1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, v pátek 21. srpna 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpal. listy
přodplání sel
v Praze v zámlnístrari
na něse. . . . . . 8 K —t
na čtvrt leta
s dvojí dlonáškou
L . . . . 7 k no
ve úilialkácht
na měsde . . . . . . 2 K 10
Teštont
n ki . . . . 9 R oor
s drojí zisilkou
ne etrre al
na měsí
Praha
R oor
5
article
Rozhodnutí odročeno.
Rozhodnutí odročeno.
Praha ocitla se ve stavu obležení bo
Jovníky veřejného mínění všech barev a tá-
borů. Už dávno nebylo pražské záležitosti
která by se projednávala za účastenstv
všeho národa a jeho novinářských mluvčích
veřejných shromáždění českého lidu tak
všeobecně, tak náruživě, ano vášnivě, jako
otázka dodávky rour pro potrubí vodovodu
budoucí velké Prahy, zastoupené dnes správn
radou společné vodárny obcí pražské a před-
městských. Dodávka ta stala se všenárodní
aférou prvního řádu. Zda právem či ne
právem ?!
Právo spolurozhodování o ní vzala si
veškerá česká společnost národní z toho dů-
vodu, že při záležitosti té hraje se o zájmy
celému národu společné. Ty netýkají se ani
obchodní ani finanční stránky věci, tou se
konečně český tisk mimopražský podrobně
ani nezabývá. Jeho vzněty a popudy jsou
naopak toho druhu, že kalkulační prospěch
dodávky klade do řady až nejposlednější
ano jej příme potírá, proti němu se staví
neboť bojuje pro ofertu méně a to citelně
měně výhodnou. Ještě nikdy nestavělo se
veřejné svědomí Prahy a celé národní duše
proti přesné mluvě chladných číslic a proti
nepopíratelnému výsledku nejvýhodnější uzá
věrky tak důrazně, jako te ntokráte, s plným
vědomím dosahu a následků.
Praha
6
article
Ovšem kdyby číslice ty byly tak chladny
Jest jich řádka hezky dlouhá, jedná se o mi
liony dodávky, běží o statisíce korun roz
dílu v dodávkách obou nabídek ve zřetel
přicházejících Konkurs společné vodárny
zněl na 136 000 metr. ctů. litých rour a na-
bídka společných železářských závodů ra
kouských na toto množství zněla na 3,154 630
K, nabídka francouzské firmy pontamous-
sonské původně na 3,581 124 K, 1 q rour
rakouského kartelu počítán společné vodárně
za 19 K 25 hal., 1 q rour francouzských za
20 K 60 hal., v další konkurenci jevila se
na straně kartelu sleva do 40 hal., na straně
francouzské pak do 1 K za 1 q. takže ny-
nější rozdíl v neprospěch francouzské na
bídky činí 330..000 K.
Toto napjelí mezi oběma nabídkami
živí vzruch a udržuje hluk i zostřuje boj
nebýti té diference, nebylo by ani na oka-
mžik pomyšlení, že by se dodavky mohl
dostati kartelu, přes to, že by se snad
i potom našly theoretické, komerční a na
rodohospodářské důvody pro zadání víee
nežřimilionové vodovodné spotřeby průmyslu
uvnitř hranic tohoto soustátí.
Ale právě proti tomu, aby tak obromná
zakázka připadla výrobci domácímu — poku
domovem může býti zvána macešská Cis-
lajtanie — bouří se dosti jednomyslně, až
na výjimky velmi nepatrné vše, co vládne
v Cechách, na Moravě a ve Slezsku českým
pérem a slovem Neboť výrobce tento jest
nejenom představitelem velkoprůmyslu rakou-
ského, ale také a to především a z největší
části německého; tytýž i protičeského. Ba
nejčelnější ze spojených závodů železářských,
továrny vítkovické, největší podílnik na zisku
z dodávky, jest největším zhoubcem
českého lidu na celé periferi
styku českého národa s ně
meckým.
Cecha
Morava
7
article
To jest ode vždy známo; německým
barbarem osekávané údy národního těla tam
vždy nejkrutěji krvácely v té končině nej
strašnějšího a nejůspěšnějšího záští pru-
šáckého. Od té doby však, co se stala otázka
vítkovické zakázky akutní, hrozno jest sly-
šeti plamennou řeč krajinného a všeho mo
ravského tisku, jemuž hloubka očitého pře
svědčení a zoufalství z možného triumfu
katanova dodala plastiky a vzletu básnické
mluvy Bezručovy, úchvatného pěvce o ná-
rodním neštěsti, jaké znamená existence
německých výhní, spalujících naše generace.
»Posledním oddělením českéh
pekla« nazývá olomoucký list Vítkovicea
název ten trefně vystihuje oblast, v níž děje
se nejohavnější otroetvo moderní doby, jaké
neprovozuje se na celém světě v žádném
sídle velkoprůmyslu, než právě ve Vítkovicích.
Bezručův
Vítkovice
8
article
Ono vydírání duše a osobnosti, kteréž
si bere německý velkozaměstnatel přídavkem
k mozolům slovanského zaměstnance, dospělo
ve Vítkovicích mnohostí, ba všeobecností
případů nejkřiklavějšího vrcholu a jak jeví
se v současných článcích českého krajinného
tisku, je osud našich soukmenovců ve Vítko-
vicích ospravedlněním jednohlasného výkřiku
nevole v nejeitelnějším nitru svém uraženého
národa.
Vše, co z člověka činí tvor toho jména
důstojný, musí český dělník ve Vítkovicích
přidati k nejtvrdší práci, odpřisáhnout musí
krev, původ, národnost, vzdůti se sebeurčení
za sebe i svou rodinu a postoupiti odúmre
svému národu, aby žil osud duchovního
i tělesného porobka, osud, jaký nežije prů-
myslový dělník na celém světě, jedině Slo-
van v Poznani a potom v tomto nádherném
Rakousku, obzvláště ve vítkovické filiálce
prušáckého útisku. Na celém světě v zemích
civilisovaných nikde nebylo odňato lidské
»já« dělnictvu tak důkladně, jako 10 00
slovanským rábům ve Vítkovicích při Ondře-
jovce, utrpení, vůči němuž otřelosti pozbývá
i slovo »Vstupte a trpte bez slitování!«
Vítkovice
Vítko
Poznaň
Rakousko
9
article
Jaký div, bouří-li se všechen národ při
pomyšlení, že by mohla Praha, jeho hlav
a máti, společný její vodárenský podnik nči
niti něco tak pobouřeným myslím pro
tivného jako přiřknutí dodávky za tři mi
liony korun hubitelům vítkovické české men
šiny a celého širého kraje moravského
poskytnouti milionový zisk německému kapi-
tálu ke zvětšení jeho moci a chlouby, na
jakou němečtí národohospodářští statistikove
při každé přiležitosti poukazují se chauvini
stickým požadavkem mimořádných ohledů
rozpočtových bez ohledu na to, že exponen
tem mohovitosti a poplatnosti německé v ze-
mích českých jest pot a mozol českého
dělníka, jehož národnost jest Němci hodna
jenom opovržení a potírání. Kdyby snad byla
kartelářská nabídka o stejný počet statisíců
ještě výhodnější než jest, nebyl by asi
všečeský odpor proti ní o nic menší. Odpor
ten není přístupen žádnému z tak zvanýcl
rozumových důvodů a ten nejrozumnější.
poukázání k tomu, že osud českých dělníků
zaměstnaných v továrnách železářského trustu
odmítnutím jeho nabídky se ještě zhorší
odzbrojen jest tím, že právě z továren těck
zaléhá do Prahy nejúpěnlivější prosba, aby
k odmítnutí došlo.
Proto bude včerejší nezdařenou schůz
správní rady společné vodárny- s mysli národa
sňato břímě obavy a s jistým zadostiučiněním
bude přijata zpráva, že nedošlo k rozhodnutí.
tedy ani k rozhodnutí kartelu a vílkovickým
závodům příznivému. Situace jest ovšem
táž, jako byla před schůzí, ale prolest před-
městských zástupců a nekompetence schůze
zdá se býti trvalou překážkou rozhodnutí
o této otázce. Příští schůze, ve které by
mohlo k němu dojíti, jeví se jaksi nedo
hlednou, neboť nadchází možnost, že vše-
obecný pozor a soustředění zájmů v záleži
tosti vodovodné povede k revisi celé vodo-
vodné záležitosti a že otázka zásobován
Němec
Praha
10
article
Prahy pilnou a užitkovou vodou může býti
uvedena ke svým prvopočátkům. Nebo
zatím, co se schůze správní rady zanášeti
měla už zadáním potrubí, velká část zájem-
níků a činitelů odbornictvím a zkušeností
k pochybám oprávněná, považuje otázku t
stále ještě za neřešenou. Prudká oposice
proti projektu, pro jaký se potrubí objed
nává, nebyla se svěla nijak odstraněna tím
že se přes ni přikročiti mělo ku proveden
řečeného projektu. Nátlak nejvyššího politi
ckého dozorčího úřadu na provedení pro
jektu jednou již schváleného, hnul otázkou
pitně vody v Praze sice ku předu, ale vážně
kruhy ujišťují, že nikoli směrem věci zdra-
vým. Ano, podle zkušeností učiněných se
spodní vodou jako pitnou a užitkovou co
do jakosti i množství v době nejnovější ve
městech menších i větších než Praha věšti
se zásobení vodou z inundace u Káraného
budoucnost nejtruchlivější.
Odvety obhájců projektu umlkly, ale
ignorování námitek není nikdy jich vyvráce
ním a také nikoli upokojením obav, žive
ných i lokálními nálezy u Káraného. Jisto
jest, že přesvědčení autorit není vesměs na
straně projektu a rozpadnutí, správní radě
hrozící, jest jenom zevním úkazem rozporů.
těžko už srovnatelných, neboť týkají se již
hlubších zásad než jednotného či dvojitého
vodovodu. Ty půjdou nyní na povrch pod
Uihou všeobecného zájmu, oživeného aferou
dodávkovou, a Praha sund co nevidět bude
nucena zapučit zápas se svou kletbou nedo
statku pitné vody znova. A tak obstrukce
předměstských obcí, odhodlaných hůjiti své
propuštění ze společné vodárny všemi pro
středky, zatlačí palčivost otázky dodávkové
neboť stanovisko předměstských obcí zní
že k rozhodnutí o potrubí dojíti nesmí, do-
kud nebude rozhodnuto o výluce obcí ze
svazku vodárenského.
Praha
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Ze Záhřeba, 19. srpna. (Paprsek d
tmy a zmatků, způsobených zatýká
ním Srbů.) „Obzor“ uveřejňuje minění něme
ckého poslance videňské říšské rady o tom,ce
by Rakousko-Uhersko mělo učinit nyní, kdyá
bar. Rauch dal tolik chorvatských Srbů pozatý
kati pro domnělou velezradu a když tato perse
kuce přenáší se i do Bosny a Hercegoviny. Ně
mecký politik pravil:
„Nám Němcům by jihoslovanská revoluce
proti Rakousko-Uhersku přišla právě vhod. Bz
ni nám není možno prodrati se na Balkán, at
děláme co děláme. Kdyby na jihu, řekněme
v Bosné a Hercegovině, vypuklo nové povstání
kdyby se k tomu povstání přidružilo i srbské
vejsko, nám by byla poskytnuta nejlepší příle
žitost, abychom pokročili na Balkáně o píď dál
Kudy by naše voje táhly, nemožno nyní vědět,
Srba
Rauch
Němec
Záhřeb
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Balkán
Bosný a Hercegovina
12
article
ale jsem jist, že by se naše tři kolony za málo
neděl setkaly někde na Kosově poli.
Dopisovatel namítl, že by ostatní velmoe
jedva zůstaly klidnými diváky, kdyby rakouské
vojsko zahájilo palbu na Bělehruad. Rakousko
německý politik odpověděl: „Ujišťuji vás, žeb
žádné velmoci ani na mysl nevstoupilo, aby nán
překážela v naší „obraně“ (1l)
Slova rakousko-německého politika podá-
vají jakýsi klíč k událostem, které činnost c. k
politických orgánů právě na jihu inscenuje. Svým
čtenářům připomínáme, že jsme v posledních
měsících několikrát uvedli varovný hlas „Srbsko
Rěči“ sarajevské, aby pravoslavní a moslemové
okupovaných zemí sedali na vějíčku provokáto
rům, kteří se snaží podrážditi je k zjevným v
buchům nespokojenosti. Srbský orgán sarajev
ský otevřeně přiznával, že okupované země ne
mají žádné příčiny ke spokojenosti rakousko
uherskou správou, přes to však zapřísahal, aby
se nikdo nedal uchvátiti temperamentem a ne
dal své nespokojenosti projev činem. A žádného
takového činu nebylo. Persekuce přišla bem
činu, který by ji opravňoval.
Z toho se zdá, že rakousko-německý politik
jehož mínění uloženo v „Obzoru“, zná tužby
Němců vídeňských a snad i jiných. Němci, je
jichž vliv na Balkáně a na blizkém východě
dostal ránu prohlášením turecké konstituce, rádi
by přiměli Rakousko-Uhersko k tomu, aby mu
pomohlo svým vojenským postupem z Bosny
Horcegoviny dále na východ. K tomu potřebují
aby někdo Rakousko-Uhersku zavdal k branné
mu zakročení příčinu aneb aspoň záminku, aby
se postup mohl haliti pláštěm neviny a sebe
obrany. A když se nikdo k tomu nemá, aby r
voluci proti Rakousko-Uhersku dělal, orgány
jeho zatýkají i pro takové důvody, jako že je
den před 33 lety mluvil s nynějším králem
Petrem, a druhý že je tchánem (!) kohos
v Srbsku, kdo je podezřelý ze snu o Veliké
Srbsku.
Kosův
Němec
Petro
Rakousko
Srbsko
Balkán
Bosna
Uhersko
13
article
Ale rakousko-německému politíkovi dlužn
odporovati, když tvrdí, že by všecky velmoe
zůstaly pokojně sedět, kdyby Rakousko - Uhen
sko bez předchozí s nimi dobody začale na Bal
káně vojenskou akci. Než by se kdo nadál
vznikla by evropská válka-
Avšak toho všeho není zapotřebí. Třeba je
pouze, aby Rakousko-Uhersko dalo okupovaným
zemím samosprávu a zemský sněm, aby obyva
telstvo jejich neznepokojovalo, nýbrž uchlácho
lilo a spravedlivým jeho potřebám začost uči
nilo, a potom budou zbytečné řeči o revolue-
i vojenském pochodu do vnitřka Balkánu.
Ovšem jednoho se musí vzdát i Rakousko-
Uhersko, i jeho spojenec Německo: chtít za
každou cenu šířit na Balkáně německý jazyk
„mrav“, jenž už je dískreditován a proslul jak
nomrav.
Ze Záhřeba, 18. srpna. (Kterak Rauel
provokuje Srby.) Hlavní Rauchův orgár
„Ústavnost“, jenž se tiskne v kr. zemské tiskán
ně nákladem všeho srbo- chorvatského národa
píše o Srbech takto: „Srbové jsou strašní šovi
nisté, stejní v Srbsku i ve všech zemích a kr
jich, kde obývají. Jsou jako stvoření k tomu
aby provokovali, tropili výtržnosti, zdvihali po
vstání, loupili, vraždili atd.
A takovou řeč smí si v Rakousko-Uhersku
dovoliti vládní orgán o kterémkoli z národů
který je spoluobyvatelem a rovnoprávným čle
nem tohoto soustátí? Na to není žádný trest?
Tak zneuctěného národa nezastane se žádný
k tomu povolaný, t. j. oficiálný činitel? Tak se
smí mluvit o národě, který dal tomuto soustát
V drobném prodejí
ranní číslo o sobě . . . za g
vdpoladní . . . . . . . za 2b
Ve úlialkách na venkovš
ranní čislo. . . . . .
vdpolodní . . . . . . . . 4l
Inseráty
plati se hotově sapřel.
Předplacení a Inserty přijímá zdminl
straco v Mlarianské ulici č.z
Tam nacházejí se též redakee
Uiskárna a ezpešita „Národnich Lista“
Eukopiny so novracsjí.
Srba
Rauchův
Národnich List
Eukopina
Bala
RakouskoUhersko
Balkán
Německo
Záhřeb
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Mlarianský ulice
14
article
braničáry, tolik vykonavší pro jeho obranu i pro
zesílení jeho armády? A když bán Rauch tako-
vou řeč vede, není provokátorem, není vinní-
kem všeho neblahého, co se nyní děje v jiho-
slovanských zemích, do kterých zasahuje rakou
sko-uherská moc?
Rauch
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 20. srpna.
Praha
17
article
Cařihrad nyni.
Píše dr. Ol. Růžička.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Kiamil paša, předseda prvého ústavníh
ministerstva, téší se všeobecné důvěře, již ob-
čanstvo přenáší i na jeho vládu. Spokojenos
s vládou působí na uklidnění mysli. Dnes skýtá
Cařihrad obyčejný pohled; ruch a šum, který
po vyhlášení konstituce na ulicích panoval, již
pominul, jen prapory, s nimiž si za panujícího
horka vánek ještě pohrává, prozrazují cizinci,
že se zde něco neobyčejného přihodilo. Sela mlik
se koná jako dříve v mešitě Hamidijí; vyhoví-li
sultán obecnému přání, aby slavnost selamliku
přeložil do Stambulu, není doposud známo.
Vojsko bylo na cestě do Iidizu hlučně pozdra
vováno, zvláště oddělení námořní pěchoty, kde
plukovník jásajíct dav vlídně a na všechny
strany se obraceje, pozdravoval. Jak důstojníci,
tak i mužstvo ozdobeno bylo červenobilými pá-
skami na levěm ramení, kteréžto barvy jsou ná-
rodní turecké a zároveň znamení svobody. Na
přiští neděli se zde připravuje velká a skvělá
manifestace v divadle na počesť turecké ústavy.
Vlastenecké proslovy předneseny budou v reči
lurecké a francouzské. Slavnostním řečníkem
bude redaktor Munir Nigniar beg. Pěvecký sbor
zazpívá »ústavní hymnu« tureckou, sestavenou
G. Gurikiopulem. Nyní zde panuje všeobecný klid.
Ola
Růžička
G Gurikiopul
Cařihrad
Selo
Stambul
Iidiz
Hamidija
Munir Nigniar beg
18
article
Příhoda francouzsko-anglická.
Při návštěvě francouzské školní lodi »B -
gajmille« na ostrovu Guernsey udála se při-
hoda, kterou zejména německé listy zaznamená-
vají. Velitel skolní lodi Israel a velitel jiného
v přístavu zakotveného franeouzského korábu
»Borda« vystoupili na břeh a vykonali návštěvu
anglickému guvernérovi. V jejich průvodu byl
francouzský konsulátní agent. Později jménem
guverněra oplatil jim návstěvu anglický kapitán,
provázený poručikem. Proti tomu protestoval
velitel »Bordy« a prohlásil, že oficiální etiketa
požaduje, aby guvernér osobně oplati
návštévu na francouzské lodi. O přihodě
bylo zpraveno francouzské vyslanectví v Lon-
dýně.
Henry Harduin
Smrt zle řádi v řadách francouzských žur-
nalistů. Před několika dny zemřeli Arthur
Cane a Emanue! Arěne a dnes do-
chází telegrafická zpráva o úmrtí vynikajícího
republikánského novináře Henry Hardui na
Zesnulý patřil mezi nejpopulárnější žurnalisty
pařížské, zejména byly oblíbeny jeho krátké,
každodenní chroniky v »Matinu«, v nichž po-
jednával bystře o denních událostech. Jeho styl,
břitký a ironický, učinil ho oblíbeným i obáva-
ným. Harduin dosáhl věku 63 let.
Holandsko chystá se dále k válce.
Holandská vláda uveřejňuje obsah roz-
mluvy, kterouž měl holandský ministr vnějších
Příhoda
Harduin Smrt
Cane
Emanue
Hardui
Matin
Izrael
Lon
Holandsko
20
article
Literatura.
Literatura.
* Jiří Mahen: Ballady. Těžkou formu geniál-
ního Villona, v které vi tolik libovali novoromanti-
kové francouzští a kterou vo Banvilleovi k nám jsem
se pokusil uvésti (Hudba v duši) zvolil si mladý bás-
ník pan Jiří Mahen a užil ji s nevšedním zdarem
ve 20 variacích na thema o látce melancholické, tro-
chu zamlžené, ryze moderní, ale v jádru, v detailech
plné citu a síly a plastiky výrazové. Přijal její pů-
vední typ, konsekventně jej udržel a provedi, takže
jeho růženec erotický tím nabyl zaokrouhleného cel-
ku. Ku prologu a opilogu užil se stejným zdarem
formy rondcaua. Pan Mahen objevil se tu opravdu
básníkem silných a vroucích akcentů, měkkého sně-
nl, protkaného místy teny mužné energie, což jeho
erolice dodává zvláštního půvabu a kouzla.
Mahen
Villon
Banvilleův
21
article
Jest nesporné, že cely úspěch villonovské ballady
spočivá na šťastné volbě refrainu a to nejen na dů-
slednm jeho připínání k celkové vsavbě formy, ale
i na jeho výraznosti, stručnosti a hudební kadencí
V tom měl p. Mahen necbyčejně šťastnou ruku. Jeho
obaty, kterými vede a řídí sloku ke zvolenému re-
fisinu, jsou velmi jemné, místy duchaplné, místy
díktované beze všeho umělkování vnitřním zákonem
opravdového básnického citění. A refrainy samy jsou
celkem lapidarni, lakže se vrývají Jehce v pamět
čtenáre a jsou tax případně scelené, že nikde neunu-
vují. Také ve vnitřní stavbě sloky — nehledíme jen
ku přesné a přísné legice základního vzorce této bl-
lady — manifestoval mladý autor nevšední obratnost.
ba virtuositu. A ještě něco; cyklem těchto ballad uká
zal pan Mahen, že dobre ví, co je umělecká ká
zeň. Není maličkusli, prověsti radu básnických skla-
deb na jediné struně a nestáti se při tom ani jedno-
tvárným, ani neutonouti v pohodlné nějaké manýře
Některé refrainy jeho ballad zní skoro jako sentenc
a vyznívají slavnostně, bez půsy, pravdivě a pře
zvědčivě.
Tak
Mahen
22
article
Tvůj klášter čeká. Vejdi třikrát svatá!...
Pod sněhem plák e nejlíp ukryje....
některé lehce a trochu ironicky:
Ne vítězně. Jen tak — a všelijak..
však měsíc denně jinak zapadá
jině pouhou apostrofou se vrací:
O cesto rozkošná! 6 cesto trnitá!
a opět jiné docela gnomicky
Chce mít svou chvili dneu již budoucnost!
Je těžko určovat zde čísla nejkrásnější. Hluš
neb planě nevyzněla z těchto ballad ani jediná. Ma
me-li přece některé označiti, jsou to čísla 3., 4.,6
7. 9., 11., 13., 14., 16. V halladě 18. mi trochu vad
přechod z jambu v trochei v refrainu
Pan Mahen něco akcentoval svou sbírkou, co po
sud ucházelo — vyjma verše pana Jiřího Karáska —
mladé a líp nejmladší básnické generaci naší a z
jsme mu srdečně vděčn. Kult formy, její co možná
čirou dokonalost. Zvolil si thema dost únké, ale pro-
vedl je vítězné v pevné linii, rukou umělce.
Mahen
Karásek
Ma I
23
article
Jar. Vrchlický
* Osení, knihy mladých čtenářů. Svaz. 1. S va-
topluk Čech: Výbor básní. Cena 60 hal.
Svaz. 2. Konrád Pospíšil: Rok v něme-
cké škole. Cena 50 hal. Nakladatel F. Topi
v Praze 1908. Po hok vzácné sbírce Laichleroě
»Žeň z literatur«, která první přiblížila se ideálu
vzorné knihovny pro mládež, přidružila se v poslední
době Topičova knihovnička »Osení«. Vedena zku-
šeným a v paedsgogických požadavcích obeznalým
redaktorem p. Ad. Wenigem a stylově krásně vy-
zdobena p. Jar. Bendou, slibuje abírka »Osení« ve
svém programu přinésti za přispění předních našich
literátů a paedagogů vedle prací původních i vzorné
překlady děl jinojazyčných. Počálek učiněn šťaslně
Výborem básní Svatopluka Čecha, který po-
řídil Ant. Rambousek. Úhledný svazeček kromě
autografu Čechova, slovníčku cizojazyčných výrazů
a krátkého nástinu života i tvorby Čechovy, obaa-
huje vhodně volený výbor z básní Svatoplukových,
v něm vedle obvyklých ze školních učebnic známých
básní zaťazeny jsou i ukázky velkolepých epos
»Žižka« (řeč Rokycanova) a »Václav z Michaloviee
(Vstup). Jako druhé číslo zvoleny vzpomínky k
Vrchlický
Pospíšil
Laichlero
Topičův
Wenig
Benda
Čecho
Rambousek
Čechův
Svatoplukův
Žižek
Rokycanův
Václav
Čechy
Praha
Michaloviee
24
article
Posſpíšila: »Rok v německé škole«, kní-
žečka, která i při své příliš vtírající se tendenci za-
slouží si všeobecného zájmu. Autor sylě a poutavě
líčí v ní své dojmy, kleré prožil jako priman reál-
ného gymnasia německého v Bejdově a poukazuje na
nebezpečí odnárodnění, jež českému žáku na něme
ckých školách hrozí. Povídka, v níž je plno upřím
nosti a horlivého češství, měla by býti čtena nejer
dětmi, ale též a to zvláště jejich rodiči, aby je uva
rovala před ukvapeným často rozhodnutím v dob
školního zápisu. Jak zřejmo z prvých čísel i dal
šího rozvrhu slibuje »Osení« plniti svoje výchovné
poslání co nejůčelněji. Záleží nyní pouze na čtena-
řích i povolaných kruzích, aby hojným odebíránlm
knihovničku tuto podporovali. Nyní o prázdninách
spíše než kdy jindy naskytuje se přiležitost prohlédnout
domácí i školní knihovny a očisliti je od při
těže i braku. Nespadá tu na váhu nepatrná škod
hmotná, uvážíme-li, jak mnoho duševně se t
zachraňuje. Není laké příčiny, jež by mohla omlu-
viti zachování ošumělých těchto hřbetů, jež otrávily
generace. Rozvoj moderních snah výchovných posílil
i knihkupecký trh publikací, určených mládeži. Vedle
»Žně« a »Osení« také v knihovnách Vilímkových,
knižnici Hračířově i ojediněle najde se dosti ce-
ných příspěvků pro školní knihovny. Doporučoval
by se při výběru bráti více zletele na knihy rel
lexivní, jež učí mládež přemýšlet a nesvád
k nebezpečné dobrodružnosti. Máme dobré překlady
světových děl i krásné kniby písemniciví domácího
Bejdův
Vilímkův
25
article
Vybírejme účelně na obou stranách! Potřebujeme
stejně přispěti k rozmnožení duševních obzorů naší
vyspívajíc generace jako k upevnění jejího budou
cího národního charakteru
Ouido Maria Vyskočil.
* Antal Slašek: „Na rozhrani.“ Roma
V Praze 1908, nákladem J. Otty. Vycház
ve dvouarchových sešitech po 32 halé-
řích. Díl I. — Románu, na který tuto chceme upo-
zorniti z českých členářů vrstvy nejširší, v prvé řadě
také naše politiky a vůbec veškeré řady naší čtoue
inteligence, vyšel prozatím teprve díl prvý, takže ko-
nečný referát si ponecháme teprve na dobu pozdější
Ale už dnes, jak materiál románu jest rozvržen, zá-
kladní myšlenky udány a celá látka jeho rozvržena
vidíme, jaké to bude dílo pro naše sociální poměry
zdravé, výchovné a snad i nanejvýš požehnaně. O
vlastně běží autorovi? O nic jiného, než aby v pou-
tavé formě široce založeného románu ukázal na naše
bědné společenské vychování a konečně i na našt
málo závidění hodnou racovou vlastnost, která nás
ruti o vše možné se starati, všeho možného se zu-
častňovati, roztpylovati se svými zájmy v steré
mnolddy zcela bezvýznamné drobnosti, ale při tom
ponechávati v otázkách slěžejních plné široké pole
našim nejúhlavnějším nepřátelům, Němcům. Autor.
Vyskočil
Slašek
Rom
J Ott
Němec
Praha
26
article
ktery se stal spisovatelem populárním svými „Blouz-
nivci našich hor“, zasahuje nejhlouběji v naši nepod-
nikavost, v raši lhostejnost, s jakou se díváme
na zájmy průmyslové i tam, kde nejenom vlastní in-
teres finanční, ale i národnostní měl by nás uváděii
v nejpřednější řady zdatných pracovníků. Hrdinou ro-
mánu je bystrý český inženýr Ladislav Hronek, muž
vším svým životním založením toužící po postaven
české tevárny na pozemcích svého velice zámožného
tchána. Pednik by prosperoval, jsou tu veškery nej-
krásnější podmínky přirozené i vnějšl, statisíce peněz
ichánových leží ladem — ale ctarý, nepraktický za-
tvrzelec, jehož jediným ideálem je konservativní lpř-
ní na uloženém krejcaru v bance, má kapsy upnuly
co nejtěsněji. Nevidí, že založením české továrny by
byl nesmírně posílen český živel v němectvím ohro-
ženém městě na národnostním pomezí, a vidí-li,j
mu to tak dalece lhostejno, že pocit „jistého uložen
Hronek
27
article
peněz“ nepřekoná racové bázně před možným úpad-
kem továrny. Boj mezi inteligentním zelěm a jín
veden je na nůž, i soudy o patřičnou polovici ženina
věna je tu vyhrožováno —: starý, konservativní Klu-
čák nepovolí. A zalím německý rozpínavec Haupt-
man získává kus půdy za kusem, dluží si české pe-
níze, zakupuje zemi i duše, stává se z české práce
i z českého majetku milionářem, který jednou bude
vévoditi celému kraji, tak jako už dnes vévodí mě-
stu, jež zvolna propadá němectví... A je tu ještč
celá řada výborně zachycených a jadrně karakteri-
sovaných figur: nehledě k oněm německým náhon-
čím a židovským jednatelům, kleří úlisností u če-
ského člověka dovedou všeho, setkáne se tu s tako-
vou galerií našich českých lidi, že je nám u srdce
troko Takový starosla města Konarský, klorý se vo
rukou zaprodává Haupímannovi, aby od konkursu
zachránil svého lenošivého zetě, sportsmanna Jelin-
ka, obchodníka se střižným zbožím; iakový slavite
Haupt
Konarský
28
article
Karas, který se neprozřetelným životem zadlužil pe
krk a který jiného východiska nenalézá, než že s
rovněž upíše německým službám, ovšem že také taj-
ně; takový „národovec“, kupec Luňáček, klerý pro
svoje čelná výborsiví a funkcionářství v národních
spolcích ani neví, jak mu zadlužený majeteček po-
malu uniká v nastražené německé sítě; takoví češl
sedláci, jako Kojan a Hlaváč, kteří druh druhu k vůl
několika stovkám by nejraději oči vyloupali, sna
prato, aby neviděli na to traplivé, pozvolné upadán
v moc rozpínavého německého kapitálu... A je ta
kových bolestných figur v románě ještě velmi mnoho
jiných, veskrze vzácně kreslených a živě na scém
postavených, sludenlů, maloživnostníků, advokátů ..
až zrak přechází a duše se naplňuje trokostí. Nebu-
deme předbíhati ději ani ucelené práci — prolo jer
prozatím upozorňujeme na práci, která by měla byt
v Čechách čtena se zvýšeným zájmem a s dychti
vou, rastřaženou myslí. K románu se vrátímepo
ukončení.
Fz.
Luňáček
Kojan
Čechy
29
article
* František Flos: „Na cestách životem.
Sbírka humeresek, povídek a črt. V Praze-Smíchově
1908, nákladem J. Kotíkovým. Tři svazky, illustro
vané Milošem Slovákem, po 3.— k
František Flos vyrostl z „Národních Listů“, k
v nedělní priloze náleží k nejvítanějším a nejčteněj
ším spolupracovníkům. Má zdravý, přirozený humor
bystrý, jadrný postřeh, a co je na něm nejkrásněj
šího: umí se vzácným životním smyslem pěrem
svým vykresliti svého dobře odpozorovaného hrdin
tak, že si po bílých stránkách jeho knihy vykračuje
iak nenuceně a bystře, jako švihák po hladkých par
ketách. Ve volbě svých hrdinů není Flos ani desí
málo vybíravým; je přesvědčen, že sebe bezvýznam-
nější člověk může státi spisovateli modelem, jen je-li
podán pravdivě a s živým porozuněním pro jeho
význačné a odlišující vlastnosti. Menší polabské mě-
stečko se širým jeho okolím slačí mu také naprosto
aby z jeho nepříliš mnohotvárného, ale jistě že vý
razného ovzduší vylovil nespočetnou řadu svých fi
surek, drobných, ubohých, piltoreskních i směšných
tak jak je přivádí s sebou život a jeho denní kolotání
Flos
J Kotíkův
Miloš Slovák
Praha
Smíchov
30
article
Maloměstská ulice, dvorek domu, síňka či spiž, nej
častěji však rozsáhlá pole, lučiny, les či voda ... ko
jsou asi nejčastější kulisy, do kterých rozestavuje sv
hrdiny. Prostý podělkář, maloobchodník, vandrák
pan fořt s celým tím svým originálním štábem haj-
ných a padháněčů... ale také nějaká ta poměštělá
vídeňská kuchařka, pražský sváteční střelec či prázd-
nin užívající pan profesor — —: hle, takové jsou as
ty jeho „typy“. Ale s nimi umí aranžovati opravdové
koncerty, čiperně je navlékaje na „niť svého hu-
meru“, svojí dobrosrdečné satiry a jemného ironi-
ckého zahrávání. Viděti na první pohled, že auton
miluje tylo své lidi; nestaví se nad ně s pohrdavým.
kantorsky moralisujícím pohledem, uznávaje, že i ty
sečlé a zbídačeié „tvpy“ mají svoje přirozené a mrav
ní právo na shovívavé posouzení, poněvadž prožily
svoji životní krisi nešťastných mnohdy stejně bez
vlastního zavinění jako i bez vlastního přičinění
prožili ti šťastní a milovaní. To je ten krásný a do-
bromyslný rys Flosových obrázků a v něm tkví také
F P.
Flosův
31
article
i jejich cena výchovná
* M. Böhnel. Přátelství. Román dvou přátel.
Nakladatel K. Mikola, Král. Vinohirady. 1908. Cena
1 K 20h
Psychologická povídka, jakou měl asi n
mysli autor „Přátelství“ při tvorbě svého minia-
turního románu, po přečtení jeho knižní prvotiny
zůstává pouze nejasným slibem do budoucna, nebot
to vše, co vypravuje tento „román“ dvou přátel,
v němž podivný marně léčí pošetilejšího, kde se
vraždi, klisí k živolu a opět vraždí, v němž je pln
nedoslovených nálad, překrevnatělých výkřiků a ne-
přirozených psychických sensací, te vše, co panovalo
v dobách, kdy polská moderna kazila naše domání
knihy, dnes dávno již nem uměním. Návrat k Ne-
rudově prostotě výrazu a formy je dnes jediným mož-
ným základem moderní tvorby, vylučujícím přísně
každou mlhavou vznět nálad a chaotický ideový vae
Až p. Böhnel uvědomí si tyto požadavky a očistí svou
mladou vlohu od cizovlivně drsnoty, snad nám pak
napíše něco menšího v pojmu prvého svého románu,
ale hlubšího a přesvědčivějšího v koncepci.
Nemohu také uvěřit, že mladá naše generace
žije opravdu tak, jak v „Přátelství“ líčeno. „Žít —
v tom přec již je sám účel!“ stojí na jednom místě
p. Böhnelovy povídky. Ano, žít, přátelé, ale ne ži-
vořit tak, jak živoří oba reci „Přátelství“. Je snad
mnoho hezkého na mladém vzdoru, ale není v něm
jistě ani síly, ani odvahy. Je to pouhý přechodný
stav, klerý zaviňuje mnohé dělinskosti, jakou také
je román „Přátelství“, při němž možno pouze sou-
hlasiti s názory poručníka jednoho z obou hrdhinů,
který kdesi mezi řečí vyjádřil se o neškodnosti „mla-
dických nápadů“, pokud lze je kontrolovat s roz-
umového stanoviskal
O. M.
M Böhnel
K Mikola
Král
Böhnel
Böhnelův
32
article
* Maryša B. Šárecká: O živolě a dile so-
ohaře Frt. Bílka. Cena 50 h. Nákladem „Roku“ na
Král. Vinohradech, 1908. S přílohou Bílkových
„Slepců.
Slečna Šárecká debutovala před krátkým časem
malou knihou svých lyrických pros: „Stín pad
na duši“, sbírkou, jež namnoze vyznačovala sic
dosud kvna mladé vlohy, ale která přece místy ne-
byla napsána bez jistého talentu.
Nyní vydává mladistvá autorka doprovod a slov-
ní výklad života a díla Fr. Bílka a doznávám
rád, že po stránce formální je tu značný pokrok ku
průhledné pružnosti výrazu a prostotě slavby.
Dojmy vlastní i cizí, jimiž působilo dílo prvního
našeho mystika na obdivovatele a zkoumatele šeho
prací, jsou účelně uspořádány a prosloveny vřele
s úclou.
Děkně vypravená knížečka bude zajisté hledána
cliteli a ptáteli Frt. Bílka peko vhodný průvodce vý-
Maryša
Bílek
Král
Bílkův
Francie
Frt