ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 7f12c630-75a6-11dc-b031-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 38 celkem · entity: person 13, place 77, work 7, org 17
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
o sanr
3 masthead
Zemědělstvi
4 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 230. ze dne 21. srpna 1908.
5 masthead
Obohod— Průmysl
6 masthead
Einaněnictví
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Zahranični tržba Francie. Z Paříže, 20. srpna. (K. k.) Výkaz dovozu a vývozu za prvních sedm měsíců r. 1908 kon- statuje úbytek dovozu o více než 180 milionů franků a úbytek vývozu o více nežli o 288 mil. franků proti stejnému období loni. Dovoz z Ně- mecka zmenšil se v tomto období o 4 miliony franků, vývoz do Německa o 2,360.000 franků Nejcitelněji jest pozorován tento stav, jejž „Ma- tin“ nazývá francouzskou krisí průmyslovou, v obchodu s Anglií a Spojenými státy. Udržování pověstí o nové ruské půjčce. Z Vídně, 20. srpna. („N. F. P.“) Přes to že zprávy o možnosti přijetí nové ruské půjčky opět a opět popřeny, přece v kruzích finančníeh převládá názor, že na podzim dojde k nové ru ské půjčce. Věří se, že bude umístěna velikou částí v Paříži a Londýně a že také značnou mě- rou bude německý trh na ní angažován. Konkurs. Z Berlína, 20. srpna. V Helsingforsu ohlá- sila akciová společnost „Katka“, továrna na celulosu, konkurs. Pasiva obnáší 31/4 milionů rublů. Akciový kapitál obnáší 3 mil. finských marek.
Katka Francie Paříž Německo Ma Anglie spojený stát Vídeň Londýn Berlín Helsingfors
8 article
Úslřední dobylčí lzh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 17. do 20. srpna 1908.) Na hovězí trh přihnáno proti minulému týdnu — 365 kusů krmných a — 54 kusů pastevního skotu, naproti tomu o 2015 kusů slabého více. Přímý příhon byl o 95 kusů slabší minulého týdne. Méní dobytka dodaly Dolní Řakousy o 75. Štyrsko o 11. Korutany o 19, Krajina o 6, Čechy o 39, Morava o 10, Bukovina o 229. Chorvatsko Slavonsko o 55, Bosna o 40 kosů. Více bylo přihnáno z Horních Ra- kous o 134, z Haliče o 33, z Uher a Sedmihradska o 99 kusů. S úbytkem v přímém dovozu bylo v týdnu. o němž zpráva vydána, proti spotřebě o 514 kusů ja tečného dobytka méně než na minulém trhu a také barevní voli I. jakosti byli méně četně než minule zastoupeni. Okolnosti této dlužno přičísti, že ceny volů I. jakosti, které po několik týdnů vázly, nyni opět stoupají a že také se objevilo vyšší znamenání nežli 190. Ve všech ostatních jakostech byl trh klidný a zejména při slabších druzích zvratný směn se dočasně zastavil. Na trhu býčím nastalo malé zlepšení cen; barevní voli nejprvnější jakosti z če ských, uherských, moravských továren byli poněvadž české zásilky silně poklesly, hledání a ceny stouply o 1 K. Z českých továren bylo zase několii partií neobyčejně pěkných volů.
Marek Čecho Korutany Morava Bukovina Chorvatsko Horní Ra Halič Uhry Sedmihradsko
9 article
V barevných volech I. jakosti uherského původe byl obchod dopoledne při cenách o 1 K vyššícl velmi čilý; později smýšlení ochablo a stoupáníse zastavilo. Ve volech střední jakosti nedostatek volů haličských byl velice citelný a dobré druhy mohly býti o 1—2 K dráže prodávány než v týdnu mi nulém, kdežto lehčí, střední voli znamenali stejné jako minule. Slabší, krmní voli a pastevní sko zlskali lepšího smýšlení jenom tolik, že ceny dále neklesly. Na býčím trhu bylo smýšlení přes větší nabídku pevné a těžké druhy stouply o 2 K, lehčí zůstaly nezměněny. Slabý dobytek zůstal nezměněn, naprot tomu bůvoli získali 1—2 K. Z příhonu, v němž bylo z Čech 39 a z Moravy 176 kusů, prodáno bylo pro Vídeň 3405, pro Dolní Rakousy 1029, pro Čechy 84, pro Moravu 24, pro Švýcarsko 2 kusů a 40 kusů zůstalo neprodáno.
Čechy Morava Vídeň Dolní Rakousy Švýcarsko
10 article
Na trh vepřový bylo přihnáno oproti minulému trhu o 1072 kusů tučných více, oproti tomu o 657 masných prasat méně. Dodávky tučných prasat byly silnější. Z Uher a Sedmihradska o 1247, z Chorvat- ska a Slavonska o 19 kusů; slabší z Dolních Rakou o 20, z Bosny o 51 kus. Vysoké ceny v tučných ve- přích povzbuzují uherské a chorvatsko-slavonské produ centy k hojnějšímu obesílání trhu a odpovídá velk nabídka silné toho času potřebě. Jako již po týdný zůstává příhon tučných vepřů I. jakosti za spotřebou kdežlo druhy střední a lehké jsou dodávány hojněj ším počtem. Na trhu bylo tudíž, pokud tučných vepřů I. j kosti se týče, při živá poptávce pevné smýšlení nastavší pokles o 1 hal. na kg dlužno vysvětliti zvlá ště lehkým ochabnutím cen sádelných výrobků ná sledkem zvětšené výroby. V druzích středních klesly ceny o 1—2 hal. na kg; naproti tomu byly lehké ja kosti pro malý příhon v masných vepřích jen o 1 hal levnější. Ke koncí trhu byly dokonce prodávány za ceny trhu minulého. Příznivou spotřebu dokazzuje okolnost, že pro vídeňskou potřebu bylo zakoupeno 6868 kusů tučných vepřů oproti 6027 kusům týdne minulého a že z velkého přihonu zůstalo neprodáno 231 kusů. Dovoz masmných prasat byl slabší. Z Dolních Ra kous o 15, z Moravy o 22, ze Slezska o 5, z Uher a Sedmihradska o 394, z Chorvatska-Slavonska o 250 kusů; silnější z Haliče o 57, z Bukoviny o 115 kusů.
Chorvat Uhry Sedmihradsko Dolní Raka Bosna Dolní Ra Morava Slezsko Chorvatsko Slavonsko Halič Bukovina kg
11 article
Dovozy z Haliče stále ještě slabé a jaké uhensko- chorvatské transporly v tomto týdnu silně polevily Nabídka, která normálně postačovala pro vídeňskou potřebu, musila uspokojiti nejen požadavky Vidně nýbrž také zvělšené požadavky venkovských kupců z nichž zejména čeští, zvláště však pra žšt kupci činili značné koupě. Ačkoliv vídeňšti kupe. se snažili čeliti silným omezením nákupu trvajícímu stoupání cen, rozvinul se následkem čilé poptávky pro venkov čilý trh a ceny opět slouply o 2—4 hal na kg. Jemná moravská prasata platila až 134; pro vídeňskou potřebu nakoupeno jenom 3802 kusů prot 4871 minulého týdne a následkem toho zůstalo přece ještě 160 kusů neprodáno. Z příhonu prodáno pr Dolní Rakousy 293, pro Horní Rakousy 319, pr Čechý 863 proti 552 minulého týdne, pro Moravu 101, pro Solnohradsko 47 kusů a 391 kusů zůstale neprodá no. Na ovčí trh byl příbon stejný jako minuléh týdne, poněvadž všek se dostavilo více venkovských řezníků a stejný počet českých kupců ja ko minulého týdne, byl trh, avšak jen v oveích I. ja kosti, kterých bylo málo, animovaný a byly o 1 hal dražší, nežli minulého týdne. V ovcích slaběích, kte rých bylo mnobo, byl trh klidný při nezměněných cenách. Do Čech šlo okrouhle 1200 kusů, něco málo také do Švýcrr.
Halič Dolní Rakousy Horní Rakousy Morava Solnohradsko Čechy kg Čechý 863
12 article
Na telecím trhu byla nabídka asi o 800 kust menší, nežli minulého týdne a byla příliš nepatrn pro potřebu. Podle toho bylo smýšlení pevné a na celé čáře se ceny udržely, stoupla při čilém odbylu telala I. jakosti o 6—8, střední a slabší telata o 1 až 12 hal. na kg. K tomuto resultátu přispěl nemálo nolostatek a vysoké ceny v masných vepřích, po- něvadž mnozí, zejména mulí řezníci, z tohoto důvodu nakoupili více telat Nabídka prasat poražených byla slejně veliká jako minulého trhu a také zde bylo smýšlení povné ačkoli vysoko stoupnuvší ceny způsobily jistou upja- tost kupců. Vysoké ceny minulého týdne se udržely Na vedlejším trhu pro živá prasata bylo při- hnáno 1776 masných a 331 tučných vepřů. Smýšlení na trhu s masnými vepři bylo velice pevné, zejména poněvadž lzké zde zase kupováno do Čech a Horních Rakous: ceny byly stejně vysoké, jako v úterý. První jakosti tučných prasat nebylo; lehká tučná prasat znamensla pako v úterý.
Čechy Horní Rakousy kg
13 article
Na vedlejší trh pro hovězl dobylek přihnáno 148 kust (93 kusy krmného, 5 pastevního a 50 kusů lehkého Trh na voly byl klidný při nezměněných cenách. Tr na býky nebyl daleko tak čilý jako v pondělí, ceny však zůstaly nezměněny. Ceny poražených ovcí př klidném trhu se udržely. Jehňata prvé jakosti pro vána čile za udržené ceny, lehké druhy docházely málo povšimnutí při stěží udržených cenách. Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš jakosti, barevní 94—1.02, nejlepší jakosti uherští 82— 90, haličští I. 89—90, voli I. jakosti ba revní 83—93, uherští voli 72—80, haličtí 82 88, voli prostřední, barevní 74—82, uher. 64 —71, haličil 72—81, voli III. jakosti barevní 70—73, uherští 44 až 62, haličtí 64. 70. Voli z pastvin 38—80, I. ja- kosti — až —, bosenští voli od 50 až 70, I. jakosti —.—, býci od — do . -, I. jakosti 72 až 76. krávy 54.—74, krávy L. jakosh 75—81, buvoli 28.-45 buvoli I. jakosti 50 60, drobný dobytek 28—54 vepři uherští I. jakosti 115—120, prostř. 109—114 lehčí 102—108, staří 102—107, podsvinčata haličská 100—117, I. jak. 118—126, podsvinčata mor. 122, 134. ovce živé 46 až 57, ovce živé I. jakosti 58— 63 ovce poražené 76—92. ovce první jakosti 94 až 104, telata poražená 84—128, telata poražená I. jakosti 130—144, telata živá 76 až 110, telata živá I. jakosti 112 až 120, vepři poražení 124—136, vepři poražení I. jakosti 138—144, selata 124—144, lehčí 136 až 140, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —.— korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 k mimo daň potravní.
14 article
O chystané osnově nového zákona o společenstvech. (Referát JUDra. F. Illnera, tajemníka Jednoty záložen na sjezdu Jednoty úřadníků záložen v zemích koruny české.) V referátě tomto obmezuji se na některé z kladní olázky zásadní, které zavdávají podnět ke spo- rům. pochybnostem anebo i obavám. V prvé řadě jest zodpověděti otázku, z dali a pokud jest vůbe nového zákona o společenstvech z apotřeb a to zejména se zřetelem ku požadavkům a tužbám českých občanských záložen. Nerozpakuji se odpo- věděli na tuto otázku kladně. Není sice třeba ně- jakých pronikavých změn ve vnitřním ústrojí českých občanských založen a jest téměř jisto, že k takovým pronikavým změnám co do vlastního základu spole- čenstevní institnce nedojde. Avšak ve mnohých více méně důležitých a zásadních směrech jeví se sku- tečně nalehavá potřeba buď doplnění aneb opravení dosud platného a již přes 30 let starého zakona. Kdyby nebylo ničeho jiného, nežli povážli v právní nejistoty, která dnes v praxi zákon o společenstvech panuje a o které bych mohl podati důkazy až křiklavé, bylo by to již dostatečným dů- vodem pro snahy, směřující za vydáním nového zá- kona, poněvadž dnešní právní nejistota má skutečně z valné části svojí příčinu v tom, že mnohý předpis nynějšího zákona dnešním poměrům více nevy- hovuje.
JUDr F Illner
15 article
Avšak máme také ještě jiné příčiny, pro ktere nám brzké vydání nového zákona o společenstvech musí býti žádoucím. Jen příkladmo poukazují na dávnou tužbu českých záložen s ručením neobmeze- ným, aby jim byla umožněna přeměna ručení pouhou změnou stanov, požadavek to, který se dosud nepo- dařilo prosaditi a který teprve novým zákonem má nýti splněn. Neméně palčivou otázkou jest vyloučení tak zvaného singulárního nároku věřitelů na členy společenstev s ručením neobmezeným, ktera k bo dnešní zákon v míře velice povážlivé připouštI. Ne- zbytnými jsou dále změny dnešních komplikovaných a těžkopádných předpisů o řízení likvidačním a kon- kursním a také otázka tak zvané dobrovolné repar- lice, která právě poslední dobou v judikatuře ve smyslu společenstvům nepříznivém byla rozřešena, vyžaduje účelnější úpravy. Ano i mladá instituce po- vinné revise společenstev, ačkoliv se celkem výborně osvědčila, má zapotřebí svého prohloubení. K těmio důležilějším olázkám přistupuje ještě celá řada otázek podrobnějších a méně důležitých a v celku jde o tak rozsáhlý komplex nejrůznějších olázek, že by novelární doplnění dnešního zákona naprosto nedostačovalo a že se tudíž skutečně jeví nutným přikročiti k celkové relormě rakou- ského společenstevního práva. Ve všech směrech, o nichž jsem se právě byl zmínil, jest známo stanovisko českých záložen a jich tužby a podle dosavadních informací, čerpaných na kompetentních místech, možno se nadíti, že tuto znamenati bude příští zákon celkem nápravu. O těch- to otázkách proto nebudu se šířiti.
český záložna
16 article
Důležitější jest, zaujati stanovisko oproti novo- tám, které podle doslechu zejména pro společenstva úvěrní mají býti zavedeny a o jichž prospěšnosti účelnosti se názory podstatně různí. Mám na mysli zvláště dvě otázky, o nichž poslední dobou živě bylo debatováno, totiž jednak zásadu určitého, záko- nem stanoveného a nepřekročitelného rozpjetí mezi jměním vlastním a jměním svěreným, jednak alo zásadu obmezování úvěrních obchodů pouze na čle- ny spolcčenstva. Z obou těchto otázek nechám dnes nepovšimnutu otázku druhou, otázku, zdali a poku má býti provozování úvěrní činnosti obme- zováno na vlastní členy záložen. Tato otázka jest jednak poněkud choulostivou, jednak ale alespoň podle mého názoru, který jest pánům za- jisté znám, nedá se jednotně řešiti. Ona ostatně nen ani lak všeobecnou, poněvadž se dotýká vlastně jen malé části českých občanských záložen. U velké vět- šiny jich jest to, co nyní státi se má zákonem, fakti- cky již provedeno a těchto ústavů se tudíž nový zá- kon v tomto směru nikterak nedotkne. Pojednám tudiž pouze o zásadě určitéh maximálního rozpjetí mezi jměním vlastním a jměním svěřeným, která podle doslechu a soudě z osnovy zákona z roku 1897, má býti pojata do nového zákona.
17 article
Přikročil bych ihned in medias res ko věcnému výkladu svého názoru na tuto důležitou otázku, však mám za nutno, zjistiti předem, že jedná se o otázku čistě hospodářskou a to sice o otázku jakovou, na kterou možno pohlíželi s hledisk různých a že ze- jména jest naprosto vyloučenc, že by snad snahy příslušných orgánů byly ovládány vědomým úmy- slem, poškoditi dnešní stav a budoucí vývoj úvěrních společenstev vůbec a českých zvláště. K tomu n- bádá mě pokus, který byl loňského roku proveden za tím účelem, aby vládou zamýšlené řešení tétc ctázky vykořistěno bylo k účelům politicko-stranní- ckým. Já jsem již tehdy proti tomulo pokusu veřejně vystoupil a dnes opětuji, že podobný postup věc naprosto neposlouží, nýbrž že jest třeba, vždy jen tvořiti si úsudek na podkladě čístě věcném.
18 article
Proto zmíním se především stručně o důvodech. které možno uvěsti ve prospěch zásady maximá lníh rozpjetí mezi jměním vlastním a jměním svěřeným. Že jest přiměřený poměr jmění cizího ke jmění svě- řenému pro každý podnik vůbec a pro podníky ko- lektivního hospodářství zvláště velmi důležitým a že nepřiměřenost tohoto poměru jest zjevem nezdravým a povážlivým, o tom netřeba ztráceti slov. A rovněž jest jisto, že bohužel některé podniky, ač jich ovšem není mnoho, úplné liberality platného zákona přímo zneužily k tomu, aby na podkladě velmi nepatrného vlastního jmění za účely více méně výdělkovými při- lákaly nepoměrně značné cizí prostředky, aniž by se valně staraly o přiměřenou jistolu zvyšováním jmění vlaslního. Tato možnost, která dnešním záko- nem vyloučena není, sama o sobě vybízí k tomu aby stanovena byla určitá nejvyšší hranice tak, aby dosavadní třebas jen po řídku se vyskytující ne- zdravé zjevy vůbec byly znemožněny. Ostatně ne- jedná se c novou hospodářskou zásadu, nýbrž my se s ní setkáváme, pokud se týče vkladů, v zákonech o okrosních záložnách hospodářských a ve schvále- octe pcor
19 article
ných a o regulativ se oplrajícíchi slatulechi akciových i jiných bank. A náše občanské záložny samy jsou i vědomy důležitosti přiměřeného a zdravého poměru mezi jměním vlastním a svěřeným. O tom svědčí tě- měř veskrze v záloženských stanovách obsažené předpisy o tvoření zárukových fondů a kromě toho také velmi časté předpisy o určitém poměru mezi počtem závodních podílů a úvěru člena. Z těchto úvah podává se tedy do jisté míry theo- retická oprávněnost zásady mximálního rozpje mezi jměním vlastním a jměním svěřeným. K tomu přistupují však také ještě zřetele prakti- cké. Nehledě ani k obmezení risika, které by pro členy společenstva nastalo, kdyby cizí jmění určitou hranici nesmělo překročiti, možno tu poukázati na značné přebytky úvěrních společenstev a českých občanských záložen zvláště. Poďe statisliky za rol 1905 vládnou české občanské záložny cennými pa- píry s uloženými přebytky v obnosu přes jedno sto milionů korun, což tvoří témě: jednu šestinu veške- rého jmění, které spravují. To jsou tedy prostředky které se českým občanským záložnám nabízejí přes mírn potřeby k vlastním obchodům záloženským přes to, že poměr jmění vlastního ke jmění svěřenému ve svém průměru nikterak není nepřiměřeným. Nechci nikterak tvrditi, že by to bylo zjevem nezdravým
20 article
Naopak, značné přebytky jsou jednak důkazem ve- liké důvěry jednak ale padají příznivě na váhu př posuzování mobilností českých záložen. Avšak svoji stinnou stránku má tento zjev přece a sice nejen u záložen, nýbrž také u podníků jiných. Oněch přes sto milionů korun přebytků záložen, k nimž se druží na stopadesát milionů korun přebytků českých spo- řitelen, jakož i přebytky Ralffensenek a jiných úvěr- ních ústavů, se tudíž přes míru skutečně potřeby na- bízí k ukájení úvěrních potřeb za cenu pouhé kapi- tálové renty, která záleží v úroku vkladním a arcit také za cenu nečinnosti a pohodlí, které s klidným požitkem prostě kapitálové renty jest spojeno. Uvá- ží-li se k tomu, že průměrný obnos jednoho vkladu, který činí u záložen asi tisíc korun a u spořiielen ještě více, svědčí o tom, že do těchto ústavů uklá- daí se nejen úspory ve vlaslním slova smyslu, ný- brž laké kapitály větší, ano i velké, možno ze znač- ných přebytků českých úvěrních ústavů usuzovati do jisté míry na lenivost českého kapilálu, která do- chází výrazu ve slescích na nedostatek podníkavorli českého lidu. Nuže a s tohoto hlediska rovněž byle by žádoucím, aby příliv prostřodků do úvěrních ústa- vů nižšího řádu byl obmezen na míru skutečné po- třeby. Neboť ukládáním přebytků do bank a jiných podniků úplná náprava nenastává, poněvad podni- kání takových ústavů nikdy nenahradí soukromého malého a středního podnikatele a výrobce, jakých právě u nás není nazbyt
21 article
Toto jsou zajisté vážné důvody, které možno uvésti ve prospěch zásady maximálního rozpjetí mez iměním vlastním a jměním svěřeným a proto nelze vinih z nějaké svévole neb úmyslnosti ony kruhy které se těto zásady zastávají Než přes to nemohu tuto zásadu uznatí za správ- nou a mám za to, že pro svůj názor mohu uvésti dů- vody ještě pádnější, ano takové, které musí získat si převahu.
22 article
Pravil jsem, že zlsadě maximálního rozpjet nelze upříli jistou theoretickou oprávněnost, však to plati právě toliko všeobecně, kdežto ve příčině ob- čanských záložen a vůbec úvěrních společenstev ve- dou právě theoretické úvahy k úsudku opačnému Rozhodným jest tu historický vývoj a dneš- ní stav občanských záložen V prvých počátcích vzniku svěpomocné úvěrn organisace se vůbec nemyslilo na prostředky cizí. poněvadz bylo očekáváno, že vlastní a poznenáhlu střádané úspory členů k plnění spolkového 3čelu postačí. Však záhy bylo patrno, že toto očekáván bylo klamným, svěřené jměm záložen čili úsporně vklady rostly a dnes tvoří nejpodstatnější, namnoze dokonce jediné jádro záloženských provozovacích prostředků. Nepřihližíme-li k závodním podílům a r- servním Iondům, které k dostatečnému plnění zálo- ženského účelu nikdy úplně neposlačí, tvoří úsporně vklady jediný zdroj pravidelných závodních pro- středků a veškeré ostatní prameny příjmů, zejmén vlastní výpůjčky nutno pokládati za prostředky mi- mořádně. A v tom leží těžiště věci. Zásada maximálního rozpjetí mezi jměním vlast- ním a jměním svěřeným může a bude se, ač-li bude provedena, vzlabovati toliko ke vkladům, nikoliv také k výpůjčkám, zejměna nikoliv k výpůjčkám re- eskontním, které náleží, abych tak řokl, k technice peněžního úslavu a proto nesnesou zákonného obme- zování, nemá-li ústav býti vystaven nebezpečně tisni.
23 article
Nuže tedy: podle zajisté správných zásad zálo- ženského a kteréhokoliv jiného hospodářství má z pravidelných poměrů a k normálním účelům podnik užtváno býti, pokud možno, toliko pravidelnýcha řádných provozovacích prostředků, záložny mají tu- díž, pokud možno, za normálních poměrů používati toliko prostředků, plynoucích ze vkladů, kdežto ve- škeré mimořádné zdroje přijmů mají zůstati vyhra- ženy pro případy mimoládné potřeby a to plalí ze- jména o výpůjčkách jakéhokoliv druhu. Toť alespoř zásada, o jejíž správnosti dosud nebylo pochybováno, se kterou ale jost zásada obmezování ve přijímání vkladů v diametrálním rozporu. Vždyť tato zásada může a jistě v častých případech bude míti za ná- sledek, že úvěrní společenstva, nesmějíce použiti na- bízejících se prostředků řádných, budou nucena i z prvidelných poměrů ulíkati se ku prostředkům mi- moládným a zjevy takové byly by tím více na po- váženou, poněvadž by se za pravidelných poměrů vyčerpávala úvěrní způsobilost, která má zůstati vy- hraženou pro případy mimořádné potřeby. Že by se tím ale věřilelům neposloužilo, jest samozřejmo.
24 article
vždyť závazek z výpůjčky, třebas jenom subsidiární závazek směnečný, jest přece jenom závazkem, ane on jest pravidelně závazkem nebezpečnějším, nežli závazek ze vkladu, on jesl také jinsk oblížnějším dražším a on tudíž hospodářskou posici společenstva na úkor jeho věřitelů poškozuje, nehledě ani k lomu že snadnou příslupností výpůjček by se leckteré úvěr- ní společenstvo dalo zkázati ku přepínání své čin- nosti, což by ani jemu a ještě méně jeho věřitelům bylo na prospěch. V tom tedy spočívá důležitý zá- sadní moment a proto nelze se dovolávati analogie bank, u nichž vklady úsporné netvoří jediný a sna ani ne pravidelný, řádný pramen příjmů, nýbrž pou- ze pramen pomocný. Ani na okresní záložny hospo- dářské nelze se odvolávati, poněvadž u nich plat ohmezení co do přijímání vkladů toliko na papíře, nikoli ve skulečnosti. — Však kdyby ani toho nebylo, tedy možno uvěsti ještě jinou velmi důležitou theoretickou námitku.
25 article
Maximální rozpjetí mezi jměním vlastníma jměním svěřeným, po jehož dosažení nesmní více vkla- dy býli přijímány, jest jakcusi podle všeobecných hledisek ve prospěch vkladatelů slanovenou hranicí úvěrní způsobilosti společenstva. Avšak jest přec vůbec nemožno, všeobecným theoretickým předpi- sem tohoto druhu slanoviti pro veškeré podniky urči- tých skupin jednotnou úvěrní způsobilost. Vždyť po- měr mezi jměním vlastním a jměním svěřeným není jediným, ba není ani rozhodujícím měříkkem jistoty věřitelů a úvěrní způsobilosti toho kterého podniku. V prvé řadě padá tu na váhu ona míra kupecké obe- zřelnosti, správnosti a solidnosti, kterou jest celé hospodářství podniku ovládáno, a tyto ohledy vůbee nelze vtěsnati do určitých formulí zákona. S tohoto hlediska, které musí hověti zvláštním okolnostem ka- ždého konkrelního případu, jevil by se jednolný po- měr jmění vlastního ke jmění svěřenému často příliš volným, často ale nespravedlivě a bezdůvodně úzkým. Nikoliv tedy zákonu, nýbrž hospodářským interesen- tům přisluší v konkretním případě zkoumati úvěru- hodnost a schopnost podniku. Všeobecný zákonný předpis byl by tudíž pochybeným a škodlivým; zá- sada maximálního rozpjetí mohla snad hájena býti dříve, nyní ale, kdy svépomocná úvěrní organisace lotnn
26 article
rozvinula se na základě úplné volnosli a jest podro- bena účinné veřejné kontrole, jest opozděnou a zby- tečnou. Také úvěrní společenstva jsou podrobena všeobecným zásadám obchodního hospodářství, ona tvoří vysoce důležitou součást úvěrní organisacea mohou tudiž právem žádati, aby směla na prospěch svých úvěrníků plně využitkovati všeho toho, co podle hospodářských zásad zakládá a upevňuje jich schopnost k úvěru. K těmlo theoretickým pochybnoslem druží s také pochybnosti praktického rázů, a jest skutečně pochybno, zda by u společenstev mohla býti zásada, o které se jedná, důsledně prováděna. Všude, kde platí obmezení co do přijímání vkladů, máme co činiti s pevným a nezměnitelným základem, totiž s akci- vým kapitálem bank, pokud se týče se jměním kme- novým okresních záložen hospodářských. U záložen takového pevného základu není. Mezi pojmové znaky záložen náleží neuzavřený počet jich členů a z toho se podává nedostatek stabilnosti závodních podílů. Podíly mohou se zvýšiti anebo snížili a to podle okolností v míře dosti značné. Na tak labilním pod- kladě ale nelze přece konstruovati úvěrní způsobilos podniku. Kromě toho padá také na váhu, že časlo nebude možno spolehlivě zjistiti vlastní jmění. Jsouť různ majetkové hodnoty, jichž ocenění může býti sporným nebo pochybným a jsou-li tu nějaké diference, pa- daží přirozeně v prvé řadě na vrub vlastního jmění Že pro aktivní položky tohoto druhu nelze zákonen stanoviti určité oceňovací předpisy, jest jasno; pal ale bylo by ilusorním, opírati se při stanovení hra- nice úvěrní způsobilosti o výši vlastního jmění, kter může býti více nebo méně nespolehlivou. Proto my- slím, že by ani možno nebylo, zásadu maximálníh rozpjetí ve skutečnosti důsledně prováděti.
27 article
Však tato zásada byla by kromě toho ješte zhoubnou pro další vývoj svépomocné úvěrní orga- nisace. V tomto směru bylo by arciť rozhodno, ja- kými ciframi by bylo maximální rozpjetí stanoveno Však ať bylo by tomu jakkoliv, tedy vždy vyskyti by se některé ústavy, kterým by zákonné rozpjet nedostačovalo, a možnost toho musí vůbec býti vy- loučena. Vždyť každý čvěrní úslav neobírá se foliko čin ností úvěrní, nýbrž působí zejména také na poli sbí- rání úspor a v oboru účelného vyrovnávání peněz a tato činnost úvěrních společenstev, která s jich pojmem nerozlučně sroslla, byla by ohrožena, kdyby ona byla obmezována v přijímání vkladů. A lo byle by všeobecnou hospodářskou škodou, neboť mnohá úspora, kterou by blízká záložna nesměla přijati, ne- našla by více cestu do jiného úvěrního ústavu a byla by pro vzrůst národního jmění ztracenou. A naop zase mnohá záložna nemohla by více ukájeti úvěrní potřeby na sebe poukázané, kdyby směla užívali ci- zích prostředků pouze do určité výše. To platí z- jména o mladých záložnách, jichž vývoj by byl vůbe nemožným, kdyby směly toliko na základě již dos- ženého vlastního jmění používati prostředků cizích A možná, kterak by to asi dopadlo s dobrou pověstí našich záložen, kdyby tak některá záložna která často jest jediným místním úvěrním úslavem po dražení zákonné hranice musila zaslali přijímán vkladů, aneb snad dokonce vklad nabízený měl přijati jen z částí.
28 article
Kromě toho měla by asi zásada maximálníh rozpjelí v zápělí horečné snahy, směřující k rychlému rozmnožení závodních podílů a to solva asi dělo by- se všude cestou přirozenou a vedlo by ke skutečnému zvýšení vlastního jmění. V mnohých případech jedna!e by se toliko o fikci, která by ovšem nejen byla bez cennou, nýbrž také s morálního stanoviska pováž- livou. A při fom všem troufám si tvrditi, že by ani ne bylo dosaženo účelu, který zásada, o které jest řeč sleduje, totiž ochrany vkladatelů. Bylo již řečeno, že tato zásada nezbytně by měla v zápětí rozšířené používání výpůjček, že by tedy nevedla ke snížení pasiv, nýbrž dokonce snad i naopak. Již tím by byl zmařen sledovaný cil. Avšak kromě toho jest se obávati, že by pod tíhou této zásady do bi- lancí záložen vloudily se ať již úmyslné neb nevě- domé nesprávnosti či nespolehlivosti. Jednak totiz vedlo by umělé zvyšování závodních podílů ke tvo- ření tak zvaných podílů na oko. Poněvadž totiž by se jistě nepodařilo od posavadních členů a většinou také dlužníků dosíci zaplacení zvýšených podílů, byry by jim tyto částky uvěřovány a jest velmi pochybno, zdali by takové pohledávky, uhražující podíly členů úvěrem pravidelně již vyčerpaných, byly naveskrze likvidními. Mnoho mělo by jich asi cenu velmi pro- blematickou a tím problematičtější byla by ovšem také cena podpůrného ručení. Máme oslatně již dnes zajimavé příklady umělého tvoření závodních podílů na př. ve Štyrském Hradci a ve Lvově. (Dokončení.)
Lvov Štyrský Hradec
29 article
Z penšžních trhů. V minulém týdnu bylo již znáti, že se blíží podzim s větší potřebou peněz ; to se jevilo zvláště k mediu, přes zvýšené požadavky však so kromé sazby se po přechodném upevnění celkem nezměnily; jen vídeňský trh ukazuje stále stonpající lendenci soukromé sazby. Kursy devis jevl jistou setrvačnost, londýnská devisa ve Vídni dokonce poněkud stoupla; přes to ale mohlo dojíti ještě k dalším dovozům zlata, ježto soutěž Berlína a Pa- říže se zmenšila a cena zlata v Londýně se zmírnita.
Vídeň Berlín Londýn
30 article
Dne 19. t. m. ohlásily tři banky rakousko uherské bance dovoz asi 100.000 liber št. prutového zlata. které patrně bylo v pondělí pro Rakousko v Lon- dýně koupeno. Množství v poslední době v Londýně koupeného zlata obnáší celkem asi 200.000 lib. zlala a jest tedy značně nižší, než zněly původní zprávy anglických lisťů, svádějící skorem k dobro družným kombinacím. V tomto týdnu bude snad dodáno do banky ještě asi 150.000 liber. šterl. pru tového zlata, získaného bankou Union, Anglobankou. bankou pro země rakouské a bankovní jednoto v Londýně za cenu asi 77 sh 10 d. tedy o 1/2 nižší než před lýdnem. Silný přívoz jihoafrického z lala v Londýně, obnášející asi 200—600 000 lib. št., by získán většinou pro německý a uvedenou částí i pro rakouský účet; Francie zúčastňuje se nýní menší měrou na koupích zlata. U nás malá možnost zisku při nynějším stavu devis nedává příliš vzrůsti do- vozu zlata. — Německá finanční správa zamýšlí místo splacení 100 milionů marek německých 31/20 pokladničních poukázek a 145 milionů marek pru- škých 31/2% pokladničních poukázek, vydaných roku 1904 a splatných vesměs dne 1. října t. r., vyměniti je za 40 pokladniční poukázky s platností Bletou. místo obvyklé 4lelé; důvodem k tomu je nynějš“ situace ukládacího trhu a příznivé umístění 400 půj- čky a pruských konsol.
Rakousko Lon Londýn Francie Union Anglobanka sh 10 d
31 article
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podáváno za akcie: První české lovárny orientál- ních cukrovinek korun 250 —, První pražské zastavárny korun 465.—, První české akciové pojišťovny na život K 265.—, Kolfnské Jovárny kávo- vých náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budě jovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.— České banky Union K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy 428.50. Škodových závodů K 282.—, Čuské průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Z jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko moravské strojírny K 850.—, Králohradeckého úvěr ního ústavu korun 444.—, Pražské paroplaveb společnosti po Vitavě a Labi K 600.—, První česk rafinerie v Modřanech K 360 — peníze. Vldeň. Obchod na začáteční burse byl opětně těžkopádný a ovládala jej slabší tendence, zvlášti následkem nižších záznamů z Nového Yorku. Alpinky samojediné byly kupovány. Naproti tomu lombardy znova pokles y. Akcie vídeňskéko bankovního spolku se nezměnily« Ve šraňku byla poplávka čilá po
Daňkův Škodův Praha Český Buda Kolín Modřany Nový York Kolfnský Jovárna káva živnostenský banka Český banka Union K 245.50 Český společnost Čuský průmyslový banka
32 article
akciích pražské železářské společnosti. 3b priority jižní dráhy byly dobře upevněny. Na polední burse z počátku dobré zpravy z báňskéko trhu v Berlíně způsobily zlepšení, ale později i alpinky podlehy dřívější stagnaci, která opětně nastals. Zejména klesly akcie bankovního spolku vídeňského až na K 515.25. Tato slabá nálada trvala až do konce bursy. Kreditky byly upevněny. Akcie Unionky kleslr. Akcie státní dráhy byly stálé, lombardy povolily, skcie severní dráhy byly nižší, alpinky a pražské železářské stouply. Uherská korunní renta měla ná- sledkem jednání o záznam v Paříží kurs o 10 hal. vyšší. Na eskomptním trhu peníze stouply na 3% proc. Berlín. Slabší záznamy z bursy novoyorské přivodily v prvé řadě oslabení kursů akcií ameri- ckých drah, z nichž kanadská prodejí nejvíce utrpěla. I jinak působil pokles kursů v Novém Yorku tísnivě.
Berlín Paříž Nový York Unionka
33 article
Mimo to vyskytly se na trhu kasovním, jakož i v akciích volně obchodovaných nové prodeje, jež byť i nebylo jich mnoho, přece jen způsobily zde i onde dosti citelné oslabení. Z rakouských titrů trpěly pod tíží realisací akcie dráhy jižní, zatím co státní a kreditky včerejší své kursy uhájily. Z ru- ských rent 41/2o půjčka pevnější. Akcie ruských bank nepatrně změněny. Soukromý diskont setrval na 21/2 procent. Přechodně hledány turecké losy Valorisace kávy. Dle zprávy, podané presiden- tem státu Sao Paulo kongresu, činily vládní zásoby kávy při uzavření budgetu v r. 1907 8,146.123 pytlů, uložených v přístavech brasilských, evropskýcha amerických, k jichž koupí bylo třeba 270,578. 554 milreis; ate suma skládá se ze směnek proti zaslání kávy v částce 184,045 271 milreis, z půjčky z roku 1906, uzavřené s J. Henry Schröder Co. v Londýně a National-bank v Novém Yorku ve výši 3.000.000 lib šterl., z půjček spolkové vlády v částce 48.000.000 milreis a státních pokladničních lístků ve výši 16,060.422 milreis; protihodnotu tvoří uložená káva a 3íranková surtaxa. Po uzavření budgetu 1907 kou- peno dalších 328 500 pytlů na účet státního pokladu.
J Schröder Londýn Nový York Sao Paulo Nationalbanka Company
34 article
Koncem května a začáíkem dubna t. r. rozhodla se vláda vzhledem ke klesání cen kávy a požadavkům obchod prodati veřejnou dražbou jisté množství ká- vy ze zásob v Hamburku, Havru, Rotlerdamu, Lon- dýně, Terstu a Novém Yorku, ne však za cenu menší než 50 franků za pytel 50 kg. Tak prodáno 305. 160 pytlů, takže zbývající zásoby vládní činí 8,169.463 pytlů Jakmilo bude nová žeň 1908-9 uvedena na trh, nebude vláda dále kávu kupovati, podrží však dle potřeby své zásoby. — Dle zpráv ze Santos schválila komora poslanců státu Sao Paulo vládní návrhy o va- lorisaci. Dle těchto přijatých návrhů bude zvýšeno vývozní clo ze 3 na 5 franků za pylel; vláda byla zmocněna k uzavření půjčky 15 mil. lib. šterl., o niž jsme iž referovali a k vybírání zvláštní dávky, umož- ňující omezení vývozu, jak v naší poslední zprávě bylo uvedeno. Výnos nové půjčky má býti použit ke splacení pokladničních směnek ve výši 3 mil. lib. šterl. a ke splacení státu za účelem valorisačním po- volených záloh.
Lon Hamburk Havre Rotlerdam Terst Nový York Santos Sao Paulo kg
35 article
Zemská banka království českéhio počne vyplá ceti záříjový kupon čís. 24 svých 4% úpisů železnič- ních beze vší srážky počínajíc dnem 27. srpna 1908 ve všed. dny u pokladny své v Praze, ve Vidni, pak u C k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky, u ban- ky „Union“, u Vídeňské bankovní jednoty, u C. k. přiv. Allg. Verkehrsbank, u Akciové směnární spo- lečnosti „Merkur“, u tamních filiálek Živnostenské banky pro Čechy a Moravu a Ústřední banky českých spořilelen. Podpory na stavby účelných ehlévků pro brav vepřový v r. 1908. Český odbor bude v r. 1908 udl- leti další podpory na stavby účelných chlévků pro vepřový brav za těchto podmínek: 1. O podpory ku zmíněnému účelu ucházeti se mohou pouze malorol- nici, kteří jsou členy některé hospodářské korporace (spolku, besedy, družstva a p.). 2. Žádost o pod- poru musí býti předložena prostřednictvím hospodář- ského spolku, jehož je žadatel členem a musí býti opatřena dobrozdáním pana okresního delegála rudy zemědělské. 3. Žádost, která musi býti podána nej- déle do konce září r. 1908, musí býti doložena řád- ným plánem stavby a rozpočtem, vypracovaným od- borníkem (stavitelem nebo oprávněným mistrem).4. Na žádosti řádně nedoložené neb opozděné nevezme český odbor zřetele. 5. Subvence činí 15% celkového nákladu stavebního do nejvyššího obnosu 240 K. 6. Žadatel musí se zavázati, že provede stavbu chlévků pro i kance a nejméně. 3 prasnice na suchém místě dvora tak, aby ve spojení s ní mohlo býti zřízeno přiměřené rejdiště pro plemenný brav i dochov.
Praha Čechy Morava ústav pro obchod živnostenský banka
36 article
Udölování podpor na vepřový brav. Český od- bor rady zemědělské udělovati bude v roce 1908 další podpory na zřizování piipustných stanic kan- čích a plemenných stanic bravu vepřového. Žádosti o výše zmíněné podpory (o každý druh zvláštní žá- dost) musí spolek podati opatřené dobrozdánímp. okresního delegáta nejdéle do konce září 1908. Na žádosti později došlé, podané jednollivci místo spol- kem a nedoložené dubrozdáním p. delegáta, nevezme český odbor rady zemědělské zřetele K otázce úpravy nákladových tarifů c. k. rak. státních drah. Pražská obchodní a živnostenská ko- mora požádala c. k. ministerstvo železnic, aby ji dalo v čas k disposici materiál, týkající se chystané úpravy tarifů na dopravu nákladů. Tarifní kancelál komorní zamýšli za účelem odborného dobrozdání konati u zájemců šetření a podrobiti maleriál tenta podrobnému studiu. Zájemei komorního obvodu, kteří již nyní byli by s to, dáti podnět k příští úpravě larifů, se tímto zdvořile žádají, aby učinili příslušné sdělení tarifní kanceláři komorní buď plsemně, ú tně neb telefonicky. K posladní velké insolvenci v průmyslu lexlilním.
37 article
Insolvence firmy »Bratří Hansel«, jež vzbudila takový rozruch, není nikterak v přímé souvislosti s nynější situací textilního průmyslu, takže obavy, projevované na burse, že dostaví se platební nesnáze i u jiných textilních firem, nejsou odůvodněné. Hllavní příčineu úpadku firmy jest, jak jsme již sdělili, patrně po- chybená spekulace s pluviosinem. Při tom vychází na jevo také nezcela správné užívání úvěru. Rudelí Hansel, president akciové společnosti »pluviosinue a vicepresident akc. společnosti pro průmysl textilní Mořic Hansel a synové, byl do nedávna presidenfem rakouské diskontní společnosti, jež v odporu se svými stanovami, nedovolujícími poskytnouti jednomu společníku úvěr vyšší než 300.000 K, poskytla oběma uvedeným společnostem úvěr 300.000 K, ač jich správní rady jsou úplně totožné, což zavdalo laké podnět k revisi, vídeňskou bankovní jednotou u diskontní společnosti provedené. — Pokusy o sa- naci firmy »Bratří Hanselově« nevedly k cíli, ač ještě nyní není dle mínění některých odborníků vy- loučena možnost sanace fusí obou společností a redukcí akciového kapitálu. Správa obou společností svolala na den 3. září mimořádnou valnou hromadu k usnesení se o likvidaci; další osud obou podniků závisí ovšem od stanoviska, jež zaujme Vídeňská bankovní jednota, jako hlavní věřitel; úpadek jevil značný vliv na kurs akcií tohoto ústavu na vídeňské burse.
Hansel Hanselův úvěr 300.000 K
38 article
Dodávka pro dráhu. Reditelství rak. severo- západní a jiho-severo-německé spojovací dráhy ve Vídni zadá na rok 1909 dodávku různého dřeva tvr- dého a měkkého. Rozměry dřeva a podmínky lzeu ředitelství prohlédnouti. Písemné oferty podati jest do 31. t. m. do 12. hod. pol. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Dodávka pro vojsko. Dle vyhlášky c. a k. inten- dance 8. sboru v Praze konati se budou nájemná řízení za účelem dodávky sena, slámy, dříví a uhli na dobu od 1. října 1908 do 30. září 19 9, a sice: u c. k. vojenské zásobárny v Praze v Úejvicích dne 24. srpna 1908 pro stanice Fraha, Benešov. Beronn, dne 26. srpna pro stanice Brandýs n. L., Kostele n. L, Jindřichův Hradee, u c. k. vojenské zásobárny v Plzni dne 28. srpna pro stanice Plzeň, Cheb, Kar
Hradee Vídeň Praha Frah Benešov Brandýs Plzeň Cheb Kara živnostenský komora v Praga