Obmezené volební právo. Z Portsmonthu, 25. srpna. Jak byla igno- rována města při volebním zákonu pro městské dumy, vysvítá z těchto dat: V Kyjevě, který má okrouhle 247.000 obyvatelů, má jenom 7000 osob právo volební; v Oděsse se 405.000 obyvateli jest jenom 7000 voličů;v Moskvě, která čítá 1,050.000 obyvatelů, není jich ani 11.000; v Petrohraděs půldruhým millionem obyvatelů jest jenom 950 voličů. Jak velké kruhy obyvatelstva vyloučeny jsou z volebního práva, svědči okolnost, že teprve ten, kdo platí nájemné z bytu 1880 rublů, má právo volební. Nepokoje v kurské gubernii. Z Berlína, 25. srpna. »Lafan. kanceláře oznamuje z Petrohradu: Guvernér v Kursku, generál Sverbějev byl zbaven své ho úřadu, protože nedovedl uklid- niti nepokoje v gubernii. V 26 osa- dách sbořili obyvatelé vládní bu- dovy a spálili seznamy osob vo- jenskou službou povinných, které vypracovány byly k mobilisaci. Z různých částí gubernie oznamují se požáry lesů. Ško d öbnáší několik millionů rublů. Dvě třetiny statkářů z Kurska uprchly do Švédska a Německa. [Car proti revolučním zjevům. Z Petrohradu, 25. srpna. (»Spb. Ag.«) V městě Balašově sešlo se k poradě několik újezd. lékařů, kteří se zřekli demonstrativně své služby, při čemž došlo k výtržnostem luzy. Jak nyní sděluje policejní oddělení, byli původci výtrž- ností soudu dodáni. »Vládní Věstník« sděluje k tomu, že car k zprávě Trepovově o tom při- pojil poznámku: Revoluční zjevy ne- smí nikdy více býti trpěny a také se nesmí trpěti svévolné řáděni luzy. Generál Stesselj žalovati bude některé redaktory petrohiradské pro utrhačné vypsání a ocenění činnosti generála za obléhání. Manželka gen. Stesselja zakoupila si na své jméno v Petrohřádé dům za 240 tisíc rublů.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Povýšení prořessoři. z Vídně, 25. srpna. Ministr kultu a vyu- čování povýšil do VIII. třídy hodnostní profes- sora na státním učitelském ústavu v Brně Jin- dřicha Pöhla a Rajmunda Reidla, pak pro- fessora na učitelském ústavu v Bohumině Eduarda Prošká a Karla Muths am a Opavě. Vitte do Karlových Varů. Z Karlových Varů, 25. srpna. Ze spolehli vého pramene se proslýchů, že ruský ministr Vitte po návratu z Ameriky odebéře se do Kárlových Varů ke Bnedělnímu léčení. ního zámku a já teď nemohu domů. Ke všemu nevzal jsem ši ani tolik peněz, abych mohl spát v hotelu. Pan šekretůř i jeho paní dali se do hlučného smíchu. „A to je pěkný malér. Jen když nestalo se nic horšího, pane rado. Těší mne nevýslovně, že jste se obrátil na mne — prosím, můj byt je vám k disposici... Račte docela jako doma udě- lati si pohodlí . .. Nové rozpaky zmocnily se pana rady, čím čtveračivěji se paní sekretářová usmívala. „Oh, ne, ne, milý příteli, nikdy laskavosti vaší nepoužiji — to by bylo pěkné, ještě tak ob- těžovat. Chtěl jsem vás jen prosit, abyste m půjčil na hotel.“ „Ale, pane rado,“ namítal sekretář, „bude nám ctí, když našeho pohostinství přijmete. Vid. ženuško! Nuť taky trochu pana radu, aby u nás „No, ovšem že, pane rado, kam byste chodi na noc! A do hotelu zvlášt. Pan rada nebyl ale k přemluvení. „Tedy aspoň trochu čaje od nás přijmete“ „To ano. A když pan sekretář odešel do kuchyně. aby poručil služce postaviti samovar, použil pan rada těto chvíle a pronesl k usmívajíeí se ma- dame: „Potrestala jste mne, milostivá, strašlivě, ale zaslouženě. Stačí vám ta satisfakce?? „O, ano, zúplna,“ s poťouhlým úsměvem Leporello. přisvědčila madame. spal.

Uherská krise. Z Pešti, 25. srpna. Baron Fejérv áry byl tázán včerá odpoledne po svém příjezdu do Pešti spolupračovníkem »As Ujsagu« o výsledku jednání v Išlu. Ministerský předseda polo žer tem odpověděl: Nepotřebuji dáv at žádného prohlášení. Velectěná koalice nepovídá také nic o svých plánech a takž ani já nechci o nich ničeho říci. Protože nedostal jsem rozkaz od koalice, nemohl jsem u koruny požadavky její zastupovati a následkem toho musil jsem míti na zřeteli toliko zájmy země. Z Išlu, 24. srpna. (C.-B.) Bývalý uherský finanční ministr Ladislav šl. Lukacs byl při- jat dnes dopoledne eísařem ve slyšení. O po- lednách byl pak přiját nejvyšší hofmistr kníže Montenuo vo. Pojišťování proti škodám, způsobeným povstáním. Z Berlína, 25. srpna. Z Petrohradu ozna- muje »Vossišche Zeitung«! Moskevský bursovní spolek navrhl, aby pojišťovací společnosti přijí- maly pojištění přoti povstání k zaji- štění zboží a nemovitostí. Společnosti jsou s tím celkem srozuměny a zažádaly o úřadní svolení. Z Mnichová výpovězený švédský literát. Z Frankfurlu, 25. srpna. »Frankfurtee Zeitung« oznamuje z Mnichova, že známý švédský spisovatel Ola Hansson a jeho 15- letý syn byli z Mnichova vypovězeni. Hans- sonova manželka, spisovatelka Laura Marhol- mová, která před nějakou dobou dopravena byla do blázince, bude úřadně poslána do Švédska. Švédský konsul odmítl žádost Hanssonovu, aby chránil jeho zájmy-

Telegrafloké zprávy. Z úřadního věstníku Z Vídně, 25. srpna. (C.-B.) Úřadní list úveřejňuje sankcionováný zákon ve příčině změny zákona o daní z budov. Úradní list uveřejňuje nařízení ministra kultu a vyučování v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 11. srpna 1905 ve příčině užnání cizích zvěrolékařských studit a diplomů. Ministr kultu a vyučování vydal výnos ve příčině změny čl. 1. ministerského výnosu ze dne 29. června 1882 o theoretických státních zkouškách v Praze. Počínaje studljním rokem 1905—1906 zřizuje se při zachování dosavadní jednoty obou státních zkušebních komisí judi- ciální a státovědní v Praze pro každou tamější universitu zvláštní státní zkuše bn komiše historicko-právníse sa- mostatným předsedou a místo- předsedou. Ústanovení o zkušebních in- strukcích, obsažená v ministerském výnosu ze dne 23. září 1896, platí úplně pro každou z obou historicko-právních státních zkušebních komisí.

Ministr kultu a vyučování jmenoval řád- ného professora české university v Praze, dvor- ního radu dra. Emila Otita předsedou a řád. prof. téže universitý dvorního radu dra. Jaro- míra Haněla místopředsedou historickoprávní státní zkušební komise při češké universitěv Praze a ř. prof. na německé universitě v Praze dvor. radu dra. Horáce Krasnopolského předsedou a řád. prof. na této université dvor. radu dra. Josefa Ulbricha místopředsedou státní zkusební komise historicko-právní při ně- mecké universitě v Praze. Ministr kultu a vyučování povýšil následu- jící professory na státních ústavech pro vzdé- lání učitelů a učitelek do 8. služební třídy Karla Tilla v Chebu, okresního školního in- spěktora Viléma Fischera v Chomutově, Eduarda Hartmanna ve Střibře, Bohumira Pateru v Praze a Frantiska Ruffer av Soběslavi. Valná schůze spolku Gustava Adolfa. Ze Sibíně, 25. srpna. (C.-B.) Za velkého účastenství obyvatelstva celého území Sasy oby- dleného konala se zde včera valná hromada spolku Gustava Adolfa. Sjezd byl zahájen slav- nostními bohoslužbami, načež následovala valná hromada. Potom uspořádána byla hostina. Č- saři byl odeslán holdovací telegram. Odpoledne byla schůze saského spolku žen a spolku lékařů.

Otázka marocká. Z Paříže, 24. srpna. (C.-B.) Kdyby Ma- rokko odmítlo dáti Francii zadostučinění, opustil by — nehledě ku projevu vojenskému — ve- škerý personál francouzského vyslanectví Ma- rokko. Ze Sv. Sebastianu, 25. srpna. (C.-B.) Předseda ministerstva Montero Rios pro- hlásil za rozmluvy s německým velevyslancem šl. Radowitzem, že nedostal žádné pro- testní noty o zatčení Alžírana Elmlaina. Před- seda ministerstva sdělil dále velevyslanci, že dostal od všech mocností souhlasící odpověď na dotaz Španělska, zdali pro tento případ mají platiti ustanovení smlouvy madridské z r. 1880. Z Paříže, 25. srpna. (C.-B.) Jan „Matin“ oznamuje, dostal francouzský vyslanec St. René Taillandier rozkaz, žádati za propu- stění Alžírana Bunziana do 24 ho- din a za zaplacení odškodného. V případě nevyhovění žádosti této opusti vy- slanectvo Fez. List dodává, kdyby bylo třeba jiných opatření, že dá asi Rouvier přednost vojenskému zakročení na hranici alžírské. Dle „Journalu“ sáhlo by se nejprve k demonstraci lodstva. Kníže bulharský. Z Paříže, 25. srpna. (C.-B.) Jak »Figaro« oznamuje, bude kníže Ferdinand bulharský, který navštíví za někollk týdnů presidenta Loubeta, přijat stejně jako král španělskýa královští manželé italští v paláci ministerstva zahraničních záležitostí. Za jeho pobýtu bude knížetí Ferdinandovi přikázána zvláštní čestná služba.

Denní zprávy. — O jazykových nařízeních pro Slezsk prolétla dnes z vídeňského pramene zpráva, kterouž, jak zřetelno, má býti ve Slezsku zahá- jena opětně kampaň německého znepokojení. Zpráva sděluje, že se konají předchozí práce, směřující k vydání jazykových nařízení pro Slezsko a mající prý účel uklidniti rozčilení slezských Čechů, způsobené přeložením opav- ských parallelek, jak di německá verse. Ná- sledkem memoranda, zaslaného vládě od českých advokátů, výzváni všichni soudní přednostové ve Slezsku, aby podali dobrozdání na základě sděleného jim memoranda českých advokátů a vyjádřili se současně o návrhu jazykových na- řízení, jim doručeném. Taková dobrozdání prý již došla a čásť jich přisvědčuje k vydání jaz. nařízení pro soudy slezské. V kruzích zasvěcených oče- kává prý se vydání jich nejpozději dnem 1. ledna 1906. Německé zprávy sdělují, že mezi

Němci slezskými panuje »veliké rozčilení«, ze- jmena u opavského zemského soudu nad tím, že tu zavedeny již opravdové zkoušky jazykové způsobilosti jednotlivých úřadníků. O táboře ně- meckém sděluje opavská zpráva »Prager Tag- blattu«: sObranně hnutí Němců proti tomuto novému vpádu do německé nacionální držhvy (11) nasadilo neobyčejně silně. Již předvčírem ko- nalo se shromáždění něm. důvěrníků, jehož súčast- nili se zástupcové všech tří německých stran. Usne- seno výpraviti k správci zemské vlády deputacia ta dostavila se k němu již včera dopoledne a va- rovala vůči velkému rozčilení Němců před vydáním jazykových nařízení. Správce zemské vlády pro- hlásil, že není o stavu záležitosti informován, že však neopomene ústřední vládě podati zprávu o velkém rozčilení Němců. Zároveň žádal deputaci, aby pečovala o to, aby klid v Opavě po- rušen nebyl. Dále bylo usneseno ve schůzi něme- ckých důvěrníků, aby na den 28. t. m. švoláno bylo velké shromáždění lidu do Opavy, jež obe- sláno býti má všemi německými městy ve Slezsku.

Říš. posl. Sommer byl telegraficky výzván, aby se okamžitě vydal k ministru spravedlnosti dru. Klei- novi a odb. přednostovi dru. Bleylebenovi a neza- nechal u nich pražádných pochybností o tom, že slezští Němci způsobem nejrozhodnějším se vydání těchto jazykových nařízení oprou, takže jich odpo bude ještě důraznější než v záležitosti parallelek.« Zprávy týto nemůže český člověk přijati jinak leč s největším rozhořčením, o jehož ne- ličenosti u porovnání s pověstným slezským roz- čilením, k němuž má, jak se zdá, dv. rada Marenzeller v opavském vládním domě, jak už nepochybno, docela spolehlivý regulativ v ruce, není žádného sporu. Koalice c. k. zemské vlády s opavskou ulicí uzřejmila se zvláště scénou deputace důvěrníků u tohoto výborného politi- ckého správce Slezska a jeho rozmluva s důvěr- nictvem deputace není dokonce bez drastické komiky, té ovšem musí český lid a to nejen slezský rozuměti jako bezohlednému posměchu jeho právům způsobenému. Dvorní rada v zem- ské vládě opavské ujišťuje, že podá centrální vládě do Vídně zprávu o německém »rozčilení« a významným pohybem svého obrví ukládá vůdcům opavských krakelerů péči o klid v Opavě. Týmž lidem, jimž bylo dáno tak bez obálu na srozuměnou, že opavské pobočky české zrušeny jenom následkem jich famosního zastaveníčka v předvečer 18. srpna roku loň- ského a pohrůžky sesílenou jeho letošní rep-