5
article
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní stran
svobodomyslné měl včera o 2. hodině odpol.
poradu, k níž přijeli také jeho členové z Mo-
ravy pp. : dr. Stránský a dr. Žáček. Porada
tato nebyla ještě u konce a již objevila se
v českém časopise zpráva o její průběhu.
Jako obyčejně vymyšlená, nepravdivá. Že se ro-
kovalo o politiekých záležitostech, samo sebou
se rozumí. Ale večerník »Hlasu Národa« píše
že schůzi konal klub národní strany svobodo-
myslné a dokládá:
»Na přetřes mimo jiné předměty dostala se též
záležitost poslanců Krýfa a Sehnala. Jak známo,
byla na voličské schůzi v Plaňanech příčiněním
posl. Sehnala přijata resoluce, v níž se taktický po-
stup poslanců českých schvaluje a vyslovena jim
důvěra. Ale tato resoluce měla háček. Na konec
obsahovala výtku, jejiž hrot namířen byl proti po
slanci Kryfovi, kárajicí jeho poslaneckou nečinnost.
Poslanec Kryf před onou voličskou schůzí ujel
do Kutné Hory. O této záležitosti bylo dnes rovněž
jednáno.«
Toto tvrzení od počátku do konce je vy-
myšlené, nepravdi vé. O záležitosti pp. po-
slanců Krfa a Sehnala ve včerejším sezení
výkonného výboru ani vůbec se nejednalo.
Stránský
doktor
Žáček
Krýf
Sehnal
Plaňany
Kutná Hora
národní strana svoboda
6
article
— Musíme státi se Němci. Pisate
tohoto článečku selkal se těchto dnů na malém
výletě z Prahy do Vidně v železničním kupé
s velmi hovorným a také velmi zvědavým pozo-
rovatelem, jemuž neušlo to nejmenší, co kolem
něho se kmitlo. Již v Nuslích zvěděl jsem, že
je to universitní profesbor F. z Giessenu, jenž
má v kruzích vědeckých dosti zvučné jmeno
Toť se ví, že po vzájemném se představení byli
jsme ihned v politice. »Přiznávám sice každé
národnosti právo k existenci, však pochybuji,
že podaří se vám jazyk svůj a své národní
zvláštnosti, kterých ostatně, jak mi bylo řečeno,
již je málo, zachrániti. Rozevřete, prosím, jenom
mapu« — a sotva to řekl, již ležela národnostní
mapa střední Evropy přede mnou. »Tvořite hlu-
boce do srdce Německa vražený kůl, více než
200 kilometrů dlouhý, o kteroužto distanci se
vzdálenost vaše a tím i světa slovanského o
hranice francouzské zkracuje. Souvisíte s Ru-
skem a vůbec s ostatním světem slovanskýma
jste následkem toho stálým nebezpečím pro Ne-
mecko. Pochopíte, že Německo o to usilovati musí,
aby kůl ten z těla svého vyrvalo, a to nemůže se
státi jinak, než když násilím ho vytrhne, tak aby
nemohl dostávati z nynější své půdy živné síly.
Němec
Praha
Nusle
Giessen
Evropa
Německo
7
article
»Dovolte, pane — ozval se pisatel této zprávy —
je sice pravda, že jsme přední stráží Slovan-
stva, posunutou hodně daleko do světa něme-
ekého, však jiní Slované, jak víte, pronikli ještě
dál na západ, byli ovšem poněmčeni a jsou
nyní našimi úhlavními nepřáteli, však zrovn
taký kůl, jakým my jsme v těle germanském,
je ze tří čtvrtin zněmčilé Slezsko v téle slo
vanském. Jen se podívejte, prosím, na mapu
vizte, kam až sahá na příklad poslední německo
hnízdo na východ, kde jsou na př. Katovice,
v kterémž městě byl jsem kdys insultován proto,
že přihlásil jsem se na ohlašovacím lístk
v hotelu po polsku.« — »0 Slezsku nemluvme
— odbyl pisatele německý professor krátce —
tam germanisační proces již bez mála ukončen,
tam slušný člověk se vám za Poláka neb Čech
nepřihlásí. U vás je to ale jinak. Vy máte
školy, literaturu, vy tvoříte společnost, a to pře-
stati musí. Vám nezbude nic, než se assimilo-
vati. Vy Německo nepočeštíte, proto musí ono
poněmčit vás. Mohli bychom snad žíti vedle
sebe, ale nikoli v sobě. Ostatně žijete
beztoho jen následkem historického nedoroz-
umění. Celý svět se domníval, že vás třiceti-
letá válka vyhubila. Vždyť po celý sedmnáctý
a osmnáctý věk nebylo o vás ani slechu. Ne
axistovali jste vůbec, aneb jste se k životu ne-
hlásili. Teprve v roce 1848 jsme o vás zvěděl
a sice potom teprve, když sami jsme vá
vzbudili. Plamének vašeho národního vědomí
vzňal se na národním ohni našem, bez nás bysto
spali dál.« — »Zapomínáte, jak to u vás vypadalo
Jak jste si chodih vypůjčovat myšlenky, ba
hnuti citové do sousední Francie, která vás
živila, když vyschlý prs sešlé Germanie nepo-
skytl vám již ani krůpěje mléka. Zapomínáte,
jak mládež vaše houfně sbírala kulturní po
Polák
Čo
Slezsko
Katovice
Německo
Francie
Slovan
8
article
Forsteri. Bylo to šuškání mezi přírodozpytei
když australské to monstrum bylo před dvaceti-
pěti lety objevenol
Není divno, že jsou australské žáby ros-
níčky modré a ne zelené? Nebudeme se diviti,
spatříme-li v Australii žáby, které umějí po fa-
kirsku snášeti sucho až po dvacet šest měsíců
Takové druhy žab byly pro ty kraje
schválně stvořeny, jen aby mohly oddolávati
hroznému suchu, jež trvá místy mnohdy i ně-
kolik let. Ale prvním přívalem deště proměňují
se australské prohlubně v močály a oživují zase
žabím koncertem. Celá Australie je pak zase
pravým eldoradem žabího rodu.
Jak by se našinec nedivil, zví-li, že au-
stralské včely nemají žihadel? Že naše domán
moucha do Australie zanesená vyhladila v nové
vlasti všecky družky domorodé a stala se tam
s myriadami sester metlou australských osad-
níků?
Neni-liž podivno, že larvy obrovských
brouků tesařiků (Euranassa australis)
a housenky nočních motýlů (Agrotis s pinah
pokládají australští domorodci za nejlepší pa-
mlsck?
australis
Austrálie
9
article
Či není podivno, že nejmenší pavoučkové
australští jsou nejjedovatější?
Divná věc je také, že jsou v Australi
drobní ráčkové sladkovodní, kteří ukládají va-
jíčka do tvrdých pouzder podobných luskům
aby podržela životní sílu po mnoho let, i když
pouzdra ztvrdla s okolním bahnem jako kámen.
Podivínský ten druh zove se perloočka Lum-
holizora podle norského přírodozpytce, jenž pro-
dléval v nejmladším díle světa po dlouhou dobu
a přivykl nejvybranějším delikatesám černých
domorodců.
Pravé podivínství zračí se však v Australi
také v říši Fiořině, neboť jsou tam monstra, jež
se posud vedou v živém inventáři stvořitelově
ač mají ctihodné příbuzenstvo pokrevné již ve
fossiliích křídových. lmaee
Čie není divno, že květena australská vyka
zuje stromy, jež mají listy s řapíky širokými
jako hupen a vlastní lupen úzký jako stopka
Že jsou tam stromy hnědé s lísty svislými
okrajem k nebi miřicím ? Že australskému stro-
movi opudává kůra místo listí? Že kmenům
Luma
10
article
klady ve Francii, zapomínáte, kdo vám pro-
půjčil jiskru, kterou se vzňala vaše žertva svo-
body! Profo se tak nezlobte. Rok osmačtyřicátý
neprobudil ostatně k životu jen nás a že jsme
co pionyři nové doby, co první mučennící za
reformaci po nekonečných válkách na smr
vysíleni klesli na bojišti, kde oloupeni jsme
byli o to poslední, a že následkem toho, obě-
tovavše se za jiné, po celá dvě století zádný
samostatný život jsme rozvinouti nemohli, jes
pochopitelno. Však že mriví jsme nebyli, o tom,
bohdá, důkladně jsme vás přesvědčili. Ted
jsme, pane professore, činitelem a Vašemu dik-
tátu, že povinností naší je zmizet, se smějeme.
Bůh nás, jak pevně jsme přesvědčeni, ješte
hodně dlouho při dobrém zdraví zachovati ráčí
Vám pak přejeme, aby Vás oblažil nezbytným
rozumem, póněvadž si svými gascognadami po-
čináte před světem již škodit .
— Před obratem. (2) Z Vídně se d-
sledně oznamuje, že rozhodnulí ve vnitřní po-
litice rakouské je blízké. Jaké rozhodnuti?
Ted
Francie
Vídeň
11
article
Odstoupí ministerstvo Körbravo? Néměli bychom
příčiny jeho demise litovati. Dr. Körber podepsán
jest na výnosu, jimž byla Badénova jazy ková
nařízení nahražena Gautšchovými a pan lr
Körber podepsán je též na výnosu, jímž byl
tato nařízení zrušena. Na právu našem pánů
tomu patrně mnoho něsejde. Však i nynějs
jeho jednání neoprávňuje jej shad se ucházeti
u nás o podporu v těžké chvíli. Kdo přijde po
dru. Körbrovi? Kabinet bližší Němcům neb
snad dokonce vláda jejich. Ani té se ne-
děsíme. Co trvá boj náš, byla smetena tako-
vých vlád již celá řada, my ale tu zůstali
Nejsme ovšem tak lehkomyslní, abychom pod-
ceňovali škody, které způsobí z pravidl
nepřátelský nám kabinet průběhem doby,
však na otázku, jak nám se klade : bez pod-
mínky buď kapitulovat neb následky si přičísti,
nelze přece jinak odpověděti nežčo trváme na
svém a zbraň neodložíme! — Aneb snad bude
rozpuštěna říšská rada? Buďsi, Náš zájem
novými volbami poškozen nebude. Ba naopak
je možné, že vrátíme se do Vídně silnější, než
jsme tam nyní. Budouli nové volby jiným
stranám na prospěch, neni naší starosti; bude
vůbec nutno cvičiti se v umění spolehat sami
na sebe. Bude ústava zastavena a restaurována
vláda nekonstituční? Vždyt byl hlavní úkol náš
prosincovku odstraniti. Netoužili jsme sice po
dualismu, kterýž se v tomto státě, jak pevně
jsme přesvědčeni, na delší dobu naprosto udíržeti
nedá, ale tu cenu pro nás formální ústavnost
nemá, abychom k vůli ni obětovali národní čest
a tím jí dopomohli k ephemernímu životu. Necho
se děje teď co děje, haše slova nemohiou být
jiná, než: Zde stojíme a nemůžeme jinak
K tomu nám dopomoziž hůh
doktor
Körber
Badénův
Němec
Vídeň
12
article
— Jeden ze srbských politických mu-
čedníků v Praze. Několik dní ztrávil mez
námi jeden z vynikajících členů srbské radi
kálně strany, kteři loni bez příčiny, jen ze zášti
a krvežíznivosti- Milanovy byli do žaláře uvrženi
a nedávno byli králem Alexandrem na přímluvu
královny Dragy na svobodu propuštěni. Je to
p. Milorad Pavlovič, professor v Bělehra dě a
spisovalel. Po svém osvobození vyjel si na
západ k vůli osvéžení a na zpětné cestě do
Srbska zavítal mezi nás. Včera byl s námí na
přátelské večeři v úzkém kroužku novinářo,
politikův a slovanských vlastenců. Pan Mile
Pavlovič dojemně děkoval českému tisku za
důrazné zastání nevinných obětí Milanových.
Radikální předáci srbští jen českému tisku při-
čitají za zásluhu, že nebyli v žaláři umořeni
hladem a žizní a těžkými mukami ještě za vy-
šetřování. Český tisk obrátil na osud jejieh
pozornost evropské žurnalistiky a mocnému
hlasu jejímu Milan musel učinit aspoň ten
ústupek, že uvěznění bylí postavení před ve-
řejný soud. Jinak by byli bez soudu zahynuli.
Nastalý v Srbsku obrat prof. Pavlovič považuje
za trvalý a vzkládá nejlepší naděje v královnu
Dragu.
—Zapříčinou úmrtí paní Růženy Grégrové
došly dále tyto soustrastné projevy pana Prokop
Grégra: Velevážený pane! Nad předčasným úmrtím
vzácně ušlechtilé a dobročinné paní Růženy Grěgrové.
nad ztrátou vzorně a pečlivé matky vyjadřujeme
Vám i celé vážené rodině srdečnou, hlubokou sou
australských stromů naskakují puchýře a že po
svraštění a opadání kůry kmen zmodrá nebo
sežloutne, vypadaje jako záplatovaný otrhanec
Není-li divno, žeu australských stromů
voní lupen a ne květ a že voní tím více, čím
bližší jest svému odumírání, jako by ještě
v okamžicích své smrti a svého zániku chtěl
vydechovati svou duši, život a rozkos?
Milanův
Pavlovič
Mil Pavlovič
Milanová
Milan
profesor
Grégr
Prokop Grégr
Grěgrová
Praha
Srbsko
Drag na svoboda
13
article
Není-liž to zvláštnost, že tam vyrůstají
listy a květy z trnů (Gryptandra spi-
nescens)? Že jsou tam stromy bez listi
že mají místo lupení drobné větvičky, podobné
chmýřnatému peří ptáka kasuára, odkudž jejich
jmeno hotanické (kasuariny)? Že jsou
v Australii stromy, jež nedávají v losich žád-
ného stínu, tak že i australský prales jest
jasný jako pláň bez vegetace? Že australské
stromy rostou vždycky daleko od sebe a nikdy
družně blízko sebe?
Není-liž podivuhodno, že australské třešně
mají pecky na plodu a nikoli uvnítr plodu
jak prozrazuje již botanické jmeno E xo-
carpus? Žo australské kroví jest vyzbrojeno
samými bodlinami a činí houšti (serub) ne-
proniknutelným? Že bodliny a trny jsou jak na
lodyze, tak větvích i listech?
Není-liž divno, že má Australie liliovite
stromy podobné travám, vyzdobené chvostnatou
korunou a upomínající svou postavou spíše na
palmy (Xanthorhea)?
Či není divno, že má Australie nejvyšší
stromy světa, vyšší, nežli jsou proslulí obř
kalifornští, zvaní podle indiánského náčelník
sekvoje ? Blahovičníky to jsou, oukalypty, které
tam dorůstají výše až170 metrů a které akli
matovaly se všudy v mírném pásu, aby vy-
sušovaly bažinya zamezovaly bažinnou zimnie
(malarii).oe a
Není-liž podivno, že je Australie nejbo
hatší země na zlato a nádherné opály aže
nemá jako ohromný díl světa ani jediné sopky
činné? enn
lad Podivínské ty zjevy australských krajů lá
kají k sobě každého přírodozpytce, a záhady
mnohých tamějších tvorů čekají dlosud na sve
objasnění a rozluštění,
Josef Kořenský.
Kořenský
Austrálie
14
article
strast. Sebeobětavé trpitelce budiž trvalá, čestná pa-
měť! S upřímným účastenstvím za výbor Spolku
českých spisovatelů belletristů Máj v Praze od-
daní Ignát Herrmann, předseda. M. A. Šimáček, člen
výboru. — Z Březhradu. Vysoce ctěný pane! Račte
přijati naši nejupřímnější soustrast nad úmrtím Vaší.
od nás vysoce ctěné, šlechetné paní matky. Vašemu
Blahorodí v úctě oddaný Eduard Feik, starosta, jme
nem představenstva obce. — Přijměte projev mé nej
upřímnější soustrasti. V úctě Karel Medřický, král
čes. zemský inženýr-adjunkt. — Soustrast projevili
dále pp.: Ant. Krátký, továrník v Přerově a Vincene
Neviný, kominický pomocník v Žehušicích. — Redakci
Národních Listů«: Z Malenic n. Vol. Vrátiv se
z Paříže dověděl jsem se o trudném osudu, Vás za-
chvacujícím. Dovoltež, slovutní pánové, vyraz mo
nejhlubší soustrasti. V nejhlubší úctě trvám Váš
oddaný prof. dr. Woldřich. — Z Brupšvíku. Nad
úmrtím naší příznivkyně, vysoce vážené paní Růženy
Grégrové, projevujeme naší nejhlubší soustrast. Z
česko slovanskou besedu »Svatopluk« Frant. Bureš
t. č. místopředseda, Ruďa Holeček, t. č. jednatel. —
Nejhlubší soustrast projevuje Českoslovanský spolek
ve Pforzheimu.
— Osobní. Pan MUDr. D. Panýrek, odborný
lékař chorob chirurgických v Kariíně, vrátiv se z cest
započal právě ve svém bytu (roh Královské třídy a
Prokopovy ulice č. 2) ordinovati pro choroby chirur-
gické denně (vyjma neděle a svátky) od 3— 4. —
Z Vídně se telefonuje: Generálnímu tajemníku
dráhy císate Ferdinanda, vládnímu radovi Beze-
cnémv, udělen řád železné koruny HII. tř. -
— Rodinné zprávy. Pau MUDr. Jan Nebe-
ský, prakt. lékař v Praze a slečna Slávka K otr-
bova slaviti budou v sobotu dne 1. září o 1/212. hod
dopol. sňatek svůj v chrámu Nejsv. Trojice v Praze
ve Spálené ul.
Herrmann
Šimáček
Feik
Medřický
profesor
doktor
Woldřich
Grégr
Svatopluk
František
Bureš
Ruď Holeček
MUDr
D Panýrek
Ferdinand
Pau
Jan nebe
Praha
Březhrad
Krátká
Přerov
Žehušice
Paříž
Pforzheim
Kariín
Prokopův ulice
Vídeň
spolek český spisovatel
Vincen Neviný
15
article
— Úmrtí. V Mladé Boleslavi zemřel p. Richan
Lederer, velkopůmyslník správní rada a ředitel ake
společnosti mladoboleslavské továrny na liha
lučebniny
— Z Marianských Lázni, 31. srpna. (Telefg.
»N. L.«) Perský šach dnes večer o 7. hod. přije
zvláštním vlakem přes Cheb do Marianských Lázní.
Místodržitel se k jeho uvitání nedostaví. Jsou již uči-
něna velká opatření pro bezpečnost šachovu.
— Z Brna, 31. srpna. Na c. k. české vy
soké škole technické v Brně zazname
nává se novým akademickým rokem utěšený pokrok
Výnosem ministerstva kultu a vyučování otevře se
na ní druhý ročník stavitelství inže-
nýrského, prvý a druhý ročník stroj-
níetví, jakoží prvý ročník gelometrů
Rozhodnutí toto bude zajisté vhod mnohým po-
sluchačům, kteří přáli si věnovati se oboru stroj
nickému, poněvadž nyní nebudou k tomu nuceni
přestoupiti na jinou vysokou školu technickou. —
Bývalý supplující učitel při I. českém gymnasiu
státním v Brně, František Jiří Pavelka, byl c. k.
ministerstvem kultu a vyučování ljmenován sekre-
tářem české vysoké školy technické v Brně.
— Z městské rady pražské. (Schůze v páte
dne 31. srpna.) Vzato na vědomí, že dne 26. září
t. r. konati se bude u místodržitelství anketa ve
přičině úpravy živností drožkářské a fiskristů, při
nichž shledány byly nesprávnosti; předmětem jednání
bude i nový řád jízdní. Městská rada vyšle do
ankety dva zástupce. — Schválen návrh technické
komise, aby vypsáno bylo ofertní řízení na prodej
stavebních míst rozdělené reality čp. 449—II. na
Slupi. — Přestavba můstku přes Čertovku v ulie
Richan Lederer
Pavelek
Mladá Boleslav
Cheb
Brno
Čertovka
mladoboleslavský továrna
ty soký škola technický v Brno
český vysoký škola technický v Brno
16
article
Hroznově zadána byla za 3148 K 66 h (mimo
dlažbu) p. Hübschmanovi; práce musí býti botová
v 8 nedělích. — Štukatérské práce na novém mostě
u Národního divadla zadány byly za 720 K p. Kro-
páčkovi. — Konána bude místní komise v příčině
položení druhé koleje na Florenci inž. p. Fr. Kři
žíkem. — Usneseno, aby o záložitosti přeložení pří
vozu z ulice Trojské v Praze—VII. k továrně Ku
binzkého vyslechnuta byla ještě komise náplavkov
po předchozí místní komisi členů městské rady. Vě
v příští řádné schůzi sboru ob. starších (3. září) pro
jednávána nebude. — Zhotovení kašírovaného modele
lva pro kamenný most u Národního dívadla zadán
bylo sochaři p. Kvasničkovi za 500 K. — Provedení
zevnějších větších oprav na Mikulášském kostele na
Starém městě odloženo na příští rok, ku kterému
účelu vloží se do rozpočtu na rok 1901 částk
20.000 K. — Usneseho, aby zrušena byla čás
Lazarské ulice, ústící na Karlovo náměstí, bude-l
tato spojena se Spálenou ulicí průchodem nejméně
3m. širokým. — Stavba stoky v prodlouženém ná-
břeží Rudolfově od shýbky směrem východním
k ohradě Schwarzenbergově zadána p. Bělskému za
Hübschman
Ing
Kvasnička
Schwarzenbergův
Bělský
Florenc
Francie
Praha
lazarský ulice
Karlův náměstí
Rudolfov
národní divadlo
17
article
23.801 K. — Dne 1. září o 1/210. hod. dop. otevřeny
budou lidové lázně v Praze—VII. — Dne 10. zář
o 9. hod. dop. slouženy budou zádušní služby boži
v kostele týnském za zvěčnělou cfsařovnu a královnu
Alžbětu. — Z obecního hospodářství. V týdnu od
19. do 26. srpna činil hrubý příjem: z mostu u Ná-
rodního divadla 3053 K 6 h, z mostu Františka
Josefa 4544 K 48 h, z mostu Palaekého 4135 K 82h
z mostu žofinského 621 K 22 h, z parních a vano-
vých lázní na Žofíně 1220 K 20 h, z říčních lázn
žofínských 311 K 60 h, ze slatinných lázní na Žofině
414 K.
—Sbor obecních starších král hlav. měste
Prahy má v pondělí dne 3. září o 4. hod. odpol
schůzi ve velké zasedací síni na radnici staroměst
ské. Předměty porady: Sdělení praesidiální. Stíz
nost p. Karla Potůčka, maj. domu č. p. 540—II.
Malé Stěpánské ulici do nařízení v příčině provedení
domovní kanalisace a předložení příslušných plánů.
Alžběta
František Josef
Potůček
Praha
Žofín
Stěpánský
18
article
Stížnost p. Eman. Urbacha, maj. domu č. p. 1110.II.
v Truhlářské ulici do rozhodnutí, kterým jemu bylo
nařízeno, aby předložil nový návrh průčelí, který by
vykazovál architektonické formy. Návrh na udělení
subvence 2000 K pro První živnostenský sjezd slo-
vanských národností rakouských. Stížnost majitelů
domu č. p. 501—I. na vyměřeně stočné. Návrh, aby
povolena byla oprava zdi pobřežní při zahradě Od-
kolkově III. nákladem do sumy 5800 K. Návrh. na
provedeni úprav úřadních místností živnostenského
soudu v domě č. p. 922—I, nákladem 5500 K. Návrb
na prodej staveniště č. II. rozdělené reality č.p.
349—I. ve výměře 115 čtv. sáhů p. Vratislavu Pasov-
skému za 285 zl. = 570 K za 1 čtv. sáh. Návrh na
povolení nákladu 4091 K na přeložení přivozu ho e
šovického ku továrně Kubinzkého a na zřízení cesty
na pravém břehu. Návrh, aby domovní přípojky
v ulici na Zátorách provedeny byly nákladem 3886
zálohou z důchodů obecních. Návrh, aby panům
Janovi a Anně Novotným bylo směněno staveniště
č. 7 skup. XXXIII. as. obv. za dílec e v č. p. 154- V
dům č. p. 155—V a dílce c a d v č. p. 156—V. v u
Dušní ve skup. XXV. assan. obvodu a za doplatek
30.000 K do důchodů obecních. Návrh na upravení
hranic katastrálních mezi Starým městem a Josefo
vem. Návrh, aby předsedoví správní rady měst.
elektrických podníků panu MUDru. K. Chudobovia
chefinženýru panu Frant. Polikánovi povolen byl na
cestu k mezinárodnímu kongresu tramwayí v Paříži
z důchodů eléktrických podniků paušál po 1000 K.
Eman
Urbach
K Návrb
Pasov
Jan
Novotná
Josefa vzít
Mudra
K Chudobovius
František
truhlářský ulice
Oda
Paříž
živnostenský soud v dům
19
article
Volné návrhy.
— O přípustnosti psaných doplňků př
tiskopisech vydalo c. k. ředitelství pošt a telegrafe
pro království české tento oběžník: Bylo zjištěno
že bývají předpisy o přípustnosti psaných do-
plňků a oprav na tiskopisech a zvláště na lístcích
tiskopisných s mnoha stran nesprávně vykládány
pokud se týče zneužívány; to děje se zejmena
u korrespondenčních lístků, jichž nápis
byl přeškrtnut a nahražen pojmenováním tiskopis.
Dlužno tudíž připomenouti c. k. úřadům následující-
Dle ustanovení tarifu pošty listovní z r. 1900 str. 39.
čl. 9 a) mů býti zásadně celý obsah tiskopisu vy-
tisknut, po případě pořízen nějakým jiným mecha-
nickým způsobem, který jako takový lze snadn
rozeznati (vyjímají se výtisky psacím strojem nebo
protisknulím pořízené). Psané doplňky nebo opravy
(změny) plipouštějí se při tiskepisech toliko výji-
mečně, lotiž použe v připadech, ježu jsou uvedeny
laxativně na str. 40 cit. tarifu pod lite a)— n
Z citovaných ustanovení plyne přirozeně: 1. že ne-
mohou býti připsány na tiskopisech žádné jine
doplňky nebo opravy (změny), než které jsou pod
lit. a)—n) výslovně uvedeny a 2. že nejsoni ani
tyto taxativně vytčená doplňky připustny uevšech
tiskopisů bez rozdílu, nýbrž že mohou býti na jedno
tlivých druzích tiskopisů připsány jen ty doplňky
jež jsou při dotčených druzích výslov ni
připuštěny. Nejsou tudíž na př. t. zv. zdvořilostn
projevy (pozdravy, blahopřání, poděkování, proieve
20
article
vání soustrasti a p.) do pěti slov přípustny při žád-
ných jiných tiskopisech než při tištěných vi
sitkách. Rovněž nemohou býti dodatky uveden
pod lit. b) cit. tarifu (str. 41, čiselné údaje a pod.
připsány na žádných jiných tiskopisech než na cen
nicich, oferlách, kursovních lfstcích, ohláškách (pro
spektech) a obchodních cirkulářích. Zejmena jsou uve-
dené dodatky (lit. h) naprosto ne přípustny
u tiskopisů, jež podobají se sice co do zevní formy
obchodním cirkulářům, jichž obsah ma ale ráz zcel
individuálních sdělení, určených pro urči-
tého adresáta (tištěných účtů, kvitancí a stvrzenel
všeho druhu, upomínacích listků, oznámení a ode-
slání určitého druhu zboží a pod.). Některé z psa-
ných doplňků, pokud se týče oprav (změn) zmíněných
nahoře pod bod. 1) jsou naproti tomu přípustny
u všech tiskopisů vůbec. Doplňky a opravy tohoto
druhu jsou uvedeny na str. 40 cit. tarifu pod lit. a
c), e), I), g). Sem náleží zejmena údaj jmena, po
volání (firmy) a bydlišté odesílatelova, jakož i dne
Gdeslání zásilky (lit. a) e), oprava tiskových chyl
(lit. e), přeškrtnutí nebo podtrhnutí jednotlivých část
tištěného texlu. Veškerá talo ustanovení platí samo-
zřejmě i pro korrespondenční lfstky (pohlednice), jich?
nápis — korrespondenění lístek — byl přeškrtnuh
a nahražen názvem »tiskopise Zejmena nesmí byt
na lístky tohoto druhu připsány t. zv. zdvořilostn
projevy — do 5 slov — o nichž byla dříve zmínka
učiněna. Lístky takově a tiskopisné lístky v tuzemské
dopravě vůbec, jež by neodpovídaly shora vyzna-
čeným výjimkám, podléhají taxe pro lístky korrespon
denční v obnosu 5 h. V Praze, dne 27. srpna 1900
Praha
Gdeslání zásilka
21
article
— Z c. k. akademie umění v Praze. N
c. k. akademií umění v Praze konati se bude zá-
pih studujících na školní rok 1900—1901 ve dneeh
1., 2. a 3. října pro žáky průpravky a ve dnech 4..
5. a 6. října pro studující speciálných škol, vždy o
8 do 12 hod. dopol. v budově akademie na Rudolfovi
nábřeží. Novým ucházečům předložíti jest kromě
průkazů o dosavadních studiích, případně o dosavad-
ním zaměstnání též osobní doklady a ukázky vlast-
ních prací. Doba přijímacích zkoušek bude na černe
desce v budově akademie oznáména. Skolné obnášt
za každé pololetí 20 K, jež zapraviti jest bned př
zápisu. Podmínky přijetí obsaženy jsou ve statutu.
který v akademii bezplatně obdržeti lze.
— Z Umělecké besody. Komitét pro posta-
vení pomníku »Caru Osvoboditeli Alexandru II.
v Sofii žádá o brzkou zprávu, zda-li čienové Umě-
lecké besedy konkursu pro zřízení pomníku tohoto
se zúčastní a kdy konkurenční modelly odeslat
hodlají. Tohoto udání jest třeba, aby se předešlo
různým nepříjemnostem, jež vzniknouti by mohly
volbou nedostatečných místností pro postavení kon-
kurujících modellů, dopravou z dráhy a uspořádáním
pro výstavu. Výbor vyzývá tudíž pp. čieny, kteří
konkursu se zůčastní, aby potřebné co nejdříve
zmíněnému komitétu sdělili.
Rudolf
Praha
Sofie
Uma
akademie uměný
N c
22
article
— Značný dar věnoval kníže Jan z Liecbten-
steinu na zřízení okresní nemocniče v Českém Brodě
Původně zamýšlel věnovati 20.000 K, avšak na pří
mluvu svého rádce pana ryt. Böhma z Bavenberku
zvýšil — jak se nám píše — svůj příspěvek na
40.000 ko run.
— Konfskace. »Nových Hořických Novin« č
1. ze dne 30. m. m. bylo okresním hejtmanstvím
v Hradci Králové zabaveno. Závadnou shledána celá
třetina listu. Opravené vydání uspořádáno.
— Z Náprstkova Českého průmyslového
musea, Dne 29. t. m. bylo tomu 15 let, co počato
bylo kopáním základů pro nynější budovu; bylito
dr Riegor, který tehdy — roku 1885 — jmenem če-
ského národa, dr. Tomáš Černý jmenem města
Prahy a blahé paměti Vojta Náprstek jmenem Čechů
v cizině, rýčem vybrali první hroudy blíny a tím
označili počátek stavby. Dnes po 15 letech, kdy
budova provedena a bohaté sbírky v ní přehledné
a účelně umístěny [sou, musí se každý podiviti, co
se za tak krátkou dobu provedlo bez jakýchkoli
subvencí a podpor toliko spojenou silou příznivců
Náprstkova průmyslového musea, kteří na odkan
Náprstkův stále pamatují, tak že nemine dne, aby
buď sbírky neb knihovna nevykazovaly nové oboha-
cehí. Tak poslední dobou přibyla koliekce vybra-
ných předmětů japonské majoliky, dávný příznivee
musea c. a k. dvorní fotogral pan Jindřich Eckert
věnoval dalších 14 umělecky provedených medaillí.
jež mu na rozličných výstavách byly přisouzenya
jež vždy budou trvalou památkou vysokého stupně
české umělecké fotografie. Pan dvorní rada rylí
Jan
Böhm
Bavenberk
Riegor
doktor
Černá
Vojta Náprstek
Čecho
Náprstkův
Eckert
Liecbten
Český Brod
Hradec Králové
Praha
Náprstkův Český průmyslový muzeum
23
article
Kořistka daroval sbírkám velice pozoruhodný staro-
dávný lustr, soustruhovaný ze dřeva, jichž se uží-
valo v letech čtyřicátých v domácnostech. Bylo b
zábodno, aby podobných ratrospektivních předmětů
Náprstkovu museu se dostávalo co nejhojněji, nebot
nic neillustruje úžasný pokrok a rozkvět všech prů-
myslových odvětví tak názorně, jako předvádění na
oči různých starších předmětů téhož oboru, zpraco-
vaných formou i technikou nám již zadasté i primi-
tivní připadající. Náprstkovo průmyslové museum
přijímá povděčně všeliké toho druhu předměty
umísti je ve svých sbírkách vždy s jmenem dárco-
vým. — Sbírky Náprstkova průmyslového českého
musea otevřeny jsou v neděli a ve svátek mezi9
a 12. hod. dopol. Bohatě illustrovaný průvodce do-
stane se u vchodu.
— Konkurs. Při české státní průmyslové škole
v Brně obsadí se počátkem školního r. 1900/1 (od
15. t. m.) místo supplujícího učitele pro mathematiku
a deskriptivní geometrii. S místem tímto, jež se bě
hem škol. roku přemění v místo skutečného učitele
spojena jest roční remunerace 1440 K. Žádosti, do
ložené curriculum vitae, průkazy o odbytých studiích
a o učitelském působení, předložiti jest přímo pode-
psanému ředitelství do 10. t. m.
Kořistka
Náprstkův
Náprstkův muzeum
státní průmyslový škola v Brno
24
article
— České knihy v německém muse
knihového průmyslu v Lipsku. Ředitelství
velikolepě zařízeného německého musea knihového
průmyslu v Lipsku rozhodlo se vzhledem k velikému
pokroku v českém knihtisku zaříditi zvláštní siň pro
české tiskopisy. V této mají umělecky a typograficky
vynikající české moderní knihy a díla stále býti vy-
staveny. Z této příčiny prosí ředitelství dotyčného
musea všecky české pp. nakladatele a majitelo
tiskáren, aby je v provedení tohoto úmyslu podporo-
vali, poskytujíce buď jednotlivé archy s titulním
listy, ukázky úpravy a illustrací všech ve vlastním
nákladu vydávaných, umělecky a typograficky vynika-
jících publikací aneb úplná díla k disposici. Dopisy
a zásilky zasílány buďtež p. dru. Kautschov
řed. německého musea knihového průmysln v Lipsku
(deutsches Buchgewerbemusenm)
— Knihovna Jednoty průmyslové jest p
skončení srpnové letní prázdně ode dneška opět ve
řejnému přístupu otevřena a to každý všední der
bez výjimky od 4 hodin odpol. do 8 hodin večer
každou neděli a svátek od 9 do 12 hod. dopol. Pro
dlením prázdnin vřaděno do knihovny nejen množ
ství pokračování časopisů a děl řadových, nýbri
i 190 nových spisů č. 10.878 až 11.087, jichž seznam
v čítárně vyvěsen jest.
Lipsko
25
article
— Světová výstava v Paříží. Nového
velmi lichotivého uznání dostalo se právě knihkupe-
etví F. Topičovu (administraci společných výprav na
světovou výstavu v Paříži) od účastníků XIV. spo-
lečné výpravy. Toto osvědčení důstojně se řadí ku všem
osvědčením předešlým a je zajisté nejlepším svěde
ctvím neočekávaného úspěchu tohoto nového, českého
podniku. Mimo lato veřejná díkůvzdání dostalo s
administrací tolik soukromých dopisů poděkovacích
od účastníků-jednotlivců a tolik povzbuzení ku po
kračování v započatém oboru, že se administrace
rozhodla pořádati společné výpravy i na dále při
různých daných příležitostech. Ža tím účelem odjížd
pan Čeněk Šulc, který od počátku řídí administrac
společných výprav do Paříže dne 8. září, současně
s XXI. výpravou, aby navázal další potřebné styky
s cizinou.
— Vojenská ovičení u Třebíče. Z Třebíče
telegrafuje se, že arcivévoda František Ferdinan
přibyv tam, dal provésti cvíčení 4. divisí brněnskou
protí zeměbranecké divisi vídeňské: Cvičení konalo
se jižněnod města. Po němí odjel arcivévoda na
zámek hr. Valdštýna. Odtud odjede arcivévoda do
Stetteldorfu (v Dol. Rakousích) k přehlídce jízdecké
divise vídeňiské.
— Lidové lázně v Bubnech. V soboto, t
1. září t. r., koná se o 1/210. hod. dopol. otevření
prohlídka lidových lázní v Buhnech, načež se lázně
tyto k veřejnému používání odevzdají. Ceny lázní
jsou následující: Lázeň sprchová s ručníkem (ben
mýdla 10 hal., vanová (též tak) 30 hal. a dětská (po
dobně) 5 hal. Za použití prostěradla 10 hal., dlalšího
zněníku 5 hal, a mýdla 2 b. V lázní sprchové dovo
F Topičův
Šulc
Ferdinan
Paříž
Třebíč
Stetteldorf
Dolo
Rakousy
Bubno
Buhn
lidový lázeň
26
article
Moo
leno jest nejdéle půl hodiny a ve vanové tři čtvrt
hodiny setrvati. Dítě v průvodu otce nebo matky ne-
platí poplatku.
Americký příslušník vypovězon z Čech.
Z Plzně se nám sděluje následující bistorka: Z obct
Plas u Kralovic odjel před 11 lety, když mu bylo
13 roků, do Ameriky A. Beck. V zámořském světě
jinoch domohl se slušného místa a zařídil si tam
obchod. Dosáhnuv amerického státního občanství,
příjel Běck před nedávnem do Čech k návštěvé svých
příbuzných. Ale tam očekávalo jej mrzuté překva-
pení. Přišel totiž čelník a bosla sebral, poněvadž s
nedostavil k odvodu. Neprodleně telegrafováno na
místodržitelství, ale teprve na intervenci amerického
konsula v Praze dostal se Beck na svobodu. V zá-
pětí dostal Beck nařízení, aby Čechy opustil. Odva
lání proti přikazu tomu bylo zamítnuto a jedině při-
spěním konsulá byla mu zjednána 14denní lhůta
k odjezdu. Dne 26. srpna b 10. večerní přijel Beck
do Pizně a opět byl zatčen, poněvadž toho dne už
mělobýt za hranicemi. Druhého dne v průvodu delek-
liva byl Beck odvezen do Chebu a pak přepraven
přes. hranice království.
A Beck
Beck
Moa
Čechy
Plzeň
Plasy
Kralovice
Amerika
Praha
Cheb
27
article
—Z městských elektrických podniků.
Jelikož budou dnes zahájena představení ve Varičté
zařídila správa podniků po ukončení přědstavení futo
dopravní službu U poříčského sadu státi budou dva
vozy koňské dráhy, určené pro Malou stranu (kolem
Nár. divadla) pak dva vozy koňské dráhy na Smí-
chov, které budou zatím dojížděti jen k místu, kd
vyměňují se právě koleje a konečně jeden vůz elektr
dráhy na Král. Vinobrady (Mezibranskou ulicí přes
Purkyňovo náměstí, třídou Korunní k remise vino-
hradské). Pro Bubny Holešovice státi bude jeden vůz
u čekárny na Josefském náměstí.
—Z c. k. rak. státních dráh. Dnem 1. září.
nabudou platnosti tyto tarify a dodatky k tarifům:
1. Nový tarif pro dopravu osob v německorrakousko-
uhersko-italsko-francouzském sdružení přes Kufštein
a Brenner. Cena tarifu 1 koruna; 2. dodatek VI. k ta-
rifu platnému od 1. října 1899 pro dopravu osoba
zavazadel na západních tratích místních dráh ve
státní správě jsoucích. Cena dodatku obnáší 10. hal.
Král
Vinobrady
Brenner
Mezibranská ulice
Purkyňův náměstí
Bubno Holešovice
josefský náměstí
německorrakouskouherskýitalský
28
article
— Z berního úřadu pražského. Za příčinou
oprav, mytí ačistění místností berního úřadu I. král.
hlav. města Prahy v radnici nebudou se v pondělí
a úterý dne 3. a 4. září 1900 při tomto úřadě pe-
níze ani přijímati ani vydávati.
— Ze záchranné stanice v Praze. Za při-
činou bílení ordinačních místností nebude se na
záchranné slanici od 1. do 4. září ordinovatí. Lékaři
staniční budou však stále míti inspekci a mohou
tedy býti povoláváni ku poskytnutí první pomoc
mimo stanici
— Výstraha před vystěhovaleckými
agenty. Dle zprávy generálního konsulátu v Liver-
poolu uzavřela chilská vláda s firmou Colson v Bor-
deaux smlouvu, že během tří det přivede z Evropy
do Chili 5000 rodin vystěhovaleckých, naproti čemuž
se dotyčná vláda zavázala zaplatiti za každou blavu
jistý obnos. Zmíněná vlada vyhražuje si, že jako
berné »zboží« mohou být pouze rolníci, řeměslnicia
dělníci vůbec. Italy a židy ze zakázky úplně vylu-
čuje. Přistéhovalcům přislibují se pozemký k vol
nému používání a po letech pak nabytí vlastnického
práva jejich. — Jelikož celá akce spočívá na pod-
vodném vylákání heuvědomělých lidí, jimž pak, ne-
mají-li dostatečných prostředků k opětnému návratu
do Evropy, jest velice bídně živořiti v zámořských
krajinách, učinily zdejší úřady příslušná opatření
aby tyto rejdy vystěhovaleckých agentů byly zma-
řeny.
Italos
Praha
Evropa
berní úřad I . král
Colson
29
article
— Na cestě z Prahy zavražděna a olou-
pena. Z Mnišku se nám sděluje: Před dvěma mě-
síci záslal jsem vám zprávu o záhadném zmízení
hokynářky Marie Hejnícové z Hvozdnice u Dobříše
Dne 18. června vypravila se do Prahy na trh s vel-
kým košem drůbeže a vajec a domů již se nevrá-
tila. Zpráva o zmizení Hejnicové byla sice sdělena
četnictvu a pražské stráži bezpečnosti, ale veškeré
pátrání po ní bylo bezvýsledné. Zjistilo se, že Hej-
nicová dne 19. června ráno byla v tržnici v Praze,
že tam přinesené zboží prodala, načež nastoupila
zpáteční cestu k domovu. Jistý povozník, kterébo
v Nové Vsi dohonila, vzal ji na svůj povoz, na
němž se svezla až do Mníšku a potem šla pěšky
do Hvozdnice. Byli vypátráni svědkové, ktaří potvr-
dili, že hokynářku viděli ještě mezi 6 a 7 hod. ve-
černí po silnici kráčetí a to byla poslední stopa
zmizelé. Mezi lidem vyprávělo se, že byla zavražděna,
ale pověsti ty nedocházely víry. Skutečnost však je
potvrdila. V těchto dnech dělnice Marie Kocourková
v lese mezi Mnlškem a Dobříší nedaleko kaple P.
Marie nálezla v houšti setlelou již mrtvolu ženy,
v níž byla dle šatů poznána pohřešovaná hokynářka
Marie Hejnicová. Nedaleko mrtvoly ležel koš, v něm
se nalezalo smíšené zboží. Hlava mrtvoly byla jako
uhel černá a maso z ostatního těla bylo opadané
Zdá se, že nešťastnice byla připravena o život tím
způsobem, že jí neznámý dosud pachatěl prořízl
krk. Na místo vraždy dostavila se soudní komise,
načež byla mrtvola odnesena do umrlčí komory
v Mníšku. Ponévadž Hejnicová měla u sebe z trhu
na hotovosti asi 15 zl., kdežto u mrtvoly nalezena
byla pouze prázdná tobolka, lze tvrditi, že stala se
obětí loupežné vraždy. Z příšerného tohoto činu po-
dezřelý tulák byli již zatčen.
Hejnícová
Hejnic
Kocourková
Mnlšk
Ponévadž Hejnicová
Praha
Hvozdnice
Dobříš
Mníšek
30
article
— Těžce zraněn ve hluboké stoce. Prová-
dění kanalisace v Praze vyžaduje značného nama-
hání. Vedle nepohodlné práce hluboko pod zemí.
v dlouhém sice, ale velmi úzkém prostoru, přidružuje
se ješto značné nebezpečí, kterému ovšem čelís
zřízením důkladných vzpěr,aby zabráněno bylo se-
sutí podkopané země. Práce provádějí se sice po-
zvolna, ale za to důkladně a svědomitě. Dělnictvu.
které pracuje v jamách, nezdravými výpary naptně-
ných, dostává se ovšem větší mzdy. Ačkoliv o bez-
pečnost dělníků všestranně je postaráno, přece
mnohdy stane se v hlubině nehoda, kterou však
dlužno přičísti spíše na vrub nešťastné náhody, než
nějakého opomenutí. Podobná příhoda stala se včera
dopoledne ve stoce, stavěné z Malé strany k silnici
pod Letnou. Tam byl zřízen živý pater noster k do-
pravování cihel. Dělníci stáli totiž v hluboké jámě
na lešení pod sebou a podávali si cihly, jimiž se
vyzdívá atoka. Dělníku Frant. Pucovi, jenž stál nej-
výše, nešťastnou náhodou vysmekla se z rukou na-
močená cihla a spadla o metr níže na lešení stoji-
cími dělníku Frant. Peterkovi zrovna na hlavu a
třetí dělník, Petr Kuchař, nejníže ve stoce stojícía
cihly odebírající, zachránil se jen včasným uskoče-
ním. Zranéného Peterku z prohlubně vytáhli hasiči.
z nedaleké strážnice přikvapivší a poskytli mu první
pomoci, načež byl odvezen k ošetřování do všeobecné
nemocnice
Řeznickým hafanem pokousán. Rez-
nický pomočník Václav Jakoubek, 20 roků starý
v Bubenči bydlící, byl včera v Belcrediově třídě na-
paden velkým řeznickým psem a na obou rukou po
kousán tak značně, že musil vyhledati pomoc lé-
kařskou.
František
Puc
Peterek
Kuchař
Zranéný Peterek
Rez
Jakoubek
Prová
Praha
Letná
Bubeneč
Belcrediov
31
article
— Příšerný nález Ve čtvrtek odpoledne na
lezena byla v příkopě písku blíže Nenovic u Brna
dělníky, kteří zaměstnáni byli vyhrabáváním písku.
kostra dítěte ve stáří 12 až 15 let, v jejíchž zá-
dech trčeí zrezavělý nůž. Soudí se, že tu
před nějakým časem byl spáchán zločin. O záhadném
nálezu tom učiněno oznámení soudu.
— Z omrzelosti života. 31. srpna odpoledne
kol 3. hodiny zastřelil se ve svém bytě v Mlýnské
ulici č. 33 v Brně nadučitel ve výslužbě Jan Ko-
šinka, zanechav po sobě 40.000 zl. Jako příčina
se udává omrzelost života. Zesnulý byl starým mlá-
dencem.
— Urychlené lloydové plavby do Číny
Japonska. Aby plavby do Číny a Japonska asi
12 dní byly urychleny, řozbodl se Rakouský Lloyd.
že přeloží odjezd v měsících říjnu, listopadu a pro-
sinci ze dne 23. na den 5. následujícího měsíce a že
parníky vynechají Bombay a Karachi. Od Colomba
poplůjon parníkydle plavebního řádu. Pro Karachi
a Bombay jsou určeny zvláštní parníky, kteréž po
zastávce ve Rěce, dne 23. října, 23. listopadu a 2.
prosince z Terstu přímo poplují do Port Saidu, Suezu
Adenu, Karachi a Bombaye. Bližší zprávy podá ge-
nerální jednatelství ve Vídni I. Freisingergasse.
m-r Z divadla Variété. Po delší letní pře-
stávce budou dnes v tomto útulném, veselé musea
artistickým produkcím věnovaném divadle předsta-
vení opět zahájena. Z nového ensemblu budtl
uvedeni američti cyklisté Barber a Madeline, umělci
na pětinásobné hrazdě bratři Duvalové, česká pěv-
kyně Irma Doleželova, groteskní akrobaté, Grella
ko
Lloyd
Colomba
Bombay
Barber
Madeline
Duval
Doleželův
Grella
Brno
mlýnský ulice
Čína
Japonsko
Bombaj
Terst
Vídeň
Port Said
Suez Aden
Karachi