ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7f092940-75a6-11dc-b575-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 48, work 3, person 65, org 3
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, v pátek 21. srpna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 230.
4 article
Na ranní a odpal. listy přodplání sel v Praze v zámlnístrari na něse. . . . . . 8 K —t na čtvrt leta s dvojí dlonáškou L . . . . 7 k no ve úilialkácht na měsde . . . . . . 2 K 10 Teštont n ki . . . . 9 R oor s drojí zisilkou ne etrre al na měsí
Praha R oor
5 article Rozhodnutí odročeno.
Rozhodnutí odročeno. Praha ocitla se ve stavu obležení bo Jovníky veřejného mínění všech barev a tá- borů. Už dávno nebylo pražské záležitosti která by se projednávala za účastenstv všeho národa a jeho novinářských mluvčích veřejných shromáždění českého lidu tak všeobecně, tak náruživě, ano vášnivě, jako otázka dodávky rour pro potrubí vodovodu budoucí velké Prahy, zastoupené dnes správn radou společné vodárny obcí pražské a před- městských. Dodávka ta stala se všenárodní aférou prvního řádu. Zda právem či ne právem ?! Právo spolurozhodování o ní vzala si veškerá česká společnost národní z toho dů- vodu, že při záležitosti té hraje se o zájmy celému národu společné. Ty netýkají se ani obchodní ani finanční stránky věci, tou se konečně český tisk mimopražský podrobně ani nezabývá. Jeho vzněty a popudy jsou naopak toho druhu, že kalkulační prospěch dodávky klade do řady až nejposlednější ano jej příme potírá, proti němu se staví neboť bojuje pro ofertu méně a to citelně měně výhodnou. Ještě nikdy nestavělo se veřejné svědomí Prahy a celé národní duše proti přesné mluvě chladných číslic a proti nepopíratelnému výsledku nejvýhodnější uzá věrky tak důrazně, jako te ntokráte, s plným vědomím dosahu a následků.
Praha
6 article
Ovšem kdyby číslice ty byly tak chladny Jest jich řádka hezky dlouhá, jedná se o mi liony dodávky, běží o statisíce korun roz dílu v dodávkách obou nabídek ve zřetel přicházejících Konkurs společné vodárny zněl na 136 000 metr. ctů. litých rour a na- bídka společných železářských závodů ra kouských na toto množství zněla na 3,154 630 K, nabídka francouzské firmy pontamous- sonské původně na 3,581 124 K, 1 q rour rakouského kartelu počítán společné vodárně za 19 K 25 hal., 1 q rour francouzských za 20 K 60 hal., v další konkurenci jevila se na straně kartelu sleva do 40 hal., na straně francouzské pak do 1 K za 1 q. takže ny- nější rozdíl v neprospěch francouzské na bídky činí 330..000 K. Toto napjelí mezi oběma nabídkami živí vzruch a udržuje hluk i zostřuje boj nebýti té diference, nebylo by ani na oka- mžik pomyšlení, že by se dodavky mohl dostati kartelu, přes to, že by se snad i potom našly theoretické, komerční a na rodohospodářské důvody pro zadání víee nežřimilionové vodovodné spotřeby průmyslu uvnitř hranic tohoto soustátí. Ale právě proti tomu, aby tak obromná zakázka připadla výrobci domácímu — poku domovem může býti zvána macešská Cis- lajtanie — bouří se dosti jednomyslně, až na výjimky velmi nepatrné vše, co vládne v Cechách, na Moravě a ve Slezsku českým pérem a slovem Neboť výrobce tento jest nejenom představitelem velkoprůmyslu rakou- ského, ale také a to především a z největší části německého; tytýž i protičeského. Ba nejčelnější ze spojených závodů železářských, továrny vítkovické, největší podílnik na zisku z dodávky, jest největším zhoubcem českého lidu na celé periferi styku českého národa s ně meckým.
Cecha Morava
7 article
To jest ode vždy známo; německým barbarem osekávané údy národního těla tam vždy nejkrutěji krvácely v té končině nej strašnějšího a nejůspěšnějšího záští pru- šáckého. Od té doby však, co se stala otázka vítkovické zakázky akutní, hrozno jest sly- šeti plamennou řeč krajinného a všeho mo ravského tisku, jemuž hloubka očitého pře svědčení a zoufalství z možného triumfu katanova dodala plastiky a vzletu básnické mluvy Bezručovy, úchvatného pěvce o ná- rodním neštěsti, jaké znamená existence německých výhní, spalujících naše generace. »Posledním oddělením českéh pekla« nazývá olomoucký list Vítkovicea název ten trefně vystihuje oblast, v níž děje se nejohavnější otroetvo moderní doby, jaké neprovozuje se na celém světě v žádném sídle velkoprůmyslu, než právě ve Vítkovicích.
Bezručův Vítkovice
8 article
Ono vydírání duše a osobnosti, kteréž si bere německý velkozaměstnatel přídavkem k mozolům slovanského zaměstnance, dospělo ve Vítkovicích mnohostí, ba všeobecností případů nejkřiklavějšího vrcholu a jak jeví se v současných článcích českého krajinného tisku, je osud našich soukmenovců ve Vítko- vicích ospravedlněním jednohlasného výkřiku nevole v nejeitelnějším nitru svém uraženého národa. Vše, co z člověka činí tvor toho jména důstojný, musí český dělník ve Vítkovicích přidati k nejtvrdší práci, odpřisáhnout musí krev, původ, národnost, vzdůti se sebeurčení za sebe i svou rodinu a postoupiti odúmre svému národu, aby žil osud duchovního i tělesného porobka, osud, jaký nežije prů- myslový dělník na celém světě, jedině Slo- van v Poznani a potom v tomto nádherném Rakousku, obzvláště ve vítkovické filiálce prušáckého útisku. Na celém světě v zemích civilisovaných nikde nebylo odňato lidské »já« dělnictvu tak důkladně, jako 10 00 slovanským rábům ve Vítkovicích při Ondře- jovce, utrpení, vůči němuž otřelosti pozbývá i slovo »Vstupte a trpte bez slitování!«
Vítkovice Vítko Poznaň Rakousko
9 article
Jaký div, bouří-li se všechen národ při pomyšlení, že by mohla Praha, jeho hlav a máti, společný její vodárenský podnik nči niti něco tak pobouřeným myslím pro tivného jako přiřknutí dodávky za tři mi liony korun hubitelům vítkovické české men šiny a celého širého kraje moravského poskytnouti milionový zisk německému kapi- tálu ke zvětšení jeho moci a chlouby, na jakou němečtí národohospodářští statistikove při každé přiležitosti poukazují se chauvini stickým požadavkem mimořádných ohledů rozpočtových bez ohledu na to, že exponen tem mohovitosti a poplatnosti německé v ze- mích českých jest pot a mozol českého dělníka, jehož národnost jest Němci hodna jenom opovržení a potírání. Kdyby snad byla kartelářská nabídka o stejný počet statisíců ještě výhodnější než jest, nebyl by asi všečeský odpor proti ní o nic menší. Odpor ten není přístupen žádnému z tak zvanýcl rozumových důvodů a ten nejrozumnější. poukázání k tomu, že osud českých dělníků zaměstnaných v továrnách železářského trustu odmítnutím jeho nabídky se ještě zhorší odzbrojen jest tím, že právě z továren těck zaléhá do Prahy nejúpěnlivější prosba, aby k odmítnutí došlo. Proto bude včerejší nezdařenou schůz správní rady společné vodárny- s mysli národa sňato břímě obavy a s jistým zadostiučiněním bude přijata zpráva, že nedošlo k rozhodnutí. tedy ani k rozhodnutí kartelu a vílkovickým závodům příznivému. Situace jest ovšem táž, jako byla před schůzí, ale prolest před- městských zástupců a nekompetence schůze zdá se býti trvalou překážkou rozhodnutí o této otázce. Příští schůze, ve které by mohlo k němu dojíti, jeví se jaksi nedo hlednou, neboť nadchází možnost, že vše- obecný pozor a soustředění zájmů v záleži tosti vodovodné povede k revisi celé vodo- vodné záležitosti a že otázka zásobován
Němec Praha
10 article
Prahy pilnou a užitkovou vodou může býti uvedena ke svým prvopočátkům. Nebo zatím, co se schůze správní rady zanášeti měla už zadáním potrubí, velká část zájem- níků a činitelů odbornictvím a zkušeností k pochybám oprávněná, považuje otázku t stále ještě za neřešenou. Prudká oposice proti projektu, pro jaký se potrubí objed nává, nebyla se svěla nijak odstraněna tím že se přes ni přikročiti mělo ku proveden řečeného projektu. Nátlak nejvyššího politi ckého dozorčího úřadu na provedení pro jektu jednou již schváleného, hnul otázkou pitně vody v Praze sice ku předu, ale vážně kruhy ujišťují, že nikoli směrem věci zdra- vým. Ano, podle zkušeností učiněných se spodní vodou jako pitnou a užitkovou co do jakosti i množství v době nejnovější ve městech menších i větších než Praha věšti se zásobení vodou z inundace u Káraného budoucnost nejtruchlivější. Odvety obhájců projektu umlkly, ale ignorování námitek není nikdy jich vyvráce ním a také nikoli upokojením obav, žive ných i lokálními nálezy u Káraného. Jisto jest, že přesvědčení autorit není vesměs na straně projektu a rozpadnutí, správní radě hrozící, jest jenom zevním úkazem rozporů. těžko už srovnatelných, neboť týkají se již hlubších zásad než jednotného či dvojitého vodovodu. Ty půjdou nyní na povrch pod Uihou všeobecného zájmu, oživeného aferou dodávkovou, a Praha sund co nevidět bude nucena zapučit zápas se svou kletbou nedo statku pitné vody znova. A tak obstrukce předměstských obcí, odhodlaných hůjiti své propuštění ze společné vodárny všemi pro středky, zatlačí palčivost otázky dodávkové neboť stanovisko předměstských obcí zní že k rozhodnutí o potrubí dojíti nesmí, do- kud nebude rozhodnuto o výluce obcí ze svazku vodárenského.
Praha
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Záhřeba, 19. srpna. (Paprsek d tmy a zmatků, způsobených zatýká ním Srbů.) „Obzor“ uveřejňuje minění něme ckého poslance videňské říšské rady o tom,ce by Rakousko-Uhersko mělo učinit nyní, kdyá bar. Rauch dal tolik chorvatských Srbů pozatý kati pro domnělou velezradu a když tato perse kuce přenáší se i do Bosny a Hercegoviny. Ně mecký politik pravil: „Nám Němcům by jihoslovanská revoluce proti Rakousko-Uhersku přišla právě vhod. Bz ni nám není možno prodrati se na Balkán, at děláme co děláme. Kdyby na jihu, řekněme v Bosné a Hercegovině, vypuklo nové povstání kdyby se k tomu povstání přidružilo i srbské vejsko, nám by byla poskytnuta nejlepší příle žitost, abychom pokročili na Balkáně o píď dál Kudy by naše voje táhly, nemožno nyní vědět,
Srba Rauch Němec Záhřeb Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Balkán Bosný a Hercegovina
12 article
ale jsem jist, že by se naše tři kolony za málo neděl setkaly někde na Kosově poli. Dopisovatel namítl, že by ostatní velmoe jedva zůstaly klidnými diváky, kdyby rakouské vojsko zahájilo palbu na Bělehruad. Rakousko německý politik odpověděl: „Ujišťuji vás, žeb žádné velmoci ani na mysl nevstoupilo, aby nán překážela v naší „obraně“ (1l) Slova rakousko-německého politika podá- vají jakýsi klíč k událostem, které činnost c. k politických orgánů právě na jihu inscenuje. Svým čtenářům připomínáme, že jsme v posledních měsících několikrát uvedli varovný hlas „Srbsko Rěči“ sarajevské, aby pravoslavní a moslemové okupovaných zemí sedali na vějíčku provokáto rům, kteří se snaží podrážditi je k zjevným v buchům nespokojenosti. Srbský orgán sarajev ský otevřeně přiznával, že okupované země ne mají žádné příčiny ke spokojenosti rakousko uherskou správou, přes to však zapřísahal, aby se nikdo nedal uchvátiti temperamentem a ne dal své nespokojenosti projev činem. A žádného takového činu nebylo. Persekuce přišla bem činu, který by ji opravňoval. Z toho se zdá, že rakousko-německý politik jehož mínění uloženo v „Obzoru“, zná tužby Němců vídeňských a snad i jiných. Němci, je jichž vliv na Balkáně a na blizkém východě dostal ránu prohlášením turecké konstituce, rádi by přiměli Rakousko-Uhersko k tomu, aby mu pomohlo svým vojenským postupem z Bosny Horcegoviny dále na východ. K tomu potřebují aby někdo Rakousko-Uhersku zavdal k branné mu zakročení příčinu aneb aspoň záminku, aby se postup mohl haliti pláštěm neviny a sebe obrany. A když se nikdo k tomu nemá, aby r voluci proti Rakousko-Uhersku dělal, orgány jeho zatýkají i pro takové důvody, jako že je den před 33 lety mluvil s nynějším králem Petrem, a druhý že je tchánem (!) kohos v Srbsku, kdo je podezřelý ze snu o Veliké Srbsku.
Kosův Němec Petro Rakousko Srbsko Balkán Bosna Uhersko
13 article
Ale rakousko-německému politíkovi dlužn odporovati, když tvrdí, že by všecky velmoe zůstaly pokojně sedět, kdyby Rakousko - Uhen sko bez předchozí s nimi dobody začale na Bal káně vojenskou akci. Než by se kdo nadál vznikla by evropská válka- Avšak toho všeho není zapotřebí. Třeba je pouze, aby Rakousko-Uhersko dalo okupovaným zemím samosprávu a zemský sněm, aby obyva telstvo jejich neznepokojovalo, nýbrž uchlácho lilo a spravedlivým jeho potřebám začost uči nilo, a potom budou zbytečné řeči o revolue- i vojenském pochodu do vnitřka Balkánu. Ovšem jednoho se musí vzdát i Rakousko- Uhersko, i jeho spojenec Německo: chtít za každou cenu šířit na Balkáně německý jazyk „mrav“, jenž už je dískreditován a proslul jak nomrav. Ze Záhřeba, 18. srpna. (Kterak Rauel provokuje Srby.) Hlavní Rauchův orgár „Ústavnost“, jenž se tiskne v kr. zemské tiskán ně nákladem všeho srbo- chorvatského národa píše o Srbech takto: „Srbové jsou strašní šovi nisté, stejní v Srbsku i ve všech zemích a kr jich, kde obývají. Jsou jako stvoření k tomu aby provokovali, tropili výtržnosti, zdvihali po vstání, loupili, vraždili atd. A takovou řeč smí si v Rakousko-Uhersku dovoliti vládní orgán o kterémkoli z národů který je spoluobyvatelem a rovnoprávným čle nem tohoto soustátí? Na to není žádný trest? Tak zneuctěného národa nezastane se žádný k tomu povolaný, t. j. oficiálný činitel? Tak se smí mluvit o národě, který dal tomuto soustát V drobném prodejí ranní číslo o sobě . . . za g vdpoladní . . . . . . . za 2b Ve úlialkách na venkovš ranní čislo. . . . . . vdpolodní . . . . . . . . 4l Inseráty plati se hotově sapřel. Předplacení a Inserty přijímá zdminl straco v Mlarianské ulici č.z Tam nacházejí se též redakee Uiskárna a ezpešita „Národnich Lista“ Eukopiny so novracsjí.
Srba Rauchův Národnich List Eukopina Bala RakouskoUhersko Balkán Německo Záhřeb Srbsko Rakousko Uhersko Mlarianský ulice
14 article
braničáry, tolik vykonavší pro jeho obranu i pro zesílení jeho armády? A když bán Rauch tako- vou řeč vede, není provokátorem, není vinní- kem všeho neblahého, co se nyní děje v jiho- slovanských zemích, do kterých zasahuje rakou sko-uherská moc?
Rauch
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 20. srpna.
Praha
17 article
Cařihrad nyni. Píše dr. Ol. Růžička. (Původní dopis »Národních Listů«.) Kiamil paša, předseda prvého ústavníh ministerstva, téší se všeobecné důvěře, již ob- čanstvo přenáší i na jeho vládu. Spokojenos s vládou působí na uklidnění mysli. Dnes skýtá Cařihrad obyčejný pohled; ruch a šum, který po vyhlášení konstituce na ulicích panoval, již pominul, jen prapory, s nimiž si za panujícího horka vánek ještě pohrává, prozrazují cizinci, že se zde něco neobyčejného přihodilo. Sela mlik se koná jako dříve v mešitě Hamidijí; vyhoví-li sultán obecnému přání, aby slavnost selamliku přeložil do Stambulu, není doposud známo. Vojsko bylo na cestě do Iidizu hlučně pozdra vováno, zvláště oddělení námořní pěchoty, kde plukovník jásajíct dav vlídně a na všechny strany se obraceje, pozdravoval. Jak důstojníci, tak i mužstvo ozdobeno bylo červenobilými pá- skami na levěm ramení, kteréžto barvy jsou ná- rodní turecké a zároveň znamení svobody. Na přiští neděli se zde připravuje velká a skvělá manifestace v divadle na počesť turecké ústavy. Vlastenecké proslovy předneseny budou v reči lurecké a francouzské. Slavnostním řečníkem bude redaktor Munir Nigniar beg. Pěvecký sbor zazpívá »ústavní hymnu« tureckou, sestavenou G. Gurikiopulem. Nyní zde panuje všeobecný klid.
Ola Růžička G Gurikiopul Cařihrad Selo Stambul Iidiz Hamidija Munir Nigniar beg
18 article
Příhoda francouzsko-anglická. Při návštěvě francouzské školní lodi »B - gajmille« na ostrovu Guernsey udála se při- hoda, kterou zejména německé listy zaznamená- vají. Velitel skolní lodi Israel a velitel jiného v přístavu zakotveného franeouzského korábu »Borda« vystoupili na břeh a vykonali návštěvu anglickému guvernérovi. V jejich průvodu byl francouzský konsulátní agent. Později jménem guverněra oplatil jim návstěvu anglický kapitán, provázený poručikem. Proti tomu protestoval velitel »Bordy« a prohlásil, že oficiální etiketa požaduje, aby guvernér osobně oplati návštévu na francouzské lodi. O přihodě bylo zpraveno francouzské vyslanectví v Lon- dýně. Henry Harduin Smrt zle řádi v řadách francouzských žur- nalistů. Před několika dny zemřeli Arthur Cane a Emanue! Arěne a dnes do- chází telegrafická zpráva o úmrtí vynikajícího republikánského novináře Henry Hardui na Zesnulý patřil mezi nejpopulárnější žurnalisty pařížské, zejména byly oblíbeny jeho krátké, každodenní chroniky v »Matinu«, v nichž po- jednával bystře o denních událostech. Jeho styl, břitký a ironický, učinil ho oblíbeným i obáva- ným. Harduin dosáhl věku 63 let. Holandsko chystá se dále k válce. Holandská vláda uveřejňuje obsah roz- mluvy, kterouž měl holandský ministr vnějších
Příhoda Harduin Smrt Cane Emanue Hardui Matin Izrael Lon Holandsko
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. * Jiří Mahen: Ballady. Těžkou formu geniál- ního Villona, v které vi tolik libovali novoromanti- kové francouzští a kterou vo Banvilleovi k nám jsem se pokusil uvésti (Hudba v duši) zvolil si mladý bás- ník pan Jiří Mahen a užil ji s nevšedním zdarem ve 20 variacích na thema o látce melancholické, tro- chu zamlžené, ryze moderní, ale v jádru, v detailech plné citu a síly a plastiky výrazové. Přijal její pů- vední typ, konsekventně jej udržel a provedi, takže jeho růženec erotický tím nabyl zaokrouhleného cel- ku. Ku prologu a opilogu užil se stejným zdarem formy rondcaua. Pan Mahen objevil se tu opravdu básníkem silných a vroucích akcentů, měkkého sně- nl, protkaného místy teny mužné energie, což jeho erolice dodává zvláštního půvabu a kouzla.
Mahen Villon Banvilleův
21 article
Jest nesporné, že cely úspěch villonovské ballady spočivá na šťastné volbě refrainu a to nejen na dů- slednm jeho připínání k celkové vsavbě formy, ale i na jeho výraznosti, stručnosti a hudební kadencí V tom měl p. Mahen necbyčejně šťastnou ruku. Jeho obaty, kterými vede a řídí sloku ke zvolenému re- fisinu, jsou velmi jemné, místy duchaplné, místy díktované beze všeho umělkování vnitřním zákonem opravdového básnického citění. A refrainy samy jsou celkem lapidarni, lakže se vrývají Jehce v pamět čtenáre a jsou tax případně scelené, že nikde neunu- vují. Také ve vnitřní stavbě sloky — nehledíme jen ku přesné a přísné legice základního vzorce této bl- lady — manifestoval mladý autor nevšední obratnost. ba virtuositu. A ještě něco; cyklem těchto ballad uká zal pan Mahen, že dobre ví, co je umělecká ká zeň. Není maličkusli, prověsti radu básnických skla- deb na jediné struně a nestáti se při tom ani jedno- tvárným, ani neutonouti v pohodlné nějaké manýře Některé refrainy jeho ballad zní skoro jako sentenc a vyznívají slavnostně, bez půsy, pravdivě a pře zvědčivě. Tak
Mahen
22 article
Tvůj klášter čeká. Vejdi třikrát svatá!... Pod sněhem plák e nejlíp ukryje.... některé lehce a trochu ironicky: Ne vítězně. Jen tak — a všelijak.. však měsíc denně jinak zapadá jině pouhou apostrofou se vrací: O cesto rozkošná! 6 cesto trnitá! a opět jiné docela gnomicky Chce mít svou chvili dneu již budoucnost! Je těžko určovat zde čísla nejkrásnější. Hluš neb planě nevyzněla z těchto ballad ani jediná. Ma me-li přece některé označiti, jsou to čísla 3., 4.,6 7. 9., 11., 13., 14., 16. V halladě 18. mi trochu vad přechod z jambu v trochei v refrainu Pan Mahen něco akcentoval svou sbírkou, co po sud ucházelo — vyjma verše pana Jiřího Karáska — mladé a líp nejmladší básnické generaci naší a z jsme mu srdečně vděčn. Kult formy, její co možná čirou dokonalost. Zvolil si thema dost únké, ale pro- vedl je vítězné v pevné linii, rukou umělce.
Mahen Karásek Ma I
23 article
Jar. Vrchlický * Osení, knihy mladých čtenářů. Svaz. 1. S va- topluk Čech: Výbor básní. Cena 60 hal. Svaz. 2. Konrád Pospíšil: Rok v něme- cké škole. Cena 50 hal. Nakladatel F. Topi v Praze 1908. Po hok vzácné sbírce Laichleroě »Žeň z literatur«, která první přiblížila se ideálu vzorné knihovny pro mládež, přidružila se v poslední době Topičova knihovnička »Osení«. Vedena zku- šeným a v paedsgogických požadavcích obeznalým redaktorem p. Ad. Wenigem a stylově krásně vy- zdobena p. Jar. Bendou, slibuje abírka »Osení« ve svém programu přinésti za přispění předních našich literátů a paedagogů vedle prací původních i vzorné překlady děl jinojazyčných. Počálek učiněn šťaslně Výborem básní Svatopluka Čecha, který po- řídil Ant. Rambousek. Úhledný svazeček kromě autografu Čechova, slovníčku cizojazyčných výrazů a krátkého nástinu života i tvorby Čechovy, obaa- huje vhodně volený výbor z básní Svatoplukových, v něm vedle obvyklých ze školních učebnic známých básní zaťazeny jsou i ukázky velkolepých epos »Žižka« (řeč Rokycanova) a »Václav z Michaloviee (Vstup). Jako druhé číslo zvoleny vzpomínky k
Vrchlický Pospíšil Laichlero Topičův Wenig Benda Čecho Rambousek Čechův Svatoplukův Žižek Rokycanův Václav Čechy Praha Michaloviee
24 article
Posſpíšila: »Rok v německé škole«, kní- žečka, která i při své příliš vtírající se tendenci za- slouží si všeobecného zájmu. Autor sylě a poutavě líčí v ní své dojmy, kleré prožil jako priman reál- ného gymnasia německého v Bejdově a poukazuje na nebezpečí odnárodnění, jež českému žáku na něme ckých školách hrozí. Povídka, v níž je plno upřím nosti a horlivého češství, měla by býti čtena nejer dětmi, ale též a to zvláště jejich rodiči, aby je uva rovala před ukvapeným často rozhodnutím v dob školního zápisu. Jak zřejmo z prvých čísel i dal šího rozvrhu slibuje »Osení« plniti svoje výchovné poslání co nejůčelněji. Záleží nyní pouze na čtena- řích i povolaných kruzích, aby hojným odebíránlm knihovničku tuto podporovali. Nyní o prázdninách spíše než kdy jindy naskytuje se přiležitost prohlédnout domácí i školní knihovny a očisliti je od při těže i braku. Nespadá tu na váhu nepatrná škod hmotná, uvážíme-li, jak mnoho duševně se t zachraňuje. Není laké příčiny, jež by mohla omlu- viti zachování ošumělých těchto hřbetů, jež otrávily generace. Rozvoj moderních snah výchovných posílil i knihkupecký trh publikací, určených mládeži. Vedle »Žně« a »Osení« také v knihovnách Vilímkových, knižnici Hračířově i ojediněle najde se dosti ce- ných příspěvků pro školní knihovny. Doporučoval by se při výběru bráti více zletele na knihy rel lexivní, jež učí mládež přemýšlet a nesvád k nebezpečné dobrodružnosti. Máme dobré překlady světových děl i krásné kniby písemniciví domácího
Bejdův Vilímkův
25 article
Vybírejme účelně na obou stranách! Potřebujeme stejně přispěti k rozmnožení duševních obzorů naší vyspívajíc generace jako k upevnění jejího budou cího národního charakteru Ouido Maria Vyskočil. * Antal Slašek: „Na rozhrani.“ Roma V Praze 1908, nákladem J. Otty. Vycház ve dvouarchových sešitech po 32 halé- řích. Díl I. — Románu, na který tuto chceme upo- zorniti z českých členářů vrstvy nejširší, v prvé řadě také naše politiky a vůbec veškeré řady naší čtoue inteligence, vyšel prozatím teprve díl prvý, takže ko- nečný referát si ponecháme teprve na dobu pozdější Ale už dnes, jak materiál románu jest rozvržen, zá- kladní myšlenky udány a celá látka jeho rozvržena vidíme, jaké to bude dílo pro naše sociální poměry zdravé, výchovné a snad i nanejvýš požehnaně. O vlastně běží autorovi? O nic jiného, než aby v pou- tavé formě široce založeného románu ukázal na naše bědné společenské vychování a konečně i na našt málo závidění hodnou racovou vlastnost, která nás ruti o vše možné se starati, všeho možného se zu- častňovati, roztpylovati se svými zájmy v steré mnolddy zcela bezvýznamné drobnosti, ale při tom ponechávati v otázkách slěžejních plné široké pole našim nejúhlavnějším nepřátelům, Němcům. Autor.
Vyskočil Slašek Rom J Ott Němec Praha
26 article
ktery se stal spisovatelem populárním svými „Blouz- nivci našich hor“, zasahuje nejhlouběji v naši nepod- nikavost, v raši lhostejnost, s jakou se díváme na zájmy průmyslové i tam, kde nejenom vlastní in- teres finanční, ale i národnostní měl by nás uváděii v nejpřednější řady zdatných pracovníků. Hrdinou ro- mánu je bystrý český inženýr Ladislav Hronek, muž vším svým životním založením toužící po postaven české tevárny na pozemcích svého velice zámožného tchána. Pednik by prosperoval, jsou tu veškery nej- krásnější podmínky přirozené i vnějšl, statisíce peněz ichánových leží ladem — ale ctarý, nepraktický za- tvrzelec, jehož jediným ideálem je konservativní lpř- ní na uloženém krejcaru v bance, má kapsy upnuly co nejtěsněji. Nevidí, že založením české továrny by byl nesmírně posílen český živel v němectvím ohro- ženém městě na národnostním pomezí, a vidí-li,j mu to tak dalece lhostejno, že pocit „jistého uložen
Hronek
27 article
peněz“ nepřekoná racové bázně před možným úpad- kem továrny. Boj mezi inteligentním zelěm a jín veden je na nůž, i soudy o patřičnou polovici ženina věna je tu vyhrožováno —: starý, konservativní Klu- čák nepovolí. A zalím německý rozpínavec Haupt- man získává kus půdy za kusem, dluží si české pe- níze, zakupuje zemi i duše, stává se z české práce i z českého majetku milionářem, který jednou bude vévoditi celému kraji, tak jako už dnes vévodí mě- stu, jež zvolna propadá němectví... A je tu ještč celá řada výborně zachycených a jadrně karakteri- sovaných figur: nehledě k oněm německým náhon- čím a židovským jednatelům, kleří úlisností u če- ského člověka dovedou všeho, setkáne se tu s tako- vou galerií našich českých lidi, že je nám u srdce troko Takový starosla města Konarský, klorý se vo rukou zaprodává Haupímannovi, aby od konkursu zachránil svého lenošivého zetě, sportsmanna Jelin- ka, obchodníka se střižným zbožím; iakový slavite
Haupt Konarský
28 article
Karas, který se neprozřetelným životem zadlužil pe krk a který jiného východiska nenalézá, než že s rovněž upíše německým službám, ovšem že také taj- ně; takový „národovec“, kupec Luňáček, klerý pro svoje čelná výborsiví a funkcionářství v národních spolcích ani neví, jak mu zadlužený majeteček po- malu uniká v nastražené německé sítě; takoví češl sedláci, jako Kojan a Hlaváč, kteří druh druhu k vůl několika stovkám by nejraději oči vyloupali, sna prato, aby neviděli na to traplivé, pozvolné upadán v moc rozpínavého německého kapitálu... A je ta kových bolestných figur v románě ještě velmi mnoho jiných, veskrze vzácně kreslených a živě na scém postavených, sludenlů, maloživnostníků, advokátů .. až zrak přechází a duše se naplňuje trokostí. Nebu- deme předbíhati ději ani ucelené práci — prolo jer prozatím upozorňujeme na práci, která by měla byt v Čechách čtena se zvýšeným zájmem a s dychti vou, rastřaženou myslí. K románu se vrátímepo ukončení. Fz.
Luňáček Kojan Čechy
29 article
* František Flos: „Na cestách životem. Sbírka humeresek, povídek a črt. V Praze-Smíchově 1908, nákladem J. Kotíkovým. Tři svazky, illustro vané Milošem Slovákem, po 3.— k František Flos vyrostl z „Národních Listů“, k v nedělní priloze náleží k nejvítanějším a nejčteněj ším spolupracovníkům. Má zdravý, přirozený humor bystrý, jadrný postřeh, a co je na něm nejkrásněj šího: umí se vzácným životním smyslem pěrem svým vykresliti svého dobře odpozorovaného hrdin tak, že si po bílých stránkách jeho knihy vykračuje iak nenuceně a bystře, jako švihák po hladkých par ketách. Ve volbě svých hrdinů není Flos ani desí málo vybíravým; je přesvědčen, že sebe bezvýznam- nější člověk může státi spisovateli modelem, jen je-li podán pravdivě a s živým porozuněním pro jeho význačné a odlišující vlastnosti. Menší polabské mě- stečko se širým jeho okolím slačí mu také naprosto aby z jeho nepříliš mnohotvárného, ale jistě že vý razného ovzduší vylovil nespočetnou řadu svých fi surek, drobných, ubohých, piltoreskních i směšných tak jak je přivádí s sebou život a jeho denní kolotání
Flos J Kotíkův Miloš Slovák Praha Smíchov
30 article
Maloměstská ulice, dvorek domu, síňka či spiž, nej častěji však rozsáhlá pole, lučiny, les či voda ... ko jsou asi nejčastější kulisy, do kterých rozestavuje sv hrdiny. Prostý podělkář, maloobchodník, vandrák pan fořt s celým tím svým originálním štábem haj- ných a padháněčů... ale také nějaká ta poměštělá vídeňská kuchařka, pražský sváteční střelec či prázd- nin užívající pan profesor — —: hle, takové jsou as ty jeho „typy“. Ale s nimi umí aranžovati opravdové koncerty, čiperně je navlékaje na „niť svého hu- meru“, svojí dobrosrdečné satiry a jemného ironi- ckého zahrávání. Viděti na první pohled, že auton miluje tylo své lidi; nestaví se nad ně s pohrdavým. kantorsky moralisujícím pohledem, uznávaje, že i ty sečlé a zbídačeié „tvpy“ mají svoje přirozené a mrav ní právo na shovívavé posouzení, poněvadž prožily svoji životní krisi nešťastných mnohdy stejně bez vlastního zavinění jako i bez vlastního přičinění prožili ti šťastní a milovaní. To je ten krásný a do- bromyslný rys Flosových obrázků a v něm tkví také F P.
Flosův
31 article
i jejich cena výchovná * M. Böhnel. Přátelství. Román dvou přátel. Nakladatel K. Mikola, Král. Vinohirady. 1908. Cena 1 K 20h Psychologická povídka, jakou měl asi n mysli autor „Přátelství“ při tvorbě svého minia- turního románu, po přečtení jeho knižní prvotiny zůstává pouze nejasným slibem do budoucna, nebot to vše, co vypravuje tento „román“ dvou přátel, v němž podivný marně léčí pošetilejšího, kde se vraždi, klisí k živolu a opět vraždí, v němž je pln nedoslovených nálad, překrevnatělých výkřiků a ne- přirozených psychických sensací, te vše, co panovalo v dobách, kdy polská moderna kazila naše domání knihy, dnes dávno již nem uměním. Návrat k Ne- rudově prostotě výrazu a formy je dnes jediným mož- ným základem moderní tvorby, vylučujícím přísně každou mlhavou vznět nálad a chaotický ideový vae Až p. Böhnel uvědomí si tyto požadavky a očistí svou mladou vlohu od cizovlivně drsnoty, snad nám pak napíše něco menšího v pojmu prvého svého románu, ale hlubšího a přesvědčivějšího v koncepci. Nemohu také uvěřit, že mladá naše generace žije opravdu tak, jak v „Přátelství“ líčeno. „Žít — v tom přec již je sám účel!“ stojí na jednom místě p. Böhnelovy povídky. Ano, žít, přátelé, ale ne ži- vořit tak, jak živoří oba reci „Přátelství“. Je snad mnoho hezkého na mladém vzdoru, ale není v něm jistě ani síly, ani odvahy. Je to pouhý přechodný stav, klerý zaviňuje mnohé dělinskosti, jakou také je román „Přátelství“, při němž možno pouze sou- hlasiti s názory poručníka jednoho z obou hrdhinů, který kdesi mezi řečí vyjádřil se o neškodnosti „mla- dických nápadů“, pokud lze je kontrolovat s roz- umového stanoviskal O. M.
M Böhnel K Mikola Král Böhnel Böhnelův
32 article
* Maryša B. Šárecká: O živolě a dile so- ohaře Frt. Bílka. Cena 50 h. Nákladem „Roku“ na Král. Vinohradech, 1908. S přílohou Bílkových „Slepců. Slečna Šárecká debutovala před krátkým časem malou knihou svých lyrických pros: „Stín pad na duši“, sbírkou, jež namnoze vyznačovala sic dosud kvna mladé vlohy, ale která přece místy ne- byla napsána bez jistého talentu. Nyní vydává mladistvá autorka doprovod a slov- ní výklad života a díla Fr. Bílka a doznávám rád, že po stránce formální je tu značný pokrok ku průhledné pružnosti výrazu a prostotě slavby. Dojmy vlastní i cizí, jimiž působilo dílo prvního našeho mystika na obdivovatele a zkoumatele šeho prací, jsou účelně uspořádány a prosloveny vřele s úclou. Děkně vypravená knížečka bude zajisté hledána cliteli a ptáteli Frt. Bílka peko vhodný průvodce vý-
Maryša Bílek Král Bílkův Francie Frt