1
masthead
Národní hospodář.
4
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 230. ze dne 21. srpna 1908.
5
masthead
Obohod— Průmysl
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Zahranični tržba Francie.
Z Paříže, 20. srpna. (K. k.) Výkaz dovozu
a vývozu za prvních sedm měsíců r. 1908 kon-
statuje úbytek dovozu o více než 180 milionů
franků a úbytek vývozu o více nežli o 288 mil.
franků proti stejnému období loni. Dovoz z Ně-
mecka zmenšil se v tomto období o 4 miliony
franků, vývoz do Německa o 2,360.000 franků
Nejcitelněji jest pozorován tento stav, jejž „Ma-
tin“ nazývá francouzskou krisí průmyslovou,
v obchodu s Anglií a Spojenými státy.
Udržování pověstí o nové ruské půjčce.
Z Vídně, 20. srpna. („N. F. P.“) Přes to
že zprávy o možnosti přijetí nové ruské půjčky
opět a opět popřeny, přece v kruzích finančníeh
převládá názor, že na podzim dojde k nové ru
ské půjčce. Věří se, že bude umístěna velikou
částí v Paříži a Londýně a že také značnou mě-
rou bude německý trh na ní angažován.
Konkurs.
Z Berlína, 20. srpna. V Helsingforsu ohlá-
sila akciová společnost „Katka“, továrna na
celulosu, konkurs. Pasiva obnáší 31/4 milionů
rublů. Akciový kapitál obnáší 3 mil. finských
marek.
Katka
Francie
Paříž
Německo
Ma
Anglie
spojený stát
Vídeň
Londýn
Berlín
Helsingfors
8
article
Úslřední dobylčí lzh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 17. do 20. srpna 1908.)
Na hovězí trh přihnáno proti minulému týdnu
— 365 kusů krmných a — 54 kusů pastevního
skotu, naproti tomu o 2015 kusů slabého více. Přímý
příhon byl o 95 kusů slabší minulého týdne. Méní
dobytka dodaly Dolní Řakousy o 75. Štyrsko o 11.
Korutany o 19, Krajina o 6, Čechy o 39, Morava
o 10, Bukovina o 229. Chorvatsko Slavonsko o 55,
Bosna o 40 kosů. Více bylo přihnáno z Horních Ra-
kous o 134, z Haliče o 33, z Uher a Sedmihradska
o 99 kusů.
S úbytkem v přímém dovozu bylo v týdnu.
o němž zpráva vydána, proti spotřebě o 514 kusů ja
tečného dobytka méně než na minulém trhu a také
barevní voli I. jakosti byli méně četně než minule
zastoupeni. Okolnosti této dlužno přičísti, že ceny
volů I. jakosti, které po několik týdnů vázly, nyni
opět stoupají a že také se objevilo vyšší znamenání
nežli 190. Ve všech ostatních jakostech byl trh
klidný a zejména při slabších druzích zvratný směn
se dočasně zastavil. Na trhu býčím nastalo malé
zlepšení cen; barevní voli nejprvnější jakosti z če
ských, uherských, moravských továren byli
poněvadž české zásilky silně poklesly, hledání a ceny
stouply o 1 K. Z českých továren bylo zase několii
partií neobyčejně pěkných volů.
Marek
Čecho
Korutany
Morava
Bukovina
Chorvatsko
Horní Ra
Halič
Uhry
Sedmihradsko
9
article
V barevných volech I. jakosti uherského původe
byl obchod dopoledne při cenách o 1 K vyššícl
velmi čilý; později smýšlení ochablo a stoupáníse
zastavilo. Ve volech střední jakosti nedostatek volů
haličských byl velice citelný a dobré druhy mohly
býti o 1—2 K dráže prodávány než v týdnu mi
nulém, kdežto lehčí, střední voli znamenali stejné
jako minule. Slabší, krmní voli a pastevní sko
zlskali lepšího smýšlení jenom tolik, že ceny dále
neklesly.
Na býčím trhu bylo smýšlení přes větší nabídku
pevné a těžké druhy stouply o 2 K, lehčí zůstaly
nezměněny. Slabý dobytek zůstal nezměněn, naprot
tomu bůvoli získali 1—2 K. Z příhonu, v němž bylo
z Čech 39 a z Moravy 176 kusů, prodáno bylo
pro Vídeň 3405, pro Dolní Rakousy 1029, pro
Čechy 84, pro Moravu 24, pro Švýcarsko 2
kusů a 40 kusů zůstalo neprodáno.
Čechy
Morava
Vídeň
Dolní Rakousy
Švýcarsko
10
article
Na trh vepřový bylo přihnáno oproti minulému
trhu o 1072 kusů tučných více, oproti tomu o 657
masných prasat méně. Dodávky tučných prasat byly
silnější. Z Uher a Sedmihradska o 1247, z Chorvat-
ska a Slavonska o 19 kusů; slabší z Dolních Rakou
o 20, z Bosny o 51 kus. Vysoké ceny v tučných ve-
přích povzbuzují uherské a chorvatsko-slavonské produ
centy k hojnějšímu obesílání trhu a odpovídá velk
nabídka silné toho času potřebě. Jako již po týdný
zůstává příhon tučných vepřů I. jakosti za spotřebou
kdežlo druhy střední a lehké jsou dodávány hojněj
ším počtem.
Na trhu bylo tudíž, pokud tučných vepřů I. j
kosti se týče, při živá poptávce pevné smýšlení
nastavší pokles o 1 hal. na kg dlužno vysvětliti zvlá
ště lehkým ochabnutím cen sádelných výrobků ná
sledkem zvětšené výroby. V druzích středních klesly
ceny o 1—2 hal. na kg; naproti tomu byly lehké ja
kosti pro malý příhon v masných vepřích jen o 1 hal
levnější. Ke koncí trhu byly dokonce prodávány
za ceny trhu minulého. Příznivou spotřebu dokazzuje
okolnost, že pro vídeňskou potřebu bylo zakoupeno
6868 kusů tučných vepřů oproti 6027 kusům týdne
minulého a že z velkého přihonu zůstalo neprodáno
231 kusů.
Dovoz masmných prasat byl slabší. Z Dolních Ra
kous o 15, z Moravy o 22, ze Slezska o 5, z Uher
a Sedmihradska o 394, z Chorvatska-Slavonska o 250
kusů; silnější z Haliče o 57, z Bukoviny o 115 kusů.
Chorvat
Uhry
Sedmihradsko
Dolní Raka
Bosna
Dolní Ra
Morava
Slezsko
Chorvatsko
Slavonsko
Halič
Bukovina
kg
11
article
Dovozy z Haliče stále ještě slabé a jaké uhensko-
chorvatské transporly v tomto týdnu silně polevily
Nabídka, která normálně postačovala pro vídeňskou
potřebu, musila uspokojiti nejen požadavky Vidně
nýbrž také zvělšené požadavky venkovských kupců
z nichž zejména čeští, zvláště však pra žšt
kupci činili značné koupě. Ačkoliv vídeňšti kupe.
se snažili čeliti silným omezením nákupu trvajícímu
stoupání cen, rozvinul se následkem čilé poptávky
pro venkov čilý trh a ceny opět slouply o 2—4 hal
na kg. Jemná moravská prasata platila až 134; pro
vídeňskou potřebu nakoupeno jenom 3802 kusů prot
4871 minulého týdne a následkem toho zůstalo přece
ještě 160 kusů neprodáno. Z příhonu prodáno pr
Dolní Rakousy 293, pro Horní Rakousy 319, pr
Čechý 863 proti 552 minulého týdne, pro Moravu
101, pro Solnohradsko 47 kusů a 391 kusů zůstale
neprodá no.
Na ovčí trh byl příbon stejný jako minuléh
týdne, poněvadž všek se dostavilo více venkovských
řezníků a stejný počet českých kupců ja
ko minulého týdne, byl trh, avšak jen v oveích I. ja
kosti, kterých bylo málo, animovaný a byly o 1 hal
dražší, nežli minulého týdne. V ovcích slaběích, kte
rých bylo mnobo, byl trh klidný při nezměněných
cenách. Do Čech šlo okrouhle 1200 kusů, něco málo
také do Švýcrr.
Halič
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Morava
Solnohradsko
Čechy
kg
Čechý 863
12
article
Na telecím trhu byla nabídka asi o 800 kust
menší, nežli minulého týdne a byla příliš nepatrn
pro potřebu. Podle toho bylo smýšlení pevné a na
celé čáře se ceny udržely, stoupla při čilém odbylu
telala I. jakosti o 6—8, střední a slabší telata o 1
až 12 hal. na kg. K tomuto resultátu přispěl nemálo
nolostatek a vysoké ceny v masných vepřích, po-
něvadž mnozí, zejména mulí řezníci, z tohoto důvodu
nakoupili více telat
Nabídka prasat poražených byla slejně veliká
jako minulého trhu a také zde bylo smýšlení povné
ačkoli vysoko stoupnuvší ceny způsobily jistou upja-
tost kupců. Vysoké ceny minulého týdne se udržely
Na vedlejším trhu pro živá prasata bylo při-
hnáno 1776 masných a 331 tučných vepřů. Smýšlení
na trhu s masnými vepři bylo velice pevné, zejména
poněvadž lzké zde zase kupováno do Čech a Horních
Rakous: ceny byly stejně vysoké, jako v úterý. První
jakosti tučných prasat nebylo; lehká tučná prasat
znamensla pako v úterý.
Čechy
Horní Rakousy
kg
13
article
Na vedlejší trh pro hovězl dobylek přihnáno 148 kust
(93 kusy krmného, 5 pastevního a 50 kusů lehkého
Trh na voly byl klidný při nezměněných cenách. Tr
na býky nebyl daleko tak čilý jako v pondělí, ceny
však zůstaly nezměněny. Ceny poražených ovcí př
klidném trhu se udržely. Jehňata prvé jakosti pro
vána čile za udržené ceny, lehké druhy docházely
málo povšimnutí při stěží udržených cenách.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš
jakosti, barevní 94—1.02, nejlepší jakosti uherští
82— 90, haličští I. 89—90, voli I. jakosti ba
revní 83—93, uherští voli 72—80, haličtí 82 88,
voli prostřední, barevní 74—82, uher. 64 —71, haličil
72—81, voli III. jakosti barevní 70—73, uherští 44
až 62, haličtí 64. 70. Voli z pastvin 38—80, I. ja-
kosti — až —, bosenští voli od 50 až 70, I. jakosti
—.—, býci od — do . -, I. jakosti 72 až 76.
krávy 54.—74, krávy L. jakosh 75—81, buvoli 28.-45
buvoli I. jakosti 50 60, drobný dobytek 28—54
vepři uherští I. jakosti 115—120, prostř. 109—114
lehčí 102—108, staří 102—107, podsvinčata haličská
100—117, I. jak. 118—126, podsvinčata mor. 122, 134.
ovce živé 46 až 57, ovce živé I. jakosti 58— 63
ovce poražené 76—92. ovce první jakosti 94 až
104, telata poražená 84—128, telata poražená
I. jakosti 130—144, telata živá 76 až 110, telata živá
I. jakosti 112 až 120, vepři poražení 124—136, vepři
poražení I. jakosti 138—144, selata 124—144, lehčí
136 až 140, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 k
mimo daň potravní.
14
article
O chystané osnově nového zákona
o společenstvech.
(Referát JUDra. F. Illnera, tajemníka Jednoty záložen
na sjezdu Jednoty úřadníků záložen v zemích koruny
české.)
V referátě tomto obmezuji se na některé z
kladní olázky zásadní, které zavdávají podnět ke spo-
rům. pochybnostem anebo i obavám. V prvé řadě
jest zodpověděti otázku, z dali a pokud jest vůbe
nového zákona o společenstvech z apotřeb
a to zejména se zřetelem ku požadavkům a tužbám
českých občanských záložen. Nerozpakuji se odpo-
věděli na tuto otázku kladně. Není sice třeba ně-
jakých pronikavých změn ve vnitřním ústrojí českých
občanských založen a jest téměř jisto, že k takovým
pronikavým změnám co do vlastního základu spole-
čenstevní institnce nedojde. Avšak ve mnohých více
méně důležitých a zásadních směrech jeví se sku-
tečně nalehavá potřeba buď doplnění aneb opravení
dosud platného a již přes 30 let starého zakona.
Kdyby nebylo ničeho jiného, nežli povážli v
právní nejistoty, která dnes v praxi zákon
o společenstvech panuje a o které bych mohl podati
důkazy až křiklavé, bylo by to již dostatečným dů-
vodem pro snahy, směřující za vydáním nového zá-
kona, poněvadž dnešní právní nejistota má skutečně
z valné části svojí příčinu v tom, že mnohý předpis
nynějšího zákona dnešním poměrům více nevy-
hovuje.
JUDr
F Illner
15
article
Avšak máme také ještě jiné příčiny, pro ktere
nám brzké vydání nového zákona o společenstvech
musí býti žádoucím. Jen příkladmo poukazují na
dávnou tužbu českých záložen s ručením neobmeze-
ným, aby jim byla umožněna přeměna ručení pouhou
změnou stanov, požadavek to, který se dosud nepo-
dařilo prosaditi a který teprve novým zákonem má
nýti splněn. Neméně palčivou otázkou jest vyloučení
tak zvaného singulárního nároku věřitelů na členy
společenstev s ručením neobmezeným, ktera k bo
dnešní zákon v míře velice povážlivé připouštI. Ne-
zbytnými jsou dále změny dnešních komplikovaných
a těžkopádných předpisů o řízení likvidačním a kon-
kursním a také otázka tak zvané dobrovolné repar-
lice, která právě poslední dobou v judikatuře ve
smyslu společenstvům nepříznivém byla rozřešena,
vyžaduje účelnější úpravy. Ano i mladá instituce po-
vinné revise společenstev, ačkoliv se celkem výborně
osvědčila, má zapotřebí svého prohloubení.
K těmio důležilějším olázkám přistupuje ještě
celá řada otázek podrobnějších a méně důležitých a
v celku jde o tak rozsáhlý komplex nejrůznějších
olázek, že by novelární doplnění dnešního zákona
naprosto nedostačovalo a že se tudíž skutečně jeví
nutným přikročiti k celkové relormě rakou-
ského společenstevního práva.
Ve všech směrech, o nichž jsem se právě byl
zmínil, jest známo stanovisko českých záložen a jich
tužby a podle dosavadních informací, čerpaných na
kompetentních místech, možno se nadíti, že tuto
znamenati bude příští zákon celkem nápravu. O těch-
to otázkách proto nebudu se šířiti.
český záložna
16
article
Důležitější jest, zaujati stanovisko oproti novo-
tám, které podle doslechu zejména pro společenstva
úvěrní mají býti zavedeny a o jichž prospěšnosti
účelnosti se názory podstatně různí. Mám na mysli
zvláště dvě otázky, o nichž poslední dobou živě
bylo debatováno, totiž jednak zásadu určitého, záko-
nem stanoveného a nepřekročitelného rozpjetí mezi
jměním vlastním a jměním svěreným, jednak alo
zásadu obmezování úvěrních obchodů pouze na čle-
ny spolcčenstva. Z obou těchto otázek nechám dnes
nepovšimnutu otázku druhou, otázku, zdali a poku
má býti provozování úvěrní činnosti obme-
zováno na vlastní členy záložen. Tato
otázka jest jednak poněkud choulostivou, jednak ale
alespoň podle mého názoru, který jest pánům za-
jisté znám, nedá se jednotně řešiti. Ona ostatně nen
ani lak všeobecnou, poněvadž se dotýká vlastně jen
malé části českých občanských záložen. U velké vět-
šiny jich jest to, co nyní státi se má zákonem, fakti-
cky již provedeno a těchto ústavů se tudíž nový zá-
kon v tomto směru nikterak nedotkne.
Pojednám tudiž pouze o zásadě určitéh
maximálního rozpjetí mezi jměním
vlastním a jměním svěřeným, která podle
doslechu a soudě z osnovy zákona z roku 1897, má
býti pojata do nového zákona.
17
article
Přikročil bych ihned in medias res ko věcnému
výkladu svého názoru na tuto důležitou otázku, však
mám za nutno, zjistiti předem, že jedná se o otázku
čistě hospodářskou a to sice o otázku jakovou, na
kterou možno pohlíželi s hledisk různých a že ze-
jména jest naprosto vyloučenc, že by snad snahy
příslušných orgánů byly ovládány vědomým úmy-
slem, poškoditi dnešní stav a budoucí vývoj úvěrních
společenstev vůbec a českých zvláště. K tomu n-
bádá mě pokus, který byl loňského roku proveden
za tím účelem, aby vládou zamýšlené řešení tétc
ctázky vykořistěno bylo k účelům politicko-stranní-
ckým. Já jsem již tehdy proti tomulo pokusu veřejně
vystoupil a dnes opětuji, že podobný postup věc
naprosto neposlouží, nýbrž že jest třeba, vždy jen
tvořiti si úsudek na podkladě čístě věcném.
18
article
Proto zmíním se především stručně o důvodech.
které možno uvěsti ve prospěch zásady maximá lníh
rozpjetí mezi jměním vlastním a jměním svěřeným.
Že jest přiměřený poměr jmění cizího ke jmění svě-
řenému pro každý podnik vůbec a pro podníky ko-
lektivního hospodářství zvláště velmi důležitým a že
nepřiměřenost tohoto poměru jest zjevem nezdravým
a povážlivým, o tom netřeba ztráceti slov. A rovněž
jest jisto, že bohužel některé podniky, ač jich ovšem
není mnoho, úplné liberality platného zákona přímo
zneužily k tomu, aby na podkladě velmi nepatrného
vlastního jmění za účely více méně výdělkovými při-
lákaly nepoměrně značné cizí prostředky, aniž by
se valně staraly o přiměřenou jistolu zvyšováním
jmění vlaslního. Tato možnost, která dnešním záko-
nem vyloučena není, sama o sobě vybízí k tomu
aby stanovena byla určitá nejvyšší hranice tak, aby
dosavadní třebas jen po řídku se vyskytující ne-
zdravé zjevy vůbec byly znemožněny. Ostatně ne-
jedná se c novou hospodářskou zásadu, nýbrž my
se s ní setkáváme, pokud se týče vkladů, v zákonech
o okrosních záložnách hospodářských a ve schvále-
octe pcor
19
article
ných a o regulativ se oplrajícíchi slatulechi akciových
i jiných bank. A náše občanské záložny samy jsou i
vědomy důležitosti přiměřeného a zdravého poměru
mezi jměním vlastním a svěřeným. O tom svědčí tě-
měř veskrze v záloženských stanovách obsažené
předpisy o tvoření zárukových fondů a kromě toho
také velmi časté předpisy o určitém poměru mezi
počtem závodních podílů a úvěru člena.
Z těchto úvah podává se tedy do jisté míry theo-
retická oprávněnost zásady mximálního rozpje
mezi jměním vlastním a jměním svěřeným.
K tomu přistupují však také ještě zřetele prakti-
cké. Nehledě ani k obmezení risika, které by pro
členy společenstva nastalo, kdyby cizí jmění určitou
hranici nesmělo překročiti, možno tu poukázati na
značné přebytky úvěrních společenstev a českých
občanských záložen zvláště. Poďe statisliky za rol
1905 vládnou české občanské záložny cennými pa-
píry s uloženými přebytky v obnosu přes jedno sto
milionů korun, což tvoří témě: jednu šestinu veške-
rého jmění, které spravují. To jsou tedy prostředky
které se českým občanským záložnám nabízejí přes
mírn potřeby k vlastním obchodům záloženským přes
to, že poměr jmění vlastního ke jmění svěřenému ve
svém průměru nikterak není nepřiměřeným. Nechci
nikterak tvrditi, že by to bylo zjevem nezdravým
20
article
Naopak, značné přebytky jsou jednak důkazem ve-
liké důvěry jednak ale padají příznivě na váhu př
posuzování mobilností českých záložen. Avšak svoji
stinnou stránku má tento zjev přece a sice nejen
u záložen, nýbrž také u podníků jiných. Oněch přes
sto milionů korun přebytků záložen, k nimž se druží
na stopadesát milionů korun přebytků českých spo-
řitelen, jakož i přebytky Ralffensenek a jiných úvěr-
ních ústavů, se tudíž přes míru skutečně potřeby na-
bízí k ukájení úvěrních potřeb za cenu pouhé kapi-
tálové renty, která záleží v úroku vkladním a arcit
také za cenu nečinnosti a pohodlí, které s klidným
požitkem prostě kapitálové renty jest spojeno. Uvá-
ží-li se k tomu, že průměrný obnos jednoho vkladu,
který činí u záložen asi tisíc korun a u spořiielen
ještě více, svědčí o tom, že do těchto ústavů uklá-
daí se nejen úspory ve vlaslním slova smyslu, ný-
brž laké kapitály větší, ano i velké, možno ze znač-
ných přebytků českých úvěrních ústavů usuzovati
do jisté míry na lenivost českého kapilálu, která do-
chází výrazu ve slescích na nedostatek podníkavorli
českého lidu. Nuže a s tohoto hlediska rovněž byle
by žádoucím, aby příliv prostřodků do úvěrních ústa-
vů nižšího řádu byl obmezen na míru skutečné po-
třeby. Neboť ukládáním přebytků do bank a jiných
podniků úplná náprava nenastává, poněvad podni-
kání takových ústavů nikdy nenahradí soukromého
malého a středního podnikatele a výrobce, jakých
právě u nás není nazbyt
21
article
Toto jsou zajisté vážné důvody, které možno
uvésti ve prospěch zásady maximálního rozpjetí mez
iměním vlastním a jměním svěřeným a proto nelze
vinih z nějaké svévole neb úmyslnosti ony kruhy
které se těto zásady zastávají
Než přes to nemohu tuto zásadu uznatí za správ-
nou a mám za to, že pro svůj názor mohu uvésti dů-
vody ještě pádnější, ano takové, které musí získat
si převahu.
22
article
Pravil jsem, že zlsadě maximálního rozpjet
nelze upříli jistou theoretickou oprávněnost, však
to plati právě toliko všeobecně, kdežto ve příčině ob-
čanských záložen a vůbec úvěrních společenstev ve-
dou právě theoretické úvahy k úsudku opačnému
Rozhodným jest tu historický vývoj a dneš-
ní stav občanských záložen
V prvých počátcích vzniku svěpomocné úvěrn
organisace se vůbec nemyslilo na prostředky cizí.
poněvadz bylo očekáváno, že vlastní a poznenáhlu
střádané úspory členů k plnění spolkového 3čelu
postačí. Však záhy bylo patrno, že toto očekáván
bylo klamným, svěřené jměm záložen čili úsporně
vklady rostly a dnes tvoří nejpodstatnější, namnoze
dokonce jediné jádro záloženských provozovacích
prostředků. Nepřihližíme-li k závodním podílům a r-
servním Iondům, které k dostatečnému plnění zálo-
ženského účelu nikdy úplně neposlačí, tvoří úsporně
vklady jediný zdroj pravidelných závodních pro-
středků a veškeré ostatní prameny příjmů, zejmén
vlastní výpůjčky nutno pokládati za prostředky mi-
mořádně. A v tom leží těžiště věci.
Zásada maximálního rozpjetí mezi jměním vlast-
ním a jměním svěřeným může a bude se, ač-li bude
provedena, vzlabovati toliko ke vkladům, nikoliv
také k výpůjčkám, zejměna nikoliv k výpůjčkám re-
eskontním, které náleží, abych tak řokl, k technice
peněžního úslavu a proto nesnesou zákonného obme-
zování, nemá-li ústav býti vystaven nebezpečně tisni.
23
article
Nuže tedy: podle zajisté správných zásad zálo-
ženského a kteréhokoliv jiného hospodářství má z
pravidelných poměrů a k normálním účelům podnik
užtváno býti, pokud možno, toliko pravidelnýcha
řádných provozovacích prostředků, záložny mají tu-
díž, pokud možno, za normálních poměrů používati
toliko prostředků, plynoucích ze vkladů, kdežto ve-
škeré mimořádné zdroje přijmů mají zůstati vyhra-
ženy pro případy mimoládné potřeby a to plalí ze-
jména o výpůjčkách jakéhokoliv druhu. Toť alespoř
zásada, o jejíž správnosti dosud nebylo pochybováno,
se kterou ale jost zásada obmezování ve přijímání
vkladů v diametrálním rozporu. Vždyť tato zásada
může a jistě v častých případech bude míti za ná-
sledek, že úvěrní společenstva, nesmějíce použiti na-
bízejících se prostředků řádných, budou nucena i z
prvidelných poměrů ulíkati se ku prostředkům mi-
moládným a zjevy takové byly by tím více na po-
váženou, poněvadž by se za pravidelných poměrů
vyčerpávala úvěrní způsobilost, která má zůstati vy-
hraženou pro případy mimořádné potřeby. Že by se
tím ale věřilelům neposloužilo, jest samozřejmo.
24
article
vždyť závazek z výpůjčky, třebas jenom subsidiární
závazek směnečný, jest přece jenom závazkem, ane
on jest pravidelně závazkem nebezpečnějším, nežli
závazek ze vkladu, on jesl také jinsk oblížnějším
dražším a on tudíž hospodářskou posici společenstva
na úkor jeho věřitelů poškozuje, nehledě ani k lomu
že snadnou příslupností výpůjček by se leckteré úvěr-
ní společenstvo dalo zkázati ku přepínání své čin-
nosti, což by ani jemu a ještě méně jeho věřitelům
bylo na prospěch. V tom tedy spočívá důležitý zá-
sadní moment a proto nelze se dovolávati analogie
bank, u nichž vklady úsporné netvoří jediný a sna
ani ne pravidelný, řádný pramen příjmů, nýbrž pou-
ze pramen pomocný. Ani na okresní záložny hospo-
dářské nelze se odvolávati, poněvadž u nich plat
ohmezení co do přijímání vkladů toliko na papíře,
nikoli ve skulečnosti. —
Však kdyby ani toho nebylo, tedy možno uvěsti
ještě jinou velmi důležitou theoretickou námitku.
25
article
Maximální rozpjetí mezi jměním vlastníma
jměním svěřeným, po jehož dosažení nesmní více vkla-
dy býli přijímány, jest jakcusi podle všeobecných
hledisek ve prospěch vkladatelů slanovenou hranicí
úvěrní způsobilosti společenstva. Avšak jest přec
vůbec nemožno, všeobecným theoretickým předpi-
sem tohoto druhu slanoviti pro veškeré podniky urči-
tých skupin jednotnou úvěrní způsobilost. Vždyť po-
měr mezi jměním vlastním a jměním svěřeným není
jediným, ba není ani rozhodujícím měříkkem jistoty
věřitelů a úvěrní způsobilosti toho kterého podniku.
V prvé řadě padá tu na váhu ona míra kupecké obe-
zřelnosti, správnosti a solidnosti, kterou jest celé
hospodářství podniku ovládáno, a tyto ohledy vůbee
nelze vtěsnati do určitých formulí zákona. S tohoto
hlediska, které musí hověti zvláštním okolnostem ka-
ždého konkrelního případu, jevil by se jednolný po-
měr jmění vlastního ke jmění svěřenému často příliš
volným, často ale nespravedlivě a bezdůvodně úzkým.
Nikoliv tedy zákonu, nýbrž hospodářským interesen-
tům přisluší v konkretním případě zkoumati úvěru-
hodnost a schopnost podniku. Všeobecný zákonný
předpis byl by tudíž pochybeným a škodlivým; zá-
sada maximálního rozpjetí mohla snad hájena býti
dříve, nyní ale, kdy svépomocná úvěrní organisace
lotnn
26
article
rozvinula se na základě úplné volnosli a jest podro-
bena účinné veřejné kontrole, jest opozděnou a zby-
tečnou. Také úvěrní společenstva jsou podrobena
všeobecným zásadám obchodního hospodářství, ona
tvoří vysoce důležitou součást úvěrní organisacea
mohou tudiž právem žádati, aby směla na prospěch
svých úvěrníků plně využitkovati všeho toho, co
podle hospodářských zásad zakládá a upevňuje jich
schopnost k úvěru.
K těmlo theoretickým pochybnoslem druží s
také pochybnosti praktického rázů, a jest skutečně
pochybno, zda by u společenstev mohla býti zásada,
o které se jedná, důsledně prováděna. Všude, kde platí
obmezení co do přijímání vkladů, máme co činiti
s pevným a nezměnitelným základem, totiž s akci-
vým kapitálem bank, pokud se týče se jměním kme-
novým okresních záložen hospodářských. U záložen
takového pevného základu není. Mezi pojmové znaky
záložen náleží neuzavřený počet jich členů a z toho
se podává nedostatek stabilnosti závodních podílů.
Podíly mohou se zvýšiti anebo snížili a to podle
okolností v míře dosti značné. Na tak labilním pod-
kladě ale nelze přece konstruovati úvěrní způsobilos
podniku.
Kromě toho padá také na váhu, že časlo nebude
možno spolehlivě zjistiti vlastní jmění. Jsouť různ
majetkové hodnoty, jichž ocenění může býti sporným
nebo pochybným a jsou-li tu nějaké diference, pa-
daží přirozeně v prvé řadě na vrub vlastního jmění
Že pro aktivní položky tohoto druhu nelze zákonen
stanoviti určité oceňovací předpisy, jest jasno; pal
ale bylo by ilusorním, opírati se při stanovení hra-
nice úvěrní způsobilosti o výši vlastního jmění, kter
může býti více nebo méně nespolehlivou. Proto my-
slím, že by ani možno nebylo, zásadu maximálníh
rozpjetí ve skutečnosti důsledně prováděti.
27
article
Však tato zásada byla by kromě toho ješte
zhoubnou pro další vývoj svépomocné úvěrní orga-
nisace. V tomto směru bylo by arciť rozhodno, ja-
kými ciframi by bylo maximální rozpjetí stanoveno
Však ať bylo by tomu jakkoliv, tedy vždy vyskyti
by se některé ústavy, kterým by zákonné rozpjet
nedostačovalo, a možnost toho musí vůbec býti vy-
loučena.
Vždyť každý čvěrní úslav neobírá se foliko čin
ností úvěrní, nýbrž působí zejména také na poli sbí-
rání úspor a v oboru účelného vyrovnávání peněz
a tato činnost úvěrních společenstev, která s jich
pojmem nerozlučně sroslla, byla by ohrožena, kdyby
ona byla obmezována v přijímání vkladů. A lo byle
by všeobecnou hospodářskou škodou, neboť mnohá
úspora, kterou by blízká záložna nesměla přijati, ne-
našla by více cestu do jiného úvěrního ústavu a byla
by pro vzrůst národního jmění ztracenou. A naop
zase mnohá záložna nemohla by více ukájeti úvěrní
potřeby na sebe poukázané, kdyby směla užívali ci-
zích prostředků pouze do určité výše. To platí z-
jména o mladých záložnách, jichž vývoj by byl vůbe
nemožným, kdyby směly toliko na základě již dos-
ženého vlastního jmění používati prostředků cizích
A možná, kterak by to asi dopadlo s dobrou
pověstí našich záložen, kdyby tak některá záložna
která často jest jediným místním úvěrním úslavem
po dražení zákonné hranice musila zaslali přijímán
vkladů, aneb snad dokonce vklad nabízený měl
přijati jen z částí.
28
article
Kromě toho měla by asi zásada maximálníh
rozpjelí v zápělí horečné snahy, směřující k rychlému
rozmnožení závodních podílů a to solva asi dělo by-
se všude cestou přirozenou a vedlo by ke skutečnému
zvýšení vlastního jmění. V mnohých případech jedna!e
by se toliko o fikci, která by ovšem nejen byla bez
cennou, nýbrž také s morálního stanoviska pováž-
livou.
A při fom všem troufám si tvrditi, že by ani ne
bylo dosaženo účelu, který zásada, o které jest řeč
sleduje, totiž ochrany vkladatelů. Bylo již
řečeno, že tato zásada nezbytně by měla v zápětí
rozšířené používání výpůjček, že by tedy nevedla
ke snížení pasiv, nýbrž dokonce snad i naopak. Již
tím by byl zmařen sledovaný cil. Avšak kromě toho
jest se obávati, že by pod tíhou této zásady do bi-
lancí záložen vloudily se ať již úmyslné neb nevě-
domé nesprávnosti či nespolehlivosti. Jednak totiz
vedlo by umělé zvyšování závodních podílů ke tvo-
ření tak zvaných podílů na oko. Poněvadž totiž by
se jistě nepodařilo od posavadních členů a většinou
také dlužníků dosíci zaplacení zvýšených podílů, byry
by jim tyto částky uvěřovány a jest velmi pochybno,
zdali by takové pohledávky, uhražující podíly členů
úvěrem pravidelně již vyčerpaných, byly naveskrze
likvidními. Mnoho mělo by jich asi cenu velmi pro-
blematickou a tím problematičtější byla by ovšem
také cena podpůrného ručení. Máme oslatně již dnes
zajimavé příklady umělého tvoření závodních podílů
na př. ve Štyrském Hradci a ve Lvově.
(Dokončení.)
Lvov
Štyrský Hradec
29
article
Z penšžních trhů. V minulém týdnu bylo již
znáti, že se blíží podzim s větší potřebou peněz ; to
se jevilo zvláště k mediu, přes zvýšené požadavky
však so kromé sazby se po přechodném upevnění
celkem nezměnily; jen vídeňský trh ukazuje stále
stonpající lendenci soukromé sazby. Kursy devis jevl
jistou setrvačnost, londýnská devisa ve Vídni dokonce
poněkud stoupla; přes to ale mohlo dojíti ještě
k dalším dovozům zlata, ježto soutěž Berlína a Pa-
říže se zmenšila a cena zlata v Londýně se zmírnita.
Vídeň
Berlín
Londýn
30
article
Dne 19. t. m. ohlásily tři banky rakousko uherské
bance dovoz asi 100.000 liber št. prutového zlata.
které patrně bylo v pondělí pro Rakousko v Lon-
dýně koupeno. Množství v poslední době v Londýně
koupeného zlata obnáší celkem asi 200.000 lib.
zlala a jest tedy značně nižší, než zněly původní
zprávy anglických lisťů, svádějící skorem k dobro
družným kombinacím. V tomto týdnu bude snad
dodáno do banky ještě asi 150.000 liber. šterl. pru
tového zlata, získaného bankou Union, Anglobankou.
bankou pro země rakouské a bankovní jednoto
v Londýně za cenu asi 77 sh 10 d. tedy o 1/2
nižší než před lýdnem. Silný přívoz jihoafrického z lala
v Londýně, obnášející asi 200—600 000 lib. št., by
získán většinou pro německý a uvedenou částí i pro
rakouský účet; Francie zúčastňuje se nýní menší
měrou na koupích zlata. U nás malá možnost zisku
při nynějším stavu devis nedává příliš vzrůsti do-
vozu zlata. — Německá finanční správa zamýšlí
místo splacení 100 milionů marek německých 31/20
pokladničních poukázek a 145 milionů marek pru-
škých 31/2% pokladničních poukázek, vydaných roku
1904 a splatných vesměs dne 1. října t. r., vyměniti
je za 40 pokladniční poukázky s platností Bletou.
místo obvyklé 4lelé; důvodem k tomu je nynějš“
situace ukládacího trhu a příznivé umístění 400 půj-
čky a pruských konsol.
Rakousko
Lon
Londýn
Francie
Union
Anglobanka
sh 10 d
31
article
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu
a podáváno za akcie: První české lovárny orientál-
ních cukrovinek korun 250 —, První pražské
zastavárny korun 465.—, První české akciové
pojišťovny na život K 265.—, Kolfnské Jovárny kávo-
vých náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budě
jovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—
České banky Union K 245.50, České společnosti pro
průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy 428.50.
Škodových závodů K 282.—, Čuské průmyslové
banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Z
jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy
rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko
moravské strojírny K 850.—, Králohradeckého úvěr
ního ústavu korun 444.—, Pražské paroplaveb
společnosti po Vitavě a Labi K 600.—, První česk
rafinerie v Modřanech K 360 — peníze.
Vldeň. Obchod na začáteční burse byl opětně
těžkopádný a ovládala jej slabší tendence, zvlášti
následkem nižších záznamů z Nového Yorku. Alpinky
samojediné byly kupovány. Naproti tomu lombardy
znova pokles y. Akcie vídeňskéko bankovního spolku
se nezměnily« Ve šraňku byla poplávka čilá po
Daňkův
Škodův
Praha
Český Buda
Kolín
Modřany
Nový York
Kolfnský Jovárna káva
živnostenský banka
Český banka Union K 245.50
Český společnost
Čuský průmyslový banka
32
article
akciích pražské železářské společnosti. 3b priority
jižní dráhy byly dobře upevněny. Na polední burse
z počátku dobré zpravy z báňskéko trhu v Berlíně
způsobily zlepšení, ale později i alpinky podlehy
dřívější stagnaci, která opětně nastals. Zejména
klesly akcie bankovního spolku vídeňského až na
K 515.25. Tato slabá nálada trvala až do konce
bursy. Kreditky byly upevněny. Akcie Unionky kleslr.
Akcie státní dráhy byly stálé, lombardy povolily,
skcie severní dráhy byly nižší, alpinky a pražské
železářské stouply. Uherská korunní renta měla ná-
sledkem jednání o záznam v Paříží kurs o 10 hal.
vyšší. Na eskomptním trhu peníze stouply na
3% proc.
Berlín. Slabší záznamy z bursy novoyorské
přivodily v prvé řadě oslabení kursů akcií ameri-
ckých drah, z nichž kanadská prodejí nejvíce utrpěla.
I jinak působil pokles kursů v Novém Yorku tísnivě.
Berlín
Paříž
Nový York
Unionka
33
article
Mimo to vyskytly se na trhu kasovním, jakož
i v akciích volně obchodovaných nové prodeje, jež
byť i nebylo jich mnoho, přece jen způsobily zde
i onde dosti citelné oslabení. Z rakouských titrů
trpěly pod tíží realisací akcie dráhy jižní, zatím co
státní a kreditky včerejší své kursy uhájily. Z ru-
ských rent 41/2o půjčka pevnější. Akcie ruských bank
nepatrně změněny. Soukromý diskont setrval na
21/2 procent. Přechodně hledány turecké losy
Valorisace kávy. Dle zprávy, podané presiden-
tem státu Sao Paulo kongresu, činily vládní zásoby
kávy při uzavření budgetu v r. 1907 8,146.123 pytlů,
uložených v přístavech brasilských, evropskýcha
amerických, k jichž koupí bylo třeba 270,578. 554
milreis; ate suma skládá se ze směnek proti zaslání
kávy v částce 184,045 271 milreis, z půjčky z roku
1906, uzavřené s J. Henry Schröder Co. v Londýně
a National-bank v Novém Yorku ve výši 3.000.000
lib šterl., z půjček spolkové vlády v částce 48.000.000
milreis a státních pokladničních lístků ve výši
16,060.422 milreis; protihodnotu tvoří uložená káva
a 3íranková surtaxa. Po uzavření budgetu 1907 kou-
peno dalších 328 500 pytlů na účet státního pokladu.
J Schröder
Londýn
Nový York
Sao Paulo
Nationalbanka
Company
34
article
Koncem května a začáíkem dubna t. r. rozhodla se
vláda vzhledem ke klesání cen kávy a požadavkům
obchod prodati veřejnou dražbou jisté množství ká-
vy ze zásob v Hamburku, Havru, Rotlerdamu, Lon-
dýně, Terstu a Novém Yorku, ne však za cenu menší
než 50 franků za pytel 50 kg. Tak prodáno 305. 160
pytlů, takže zbývající zásoby vládní činí 8,169.463
pytlů Jakmilo bude nová žeň 1908-9 uvedena na trh,
nebude vláda dále kávu kupovati, podrží však dle
potřeby své zásoby. — Dle zpráv ze Santos schválila
komora poslanců státu Sao Paulo vládní návrhy o va-
lorisaci. Dle těchto přijatých návrhů bude zvýšeno
vývozní clo ze 3 na 5 franků za pylel; vláda byla
zmocněna k uzavření půjčky 15 mil. lib. šterl., o niž
jsme iž referovali a k vybírání zvláštní dávky, umož-
ňující omezení vývozu, jak v naší poslední zprávě
bylo uvedeno. Výnos nové půjčky má býti použit ke
splacení pokladničních směnek ve výši 3 mil. lib.
šterl. a ke splacení státu za účelem valorisačním po-
volených záloh.
Lon
Hamburk
Havre
Rotlerdam
Terst
Nový York
Santos
Sao Paulo
kg
35
article
Zemská banka království českéhio počne vyplá
ceti záříjový kupon čís. 24 svých 4% úpisů železnič-
ních beze vší srážky počínajíc dnem 27. srpna
1908 ve všed. dny u pokladny své v Praze, ve Vidni,
pak u C k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro
obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu
pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky, u ban-
ky „Union“, u Vídeňské bankovní jednoty, u C. k.
přiv. Allg. Verkehrsbank, u Akciové směnární spo-
lečnosti „Merkur“, u tamních filiálek Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu a Ústřední banky českých
spořilelen.
Podpory na stavby účelných ehlévků pro brav
vepřový v r. 1908. Český odbor bude v r. 1908 udl-
leti další podpory na stavby účelných chlévků pro
vepřový brav za těchto podmínek: 1. O podpory ku
zmíněnému účelu ucházeti se mohou pouze malorol-
nici, kteří jsou členy některé hospodářské korporace
(spolku, besedy, družstva a p.). 2. Žádost o pod-
poru musí býti předložena prostřednictvím hospodář-
ského spolku, jehož je žadatel členem a musí býti
opatřena dobrozdáním pana okresního delegála rudy
zemědělské. 3. Žádost, která musi býti podána nej-
déle do konce září r. 1908, musí býti doložena řád-
ným plánem stavby a rozpočtem, vypracovaným od-
borníkem (stavitelem nebo oprávněným mistrem).4.
Na žádosti řádně nedoložené neb opozděné nevezme
český odbor zřetele. 5. Subvence činí 15% celkového
nákladu stavebního do nejvyššího obnosu 240 K. 6.
Žadatel musí se zavázati, že provede stavbu chlévků
pro i kance a nejméně. 3 prasnice na suchém místě
dvora tak, aby ve spojení s ní mohlo býti zřízeno
přiměřené rejdiště pro plemenný brav i dochov.
Praha
Čechy
Morava
ústav pro obchod
živnostenský banka
36
article
Udölování podpor na vepřový brav. Český od-
bor rady zemědělské udělovati bude v roce 1908
další podpory na zřizování piipustných stanic kan-
čích a plemenných stanic bravu vepřového. Žádosti
o výše zmíněné podpory (o každý druh zvláštní žá-
dost) musí spolek podati opatřené dobrozdánímp.
okresního delegáta nejdéle do konce září 1908. Na
žádosti později došlé, podané jednollivci místo spol-
kem a nedoložené dubrozdáním p. delegáta, nevezme
český odbor rady zemědělské zřetele
K otázce úpravy nákladových tarifů c. k. rak.
státních drah. Pražská obchodní a živnostenská ko-
mora požádala c. k. ministerstvo železnic, aby ji
dalo v čas k disposici materiál, týkající se chystané
úpravy tarifů na dopravu nákladů. Tarifní kancelál
komorní zamýšli za účelem odborného dobrozdání
konati u zájemců šetření a podrobiti maleriál tenta
podrobnému studiu. Zájemei komorního obvodu, kteří
již nyní byli by s to, dáti podnět k příští úpravě
larifů, se tímto zdvořile žádají, aby učinili příslušné
sdělení tarifní kanceláři komorní buď plsemně, ú tně
neb telefonicky.
K posladní velké insolvenci v průmyslu lexlilním.
37
article
Insolvence firmy »Bratří Hansel«, jež vzbudila takový
rozruch, není nikterak v přímé souvislosti s nynější
situací textilního průmyslu, takže obavy, projevované
na burse, že dostaví se platební nesnáze i u jiných
textilních firem, nejsou odůvodněné. Hllavní příčineu
úpadku firmy jest, jak jsme již sdělili, patrně po-
chybená spekulace s pluviosinem. Při tom vychází
na jevo také nezcela správné užívání úvěru. Rudelí
Hansel, president akciové společnosti »pluviosinue
a vicepresident akc. společnosti pro průmysl textilní
Mořic Hansel a synové, byl do nedávna presidenfem
rakouské diskontní společnosti, jež v odporu se
svými stanovami, nedovolujícími poskytnouti jednomu
společníku úvěr vyšší než 300.000 K, poskytla
oběma uvedeným společnostem úvěr 300.000 K, ač
jich správní rady jsou úplně totožné, což zavdalo
laké podnět k revisi, vídeňskou bankovní jednotou
u diskontní společnosti provedené. — Pokusy o sa-
naci firmy »Bratří Hanselově« nevedly k cíli, ač
ještě nyní není dle mínění některých odborníků vy-
loučena možnost sanace fusí obou společností a
redukcí akciového kapitálu. Správa obou společností
svolala na den 3. září mimořádnou valnou hromadu
k usnesení se o likvidaci; další osud obou podniků
závisí ovšem od stanoviska, jež zaujme Vídeňská
bankovní jednota, jako hlavní věřitel; úpadek jevil
značný vliv na kurs akcií tohoto ústavu na vídeňské
burse.
Hansel
Hanselův
úvěr 300.000 K
38
article
Dodávka pro dráhu. Reditelství rak. severo-
západní a jiho-severo-německé spojovací dráhy ve
Vídni zadá na rok 1909 dodávku různého dřeva tvr-
dého a měkkého. Rozměry dřeva a podmínky lzeu
ředitelství prohlédnouti. Písemné oferty podati jest
do 31. t. m. do 12. hod. pol. (Sdělení obchodní a
živnostenské komory v Praze.)
Dodávka pro vojsko. Dle vyhlášky c. a k. inten-
dance 8. sboru v Praze konati se budou nájemná
řízení za účelem dodávky sena, slámy, dříví a uhli
na dobu od 1. října 1908 do 30. září 19 9, a sice:
u c. k. vojenské zásobárny v Praze v Úejvicích dne
24. srpna 1908 pro stanice Fraha, Benešov. Beronn,
dne 26. srpna pro stanice Brandýs n. L., Kostele
n. L, Jindřichův Hradee, u c. k. vojenské zásobárny
v Plzni dne 28. srpna pro stanice Plzeň, Cheb, Kar
Hradee
Vídeň
Praha
Frah
Benešov
Brandýs
Plzeň
Cheb
Kara
živnostenský komora v Praga