1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
—Obohod — Prtnyai
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 198. ze dne 20. července 1907.
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Porady v bboru pebrolejářskélo průmyslu.
Z Vídně, 19. července. („N. F. P.“) Dnes bylc
pokračováno v poradách baličských producentů suro-
vého oleje se zástupci Úvěrního ústavu o obnovení
odbytu surového oleje. Se strany vynikajících produ-
centě byl podán návrh na zřízení nové velké rafinerie
petroleje, která má býti postavena poblíže Droho-
bycze a měla by převzíti zpracování značněho
množství surového oleje. Vzhledem k zaopatření po-
třebného provozovacího fondu byly učiněny růrné
návrhy, aniž bylo docíleno dohody. Jde o to, v jakém
poměru zúčastněn býti má Úvěrní ústav a produ-
centi na novém podniku. Myslí se, že zejtra dosa-
ženo bude dohody. Zároveň má býti učiněno usnesení
o trvání společnosti „Petrolea“ a její příští obchodní
činnosti.
Potřeba uhlí rakouského Lloydu.
Z Vídně, 19. července. („N. F P.“) Rakouský
Lloyd uhradil svoji potřebu uhlí až do poloviny pří-
štího roku. Potřeba uhli obnáší ročně 3 mil. q. Úhrad
stane se za průměrnou cenu 17 shillingů; dnešní cene
jest 191/2 sh.
Lloyd
Vídeň
F P
7
article
Nodostatek vagonů v ostravsko-karvíňském ulielném
reviru
Z Vídně, 19. července. („N. F. P.“) Ministr dr
Derschatfa přijal dnes dopoledne komerčního
radu Janottu, presidenta opavské obchodní ko-
mory, dále dra. Richarda ryt. Skena a ředitele
Josefa Berutze, kteří jako zástupcové morav-
ských a slezských ralinerií cukru učinili mu vodání
o nedostatku vagonů v ostravsko-karvínském uhel-
ném revíru. Cukerní průmyslníci žádali aby bylo se
vším urychlením nedostatku odpomoženo zjednáním
dostatečného počtu vagonů na uhlí. Ministr prohlásil
že učiní vše, co jest v jeho moci, aby tato pro
cukerní průmysl tak důležitá otázka byla příznivě
rozřešena. Také ředitol severní dráhy, sekční chef
Banhans, který deputaci přijal, přislibil, že se
všemožně přičiní, aby zájmy cukerního průmyslu
byly chráněny.
Derschatf
Janotta
Richard
Berutz
Vídeň
Banhan
8
article
Zmařená soutžž.
Z Londýna, 19. července. („Köln. Zlg.“) Tak
anglická firmu Armstrongova nezůčastn
se již zkoušek a děly v Řecku, takže zbývi
nyní jen francouzská firma Schneiderova. O nějak
soutěži nelze tedy mluviti.
Nová anstralská železnice.
Z Melbournu, 18. července. (Něm kab) Posla-
necká sněmovna schválila dnes ve 3. čtení předlohu
za vyměření dráhy z Port Augusty (jižn. Australie) de
Kalgoorlie (záp. Australie). Jedná se o dráhu, která
vede pustincu a má záp. Australii připojiti k vnitro-
zemské osadní síti železniční
st. Z Pešti, 19. července. Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metrických
etů. o 5—10 h levněji. Platila za 50 kilogr.:
pšenice tisská 80 kg K 11.85, 79k
K 11.75, 76.5 kg K 11.20, pešťská 77.5 k
K 11.30, tursko-bečská 76.5 kg K 11.321.
bačská 75.7 kg K 11.—, snětivá bajská 75.5 k
K 10 95, fejermegyská 76.5 kg K 11.071g, beč-
kerecká 76 kg K 11.35, bosenská 73.5
K 10.45, mindsentská 77 kg K 11.45; žito
K 8.30 až 8 50, nové K 8.45—8.55; o ve
K 805 až 8.15; kukuřice (+- 5 h) K 6 05
až 6.10; ječmen K 6 90.
Köln
Armstrongův
Schneiderův
Posl
jít Kalgoorlie
Platil
Londýn
Řecko
Melbourne
Německo kab
Port August
Austrálie
Pešť
K 11.75
kg
9
article
Terminový obchod byl vzestupný
vzdor skromným prodejům.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
1907 K 11.42: žito na říjen K 8.86; o ve
na říjen K 8.09; kukuřice na červenec
K 610, na květen 1908 K 6.34, řepka n
srpen K 17..60.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 19. července. (K. k.) 4 hod. 10 m.
Obrat 4000 toků. — Dodávky na červenec 6.72.
na červenec srpen 6.71, na srpen-září 6.59, na září-
říjen 6.49, na říjen-listopad 6.42, na listopad- pro-
sinec 6.39, na prosinec leden 6.38, na leden-únon
6.37, na únor-březen 6.37, na březen-duben 6.38.
na duben květen 6.39, na květen-červen 6.40. —
Smýšlení stálé.
Kov
x. V Prazs, 19. července. Londýnský záznam
stříbra ze dne 18 července činil 31.37 penny za stand-
unci, při současném kursu londýnské devisy K 240 90.
činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 109.45. Měd
čilská stálá, pohotová 93.50 liber šterlinků, na tři
měsíce 87.— liber šterlinků. — Cín stálý, pohotový
183.50 liber šterlinků, na 3 měsíce 180.50 liber šterl.
Olovo chabé, španělské 20.75, anglické 21.25 lib
šterl. — Zinek chabý, obyčejné známky 24.— lib.
šterl., zvláštní známky 24.75 lib. šterl. — Rtutz
lib. šterl.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 19. července. (Peněžní bursa.)
Zárěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 540.000 (430.000).
Union Pacifie 144/% (1433/2.
Kanada Pacille 1771/2 (176.75).
United States Steel Corporman 36.50 (36.25).
Baltimore and Ohio 98.— (975/2).
Liverpool
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
Union Pacifie
Steel Corporman 36.50
kg
lib
11
article
19. července 18. července
12
article
Rlo čis. 7. . . . . . .
na červenec. . . . . .
na záři . . . . . . .
13
article
5.70
5.70
19. července 18. červene
Cukr (Fair Muse.) . . .
3.33
3.33
Tuky Westeru Steam . .
9.20
9.20
Tuky známka Wilcox . . 9.20
9.20
Z Nového Yorku, 19. července. (Obilní bursa.) Sm
šlení obilní bursy povolné.
Pšenice.
19. července 18. červeno
pohotová . . . . . . .
981/,
un červenec. . . . . .
98.75
na září . . . . . . .
Musa
Cukr
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wilcox
9.20
Z Nový York
14
article
99.75 100 .
99.75 100 .
Kukuřice
na červenec . . .
61.75
na zaři . . . . . . . .
61.50
61.7
na prosinec . . . . . . 60.25 61.—
Petrolej
rallnovaný, kesonový
10.90 10.90
rallnovaný Standard Whiite
8.45
8.45
Kovy.
19. července
18. července
Měď. . . . . 21.— 22.— 21.— 22.—
Cin
41.— 41.10 40.50 40. 60
Železo čís. 2. . 23.20 23.75 23.20 23. 75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 19. července. (Bavlnářská bursa.
Bavinové lhůty byly z počátku na mdlé zpráv
z L verpoolu nižšl, pozdějí se však soukromým
koupěmi vzpružily a skončily klidné.
19. červce. 18. červce. 17. čerrce
pohotová . . . . 12.95 12.95
12 95
na červenee . . . 11.82
11.70
11.80
na říjen . . . . 11.71
11.69
11.90
11.78
Ba prosinec . .
11.76 12.—
Závěrečné smýšlení klidué.
Z Nor. Orlennu, 19. července. Na červenee 12.8
12 83), ua říjen 12.06 (12.03).
Nora
York
kov
Cin 41
23.75
ua říjen
15
article
Archiv pro dějiny českého prů-
myslu.
Návrh, který dne 23. června t. r. p. prot
dr. Josef Gruber vyslovil v hospodářské části
»Národních Listů«, návrh totiž, abychoms
snažili o uskutečnění technicko-historického mu
sea v Praze, zasluhuje zajisté všeobecné pod-
pory. Prof. Gruber naznačil i letem program
tohoto budoucího technieko-historického muse
a zmínil se v něm i o »papírech,« které by
jako historické dokumenty tvořily část sbírek
technicko-historického musea. Souhlasím s touto
myšlenkou a chci ji více dnes zdůrazniti nežli
bylo v úmyslu p. prof. Grubra.
doktor
Gruber
profesor
Grubr
Praha
16
article
My potřebujeme již opravdu měrou naleha
vou starati se o uchování všech těch psaných
i tištěných »papírů«, které týkají se našeho
průmyslu a zvláště jeho vývoje nejen na poli
technickém, nýbrž i hospodářském. Materiál.
který jest vysoce důležitý pro naše hospodářské
a sociální dějiny, není dosud sbírán v tom roz-
sahu, jak by si bylo přáti. Jistě jest pravda, že
naše archivy veřejné a archivy panské ukládají
a uchovávají mnoho, co týká se dějin našeho
průmyslu, ale to, co archivy ty ukládají a ucho-
vávají, není ještě daleko všechno, co k dějinám
našeho průmyslu může se uchovati. Naše prů-
myslové závody v písemnostech svých, ať se
jedná o obchodní korespondenci, účty, objed-
návky atd. atd., mají materiál pro dějiny če-
ského průmyslu nepostrádatelný a o uchování
materiálu toho není, bohužel, u nás do dnes
postaráno. Mnohé průmyslové závody, pokud
vím, nemají dosti smyslu pro minulost českého
průmyslu, mají na mysli jen přítomnost a více
ještě budoucnost českého průmyslu a, bohužel
neuchovávají nic z těch »papírů«, o nichž
soudí, že ani přítomnosti ani budoucnosti ne-
slouží a sloužiti nebudou. Těmto »papírům«.
důležitým pro vznik a rozvoj jednotlivých prů-
myslových závodů českých a tím nepostráda-
telným pro dějiny českého průmyslu vůbec, při
myšlence na zřízení technicko-historického musea
v Praze měla by se věnovati náležitá pozornost.
Praha
17
article
Při budoucím technicko-historickém museu
v Praze měl by býti zřízen archiv pro dějiny
českého průmyslu, do něhož by se ukládaly
po většině archivalie, týkající se českého prů-
myslu a nalezající se po výtce v rukách sou-
kromníků.
Ale nepotřebujeme jen archiv pro dějiny
českého průmyslu v právě uvedeném smyslu
při technicko-historickém museu v Praze, my
potřebujeme ještě více, zvláštní sbírku nebo ně-
kolikrát do roka vycházející sborník, třeba s
jménem »Archiv pro dějiny českého průmyslu.«
Založení takového sborníku není jen příkazem
vědeckým, nýbrž je to i příkazem politicko-ná-
rodním. A povíme hned, proč je to příkazem
i politicko- národním.
Němci v Čechách r. 1887 na podnět bý-
valého poslance a tehdy universitního profesora
v Praze, Fourniera, usnesli se vydávati sbírku
»Beiträge zur Geschichte der deutschen Indu-
strie in Böhmen«. Provedení myšlenky uchopi
se pražský »Verein für Geschichte der Deul-
schen in Böhmen« a již r. 1893 spatřil prvni
svazek sbírky světlo světa. Účel sbírky, třeba
že její vydávání a řízení leží v rukách spolku
historického, nebyl jen čistě vědecký (jako sko-
rem všechno, co Němci v Čechách vědeckého
podnikají, nemá jen cíl čistě vědecký), nýbrž
vysoce politický. Němcům v Čechách, kteř
správně vidí, že průmysl v Čechách jest chlou-
bou Rakouska, jednalo se o to, vědecky pode-
příti větu, že průmysl v Čechách od svých po-
čátků je převážně dílem rukou německých.
Nejlepší jména historiků a národohospodářů ně-
meckých z Čech podjala se zde práce. Prof.
O. Weber, prof. A. F. Přibram, H. Hallwich.
Němec
Fournier
Weber
profesor
A F Přibram
H Hallwich
Praha
Čechy
Rakousko
in Böhmen
SF für Geschichte der Deul
Beiträge zur Geschichte
18
article
Ed. Langner. J. Grunzel, W. Hieck atd. atd.
neotáleli účastniti se podniku. A mezi uím, co
jedni studovali v soukromých archivech něme-
ckých předních průmyslových závodů vzník
rozvoj těchto závodů, jiní shromáďovali biblio-
grafli k dějinám německého průmyslu v Če-
chách a jií započali systematickou práci ve
veřejných, zvláště státních archivech v Praze
ve Vídni. Několik (6) svazečků »Beiträge zui
Geschichte der deutschen Industrie in Böhmen«.
různé »Mitteilungen für Geschichte der Deut-
schen in Böhmen« a v době poslední materi-
álem bohaté objemné práce Přibramovy jsou
ovocem úsilí, r. 1887 Němci z Čech v Praz
zahájeného.
Co máme v české literatuře, co by vědecky
zdůvodnilo tu nepopěrnou pravdu, že i na prů-
myslu v Cechách od jeho počátků mají veliký
podíl Cechové a co by míru tohoto podílu ata-
novilo? Jaké systematické přípravy vykonal
jsme, abychom někdy mohli přikročiti k zodpo-
vězení otázky takové a mohli na základě fakt.
vědecky podepřených, čeliti theoriím českých
Němců o německém rázu průmyslu v Čechách?
Vedle ojedinělých, drobných prací, nemáme ni-
čeho, co by vyvážilo pokus českých Němců.
Zde půda je skorem netknuta. Je to půda pa-
nenská a já nepochybují, že by vydala, bude-li
na ní pracováno, plody ušlechtilé. Tedy sborník
třeba zvaný »Archiv pro dějiny českého prů-
myslu«, v němž by se otiskoval i zpracovával
materiál pro dějiny českého průmyslu, potřebu-
jeme, řeknu hned, sborník ten můžeme miti
brzy, dříve, nežli by se rozhodla otázka zřízení
technieko-historického musea v Praze.
Langner
J Grunzel
W Hieck
Němec
Praha
Vídeň
Čechy
Cecha
in Böhmen
Mitteilungen für Geschichte der Deuty
19
article
Zásluhou našich mladších pracovníků ná-
rodohospodářských máme řadu významných
bohatých organisaci českého průmyslu. Organi-
sace ty mohly by se ujati provedení myšlenky
kterou zde vyslovuji. Nejedná se vlastně o více
nežli aby organisace ty přinášely ročně obět
může-li se vůbec o oběti mluvit, nějakých tří
tisíc korun. Jestliže německé firmy, jakou jest
firma Franz Leitenberger nebo Benediet Schroll's
Sohn mohly umožniti samy vydání dějin svých
závodů, proč by něčeho podobného nemohly se
odvážiti u nás celé organisace průmyslové?
Dr. Zdeněk v. Toho lka.
Organus
Leitenberger
doktor
Zdeněk
Benediet Schroll ' s Sohn
20
article
Dopřava nu Labi. (Zpráva firmy Josel Kosta, z-
sílatelství a obchod paroplavebn. v Praze.) Konečno
začínají se poměry na Labi poněkud vyjasňovali
doprava zboží nabývá již více pravideinosti; tk
zvaný jarní nával již ustál. Jsme opět o zkušenos
bohatší, jenže, bohužel, musili jsme ji draze vykou-
piti. Kdo letos na jaře byl nucen svěřiti své zásilky
z Hamburku labské dopravě, Byl zajisté překvapen,
když po různých průlazích, které mu byly způsobily
v Hamburku opozděné zahájení paroplavby a stávka
ledníků, ještě následkem nedostatečných zařízení
labských překladišť našich, za nevčasné vykládání
byl nucen zaplatiti vysoké poplatky za předržení lodí
bez jakéhokoli odvolání. Paroplavební společnosti
opírajíce se o doslovné zněmí svého dopravního řádu
který jim podobně poplatky zabezpečuje, trvaly bez-
ohledně na svém právu. Poukazovalo se na to, že
jest letos velký nával zboží, kterému vyzbrojení na-
šich překladišť neodpovídá, takže lodi mnohdy 14
dní a dále nemohly se dostati k vykládání. A právě
tato okolnost zasluhuje, aby byla řádně veřejně pře-
třásána, By se strany povolaných činitelů již nyní
byla učiněna opatření, aby se něco podobného jake
letos jíž neopakovalo. V prvé řadě by měla býti vy-
zvána Společnost státní dráhy, by k tomu přihlízela
aby překladiště v Krásném Březně bylo náležitě roz-
šířeno a v případu potřeby vždy dostatečnými silami
pracovními opatřeno. Ve druhé řadě by bylo nutno
vyzvati paroplavební společnosti, by dotyčný odstavec
dopravního řádu byl poněkud liberálněji pozměněn.
Praha
Hamburk
Krásný Březno
Josel Kosta
státní dráha
21
article
nebov jinak za daných okolností neposkytuje labská
doprava vůči přímému dovozu po dráze žádných vý-
hod, naopak, jest pro naše importéry přímo nebez-
pečnou, poněvadž za dnešních poměrů mizí každá
možnost správné kalkulace. Dlužno však poukázai
na další okolnost, kterou letos celá řadu našich fi
rem velice trpěla. Jest to opět příkrost výkladhu do-
tyčného dopravního řádu paroplavebmních společností,
týkající se závěrů předem učiněných. Následkem
letošní dlouhé zimy bylo zahájení paroplavby na
Labi velice opozděno. Tak na př. roku loňského byly
již kolem 15. února zásilky z Hamburku k dopravě
připuštěny ač oficiální zahájení paroplavby byl
oznámeno teprve dnem 1. března. Leto. však byly
veškeré zásilky bezpodmínečně až do 6. března t. r
na závěr odmítány, čímž byla celá řada našich firem
uvedena do značných rozpaků. Některé firmy byly
nuceny, aby svým závazkům dostály, zboží přímo po
dráze odebrati, jiné firmy opět, zaopatřivše si zbože
za drahé peníze ve vnitrozemí a nemajíce pro ciz
již odbyt, stornovaly člsť svých nákupů v cizozemsku
zač musí však nyní těžce pykati. Paroplavební spo-
lečnosti žádají bez ohledu na uvedené okolnosti ne
úprosně na každém, kdo svůj jarní závěr nevyčerpal
náhradu za nedodané zboží a sice ve výši 1/2 ujed
naného dovozného. Kromě toho požadují též ham
burští sprostředkovatelě ušlý zisk ve stejně výši. P
žadavky tyto jsou se strany paroplavebních společ
ností nejvýše nespravedlivě, uvážíme-li ještě tot
Hamburk
22
article
Následkem loni trvajícího Fonkurenčního boje mez
Rakouskou paroplavební společnosti a Německo-
rakouskou byly sazby lakské až téměř na směšnou
úroveň ztlučeny a také závěry na základě jich velice
levně uzavřony. Ke konci roku minulého došlo všal
mezi oběma konkurujícími společnostmi E dohodě.
následkem jíž sazby opět do netušené výše vyhnány.
takže obnášely denní sazby o 1009% více nežl
sazby uzavřené. Uvážíme-li, že panoval po celé jar
takový nával zboží, že veškeren lodní matoriál byl
stálo vyčerpán a paroplavební společnosti svoji lod
prostoru o 100% dráže využitkovaly, než obná šely
sazby závěrečné, jest přímo nespravedlivo požanovat
za nedodržení závěry ještě pokutu. Bylo by jinak
kdyby byl snad obchod jarní býval slabý a paropla-
vební společnosti nebyly mohly svoji lodní prostoru
využitkovati. Pak snad dalo by se ospravedlniti, že
zádána náhrada za nedodržení závěrů. Ale za daných
okolností, kdy paroplavobní společnosti nejen ne-
utrpěly újmy na množství nákladů, nýbrž za svoji
lodní prostoru obdržely ještě o 100%% více, než z
sazby závěrečné, protiví se dotyčný nožadavek vší
slušnosti a doporučovalo By se poněkud více kulance
— Dnešní stav vady na Lali obnáší dle drážďanskéh
vodoměru + 86 cm.
Německo
E dohodit
centimetr
23
article
E pražského trliu obilnílic. Včerejší bursa Byla
slabě navšlívena průběh obchodů však byl pře. t
velmi živý. Na trhy působí deštivé počasí a nedo
statek větších zásob chlebovin. Pšenice byla o 10
15 hal výše ceněna a znamenala 76—80 kg z Prahy
10.90 až 11.65. Franko Svijany-Podolí byla prodána
za 11.95. Žita, které jame před časem vyváželi do Ně
mecka, není nyní dostalek. Poptávka domácího kon-
sumu jest čilá, o 10—20 hal. vyšší požadavky byls
snadno povolovány, přes to kovpěchlivost nebyla
ukojena, poněvadž nabídka byla velmi pedostalečna
Z Prahy bylo znamenáno 72—74 kg 9.10—9.30, pro-
dáno bylo z Benešova 9.05—9.15. Smýšlení pro ovea
bylo při plíznivém odbytu zpevněné, ceny se ne-
změnily. Z Prahy placeno 8.20—8.35, z Benešova
8.05 až 8.10, z Votic 8.—; ze Sudoměřic 8.90. Trvale
příznivá tendence v obchodě s řepkou se udržuje, to-
várníci olejů povolili by za suchou řepku tak nad
záznam 17.— až 17.53, na trh však přichází násled-
kem nepříznivého počasí jen vlhká řepka, která zna-
menala 15.50 až 16.—. Mák se v ceně nezměníl
obraty s hrachem jsou nopatrné, smýšlení uhájeno
Z trhů peněžních (19. července). Bursy trpí trvale
situací na trzích peněz. Všude nastalo sice male
uvolnění, avšak vl se, že bude jen krátké a ne-
patrné. Banky s námahou sesilují svůj stav. V mi
nulém týdnu zlepšil se stav anglické banky jen ne-
patrně. Kovový poklad stoupl o 0.39 mil, kdežto
oběh bankovek poklesl o 0.314 mil. lib. šterl. a porte
fenille směnek o 1.923 mil. Oproti loňsku jest stav
banky přec značně nepříznivější. Také stav banky
francouzské se zlepšil. Zlatý poklad stoupl o 14
mil. fr., kdežto směnky poklesly o 10.2 mil, a oběh
bankovek o 9.9 mil. na 4783 mil. fr. Zlatý poklad
jest oproti loňsku menší o 119 mil. fr., kdežto oběh
bankovek jest větší o 193 mil. fr.
Bursa
Praha
Franca Svijany
Podolí
Benešov
Votice
Sudoměřice
kg
24
article
Praha. Při dosti pevném smýšlení nevykaz
valy kursy na dnešní burse důležitějších změn
placeno za 4% komun. dlužní úpisy a mel. úpisy
zem. banky král. českého K 97.25. Dále sjednány
závěrky akcií české banky Union za K 242.25
akcií Živnostenské banky za K 241.75. Jinak podá-
váno za akcie: První české továrny orient. cukrov.
K 260.—, První pražské zastav. K 450.——, České
průmyslové banky K 414.—, strojírny Daňkovy
K 455.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod.
úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—
Akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 402.50
První českomoravské strojírny K 845.—, Králo-
hradeckého úvěrního ústavu K 445.—. Kolinské tov.
na kávové nábražkv K 610.—, pivovaru v Českýc
Budějovicích K 825.—, První české ake. pojišť. n
život K 260.— peníze.
Vídeň. V souhlase se zprávami z Nov. Yorku
kde se smýšlení zlepšilo, uplatnila se také na zdejší
začáleční burse přívětivá nálada. Obchod v akcileh
státní dráhy se oživil a tyto stouply o 4 K. Take
akcie polabské dráhy byly vyššl. Akcie železářské
byly dobré. Celkový obchod byl klidný. Na polední
burse potrvalo ticho. Smýšlení zůstalo upevněné
přes slabší zprávy z Berlína. Kreditky, akcie banky
pro země rakousté a uherské hypoteční banky byly
vyšší. Akcie státní dráhy značně stouply, ale ne-
upevnily se dokonce. Akcie polabské se poněkud
zotavily, akcie severní dráhy poněkud klesly. Lom
bardky se zlepšily. Renty povolily. Na eskontním
trhu peníze stouply, 413/14—41/2e.
Berlín. Při začátku dnešní bursy bylo na trhu
hodnot průmyslových dosti prodejních rozkazů k vy-
Hízení, které uskutečněny při nižších záznamech.
Daňkův
Kolinský
York
Praha
Kolín
Krát
Budějovice
Vídeň
Berlín
Union
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
úvěrní ústav
25
article
Nepříznivě působil poslední »Iron Monger« a pouze
velkým nákupům v akcilch Donnersmarkovy huti
děkovati sluší, že upuštěno od nových realisací
v akciích železářských podniků. Naopak s uspokoje-
ním konstatovati možno zlepšení téměř všeobecné.
nejpronikavější u hodnot uhelnodolných a bankov-
ních. Pozornost upoutaly na se akcie dráhy kanadské,
státní a jižní dráha rakouská a některé dopravní
společnosti domácí. V ruských titrech nedošlo ku
většímu obchodu. Soukromý diskont setrval na
41/2 b
Národo-hospodářský význam, účel a působnosi
městské spořilelny v Sedlčanech jest název brošurky,
kterouž v 5200 exemplařích vlastním nákladem vy-
dal, zdarma v celém okresu sedlčanském rozštřujea
v ní stručným, poutavým a populárním způsobem
vykládá správce městské spořitelny v Sedlčanech p.
Antonín Kašpar účel a působnost spořitelny. Po-
činu takového je velice zapotřebí právě v lakovém
kraji, jako jest kraj sedlčanský, kde lid z veliké vět-
šiny neví ještě o naprosté bezpečnosti vkladů u spo-
řitelen a vůbec o celém jich blahodárném působení.
zvláště při annitních zápůjčkách a konversi dluhů.
Nová továrna zbraní. V pondělí konána v Celovei
u filiálky Lublaňské úvěrní banky ustavující valná
hromada nově založené společnosti továrny na zbraně
Petr Vernig. Kapitál činí prozatím 240.000 K. Nov
společnost bude vyráběti všechny druhy zbraní.
Obmezení výroby v mlynářském průmyslu. Jak
se praví, možno i v rakouském průmyslu mlynář-
ském očekávati obmezení výroby. Jak známo, bude
o podobném opatření v Uhrách rozhodováno v přištím
týdnu a očekává se, že bude usneseno, aby v neděli
a v jednom dnu v týdnu byla výroba zastavena.
Donnersmarkův
Kašpar
Vernig
Sedlčany
Celovei
Uhry
úvěrní banka
Iron Monger
26
article
Tato opatření vysvětlují se velmi nepříznivým odby-
tem mouky, při kterém zásoby, zvláště jemnějších
druhů, neustále rostou.
Ruská státní banka. Dle výkazu vydaného k
14. červenci t. r. zvýšil se zlatý poklad ruské státní
banky v řečeném týdnu z 1166.5 mil. rublů n
1170.6 mil. rublů, zatím co oběh bankovek poklesl
s 1138.5 na 1123.1 mil. rublů.
Ruské spořitelny. Dle výkazů ruských spořitelen
k 30. červnu zvýšily se vklady o 9.2 mil. rublů na
na 1080.8 mil. rublů.
Zahraniční obchod Německa. Dovoz do Německa
činil v prvém pololetí 4350.5 mil. mk., z čehož při-
padá na drahé kovy 85.4 mil, mk., kdežto vývoz
činil 3350.3 mil. mk., z čehož připadá na vývoz
drahých kovů 39.3 mil. mk. Oproti loňsku jeví se
vzestup dovozu o 67.4 mil. mk., t. j. 1.6 proc., vý-
vozu o 435.7 mil. mk., t. j. 14.9 proc.; oproti roku
1905 pak vzestup dovozu o 977.2 mil. mk., t. j. 29
proc, vývozu o 706.4 mil. mk., t. j. 26.7 proe.
Z průmyslu petrolejářského. V posledních dnech
konají se opětně porady producentů nafty na »Petro-
leji« zúčastněných. Do konce měsíce očekává se
rozhodnutí, není však dosud nikterak jisto, co se
stane. Z úvěrního ústavu doporučuje se producentům
zřízení nové akciové společnosti na místě »Petroleji«.
Německo
Petra
27
article
Tento nový podnik byl by vybaven kapitálem asi
5 mil. kor., z čehož polovinu poskytl by úvěrní
ústav a polovinu — hotově v naftě — poskytli by
producenti. Nový podnik zřídil by rafinerii na zpra-
cování asi 16.000 cisteren nafly. Úvěrní ústav dal
by dále úvěr 5 mil. kor. jako provozovací kapitál.
Zda producenti tento návrh přijmou, není dosud
známo. Akce za tím účelem, aby země Halič sama
vybudovala veřejná skladiště naftová, postupuje
příznivě. K tomu účelu povoleno již před třemi lely
11/2 mil. kor. a povolení dalších 3 mil. kor. se oče-
kává. Země by skladiště spravovala sama.
Halič
28
article
Organisace železářského průmyslu v Německu.
Otázka dohody obchodníků s nosiči blíží se koneč-
nému řešení. Dle zprávy B. B. C. došlo 18. t. m. po
delším jednání k dohodě o otázce kvotové, jakož
ku prodloužení skupiny rýnsko-vestfálské, středo-
německé a jiho německé zatím o jeden rok. Tím lze
pokládati za zabezpečené také obnovení západo-
německé skupiny obchodníků s nosiči, jakož i ber-
linské kanceláře pro prodej nosičů. O stávajících di-
ferencích budou jednotlivé skupiny konati porady
ještě příštího lýdne, aby svazu ocelářskému ve sehůzi
dne 26. t. m. mohl býli předložen zevrubný výkaz
rozvrhu jednollivých podllů.
Svaz oceláren v Německu. V červnu činil odbyt
výrobků A. 514.663 tun (váha surové oceli) a pře-
vyšuje odbyt v květnu o 5.19% a odbyt v červnu
1906 o 6 89%. Polotovarů odesláno 136.942 tun, že-
lezničního materiálu 200.124 tun a lagonního železa
177.597 tun. Podíl Německa na odbytu polotovarů
v prvním pololeli byl asi o 9% vyšší než v téže
době roku minulého.
Provádění zákona o vínu. Poslanci Sleiner.
dr. Ploj a Jukel upozornili ministra orby na to, že
vzhledem k novému zákonu o falšování vína nají-
mají obchodníci a vínem podél uherských hrani
sklepy, aby mohli na uherské půdě beztrestně s ví-
nem manipulovati a takové víno pak ve velkém
množství do Rakouska přivážeti. Prováděcím naříze
ním k zákonu dalo by se toto počínání zameziti
Ministr slíbil, že na tuto okolnost bude v provádě
cím nařízení vzat zřetel a že bude energickým dozo-
rem ve sklepích pracováno proti přestupování zákona
Příjmy německých drah. Na německých drahách
příjalo bylo v červnu t. r. z dopravy náklado
125,258.669 mk. (+ 11,325.674 mk. oproti 1906)a
z dopravy osob 61,291.391 mk. (— 7,727.412 mk.).
Sleiner
doktor
Ploj
Jukel
Německo
Rakousko
svaz ocelářský v
29
article
Celkové příjmy činily 186,550.060 mk. (+ 3,598.262
mk.) Přijem na 1 km. činil 3822 mk. (+ 27)
Nová společnost s r. o. Za spolupůsobení úvěr-
ního ústavu byl přeměněn vídeňský závod na výrobu
cigaretových dulinek a obchod s cigaretovým papírem
»Agence Frangaise Maurice Maxime Labin« ve spo-
lečnost s ruč. obm. s kapitálem 700.000 K. Závod
zaměstnává na 600 dělníků
Spojené továrny na nábytek z ohýbaného dřev
v Uhrách. Předevčírem konána ustavující valná hro-
mada akciové společnosti spojených uherských to-
váren na nábytek z ohýbaného dřeva. Podnik pře-
jímá prozatím obchody pěti uherských továren
vstupuje ve společenství s obdobnou společností ra-
kouskou na dobu třiceti let.
Úprava lodní služby do Brasilie a Argentiny.
V ministerstvu obchodu konána byla porada mez
zástupci vlády a dvou společností plavebních Lloydu
a Austro-Americany za účelem dohody o úpravě lod
ního spojení s Brasilií a Argentinou. Obě společnost
podaly dohromady nabídku vládě, o níž však roz-
hodne se, až dojdou i nabídky s jiných stran. Na-
bídka směřuje k založení nové plavební společnose
»Unione«, klerá by byla utvořena oběma společ-
nostmi. Ročně konáno by bylo 9 plaveb do Brasilie
a 9 do Argentiny
Pražská dražba koží. Prodejní družstvo řezníků
uzenářů a obchodníků se sídlem v Praze, zapsan
společenstvo s ručením obmezeným, pořádá XVI
prodej hovězích koží, teletin, skopovic a pod. v
čivrtek dne 25. července o 1. hod. odpol. v hotelu
Central, Praha, Hybernská ulice. Ku prodeji přijde
1452 českých volovic a jalovin, 26 moravských vo-
lovic, 90 uherských volovic, 765 českých kravin, 1ez
Mauric
Maxim
Labin
Uhry
Brasilia
Argentina
Americana
Praha
hybernský ulice
spojený uherský
plavební Lloyd
Central
km
30
article
moravských kravin, 1874 býkovic, 62 chybných koží
6628 teletin, 24 kozin a 313 srnčin a dančin. Pro-
hlídka zboží dovoluje se dne 25. července od 8. do
12. hod. dopol. Skladiště nalézají se v Praze, v Li-
beňské ulici č. 857—VII. (v místnostech pp. R. Pe-
relesa a H. Siegla).
Zemská včelařská výslava a XXIV. sjezd česko-
slovanských včelařů v Sušici od 15. do 22. srpua
1907. Práce výstavní a sjezdové jsou v plném proudu.
Zveme všechny přátele a příznivce k hojnému úča-
stenství. Přihlašování k výstavě, sjezdu a inserování
ve výstavním katalogu prodlouženo do 25. července.
Přihlášky ke společnému obědu (cena 2 K) a o nocleh
buďlež podány do 10. srpna. Výlety polodenní možno
konati: na Svatobor (839 m, s tamní rozhledny pře-
rozkošná vyhlídka na šumavské velikány a dovnitř
Čech); do skelné hutě v Annathalu, hraběcí hrobky
a kostela v Nezamyslicích; na hrady Rábí, Kašperk.
Velhartice a Prácheň (též do Horažďovic); na skálu
v dějinách českých smutně pověstného sv. Vintíře
a j. Výlety celodenní do Klatov, Eisensteinu a na
Špičák s jezery Černým a Čertovým; poříčí řeky
Vydry (nádherné panorama), Čeňkova pila, rozkošné
údol! Klářino (Schachtelei) a j. Výlety vícedenní i
šumavská jezera a vrcholy (Javor, Roklan, Luzný.
Třístoličník a Plöckenstein a j).
Prhypeněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 19. července. Oficiátní záznamy znějí
H Siegl
Výleta
Vintíř
Černá
Klářin
Schachtelei
Praha
Sušice
Svatobor
Čechy
Annathal
Nezamyslice
Rábí
Kašperk
Velhartice
Prácheň
Horažďovice
Klatovy
Eisenstein
Roklan
Třístoličník
Plöckenstein
Čeňkův pít
31
article
Zástavní listy české hyp. banky 5%
» . » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» » » » „ (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 %
» » » » (v K) 4 %
Žel. » » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
4 b
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky 41/9
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy,
Zástavní listy I. mor. spořitelny
» » bal. zem. banky
41/2 e
Český průmyslový
32
article
Kom. dl. úpisy . . . 49%
Železnič. , , . , 4 %
Zást, listy Hal. akc, hyp. banky 41/,
» » Rakoaherské banky 4 0 0.
» » Dolnorak. byp. ústavu
31/2
Kom. dl. úp, , „ „
31/2
Zástavní listy Rak. hyp. brnky
Prior. obl. spol, rak. míst. dráh
Ruská stát. půjčka z r. 1903
Únorová spol. renta (v pap.)
Dubnová , , (va stř.)
4.2 0
Květnová , »
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
4 o
Rakouská zlatá renla . . ..
, korunová renta . . 4 0
» investičnt . . . 3 1 v
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovacl banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králove
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakousko-uherská banka . ..
Českomoravská strojlrna . . .
Daňkova strojírna . . . . . „
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budajovicích„
Kolínská továrna chemická . ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .»
Pražská železářská společnost.
První česká raff. v Mo lřanech
„ tov. orient. cukrov.
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec Králov
Rakousko
Č . Budajovice
Hal . akciový
Rakoaherský banka
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovacl banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
33
article
Vldoňská burna
34
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní , dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/procentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
36
article
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 490
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
»Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . a
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolno rakouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podnik y
Buštěhradská dráha lit. A . .
1074.—
342.—
Česká severní dráha . .
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . . 426.—
422. —
Polabská dráha . .
400.—
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražsko duchcovská dráha kmen..
Čechy
ústřední banka
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
37
article
Penize] Zboží
103. —
98 4
100 50
97 75
97 75
97 75
9775
38
article
102 50
97 40
88 5
99.50
97.25
97 25
97. 25
97 75
50 97 40 88
39
article
97 25
97 25
10075
100 30
40
article
9970
100.—
103 25
95.65
97 9
100.75
98 5
101.-
95 7
95 7
100.—
96 3
42
article
96 4
98 90
101.75
97.50
102.—
96.75
96.75
100. 3
96.50
98 6
98 75
91 5
98 65
91 25
99 10
79.65
83.3
98 55
98.75
97 50
97 45
115 45
97..55
87.10
95.5
43
article
97 60
97 75
90.50
97.65
90.25
98 1
78 65
82 85
98 45
98.5
97.3
115 25
97 3
2H1 75
44
article
242 50
415.—
160.—
384.—
528.—
280.—
460.—
242.50
573. —
1809
860.—
460.—
150.—
875.—
410.—
202.—
456.—
2619
45
article
414—
1.30 —
382 —
46
article
522.—
2603.—
113 —
211 7
815.—
405.—
116 -
825 -
402 5
200.—
45 4-
48
article
Závěrečné kursy
19. července 18. červce
97.30 9740
98 45 98. 50
97 25 97 35
98 55 98 65
115.25 115 3
97 35
97 4
86 90
86 9
110 65
110.9
23 05
93.05
81.9
81 9
82 35
149 50
201. 50
250 —
420.—
456.—
140 75
181.75
49
article
149.25
201.50
250.—
420.—
436.—
140 90
182.50
97.25
97.25
97.35
50
article
97 25
97 25
97 45
52
article
87 50
100.—
414 —
414.—
382 25
241.—
1799.—
301.—
432 50
567.—
605.—
649.75
752.50
1020.—
535.50
538.50
462.—
53
article
38225
1800 —
302.—
433.70
567.—
605.—
650.—
752.—
1018.—
534. 50
538 50
462—
1075.—
337.—
425.—
420.50
399.—
218.—