Strana4.

NARODNÍ LISTY

1. září 1900. Císlo 241.

ve snaze dosíci spravedlivého, a le vy datného odškodnění za újmu, jež s stala v Čině zájmům německým. Podobně prý i všechny ostatní státy jso hotovy uznati Lihunčana za vy jednavatele. Přípravy. Z Berlína, 31. srpna. (C.-B.) Německý dělový člun »Tiger« připlul dne 30. t. m. do Amoje. Z Bremerhafcnu, 31. srpna. (C.- B. Dnes odpoledne odpluly parníky » Palatia«, »Darmstadt« a »Andalusia« za nadšených pro- jevův obecenstva s vojskem do Činy. Z Kapského města, 31. srpna. Dva prapory z bojiště jihoafrického ob- držely rozkaz, aby odpluly ještě tento týden — z Durbanu — do Číny. Z Říma, 31. srpna. (C.-B.) Další italské oddíly po několikadenním odpočinku v Taku postoupí do Pekina. V Mandžursk u. Z Petrohradu, 31. srpna. (C. B.) Ge- nerál Grodekov poslal dne 30. t. m. z Chaba- rovska ministrovi vojenství tuto zprávu: Po dvojnásobném střetnuti se ve dnech 17. a 18. t. m. dobyl oddil generála Sacharova města Ašehe (Aličuku, sev. od Girina). Vojsko zmoenilo se 7 děl, velkého množství střeliva a zásob. Ztratili jsme 8 raněných. Příručí guvernérovi, vojsko a veškeré obyvatelstvo dali se na útěk. Utvořili jsme oddil, abychom docilili spojení s oddílem nikolským, a oddíl k ochraně želez- niční trati na východ od Ašehe vedoucí. Z Petrohradu, 31. srpna. (C.- B.) De- peše »Nov. Vrem.« z Blagověščenska oznamuje: Čínské vojsko poslalo 22. a 24. srpna gen. Rennenkampfovi parlamentáře s prohlášením, že Číňané zastaví nepřátelsiví a že za žádných již okolností nepřejdon k útoku. Generál Rennenkampf odpověděl, že nemá žádného plnomocenství vy- jednávati a že naopak postoupí do Cieikaru. Vyzval Číňany, aby ustoupili bez dalsího odporu. s od Ostatní Čína.

Z Londýna, 31. srpna. »Daily Chro nicle« sděluje z Honkonuuči ze včerejška Polovice čínského obyvatelstva amojského uprchi z města, které je nyní náslenikem postrachu úplně opuštěno. Obchod vázne. Mnozí používaj té příležitosti, aby plenili. Z Yokolamy, 31. srpna. (C.-B.) Jelikož Číňané zapálili japonský chrám v Amoji, přitáhlo 5 setnín posádky taipské (Taipe, mnésto na sev. cípu ostrova Formosy) do Amoje, kamž již na břeh byli vysazeni námořní vojhi 2 křižáků. Z Berlína, 31. srpna. (C.-B.) Od kapi- tána Pohla došlatato zpráva: Z Pekina, 18. srpna. Přibyl jsem sem v 10 hod. 50 min. dopoledne s 110 muži a dále s 32 ltaly pod vedením poručíka Liciaréna a 28 Rakušany po vedením nám. kadeta Lešinovského. Z Honkonu, 31. srpna. (C.-B.) Reut. kancelář sděluje: Dle zprávy z Kantonu po- tlačil náměs'tek místokrálle tam m- nlho všechny taminí čínské listy pro otiskování zpráv nepriav d- vých. Rozšiřovaly lži o vítězství činském Opatření to pokládá se za velmi rozumné. Čínaně v Kantonu jsou jednáním Japoncův v Amoyi velmi roztrpčeni a tvrdí, že všechen obchod následkem toho vázne. Jest obava, že v provincii Fokřenu, kdež Alm o y leží, propukne hnutí proti cizin- cům, což dle tvrzení Čiňanův musilo by se připsati jedině jednání Japoncův.

Válka jihoafrická. Telegramy. Z Londýna, 31. srpna. (Zvl. del. »N. Le Z Johannesburgu se telegrafuje, že burské od- dělení pod Heronem počíná si na jihu od Johannesburgu velmi útočně Tou dobou nalezá se oddělení u řeky Klipu. V pátek doslo ku srážce. Bližších zpráv ještě nedošlo. Generál Devet jest prý mrtev. Zpráva ta však nebyla ještě potvrzena. Z Londýna 31. srpna. (C. -B.) » Reuterova kanceláře sděluje z farmy Helvetia ze dne 29. t. m.: Generál Buller setkal se zde s Frenchem a Polecarewem. Spojená jejich vojska sebnala nepřítele z výšin. Pěchota jízdní jej pronásleduje. Kanadská jízda přibyla do Vatervalonderu. Malá část Burů obrátila se na sever. Hlavní síla táhne s dělostřelectvem do Babertonu (vých. od Belfastu. Pozn. red.) . Z Londýna, 31. srpna. V bitvě u Bel fastu bylo v činnosti na obou stranách 50 děl Burově připouštějí, žie byli úplne poraženi. Většína Burů není prý již k dal šímu boji odhodlána. (?) Ochablost jest tak vše- obecná, že Botha není prý již s to, aby vojsko drželpohromadě. Mnozí Burové prchli do Elandsdalu. Krüiger a Steijn odebrali se do Laurengo -Mlarquezu. (? 9) Z Londýna, 31. srpna. V telegraficko zprávě, došlé včera z Belfastu od lorda Roberisa se sděluje: Ze zpráv, jež zaslali Angličano o obsazení Vaterkalbovenu a Vatersalonderu. vysvítá, že generál Buller zaujal s jízdou po- stavení takové, že ovládá Nooitgedacht, jenž zdá se úplně opušténým. Domorodci sdélují, že president Krüger a veškeré oddíly burské od táhli do Pilgrimsrestu. Generál French sděluje, že železniční trať až ku Vatervalonderu, až n menší jeden most, jest úplně bez pohromy. s. Z Londýna, 31. srpna. Z Lourengo- Marguezu se oznamuje: Burové přeložili hlavn stan svůj do Nellspruitu a zřizují mezi tímt městem a Krokodili řekou tábor.

Telefonické zprávy„Nár. Listí. Zodpovědnosti.

Z Vídně, 31 srpna. S utajeným de- chem a s největším znepokojením čekali zde dnes, jaké bude usnesení výkonného výboru národní strany svobodomyslné v příčině dal šího postupu české deleguce a jejího poměru ke snaze vlády, zjednali normální prác v parlamentě vídeňském. Tento neklid obsa huje mlčelivě, ale výmluvné doznání, žej osud všech věcí cislajtánských lou dobou závisí na valečně taíktice Čechů a že na nich zá viseti bude též útvar vnitřní politiky v tomto státě vůbec a parlamentarismu zvlášť. Protože nejen v táboře levice — což nepřekvapuje — nýbrž také v nejbližší byro- kracii a kruzích vládních a nepochybně ještě jiných již nyní vše, co se stane nebo nestane, počítají na vrub národa českého neb jeho zástupcův a protože podníká se pokus — zajisté bude soustavně opakován — připsati vinu všeho, co je důsledkem kapi tulace ze dne 17. října m. r., národu na šemu a jeho důvěrníkům ve sborech zákono dárných, čelíme tomuto experimentu nepro dleně a hned a konstatujeme před vrstevni ctvem a vším světem politickým historicky nezvratné zodpovědnosti a nepopíratelne faktum, že obrat proveden loni bez nejmenší viny národa českého a jeho legitimních vůdců, že násilně a svévolně přerván proces částečného vyrovnání českého národa s Ra kouskem a že vše, co se konalo od pod zimku 1897 a co se konati bude v podzimu nastávajícím, ať je to cokoli, je toliko přiro zenou, nutnou a logickou konsekvencí onoho převratu, kterým odňato národu českému právo platně přiznané, právo nesporné, právo nikomu neubližující a v praxi již aktivované a že národ náš tím proti své vůli zahnána zatlačen k nucené sebeobraně a posici bo jovné.

Český národ a jeho poslancové nejsou sobě vědomi nižádného přestupku proti státu nebo rovnému právu nějakého národa dru hého. Všechnu vinu za nynější situací a z to, co se z ní ještě zrodí, mají jen a jedině oni činitelé, kteří přivodili přemet také v dě- jinách rakouských vzácný a český národ uvedli v novou anabasi. Uznali jsme za potřebné v čas vystou piti proti klamání všech činitelů státních pře- krucováním této skutečnosti a očerňováním Čechů za viny nespáchané. Večerní »Neue Fr. Pr.« namílá prot dnešním »Národním Listům«, že prý Čechové ve spolku s konservativním velkostatkem chtějí povaliti vládu dra. Körbra, by sob zjednali takto satisfakci a mohli, svrhnuvše dva kabinety, za nového ministerstva se roz hodnouti buď pro povolnost, nebo pro ob- strukci. Pseudoliberální zurnál špatně zná české politiky, namlouvá-li, ze jim sejde na osobách ministrů. Nesešlo jim nikdy a nikdy. Na čem jim záleželo a záleží, a podle čeho zařizují a zařídí svou působnost, jsou mo- menty věcné, skutky a celé chování vlády, nechť se tato jmenuje jakkoli. Takový je poměr Čechů také vůči kabinetu Körbrovu. Čechové jej potrají a také potírati budou pro směr jeho, bude-li protičeský i nadále, a nebude-li v něm zjevno odhodlání, zjednati nápravu. Čechové zařídí svéchování po pří- padě k ministerstvu Körbrovu jinak, vzcho- pí-li se k činům, směřujícím k tomu, co by mělo byti heslem a přikazem každé vlády rakouské. K politice spravedlnosti a rovnosti naproti všem národům této říše a k politice která jedině svědčí vzniku, složení a budouc nosti Rakouska.

K situaci. Z Vídně, 31. srpna. Do té chvíle nen jisto, bude-li ministr president dr. Körber při- jat císařem zejtra, či teprve některý den po- zději. Kdyby se tak i zejtra stalo, stalo by se to jen ad referendum a není pravdě po- dobno, ba je dle zvyklosti vyloučeno nepro- dlenné rozhodnutí na místech nejvyšších Z pravidla si je koruna zůstavuje. Ujišťuje se sice, že není žádné vnější známky, nasvědčující, jakoby postavení kabi- netu bylo otřeseno, ale dlužno míti na mysli že jak se věci vyvinuly, ministerstvo rekonstrukce, na kterou snad se pomýšlelo v určité chvíli, by ne sneslo a že taková není snad ani v intencích rozhodujících činitelů. Ostatně otázky povahy osobní jsou zcela podružny. Napřed musí býti rozhodnuto pouze o věcných opatřeních a teprv potom se ukáže bude-li nynější ministerstvo pověřeno úkolem je provésti, či budedi tento výko dán vládě jiné. Tolik je jisto, že týden příští bude kritickým a že před 10. zářím, kterého dne cí sa odjede do Haliče, krise, která nastala po 8. červnu, k nějake metě dospěje. Bude-li řešení, kterése na jedné straně hlásá, na druhé čeká, celým, či — jak je tradicí — polovičatým, záhy se objeví.

Novi tajní radové. Z Vídně, 31. srpna. Místodržitel mar krabství moravského hr. Karel Zierotin, zemský president v Bukovině bar. Bour- gnignon a zemský hejtman v Bukovině posl. Jan Lupul jmenováni byli tajnými Posl. Jan Lupul stal se před 8 léty zemským hejtmanem v nejvýchodnější zemi rakouské, když po známém sporu, který vznikl pro telecí pečeni, dávanou na hostině zemského presidenta hr. Paceko, nyní prvního sekčního chefa v ministerstvu vnitra, povstala kontroversa mezi ním a zemským hejtmanem tehdejším bar. Vasilkem. Konflikt urovnán v ten rozum, že oba byli sesazeni. Aby bar. Vasilko mohl být odstraněn ze stolce zemského hejtmana. musil býti sněm bukovinský zvláště roz puštěn. Po nových volbách jmenován posl. Lupul na přímluvu nebožtíka hr. Hohen- warta. Za hr. Thuna a hr. Clar byl druhým místopředsedou poslanecké sně movny, za dra. Körbra dobrovolně ustoupil, aby uprázdnil místo pro poslance Prada. Lupul není ženat.

Běla nová. Z Pešti, 31. srpna. »Budapester Tag blatt« vyslovuje pochybnost, zda-li pravdiva je zpráva, že hlavně našich nových děl mají býti zhotovenyz ocelové litiny. Ministr vo- jenství prý ve svém výkladě v delegacích se vyjádřil, že nemůže se rozhodnouti pro oce- lovou bronz nebo ocelovou litinu, pokud ne- budou provedeny příslušné zkoušky. Tyto pokusy dosud vykonány nebyly. Teprv příštím rokem prý budou provedeny a teprv podle výsledku těchto pokusů bude učiněno roz hodnuu.

Cesty carovy. Z Petrohradu, 31. srpna. Car Mikuláš a carova přijeli včera s carskou rodinou do Bělověže. Z Vratislavi, 31. srpna. Dle horno- slezských listů konají se pro pobyt carův ve Skěrněvicích rozsáhlé přípravy. Z Paříže, 31. srpna. Časopis »Eclair oznamuje, že car přijede 18. září do Paříže. Příjezd carův prý odložen byl z té příčiny. aby se umožnilo, aby car byl přítomen př velké přehlídce vojska u Chartres, kteroužto přehlídkou mají býti zakončeny letošní velke manévry. Car zúčastní se přehlídky po boku presidenta Loubeta. Přípravy k uvíťání carovu již počaly. K rumunsko-bulharskému sporu. Z Pešti, 31. srpna. Ve Verciorově v Rumunsku došlo dne 28. srpna k bitce mezi Bulhary a Rumuny Toho dne příjelo totiž 18 Bulharů zahrad- níků, kteří se ubírali do svého domova, do Verciorovy. Bulhaři odebrali se do hostince poblíž nádraží, kdež se nalezalo několik ru- munských sedláků a s nimi rumunský pop. Rumunští sedláci si z počátku Bulharů nevšímali, avšak pop je pobuřoval slovy: »Nepouštějt je přes naši zemi do jejich do- mova, neboť oni jsou povoláni, aby proti nám bojovali.« Na to vytáhli Rumuni nože a vrhli se na Bulhary. Pop volal prý k Ru- munům: »Probodejte je dříve, než oni zavraždí vás!« Bulhaři uprchli na ulici, kde došlo ke krva- vému bojí. Bulhaři dali se na útěk přes hranice. Rumuni, kteří je pronásledovali, byli na hranicích pohraniční stráží zadrženi.

Mezi Bulhary, kteří prchli na půdu uherskou, nalezalo se 9 těžce poraněných. Dva Bulhaři zemřeli na útěku. Také na straně rumunské bylo několik těžce a mnoho lehee poraněných. Pop nemohl býti dosud vy- pátrán, zmizel po krvavém výjevu. n. Z Berlína, 31. srpna. Jeden člen opposice bulharské vyjádřil se ku zpravodaji »Voss. Zigu.« velmi pessimisticky o účincích sporu s Rumunskem na vnitřní poměry bul- barské. Vláda bulharská nemůže prý se odvážiti vystoupiti proti vůdcům makedon- ského hnutí, poněvadž by tím prý ohrozila svou existenci a obrátila pomstu jejich proti samému knížeti. Nepochybně prý ale nové vzpoury selské v zemi v málo již týdnech hnutí, řízené stambulovci, učiní nynějšímu rezimu konec. Z Bukurešti. 31. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Následkem stálého posí- lání vojska bulharského k hra- nici Dobrudže budou každo- ročně poblíž Dunaje konana evičení jízdy a zákopnictva ru- munského letos u samého nového mostu dunajského pořádána.

K procesu s Bressim. Z Říma, 31. srpna. Odvolání Bres- siovo bude před kasačním soudem hájeno advokátem Merlinem těmiže důvody, na zá- kladě kterýchž tento obhájce žádal za odro- čení přeličení. Rozsudek kasačního soudu sotva může býti pronesen před koncem září. Až Bressi nastoupí trest, počne přelíčení s četnými anarchisty, zatčenými za příčinou prý spiknutí. Zaloba proti nim obsahuje prý závažné důvody. Policie má prý v rukou šifrovaný list, jehož rozluštění se konečně podařilo. Tímto listem stal prý se také Mala- testa podezřelým ze spoluviny na attentátu. Dle »Tribuny« bude po případě Anglie po- žádána o vydání Malatesty. Změna na trůně belgickém ? n. Z Berlína, 31 srpna. Z Brusselu oznamují: Král Leopold hodlal před několika měsíci odstoupiti. Když byly obtíže pře- konány, umlkly u dvora veškeré pověsti vté věci. Té chvíle není král odhodlán odstou- piti, jelikož není prý princ Albert pro trůn ještě připraven. Anarchisté a „anarchisté“. Z Bremerhavenu, 31. srpna. Zde byli zatčeni dva anarchisté, kteří připluli na lodi »Marie Terezie« z Ameriky. n. Z Berlína, 31. srpna. Císař Vilén II. přibude teprve 4. září do Bremerhafenu k odplutí dalších vojův německých do Číny Prine Jiří řecký, guvernér kretský, na- stoupí politickou cestu okružní k evropským dvorům a přibude v říjnu do Kodaně. Ža- snoubí prý se tam se sestřenkou svou prin- ceznou Viktorií.

Telegramy korresp. kanceláře. Král rumunský v Išlu. Z Išlu, 31. srpna. (C.-B.) Král Kare odjel dopoledne místní dráhou Solní komory odtud. Císař předjel před hotel, aby krále na nádraží doprovodil. Tam bavil se král delší dobu s hr. Goluchowským a princem bavorským Jiřím, císař pak s družinou krá lovou. Panovníci rozloučili se srdečně, po líbivše se dvakráte. Král Karel udělil několik vyznamenání. Z Mnichova, 31. srpna. (C.-B.) Krá rumunský přibyl sem dnes odpoledne z Išlu a zůstane zde do pondělka. Návrat do Vídně. Z Išlu, 31. srpna. (C. B.) Císař odje večer v 8 hodin 30 minut do Schönbrunnu Opětně projev Viléma I. Z Berlína, 31. srpna. (C.-B.) Jak se »Wolfova kancelář« dovídá, poslal V ilé m I. z podnětu dohotovení německo- amerického kabelu tento tele gram Mac Kinleyovi: »Při dnešním otevření nového kabelu, kterýž Německo se Spoje- nými státy co nejůzeji telegraſicky spojuje, těší mne, mohu-li Vaší Excellenci vysloviti své uspokojení nad dokončením tohoto zna- menitého díla míru. Vím, že jsem za jedno s Vaší Excellencí, přeju-li si a projevujis naději, ze kabelové spojení toto přispěje ke všeobecnému blahobytu i k zacho vání pevných přátelských styků mez oběma zeměmi.e Předseda Mac Kinley odpověděl: »Jeh Veličenstvu císaři a králi Vilému v Berlíně Přijal jsem s velikým zadostučině ním blahopřejný telegram Vašeho Veličen stva za příčinou otevření kabelu, kterýž do plní síť těsně spojující tuto zemi a německou říši. V tomto století pokroku každá země. jež sbližuje národy jich styky obchodními jich zájmy přátelskými — přispívá i k vše- obecnému blahobytu, sesiluje jich poměr srdečný a zrychluje i jich vzájemný postu na cestě míru.«

Z Berlína, 31. srpna. (C-B.) Dle »Norddentsche Allg. Zeitung« prý polská zpráva o přeložení učitelů poznaňských do západních provincií nezakládá se na pravdě »Nordd. Allg. Ztg.« popírá zprávu, že st. tajemník hr. Bülow odjede na Semering Hr. Bülow vzhledem na politickou situac zřekl se pro letošek zotavení obvyklé místě tom vyhledávati. Z Kodaně, 31. srpna. (C.-B.) Včera večer sem přijel ruský ministr financí šl. Witte a odjel dnes dopoledne s ruským vy slancem hr. Benckendorffem do Fredens borgu, kdež královnouvdovou byl minist přijat ve slyšení. Oba se pak vrátído Kodaně. Z Říma, 31. srpna. (C.-B.) Papež přijal dnes biskupa terstského v so ukro mém slyše ní. Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) Angli cký vyslanec představil sultanu dnes velitele středomořského loďstva britského, místoadmirála Fischera.

Národní hospodář. Krajinská výstava v Kutné Hoře (Původní zpráva) V Kutné Hoře, 30. srpna Dojemné jsou hromadně výpravy výstavní, je z venkovských obcí na okráštených vozech s pra pory do Kutné Hory na výstavu přijížději Výlet takový se 185 účastníky pořádaly obc z Podvysocka Březová, Bykaň, Bahno, Týniště a Ho- rutice v pondělí dne 27. srpna. Když byli v Kutné Hoře vzdali hold u pomníku památce Havlíčkově byli v zasedací síni Vlaského dvora přivítání purkmistrem Macháčkem, přijet přítomen byl též poslanec dr. Pacák, jenž vřelým slovy odpověděl na projevy lidu Ke kronice výstavní dodáváme, že v ne dělí dne 26. t. m. navštívili výslavu posl. F. Bečvář Březnovský,dr. Pippich, Brzorád, Kudrnka, dr. Klou ček a Kryí. Při ochotnickém sjezdu dne 8. a 9. zář k zápasům jednotlivců byli připuštění pánové:( Astore- Poláček z Vídně, A. Fencl z Prahy M. Káš z Prahy. F. Král ze Žižkova, K. Kra bert z Pelhřimova, Š. Palous z Jablonce n. Jiz.

K. Pulpytel z Pelhřimova, Em. Reinberge z Kutné Hory, A. Rídký z Kvásin u Solnice av Volánek z Olomouce. V pondělí dne 27. srpna zavítala hromadná návštěva z Kouřimi, České Třebové a depu tace českých obchodníků z Jihlavi. Ministerium obchodu vyšle dne 1. září ministe ského sekretáře rytíře Aug. Dobicckého jake svého zástupce, jenž se zúčastní též porad jury Průmyslové museum cís. Franti ška Josefa v Čhrudimi věnovalo výstavnímu vý boru 3 stříbrné medaille, 6 bronzových a 10 diplomů. zástupci svými jmenovalo ve výstavním sboru soudeo pp. Karla Herbsta a dra. Bol. ryt. Plačka. Sbor soudců, o němž již dříve zmínka učiněna započne s pracemi již v těchto dnech. V dílně obuvnické na výstavišti v pavil loně technol. průmyslového musea budou v ponděl dne 3. září počínaje o 2. hod. odpol. demonstrovány stroje k výrobě erární obuvi, zvláště stroj prošívae a Šmelhausův universální pracovní stojan.

Plodinová bursa. V Praze, dne 31. srpna 1900. Jakkoliv obchod na dnešní burse nedo sáhl značnějších rozměrů, nemohly zůstati ben účinku na ceny vyšší záznamy clzích burs. Ceny pšenice se dobře uhájily, nabídky neschá- zelo; žita uherského nabízeno dosti, za to če- ského velmi málo. Ceny nového žita mohly tím spíše se polepšiti o 10—15, že byla po něm čilá poptávka a kupovalo se ochotně. Ob- chod s ječmenem ještě se nerozproudil, výtečné druhy se snažně hledají za hranice a dosahují vysokých cen, takže i vývozníci platili nad ceny záznamní. Střední druhy však měly odby vleklý a opětně povolily o 10 v ceně. Nový oves dostavuje se jen pomalu na trh, ceny byly pevné. Řepka znamenala za pevné nálady 15.20 až 15.40. Platila česká pšenice 8.30 až 9.—, 82kg 9.15. Uherská pšenice 8.75 ž 9.10. Česká žito k setí 9.— až 9.25, staré 72kg 8.30 až 8.35, 74kg 8.45 až 8.55, ječ men z Prahy 8.— až 9.25, výtečný 9.75. Nový oves 6.25 až 6.45, starý 6.45 až 6.60. Desítky. Koncem srpna zastavil bank rakousko uherský další vydávání bankovek po 10 zl. r. č.- protože prý v první polovině měsíce září započnou se vydávati — pouze dočasně — papírové dvaceti- koruny. Dle ujednání s vládou byl prý již v pro- sinci minulého roku ustanoven oběh desitek určitým obnosem ve výši tehdejšího oběhu, i podobá se, že suma ona byla nyní oběhem úplně vyčerpána, takže bude bank vydávati již jen bankovky větší. Ovšem vzniknou tím obchodu nesnáze, bude-li se nedostá- vati desítek a potvrdí-li se pověsť, že vydání 20korun se ještě delší dobu zdrží. Stav tento způsobil, že obchodní kruhy žádají na ministru financí, aby zjednal odpomoc a aby oběh desítek se neobmezoval dotud, dokud nebudou vydány 20koruny.

Textilní průmysl ve Spojených státech soveroamerických za posledních deset let dle »Economista«: 1890 1900 přibylo počet cívek bavln. . . 14.19 mill. 21.0 mill. 48.4 % stavů bavln. . . 0.325 » 0.49 . 50.9% stavů na vlnu a česanou přízi. 67.817 » 80.759 » 19.0 % pletacích strojů. 36.482 » 75.721 » 107.c0 cívek hedvábn. . 0.72 . 1.43 » 98.59% stavů hedvábu.. 20.822 . 48.246 » 131.79% Ruské vyšší clo a rakouský průmyal dřevařský. Rakouský dřevařský průmysl byl zvý- šením cla v Rusku značně dotčen. Clo na prkna bylo zvýšeno o 30 proc., na dýhy a tenké předměty. jako latě, práce tesařské a bednářské o 10 procent Při velkém vývozu těchto tovarů z Bukoviny jest tato přírážka velkou přítěží, která umožní konkur- renci ruskému dřevařskému průmyslu. Nejvíce to stihne zboží tenké, kteréž stoupne ze cla 9 kopějek na 19.8 K za pud. Banky, záložny a spořitelny. aivnostenská banka pro Čechy a Mo ravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční po- ukázky a knížky obnáší koncem měsíce srpna K 38,467.842.55, tedy o K 1,070.544.80 víe než koncem měsíce července. Městská spořitelna pražská. V měsíci srpnu 1900 bylo od 6107 stran K 1,858.8737 vloženo a od 7901 stran K 2,596.855.23 vy- bráno; bylo tedy o K 737.981.44 více vybráno. Stav vkladů koncem srpna K 106,351.285.24. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem měsíce srpna K 6,683.414.— (v měsíci červenci K 6,445.976.—). Česká epořitelna. V měsíci srpnu bylo o 4772 stran K 1,746.518.95 vloženo, naproti tomu bylo 7710 účastníkům vyplaceno K 2,137.579.58. Většína výplat obnáší tedy K 391.060.63. Stav vkladů koncem srpna K 216,288. 407.40.

Pražská úvěrní banka. Vklady na běžný účet K 8,650.145.08, na vkladní knížky K 9.186. 636.02, celkem K 17,836.781.10, tudíž o K 138.084.86 více než předešlý měsíe. Ceský úvěrní ústav v Praze. Stav veškerých vkladů v měsíci srpnu obnáší K 2,404. 396.69. Lidová banka v Praze vykazuje za čas od 7. května do 31. srpna 1900 526 čienských podílů po K 200.—, úhrnem K 105.200.—. Vloženo na vkladní knížky i na běžný účet K 386.137.49, vybráno vkladu K 169.845.29, vkladů dnem 31. srpna K 216.292.20. Vklady zůrokují se 41/2 procenty. Úvěrní družstvo lidové banky vykazuje 7445 členských podílů Česká pošumavská záložna v Praze. Z měsíc srpen vloženo K 59.710.75, vybráno vkladů K 38.866.45, poskytnuto půjček K 83.935.30, splaceno půjček K 79.887.22, závodních podílů splaceno K 61.820.—. Počet členů 1011. Malostranská záložna v Praze (založená r. 1870). Za měsíc srpen vloženo bylo K 219.454.20, vybráno K 297.455.50, zůstatek vkladů koncem srpna K 6,272.66637, splacené půjčky K 311.235 25, po- skytnuté K 298.577.31, zůstatek půjček koncem srpna K 5,310.359. 67, Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, 31. srpna. (Tlfgr. »N. L.«) Ministerstvo železnic, odpovídajíc na žádost spolku rakouských průmyslníků ve příčině ne- dostatku voziva, jenž jeví se pravidelně počál- kem podzimku, sdělilo, že na státních drahách letos na podzim bude k disposici o 2763 va- gonů více. Mezi těmi je 2221 vozů uhelných. Bylo dodáno, že stanou se obdobná opatření i na drahách soukromých. Dnes konala se celní anketa o potravinách.

Předložený tarif, jenž obsahuje podstatné změny proti stavu dosavadnímu, byl schválen, při čemž jevila se v podstatě shoda. Kxperti jednomyslně se vyslovili proti dosavadním nestejným elům finančním. Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) »Wiener- Abendposts opírá se tvrzení některých listů, ž u správy státních dráh založena byla tak zvaná »černá kniha« o dělnicích a zřízencích, při čemž poukázáno též na vydání oběžníku v obvodu lineckého ředitelstva státních dráh, v němž před- nostové se poukazují, aby si zjednali vzhledem na nastávající lhůtu stabilisace zpráv o mime- služebním se chování podřízených. Pokyny úřadů státních železnic, jež mají za účel, zjistiti osobní spolehlivost jakožto zá- kladní podmínku pro způsobilost v železniční službě, což jést povinností správ všech státníeh i soukromých drah, nemohou býti zaměňovány nijak s odiosním zařízením »černé kniihys, jejíž účel by byl, aby nebyli při- jímáni do práce jinými zaměstnavateli dělníi nelibí a aby tak byla jim vůbec odňata muž- nost, pracovati.shv e Ovšem má zpráva železniční za povinnos kdyby svrchu dotčený podklad (osobní spole- hlivosti) nebyl zjištěn, upustiti od stabilisování.

Jednala by proti svě povinnosti, kdyby při tomto posuzování řídila se ohledy jinými, nežli věcnými. - n. Z Brna, 31. srpna. (Zvl. tlg. »N. Laee) Stará textilnt firma Adolf Löv a syn ocitla se v peněžní tísni ná- sledkem prý kritické situace vlnařského prů- myslu, ale dohledává se jen příročí, poněvadž prý jmění investované v její několika závodech přesahuje passiva. Tato činí 6 mill. korun. Na vídeňském trhu jest postiženo nesnázemi firmy několik eskomptérů. Firmou založený žilinský podnik akciový není prý nesnázemi firmy po- stižen; jeho požadavek 300.000 K jest prý úplně kryt. Žilinský podnik nese ročně 8—9 % zisku. c no st. Z Pešti, 31. srpna. (Zvl. Ulgr. » Nár.

Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 q. Ceny nezměněny. Znamenala: pšenice tisská 79 kg K 7.874. 78 kg K 7.80, 78.5 kg K 7.70 žlutá, 77.2 kg K 7.85 stará, 77 kg K 7.60 vadná, 764 kg K 7.724. 76.3 kg. K 7.50 vadná, 75.8 kg K 7.50, 75.5 kg K 7.45, z okolí Pešti 81 kg K 7.95 žlutá, 79 kg K 7.75 žlutá, 79 kg K 7.65 vadná, 77.5 kg K 7.70, 76 kg K 7.55, 74.5 kg K 7.30 žlutá, karčag- ská 78 kg K 7.951. 76 kg K 7.50, banátská 77.5 kg K 7.30, 78.5 kg K 7.80, sedmihradská 75 kg K 7.55, stolno-bělehradská 77 kg k 7.621. skladní 75.7 kg K 7.574 starší; žite 6.95; ječmen K 6.—; oves K 5.35; kukuřice K 6.30. Na terminovém trhu byl obch liknavý na prodeje. — K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.62, na duben 1901 K 8.02, žito na říjen K 7.04, na duben 1901 K 7.36, oves na říjen K 5.31, kukuřic na září K 6.10, na květen 1901 K 4.96, řepka na srpen K —.— Na plodinovém trhu bez obchodu Ceny nezměněny. Poča sí: chladné. Ze Cvikova, 31. srpna. (C.-B.) Saské doly zvýšíly po příkladě středoněmeckých a českých pánví uhelných ceny uhlí rovněž od 1. říjn opět o 10 marek za dvojitý vagon. E. Z Hamburku, 31. srpna. (Zvl. tl- »N. L.«) »Iron age« oznamuje lepší poptávku a přibývání objednávek na americkém trhu že- lezářském. Jen surové železo lze těžko udržet i při cenách nejlevnějších. Trhy penčžnt. l Z Vídně, 31. srpna. (Z á vére č n kursy.) Renty: Únorová renta 97 70, společnt renta květnová 97.70, společná renta stříbrmá 97.25, rakouská zlatá renta 116.95, rakouská korun. renta 97.70, uherská zlatá renta 115.—, uherská korunová renta 90 60. Losy: Státní z r. 1854 172.—, zr. 1860 po zl. 500.— 133.—, z roku 1860 p zl. 100.— 160.—, z roku 1864 193.—, loay tisské 139.75, losy úvěrního ústavu 886.—, vídeňské losv komunální 386.—, turečké losy 106.—.