V rraze, v sohdtu dne 19. srpna.

K či-u 227.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARUDNÍ

Číslo v Praze za 21 a na venkově za 3h

LSII Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.

Válka. K mírovým poradám. Z Vídně, 19. srpna. Pařížský zpravodaj „Neue Fr. Presse“ sděluje rozmluvu, kterou měl s vynikající diplomatickou osobností, jež jest dobře zpravena o názorech a smýšlení v Petro- hradě a Tokiu. Jsem o tom přesvědčen, pravil diplomat, že porady v Portsmouthu po- vedou k míru a nezmýlí mne v tom pessimisti- cké zprávy posledních dnů. Také jsem přesvěd- čen, že v příčině dvou hlavních požadavků ja- ponských docílena bude dohoda a můj názor opírá se o tuto skutečnost, která snad není dosud známa: Hned v době, kdy president Roosevelt se snažil, aby došlo k mírové konferenci a vy- jednával s kabinety v Tokiu a Petrohradě, tázala se japonská vláda u něho, zdali jest přesvědčen, že Rusko opravdu přeje si míru. Japonský ka- binet sdělil již tenkráte presidentu Rooseveltovi důvěrně podmínky, za kterých Japonsko jest ochotno uzavříti mír a požádal jej, aby si zjednal jistotu o tom, zdali Rusko jest ochotno vejíti v jednání o 2 hlavních požadavcích Japonska, t. j. o odstoupení ruského území a zaplacení válečné náhrady. Japonská vláda presidentu Rooseveltovi zároveň prohlásila, že nepřijalo-li by Rusko těchto dvou podmínek, veškeré jednání jest zbytečno. Jaká byla odpověď, kterou dal Roosevelt japonské vládě, není mně známo, ale fakt, že ke konferenci došlo, nasvědčuje, že informace, které dal Roosevelt, Japonce uspo- kojily tou měrou, že svolili k vyjednávánía jmenovali své plnomocníky.

Z Londýna, 19. srpna. »Daily Telegraph« oznamuje: Je jisto, že nikdo nevěří, že by po rady byly definitivně zmařeny. I největší pessi- misté mluví jenom o možnosti, že dosavadní jednání jest toliko důležitou předběžnou roz- pravou, po které bude následovati později nová konference, kdežto optimisté věří, že delegáti zjednají si od cara a mikada informací, načež že se podaří zjednati vhodnou formuli, při čemž by po připadě některý mocný stát jako rozhodčí soudce zasáhl mezi obě strany.

Z Londýna, 19. srpna. »Central News« oznamují z Nového Yorku: Rusko jest ochotn odstoupiti Sachalin s podmínkou, že se Japonsko zaváže, ostrova neopevňovati. Z Petrohradu, 19. srpna. Petrohradský dopisovatel »Matinu« oznamuje: Vrátil jsemse právě z Petěrhofu. Osobní dojem můj jest ten, že prodlužovací taktika mírového jednání slouž Rusům výhradně k tomu, aby domohli se pře rušení mírového jednání, za které by potom byli Japonci morálně zodpovědnými. V Petěrhofu není vůbec nikoho, kdo by věřil v možnost Z Berlína, 19. srpna. Z Portsmouthu ozna- muje Lafan. kancelář: Porada židovských ban- kéřů amerických s Vittem trvala přes 2 ho- diny. Týkala se, jak se určitě prohlašuje, otázky židovské a nešnázi, se kterými bojují Židé v Rusku. Bankéři prohlásili na dotaz, co bylo účelem jejich návštěvy, že se přimlouvali za emancipaci ruských Židů, která se stala nyní otázkou mezinárodní. Pro případ, že by nebyla záhy uspokojivě vyřízena, jsou američtí Židé nakloněni změniti své styky k Rusku. Vitte vyloučil důvody, které mu zabraňovaly v tom, by emancipaci Židů provedl zároveň s posta- vením sektářů a jinověrců o Velikonocích to- hoto roku. Pravil, že úřady by takové reformy nebyly provedly a že raději rozřešení této otázky ponechal příštímu lidovému zastupitelstvu. Z Paříže, 19. srpna. Zpravodaj »Echo de Paris« sděluje, že car včera , večer obdržel dlouhý telegram z Ameriky a že pak povolalk sobě hr.Lamsdorfa, s nímž radil se dvě hodiny. Přes to, že bylo pak již pozdě v noci, dostavil se ještě ministr vnitra, vátky a financí do Petěrhofu. Ministr války přinesl dva dlouhé telegramy generálů Kasbeka a Linévice míru.

Z Portsmouthu, 19. srpna Porady mírové konference budou přerušeny tak dlouho, ažz Petrohradu a Tokia dojdou direktivy pro jed- nání mírových delegátů v otázce odstoupení Sa chalinu a válečné náhrady. Car do Moskvy. Z Petrohradu, 18. srpna. Proslýchá se, že car odebeře se dne 28. t. m. do Moskvy. Očekávaný carský manifest. Z Berlina, 19. srpna. „Vossische Zeitung oznamuje z Petrohradu ze dne včerejšího: Ma- nifest carů v bude již zejtra sdělen prostřed nictvím telegrafní agentury do ciziny. Volebn zákon o zastupitelstvu lidu jest pro nízký volební census lepší než se čekalo, manifest sám však neuspokojuje. Je málo jasný. Napjctí ve veškerém obyvatelstvu jest nevy- líčitelné.

Říšská duma. Z Petrohradu, 18. srpna. (Zpráva »Petro- hradské telegrafní agentury «.) Dnes uveřejněn byl císařský dekret o za- vedení říšské dumy (Gosudarstvennaja duma). jež míti má povahu dumy stát ní. Hlavní ustanovení tohoto dekretu jsou: Článek I. Duma jest povolána, aby spolu- působila při sdělávání a přípravném zkoumání osnov zákonů, kteréž dle základních zákonů říšskou radou procházejí nejvyšší samovládné moci k potvrzení se před kládají. Článek II. Duma sestává ze členů, jež obyvatelstvo císařství na dobu pěti le volí dle zvláště stanovených volebních před- pisů. Článek III. Na základě císařského rozhod- nutí může býti duma ještě před uplynutím zá- konodárného období rozpuštěna, avš ak týž úkaz musí určiti dobu nových voleb. Článek; IV. Doba každoročních zasedání prázdnin stanoví se císařským dekretem. Článek V. Práce své vykonává duma plných schůzích a ve schůzích vý born. Článek VI. Duma musí mítí nejméně čtyři výbory a smí jich čítati nejvýše o sm. Každý výbor má nejméně 20 členů Duma sama stanoví přesný počet svých výborů a členů těchto výborů. Článek VII. Ku platnému usnášení jest po- třebí, aby v plných schůzích aspoň třetina všech členů dumy a ve schůzích výborových aspon polovina členů výboru byla přítomna.

Článek VIII. Náklad na udržování dumy hrazen bude z císařského pokladu. Článek IX. Duma volí si ze svého středu předsedu a mistopředsedu na do- bu jednoho roku. Po uplynutí této doby mohou býti titéž funkcionáři znovu voleni. President koná svoje funkce, vyjma případ ve článku III. uvedený, až do zvolení presidenta nového. Pro poslední rok každého zákonodár- ného období zvolený předseda úřaduje až do konce pátého roku. Předseda a za jeho nepří- tomnosti místopředseda podává císaři zprávu o činnosti říšské dumy. Článek X. President dumy podává vládnou- címu senátu zprávu o činnosti říšské dumy. Článek XI. Předsedové výborů volí se v výborech ze členů výboru na dobu jednoho Článek XII. Základní a zásadní otázky, jež čínnosti říšské dumy se týkají, projednávají se ve zvláštních, konferencích, ve kterýchž se zúčastňují místopředseda dumy, předsedové vý- borů, sekretář dumy a jeho zástupce — z předsednictví presidenta dumy. Článek XIII. Členové říšské dumy nastupují ve svůj úřad složením slavné přísahy, jež ko- nána bude dle předepsané formiule. roku.

Článek XIV.: Členové dumy mají úplnou svobodu smýšlení a slova ve všech kompetenci dumy příslušících otázkách. Článek XV.: Členové dumy mohou býti své svobody jen na základě soudcovského na- řízení zbaveni a pro dluhy nemohou býti za- tčeni Článek XVI.: Členové dumy mohou svůj mandát složit, musí se však usnesení to písemně ohlásiti presidentu dumy. Článek XVII.: Každý člen dumy ztrácí svůj mandát v těchto případech: 1. Při ztrátě práv jako ruský občan. 2. Při vstupu do ak- tivní vojenské služby nebo do státní služby jako úřadník s fixními příjmy. 3. Při ztrátě aktiv- ního práva volebního. Článek XVIII.: Každý člen dumy ztrácí mandát ipso iure v případech uvedených ve vo- lebním řádu. Článek XIX.: Každý člen dumy ztrácí do- časně právo zúčastniti se schůzí, je-li pro ně- který zločin ve volebním řádě uvedený nebo jiné delikty, jež mají vyloučení z vykonávání mandátu ipso iure v zápěti, soudu vydán anebo je-li za insolventního vyhlášen, pokud způsob insolvence není vysvětlen. Článek XX. Členové dumy jsou za delikty spáchané za vykonávání svých funkcí jako ta- kových nebo v souvislosti s tím zodpovědni v témže způsobu a podle týchž pravidel jako členové říšské rady. Článek XXI.: Ztráta mandátu pro člena dumy, jakož i dočasné vyloučení jeho ze schůzí závisí od senátu. Článek XXII.: Otázky v předchozím článku uvedené položí se na jednací pořad vládnoucího senátu na základě sdělení presidenta dumya rozhodne se o nich v prvním departementu říšské rady prostou většinou hlasů. Článek XXIII.: Členové dumy dostanou ze státního pokladu po dobu zasedání 10 rublů denně; mimo to dostanou zaplaceny dvakráte ročně cestovní výdaje za jízdu od jich bytu do Petrohradu a zpět, při čemž se účtuje pět kopějek za verstu.

Článek XXIV. Ministři a přednostové růz- ných ressortů nemohou býti členy dumy, ale mají právo býli schůzím přítomni a podávati vysvětlení o otázkách, do jich ressortů spadají- cích, buď osobně nebo prostřednictvím jiných funkcionářů. Článek XXV. Uzná-li plenum dumy nebo některý výbor její za potřebné vyžádati si vy- světlení od ministrů nebo odborných šéfů, jsou tito povinni podati žádaná vysvětlení. Články XXVI.—XXXII. týkají se kanceláře a sekretariátu dumy. Článek XXXIII. Do kompetence dumy spa- dají: 1. Všechny otázky, jež týkají se změn, doplnění, dočasného odvolání neb úplného zru- šení trvajících zákonů a posléze stanovení, změny a rušení osobních stavů s jich příslušnými roz- počty. 2. Rozpočty ministerstev a odvětví admi- nistrace, říšského rozpočtu, jakož j každý druh v rozpočtu nepředvídaných poukazů. 3. Zpráva nejvyšší kontroly týkající se užívání říšského rozpočtu. 4. Všechny otázky týkající se dražby některé části veřejných příjmů a státních statků. 5. Stavění železnie státem. 6. Zakládání akcio- vých společností v oněch případech, kdy zakla- datelé potřebují nějaké dispense od platných zá- konů. 7. Všechny, jež se předkládají dumě zvláštními carskými ukazy. Článek XXXIV. Duma má právo dávati podnět k osnovám zákonů a sestavovati osnovy zákonů, jež se týkají rušení nebo měnění trva- jících zákonů a vydávání zákonů nových. Tyto osnovy zákonů nesmějí však otřásati základy trvajícího státního řádu, pokud tyto stanoveny jsou státními základními zákony. Článek XXXV. Duma má právo podávati ministrům a přednostům různých odvětví admi- nistračních žádosti za vysvětlení a objasněnío jednání státních funkcionářů, v němž vidí duma porušování platných zákonů.