Článek XXXVI. Veškoré záležitosti, o nichž se má duma raditi, předkládají se této od mi- nistrů, přednostů různých odborů státní správy a od říšského sekretáře. Článek XXXVII. Veškeré záležitosti budou nejprvé ve výborech a pak v plenárních schůzíeh probírány. Článek XXXVIII. Plenární schůze jsou od presidenta dumy, schůze výborové od jich před sedů ustanovovány, zahajovány a uzavírány. Článek XXXIX. President dumy má právo přerušiti člena dumy v jeho řeči, ruší-li řád nebo porušuje-li úctu před zákonem. President přerušuje a končí schůzi. Článek XXXX. Proviní-li se člen dumy proti řádu, může býti ze schůze odstraněn nebo dočasně z dumy až do stanovené doby vylou- čen. Člen dumy se ze schůze odstraní na zá- kladě usnesení výboru nebo plena, kdežto vy- loučeni z dumy na určitou dobu státi se může jen na základě usnesení plenárního. Čl. XXXXI.: Do schůzí dumy a její výbor nemá obecenstvo přístupu. Čl. XXXXII. President má právo povolovat k plenárním schůzím, vyjma tajné schůze, pří stup zástupcům tisku, ale jen jednomu za každý

Čl. XXXXIII. Presidentu dumy přísluší prá- vo naříditi tajnou plenární schůzi, když by se příslušný ministr, jemuž se otázka, o níž se má duma raditi, předkládá, vyslovil, že otázkat jest státním tajemstvím. Čl. XXXXIV.: Zprávy o všech plenárníeh schůzích dumy, jež přísežní stenografové za- pisují, mohou býti se souhlasem presidenta v no- vinách uveřejněny; vyjmuty jsou zprávy o taj ných schůzích. Čl. XXXXV. Zprávy o tajných schůzích mo- hou býti úplně nebo částečně uveřejněny jen na základě svolení buď presidenta dumy, byla- tajná schůze z jeho ustanovení, aneb ministra. případně přednosty oddělení, byla-li schůze ko nána z jich ustanovení. Článek XXXXVI. Ministr, po případě před- nosta odboru může záležitost dumě jim předlo- ženou v každém stadiu porady zpět vzíti. Po- kud se týče otázek, vzešlých z vlastního legis lativního podnětu dumy, mohou tyto od mini stra nebo přednosty odboru jenom tehda býti odvolány, dá-li plenární schůze dumy k tomuto kroku svůj souhlag. Článek XXXXVII. Za usnesení dumy po- važuje se každý od většiny členů plenárn schůze podporovaný návrh. V této resoluci má býti projeven kategoricky nesouhlas dumy s před loženou osnovou zákona; od dumy podané změny mají býti jasně formulovány. Článek XXXXVIII.: Osnovy zákonů pro- brané dumou přikazují se s příslušným usne- sením říšské radě. Po projednání říšskou radou předloží se její usnesení současně s usnesením dumy císaři, vyjma případ označený v článku XXXXIX.

Článek XXXXIX. Osnovy zákona, jež byly zamítnuty dvoutřetinovou většinou v plenárních schůzích dumy a říšské rady, přijdou zpět do příslušného ministerstva za účelem nového uvá- žení a opětného předložení jich k zákonnému projednání, vysloví-li císař s tím souhlas. Článek L.: Když by říšská rada nemohla schváliti usnesení dumy, může býti dotyčná záležitost na základě usnesení plenární schůze říšské rady zvláštnímu výboru předložena, jehož členové se zvolí v plenárních schůzích dumy a říšské rady z obou těchto korporací v stejném počtu. Tato komise pracuje za předsednictví předsedy říšské rady nebo předsedy některého departementu a má za účel dosažení dohody v názoru říšské rady a usnesení dumy. Čl. LI.: Elaborát speciálního výboru, ob- sahující dohodu, předloží se nejprve plenární schůzi dumy, pak plenární schůzi říšské rady. Když by se od zvlášntího výboru neměl« docíliti dohody, má býti záležitost přímo plenární schůzi říšské rady zpět předložena. Čl. LII. Kdyby pro nedostatečný počet dosta- vivších se členů schůze dumy konati se ne- mohla, odročí se jednání na schůzi příští, jež konati se musí nejdéle ve 2 týdnech. Kdyby po uplynutí této lhůty záležitost zase pro nedo- statečný počet přitomných členů projednávati se nemohla, má příslušný ministr právo předmět ten předložiti říšské radě, aniž by již potřebi bylo nějakého usnesení říšské dumy. Článek LIII. Kdyby se císaři zdálo, že ro- kování o některém, dumě přikázaném předmětu příliš rozvláčně se děje, určí státní rada krajní lhůtu, do kteréž duma o předmětu tom usnésti se musí. Kdyby však duma do této lhůty ne- byla s to usnesení své ohlásiti, bude státní rada

oprávněna rokovati v této záležitosti, aniž by potřebí bylo nějakého usnesení říšské dumy. Článek LIV. Návrhy na změnu některého z trvajíeích zákonů neho některé z předložených osnov zákonů musí členové dumy podávati pre- sidentovi písemně. Je-li takovýto návrh aspoň od 30 členů podepsán, přikáže jej president ihned příslušnému výboru. Článek LV. Doba, kdy o takovýchto návr- zích rokovati se začne, musí býti ministrům nebo přednostům příslušných ?odborů sdělena musí jim dodán býti opis návrhů těch se všem přílohami nejdéle měsíc před zahájením porad. Článek LVI. Uzná-li ministr nebo šéř správní v dorozumění s dumou za nalehavé zrušení, změnu nebo publikaci zákona, převezme záleži- tost tu k vyřízení způsobem zákonným. Článek LVII. Nesouhlasí-li ministr, ale při- jme-li výbor a pak duma v plenu většinou dvou- třetinovou návrh, předá president dumy záleži- tost tu státní radě, tato pak císaři. Nařídí-li car zákonné další provedení záležitostí, má býti mi- nistr, po případě příslušný ressortní šéf pověřen konečným vypracováním osnovy zákona.

Článek LVIII.: Interpellace, v nichž se žádá vysvětlení o činech, při nichž se ministři, ressortní šéfové anebo také těmto podřízení úřadníci dopustili zdánlivě porušení zákona, buďtež od členů dumy předsedovi předloženy. V nich se má vysloviti, který zákon a v kterém ohledu byl porušen. Byla-li interpellace pode- psána nejméně od 30 členů, má ji předsed plenu dumy předložiti. Čl. LIX.: Byla-li interpellace většinou hlasů přijata, má býti ministru nebo ressortnímu chefu dodána. Čl. LX. Nejdéle měsíc po převzetí inter- pellace mají dáti ministři nebo přednostové od- dělení žádané vysvětlení, po případě sdělí pří- činy, proč nemohou dáti vysvětlení. Čl. LXI.: Neuzná-li duma většinou dvou- třetinovou odpověď na interpellaci za uspokoji- vou, předloží se záležitost od státní rady císaři. Čl. LXII.: Podrobnosti vnitřní organisace dumy ohlásí vládnoucí senát ke všeobecnému vědomí.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z Pešli, 19. srpna. Velké vzrušení došlo dnes z Vídně: Přišla sem zpráva, že baron Bánffy tam včera přijel. Radikální listy koa- lice větří opět jisté osobní zámysly vůdce nové strany a praví výslovně, že jestliže Bánffy pod- nikne ve Vídni něco politického, pak neměl k tomu mandátu koalice. Příležitosti této po- užívá tisk znovu k projevu naprosté nedůvěry k tajnůstkářství Bánffyovu a praví, že Bánffy nejde za zájmy koalice, nýbrž výhradně z svými osobními Z Prešpurku, 19. srpna. Asi 30 proc. svo- lávacích lístků, které byly poštou poslány do severouherských končin státu, bylo vráceno s po- známkou, že adresát vystěhoval se do Ame- Z Pešti, 19. srpna. Ke včerejší slavnostn hostině, pořádané bar. Fejérvárem při 75 výročí císařových narozenin, bylo pozváno 48 vy sokých úřadníků a církevních i vojenských hod- nostů, ale dostavilo se jich k ní pouze 20 Ostatní pozvaní, mezi nimiž jsou také osobnosti. které dli nyní v hlavním městě, se omluvili Z presidia poslanecké sněmovny nedostavil se riky.

Telegrafické zprávy.

nikdo. Stržený rakouský prapor. Ze Zemuna, 19. srpna. Přes 1000 jiho- uherských učitelů, kteří zúčastníli se v Pancové učitelského sjezdu, podniklo výlet do Zemuna. Město bylo u příležitosti výročí císařových na- rozenin slavnostně vyzdobeno. Také s obecního úřadu vlál černožlutý prapor vedle chorvatských barev. Asi 150 učitelů vystoupilo na věž, strhlo prapor a roztrhalo jej na kusy, jež vzali si učitelé na památku. Když hasič zpozoroval, že černožlutý prapor schází, byli již pachatelé přes řeku v Bělehradě.

Skupština. Z Bělehradu, 18. srpna. (C.-B.) Ve večerní schůzi skupštiny přečetl předseda ministerstva Stojanovič královský úkaz, jímž se mimo- řádné zasedání skupštiny uzavírá. Vzpoura v německé Africe. Z Berlína, 18. srpna. (C.-B.) Dle došlého dnes telegramu od guvernéra v německé vý- chodní Africe se situace v ochranném územ zhoršila. V kopcích matumbských, kde byly místní nspokoje rychla potlačeny, nestalo se nie nového. Naproti tomu jest opětná nejistota v okresích Dondě a Livale. Do Kilvy přinesli domorodci zprávy, že byli biskup Spies, bratr Gabriel Sonn- tag, bratr Ondřej Scholzen, sestra Felicitas Hiltnerova a sestra Kordula Eberto va na cestě mezi Kilvou a Livale z avražděni. Biskup byl okresním úřadem v Kilvě povolán zpět a několikráte požádán, aby se cesty vzdal, ale prohlásil, že chce na vlastní zodpovědnost cestovati.

Z Madridu, 18. srpna. (C.-B.) Předseda ministerstva Montero Rios, mluvě o otázce marocké, prohlásil: Aniž by pomýšlelo pustiti se do dobrodružství, musí Španělsko své posta- vení v severní Africe upevniti a sloučiti své snahy s oněmi ostatních interessovaných mocností tím, že přijme za podklad francouzsko-španělskou smlouvu ze dne 3. října 1904, jejíž loyalní splnění může Španělsku jen prospěti. Z Tangeru, 18. srpna. (C.-B.) Dva Fran couzově byli dnes na procházce po pobřeži dva kilometry od města ozbrojenými domo- rodci přepadeni a oloupeni o vše, načež je pachatelé propustili. Z Oráanu, 18. srpna. (C.-B.) Četní domo- rodci obchodující s Marokkem, prohlašují, že by bez záruky pro svou osobní bezpečnost utrpěli velkou hmotnou škodu, poněvadž by jim v pří- padě tom bylo nemožno, své obchodní styky s Marokkem na dále udržeti. Očekává se oka- mžité energické zakročení Francie.

Denní zprávy. — Němečtí násilníci v Dobřanech. Z Do- břan se nám píše: »Jak již bylo sděleno, stala se »Občanská beseda« terčem demonstrací ně- meckých výrostků všech vrstev. Při opětova- ných demonstracích máváno holemi, pliváno na okna besední; ozývalo se volání: »Nieder mit den Tschechen! Tschechische Bagage!«, zpívá- na »Wacht am Rhein« atd. Předešlý svátek v úterý však došlo již k násilnostem. Jako několikráte před tím, i toho večera provozovali uličníci dobřanští svůj koncert před besedou. V besedě nalezala se malá společnost z Plzně a poněvadž následkem demonstrace se báli útoků německých, doprovázeli společnost na ná- draží k nočnímu vlaku tři pánové. Když vraceli se po 11. hod. zpět, byli přepadení asi třiceti Němci a do krve ztýráni. Mláceno do nich ho- lemi i pěstmi. To díti se může v městě, kde je více jak 2/5 Čechů. Místní policii, ač velmi dobře o demonstracích věděla, nebylo k zhléd- nutí. Jaký také div! Jeden z obou policajtů, Kriegelstein, před nedávnem byl odsouzen ke dvoudennímu vězení pro ztýrání českého re- kruta v městské věznici a druhý, Korejs, od- souzen byl pro urážku na cti. Purkmistr Denk, jakoby vyhnouti se chtěl zodpovědnosti, den před tím již odjel. Před tím v neděli uspořádána demonstrace též faráři Dobrému, který, ač rodilý Čech z Plzně, chová se spíše jako renegát. »Loos von Rom!« pod jeho okny provolané, snad mu připomene jeho český původ a jeho povinnost. O přepadení tří Čechů zave- deno jest soudní vyšetřování. Prozatím uvádime jen některá jména demonstrantů a násilníků.

Jsou to: Růžička, reservní zástupce důstojnický, syn koželuha, rodilého z nedaleké české obce Lukavice, Schebanech, jehož otec, dokud v Lu- kavici žil, se psal Štěpánek, Schäftové, Denk (vulgo Nemelka), kupec Heidler z náměstí, klo- boučník Glaas a jeho bratr holič — tedy živ- nostníci, odkázaní na české odběratele. Obzvláštní zuřivostí vyniká kupec Heidler, od něhož kupuje zvláště obyvatelstvo z české obce Chlumčany. Za to volají tito živnostníci na své české odbě- ratele »česká pakáž«. Těchto všech německých násilností účastní se také — »apoštol německé kultury« učitel Schlaffer! Poněvadž na příští neděli ohlásili Němci, že prý teprve uká- žou, co dovedou (konají totiž výlet do lesa »Sý- nor«), dovoláváme se zároveň ochrany úřadů, jichž povinností jest všecky občany bez rozdílu národností chrániti.« — Noví pairová. Německé listy vypočítá- vají, že ze jmenovaných pairů 11 se jich při- hlásí ku pravici, 11 ke straně střední a 10 že připojí se k levici. V situaci nynější zdá se nám to býti lhostejno, kam který z nových pairů za- sedne. Vždyť té doby není vlastně rozdílu mezi nimi, naopak všechny v jedno pojí pevná páska, nedělati slavné vládě v ničem obtíže. Kam po- děla se kriteria, jimiž se druhdy lišili? O státo- právním přesvědčení dnes již nikdo v panské