ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7df7e130-7723-11dc-9b3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 140, place 63, org 13, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
20 července 1907 Císlo 198.
4 article
znivý stav rozpočtu jest výsledkem tíživého zdanění obyvatelstva. Rečník líčí zevrubně působnost okres- ních hejtmanů v Halíči a vyslovuje se pro odstra nění propinačního a lovčího práva. Vláda ať neopo- míjí odůvodněné požadavky Rusů, kteří žádají rovno- právnost. Rusové požadují odstranění svévole správ- ních a soudních úřadů, chtějí reformu volebního řádu pro zemský sněm, národnostní autono- mii, odstranění výminečných ustanovení volebního práva do říšské rady, rozřešení otázky agrární, pod porování živnostenského a dělnického stavu, inva lidní pojišťování, úlevu ve vojenské službě a zřízení ruské university ve Lvově. Proti každé vládě, která nesplní tyto požadavky, zaujmou Rusově přísně opo- siční slanovisko. Proto budou hlasovati proti pro- zatímnímu rozpočtu. (Živá pochvala.) Řečník skončil svůj výklad jazykem ruským. Poslanec dr. Kramář (česky): Prohlašují jménem strany, za kterou mluvím, že hlasovati budeme pro zalímní rozpočet, abychom tím projevili důvěru svým ministrům, kteří kandidovali na náš program a kteří dojista zůstanou členy kabinetu jen dotud pokudto bude prospěchem českého ná- roda. (Ilučná pochvala.) Nechceme tím pro- jeviti nikterak důvěru vládě — není k lomu žádné příčiny, a vláda to též od nás ne žadá. Německy pokračuje: Do veliké polemiky prot řečí ministerského předsedy se pustiti nehodlám avšak svobody myšlénky, kterou bar. Beck líbezně poskytl, užijí měrou vydatnou. (Veselost.) Problém musí býti přece zcela jinak posuzován, nežli jak učinil bar. Beck. Proti své první feči ovšem učiní jakýsi pokrok.
Rus Rusův doktor Kramář Beck Lvov
5 article
Výslodek voleb a vláda. Volby byly překvapením pro nás a zajisté také pro vítěze, sociální demokraty. Ale ještě více pře- kvapily důsledky, jež odvozovaly vládní listy z vo- leb: že totiž výsledkem jejich postaveny otázky ná- rodní do řady drnhé. Tento názor vyzníval takév první řeči bar. Backa. Události v této sněmovně od počatku nynějšího zasedání daly mu naučení lepší. Včera začal svou řeč otázkami národními. Baron Beck dal se svésti snad přece příliš daleko, kladl-li důraz na sociální politiku a stavěl-li ji do řady první, takže dokonce i dr. Ellenbogen mohl mluviti o ministerském programu, jakoby to byl pr gram sociálně demokratický.
Baron Beck Ellenbogen
6 article
Požadavek pokrokové politiky Včera bar. Beck s žádoucí ja ností vytkl hra- nice různých otázek. Co se týká nás, nemusím teprve říkati, že nechceme nic jiného, než dobrou, zdravou a pokrokovou polítiku. To jsme žádali laké dříve, nežli 86 sociálních domokratů náleželo této sně- movně. Budeme činiti tak i dále, nikoli ze strachu před nebezpečím sociálním, nýbrž v zájmu dobré politiky občanské. Jest první povinností společnosti občanské, aby ukázala, že jest ochotna k obětema také rozhodnou dosti, aby pokračovala na cestě se- ciálních reforem a dokázala, že nynější společenský řád nestačí ku pokojnému rozřešení velikých pro- blémů, a že nechce dopustiti, aby sáhalo se na zá- klad toholo pořádku. (Pochvala.) Tak jednati budeme také dále, a jest dobře, že se sociální demokracieo tom neklame. Vidíme lí, že referent o všeobecnéma rovném právu hlasovacím (dr. Löcker), jemnž při jeho doslovu hodili němečtí nacionálové oprátku na krk, úsilím sociální demokracie při volbách propadl pak musíme říci, že sociální demokraté nejsou senti- mentální, a jest samuzřejmo, že nemohou žádati o nás, abychom sentimentalními byli my. Uklizení sociálních privilejí mus logicky vésti k uklizení privilejí ná- rodnícb, neboť jen tak bude možným skutečně demokratický život ve státě. My slovanští národové jsme již tím ve smutné siluací, že musíme ještě brá- niti svých národních práv. Nevěřte, že jest to šovi- nismus — o šovinismu lze mluviti jenom u národů. kteří jsou nasyceni. U národů, kteří nemají plného a rovného práva, nemůže nikdo mluviti o šovinismu. chtějí-li tito národové právo rovné. (Pochvala.)
Beck Löcker
7 article
Rovnost národů.
8 article
Jako nesnese stát v pravdě demokratický žád- ných občanů druhého řádu, tak nesnese ce- lých národů druhého řádu. (Souhlas.) K lomu ještě druží se fakl, že národní olázkau nás má silnou příchuť sociální. Bojuje- me-li o právo jazyka v úřadech v tak zvaném území uzavřeném, nebojujeme pouze pro národní právo dělníků, nýbrž též o jejich soci áln rovnosl. Neboť bez možnosti, najiti právo v úřa- dech a soudech vlastním jazykem byli by dělníci občany druhého řádu, byli by vyděděnci. (Pochvala. To jest sociální příchuť našich požadavků a to platl pro všechny téměř Slovany, proto že průmyslně jsou pozadu. Avšak vedle télo stránky dlužno přece do- znati, že zejmena my Čechové jako národ, podle ve- likosti druhý v této monarchii, máme úplně práv žádati, aby se nenakládalo s námi jako s národem druhého řádu. Nechceme pro sebe žád ných zvláštností! Chceme pro každý národ, obývající tuto říši, úplné rovné právo, chceme naprostou možnost národního vý voje, chceme, aby národní individualita jeho se úplně vy- žila a to bez ohledu na jeho velikosta jeho dosavadní vývoj, protože vnitřní ústroji a dě- jinný vývoj této říše nemůže vésti k ničemu jinému, než, že stane se svazem národů, kteří ji obývaji
Čecho
9 article
(Hlučná pochvala.) ovšem v územích histori- cky daných
10 article Poslanec dr. Okuněvský: To jest nebezpečné
Poslanec dr. Okuněvský: To jest nebezpečné omezení! Poslanec dr. Kramář: Není nebezpečné. Mohu si zcela dobře mysliti, že toto svobodné spolužití na příklad Němců a Čechů v království českém právě ve starých hranicích království českého jest zceln dobře možné. Rád přiznávám, že tam, kde tito národové se stýkají, bude zákon číslice hráti jistou roli. Devět milionů jest víc, nežli šest milionů, a šest milionů jest více, nežli tři miliony. Ale tento důsledek číslic nezpůsobí žádnému národu bolesti, bude- li doma národ také volným, bude li se moci doma ve svých hranicích svobodně vyvinovati. Vnitřní úřadní čeština. Cizinci, Francouzi a Angličané, kteří zajímají se o poměry naše, nemohou pochopiti, že ohniskem zá- pasu našeho jest vnitřní češtína. Žádný člověk se zdravým rozumem nemůže pochopiti, že jest možno, aby si úřad dělal tak četné, nepřirozené, nákladné marné obtíže, jen aby zachováno bylo nadpráví ně- meckého jazyka. (Souhlas.) Žádný člověk se zdravým rozumem nepochopí. že lze nazvati spásou pro němectví, když na listině úplně české jest nahoře známá úřadní poznámka ně- mecká. Proto zuří u nás zápas a chceme-li, aby talo nepřístojnost byla uklizena, křičí se na nás, že jsme národními hrabivci. Ve Slezsku jest podle německého názvoslov uzavřené území české. Chudé obce a také jednotlive dostávají od úřadů vyřízení německé, kterým abso lutně nerozumějí. Ať se to poví civilisovanému Ev ropanu a řekne se mu, že Rakousko jest skutečná zemí nemožností. Žádámeli věci samozřejmé, řiká se: to jest národní šovinismus.
doktor Okuněvský Kramář Němec Čecho Francouz Angličan Eva Slezsko Rakousko
11 article
University. Devět milionů Němců má pět universit a tři miliony Poláků mají university dvě. Já jim jich přeju z plna srdce. Posl. dr. Okuněvský: Rusové nemají žádné! Posl. dr. Kramář: Náš šestimi lionový národ, který přece kultnrně nestojí za ostatními, který plali tolik daní pro tuto říši, který dějinně tolik pro ni znamená, má jedinou universitu a ta jest vystrojena špatně. Žádáme li drubou pro zemi, ve které vělšina našeho obyvatelstva jest tříčtvrtinová, křičí se na nás: »lo jest národní hrabivost, to jest šovinismus, to jest rušení národních citů v Rakousku.« (Pochva- la) Neměli bychom kapky krve v žilách, neměl bychom žádného národního sebevědomí, neměli by chom žádné snahy o národní a kulturní vývoj, kdy. bychom odstavili požadavek ten. (Hlučná pochvalaa potlesk u Čechů.)
Němec Posl doktor Okuněvský Rus Kramář Čecho Rakousko University
12 article Národ a úřadaictve.
Národ a úřadaictve. Centralismus byl oktrojován nám proti právua proti platným zákonům. Nyní, když jsme vstoupil na faktickou půdu ústavní, protože nám pasivita vy nesla tak málo a kdy žádáme účastenství ve správě. odbývají nás opovržlivou námitkou, že domáhá- me se míst dobře placených. Má-li se do německého místa dostati český soudce, který jest německého ja- zyka úplně mocen, vy na německé straně uvádíte pohyb proti nám všechny páky a vyvozujete z toho důsledky, jež otřásají celou říší, my pak máme trpěti, abychom ovladání byli cizinci, ba často ne- přáteli nejen ve Vídni, nýbrž také v zemích na- šich, ve kterých jsme my Čechové historickými r- presentanty jednoty tohoto království? My, kteř jsme toto království založili a hájili svojí krví (Hlučný pollesk a pochvala u Čechů) Nechci mluviti tónem, kterým mluvil poslanee Klofáč, ale také lidé rozmyslní — a k těm se po- čítám také já — byli překvapeni tím, že místodr žitel hr. Coudenhove neuznal vhod- ným navštíviti velkolepou slavnos sokolskou, které obcovali zástupcov všech civilisovaných uárodů. Byli tam také Němci, byli tam redaktoři německých novin, němečtí turneři a byli vlídným uvítáním spokojeni.
Čecho Klofáč Coudenhove Němec Vídeň
13 article
Rád uznávám, že vojsko po té stránce projevilo názory zcela jiné a skutečně vyšlo Sokolům v ů trety způsobem, který zasluhaje všeho uznání. Posl. dr. Herold (žatecký): Na našich turnéř- ských slavnoslech jest jinak. Na naše turnéřské slavnosti nesmí ani »frejtrel Posl. dr. Kramář: Na střeleckou slavnost do Teplice hr. Coudenhove jel. Posl. dr. Herold (žalecký): Důstojníkům se však zspovídá chodii na schulfereinské slavnosti! (Po směch u Čechů a hlasy tam: Do našich besed vůbec nesmí choditi!) Posl. dr. Kramář: Pro naši součinnost musí býti zjednány podminky zcela jiné. Tím přicházím k celému problému nové sněmovny. Nová sněmovna má nové úkoly. Problém nove sněmovny jest hlubší, nežli ve sbírání nahodilých pracovních veličin. Koalice nepřátelssých stranje jenom za tím účelem, aby tu měly moc, jest snad dobrým prostře dvem pro cíle okamžité, ale žádným ozdravěním. Řušeni otázky díti se musí organicky Vážím si bar. Becka příliš, než abych věřil, že nechce býti ničím jiným, než sběratelem hlasů pro určité předlohy. Stát mohou vésti jen ti, kletí chtějí pokojnému spolužití ná- rodů, ti. kdož ocholni jsou hájiti s ce vlastního národa, kleří však chtě,í dopřáli volnosti a svobody také národu druhému.
Posl doktor Herold Kramář Coudenhove Čecho Beck Teplice
14 article
Posl. Pacher: Proto národní ohraničení Posl. dr. Kramář: Chcele-li vy Němci národní ohraničení, potřebí jest k tomu přece pouze, abyste národní život českých menšin úplně udusili. (Hlučný pollesk a pochvala u Čechů.) To však jest negace základní podmínky, o které mluvím, totiž že člověk může býti národním, ale že musí míti zároveň tolik úcty a vážnosti pro jiné národy, jako pro svůj vlastní a že jím dopřáti musí stejného života volného, jaký reklamuje pro sebe. Posl. dr. Herold (žatecký): Vám se jedná o to. nás Němce povražditi! Posl. dr. Kramář: Kdybych nespatřoval v ná- rodní myšlence povznešený idešl, který přímo mně zakazuje učiniti někomu čeho bych sám ne- snesl . .. Posl. dr. Harold (žatecký): Copak děláte s na- šimi menšinami? Posl. dr. Kramář: Kdybych dokonoe zaujal sta novisko národní výhojnosti a ničení národa druhého nebylo by mísla pro mne tady ve sněmovně, nýbrž v blázinci. My že vás chceme povražditi a zni- čiti? Cožpak máte tak málo sebedůvěry ve vlaslní svoji sílu? Hlasy u Všeněmců. Nestane se to sice, avšae úmysl jistě máte! Posl. Kroy: My jsme »Herranvolk«. (Hlučný dlouho trvajtcí posměch u Čechů. — Hluk a ne- pokoj.) Místopředseda dr. Žáček: Prosím, aby se neko naly žádné dialogy Posl. dr. Kramář: Všichni nepředpojatí poslu chači mi doznají, že nepokojem, který povstal, ne jsou vinny mé výklady. České menšiny.
Posl doktor Kramář Němec Čecho Herold Harold Žáček
15 article
Což pak, pánové německých stran, jdou k vám české menšiny žebrat? Čož pak je musite vydrže- vat? Přece naopak tyto menšiny přicházejí k vám aby poctivě pracovaly, aby vám pomábsly bohat nouti, ahyste se potom vy blýskali mohli se svým bohatstvím naproti nám. (Hlučný a dlouho trvající potlesk u Čechů a sociálních demokratů.) Hlasy sociálních demokratů na dra. Herold (žateckého): Tak vy mluvíle za vyděrače a vyko řisťovatele? Poslanec dr. Herold (žalecký) [proti sociálním demokratům]: Nemluvte takový nesmysl, já nejsem žádný advokát vydéračů! Poslanec dr. Kramář: Nepotřebujete-li českých dělníků, chcete-li zavříti své továrny, nepotřebujete- svého průmyslu, chcete-li jej zničiti, je-li vám český dělník tak nepříležítým — my potřebujeme ve svém území dělníků, pošlete nám je domů, nemáme nic proti tomu! Poslanec dr. Horold (žatecký): Jen si je vezměte s pánem bohem Poslanec Beliger (na dra. Herolda žateckého) Vaši továrníci hledají inseráty v »Národní Politice- české dělníkyl Hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte! Hlasy u německých nacionálů: My nehledáme naopak! Hlasy u českých sociálních demokratů: Český děl ník jest vámi hledan, protože pracuje dobře, levně a poctivě! Míslopředseda dr. Žáček: Prosím opětně o klid Poslanec dr. Kramář (pokračuje): Organická re- forma sněmovny je nezbytna, protože naslávají nám skutečně velké a těžké úkoly, nejen otázky sociální
Čecho Herold doktor Kramář Horold Beliger Herold žatecký Žáček
16 article
Životní úkol parlamentu. Nepovažuji ani vyrovnání do r. 1917 otázkou tak tuze důležitou, ale živolním úkolem tohoto parlamentu pokládám, aby do chvíle, ve které osud monarchie v r. 1917 bude se rozhodovati, tento parlament a tsto polovina říše byly tak zdrávy, tak sjednoceny, aby chom s hlavou povznesenou vstoupiti mohli do osud ného tohoto boje. (Souhlas u Čechů.) Olázka chorvalská. Nebudiž zapomenuto na důležilou olázku chor- vatskou. Uhry nás nedělí od Balkánu, od území, kam spěti může přirozená naše hospodářská rozpínavost nýbrž Chorvatsko. (Souhlas u Chorvatů) Nemohl jsme se nikdy nadchnouti pro resoluci rěckou a řekli jsme to zceln nepokrytě. Tato resoluce jest nyní ta tam a nastaty poměry zcela jiné. Nemůžeme zasaho- vati do uberských poměrů a já bych byl posledním. kdo by k tomu vyzýval, ale měli bychom udělati něco zcela jiného. Žádných slibů do Chorvalska! Sliby jsou laciné jako borůvky a slibům z Vidně ne- věž! nikdo již, nejméně Chorvaté! (Souhlas u Čhorvatů.) Ovšem musíme zaříditi veškerou svoji politiku tak, aby Chorvalé nikoliv sliby, nýbrž skutky byli přesvědčeni, že kdyby se odvrátili o Pešti, nepřijdou z deště pod okap. (Souhlas a po- chvala.) To pak stáli se může jen tenkráte, bude-li zde ve Vídni zahájena politika opravdu demokratické svobody, která uezná žádných národů druhého řádu. (Potlesk a pochvala.) To jest cesta, klerou se dáti musíme, myslíme-l na problém chorvatský. A to nám v Uhrách zajisté nemůže nikdo vytýkati. Chtějíli to Maďaři paraly- sovati, dobrá, ať daji Chorvatům naprostou svobodu. Také to sneseme. Avšak ohledy na Maďary nemohou nám brániti, aby tady poměry se neozdravovaly, by se nám nevytýkalo, že lákáme Chorvaty k sobě. (Pochvala.) My alespoň, naše strana, jsme rádi ochotni spolupůsobiti při
Čecho Uher Chorvat Maďar Balkán Chorvatsko Chorvalsko Pešť Vídeň Uhry demokratický svoboda
17 article
vnilřní rogeneraci rakaých poměrů. Ale s hrolem zabodnutým v srdci nemůže nikdo konati prací plodných. Český národ nechce nic, leč rovnoprávnost, leč stejné a rovné postavení s ostat- ními národy v celém obvodu veřejného života, nic. leč šetrnost k oprávněnému svému sebevédomí. Český národ chce míti vědomí, že tady v Rakousku není považován nezbytným zlem, nýbrž elementem velikosti této říše. Nechceme urvati jednotlivých ná- rodních koncesí při různém hlasování. Chceme, aby se nám vyšlo v ústrety nepokrytě a poclivě — ze státnické rozmyslnosti. Český národ, který se stal nedůvě- řivým, chce důkaz, že se tady ve Vídni jebo dosah pro budoucnost a pro velmocenské po- stavení říše postihuje a podle toho jedná. To musí český národ míti, má-li spolupraco vati. Chce-li se však nakládali s národem naším tak, pak bude národ náš navzájem pevnou a spolehlivou oporou pro chvíle nebezpečí. Všechno to jest možno boz poškození oprávněných zájmů ně- meckých, ovšem jen tenkráte, nebude-li německo nacionální politika znamenati utiskování českého národa. Demokratický parlament žádá
Rakousko Vídeň
18 article
novou poliliku
19 article
Železná reserva privilegovaných poslanců jest ta tam, a musí býti nalezeny nové prostředky by se mohlo vládnouti. Na mysli pak tanouti musí toto: Organisovaná regenerace této říše a organiso- vané spojení všech sil, také oněch, které dosod byly ullačovány. Djte sebevědomí pravé demokralické svobody a rovnosti netoliko jednotlivcům, jak jste je dali novým volebním řádem, nýbrž také celým národům. Respektujte historické jejich cítění a jejich historickou svéráznost, nepovažujte žádným neštěstím, že Rakousko jest pestrou směsí národů. Vmyslete se naopak do skutečnosti, že právě pestrá směsice národů jest exi- stenění podmínkou Rakouska. Neboť ná- rodně jadnotné Rakousko v srdci Evropy bylo by dávno podlehlo přítažlivé síle mocnějších, národně jednotných států sousedních. Posl. šl. Stransky (něm. rad.): Pro Němce ra- kouské nebylo by neštěstím, kdyby se byli dostali do Němec! Posl. dr. Kramář (pokračuje): Potom dospějete také ku přesvědčení, že rakouský problém jest ne- rozřešitelný jen tenkráte, chce-li se násilně udržet privilej jedněch, že však jest snadno rozřeši- telný, chce-lí se dáti stejné právo stejná svoboda národům všem. (Potleska pochvala.) Historické bezpráví a špalná politika, po stalelí provozovaná, nemohou býti odčiněny na ráz. K tomu jest třeba tuhé práce, především pak rozvahy, jasného vystižení problému a železné vůle na této cestě po- kračovati.
Posl Němec doktor Kramář Rakousko Evropa
20 article
Privileje tříd padly. Zástupcové českého národa tuto pevnou víru měli a mají nyní také pevnou víru že též národní privileje budou společně překonány vítěznou mocí ideje rovnosti a spravedlnosti. (Hlučný potlesk a pochvala.) My jsme poctivé a bez bázně hlasovali pro zru- šení na odních privilejí. Český národ chce vy- konati úplně a cele svoje poslání mezi na- rody rakouskými. Chce býti a zůstat necchvějným a bázně prostým před- bojníkem pro rovné právo a svobodu národů všech! (Hlučný, dlouhotrvající potlesk u českých, polských, ruských, slovinských, chorvat- ských a česko-soetálně demokratických postanců. Řeč- níšu se z četných stran gratuluje.) Posl. Prášek (čes. agr.) praví především česky. že se chce omeziti na kritiku vládního programu zvláště na jeho stránku národně-hospodářskou. Pokrač ije německy, prohlašuje řečník, že jest povinnosti vlády vyrovnávati protivy me zi hospodářskými a sociálními skupi- nami. Poukazuje na bědnou situaci zemědělstva a praví, že nesmí se provozovati politika ani jedno- stranně průmyslová, ani jednostranně agrární. Reč- uík se přimlouvá za snížení daně cukerní a vyzývá vládu, aby se ujala zákona o rayonování cukrovky, panskou sněmovnou nevyřízeného.
Posl Prášek
21 article
Jako zástupkyně českého národa ne- může strana řečníkova zapomenouti, co se učinilo českému národu zrušením jazykových nařízení. Reč- ník si stěžuje, že nebylo vyhověno požadavkům po zřízení české university na Moravě, zemědělského oddělení techniky v Praze, české zemědělské vysoké školy a zvěrolékařské vysoké školy v Praze. Při- mlouvá se za vypravení české university v Praze. Prohlášení ministerského předsedy jsou zaku- kiená. Řečník vítá vládní ohlášení o starobníma mvaldním pojišťování, které musí pojati zvláště zemědělské dělnietvo a maloživnostnictv. (Živá po- chvaln.) Pokud jde o národnostní otázku, myslí řeč- ník, že hospodářské otázky spojl jedn ou otázky národnostní, jak tomu již nyní jest u sociálních demokratů. Právě agrár- níci měli by tu učiniti počátek, aby zlepšili nepříz- nivý stav roluictva. Řečníkova strana representuje ve svazu českých poslanců stranu střední. Agrárnici jsou proti klerikalismu, ale nejsou proti náboženstv a církvi. Budou dbáti vždy zájmů agrárního obyva- telstva. Nynější vládě nemůže projeviti řečníkova strana po hřichu důvěry, ačkoli si českých mi- nistrů v kabinetě vysoce váží a ač ná- četník kabinetu jest jí znám jako znalec otázek agrárních.
Praha český univerzita na Morava český zemědělský vysoký škola český univerzita v Praga
22 article
Řečník doufá, že vláda nebude nutiti sněmovnu ke schválení vyrovnání s Uhrami, jež by přivedlo veškeré rakouské zemědělství na mizinu. Čeští agrárníci nebudou však hlasovati proti zatímnímu rozpočtu, aby vláda nebyla oslabena při obtižném vyjednává ní s Uhrami, budou vždy hlasovati jako jeden muž pro vládu, kdy půjde o posílení její posice vůči Uhrám. Povstanou však rovněž jako jeden muž proti vládě, vytasí-li se s vyrovnáním, jež vedlo by ke zkáze zemědělství. (Hlučná pochvala a potlesk. Řeč- níku se blahopřeje.) Posl. Ivčavič (chorv. nár.) vytýká min. předse- dovi, že při odpovědi na dotaz o stáloprávním po- měru Chorvatska přihlížel více k Uhrám, než ke státnímu právu. Svaz jihoslovanských po- slanců bude hlasovati pro zatímní rozpočet, poněvadž vláda zahájila v různých oborech účinnou akci ve prospěch Dalmacie. Řečník žádá za podporu jižním korunním zemím na potírání mšice révové a za podporu družstevnictví, přimlouvá se za přímě železniční spojení Dalmacie s mocnář- stvím, za zavedení chorvalského jazyka ve vnitřní službě správních úřadu dalmatských a žádá za brzké zřízení slo- vinské právnické fakulty, která by byla základem samostatné slovinské university. (Pochvala.)
Posl Uhry Chorvatsko Dalmacie
23 article
Posl. Malik (Všeněmec) ohražuje se proti tomu, že vláda uvádí do sněmovny úřadnlky, aby pro soukromou Korespondencí řišské rady opatřovali ple- klady neněmeckých řečí a vyzývá ostatní německé strany, aby se k tomuto protestu připojily a nepři- stojnosti této učinily přitrž. Řečník akcentuje nutnost jednotného německého státního jazyka a prohlašuje, že parlamentarismus přivádí se povolnosti vůči pře- mrštěným národním požadavkům ad absurdum. Vraeí se ke své poslední řeči o jubilejních mincích, jakož i k odpovědi, jíž se mu na ni ministrem financi do- stalo a proteštuje proti tomu, že ministe financí zvolal na poslance, jenž pokřikoval, »mičte«, aniž byl za to předsedou volán k pořádku.
Posl Malik
24 article
Pokud jde o vyrovnání a dalmatskou otázku, souhlasí s hr. Kolovratem. Na pomocnou akci pro Dalmacii vybírej se v rakouských přístavech poplatek z uherského zboží. Nalehá na různé správní a vo- jenské reformy, neboť chceme — praví — stane-li se kdysí následkem poměrů ve střední Evropě připojení německého Rakouska k Německu nutným, přinésti s sebou řádnou správu a řádné vojsko. (Výkřiky.) Řečník tlumočí řadu přání ve prospěch Štyrska, pro- testuje proti postovinšťování úřadů v dolním středním Štyrsku a prohlašuje, že vělšina Slovineů chce německé úřadniky a německé školy. (Odpor u Slovincd.) Řečník polemisoval s dolazem posl. Benkoviče. Při tom došlo mezi ním a posl. Benkovičem k prudke hádce, za níž zvolal řečník na poslance Benko- viče: »Držte bubu«. Mistopředseda ryt. Starzyň- ski volal ho za to k pořadku. Posl. Pacher podotýká, že důsledné provádění rovnoprávnosti při jednaci řeči zmařilo by dosažení úkolů sněmovay. Odmítá výtku, že český národ je Němci utlačován a vytýká Čechům, že vyličují vždy své národní požadavky jako baštu a oporu státu proti jistým eventualitám. Chceme-li se dohodnouti, praví, třeba, aby Čechové se uskrovnili poněkud ve svém názoru na rovnoprávnost a ve svých požadav- cích. Nesmějí usilovati o rovnoprávnost rakouských národů, provedenou všude vesměs v celém území, nýbrž o rovnoprávnost národních obvodů vedle sebe. A chtějí-li, aby šetřeno bylo historických hranie v Čechách a na Moravě, musí šetřiti skutečných ja- zykových území v obou těchto zemích a zbaviti Němce oprávněné jejich nedůvěry, že Čechové učiní pod praporem rovnoprávnosti z celých Čech, když ne již české, tak aspoň jazykově smíšené území.
Kolovrat Benkovič Benka Posl Pacher Němec Čecho Dalmacie Evropa Rakousko Německo Štyrsko Čechy Morava
25 article
Zbavte — praví — své požadavky kulturní a poža- davky o rovnoprávnost rázu výbojné politiky a na- stane klid, umožňující nám osvětovou, politickoua sociální práci; avšak toholo klidu musí se nám ko- nečně přece dostati. Nebojíme se poliliky Čechů, avšak naším stanoviskem je: Principiis obstal V ústavě, na níž se svého času dohodl ústavul výbor kroměřížského sněmu říšského, byla již sta- novena zásada národnostní samosprávy, rovnopráv- nosti, jak si ji představuji. Každý národ má míti totiž ve svém jazykovém obvodu totéž právo, jaké má jiný národ ve svém obvodu jazykovém. Touto cestou mohlo by se též v Čechách dospěti k míru. Vítá zavedení krajského zřízení, v trůnní řeči ohlá- šené a doufá, že po státní krajské správě bude ná- sledovati autonomní krajská správa. Konečně pro- hlašuje, že ve svých vývodech chtěl pouze pouká- zati k tomu, že nelze připustiti, aby jako předpo- klad sociátně-polilické práce nové sněmovny stanoven byl požadavek, aby hlediska, z nichž vycházejí češti politikové, byla vladou uznávána a prováděna. Němci musí trvati na tom, aby stát vyhověl konečně jejich požadavku, aby totiž mohli ve svém jazykovém území za plné ochrany oplatňovati své národní po- žadavky a stát poskyti jim všeho, čeho jim třeba ke kulturnímu a hospodářskému rozvoji. Němci oprou se každému pokusu, aby jich poli tická država a jich řeč pokládána byla za jakýsi disposiční fond, z něhož si vlada opatřuje pracovní většinu, anebo souhlas jednotlivých stran. Ani jim nenapadne, aby ve prospěch nějakého politického útvaru anebo plánů slevili něco ze svých národnost-
Čecho Němec Čechy
26 article
zdrojů, namnoze cizokrajných, snášel kaménky k velikolepé stavbě své. Práce zeměpisce moderního jest obtížnější než soudí se, neboť jednak jest jemu sháněti po vší téměř Evropě přebohatou a nyní již vzácnou literaturu conquistadorů, jednak míti v evi- denci zprávy moderních cestovatelů, roztroušené v nejrůznějších sbornících a ojedinělých publikacich Badateli zeměpisnému dnes nepostačuje znalost něm- činy a snad trochu francouzštiny, nýbrž musí ovládnt všechny jazyky západoevropské, románské i germán- ské, aby mohl vážiti doklady své ze zdrojů původ- ních. Tomu všemu práv jest dr. Švambera plnou měrou a proto také podařilo „a mu podati obraz vý- skumu Konga do nejmenších podrobností a po dobu nejnovější a též i posouditi s povzneseného slanoviska srovnávacího zeměpisu význam jeho v scustavě běhu- tých vod svetových. Každá strana této nedocenitelné publikace, o níž především kruhy odborné mají při- něsti úsudek, nasvědčuje o mravenčí píli sběratelské širém moderním rozhledu a c zdravém úsudku, k ně- muž spisovatel bedlivou úvahou všech údajů dospívá Práce páně Švamberova jest nejvážnější dusud dílo české z oboru vědeckého zeměpisu a spisovatel ne- zazlí zajisté, pronášíme-li upřímné přámí, aby na cestě zdárně nastoupené pokračoval a lýmž způsobem a v témž rozsahu nám vylíčil i Nil a jeho úvodí.
Švambera Švamberův Evropa Nil
27 article
V. Doubek. * Josef Šimánek, Enlemenova vása. Tra- gedie o jednom jednání. (Grund na Kr. Vinohradech 1906.) Sen i skulečnost Básně. (Tamtéž.) Pro antiku a proti křesťanství nehoruje J. S. Ma- char sám: přítomný debut je nadšeným projovem hellenského kullu z nejmladší literární obce. Pa J. Šimá nek předmluvou polemicky útočí na „protiv- nou maškarádu“ — středověk, je nanejvýš nespa- kojen dneškem, křesťanství odhodile dle něho kul- turu o tisíciletí zpět, je nutno ponořit se v antiku a znovu objevit její krásu a vyvýšit její uctívání. Tragedie antická je stále vzorem uměni, mladý de- bulant přijímá ten vzor a prvním pokusem touží do- kázat oprávněnost a časovost antického učitelstvj v době dnešní. Kněz Entemena oběloval bohyni Istar vásu z to, že mu dala dceru. I dceru jí dá, nezpleněnu a ne- poskvrněnu. Netuší, zaslibuje dceru Araplis, že již je milována Keratarou, a že usiluje o její milost sám král. Araptis, pronásledována knálem, prchá do chrámu, ukrývá se s Keraturou v Istařině oltáři a konečně pije z Entemenovy vásy, nelušíc, že olee ji jedem naplnil, aby každý zhynul, kdo by jí chtěl znoužit. Milenci zmírají a Enšemena si naříká, že neměl dceru obělovat — bohyně jej zírestala.
V Doubek Šimánek Enlemenův Grund S ma char Entemena Istar Entemenův Králové . Vinohrady
28 article
Autor všemožně se staral, aby tragedie měla antický nádech. Usiloval o antickou jednoduchost, průzračnost, prostou vzrušivost. Věrně hleděl vy- kreslit scenerii, osobám jednaícím vdechoval he- vošcké antické pathos. Toto úsilí, byť leckde nezda- řené a přehnané a s primitivními slopami prvního pokusu, činí debut působivým a čestným. Mnohem slabší jsou páně Šimánkovy básně. Sen a skutečnost — což jiného, než že na přítomnosti má se naznačit, oč je nižší a menší hodnotně než básníkova fikce, Básně ukazují však opak: nápln přílomnosti stojí dál a výše než o čem mladý básní sni. Tragické ideově a cilové minus. Z básní za- znívá k vám ohlas vyzpívaných již smutků, nenově, málo srozumitelně, asobnostně zamiženě, formálně bezvadně. Erotika vysněná i skutečná nemá zvláší- ních a nových prožití, projádření a pozorování. Léne daří se tu přírodním a kosmickým medilacím, třeba ujasňování si některých záhad dělo se nelogickya nepřesně. Epické básně jsou poměrně nejlepší, ale myšlenkově zastaralé: tak protest proti dnešní Praze věeně neoprávněný a příliš sentimentální a prokletí rukopisných borců, již se propracovali k vědecké své pravdě poctivým znojem, hříšně, svěvolné, falešné a sebe cama odsuzující. Stanovisko reakční, bez hloubky přesvědčení, jež zaráží u mladého ducha jenž chce skutečnost utvářit dle svého snu. Oč milu- jeme skutečnost víc, než taký malý sen! Dr. A. Pražák.
Šimánkův doktor
29 article Bibliografie.
Bibliografie. * Nejdůležitější novinka saisoňy pro kuchyni j bez odporu kniha V. Soukupa, známého kuchařského odborníka, „Zelenina zahradní i polní v kuchařských předpisech“. Pomocná tato kniha pro každou do- mácnost i kuchyni restaurační a hotelní obsahuje 500 namnoze nových, novými zkušenostmi a pokusy utvořených receptů na polévky, omáčky, salály, před- krmy zeleninné, na nakládání, konservováni, sušení a uschovávání všech druhů naší domácí i cizí zele- niny. Soukupův praktický spis bude tím vílanější. že přichází právě do saisony. Pojednává o všech dru- zích a všech možných přípravách zeleniny zahradní i polní. * „Výbor z lileratury české“ za čílanku pro vyšší třídy škol středních upravil dr. Jan V. Novák. Díl II. Doba střední. Nákladem České graf. ake. spol. „Unie““ *Branislav D. Nušié: „Povídky desátníko z války srbsko-bulharské“. Přel. Rich. Hrdlička. V Táboře. Nákladem vlastním. * Karel Jar. Orátil: „Husova čílanka pro lid“. Tiskem knih- a kamenotiskárny společenstva Nákladem Fr. Radouška.
V Soukup Soukupův doktor V Novák Branislav D Nušié Rich Hrdlička Karel Jar Husův Radoušek Tábor Francie
30 article
* J. Čermák — D. Dvorský— V. Jandl— V. Tille: „Hory“. Žeň z literatur. Svazek XV. Vr- dává Jan Lhichter. Rodakcí Václava Říhy. Čítanka pro pokračovací kursy při školách měšťanských. Sestavili: Jos. Horčička a Jiří V. Klíma Nákladem J. Otty v Praze. * Čtrnáctidenní okružní cesta. Praha—Linec— plavba po Dunaji — Vídeň — Brno — Praha. Tiskem „Unie“ v Praze. Nákladem vlastním. * „Zlalá Praha“ na paměť pátého sletu všesokol- ského. Po závěru velkolepých slavností sokolských uspořádalo vydavalelstvo „Zlaté Prahy“ zvláštní. umělecký pamětní list, který zajisté vzbudí zájem všech účastníků sletu. Sešít ozdobený zvláštní obál- kou dle nákresu akad. malíře Viktora Olívy, je skvěle vypraven a ozdoben skoro 70 obrazy, vesměs výraz- nými fotografiemi ze slavnoslí sokolských. Účastní- kům slelu bude tato publikace milou upomínkou na prožité dny; těm pak, kteří slelu nemohli býti účast- ni, názorným obrazem rozsahu a krásy české olym- piady. Publikace pečlivě vypravená a tištěná na zvláštním křídovém papíře.
J Čermák D Dvorská V Jandl V Till Hora Lhichter Říha Horčička V Klím J Ott Viktor Olíva Praha Linec Dunaj Vídeň Brno Zlalý Praha
31 article
Camille Mauclair: „Žijíeí ideje“. Pře ložil J0s. Helm. Moderní bibliotéka. Vydavatel r Adámek na Kr. Vinohradech. Ročník V. Kniha X *O chovu Salmonidů. Zpráva o pokusech z účelem vyšetření životních podmínek a vhodných krmiv Salmonidů, které za účelem povznesení chovu ryb těchto v král. českém k návrhu rady zemědělské provedl Josef Kafka. Nákladem rady zemědělskté pro král. české. Rolnická tiskárna v Praze Motorwagen und Lokomotive. Kritische Dar- stellung des jelzigen Slandes der Frage der Motor- wagen und der Führung leichter Zdge durch Motor- wagen oder Lokomotiven in technischer und wirt- schafilicher Beziehung. Von Karl Spitzer, Ober-Inge- nieur, und Dr. Viktor Krakauer, Sekretär der k. k. Nordbaho. Mit 117 Figuren. Wien, Alfred Hölder. k. u. k. Hof- und Universitäts-Buchhändler in Wien. * Právo jazyka českého na autenlický tezt v říš- ském zákonníku, Sepsal dr. Bohumír Valenta, ad- vokát v Praze. Olázka protokolování neněmeck ých řečí v parlamentě zavdala spisovateli podnět ke spis- ku, v němž sebral veškeré důvody a historický mate- riál pro nový zákon, kterým se mění nynějši zákon z r. 1869, jímž němčina byla prohlášena za jediný lext aulentický v říšském zákonníku a jazyky oslatní neněmecké za pouhé překlady, ačkoli již v letech 1849 až 1852 byl též pro říšský zákonník jazyk český textem stejně autentickým jako německý a jako ostatn jazyky neněmecké. Ke konci připojil spisovatel návrh nového zákona, jímž se i text v jazycích neněme- ckých zavádí pro říšský zákonník jako autentický.
Mauclair Adámek Kristus Kafka Spitzer doktor Krakauer Hölder Valent Praha Wien Hof und Universität Mito 117 Figur Motorwagen und Lokomotiv wagen und der Führung Inge Buchhändler in Wien
32 article Hucba.
Hucba. + Ž České Filharmonie. Dnes o 5. hod. odpol koná se koncert v Riegrových sadech na Král. Vino- hradech. Vstupné 20 h za osobu. + Rudolf Vainman, krajan náš, virtuos na housle a žák pana Makteaua, profesora honalí na ženevské konservatoři, obdržel při posledním koncerlu svém diplom virtuosa houslí a město Ženeva obdarovalo jej drahocennými houslemi.
Riegrův Král Vainman Makteau Ženeva Ž Český filharmonie
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmrtí. Z Pařiže, 19. července. (K. k.) Ro- manopisec Hektor Malot zemřel ve věku 77 let. — Z Temešváru, 19. července. (K. k.) Chef generál- ního štábu 7. armádního sboru, plukovník Jindřich Můndel ze Schartenburgu, zemřel dnes ve věku 43 let následkem mrtvice. = Řiditelné vojenské vzducholodl. Úspěch řiditel- ného Balonu „Patrie“, jehož poslední plavby a také přesné výkony při vojenské přehlídce na Longchampsu u Paříže vzbudily všeobecnou pozornost, způsobil značný rozruch také v Německu, ježto „Patrie“ byl přikázána pevnosti verdunské a dle ní má býti zřízena celá „ílotilla“ řiditelných vzducholodí, jež budou přiděleny pevnostem na německo-francouvské hranici. Z toho pochopitelné rozčilení v Německu neboť tím nabývá francouzská armáda nad něme- ckeu nové výhody. Německý tisk poukazuje na to těší ve však, že podaří se němcckým odborníkům dohoniti i na tomto poli Francouze, kteří ovšem začali problém řešiti díive. Ohlašují se také nové po- kusy hr. Zeppelina, ale lze sotva očekávati, ž jeho ohromný aerostat, jenž má 128 metrů délky 11.7 metrů v průměru, může miti nějaký praktický význam. Při posavadních pokusech vyžadovalo vždy velikých příprav, než byl vylažen ze své kolny, zbu- dovaně v Bodamském jezeře a vyhýbal se také úzko stlivě suché zemi. Proto Německo nechce čekati n své odborníky a snaž“ se opatřili si francouzský mo- del. Dle zprávy „Daily Mail“ přijel major šl. Kehler zakladatal berlínské společnosti pro studium vzducho plavby, do Paříže a nabídl francouzskému inženýru
Malot Můndel Francouz Zeppelin Kehler Temešvár Schartenburg Paříž Německo Patria
34 article
Juillotovi, jenž sestrojil „Lebaudya“ a „Patrii“ 50.000 lib. šterl. za podobnou vzducholoď, jak pravil „výhradně pro sportovní účely“. „Lebaudy“ sto pouze 12.000 lib. šterl. a „Patrie“ 14.000 lib. Juillo mu řekl, že musí jednati přímo s bratry Lebaudy- ovými, načež se major obrátil na ně stejnou pí- semnou nabídkou, bratří Lebaudyové však nabídku odmítli. Inženýr Juillot sdělil v interviewu, že Němci mohu sice jeho vzducholoď napodobiti, ale jsou jisté důležité detaily v konstrukci, které jsou známy pouze Irancouzským konstruklerům a pak jest přesná souvislost mezi rozměry a hnací silou, která jest jeho tajemstvím. Toto tajemství hodlá zachovati poku možná nejdéle. — „Petit Parisien“ uveřejňuje nyní dopis majora Kehlera bratřím Lebaudyovým, jehož obsah zprávu „Daily Mail“ úplně potvrzuje. = Slečna Destinnova se neprovdala. Z Don- dýna, 19. července. (Zvl. tel. „N. L.“) Slečna Emma Destinnova, jež nyní dlí v Londýně, žádá nás telegm- ficky, abychom zaznamonali, že veškeré zprávy o je jím provdání jsou úplně smyšleny. (Pověst o do mnělém provdání sl. Destinnovy byla již v „Nár Listech“ vyvrácena. — Pozn. red.) = 2500 osob omdlelo při slavnostním právodu Z Filadelfie, 19. července. (K. k.) („Associated Press“.) Počet osob, které za dnešního slavnostního průvodu byly postizeny mdlobou, udává se podle nejnovějších zpráv na 2500. Zástupy, které se tla- čily v ulicích, aby průvod viděly, čítaly několik sto tisic osob = Nešlěstl na moři. Ze Sanliaga de Chile, 18. července. (K. k.) Loď „Toro“ uirpěla trhliny. při čemž 17 osob utonulo. — Z Londýna 19. července. Na irském pobřeží událo se předevčírem troií neštěstí, při čemž zahynulo 17. o sob
Juillot Lebauda Lebaudyová Němec Petit Parisien Kehler Lebaudyův Destinnův Londýn Filadelfie Sanliago jít Chile Toro Patria Associated Press Z Dondýn
35 article
V Crelandu u Belfastu vyplula na člunu pětičlenná rodina s kormidelníkem. U Donaghadee se člun pře- kotil, otec, malka, dvě děti a neter rodiny utonuli. Z popřeží bylo neštěstí pozorováno, ale nebyle po ruce člunu k záchraně a kromě toho byla vzdálenost příliš velká. U Camy překotil se jiný člun s 28 oso- bami, z nichž osm utonulo. U Connenvary pak uto- nuly čtyry osoby při plavbě v člunu = Sňatek prince Broglie neplatným. Z Paříže 19. července. Sňatek prince Roberta Broglie, uza- vřený r. 1906 v Chicagu s paní Estellou Alexandro- vou, byl na žádost olce princova pařížským soudem uznán nepatným, poněvadž snoubenci v Chicagu ne- bydlili, nýbrž odebrali se tam jen za účelem sňatku bez zákonných ohlášek ve Francii a nevyžádavše si svolení rodičů, takže sňatek sluší pokládati za tajný. = Loupežná vražda v Berlině. Z Berlína, 19. července. Dnes ráno byla nalezena 44letá Amanda Plappova v bytě svého městnavatele, ředitele variété Elsnera, zavražděna. Zjistilo se, že včera večer vešla zadním vchodem do bytu v průvodu asi 22letého, elegantně oděného muže. Peníze a šper- ky byly z bytu uloupeny. Policie vypsala odměnu 1000 mk. na dopadení vraha, po němž posud není stopy. = Velké požáry. Z Londýna, 19. července. V Belfastu zničil požár velká skladiště a doky. Velké množství bavlny bylo zničeno. Škoda jest ohromná.
Broglie Plappův Elsner Belfast Connenvara Paříž Chicago Francie Berlín Londýn Estella Alexandra
36 article
— Z Hamburku, 19. července. Výbuchem pře- vržené petrolezové lampy vzníkl v Deichstrasse po- žár, jenž zachvátil velké skladíště dříví, v téže ulici se nalézající. Mnoho hasičů bylo při hašení dýmem omámeno. Požár, jenž způsobil již škodu několika set tisic marek, zuří posud. — Z Belfastu, 19. čer- vence. Požár, který vypukl králce před půlnocí ve skladišti princeznina doku, zničil záhy značnou část skladiště a zásilku baviny a lnů z východních pří- stavů. Byl prý založen stávkujícími dělníky příslav- ními. = Hrozný vojenský pochod. „Kurier Lwowski“ sděluje z Jaroslavi, že zeměbranecký pěší pluk č. 34 musil 9. t. m. vykonati v plné zbroji úsilný pochod 55 kilometrů z Řešova do Jaroslavi za hozného li- jáku, při němž bylo tábořeno v poli a stavěny přední stráže. Do Jaroslavi přišli vojáci úplně promočení a po bok pokryti blátem. Kolik mužů onemoce nělo se posud tají, ale jest známo, že osm důstojníků se následkem pochodu těžce rozstonale. = Spadl s Montblanku. Dne 13. t. r. spadl s Montblanku 42letý bývalý advokát dr. Sillem z Am- sterodamu a den na to zranění svému podlehl. = M. Rodinná tragedie. Z Kolina n. R., 19. července. (Pův. tel. „N. L.“) Ze Saasenu oznamuje se hrozná rodinná tragedie. Mladá choť občana Schmidta jevila v poslední době známky duševní po- ruchy. Předevčirem propuklo v ní zuřivé šílenství. Večer, kdy byla sama doma, podřízla jedinému dítěti krk a běžela s krvavým nožem v ruce k lesu. Když viděla, že je pronásledována, vrhla se před vlak, přijíždějící z Fuldy a byla na místě usmrcena. Man- žel jest nad ztrátou ženy a dílěle sám blízek šílenslv.
Jaroslav doktor Sill Schmidt Hamburk Belfast Kolina můj Saasen Fulda Kurier Lwowski