- řízeny četné imunitní záležitosti pro uslavičné pilné návrhy. Posl. šl. Stransky naléhá, aby se brzy kon- stituoval výbor pro záležitosti státních zřízencův předseda prohlásil, že tuto záležitost předloží opě zejtřejší poradě klubovních přoddsodů. Na zejtřek navrhl tento jednací pořad: Me- liorační zákon, prelimináře pro meliorační fondy. zákon o ručení aulomobilů, imunitní záležitosti, Chia- rův návrh na změnu jednacího řádu, jednání o všeci volbách dosud neschválených.
Posl doktor Sláma Vasilkův
24 article
Posl. Choc navrhl, aby se jednací pořad změni lak, že by se před projednáním Chiarova návrhu doslaly na pořad dosud neschválené říšské volby, ale návrh ten propadl., Posl. sv. p. dr. Pražák a sp. podali tento do- taz: Již dlouho pozorují slovanští poslanci, že c. k telegrafní korespondeční kancelář o důležilých udá- lostech národů slovanských v tomlo státě buď vůbee nepřináší zpráv žádných, nebo referuje způsober naproste nedoslatečným. Naproti tomu však častoo věcoch zccla llostejných z německé říše a jiných stá- tů podává zprávy dlouhé. Toto tradicionální zane- dbávání služby jeví se dnes opět drasticky. C. k. korespondenční kancelář dodala vídeňským novinám a novinám mimováleňským o slovanském kongresu v Praze, na klerěm jsou zastoupeni všichní slovanšti národové z cvropskké pevníny, referát, který budí do- mněnku, že kanceláři té záleží na tom, aby dosak kongresu slovanského byl umenšen. Poněvadž inter- polanti chovají přesvědčení, že c. k. telegrafní kore spondenění kancelář jest zřízena a placena nikoliv pouze pro Němce tohote státu, nýbrž pro všechny národy jeho, podávají lento dotaz: Jest c. k. vláda podlo povinnosti své odhodlána uložiti c. k. telegrafn korespondenční kanceláři, by konala závaznost svoj jak vyžaduje objeklivnost, potřeby žurnalistikya vořejný zájem? (Tato interpalace podepsánu jest 5 slovanskými poslanci všech stran.) Předseda oznamuje, že na zejtra veče r svolá mimořádnou schůzi, na jejimž programu budou jedině volby do delegací
Posl Choc Chiarův doktor Pražák Němec Praha
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Prazo, 14. července. (Němečtí m nistři před soudem liberecký m. Z nodělních protestních schůzi německých měs v Čechách nejzajímavější byla asi schůze li- berecká, neboť v Liberci soudili nás Čechy, ale odsoudili zároveň všechny své liberální něme- cké ministry. Zalobcem byl dr. Schuber z Vídně, dávný spolupracevník Pradova libere- ského orgánu. Postesknuv si, jak se v Čechách „via fasti“ zavádí vnitřní úřadní čeština, po- kračoval: Německý ministr krajan Prade je rozmrzelý, není už agilný, kdežto český ministr krnjan horlivě si všímá osobních otázek. V kan- goláři německého ministra krajana klapou jen psnci stroje, vycházejí z ní listiny, ale sám mi nistr svého vlivu osobně neprojevuje. Jest polito vání hodno, že ministr Prade převzaí po Pesch kovi ářal, aby vyplnil prázdné místo Na takové, pro rakouské Němce zodpovědně místo patřícelý, zdravý muža ne chu- ravý člověk, který v nejdůležitější chvíli mošká daleko od Vídně. Železniční ministr dr.
Čecho Schuber Prade Pesch Němec Čechy Liberec Vídeň
26 article
Derschatta, za jehož vlády český odborny rada provádí boz závady osudnou pro Němce počešťovací práci, neměl podnes času, aby se náležitě obeznámil s poměry v německých Če- chách. Na dra. Marcheta podá zodpovědnost za školu Komenského. Také dr. Marchet neuči- nil podnes ničeho, aby vymohl sankci Koliskovu zákonu, přijatému dolnorakouským sněmem. V ministru spravedlnosti Kleinovi Čechové mají podpůrce. Totéž platí o klerikálných Ebenhochovi a Gessmannovi. Něme- cké pokrokové strany také nesplnily nadějí, které se na ně skládaly. Zejména se dr. Schubertovi nelíbí, že Němci z Čech odvolali pilné návrhv za neurčité sliby do budoucna. Shromáždění doprovázelo řočníkovy žaloby častými výkřiky: „Fuj!“, „Podvod!“ atd. Na konee příjalo známou protestní resoluci a v dalš dodatečné resoluci vyzvalo poslance, aby měl stále na mysli cíl českých Némeů, totiž zřízení samostatné „provineie Deutschböhimen“ a všem prostředky, po případě i obstrukcí se ho domá- hali. Neobyčejně rázné vystoupení dra. Schu berta proti ministru Pradovi není prosto některé pikantnosti. Dr. Schubert je skriptorem př knihovně vídeňské techniky u domáhul se u mi- nistra Prada úřadnického místa v německém krajanském ministerstvě. Žádaného místa však neobdržel a proto se Prade už nehodí za mi nistra. Tedy zase chlebařství!
Němec Komenský Marchet Koliskův Klein Čecho Schubert Prad doktor Čechy
27 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. července. Ruská zpráva o smýšlení v Německu. Furor teutonicus, který na nás Čechy každodenně a stále zuřivěji cení dračí zubya stříká jedovatou slinou, není jevem místným, omezeným na poněmčené kraje českých zemí. Je to jev obecně německý. Německá zuřivost sápe se na všecky sousedy, ano i státy vzdále- nější. Jediní Turci jsou v lásce Němců a je-li pravdiva zpráva „Matinu“, císař Vilém se po- mstí za schůzku revelskou novou návštěvou u svého drahého spojence a přítele sultánaa tím, že Turecko pojme do trojspolku. Z toho, že nynější mohutné vzplanutí německé zuřivosti jest jevem všeněmeckým, vyplývá, že Němce nelze uspokojiti žádnými lokálnými a částečný- mi obětmi, žádnou dobrotou srdce, šlechetností a spravedlností. Němci budou uspokojeni teprve, až nadejde čas, spojenými silami svých protiv- níků, jež si takořka ze země vydupávají a nutí, aby so měli na pozoru.
Čecho Turek Němec Matin Vilém Praha Německo Turecko
28 article
Do schůze revelské Němci pokládali z ci- zích států pouze Francii a Anglii za své ne- přátele. Od schůze revelské připočetli k nim Rusko přes to, že jak ruský tak německý úřadní orgán ubezpečily, že návštěva anglického krále v Revelu ničeho nemění na starožitném přátel- stvi mozi Ruskom a Německem. Jak se rozdmy- chuje v německém národě nenávist ke jmenova- ným státům, o tom píše borlínský dopisovalel „Moskevských Vědemostí“: Němci nejen v Berlíně, nýbrž v každém Kocourlově velice se na Rusy rozhněvali. Dávno zde nebylo takového nepřátelství k nám. Žádné chlácholení a vyvracení tu nepomůže. Massy ně- meckého lidu jsou příliš přistupny štvaní šovi- nistů, kteří v poslední době užívají zejména kaž- dého veřejného proslovení císaře Viléma, aby mu dávali význam hrozebný, výbojný a provo- kotivný. A tyto výklady působí na německou mysl jako jiskra na střelný prach. Šovinisté hlá- sají heslo Moltkovo: Beste Deckung ist. der Hieb! — a zatalá němocká pěst hrozí všemi směry, na vše strany. Co se týče Ruska, šovi- nisté litují, že nedošlo k válce s ním už roku 1887, kdy Rusové „již pochovali znamenitého vojevůdce, jakých se málo rodí za stoletf“? (ml- něn bezpochyby Skobelev) a Německo ještě měl Molika, jenž by byl také Rusům připravil Sedan. Ale s tím faktem současní Němci museji počitat, že již nemají staréhc Moltka, nýbrž jeho syna Kuna a s ním kn. Eulenburga, hr. Wedel a j. a j. Echte Deutsche sind ausgestorben, e leben nur noch Afterdeutsche.
Němec Vilém Rus Eulenburg Wedel Francie Anglie Rusko Německo Berlín Sedan Deutsche sind Best Deckung
29 article
Generál a ochrance veřejného pořádku v Rusku. Náslodující přihoda, jež se tyto dni udála v Petrohradé, vrhá na ruské pořádky dost pří- znivé světlo. Generál Gurko, syn známého vojevůdcea státníka, jel ve vlastní ekypáži po mostě Anički- na tryskem a jinou drahou, než je policejně předepsáno. Policejní revírník Višněvský gene- rála zastavil a upozornil jej na předpis. Miniskn vnitra, když mu věc úřadně oznámena, nařídil gradonačniníku, aby jeho jmenem vyslovil dík policejním revířníku Višněvskému a strážníku Šišovi za to, že rázně vyplnili svou povinnost, a vybídl policisty, aby se všichní tak choval a nikdy nezamhouřili oka nad žádným, kdos proti obecně plalným policejním předpisům pro- hřeší, byť byl sebe vyšším pánem ať civilním nebo vojenským. Generálu Gurkovi pak vojenskou úřadní ce- stou dostalo se důtky náčelníka gen. štábu. Mezinárodní situace a německé manévry lodní. Německé lodstvo bitevní vypluje co nevidět do Atlantského ocešnu, aby tam uspořádalo velk manévry. V Německu ozvaly se v tisku hlasy, kteréž rozhodnutí to vykládaly jako beztaktní, po- névadž vypadá jako odveta za apglické manévry lodní, těsně při pobřežích německých a zároveň za nebezpečné, protože od německých břehův oddaluje se lodstvo německé ve chvíli, kdy an- glické loďstvo těsně kol břehů těch manévruje a kdy jest mezinárodní obzor do nejvyšší míry zachmuřen »Nordd. Allg. Zig.«, přiznávajíe tuto vážnost situace mezinárodní, snaží se ale jinak námitky tisku vyvrátiti. Jest prý technikou válečnou — toť v podstatě smysl jejich slov — vylou- čeno dnes, aby německé břehy mohly býti pře- padeny zcela náhle, jako před sto lety Angličané
Gurko Višněvský Šiša Gurk Angličan Rusko Anički Německo
30 article
Kodaň přepadly. Že by mohli ale Angličané zničiti přistavy německé »dříve ještě než by čte- nář německý se o vypovězení války v novinách dočetl,« to prý mohli a mohou tvrditi leda jen ti, kdo v Anglii nejvíce zášť proti Německu rozsévají. Námitku beztaktnosti odmitá ale »Nordd. Allg. Zig.« poukazem na manévry an- glického lodstva v Severním moři. Nelze prý také Německu upírati volnost pohybů na vol- ném oceanu... Více ale než věcný obsah vý- vodů těch zajímati musí pozorovatele politických věcí jistý podrážděný, byť nepřímý tón ofi- ciálního kanglěřského tohoto orgánu proti Anglii. Tón ten v tomto listu jest pro vážnost mezinárodní situace a pro napjelti obou státův nejvíce karakteristi- cký. Zdá se, jakoby mezi oběma loďstvy pole- lovali skutečně zlověstní bourliváci, věštící bouři námořní . . Veliké boje v Tavrizu. Revoluce v Persii obmezuje se skorem již jen na Tavriz, ale tam jsou boje ještě velmi tuhé. Včera dopoledne započalo se z dvou děl stříleti na městskou čtvrt Umirachis Revolucionáři odpavídali prudkou palbou z pušek. Účinky střelby nejsou dosud známy Úplná bezpečnost Anglie. První lord admirality Mac Kenna prohlásl včera v anglické sněmovně dolní, že velká pře- vaha, kterou má Anglie ve slarších lodních ty- pech a okolnost, že má 12 lodí typu Dread- nought a Invincible proti 9 německým, z aru- čuje Anglii úplnou bezpečno s v r. 1911. — Parlamentní tajemník admirality Macnamara, který referoval o nynějších lodních manévrech, tvrdil, že Anglie na dlouh o dobu jest první, pokud jde o velke lodi a také asi první zůstane. Řeč
Angličan Mac Kenn Macnamar Kodaň Anglie Německo severní moře Persie anglický sněmovna