2
masthead
V Praze, v pátek dne 25. srpna.
Praha
3
masthead
K číslu 233.
číslo v Praze za 2r
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
SII
SII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
8
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Z Londýna, 25. srpna. Z Portsmouthu se
oznamuje toto líčení situace, které prohlašuje se
za autorisovaný názor ruských delegátů. Ja-
ponsko zdánlivě škrtlo nejnepřijatelnější pod-
mínku, totiž onu, týkající se válečné ná-
hrady a vyzývá nyní Rusko, aby severní
polovinu Sachalinu koupilo za
120 mil. liber. Domnělé zjednodušení toto má
býti pro Rusko základem k mírové smlouvě.
Při prvním pohledu zdá se býti nabídka novou,
ale prozkoumá-li se důkladně, shledá se, že je
vlastně totéž, jako návrh, který r ušti
delegáti již odmítli. Bylo by velkým
omylem toho, kdo by se domýšlel, že plnomoc-
níci carovi budou považovati skořápku za jádro.
Fráze o vydání zajatých lodí a o ruské ná-
mořní moci na východě Asie připustilo Japonsko
pouze proto, aby je později zase v zalo
nazpět. Japonské prohlášení, že se vzdá vá-
lečné náhrady, považuje se za dětinské.
Všechno, co Japonsko činí, jest směšován
Sachalinu s otázkou válečné náhrady, při čemž
žádá se válečná náhrada jakožto kupní cena.
Ruské pojímání situace jest tudíž takovéto;
Chce-li Japonsko, může si Sacha-
lin podržeti a uzavříti mír na základě
ústupků, jež budou poskytnuty. Rusko za žád-
ných podmínek a pod žádným pláštíkem ne-
může zaplatiti indemnity.
Z Berlína, 25. srpna. »Vossische Zeitung-
oznamuje z Petrohradu: Naděje na mír pova-
žují se zde jedině pak za oprávněné, jestliže
president Roosevelt zahájí energi-
cké sprostředkování, protože ruská
vláda s ohledem na vnitřní situaci hledí se
vyhnouti jakémukoli ſpokoření v
Portsmouthu.
Z Londýna, 25. srpna. Naděje na
mír posuzují se zde příznivě, rov-
něž tak v Novém Yorku. Není dosud
známo, jakou odpověď car dal americkému vy-
slanci pro Roosevelta, ale proslýchá se z Oyster-
baye, že president má plnou dův ě r,u
Roosevelt
Londýn
Portsmouth
Rusko
Sachalin
Asie
Japonsko
Sacha
Berlín
Petrohrad
Nový York
Oyster
Vossische Zeitung
9
article
v možnost kompromisu mezi ruským a japon-
ským stanoviskem. Současně Vitte opětovně
projevil ochotu, vyhověti Japonsku a vyjíti mu
co možná vstřic. Vitte telegrafoval osobně
carovi, aby mu poslal příslušné nové instr ukce.
Smlouva o dopravu zajatců nazpět
do Ruska.
Z Berlína, 25. srpna. „Berliner Tagblatt“
oznamuje ke zprávě, že ruská vláda zahájila již
jednání s paroplavební společ-
ností za účelem dopravy ruského voj-
ska z východní Asie: Smlouva mezi se-
veroněmeckým Lloydem a ruskou vládou u za-
vřena byla již před několika mě-
síci a při uzavření míru nabude zvýšeného vý-
znamu. Podle smlouvy, při které jde zvláště o
zpáteční dopravu Rusů, kteří se octli v japon-
ském zajetí, zavazuje se Lloyd, že v případě,
že by ruská vláda chtěla toho použíti, poskytne
k disposici také své parníky. Ruská vláda jest
dále oprávněna najmouti parníky také jiných
společností, jestliže by materiál severoněmeckého
Lloydu nedostačoval. Za dopravu jedné osoby
bude se platiti 155 rublů.
Lloyd
Rus
Japonsko
Rusko
Berlín
Asie
Berliner Tagblatt
10
article
Z mandžurského bojiště.
Z Londýna, 25. srpna. »Daily Telegraph«
oznamuje z Nučvanu: Generál »Lině v ič
sesiluje své vojskona krajním
pravém křídle. Myslí se, že se pokusí
rozděliti Japonce na dva nebo tři od-
díly a donutiti je, aby obrátili svou pozornost
na levý bok. Četní Rusové se vzdávají. Re-
volucionářský duch v armádě za-
sahuje již i k vyšším důstojníkům. Dochází k
častým šarvátkám. Hlídky nepřátelské jsou často
vzdáleny toliko 50 metrů.
Srážka parníků japonského a
anglického.
Z Londýna, 25. srpna. (C.-B.) »Daily Te-
legraph« sděluje z Tokia: Parník »Kinjomaru«,
vraceje se s mužstvem z bojiště do Japonska,
narazil v noci 24. t. m., když byl v 10 hodin
večer opustil Moji, poblíž Gimajuny na anglický
parník »Baralong« a ponořil se v třech minu-
tách; 126 mužů a 1 major se utopilo. Anglický
parník »Goltmouth« zachránil 19 mužů z »Kin-
jomaru« a dopravil je do Moji.
Různá sdělení.
Z Londýna, 25. srpna. (C.-B.) Dle sdělení
»Morningpostu« z Portsmouthu žádá prý Ja-
ponsko 120 millionů liber jako mí-
rovou cenu, kdežto Rusko chce zaplatit jen
50 mil.
»Times« sdělují z Portsmouthu z hodno-
věrného pramene, že poslední návrh Japonska
o Sachalinu a válečné náhradě dlužno za ulti-
matum považovati.
Japonec
Rus
Morningpost
Londýn
Re
Tokio
Japonsko
Portsmouth
Rusko
Sachalin
Daily Telegraph
Daily T
Times
11
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Nové nepravdy zahraničního tisku.
Z Petrohradu, 24 srpna. (C.-B.) Sdělení
zahraničních listů, že mužstvo 1. gardového
pluku husarského v Carském Selu předevčírem
vyhodilo své poddůstojníky, jest, jak sděluje
»Petrohradská tisková kancel.«, úplně vymyšlena.
Stejně nepravdiva jest zpráva, že v Moskvě za-
tčeno 20 důstojníků pro politické agitace.
Rus
Petrohrad
Moskva
13
article
Z Petrohradu, 25. srpna. »Rus« oznamuje,
že na četných k smrti odsouzených provinilcích
v poslední době nebyl rozkaz vykonán s ohle-
dem na nastávající amnestii. Také vrah Pro-
kop dostal milost a odsouzen toliko k nucené
práci.
Varšavská všeobecná stávka.
byla opět hádankou samým Polákům, kteří ne-
věděli, oč jde emisařům. Ti chtějí neklid, an-
archii v zemi, jsou najatí lidé, jak sděluje
„Oziennik Poznaňski“, kteří za tři ruble půjdou
s nožem na každého, koho jim komitét určí.
Za důvod pro stávku uváděno též, že de-
monstrace čelí proti carskému manifestu, poně-
vadž jest kompromisem mezi vládou a majet-
nými třídami. Výhrůžkami donucován lid ke
stávce. A vládní orgány? Nic nedělaly, jak si
stěžuje polský tisk, a kdyby byly zakročily, hned
by byl křičel o růském útisku!
Klidnější Poláci vystihují již taktiku ruské
vlády, jež soudí takto: Jen ať se Poláci co nej-
více mezi sebou perou a vraždí, poměry takové
stanou se posléze nemožnými, že sami Poláci
budou prosit o ochranu před polskými terroristy
ruskou vládu a tak lehce dodělá své dílo.
Polák
Poznaňski
Petrohrad
Rus
15
article
„Račte dále...“
16
article
Toho večera litovala paní Kornelie Sarto-
fová, že šla do divadla. Neměla ani tušení, že
to je takový frivolní kus. Cítila, jak právě při
místech nejchoulostivějších pátravě zabodávají
se do tváře její zraky několika sousedů, jakoby
chtěly vyčísti, co ona pikantnostem jeviště říká.
A zrovna provokativně ji stopoval s kukátkem
v ruce nějaký plešatý protiva z lože, který ani
na chvíli s ní očí nespouštěl. Vrhla mu několik
povržlivých pohledů, ale marně. I rozhodla se,
že po druhém jednání z divadla odejde. Jak
opona spadla, opustila své křeslo a všechna po-
hněvána, dala se kvapně obléknouti gardero-
biérkou a odcházela. U východu z divadla však
setkala se opětně se slídivými zraky onoho pro-
tivy z lože. Byl také na odchodu, patrně, aby ji
pronásledoval. Sotva že učinila několik kroků.
viděla, že skutečně k ní jde. Jaká neslušnost
Co si o ní myslí? Jako každá žena příliš dobře
vytušila, že neběží tu o náhodu, nýbrž o úmysl.
Aby však si byla zcela jista, vešla do cukrář-
ského krámu a dala si zde zmrzlinu. Zdržela se
schválně hodně dlouho, ale když vyšla, zpozo-
rovala neznámého dotěravce u průjezdu nejbliž-
šího domu. Čekal na ni. Toť přes příliš! Zmírnila
krok, aby ji došel, zahájil snad rozhovor a pak
aby mu mohla říci do očí, že je to nestoudnost
pronásledovati osamělou slušnou dámu ve ve-
černí chvíli na ulici. Ale jak zmírnila tempo
chůze, dotěravec učinil podobně a stále zůstával
o deset, patnáct kroků pozadu.
„Kde všemu je zbabělcem,“ zlobila se ma-
dame Kornelie a uvažovala, co by měla činiti.
Sarto
Kornelie
17
article
Obrátí-li se na strážníka, popře dotěravec, že
jde za ní a prohlásí ještě, že jest to od ní
domýšlivost. Anebo — možná, že strážník na-
bídne jí svůj průvod a pak? Oh, dojista by ho
odmítla! Co kdyby ji potkal někdo známý se
strážníkem? Mohl by si pomysliti, že ji vede.
Za takových myšlenek došla cestou k domovu
do tmavší a užší ulice. Podle kroků slyšela, že
dotěravec kvapně se jí blíží. Srdce v ní tlouklo
hněvem, úzkostí i lítostí. Což bude-li neodbyt-
ným? Ještě dvě ulice dělily ji od domova, když
neznámý ji došel a oslovil jako Faust Markétku;
„Slečno krásná, smím vás doprovoditi?“ Horký
růměnec polil její tváře. Má ji za slečnu! Hle,
není-liž to stejná nestoudnost, hledět takovým
způsobem se seznámiti? Mezi slušnými lidm
takovéto zvyky nebývají. Dojista má ji za de-
mimondku... Myšlenka ta paní Kornelii přiro-
zeně svrchovaně urážela. Pomstí se mu! Zvláštn
nápad šlehl jí hlavou.
„Jak je vám libo, pane,“ prohodila pokud
možno vlídně, „ale nemám již domů daleko ..
„Tím lépe,“ odtušil záletník.
Madame stěží se přemohla, aby nevybuchla
Ještě několík kroků a je doma. Viktor ho jistě
zpolíčkuje a dá zavřít.“
Vešla do průjezdu, přeběhla schody a sta-
nula přede dveřmi svého bytu. Dotěravec na
okamžik' se zarazil.
„O, jen račte dále!“ zvala ho vlídné pan
Sartofová a stiskla knoflík zvonku. Služebný
duch otevřel a na prahu znovu zvala Kornelie
pána dále... Vešel, služka dvéře za ním uza-
vřela a ukázala mu do osvíceného pokoje, kamž
„slečna“ právě byla vkročila.
Když překročil prah i tohoto pokoje, div
se neskácel. Za stolem četl kdosi noviny.
Faust
Markétka
Viktor
Sartofová
Kornelie pán
Kornelie Giro
18
article
„Nějaký pán přeje si s tebou mluvit, muži,
pronesla paní Sartofová a zlehka se uklonivši,
odešla do vedlejšího pokoje. Postava za stolem
se zvedla a šla vstříc neznámému, který v tak
neobvyklou hodinu chodí na návštěvy.
„Aj —“ zaznělo to udiveně pokojem, „náš
pan rada?! Jaká to vzácná návštěva!“ divil se
užaslý pan Sartof.
Pan rada přál si v té chvíli, aby podlaha
s ním se probořila a pochovala jej v ssutinách.
Jeho přidělený sekretář pan Sartof byl chotěm
pronásledované dámy! Dobře, že mu sekretář
přistrčil židli, sice by se byl skácel.
„Odpusťte, pane kollego — já tento —
vlastně ani nevím, jak mě to napadlo,“ koktal
v báječných rozpacích, lapaje po nějakém ná-
padu. „Byla to ode mne smělost v tak pozdní
chvíli, ale opravdu, nevěděl jsem . ..
Sekretář byl také v rozpacích. Takhle na-
dobro spleteného pana radu ještě jaktěživ ne-
viděl. Ke všemu otevřely se dvéře a vešla jimi
paní Sartofová. Fatální situace! Na štěstí se-
kretář ujal se slova a představoval: „To je moje
ženuška a to je náš pan rada Carnier . ..
Teď byla překvapena i paní Kornelie. Ta-
kového obratu opravdu se nenadála. Když ale
podávala ruku radovi, ucítil tento zvláštní stisk
a z očí, její vyčetl, že ho nezradí. Rozvaha se
mu vrátila a hlavou bleskl mu nápad.
„Abych vám vysvětlil, pane kollego, proč
vlastně v tuto dobu jsem přišel: prosím vás
o prokázání přátelské služby v kritické situaci.“
„Snad na souboj, pane rado?“ žertoval se-
kretář.
„Horší, drahý příteli! Žena mi odjela do
lázní, zavřela byt, vzala s sebou klíče od patent-
Sartofová
Aj
Sartof
rada
Kornelie