3
masthead
15. července 1908. Císlo 193.
4
article
členstvím a příslušenstvím k velké slovanské
organisaci turistické tyto síly i vzájemné jich
styky nabyly rázu oficiálního a více uvědomě-
lého, není pochyby, že by i prospěch z nieh
pro slovanskou věc vyplývající byl veliký a dů-
ležitý. Tyto turistické styky slovanské vedly by
pak přirozeně vzájemně k bližšímu seznámení
se s jazyky slovanskými i mnohý předsudek
i domnělá nemožnost osvojiti ten který druhý
jazyk slovanský odpadla i by se rozplynula, se-
známení se jazykové takovýmto lehce dostupným
praktickým způsobem mělo by v zápětí důklad-
nější znalost kulturních i politických poměrů
druhých slovanských větví a tímto sesíleným
osobním stykem na půdě neutrální — turistické
— by zmizely domnělé mnohé rozpory v ná-
hledech i nazírání, mnohé otázky by se pro-
braly, mnohá skutečná nedorozumění by se vy-
světlila a mnozí skuteční odpůrci poznavše se
osobním stykem a naučivše se navzájem se oce-
niti a vážiti, podali by si ruku k smíru, z něhož
by ovoce i prospěch vzešel společné věci slo-
vanské. Avšak nejen širokým ohledům a zájmům
slovanské vzájemnosti posloužilo by organisování
a sdružení turistické, nýbrž i každému jednotli-
vému příslušníku svazu zvláště. Jednotlivec, pro-
kazuje se přislušníkem a členem velikého svazu
turistického, nalezl by v celém slovanském
světě pro sebe přichystány všechny výhody,
které by mu členství svazu toho poskytovalo,
nalezl by všude ochotného rádce i průvodce
v členu neb místní organisaci svazové, na kte-
rou by se vedle svého členského práva ve svazu
obracel.
5
article
Pevným podkladem této slovanské turistické
organisace byla by tu turistická sdružení a
spolky již pracující, mající za sebou i celou
řadu let plodné práce i hojnou zásobu zkuše-
nosti, získaných v celém světě slovanském, i jsou
to zejmena: 1. Český odbor slovinského pla-
ninského družstva v Praze, 2. Turistická jednol
v Brně, 3. Jednota českých turistů ve Vídni,
4. Pohorská jednota »Radhošť« ve Frenštát
pod Radhoštém, 5. Bosensko-hercegovský turi-
stický klub v Sarajevu, 6. Slovinsko-planinsko
društvo v Lublani, 7. Přímořské planinsko-
hrvatsko društvo ve Rjece, 8. Planinsko i tu-
risticko društvo »Luburnia« v Zadru, 9. Hrvat-
sko-planinsko društvo v Zagrebu, 10. Towarzy
stvo Tatrzanskie v Krakově, 11. Bulharské tu-
ristické društvo Trapezie v Trnovu, 12. Rossij
skoe občestvo turistvo v Petrohradě, 13. Krumsko
Kavkazkij gorny klub v Oděse, 14. Jednota ly-
žařů v král. českém v Praze, které mají celou
řadu odborů místních s pozoruhodným počtem
členstva, takže tento souhrn jich členů byl by
již dnes znamenitým činitelem slovanského
svazu. Společný orgán, časopis, přijímal a tiskl
by příspěvky ve všech slovanských jazycícha
každý člen svazu stal by se čtenářem všech
slovanských jazyků. Mezi úkoly slovanského
turistického svazu, kromě výhod, jež by ve
všech slovanských zemich stejně všemu členstvu
poskytoval, náležely by i úkoly široké povaby.
Praha
Brno
Vídeň
Frenštát pod Radhoštý
Sarajevo
Slovinsko
Lublaň
Rjeka
Hrvat
Zagreb
Krakov
Trnov
Petrohrad
stický klub
6
article
Jako příkladem organisace turistiky slovanských
studujících a mládeže vůbec, zachování a uvá-
dění ryzích slovanských názvů místních i tvo-
ření a návštěva slovanských lázní atd. Krajiny,
Slovanům patříci a Slovany osídlené, náleží
k nejkrásnějším místům země. Jaderské moře
s pobřežím Dalmacie, čarovným černohorským
Uleinem, Černé moře s Krymem, slovinské Alpy
s poetickým Jezerskem a Bledem, řetěz dinar-
ských Alp s velebnými stěnami hercegovskými
i Černě Hory, Slovanské Tatry polopolské
ruské, poloslovácké s luzným Zakopaným, České
Krkonoše i Šumava, Luhačovice, majestátný
Balkán i Ryla i Rodopy s vábnou Černou Ko-
rijí, Ural i Kavkaz jsou jen jednotlivá jména
celého slovanského území Slovanským furisti-
ckým svazem a sdružením všechny tylo přírodní
krásy staly by se jakýmsi společným vlastni-
ctvím všech Slovanů jich druhým domovem,
v němž by brány Slovanů byly otevřeny ne jako
milému hostu, nýbrž skutečně jako domácímu
člověku.
Ze všech úvah těchto vyplývají prospěchy
založení »Slovanského turistického svazu« jako
článku oněch slovanských zařízení, jichž vše-
slovanská povaha spadá do rámee vzájemnosti
slovanské.
Slovanský turistický svaz může a bude na
rozsáhlém svém obvodu a při důležitosti i účel-
nosti svých úkolů působiti jako z nejzávažnějších
institucí slovanské vzájemnosti; zřízení svazu
toho na podkladě trvajících již zemských i míst-
ních sdružení, opírajíc se o značný počet členo
sdružení, též i všeobecnou turistikou rozvoj
turistiky vůbec nezpůsobí valných obtíží a může
v nejkratší době vstoupiti v život i v práci.
Slovan
Dalmacie
Krym
Alpy
Bled
Zakopané
Český Krkonoše
Šumava
Luhačovice
Balkán
Ural
Kavkaz
Slovan patřík
Slovan
7
article
Navrhuji tedy: Slavný sjezde, račiž upra-
vení slovanské turistiky a založení Slovanského
turistického svazu prohlásiti za jednu z nutných
zařízení slovanské vzájemnosti a neodkladné
provedení myšlenky této vznésti nad společné
působení uvedených již a nyní působicích turi-
stických organisací a žádá se klub českých
turistů, aby činnost ve směru tom jim již za-
hájenou dále vedl až do utvoření svazu. (Po-
chvala.)
Jednání potom přerušeno a po studené si-
dani konaly jednotlivé delegace svoje důvěrné
porady specialní, jež protáhly se přes 4. hod.
odpolední.
O 5. hod. podnikli všichni účastníci slo-
vanských konferencí se svými damami v průvodu
pražských přátel projíždku po Praze.
Okružní jízda Prahou.
Imposantní řada třiceti ekypáží vyjela o
Prašné brány a vedením sekretáře Slovanského
klubu p. St. Formana, osvědčeného odborníka
v průvodu Prahou, podnikla okružní cestu ce-
lým městem. Od Prašné brány jela výprava,
budíc všude živou pozornost a sympaticky po-
zdravována cestou, Přikopem (kolem Živnosten-
ské a Zemské banky), s pohledem na Václavské
náměstí, Ovocnou ulici (pomník Jungmannův),
Ferdinandovou třidou, kolem Národního divadla
a mostu Františkova (ostrovy) po Nábřeží (pano-
ráma na Hradčany), přes Karlův most, kolem
paláce Valdštýnského, Strakovy akademie, pře
Čechův most, Staroměstské náměsti (radnice, Týn),
Celetnou ulicí (budova nynějšího přestupk. soudu)
Josefským náměstím, Eliščinou třídou po most
Františka Josefa, Belerediovou třídou kol vý-
stavy, celou alejí Královské Obory, kolem leto-
hrádku místodržitelského, Bubenčem (vilová
čtvrt), Bruskou branou, kolem letohrádku »Bel
vedere« do hradu, kolem chrámu sv. Vla.
Stanislav
Forman
Jungmannův
Ferdinandová
František Josef
Bruská
Bela
Vl
Praha
Václavský náměstí
ovocný ulice
most Františkov
Hradčany
Karlův most
Celetná ulice
Eliščin třída
Bubeneč
národní divadlo
Strakov akademie
Čechův most
8
article
Vladislavského sálu, hlavním východem na
Hradčanské náměstí (palác kardinálův, Schwarzen-
bergův, pohled na Prahu), Nerudovou ulic
(rodný dům Nerudův), přos Radeckého náměst
a Újezdem až k Nebozízku.
Celá jízda klusem trvala dvě hodiny a slo
vanští hosté měli tak výbornou příležitost po-
znati prozatím letem nejkrásnější a zároveň bi-
storicky nejvýznamnější části Prahy. Byli pře-
kvapeni a okouzleni krásou Prahy, a neskrblil
pochvalou svým průvodcům. Podrobnější pro-
hlídku hlavnějších historických památek vyžádal
si ještě na některý z příštích dnů.
Večer shromáždili se všichni v rozkošných
sadech na Nebozízku ke společné večeři, obdivu-
jíce nádhernou vyhlídku na Prahu.
Za překrásného počasí bylo v neobyčejně
jasném vzduchu letního večera daleko vidětia
když s nastalým temnem začala se rozžehovati
v Praze světla, byli slovanští hosté uchváceni
velikolepým dojmem vyhlídky. Zvlášť nádherně
vyjímalo se osvětlení nového mostu Čechova.
odrážející se skvěle ve vltavské hladině.
Při všem losku a šumu společenských slav-
ností slovanští delegáti nezapominají na své
úkoly. Delegace ruská a polská sešla se ještě
po 10. hodině večerní ke zvláštní konferenci do
místnosti Národního klubu.
Dnes ve středu pokračuje se v konferencích
od 10—1 hod. a od 3 —5 hod. odpol. ve velk
sini zasedací na radnici.
O 14 hod. odpol. budou delegáti společně
obědvati na Žofině, o 7. hod. večer navštív
Sokol pražský v jeho těloevičně v Sokolské tr
Odtud odjedou stráviti večer na výstavišti, kdež
je výkonný výbor výstavní uvilá v Choděrové
restaurantu.
Nerudův
Radecký
Čechův
Choděra
hradčanský náměstí
Praha
Nerudův ulice
Újezd
Schwardit
národní klub
Sokol
Vladislavský sál
10
article
došlé k zahájení slovanského příprav-
ného sjezdu.
Krakov: Idei oekonomicko-politického spolupo
sobem Skovanstva přeje zdaru a hold navrhovatelům
zasílá komitét redakce „Kupce Polského“
Krakov: Borlivým pioněrům sjednocení slovan-
ského na poli oekonomicko-polilickém poslláme po
zdrav. Jednota kupců a mládeže obchodní.
Valjevo: Přejeme, aby práce kongresu vykonán
Byla ke společnému zdaru všech Slovanů. Na zdar
Denič, inž. Dr. Slaič, cekonom. Dragovič, advokát
Tadič, lékárník. Markovič, advokát. Romanovič, pro
fesor. Nenadovič, úřadník, Zarič, profesor. Dr. Míile
Savlievič, lékař. Jovanovič, obchodník. Bratří Blago-
jeviči, obchodníci.
Sofije: Historický spolek radostně pozdravuje
slovanský sjezd a přeje mu úspěch v jeho histori
ckém díle za kullurní jednotu slovanskou. Předseda
Agura.
Selije: Sclijský ženský spolek žádá Vás. abyst
jeho upřímná blahopřání k úspěchu slovanské ide
a kulturního živola sdělili slovanskému sjezdu. Před
sedkyně: Kateřina Marková.
Solije: Spojeni jednou krví a jednou duší bralni
buďme bratry také svornou prací. Spolek umělcův
Bulharsku. Předseda: Mrkvička
Záhřeb: Chorvatský Sokolský svaz, spojený ide-
ou slovanské vzájemnosti a bratrstva, přeje, aby
vlastenecká práce shromážděných slovanských dele-
gátů byla korunována úspěcbem pro celé Slovan-
stvo i pro každou jednollivou slovanskou větev
pozdravuje shromážděné slovanské bratry sokolským
na zdar! Dr. Lazar Car, předseda. Dr. Dragan Ja-
neček, tajemník.
Idei
Borlivý
Ing
doktor
Slaič
Dragovič
Tadič
Markovič
Romanovič
Nenadovič
Zarič
Savlievič
Jovanovič
Blaga
Marková
Lazar Cara
Dragan
Krakov
Bulharsko
kongres
Denič
Mrkvička Záhřeb
chorvatský sokolský svaz
spojený id
Slovan
11
article
Strzeliska: Předseda sva o-vladimirského spolk
ve 1 vově posílá srdečný pozdrav představitelům slo-
vanského světa s přáním zdaru a s prosbou, přání te
všem vyřídit ku prospěchu celého Slovanstva. Kně
Dawidowica
Domežřice: Od pomezí žumavského z nejzápe
nější bašty Slovanslva bratřím slovanským poslla
nejvřelejší pozdrav a přeje nejlepší zdar sjezdu měst-
ská rada doma žlická.
Vyzoké Mýto: Vyprošuji si upřímný pozd
všem, v matičce Praze shromážděným vzácným ho-
stům slovanským. Celému jední ní přejí mnoho zdu-
ru. V dokonalé úclě starosla Tůma.
Strakice: Nemoha osobně se zúčastnili sjezdu
přeji hojně zdaru jeho pořádání ve prospěch myšlen
ky slovanské, pojaté ve smyslu pokrokovém. Ado
Černý, redaktor Slovanského Prehledu.
Brno: Přeji jednání sjezdu, jehož, bohužel, zů
časlníti jsem se nemohl, plného zdaru ve prospěel
slovanské myšlenky. Poslanec dr. Otakar Pražák.
Panu staroslovi dru. Grošovi: Městská rad
vltavolýnská žádá Vás, abyste tlumočil slovanskému
sjezdu plání plného zdaru k budoucimu svornému
postupu veškerého Slovanstva. Starosta: Pavliček.
Hordemoy: Srdečný pozdrav posílá a nejlepšíh
zdaru upřímně přeje obccní starší Hugo Schick
Pelhřimov: K velinému, významnému dnešnímu
světku slovanské r liny posílá blahopřejný bratrský
pozdrav rada král, města Pelhřimova.
Chrudim: Nemoha býti přílomen, zdravím uctivi
a vřele všechny vzácné hosty slovanské a vítán
velkou ideu vzájemnosti všeslovanské, sestoupení
ideového ovzduší na rcálnou půdu bratrské lásky
sdruženosti. Pravdou k svěllu a svěllem k svobod
všech slovanských národů, ke vzájemnosti jejich v
svěbytných snahách národních, osvětových a ho
spodářskych. Dr. Karel Pippich.
Tůma
Černá
doktor
Otakar Pražák
Pavliček
Hugo Schick
Pippich
Vyzoký Mýto
Praha
Brno
Pelhřimov
Chrudim
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 102.)
Ve Vídni, 14. července
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Nad očekávání rychle schválila poslanecko
sněmovna ve druhém a třetím čtení zákon, kte-
rým přiznává ministerstvo zeměbrany přispěvek
příslušníkům nenktivního mužstva, povolaného
ke evičení do zbraně a ke službě. Jest to čin
sociální spravedlnosti k nejchudším lidem a je-
jich příslušníkům, který tu vykonává stát vůči
osobám, které vytrženy jsou ze zaměstnání
svého, by konaly službu pro stát. Příspěvek
podle zákona platiti se bude příslušníkům muže
k vojenské službě povolaného, jeho ženě, jeho
manželským i nemanželským dětem, jeho sou-
rozencům a konečně jeho ascendontům. Zálož-
níku samotnému přísluší rozhodovati o tom, ko-
mu se příspěvek ten má vyplatiti. Podmínkou
příspěvku jest, by živobytí dříve jmenovaných
osob dosud podstatně záviselo na výtěžku ply-
noucího z práce vojína ke službě a ke ovičení
do zbraně povolaného. Podslatně činiti bude
přispěvek ten polovinu mzdy, která jest v tom
kterém soudním okrese obvyklou. Platiti pak se
bude podpora příslušníkům mužů k vojsku po-
volaných za každý den, který koná cvičení ve
zbrani, na cestu z posledního jeho bydliště a
za den, kdy se vyzbrojuje a kdy se odzbrojuje
a také, onemocní-li bez vlastní viny a nemůže-li
se vrátiti do řádného svého bydliště. V tomto
případě platiti se bude státní podpora na každý
den jeho příslušníkům až do jeho návratu, vy-
jímaje ovšem, že má ia dobu tu nárok na zá-
konnou podporu nemocenskou. Sněmovne
uznala, že splnění to jest požadavkem lidskosti.
Nesplnilo se však očekávání, že dnes bude
zkoncován zákon, kterým zvyšuje se dotace
státní do melioračního fondu na 4 miliony. Roz-
prava o věci té nabyla velikého rozsahu. Čtyř
poslanci čeští do ní zasáhli: Hyrš, Šabata.
Kuchynka a Hráský.
Hyrš
Šabata
Kuchynka
Hráská
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Tento dosáhl dnes velikého úspěchu řečí
trvající déle hodiny, ve které jak v polemice
proti zpravodaji rozpočtového výboru profesoru
Steinwendrovi, tak ve věcných výkladech pruž
ností předmětu a původností námětu upoutal
naprostou pozornost přečetného posluchačstva.
jež s neutuchajícím zějmom a souhlasem sledo-
valo projevy jeho.
Také ministr orby dr. Ebenhoch v rozkladu
svém zabýval se zvláště podněty, posl. Hráským
přednesenými. Zástupce volebního okresu par-
dubického, ukázav na formální nesprávnosti
v projednávání zákona melioračního, doložil dů-
vody odbornými, kterak návrh je povrehně zpra-
cován a jak se v něm především dbá zájmu
zemí alpských, kdežto veliké úkoly meliorační
v zemích koruny české nedoznaly v něm pra-
vého pochopení. Již sama kusost zákona, který
vztahuje se jen ku první „finanční stati“, bude
příčinou, že ve vodoprávních a správních od-
borných otázkách potrvá neujasněnost, těžko-
pádnost starého zákona melioračního nadále ke
škodě interesentů.
doktor
Ebenhoch
profesor Steinwendr
15
article
Zejména vytkl, kterak zakrytým zněním zá-
kona opětně samospráva zemi bude přistřižena.
Nikoli sněmy zemské, nýbrž ministr orby bude
rozbodovati o vhodnosti podniku. S pravým
nadšením pozdravili Jihoslované návrh profe-
sora Hráského na změnu v ten smysl, aby kate-
gorisovány byly krasské vody. Prof. Hráskému
jsou také povděčni za obsažnou odbornou zprá-
vu výboru zemědělského v příčině úpravy vod
notranských, zejména jezera Cirknického.
Pro kulturní inženýry měl důležitost výklu
stran organisace státní a soukromé služby kul-
turně-tochnické pro venkovská města, pak re-
soluční návrh na zákonnou úpravu podpor pro
podniky vodárenské a kanatisační jak v malýeh
městech, tak v obeích venkovských. Vůbec vy-
zněl dnešní výkon posl. prof. Hráského mohut-
ným dojmem, který doufáme nezůstane pla-
chým, nýbrž bude míti účinky trvalé.
Jihoslovan
profesor
Hráský
16
article
Koncem schůze podali slovanští poslane
s bar. Pražákem v čele na bar. Beeka dotaz po
zanedbávání zpravodajské služ
by ze slovanských měst c. k. telegrafní kore-
spodenční kanceláří. To jest chronická cho-
roba, kterou nutno jednou a konečně vyléči
důkladně.
Bývalý ministr obchodu dr. Josef For
vrátil se z dovolené, kterou ztrávil na léčbě ve
Vichy, do sněmovny jsa úplně pozdraven k ra-
dosti a potěše poslanců českých, kteří jej srde
čně uvítali.
Z Víduě, 14. července. (KKC. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.10 hod.
Ministr financí podal předlohu o prodaji a za
tížení nemovitých objektů ze stát. majetku
Zomský trestní soud v Praze odvolal žádosti z
vydání poslanců Záruby a dra. M yslivce.
Posl. Čech a sp. navrhli, aby na stavbu techno
logického musea v Praze byl věneván erární po
zemek.
Předloha o stanovenf lihového kontingenlu při
kázána bez 1: čtení rozpočtověmu a předloha o dani
domovní bez 1. čtení výboru bernímu.
Vykonány doplňovací volby výboru a zvolen
do rozpočtového posl. Choc a do noúzového posl
Srdinko.
Sněmovna pokračovala ve 2. čtení předlohy
o zálo žuicích
a poněvadž nebylo námitky, provedeno pouze jedne
rokování.
V povšechně debatě prohlásil poslaneo
Kundschak, že křesť. sociálové rádi hlasují pro tento
důležitý a dobrý socihtně-politický zákon: — Skaret
navrhl několik změn, také lu, by zázon nabyl plat-
nosti 1. srpnem.
doktor
Josef fórum
Weiskirchner
Záruba
Posl
Choc
Vichy
Vídu
Praha
Čechy
17
article
Vl. zástupce odb. šéf Reuter pravil, že ohl
na státní finance nedovoluje, aby vybočilo se z při
znaných ústupků a žádal jměnem vlády, aby Skare
tovy návrhy se zamítly. Předloha, stanovic právní
nárok na podporů je dalším článkem v moderní ra-
kouské sociálně politice. Žádá, by předloha byla
schválena.
Posl. dr. K. Levický vylkl, že armády nemělo by
se zneužívati k národním nebo strannicko-politickým
snahám. Nabádá ústřední vládu, aby provedla v Hn-
liči zásadu rovnoprávnosti. Zástupci ruského národa
budou vždy hájiti jcho právo. (Hlučná pochvala.)
K návrhu posl. Niedlsta bylo rokování uzavřo
no a hlavními řečníky zvoleni poslanci Kuchynka pro
a Filipinský proli předloze
Tosl. Knchynku troufá, že předlohu bude určite
vělona. Jeho strana by hlasovala pro Skaretov
návrhy, kdyby se neobávala, že zákon by potom ne-
byl zaveden. Jeho strana bude pak hlasovati pro vý-
borový text. Přeje si, aby výhod zákona účastní byl
tako rolníci, jichž statelt jest zadlužen. (Pochvaln
Posl. Filipinshý polemisoval s vývody odb. šeín
Reutem a připomněl nezbytnost reforem ve vojenslví,
o jichž brzké provedení se sociální demokraté bu-
dou zasazovati při každé příležilosti
Ref. hr. Kolovrat opřel se Skaretovým návrhům
a navrhl, aby příspěvky na výživu byly vypláceny
po zjištění, že se záložník dostavil k vojsku a aby
zákon nabyl platnosti 1. srpnem t. r.
Zákon schválen ve 2. a 3. čtení s návrhy
zpravedájovými; Skaretovy propadly.
Dále projednávala se výborová zpráva
o melioračním zákonu a rozpočtu melioračního
Posl
doktor
Niedlsta
Kuchynka
Pochvaln Posl
Filipinshý
Ref
Kolovrat
Skaretův
Hn
Reut
Reuter
19
article
(rel. Stcinwender).
Posl. Hyrš ebledává, že předloha poskyluje ně
jaké výhody a proto třeba se přimluviti za její schvá-
lení. Žádá povolané činitele, by vyhověli agrárníkůn
a rozmrožili meliorační fond. Racionálního vzdělá-
vání půdy je v povšechném zájmu a příslušné snahy
musí a mohou spoléhati na všeobecnou podporu
Třeba použili technických zkušeností ku povznesen
zemědělství, aby půda byla výnosnou. Zákon tente
tužbám českých agrárníků nevyhovuje. Nebylo vy-
hověno jich požadavku, aby meliorační fond byl roz-
dělen na jednollivá království a země dle jejich po
platnosti. Předloha je nejasna, stanovic, že „může“
se jí vyhověli, ne však že „muší“ se jí vyhovět
Řečník navrhuje resoluci, aby vláda co nejdříve po-
dala sněmovně předlohu a způsobu podporování men-
ších melioraci a zatím subvencovala menší meliora-
ce. (Pochvala.)
Posl. Biankini navrhl resoluci o úpravě vod v
Dalmacii.
Posl
Hyrš
Dalmacie
20
article
Posl. Hráský vyčítá, že při vypracování předlo-
hy nebylo pamatováno na všechny odborné pokyny
z kruhů inleresentů a odbor. korporací. Vodoprávní
část platného melioračního zákona nebyla podrobena
nutně revisí. Řečník navrhuje, aby do státní stavebn
služby byli přijati odborníci v záležitostech melio-
mačních a v min. orby byl zřízen kulturně technický
odbor pro vyřizování melioračních záležitostí. Zem-
ská samospráva byla nynější předlohou okleštěna
Žádá, by se dbalo více na české horské řeky a do
zákona bylo pojato ustanovení o podzemních tocích
na Krasu. Konečně navrhl resoluci, aby vláda co nej-
dříve podala sněmovně předlohu o státních subven-
cích vodovodným a kanalisačním podnikům v men-
ších městech a venkovských obcích. (Pochvala)
Ministr dr. Ebenhoch vylkl, že v předloze dbalo
se resolucí, usnesených loni poslaneckou sněmovnou
o melioracích. V aynějším zákoně nečiní se subven-
cování závislým na osobě podnikatelově. Zákon má
přispěti k ochraně veřejných zájmů a majitele půdy
s jedně a ke zvýšení výnosu půdy s druhé strany.
Posl
Hráská
Ebenhoch
21
article
Mmisterstvo orby nezamítlo ani jednu žádost za hra-
žení bystřin, shledalo-li se, že po stránce technick
vyhovuje žádost požadavkům. Pokud jde o druhý účel
zákona: zvýšení výnosnosti pozemků, vynaloží mi-
nisterstvo orhy vše, co je vůbec v jeho moci, aby
v té příčině pomohlo jednotlivým zemím a země
dělství. Jeho snahou je, rozdileti meliorační fond tak
jak jest to objektivně oprávněno.
Pokud jde o navrhované zvýšení státního pří
spěvku soudí ministr, že lépe podporovati více pod
niků skrovnějšími, než jen málo podníků příspěvky
většími. Technikové, kteří provádějí práce v zákon
stanovené, zasluhují si vesměs díků a uznání oby-
vatelstva. Ministr žádá, aby zákon schválen bylv
opravdovém a velikém životním zájmu zemědělství
pro něž pracovati jest naší svatou povinností. (Hluč
ná pochvala a pollesk.y
Posl. dr. Olešnický kritisuje zevrubině prováděn
regulačních prací na haličských řekách.
Posl
doktor
Olešnický
22
article
Posl. Šabata prohlásil, že podáním melioračníh
zákona plní se částečně dávně přání rolnického oby
vatelstva. Posavadní vládní činností není odůvodněna
výtka, že nynější vláda straní agrárníkům. Podne
nostalo se, zvláště pro české zemědělství a zeměděl-
ské obyvatelstvo, téměř ničeho. (Souhlas.)
Za velikou výhodu melioračního zákona pokládí
řečník, že zvýšení v něm obsaženě není omezeno
na uršitou dobu. Navrhuje resoluci, aby vláda zjed-
nodušila a urychlila úřadní řízení při provádění me-
lioračních projektů a prohlašuje za stranu katolicko-
národní, že bude hlasovati pro předlohu. (Pochivala
Posl. dr. Stumpí se svými politickými přátel
schvaluje předlohu.
K návrhu dra. Bukatla se rokování uzavřelo
hlavními řečníky zvoleni poslanci dr. Stojan pro a
Seitz proti předloze, načež rokování přerušeno.
Min. orby dr. Ebenhoch odpovídal na Kroyho
dolaz, že v min nařízení z 1e. května 1907 byly vy-
jmenovány zemské lesnické upolky, jež oprávněny
jsou vydávati certifikáty, týkající se ela v příčin
lesních rostlin, kdežto v této otázce bylo až do oně
doby udíleno generální zmocnění.
inistr zemské obrany šl. Georni odpověděl na
Gruberův dolaz po ztýrán důstojnického sluhy nad-
poručíkem šl. Braunem, že nadporučík před odjezdem
z kasáren vídeňských šlehl svého sluhu jezdockým
bičíkem, protože týž neobratně si počínal při sedlán
koně.
Posl
Šabata
Pochival Posl
doktor
Stumpí
Stojan
Seitz
Ebenhoch
Georni
Gruberův
Braun
23
article
Posl. Blankini v dolazu na předsedu národoho
spodálského výboru žádal, by svolal schůzí, aby ten-
to výbor zaujal stanovisko k jeho návrhu o slarob
ním a invalidním pojišťování námořníkův.
Předseda imunitního výboru dr. Sláma od
pověděl na Vasilkův onchdejší dolaz v imunitní zá-
ležitosti, že od loňského listepadu nemohly býti vy-
řízeny četné imunitní záležitosti pro uslavičné pilné
návrhy.
Posl. šl. Stransky naléhá, aby se brzy kon-
stituoval výbor pro záležitosti státních zřízencův
předseda prohlásil, že tuto záležitost předloží opě
zejtřejší poradě klubovních přoddsodů.
Na zejtřek navrhl tento jednací pořad: Me-
liorační zákon, prelimináře pro meliorační fondy.
zákon o ručení aulomobilů, imunitní záležitosti, Chia-
rův návrh na změnu jednacího řádu, jednání o všeci
volbách dosud neschválených.
Posl
doktor
Sláma
Vasilkův
24
article
Posl. Choc navrhl, aby se jednací pořad změni
lak, že by se před projednáním Chiarova návrhu
doslaly na pořad dosud neschválené říšské volby, ale
návrh ten propadl.,
Posl. sv. p. dr. Pražák a sp. podali tento do-
taz: Již dlouho pozorují slovanští poslanci, že c. k
telegrafní korespondeční kancelář o důležilých udá-
lostech národů slovanských v tomlo státě buď vůbee
nepřináší zpráv žádných, nebo referuje způsober
naproste nedoslatečným. Naproti tomu však častoo
věcoch zccla llostejných z německé říše a jiných stá-
tů podává zprávy dlouhé. Toto tradicionální zane-
dbávání služby jeví se dnes opět drasticky. C. k.
korespondenční kancelář dodala vídeňským novinám
a novinám mimováleňským o slovanském kongresu
v Praze, na klerěm jsou zastoupeni všichní slovanšti
národové z cvropskké pevníny, referát, který budí do-
mněnku, že kanceláři té záleží na tom, aby dosak
kongresu slovanského byl umenšen. Poněvadž inter-
polanti chovají přesvědčení, že c. k. telegrafní kore
spondenění kancelář jest zřízena a placena nikoliv
pouze pro Němce tohote státu, nýbrž pro všechny
národy jeho, podávají lento dotaz: Jest c. k. vláda
podlo povinnosti své odhodlána uložiti c. k. telegrafn
korespondenční kanceláři, by konala závaznost svoj
jak vyžaduje objeklivnost, potřeby žurnalistikya
vořejný zájem? (Tato interpalace podepsánu jest 5
slovanskými poslanci všech stran.)
Předseda oznamuje, že na zejtra veče r svolá
mimořádnou schůzi, na jejimž programu budou jedině
volby do delegací
Posl
Choc
Chiarův
doktor
Pražák
Němec
Praha
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Prazo, 14. července. (Němečtí m
nistři před soudem liberecký m.
Z nodělních protestních schůzi německých měs
v Čechách nejzajímavější byla asi schůze li-
berecká, neboť v Liberci soudili nás Čechy, ale
odsoudili zároveň všechny své liberální něme-
cké ministry. Zalobcem byl dr. Schuber
z Vídně, dávný spolupracevník Pradova libere-
ského orgánu. Postesknuv si, jak se v Čechách
„via fasti“ zavádí vnitřní úřadní čeština, po-
kračoval: Německý ministr krajan Prade je
rozmrzelý, není už agilný, kdežto český ministr
krnjan horlivě si všímá osobních otázek. V kan-
goláři německého ministra krajana klapou jen
psnci stroje, vycházejí z ní listiny, ale sám mi
nistr svého vlivu osobně neprojevuje. Jest polito
vání hodno, že ministr Prade převzaí po Pesch
kovi ářal, aby vyplnil prázdné místo
Na takové, pro rakouské Němce zodpovědně
místo patřícelý, zdravý muža ne chu-
ravý člověk, který v nejdůležitější chvíli
mošká daleko od Vídně. Železniční ministr dr.
Čecho
Schuber
Prade
Pesch
Němec
Čechy
Liberec
Vídeň
26
article
Derschatta, za jehož vlády český odborny
rada provádí boz závady osudnou pro Němce
počešťovací práci, neměl podnes času, aby se
náležitě obeznámil s poměry v německých Če-
chách. Na dra. Marcheta podá zodpovědnost
za školu Komenského. Také dr. Marchet neuči-
nil podnes ničeho, aby vymohl sankci Koliskovu
zákonu, přijatému dolnorakouským sněmem.
V ministru spravedlnosti Kleinovi Čechové
mají podpůrce. Totéž platí o klerikálných
Ebenhochovi a Gessmannovi. Něme-
cké pokrokové strany také nesplnily nadějí, které
se na ně skládaly. Zejména se dr. Schubertovi
nelíbí, že Němci z Čech odvolali pilné návrhv
za neurčité sliby do budoucna.
Shromáždění doprovázelo řočníkovy žaloby
častými výkřiky: „Fuj!“, „Podvod!“ atd. Na
konee příjalo známou protestní resoluci a v dalš
dodatečné resoluci vyzvalo poslance, aby měl
stále na mysli cíl českých Némeů, totiž zřízení
samostatné „provineie Deutschböhimen“ a všem
prostředky, po případě i obstrukcí se ho domá-
hali.
Neobyčejně rázné vystoupení dra. Schu
berta proti ministru Pradovi není prosto některé
pikantnosti. Dr. Schubert je skriptorem př
knihovně vídeňské techniky u domáhul se u mi-
nistra Prada úřadnického místa v německém
krajanském ministerstvě. Žádaného místa však
neobdržel a proto se Prade už nehodí za mi
nistra. Tedy zase chlebařství!
Němec
Komenský
Marchet
Koliskův
Klein
Čecho
Schubert
Prad
doktor
Čechy
27
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. července.
Ruská zpráva o smýšlení v Německu.
Furor teutonicus, který na nás Čechy
každodenně a stále zuřivěji cení dračí zubya
stříká jedovatou slinou, není jevem místným,
omezeným na poněmčené kraje českých zemí.
Je to jev obecně německý. Německá zuřivost
sápe se na všecky sousedy, ano i státy vzdále-
nější. Jediní Turci jsou v lásce Němců a je-li
pravdiva zpráva „Matinu“, císař Vilém se po-
mstí za schůzku revelskou novou návštěvou
u svého drahého spojence a přítele sultánaa
tím, že Turecko pojme do trojspolku. Z toho,
že nynější mohutné vzplanutí německé zuřivosti
jest jevem všeněmeckým, vyplývá, že Němce
nelze uspokojiti žádnými lokálnými a částečný-
mi obětmi, žádnou dobrotou srdce, šlechetností
a spravedlností. Němci budou uspokojeni teprve,
až nadejde čas, spojenými silami svých protiv-
níků, jež si takořka ze země vydupávají a nutí,
aby so měli na pozoru.
Čecho
Turek
Němec
Matin
Vilém
Praha
Německo
Turecko
28
article
Do schůze revelské Němci pokládali z ci-
zích států pouze Francii a Anglii za své ne-
přátele. Od schůze revelské připočetli k nim
Rusko přes to, že jak ruský tak německý úřadní
orgán ubezpečily, že návštěva anglického krále
v Revelu ničeho nemění na starožitném přátel-
stvi mozi Ruskom a Německem. Jak se rozdmy-
chuje v německém národě nenávist ke jmenova-
ným státům, o tom píše borlínský dopisovalel
„Moskevských Vědemostí“:
Němci nejen v Berlíně, nýbrž v každém
Kocourlově velice se na Rusy rozhněvali. Dávno
zde nebylo takového nepřátelství k nám. Žádné
chlácholení a vyvracení tu nepomůže. Massy ně-
meckého lidu jsou příliš přistupny štvaní šovi-
nistů, kteří v poslední době užívají zejména kaž-
dého veřejného proslovení císaře Viléma, aby
mu dávali význam hrozebný, výbojný a provo-
kotivný. A tyto výklady působí na německou
mysl jako jiskra na střelný prach. Šovinisté hlá-
sají heslo Moltkovo: Beste Deckung ist. der
Hieb! — a zatalá němocká pěst hrozí všemi
směry, na vše strany. Co se týče Ruska, šovi-
nisté litují, že nedošlo k válce s ním už roku
1887, kdy Rusové „již pochovali znamenitého
vojevůdce, jakých se málo rodí za stoletf“? (ml-
něn bezpochyby Skobelev) a Německo ještě měl
Molika, jenž by byl také Rusům připravil Sedan.
Ale s tím faktem současní Němci museji
počitat, že již nemají staréhc Moltka, nýbrž jeho
syna Kuna a s ním kn. Eulenburga, hr. Wedel
a j. a j. Echte Deutsche sind ausgestorben, e
leben nur noch Afterdeutsche.
Němec
Vilém
Rus
Eulenburg
Wedel
Francie
Anglie
Rusko
Německo
Berlín
Sedan
Deutsche sind
Best Deckung
29
article
Generál a ochrance veřejného pořádku v Rusku.
Náslodující přihoda, jež se tyto dni udála
v Petrohradé, vrhá na ruské pořádky dost pří-
znivé světlo.
Generál Gurko, syn známého vojevůdcea
státníka, jel ve vlastní ekypáži po mostě Anički-
na tryskem a jinou drahou, než je policejně
předepsáno. Policejní revírník Višněvský gene-
rála zastavil a upozornil jej na předpis. Miniskn
vnitra, když mu věc úřadně oznámena, nařídil
gradonačniníku, aby jeho jmenem vyslovil dík
policejním revířníku Višněvskému a strážníku
Šišovi za to, že rázně vyplnili svou povinnost,
a vybídl policisty, aby se všichní tak choval
a nikdy nezamhouřili oka nad žádným, kdos
proti obecně plalným policejním předpisům pro-
hřeší, byť byl sebe vyšším pánem ať civilním
nebo vojenským.
Generálu Gurkovi pak vojenskou úřadní ce-
stou dostalo se důtky náčelníka gen. štábu.
Mezinárodní situace a německé manévry
lodní.
Německé lodstvo bitevní vypluje co nevidět
do Atlantského ocešnu, aby tam uspořádalo velk
manévry. V Německu ozvaly se v tisku hlasy,
kteréž rozhodnutí to vykládaly jako beztaktní, po-
névadž vypadá jako odveta za apglické manévry
lodní, těsně při pobřežích německých a zároveň
za nebezpečné, protože od německých břehův
oddaluje se lodstvo německé ve chvíli, kdy an-
glické loďstvo těsně kol břehů těch manévruje
a kdy jest mezinárodní obzor do
nejvyšší míry zachmuřen
»Nordd. Allg. Zig.«, přiznávajíe tuto vážnost
situace mezinárodní, snaží se ale jinak námitky
tisku vyvrátiti. Jest prý technikou válečnou
— toť v podstatě smysl jejich slov — vylou-
čeno dnes, aby německé břehy mohly býti pře-
padeny zcela náhle, jako před sto lety Angličané
Gurko
Višněvský
Šiša
Gurk
Angličan
Rusko
Anički
Německo
30
article
Kodaň přepadly. Že by mohli ale Angličané
zničiti přistavy německé »dříve ještě než by čte-
nář německý se o vypovězení války v novinách
dočetl,« to prý mohli a mohou tvrditi leda jen
ti, kdo v Anglii nejvíce zášť proti Německu
rozsévají. Námitku beztaktnosti odmitá ale
»Nordd. Allg. Zig.« poukazem na manévry an-
glického lodstva v Severním moři. Nelze prý
také Německu upírati volnost pohybů na vol-
ném oceanu... Více ale než věcný obsah vý-
vodů těch zajímati musí pozorovatele politických
věcí jistý podrážděný, byť nepřímý tón ofi-
ciálního kanglěřského tohoto orgánu proti
Anglii. Tón ten v tomto listu jest pro vážnost
mezinárodní situace a pro napjelti
obou státův nejvíce karakteristi-
cký. Zdá se, jakoby mezi oběma loďstvy pole-
lovali skutečně zlověstní bourliváci, věštící bouři
námořní . .
Veliké boje v Tavrizu.
Revoluce v Persii obmezuje se skorem již
jen na Tavriz, ale tam jsou boje ještě velmi
tuhé. Včera dopoledne započalo se z
dvou děl stříleti na městskou čtvrt
Umirachis Revolucionáři odpavídali
prudkou palbou z pušek. Účinky střelby
nejsou dosud známy
Úplná bezpečnost Anglie.
První lord admirality Mac Kenna prohlásl
včera v anglické sněmovně dolní, že velká pře-
vaha, kterou má Anglie ve slarších lodních ty-
pech a okolnost, že má 12 lodí typu Dread-
nought a Invincible proti 9 německým, z aru-
čuje Anglii úplnou bezpečno s
v r. 1911. — Parlamentní tajemník admirality
Macnamara, který referoval o nynějších lodních
manévrech, tvrdil, že Anglie na dlouh o
dobu jest první, pokud jde o velke
lodi a také asi první zůstane. Řeč
Angličan
Mac Kenn
Macnamar
Kodaň
Anglie
Německo
severní moře
Persie
anglický sněmovna