ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 7e03a100-7723-11dc-ae3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 39 celkem · entity: person 43, place 64, org 19, work 26
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
20. července 1907. Císlo 198.
4 article
Závěrečné kursy 19. července 18. červce- 288.50 288.50 Pražsko duchc. dráha prioritní. —.— 2410.— Ústecko teplická dráha . . .. Ferdinandova severní dráha . . 5170.— 5190.— 559. — 559.— Lvovsko-černovická dráha . . . 655.75 654.50 Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha 143 30 142.50 Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. 465.— 990.— Dunajská paroplavební společnost 992. — 447.— 445.— Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol.. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojov ka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Scbodnica, petrol. spol. . . . . Pešťská vagonka . . . . . . Devisy a valuty: 95.67 95.75 Carych . . . . . . . . .. 95.75 95.75 Paříž . . . . . . . . . . . 240.82 240.82 Londýn . . . . . . . . . . 117.72 117.75 Německá místa . . . . . . .
Ferdinandův Lloyd Daňkův Štyrsko Paříž Londýn 992 Český cukerní společnost západočeský Poldin hut
5 article
117.72 117.75 Ríšské marky v papfrech . . . Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12 19.12 Rubl papír . . . . . . . . 252.50 252.50 Lira . . . . . . . . . . . 95.75 95.75 Soukromě (sazby eskontní) . . . 43/4 51/4 4 14 5 14 Po všeobecném upevnění na začátku bylo smý šlení ke konci klidné. Akcie státní dráhy přechodne čilé, železárské akcie seslabené. z. Z Vídně, 19. července. (Teilgr. »Nár. Listů«. Večerní bursa. Kreditky 650.25, po (—.— uherské kreditky 752.—, anglobanka 301 25. bankovní jednota 536.—. unionka 539.—, länderhanka 433.— slátní dr. 656.50, —.—, jižní dráha 143.75, polab. dr. 423 —, severozapadní dráha 420.—, turecké tabákové 451.50, rýmavsko-muraňské 590.50, alpinky 97.30 květnová renta 93.05, uherská korunová 83 10 turecké losy 182.50, marky za hotové 117.72. ultim 117.75. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 19. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboži. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol, zl. K 199.65 193.85, Bukurešť na krátké lhůty —. —, Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr., —.—, — Brussel na delší lh. —.—, —.— Německo šek n kátké lh. za 100 mk. 117 621/2, 117 821/, Německo na delší ihůty —.—, —.—, Londýn sek a kr. lh a 10 lib st. 240.75, 241.05, Londýn na delší ib K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 6212, 95 821/2, Italie delší thůly —.—, —.—, Petrohrid a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —, Paiíž šek —.—, Potrohrad delší lh. — a krátké lh. za 100 tr. 95.65, 95 80, Paříž dolší ln —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95 65, 95.80, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. in. 95 65, 95.80, na delší lhůly —.—.
doktor Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Paříž Curych Basilej Ríšský marka rubl papír Italia šek Petrohrid a Ruska město šek 65
6 article
Petrohradská bursa. Z Potrohradu, 19. července. (Zpráva Zivn. banky.) 19. července 17. července Diskontní . . . . . . . . . 410.— 410.— Baku . . . . . . . . . . . 524— 524.— Caspienne . . . . . . . . . 4425.— 4550. — Sormovo . . . . . . . . . 143.— 144 — rusko-čínská banka. . . . . . 240.— 233.— Ruská průmyslová bauka . . . 290.— 289 — Petrohradské metallurgické . . . 155.— 155.— Kolomna . . . . . . . . . 400.— 410.— Putilovské železo . . . . . . 95 75 95 75 165.— . . . . . . 173.— Fénix. . ..
Sormův Fénix Potrohrad Bak Kolomna zpráva Zivn . banka
7 article
Ruské papiřy v Berlíně. Z Berlina, 19. července. (Zpráva Živnost, banky.) 19. července 17. července 91.75 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.70 7570 75 80 4procentní ruská renta 1902. 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— 65.50 31/zprocentní ruská zlatá renta . petrohradská diskontní banka . . 162.75 163.5 149.90 petrohradská mezinárodní banka . 149.— ruská banka pro vnější obchod . 129.20 Berlínská bursa. Z Berlína, 19. čeryence. Pův. zpráva »N. Listů «.) 19. července 18. če vence Rakouské kreditky . . . . . . 203 75 203 10 Diskonto . . . . . . . . . 168.50 168.25 Německá banka. . . . . . . 223.50 222.8 151 25 Obchodní společnost . . . . . 151.75 137 — Drážďanská banka. . . . . . 137.30 Španělské exlerieury . . . . . —.— 210.25 Bochumské ocelárny . . . . . 210.75 217.60 Lauřina hut . . . . . 217.50 67 75 Dortmund. Union lit. C.. . . . 68.30 194.25 Harpenská uhl. spol. . . . . . 194.30 Hibernia 420.50 . . . . . . 421.- Consolidace 116.62 Severoněmecký Lloyd . . . . 116.25 Packet . . . . . . . . . . 131 10 141.90 Turecké losy. . . . . . . . 141.50 Z kasovních paplrů 19 července 18. července 329.— Concordia . . .. . . . . . . 331.— 213.— Eschweilské . . . . . . . . 206.— 189.10 Geisweidské . . . . . . . . 189.— 98.50
Lloyd Concordia Berlín Dortmund diskontní banka německý banka drážďanský banka Lauřin hut
8 article
Hochdahl . . . . . . . . . 93.50 202.— Katovické . . . . . . . . . 202.— 2/4.50 Wilhelm . . . . . . . . . 273.60 183 10 Phönix . . . . . . . . . . 183.60 177 25 Rh. Stal . . . . . . . . . 176 60 Schalker . . . . . . . . . Westphalia . . . . . . . . 199 50 Orenstein . . . . . .. . . . 196.50 Rh. Metall . . . . . . . . 127.25 Hasper . . . . .. .. .. . . . 172.10 Donnersmark . . . .. . . . 293.— Huldschinský . . . . . .. 241.50 Vulcan . . . . . . . . . . 241.50 300 2 Bismark . . . . . . . . . 300.— 103 25 Caro. . . . . . . . . . . 103.— 215.— Hoesch. . . . . . . . . . 216.— 77..50 Georg Marie . . . . . . . . 76.25 182.— Königsb. . . . . . . . . . 182.50 Nordstern . . . . . . . . . —.— Z Berlina, 19. července. 10 1. hod. 15 m. odpol. Kreditky 203 75, slátní dráha 140.—, lombardy 28.30 Smýšlení pevné. Z Berlína, 19. července.( K. k.) Kreditky 203. 70, ber línské obchodní 151.70, darmštadtská banka 128.— německá banka 223.50, diskonto komand. 168.50. drážďanská banka 137.40, národní banka 119. 70. státní dráha 140 10, lombardy 28 60, Kanada 175 — Gotthard —.—, dráha Henri 132.20, bochumské 210.60, dortmundské 68.40, Lauřina huť 217.5 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 190.20, harpenské 194 30, Hibernia —.—, Packet 131.—, Lloyd 116 10 dynam. trust 153.20. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 19. července. (Tel. zavěrečne kursy.) Úvěrní akcie 203.50, akcie společnosti státní dráhy 140 20, tombardy 28.30, papír. renta 98.30, stří- brná ranta 98.30, zlatá renta 97.50, uherská zlatá renta 93.15, uh. korunová renta 92.80 4% rak. korun. renta 97 15. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 19. července. (Dodat. bursy. Úvěrní akcie 203.50, státní dráha 140. 20. lombarůy 28.40.
Huldschinský Hoesch Georg Marie Königsb Gotthard Henri 132.20 Lloyd 116 Berlín Kanada Frankfurt německý banka 223.50 drážďanský banka 137.40 národní banka 119 Lauřin huť 217.5 Hibernia Packet 131 Wilhelm
9 article
Pařižská bursa.
10 article
Z Paříže, 19. července. (Počáteční bursa.) 3proe. renta 95.17. Smýšlení klidné. Z Paliže, 19. července. (Telgr. závěrečné kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, Bproc. renta 95.10 3 aproc. renta —.—, italská renta 101.90, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1075, státní draha —.— lombardy 150.—, cheky na Londýn 25.16, rakou ská zlatá renta 97.80. uherská zlatá ranta 93.— otomanská banka 684.—, tabáková režie 442 — turecké losy 166.—. Smýš lení kolfsavé.
Paříž Londýn
11 article
Trhy na zbokí. Pražská plodinová bursa, 19. července. Obili. Znamená se za 50 kg transito: p še niee česká 76—80 kg 10 90, 11 65, moravská — 0.—, 0.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná 0.—, 0.—, česká 1907 sklizně — kg 0.—, 0.— žito české 1906 72—74 kg 9 10, 9.30, žito moravské 0.—, 0.—, uherské 72—73 kg 0.—, 0.—; ječme výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, .—, ječmen k sel 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906 0.—, 0.—, prima 1906 8.30, 8 35, merkantilní 8 20 8.25, oves k setí 0.—, 0—, kukuřice uherská 1906 7.55, 7.65, cizozemská U —, 0.—, cinquantinová 190e K 845. 8.50; vikev česká 8.—, 8.25, haličská —.— uh. —.—, pohanka —.—, p ros Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 34 50. 35.—, č. 1 33..50, 34.—— č. 2 32 50. 33 —, č. 3 30 50, 31.—, č. 4 28.50, 29.50 č. 5 24 50, 25 50, č. 6 23 50, 24.50, č. 7 22 50, 23 50 č. 8 18 50, 19.50. Žitná mouka č. l. 27.—, 27 50 č. li 25.—, 25.50, č. III. 21.—. 22.—, č. IV. 19.— 20 —- pšeničně otruby jemné 13 75, 14 —, hrubé 13 75 14.—, otruby žitné 14.—. 14.20, krupice 34 50, 35.— Prach —.—, 15.—, tlně —.—, —.—, kroupy: č. 4 . 0 42.—, 43.— čis. 3/0 42.—, 43. — čís. 2.0 41.—, 42. —. čis. 0 40.—, 41.—, čis. 1 88.—, 89 —, čís. 2 36.—, 37.—. čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čís 32.—, 33.—, čís. 6A 31.50, 32.50, čís. 7A 28.— 29.—, čís. 8A 26.50, 27 50, čís. 9A 24.—, 25.— čís. 10 22 50, 23.50, zlom 24. —, 25.—.
Prach cizozemský U kg 50 A 24
12 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 12.25, 13.—, k vaření žlu 950, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmen 8.50, 8 75, čočka 1906 —.—, —.— Semsna. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 43.50 44 50, modrý ruský —.—. —.—, kmin český — —, holandský 42 —, 43.—, Iněná semena haličská .—, —.—, konopna semena uherská haličská —.—, —.—, jetel červený 1906 (prostý ko- kotice) —.—, —.—, červený 1906 (přírodní) —.— —.—, bílý 1906 —.—, —.—, švédský —. —, —.— vojtěška —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—,—.—, růžák —.—, —.—, víčenec (ligrusj —. — —, dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 15.50 16.—, řepka zimní, suchá 17.—, 17.40. Seno a sláma. Ceny za 50)kg transito: seno ji- sované K 3 50, 3.60, nelisovaně 3.50. 3 60, cizí —.— —.—, sláma cepy mlácená 2 80, 3 20, ke krinení 0.— 0.—, ke stlaní 1 50, 1.80, cizí 0 —, 0 — Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu K 280, 3.20 k pálení lihu —.—, —.— Sušené ovoos. Ceny za 50 kg: švestky české 12 50 15.—, merkantil. —.—, —.—-, bosenské 110/120 —.—, 95/100 —.—, —.—, 80/85 22.—, 23.— 70/75 23.—, 24.—, srbské —.—, višně —.— —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, krl- žaly 8.—, 10.— Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —.— rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —. —, bram- borový: I. jakosti 26.50, 27.—, nejjemnější 27.50 28.—, škrobová moučka 23.—, 28.50. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo u 79 50, 80 —, sádlo amer. 77 50. 78 — 10j —.—. —. — Čekanka sušená po 50 kg: 0.—, 0.—
kg Viktoria 80
14 article
146.— 2460.— 455.— 877.— 735.— 371.50 454.— 2609 — 590 25 540 90 1068.— 510.— 1050.— 515.— 505.—
15 article
2460.— 454.— 877.— 734. —
16 article
370.— 451.— 2612.— 590.50 540.50 1067.— 508.— 1050.— 525.— 509.—
18 article
T. Z Vídně, 19. července. (Telel. zpráva » N. L.e Plodinová bursa. Nejnovější odhady žní v Uhrách jsou lepší, nežli se po nepřiznivých po- věstech poslední doby očekávalo. V Pešti včera od- poledne smýšlení se seslabilo. Dnešní tamější obchod nabyl na základě vyšších záznamů v cizině zase pevnější tvářnosti, ale nepotrval, neboť dostavila se větší nabídka a kursy opět ochably. Jen kukuřicu se značně zlepšila následkem sucha, jež v nejdůle- žitějších krajinách kukuřičných panuje. Na zdejším trhu byl konsum úplně nečinným, a jen kukuřice stoupla o 5 h. Smýšlení v pšeníci, žitě a ovsu bylo klidné. Ceny se nezměníly. Znamenaly: Pšenice tisská 12.—, 12.60, slovácká 11.15 11.50, z Mor. pole 10.60, 10.90, banátská 11 45 12.—. Žito slovácké 8.85, 9.05, z okolí Pešti 8 80 9.—, z jižní dráhy 8 95, 9.20, rakouské 8.65, 8.90 Ječmen moravský 0.—, 0.—, rakouský 0.—, 0.— slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo- uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, ke krmení a prn pivovary 7.20. 7.60. Kukuřice uher. nová 6..55, 6 80 sinquantinska 7.40, 7 75, nová 0.—, 0.—. Oves uher cký špalný 8.50. 8 75, vybraný 8.8), 915, český moravský 0.—, 0.—. Řepka pohotová —.—, — Z Vídně, 19 července. (Závěrečná zpráva z plodi nové bursy.) Za skrovného obratu a obchodu zů staly pšenice, žito a oves nezměněny: kukuřice o bk dražšl.
Řepka Vídeň plodinový burza Uhry Pešť slovácký Ječmen moravský 0 11.50
19 article
Z Vídně, 19. července. (K. k.) Závěrek. Pšenice tisská 12.—, 12.60, pšenice banátská 11.45. 12. —. pšenice slovácká 11.15, 11.50, smýšlení uhájeno, Žito slovácké 8.85, 9.05, žito z okolí Pešti 8.95, 9.20, smýšlení uhájeno. — Ječmen z Moravského pole —, —.—, bez obchodu. — Kukuřice uberská 6 55, 6.80, cinquantinská 0.—, 0.—, smýšleni pevnější. — Oves uherský prostřední 8.50, 8.75. uherský Ia. 8.65, 8.85, smýšlení klidné. — Počasíi krásně. Z Pošti, 19. července. (K. k.) Pšenice na říjen 11.37, 11.38, žito na říjen 8.84, 8.85, oves na říjen 8.08, 8.08, kukuřice na červenec 6.09, 6.10, na srpan 6.18, 6.19, na květen 6.34, 6.35 za 50 kg Nabldky pšenice mírné, koupěchtivost mírná, smýšlení mdlé. obrat 25.000 q. Ceny pšenice o 5—10 h levnější. kukuřice o 5 h vyšší, ostatní nezměněno. Lhůly za- hájeny na zprávy americké pevně a kursy v dalším průběhu stouply ještě více, přece bylo později smý- slení na realisace a levnější skutečné ceny slabší Počasí: nestálé. Z Pešti, 19. července. (C.-T.-B.) Závěr. Pšenic stálá, na říjen 11.41, 11.42, žito stálé, na říjen 8.86, 8.87, oves pevný, na říjen 8.09, 8.10, kuknřice pevná, na červenec 6.09, 6.10, na srpen 6.17, 6.19 na květen 6.34, 6.35, řepka pevná, na srpen 17.50 17.60 za 50 kg. — Počasí: krásné.
Ječmen Vídeň slovácký Pešť kg
20 article
Z Borlina, 19. července. (K. k.) Závěr. Pšenice stálá, na červenec —.—, na září 202.75, na pros 203.—, žito stálě, na červenec 205.—, na září 183.— na prosinec 179.50, oves klidný, na červenec 190.5 na září 162 25, na prosinec —.—, kukuřice stálá na červenec 140.—, na září 141.—. — Počasí zamračeno. Z Hamburku, 19. července. (K. k) Pšenice pavná. holštýnská 206.—, 210.—, žito meklenburské pevné 207.—, 210 —, žito ruské stálé, 146.—. — Počasí Schyluje se k došti. Z Patiže, 19. července. (K. k.) Závěr. Oves mdlý, na červenec 19.15, na srpen 18.85, na září říjen 18.05, na říjen-prosinec 17.45, žito klidné, na červe- nec 19—, na srpen 17.50, na září-říjen 17.75, na říjen-prosinec 18.—, pšenice mdlá, na červenec 27.45 na srpen 24.95, na září říjen 23.65, na řijen-prosinee 23.55, mouka mdlá, na červenec 34.70, na srpen 33.90, na září řijen 32 10, na říjen-prosinec 31.35 Počasí: krásně. Z Pařížs, 19. července. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.) Oves mdlý, na červenec 19 15, na srpen 18.85, na září-říjen 18.05, na září-prosinec 17.40, žilo klidné na červenec 19.—, na srpen 17.50, na září-říjen 17.75. na září-prosinec 18.—, pšenice mdlá, na červene 27.45, na srpen 24.95, na září-říjen 23.65, na září- prosinec 23.55, mouka mdlá, na červenec 34.70, na srpen 33 90, na září-říjen 32.10, na září-prosine 31.35. Počasí : krásně.
Hamburk
21 article
129 75
22 article
199 50 196 50 127 50 28675
24 article
—n.— V Praze, 19. července. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Surovi na. Zprávy z večerních burs zahraničných byly klidné se záznamy nižšími. Náš dnešní trh za- hájen proto klidně a znamenáno za pohotové zboží K 22.— a za novou kampaň K 21.55 z Ústi. První depeše hamburská při klidném směru nepřinesla nic nového a polední Magde- burk stoupl v záznamech o 5 fen. Nová kampai oceňována K 21.60 v paritě ústecké. Londýn, jakož i odpolední Hamburk byly klidny a zá- znamy poslednějšího o 10 a 5 fen. vyšší. V dů- sledku toho končí naše bursa klidně a kladeno K 22.10 za pohotové zboží; za říjen-prosinec zůstala v platnosti cena polední K 21 60 z Ústl. Na trhu s bllým zbožím došlo dnes k uvolnění 5 proc. kontingentu na srpen- Cena K 71.— ze stanic rafiněrských se plně udržuje. Uřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. S rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za 100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 22.10, 22 25, z Ústí nad Labem přístaviště 22.10, 22 25, z Prahy 21.55, 21.75, z Prahy Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 21.—, 21 . 20. z Pardubic 20.75, 20 95, z Kralup 21.50, 21.70. — Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem sta- nice na červenec —.—, —.—, na řijen prosinec 1907 21 60, 21.80; z Ústí přístaviště na říjen-pros. 190 21.60, 21.80. — Zadní výrobek z Ústí n. L 82% basis —.—, —.—, basis 889% —.—, B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zbož!: rafináda I. 71 50, 71.75, rafnáda II. —. —.—, pilé centrilugální —.—, —.—, cukr kostkov v bednách I. 73.50, 74.—, cukr kostkový v bednáci II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytiích 73 50 74.—, centrilugální pilé transito k dodání z Terstu 28.50, 30.50, krystalový cukr zdaněný 64 75, 65.25, — Dodávky na lhůty: rafináda na srpen 71.50, 71.75.
B Cukr Praha Londýn Hamburk Ústí nad Labe Kolín Pardubice Kralupy ústit nad Labe Ústí Terst Praha Karlín kg rafináda I . 71 50
25 article
Poslední telegramy. První číslice pentze a druhá zboží. Z Hamburku, 19. července. 5 h. 45 m. (C. -T. B. Na červenec 19.60, 19.70, na srpen 19.65, 19 70, n září 1970, 19.75, na říjen 19.20, 19.25, na listopad 19.—, 19 05, na prosinec 19.05, 19.10, na leden 19.20, 19.25, na únor 19.30, 19.35, na březen 19 40 19.40, na duben 19 45, 19.50, na květen 19.60, 19.60 na červen 19.65, 19.70. Smýšlení klidné. Počasl zamračeno. Z Maudeburku, 19. července. 5 h. 45 m. (C. - T. - B. Na červenec 19.50, 1970, na srpen 19 65, 19.70, na září 19.60, 19.70, na řijen-prosinec 19.05, 19 10, na ledenbřezen 19.20, 19.25, na květen 19.55, 19. 60 Smýšlení klidné. Počasí: chladno a zamračeno. Z Magdeburku, 19. července. Ve 12 hod. (K. k.) (První číslice týkají se kupců, druhé prodavačů.) Na červenec 19.55, 19.70, na srpen 19.65, 19.75, na září 19.65, 19.75, na říjen prosinec 19.05, 19 15, na leden-březen 19.20, 19.30, na květen 19.60, 19.65 Smýšlení stálé. Počasí: chladno a pošmourno. Z Pařiže, 19. července. 3 hod. 15 m. (C.- T.- B.) Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na červenec 26 3/2 na srpen 26.50, na říjen-leden 273/4, na leden-duben 271/2. Smýšlení stálé. — Surovina stálá, 23.50. 23.75. — Rafináda 57.—, 57 50. — Počasí krásně. Z Londýna, 19. července. 3 hod. 15 m. (C.-T.-B. Na červenec 9.8, 99, na srpen 983/4. 9.9, na říjen prosinec 951/2, 9.6, na leden-březen 9.61/4, 9.63 Obrat 20.000 pyllů. Smýšlení stálé.
Hamburk Magdeburk Londýn na říjen pyll
26 article
Káva. Z Hamburku, 19. července. 10 hod. (Telgr.) Káva sanlos good average, na září 30.—, na prosine 30.50, na březen 31.—, na květen 31.25. Smýšlen chabé. Z Hambarku, 19. července. 2 hod. 30 m. (Tige.) Káva na zaří 30.—, na prosinec 30 25, na březen 31.—, na kvělen 31.25. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 19. července. 5 hod. 30 m. (C. T.-B.) Káva na září 29 75, na prosinec 30.25, na březen 30 75, na květen 31.—, Smýšlení klidné. Z Havru, 19. července. 12 hodin. (Tel.) Káva na září 37 75, na prosinec 38 —, na březen 38.25, na květen 38.50. Smýšlení atálé. Z Havru, 19. července. 3 hod. 30 min. (C. - T. - B.- Káva na září 3775, na prosinec 38.—, na březen 38.25, na květen 38.50. Smýšlení sotva ustál.
Hamburk Havre Tige C . T
27 article
Lih. V Praze, 19. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. Při nezměněných cenách platí se dle polohy stanice za zboží kontingentované K 52.— až K 53.— za zboží nekontingentované K 32.— až K 33.50. Oficiální záznamy znějl konting. nekonting. 145.— 146.— —.— — čistěný lib z Prahy trans) 53 — 54.— —.— —.— lih z bramborů z Prahy z trati Kolln-Pardubice E 52.— 53.— —.— — — z trati KolínNěm. Brod 8 52 — 53.— —.— —.— 52.— 53.— —.— — — z trati Praha- Podmnokly z dráhy Františka Josefal2 52 — 53 — —.— — lih z melasy z Prahy 52.— 53 — 32 50 33 — z trati Praha-Podnokly. 51 25 52.25 31.50 32.— Z Vídně, 19. července. [Tetfgr. »Natod. L.ista-. Ceny lihu se dnes upevnily a znamenalo se zase 57.— až 57.80. Z Hamburku, 19. července. (K. k.) Lih klidný, na červenec 22.50, na červenecsrpen 22.50, na srpeu září 22.50, na září-říjen 22.50. Z Paříže, 19. července. (K. k.) Závěr. Lih pevný na červenec 45.—, na srpen 45.50, na září- prosinec 39.75, na leden-duben 38.— Z Paříže, 19. července. 3 hod. 15 min. C.- T. - B. Lih pevný, na červenec 45.—, na srpen 45.50, n září-prosinec 39.75, na ledan-duben 38.—. Helasa. V Praze, 19. července. Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Obchod a melasou pohybuje se v úzkých jen me- zích a ceny jsou nezměněny. Za melasu pohotovou i nové kameaně dociluje se dle polohy a staniee K 6 25 až K 6.50 za 1 4. Osmosová voda ceněna 12 haléřů za 1% pola- risace.
Josefal Natod Praha Kolln Pardubice Vídeň Hamburk Paříž
28 article
Řepka. Z Pešti, 19. července. (Telegr.) Repka na srpen 17.50 až 17.60 za 50 kilogr. Olej řepkový. V Praze, 19. července. (Pra žská bursa.) Ře kový olej čištěný, pohotový franko sud za hotové K —.—, —.—, na květen až srpen 1907 92.— 93 — 100 kg. Z Barlina. 19. července. (K. k.) Olej řepkový stálý, na červenec —.-, na říjen 73.40, n prosinec 71.30. z Hamburku, 19. července. (K. k.) Repkový ol pevný, 76.— Z Paříže, 19. července. Závěr. (K. k.) Řepkový ole mdlý, na červenec 81.50, na sepen 31.—, na záři- prosinec 81.—, na leden duben 80 25. Z Paříže, 19. července. 3 hod. 15 min. (C. - T.- B Řepkový olej mdý, na červenec 81.50, na srpen 81 —, na záři-prosinec 81.—, na leden-duben 80.25. Pokrutiny. V Praze, 19. července. (Pražská bursa. Pokrutiny na celé vagony pohotově K 17.50, 18.— a na květen-srpen —.—. —.— 100 ka.
Řepka Pešť Praha Barlina Hamburk Paříž kg
29 article
Petrolej. V Praze, 19 července. (Pražská bursa.) z náklad celého vagonu zboží pohotového s 2090 tary za 100 kilogr.: haličský (dle jakosti) květen 30.— 31.—, na květen duben 1908 30.—, 31.—, známkal. 31.—, 32.—, na květen-duben 31.—, 32.—. Z Hambnrku, 19. července. (Telegram.) Patrole pevný, 7 .25, Bavlna a přize bavlněná. Z Liverpoolu, 19 července. 1 hod. 45 m. (Telg. Obraty 4000 žoků. Denní dovoz 16.200 žoků. Ten ders 3. A nerické dodávky na červenec 6.74, na červenecsrpen 673, na srpen září 6.61, na září- říjen 6.50, na řijen listopad 644, na listopad-pro- sinae 641, na prosinec-leden 6.40, na leden úno 6.39, na únoribřezen 6.39, na březen-duben 6.40 Smýšlení klidné. Chilský ledek. Z Hamburku, 19. července. Ve 2 hod. 25 min (Telegram.) Zboží na srpen 1075 mk., na záři 10.85 mk., na únor 1908 11.171/2 mk. a na únor 1909 10.75 mk. Směr velmi pevný. Z Hamburku, 19. července ve 2 hodiny 40 min. (Telegr.) Zboží pohotové 10.80, na červenec 10 8 marek, při otevření paroplavby r. 1908 11.25 mk
Praha 19 červenec Liverpool Hamburk Telgie mk
30 article Trh vzestupný-
Trh vzestupný- Valná hromada Zemského ústředního spolku jednot učitelských v královstv českém ODokončení.) O občanské svobodě učitelstva. Uč. Josef Švehla mluví o thematu »O ob čanské svobodě učitelstva«, již, jak tvrdl, oko učitelské v pravém slova toho vý znamu nikdy nevidělo, ucho neslyšelo a jehož srdce a duše nikdy nepocítily. Těžko věru nemluviti tu satyrou. Volá se sice »Svoboda a rozum jsou křídla ducha lidského, jimiž k bohu se povznáší«, ale zatím jsme se všemi svými tužbami a snaham sráženi v nicotu — a nikde svobody pravě ne- vidíme. Pro učitelstvo je význam slova toho věc neznámou, již nikdy nedojdeme. Bylo by však jinak, kdyby veřejnost víee zájmu jevila pro školu a všecko, co s ní je spojeno; kdyby si všímala toho, čim a j ak škola na venek se projevuje; kdyby dovedla náležitě práci učitelskou oceniti a kdyby bedlivě střehla všecky vlivy a všech, kdož do sln školních se derou. To se však neděje z příčiny, že se na školu pohlíží ještě jako na nutné zlo, kteréž sice potřebno je trpěti, ale o němž lépe je ne- mluviti, a učitele a jeho práci oceňují ještě okem z let třicátých minulého stoleti. Ať pročte si každý jen zápisky Bělonožníkovy nebo živo- topisy Fileikův a Rybův, aby poznal, čím by a jak žil učitel český před 50 lety.
Švehla Svoboda Bělonožníkův Fileikův Rybův O občanský svoboda
31 article
Arci byly slyšány i tenkráte tu a tam hlasy že má každý člověk plné právo vyžíti živo vlastní a samostatný, ale platilo to jenom ně komu. Státní zákl. zákony sice dávají každému právo v mezích zákona svobodně projevovat své mínění slovem, písmem a tiskem, ale žel že je to jen paragraf, který k významu slova učitel nutně nepřisluší. Učitel byl abnormalitou v tvorstvu, když byl ještě hodný, což teprve dnes, když už skoro za nic nestojí a nechee býli špalkem, na němž by štlpal dřiví, kdo by Staří už řikali: koho bohové nenávidí toho udělají učitelem a dnes je ještě hůře Změnilo se sice mnoho k lepšímu, ale třeba je ještě velmi mnoho napravovati a nevyprchají ty poměry podivné tak lehko z venkovského vzduchu. Proč? Poněvadž žije dnes ještě pokolení, které vidělo naši duševní i hmotnou porobu, a to ne- může pochopiti, že by ten, kdo tak byl ponižen. mohl dnes býti jiným — také člo čkem. Z toho poznání pak plynou všecky ty výstřelky soused- ské hrubosti, neurvalosti a často necitelnosti všecky ty zavilé útoky nepřátel pravdya pokroku. Tak jako na vojně se nám říká často, že nejsme pány, ale jen infanteristy, tak jsme často i v životě pro mnohé jen infanteristy a musíme na sobě vydržeti všecky důsledky z toho infanterismu plynouci. Ale jak to často drásá srdce i duši, ví jen ten, kdo zkusil.
32 article
Člověk věci neznalý neuvěři, co všecko může lidský mozek promysliti i jazyk proněsti a ruka napsati na papír k poškození, nebo úplnému zni- čení nenáviděného učitele. Jsou to takové hrozné věci, že člověk bezdéky uvěří vírou našich předků v můry, vlkodlaky i úpíry, kteří z nevysvětlitelné mstivosti vrhnou se na vás a vaše poctivé jméno a ssaji z vás vše, co urvati vám nedovedl an čas, ani trudný života běh. A to všecko, ve jménu svobody ... Je pak k tomu třeba železné vůle, pevné neochvějné povahy neklesnouti. Štástí ještě, jste li sami, ale je-li vedle vás vaše rodina a ta mátoha strašlivá sáhne ve váš život chladnou, mativou rukou a rozvrátí ho do základů, pak — člověk zmírá v úzkostech, e a jak dálel Skoro se zdá, jak věci dnes se jeví, že bude snad nutno opatřiti se zrcadly v předu i v zadu abychom stále sledovati mohli, zda-li to, co mlu víme, kam a jak spácháme a co konáme — není snad přilis rychlě, vřelé, nebo smělé Každý plák zpívá, jak mu zobák narosle a skáče, jak umi, ale učitel vše jen aby pěl po dle noty flašinetu — jako drozd. Vyhlíží to tak, jakoby světlo, které učite šíří, píchalo přiliš v oči a bylo mnohým nepo hodlné a jakoby toho zájmy něčí snad vyžado valy, aby se na světě obrátilo vše vzhůru nohama. Bylo to tak vždy! Dějiny lidstva jsou stálým bojem idejí se zájmy a v našich poměrech je to nejhůře, protože vede se boj o něco, co má každému býti svato — o školu a cenou bez- děčnou že stává se ditě, naše budoucnost naše zosobněná nesmrtelnost.
Štást
33 article
Učitel při tom zastává úlohu zrna, mez dvěma kameny Referent uvádí, jaká péče věnuje se v době nejnovější studiu duše dělské a její individuality a jak se přehlíží, nebo lépe řečeno, zapomíná duše učitelovy, stejně zvláštní, stejně individualní. hlásící se o stejná práva a stejné výsady, jichž třeba je každé zvláště pojímati a v jich zvlášt nostech a vztazích k druhým šetřiti. Svět starý mizí, nový vyvstává a v tom působení ducha vedoucího na individuum s vyvijející je téměř všecko, co se nedá nikdy srovnati s prací řemeslnou a obmezovati snad policejními raporty a předpisy. — Působnost uči telova vězí naskrze na jeho osobnosti, což tu více platí, než v jiném povolání. Učitel jes cenným právě tím, čím jest« — di Paulsen. Proto také tato individualita nemá být ve svém jednání, vpstupování a práci hlídána, sevřena a sešnerována; jí má býti naopak přána největší volnost v pohybu, tuž- bách a snaženích, aby práce jeho potkala se s výsledkem; ona nemá býti měřena měřít- kem kaprála na vojně a zvána kýmkoli a kdy- Lidu nelze se skoro diviti, že nás tk divně soudí, — neoceňuje naši práci, ale tomu splše se jest diviti, že často i odtud, odkud b k nám slunko mělo svítiti — (s výšin nad oblačných) bije do nás blesk. Ale proč l zač? Vždyť snahy naše pro blaho lidu jsou neb lepší a český učitel ve skutcích svých veřejnýcj tím nejloyálnějším občanem Rakouska? Lídi, kteři kladou základy k ucelení by tosti člověka a jsou všude, kde se jedná o po
Paulsen Rakousko Lido
35 article
koli. krok a snahu k lepšímu; lidi, kteří jsou nej- spolehlivější hradbou proti přívalu tmy a zpá- tečnictví, není třeba z nekalých často příčin udávat, krotit a trestat. Právě občanská svoboda zná jen jediný paragraf a ten slove volnost a z něho ply- nou všecky ostatní pro toho, kdo je chce potřebuje. Referent pevně věří, že naplněna mají býti spíše do poslední písmeny vzhledem k učiteli slova zemsk. zákona ze dne 19. února 1870. který v části o zřizování a vydržování ško v § 13. žádá pro školu pokoj, klid ničím ne- rušený! Více však je ji i učiteli třeba klidu vnitř- ního, aby neměl strpčeny všecky okamžiky svého žtvota a nepromrzel se ve své práci. A jako je škola ústavem zvláštním, ode všech jiných odlišným — ústavem posvátným — který má vzdáleným býti všech vlivů vněj- ších, zrovna tak je i učitel, jelikož takový, člo- věkem zvláštním, pro něhož je potřeba jiných pravidel, řádů a zákonů, které by ducbu doby. jakož i tajemným a nevystihlým procesům duše lidské a potřebám života dnešního i budoucího naprosto vyhovovaly. Učitel potřebuje svobody a volnosti občanské v míře nejvyšší. A jen takový učitel: volný a s v- bodný v každém ohledu může vychovati po- kolení nové a lepší nežli jsme dnes my a při- voditi poměry, po nichž ode dávna všichni nej- lepší naši duchové vzdychali, o nichž naši spi- sovatelé psali a jimž básníci naši nejkrásnější své verše obětovali. Proto buď pozdravena zlatá svobodo (Hlučná pochvala, dlouhotrvající potlesk.) Když dozněla bouře pochvaly, ujal se slova K. V. Tuček, aby proslovil řeč: Boj o školu.
K V Tuček zlatý svoboda
36 article
Škola vychovává k životu, k práci, vědění, dává základy k umění, škola buduje budouc- nost, vychovávajíc údy obce, okresu, vlasti státu. Jeť ústavem veliké důležitosti a protoji získati chce kde kdo. Ve snaze po uchvácení školy není vždy patrna snaha po rozvoji školy, ale jedná se někdy o to, aby škola stala se služkou strannických zájmů. Podmaniti si ducha lidu školou — o to usiluje stát, politické strany, ale nejůsilovněji o dobytí školy pracují církve. Státu jde o vychování po- slušných občanů, kteří skromně vystupují, uzná- vají autoritu úřadů a jsou ochotni k velikým obětem, jde-li o zájmy státu. Pokrokový stát, v němž netlumí se volnost myšlenky, dovede oceniti školu a význam uči- telstva, podporuje školu a zpříjemňuje existenei učitelovu. Poctivá strana politická, kleré jde uskutečnění idei humanity, bratrství a volnosti, je stěstím pro školu a poctivou stranou politi- ckou je dle Havlíčka jen strana jediná, která totiž přeje škole. Moeně vlivu se domáhá církev, která prohlašuje, že je matkou školy. Ano, kněžím byly školy zakládány, ale byly původně povahy uristokratické, pečujíce jen o vzdělání vrstev vyšších. U nás teprve za Marie Terezie dbáno poněkud o vzdělání lidu, ač činěn rozdil mezi školou trivialní, vesnickou a školou hlavní, městskou. Všude převládalo vyučování nábo- ženství a katechismus byl jedinou učebnicí.
Havlíček Marie Terezia
37 article
Církev dozírala po celé století na školu a když nastala škola nová, chtěla, aby i v ni memorovány byly pravdy náboženské a kdo je uměl odříkati, byl premiantem. Když konečně r. 1869 církvi dozor byl odňat, prohlašovala to za bezpráví, ač ve skutečnosti byl odňat jen de jure, ale nikoli de facto. Církve se formám státním sice rychle přizpůsobují, ale vykona- vatelům zákona pokrokového funkce ztěžují. Tak vystoupili příkře klerikálové proti uči- telstvu, zvláště proti pokrokovému, jak toho množící se žaloby soudní na katechety a kazatele jsou důkazem. Kolika učitelům bylo již ne- volno v kostele, kde musili z povinnosti do- zírati k mládeži školní a snášeti spolu s tou mládeží potupy proti učitelstvu a škole, ná- padným způsobem od oltáře neb s kazatelny metané
38 article
Klerikálové v boji o školu mněli již úspěchy, a to školní novelou, která chytráckou stylisac § 54. každé chvile může nenáviděného učilele zbaviti existence. Zášť proti učitelstvu odůvod- ňuje hierarchie domnělým nevěrectvím učitel- ským a podrýváním církevní autority. A přee učitelstvo místy až přehnaně koná předpisy o do- zoru při náboženských cvičeních a nutno po- příti, že by mezi učiteli bylo více nevěrců než mezi kněžími. Za rok neodpadlo od víry tolik učitelů, kolik kněží, a jsou to nejčastějí doktoli bohoslovi, kteří upřímně pak vyznávají, že ne- mohli se svým svědomím srovnati, aby učili ně- čemu jinému, než čistému učení Kristovu. Učitelé nebojují proti čistému náboženství, ale proti zne- uživání jeho. Klerikálové by rádi učinili z učitelů sluhy kněží, jakými byli staří kantoři, a jakými jsou mnozí mladl kantoři, dobrovolně kleru slou- žící. Jsou to ti, o nichž klerikálové sami tvrdí, že si je kupují za nyklák. Dávno vymřeli kněží Danešové, Kuldové, Vlasákové, Řezáčové a Ško- dové, praví to přátelé školy a učitelstva!
Kristův Daneš Kulda Vlasák Řezáč Škodová
39 article
Škola má býti interkonfesionální, má buditi náboženskou snášenlivost, má býti národní. Té bude učitelstvo hájiti a se domáhati. Kleri- kálové prozradili svoje úmysly proklamací če- ské své poslanecké sedmičky, kde praví: »Pla- time si učitele, vydržujeme školy, dítky jsou majetkem naším — bohem nám svěřeným — o výchově bude tedy rozhudovati vůle rodičů křesťanských a ne vůle organisovaných«. Výčitka platu na učitele prozrazuje nízkost. Jinému stavu se plat nevyčitá. Učitelé brániti budou se klerikalismu vyš- ším vzděláním. Klerikálové snaze po vyšším vzdělání se sice posmívají, ale tu jsou dosud platna slova Havličkova, který si přál, aby učitel měl rovnocenné vzdělání jako každý inteligent. Učitelstvo bude lásku ke škole buditi mezi lidem vzdělávací činnostI. Semknutí učitel- ských řad je podminkou vítězství proti klerikál- ním nepřátelům školy! (Bouřlivá pochvala dlouhotrvající potlesk.) K řeči Tučkově promluvil ještě poslanee Lisý. Občanská svoboda učitelova neexistuje, vizme případy Kafky, Pelikána a Mládka. Učnlel nedovolá se spravedlnosti, úřady učitele za ob- čana nepovažují. Kdykoliv učitelé se domáhají práva občanského, bývá jim řečeno: »Pamatujte,
Havličkův Tučkův Lisá Kafka Mládek