3
masthead
20 července 1907 Císlo 198.
4
article
znivý stav rozpočtu jest výsledkem tíživého zdanění
obyvatelstva. Rečník líčí zevrubně působnost okres-
ních hejtmanů v Halíči a vyslovuje se pro odstra
nění propinačního a lovčího práva. Vláda ať neopo-
míjí odůvodněné požadavky Rusů, kteří žádají rovno-
právnost. Rusové požadují odstranění svévole správ-
ních a soudních úřadů, chtějí reformu volebního
řádu pro zemský sněm, národnostní autono-
mii, odstranění výminečných ustanovení volebního
práva do říšské rady, rozřešení otázky agrární, pod
porování živnostenského a dělnického stavu, inva
lidní pojišťování, úlevu ve vojenské službě a zřízení
ruské university ve Lvově. Proti každé vládě, která
nesplní tyto požadavky, zaujmou Rusově přísně opo-
siční slanovisko. Proto budou hlasovati proti pro-
zatímnímu rozpočtu. (Živá pochvala.) Řečník skončil
svůj výklad jazykem ruským.
Poslanec dr. Kramář (česky): Prohlašují jménem
strany, za kterou mluvím, že hlasovati budeme pro
zalímní rozpočet, abychom tím projevili důvěru
svým ministrům, kteří kandidovali na náš program
a kteří dojista zůstanou členy kabinetu jen dotud
pokudto bude prospěchem českého ná-
roda. (Ilučná pochvala.) Nechceme tím pro-
jeviti nikterak důvěru vládě — není
k lomu žádné příčiny, a vláda to též od nás
ne žadá.
Německy pokračuje: Do veliké polemiky prot
řečí ministerského předsedy se pustiti nehodlám
avšak svobody myšlénky, kterou bar. Beck líbezně
poskytl, užijí měrou vydatnou. (Veselost.) Problém
musí býti přece zcela jinak posuzován, nežli jak
učinil bar. Beck. Proti své první feči ovšem učiní
jakýsi pokrok.
Rus
Rusův
doktor
Kramář
Beck
Lvov
5
article
Výslodek voleb a vláda.
Volby byly překvapením pro nás a zajisté také
pro vítěze, sociální demokraty. Ale ještě více pře-
kvapily důsledky, jež odvozovaly vládní listy z vo-
leb: že totiž výsledkem jejich postaveny otázky ná-
rodní do řady drnhé. Tento názor vyzníval takév
první řeči bar. Backa. Události v této sněmovně
od počatku nynějšího zasedání daly mu naučení
lepší. Včera začal svou řeč otázkami národními.
Baron Beck dal se svésti snad přece příliš daleko,
kladl-li důraz na sociální politiku a stavěl-li ji do
řady první, takže dokonce i dr. Ellenbogen
mohl mluviti o ministerském programu, jakoby to
byl pr gram sociálně demokratický.
Baron Beck
Ellenbogen
6
article
Požadavek pokrokové politiky
Včera bar. Beck s žádoucí ja ností vytkl hra-
nice různých otázek. Co se týká nás, nemusím teprve
říkati, že nechceme nic jiného, než dobrou, zdravou
a pokrokovou polítiku. To jsme žádali laké dříve,
nežli 86 sociálních domokratů náleželo této sně-
movně. Budeme činiti tak i dále, nikoli ze strachu
před nebezpečím sociálním, nýbrž v zájmu dobré
politiky občanské. Jest první povinností společnosti
občanské, aby ukázala, že jest ochotna k obětema
také rozhodnou dosti, aby pokračovala na cestě se-
ciálních reforem a dokázala, že nynější společenský
řád nestačí ku pokojnému rozřešení velikých pro-
blémů, a že nechce dopustiti, aby sáhalo se na zá-
klad toholo pořádku. (Pochvala.) Tak jednati budeme
také dále, a jest dobře, že se sociální demokracieo
tom neklame. Vidíme lí, že referent o všeobecnéma
rovném právu hlasovacím (dr. Löcker), jemnž při
jeho doslovu hodili němečtí nacionálové oprátku na
krk, úsilím sociální demokracie při volbách propadl
pak musíme říci, že sociální demokraté nejsou senti-
mentální, a jest samuzřejmo, že nemohou žádati o
nás, abychom sentimentalními byli my.
Uklizení sociálních privilejí mus
logicky vésti k uklizení privilejí ná-
rodnícb, neboť jen tak bude možným skutečně
demokratický život ve státě. My slovanští národové
jsme již tím ve smutné siluací, že musíme ještě brá-
niti svých národních práv. Nevěřte, že jest to šovi-
nismus — o šovinismu lze mluviti jenom u národů.
kteří jsou nasyceni. U národů, kteří nemají plného
a rovného práva, nemůže nikdo mluviti o šovinismu.
chtějí-li tito národové právo rovné. (Pochvala.)
Beck
Löcker
7
article
Rovnost národů.
8
article
Jako nesnese stát v pravdě demokratický žád-
ných občanů druhého řádu, tak nesnese ce-
lých národů druhého řádu. (Souhlas.) K
lomu ještě druží se fakl, že národní olázkau
nás má silnou příchuť sociální. Bojuje-
me-li o právo jazyka v úřadech v tak zvaném území
uzavřeném, nebojujeme pouze pro národní právo
dělníků, nýbrž též o jejich soci áln
rovnosl. Neboť bez možnosti, najiti právo v úřa-
dech a soudech vlastním jazykem byli by dělníci
občany druhého řádu, byli by vyděděnci. (Pochvala.
To jest sociální příchuť našich požadavků a to platl
pro všechny téměř Slovany, proto že průmyslně jsou
pozadu. Avšak vedle télo stránky dlužno přece do-
znati, že zejmena my Čechové jako národ, podle ve-
likosti druhý v této monarchii, máme úplně práv
žádati, aby se nenakládalo s námi jako s národem
druhého řádu. Nechceme pro sebe žád
ných zvláštností! Chceme pro každý národ,
obývající tuto říši, úplné rovné právo, chceme
naprostou možnost národního vý voje,
chceme, aby národní individualita jeho se úplně vy-
žila a to bez ohledu na jeho velikosta
jeho dosavadní vývoj, protože vnitřní ústroji a dě-
jinný vývoj této říše nemůže vésti k ničemu jinému,
než, že stane se svazem národů, kteří ji obývaji
Čecho
9
article
(Hlučná pochvala.) ovšem v územích histori-
cky daných
10
article
Poslanec dr. Okuněvský: To jest nebezpečné
Poslanec dr. Okuněvský: To jest nebezpečné
omezení!
Poslanec dr. Kramář: Není nebezpečné. Mohu
si zcela dobře mysliti, že toto svobodné spolužití na
příklad Němců a Čechů v království českém právě
ve starých hranicích království českého jest zceln
dobře možné. Rád přiznávám, že tam, kde tito národové
se stýkají, bude zákon číslice hráti jistou roli. Devět
milionů jest víc, nežli šest milionů, a šest milionů
jest více, nežli tři miliony. Ale tento důsledek číslic
nezpůsobí žádnému národu bolesti, bude- li doma
národ také volným, bude li se moci doma ve svých
hranicích svobodně vyvinovati.
Vnitřní úřadní čeština.
Cizinci, Francouzi a Angličané, kteří zajímají se
o poměry naše, nemohou pochopiti, že ohniskem zá-
pasu našeho jest vnitřní češtína. Žádný člověk se
zdravým rozumem nemůže pochopiti, že jest možno,
aby si úřad dělal tak četné, nepřirozené, nákladné
marné obtíže, jen aby zachováno bylo nadpráví ně-
meckého jazyka. (Souhlas.)
Žádný člověk se zdravým rozumem nepochopí.
že lze nazvati spásou pro němectví, když na listině
úplně české jest nahoře známá úřadní poznámka ně-
mecká. Proto zuří u nás zápas a chceme-li, aby talo
nepřístojnost byla uklizena, křičí se na nás, že jsme
národními hrabivci.
Ve Slezsku jest podle německého názvoslov
uzavřené území české. Chudé obce a také jednotlive
dostávají od úřadů vyřízení německé, kterým abso
lutně nerozumějí. Ať se to poví civilisovanému Ev
ropanu a řekne se mu, že Rakousko jest skutečná
zemí nemožností. Žádámeli věci samozřejmé, řiká
se: to jest národní šovinismus.
doktor
Okuněvský
Kramář
Němec
Čecho
Francouz
Angličan
Eva
Slezsko
Rakousko
11
article
University.
Devět milionů Němců má pět universit a tři
miliony Poláků mají university dvě. Já jim jich
přeju z plna srdce.
Posl. dr. Okuněvský: Rusové nemají žádné!
Posl. dr. Kramář: Náš šestimi lionový národ,
který přece kultnrně nestojí za ostatními, který plali
tolik daní pro tuto říši, který dějinně tolik pro ni
znamená, má jedinou universitu a ta jest vystrojena
špatně. Žádáme li drubou pro zemi, ve které vělšina
našeho obyvatelstva jest tříčtvrtinová, křičí se na
nás: »lo jest národní hrabivost, to jest šovinismus,
to jest rušení národních citů v Rakousku.« (Pochva-
la) Neměli bychom kapky krve v žilách, neměl
bychom žádného národního sebevědomí, neměli by
chom žádné snahy o národní a kulturní vývoj, kdy.
bychom odstavili požadavek ten. (Hlučná pochvalaa
potlesk u Čechů.)
Němec
Posl
doktor
Okuněvský
Rus
Kramář
Čecho
Rakousko
University
12
article
Národ a úřadaictve.
Národ a úřadaictve.
Centralismus byl oktrojován nám proti právua
proti platným zákonům. Nyní, když jsme vstoupil
na faktickou půdu ústavní, protože nám pasivita vy
nesla tak málo a kdy žádáme účastenství ve správě.
odbývají nás opovržlivou námitkou, že domáhá-
me se míst dobře placených. Má-li se do německého
místa dostati český soudce, který jest německého ja-
zyka úplně mocen, vy na německé straně uvádíte
pohyb proti nám všechny páky a vyvozujete z toho
důsledky, jež otřásají celou říší, my pak máme
trpěti, abychom ovladání byli cizinci, ba často ne-
přáteli nejen ve Vídni, nýbrž také v zemích na-
šich, ve kterých jsme my Čechové historickými r-
presentanty jednoty tohoto království? My, kteř
jsme toto království založili a hájili svojí krví
(Hlučný pollesk a pochvala u Čechů)
Nechci mluviti tónem, kterým mluvil poslanee
Klofáč, ale také lidé rozmyslní — a k těm se po-
čítám také já — byli překvapeni tím, že místodr
žitel hr. Coudenhove neuznal vhod-
ným navštíviti velkolepou slavnos
sokolskou, které obcovali zástupcov
všech civilisovaných uárodů. Byli tam
také Němci, byli tam redaktoři německých novin,
němečtí turneři a byli vlídným uvítáním spokojeni.
Čecho
Klofáč
Coudenhove
Němec
Vídeň
13
article
Rád uznávám, že vojsko po té stránce projevilo
názory zcela jiné a skutečně vyšlo Sokolům v ů trety
způsobem, který zasluhaje všeho uznání.
Posl. dr. Herold (žatecký): Na našich turnéř-
ských slavnoslech jest jinak. Na naše turnéřské
slavnosti nesmí ani »frejtrel
Posl. dr. Kramář: Na střeleckou slavnost do
Teplice hr. Coudenhove jel.
Posl. dr. Herold (žalecký): Důstojníkům se však
zspovídá chodii na schulfereinské slavnosti! (Po
směch u Čechů a hlasy tam: Do našich besed vůbec
nesmí choditi!)
Posl. dr. Kramář: Pro naši součinnost musí
býti zjednány podminky zcela jiné. Tím přicházím
k celému
problému nové sněmovny.
Nová sněmovna má nové úkoly. Problém nove
sněmovny jest hlubší, nežli ve sbírání nahodilých
pracovních veličin. Koalice nepřátelssých stranje
jenom za tím účelem, aby tu měly moc, jest snad
dobrým prostře dvem pro cíle okamžité, ale žádným
ozdravěním. Řušeni otázky díti se musí organicky
Vážím si bar. Becka příliš, než abych věřil, že
nechce býti ničím jiným, než sběratelem hlasů pro
určité předlohy. Stát mohou vésti jen ti,
kletí chtějí pokojnému spolužití ná-
rodů, ti. kdož ocholni jsou hájiti s ce vlastního
národa, kleří však chtě,í dopřáli volnosti a svobody
také národu druhému.
Posl
doktor
Herold
Kramář
Coudenhove
Čecho
Beck
Teplice
14
article
Posl. Pacher: Proto národní ohraničení
Posl. dr. Kramář: Chcele-li vy Němci národní
ohraničení, potřebí jest k tomu přece pouze, abyste
národní život českých menšin úplně udusili. (Hlučný
pollesk a pochvala u Čechů.)
To však jest negace základní podmínky, o které
mluvím, totiž že člověk může býti národním, ale že
musí míti zároveň tolik úcty a vážnosti pro jiné
národy, jako pro svůj vlastní a že jím dopřáti musí
stejného života volného, jaký reklamuje pro sebe.
Posl. dr. Herold (žatecký): Vám se jedná o to.
nás Němce povražditi!
Posl. dr. Kramář: Kdybych nespatřoval v ná-
rodní myšlence povznešený idešl, který přímo mně
zakazuje učiniti někomu čeho bych sám ne-
snesl . ..
Posl. dr. Harold (žatecký): Copak děláte s na-
šimi menšinami?
Posl. dr. Kramář: Kdybych dokonoe zaujal sta
novisko národní výhojnosti a ničení národa druhého
nebylo by mísla pro mne tady ve sněmovně, nýbrž
v blázinci. My že vás chceme povražditi a zni-
čiti? Cožpak máte tak málo sebedůvěry ve vlaslní
svoji sílu?
Hlasy u Všeněmců. Nestane se to sice, avšae
úmysl jistě máte!
Posl. Kroy: My jsme »Herranvolk«. (Hlučný
dlouho trvajtcí posměch u Čechů. — Hluk a ne-
pokoj.)
Místopředseda dr. Žáček: Prosím, aby se neko
naly žádné dialogy
Posl. dr. Kramář: Všichni nepředpojatí poslu
chači mi doznají, že nepokojem, který povstal, ne
jsou vinny mé výklady.
České menšiny.
Posl
doktor
Kramář
Němec
Čecho
Herold
Harold
Žáček
15
article
Což pak, pánové německých stran, jdou k vám
české menšiny žebrat? Čož pak je musite vydrže-
vat? Přece naopak tyto menšiny přicházejí k vám
aby poctivě pracovaly, aby vám pomábsly bohat
nouti, ahyste se potom vy blýskali mohli se svým
bohatstvím naproti nám. (Hlučný a dlouho trvající
potlesk u Čechů a sociálních demokratů.)
Hlasy sociálních demokratů na dra. Herold
(žateckého): Tak vy mluvíle za vyděrače a vyko
řisťovatele?
Poslanec dr. Herold (žalecký) [proti sociálním
demokratům]: Nemluvte takový nesmysl, já nejsem
žádný advokát vydéračů!
Poslanec dr. Kramář: Nepotřebujete-li českých
dělníků, chcete-li zavříti své továrny, nepotřebujete-
svého průmyslu, chcete-li jej zničiti, je-li vám český
dělník tak nepříležítým — my potřebujeme ve svém
území dělníků, pošlete nám je domů, nemáme nic
proti tomu!
Poslanec dr. Horold (žatecký): Jen si je vezměte
s pánem bohem
Poslanec Beliger (na dra. Herolda žateckého)
Vaši továrníci hledají inseráty v »Národní Politice-
české dělníkyl
Hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte!
Hlasy u německých nacionálů: My nehledáme
naopak!
Hlasy u českých sociálních demokratů: Český děl
ník jest vámi hledan, protože pracuje dobře, levně
a poctivě!
Míslopředseda dr. Žáček: Prosím opětně o klid
Poslanec dr. Kramář (pokračuje): Organická re-
forma sněmovny je nezbytna, protože naslávají nám
skutečně velké a těžké úkoly, nejen otázky sociální
Čecho
Herold
doktor
Kramář
Horold
Beliger
Herold žatecký
Žáček
16
article
Životní úkol parlamentu.
Nepovažuji ani vyrovnání do r. 1917 otázkou tak
tuze důležitou, ale živolním úkolem tohoto parlamentu
pokládám, aby do chvíle, ve které osud monarchie
v r. 1917 bude se rozhodovati, tento parlament a tsto
polovina říše byly tak zdrávy, tak sjednoceny, aby
chom s hlavou povznesenou vstoupiti mohli do osud
ného tohoto boje. (Souhlas u Čechů.)
Olázka chorvalská.
Nebudiž zapomenuto na důležilou olázku chor-
vatskou. Uhry nás nedělí od Balkánu, od území, kam
spěti může přirozená naše hospodářská rozpínavost
nýbrž Chorvatsko. (Souhlas u Chorvatů) Nemohl
jsme se nikdy nadchnouti pro resoluci rěckou a řekli
jsme to zceln nepokrytě. Tato resoluce jest nyní ta
tam a nastaty poměry zcela jiné. Nemůžeme zasaho-
vati do uberských poměrů a já bych byl posledním.
kdo by k tomu vyzýval, ale měli bychom udělati něco
zcela jiného. Žádných slibů do Chorvalska! Sliby
jsou laciné jako borůvky a slibům z Vidně ne-
věž! nikdo již, nejméně Chorvaté! (Souhlas
u Čhorvatů.)
Ovšem musíme zaříditi veškerou svoji politiku
tak, aby Chorvalé nikoliv sliby, nýbrž skutky byli
přesvědčeni, že kdyby se odvrátili o
Pešti, nepřijdou z deště pod okap. (Souhlas a po-
chvala.) To pak stáli se může jen tenkráte, bude-li
zde ve Vídni zahájena politika opravdu demokratické
svobody, která uezná žádných národů druhého
řádu. (Potlesk a pochvala.)
To jest cesta, klerou se dáti musíme, myslíme-l
na problém chorvatský. A to nám v Uhrách zajisté
nemůže nikdo vytýkati. Chtějíli to Maďaři paraly-
sovati, dobrá, ať daji Chorvatům naprostou svobodu.
Také to sneseme. Avšak ohledy na Maďary nemohou
nám brániti, aby tady poměry se neozdravovaly, by
se nám nevytýkalo, že lákáme Chorvaty k sobě.
(Pochvala.)
My alespoň, naše strana, jsme rádi ochotni
spolupůsobiti při
Čecho
Uher
Chorvat
Maďar
Balkán
Chorvatsko
Chorvalsko
Pešť
Vídeň
Uhry
demokratický svoboda
17
article
vnilřní rogeneraci rakaých poměrů.
Ale s hrolem zabodnutým v srdci nemůže nikdo
konati prací plodných. Český národ nechce nic, leč
rovnoprávnost, leč stejné a rovné postavení s ostat-
ními národy v celém obvodu veřejného života, nic.
leč šetrnost k oprávněnému svému sebevédomí.
Český národ chce míti vědomí, že tady v Rakousku
není považován nezbytným zlem, nýbrž elementem
velikosti této říše. Nechceme urvati jednotlivých ná-
rodních koncesí při různém hlasování. Chceme, aby
se nám vyšlo v ústrety nepokrytě a poclivě — ze
státnické rozmyslnosti.
Český národ, který se stal nedůvě-
řivým, chce důkaz, že se tady ve Vídni jebo
dosah pro budoucnost a pro velmocenské po-
stavení říše postihuje a podle toho jedná. To
musí český národ míti, má-li spolupraco vati.
Chce-li se však nakládali s národem naším tak, pak
bude národ náš navzájem pevnou a spolehlivou
oporou pro chvíle nebezpečí. Všechno to jest možno
boz poškození oprávněných zájmů ně-
meckých, ovšem jen tenkráte, nebude-li německo
nacionální politika znamenati utiskování českého
národa.
Demokratický parlament žádá
Rakousko
Vídeň
18
article
novou poliliku
19
article
Železná reserva privilegovaných poslanců jest ta
tam, a musí býti nalezeny nové prostředky
by se mohlo vládnouti. Na mysli pak tanouti musí
toto: Organisovaná regenerace této říše a organiso-
vané spojení všech sil, také oněch, které dosod byly
ullačovány. Djte sebevědomí pravé demokralické
svobody a rovnosti netoliko jednotlivcům, jak
jste je dali novým volebním řádem, nýbrž také
celým národům. Respektujte historické jejich
cítění a jejich historickou svéráznost, nepovažujte
žádným neštěstím, že Rakousko jest pestrou směsí
národů. Vmyslete se naopak do skutečnosti, že
právě pestrá směsice národů jest exi-
stenění podmínkou Rakouska. Neboť ná-
rodně jadnotné Rakousko v srdci Evropy bylo by
dávno podlehlo přítažlivé síle mocnějších, národně
jednotných států sousedních.
Posl. šl. Stransky (něm. rad.): Pro Němce ra-
kouské nebylo by neštěstím, kdyby se byli dostali
do Němec!
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Potom dospějete
také ku přesvědčení, že rakouský problém jest ne-
rozřešitelný jen tenkráte, chce-li se násilně udržet
privilej jedněch, že však jest snadno rozřeši-
telný, chce-lí se dáti stejné právo
stejná svoboda národům všem. (Potleska
pochvala.)
Historické bezpráví a špalná politika, po stalelí
provozovaná, nemohou býti odčiněny na ráz. K tomu
jest třeba tuhé práce, především pak rozvahy, jasného
vystižení problému a železné vůle na této cestě po-
kračovati.
Posl
Němec
doktor
Kramář
Rakousko
Evropa
20
article
Privileje tříd padly. Zástupcové českého národa
tuto pevnou víru měli a mají nyní také pevnou víru
že též národní privileje budou společně překonány
vítěznou mocí ideje rovnosti a spravedlnosti. (Hlučný
potlesk a pochvala.)
My jsme poctivé a bez bázně hlasovali pro zru-
šení na odních privilejí. Český národ chce vy-
konati úplně a cele svoje poslání mezi na-
rody rakouskými. Chce býti a zůstat
necchvějným a bázně prostým před-
bojníkem pro rovné právo a svobodu
národů všech! (Hlučný, dlouhotrvající potlesk
u českých, polských, ruských, slovinských, chorvat-
ských a česko-soetálně demokratických postanců. Řeč-
níšu se z četných stran gratuluje.)
Posl. Prášek (čes. agr.) praví především česky.
že se chce omeziti na kritiku vládního programu
zvláště na jeho stránku národně-hospodářskou.
Pokrač ije německy, prohlašuje řečník, že jest
povinnosti vlády vyrovnávati protivy me zi
hospodářskými a sociálními skupi-
nami. Poukazuje na bědnou situaci zemědělstva a
praví, že nesmí se provozovati politika ani jedno-
stranně průmyslová, ani jednostranně agrární. Reč-
uík se přimlouvá za snížení daně cukerní a vyzývá
vládu, aby se ujala zákona o rayonování cukrovky,
panskou sněmovnou nevyřízeného.
Posl
Prášek
21
article
Jako zástupkyně českého národa ne-
může strana řečníkova zapomenouti, co se učinilo
českému národu zrušením jazykových nařízení. Reč-
ník si stěžuje, že nebylo vyhověno požadavkům po
zřízení české university na Moravě, zemědělského
oddělení techniky v Praze, české zemědělské vysoké
školy a zvěrolékařské vysoké školy v Praze. Při-
mlouvá se za vypravení české university v Praze.
Prohlášení ministerského předsedy jsou zaku-
kiená. Řečník vítá vládní ohlášení o starobníma
mvaldním pojišťování, které musí pojati zvláště
zemědělské dělnietvo a maloživnostnictv. (Živá po-
chvaln.) Pokud jde o národnostní otázku, myslí řeč-
ník, že hospodářské otázky spojl jedn ou
otázky národnostní, jak tomu již nyní
jest u sociálních demokratů. Právě agrár-
níci měli by tu učiniti počátek, aby zlepšili nepříz-
nivý stav roluictva. Řečníkova strana representuje ve
svazu českých poslanců stranu střední. Agrárnici
jsou proti klerikalismu, ale nejsou proti náboženstv
a církvi. Budou dbáti vždy zájmů agrárního obyva-
telstva. Nynější vládě nemůže projeviti řečníkova
strana po hřichu důvěry, ačkoli si českých mi-
nistrů v kabinetě vysoce váží a ač ná-
četník kabinetu jest jí znám jako znalec otázek
agrárních.
Praha
český univerzita na Morava
český zemědělský vysoký škola
český univerzita v Praga
22
article
Řečník doufá, že vláda nebude nutiti sněmovnu
ke schválení vyrovnání s Uhrami, jež by přivedlo
veškeré rakouské zemědělství na mizinu. Čeští
agrárníci nebudou však hlasovati
proti zatímnímu rozpočtu, aby vláda
nebyla oslabena při obtižném vyjednává ní
s Uhrami, budou vždy hlasovati jako jeden muž
pro vládu, kdy půjde o posílení její posice vůči
Uhrám. Povstanou však rovněž jako jeden muž proti
vládě, vytasí-li se s vyrovnáním, jež vedlo by ke
zkáze zemědělství. (Hlučná pochvala a potlesk. Řeč-
níku se blahopřeje.)
Posl. Ivčavič (chorv. nár.) vytýká min. předse-
dovi, že při odpovědi na dotaz o stáloprávním po-
měru Chorvatska přihlížel více k Uhrám, než ke
státnímu právu. Svaz jihoslovanských po-
slanců bude hlasovati pro zatímní
rozpočet, poněvadž vláda zahájila v různých
oborech účinnou akci ve prospěch Dalmacie. Řečník
žádá za podporu jižním korunním zemím na potírání
mšice révové a za podporu družstevnictví, přimlouvá
se za přímě železniční spojení Dalmacie s mocnář-
stvím, za zavedení chorvalského jazyka
ve vnitřní službě správních úřadu
dalmatských a žádá za brzké zřízení slo-
vinské právnické fakulty, která by byla
základem samostatné slovinské university. (Pochvala.)
Posl
Uhry
Chorvatsko
Dalmacie
23
article
Posl. Malik (Všeněmec) ohražuje se proti tomu,
že vláda uvádí do sněmovny úřadnlky, aby pro
soukromou Korespondencí řišské rady opatřovali ple-
klady neněmeckých řečí a vyzývá ostatní německé
strany, aby se k tomuto protestu připojily a nepři-
stojnosti této učinily přitrž. Řečník akcentuje nutnost
jednotného německého státního jazyka a prohlašuje,
že parlamentarismus přivádí se povolnosti vůči pře-
mrštěným národním požadavkům ad absurdum. Vraeí
se ke své poslední řeči o jubilejních mincích, jakož
i k odpovědi, jíž se mu na ni ministrem financi do-
stalo a proteštuje proti tomu, že ministe financí
zvolal na poslance, jenž pokřikoval, »mičte«, aniž
byl za to předsedou volán k pořádku.
Posl
Malik
24
article
Pokud jde o vyrovnání a dalmatskou otázku,
souhlasí s hr. Kolovratem. Na pomocnou akci pro
Dalmacii vybírej se v rakouských přístavech poplatek
z uherského zboží. Nalehá na různé správní a vo-
jenské reformy, neboť chceme — praví — stane-li se
kdysí následkem poměrů ve střední Evropě připojení
německého Rakouska k Německu nutným, přinésti
s sebou řádnou správu a řádné vojsko. (Výkřiky.)
Řečník tlumočí řadu přání ve prospěch Štyrska, pro-
testuje proti postovinšťování úřadů v dolním
středním Štyrsku a prohlašuje, že vělšina Slovineů
chce německé úřadniky a německé školy. (Odpor
u Slovincd.)
Řečník polemisoval s dolazem posl. Benkoviče.
Při tom došlo mezi ním a posl. Benkovičem k prudke
hádce, za níž zvolal řečník na poslance Benko-
viče: »Držte bubu«. Mistopředseda ryt. Starzyň-
ski volal ho za to k pořadku.
Posl. Pacher podotýká, že důsledné provádění
rovnoprávnosti při jednaci řeči zmařilo by dosažení
úkolů sněmovay. Odmítá výtku, že český národ je
Němci utlačován a vytýká Čechům, že vyličují vždy
své národní požadavky jako baštu a oporu státu
proti jistým eventualitám. Chceme-li se dohodnouti,
praví, třeba, aby Čechové se uskrovnili poněkud ve
svém názoru na rovnoprávnost a ve svých požadav-
cích. Nesmějí usilovati o rovnoprávnost rakouských
národů, provedenou všude vesměs v celém území,
nýbrž o rovnoprávnost národních obvodů vedle sebe.
A chtějí-li, aby šetřeno bylo historických hranie
v Čechách a na Moravě, musí šetřiti skutečných ja-
zykových území v obou těchto zemích a zbaviti
Němce oprávněné jejich nedůvěry, že Čechové učiní
pod praporem rovnoprávnosti z celých Čech, když
ne již české, tak aspoň jazykově smíšené území.
Kolovrat
Benkovič
Benka
Posl
Pacher
Němec
Čecho
Dalmacie
Evropa
Rakousko
Německo
Štyrsko
Čechy
Morava
25
article
Zbavte — praví — své požadavky kulturní a poža-
davky o rovnoprávnost rázu výbojné politiky a na-
stane klid, umožňující nám osvětovou, politickoua
sociální práci; avšak toholo klidu musí se nám ko-
nečně přece dostati. Nebojíme se poliliky Čechů,
avšak naším stanoviskem je: Principiis obstal
V ústavě, na níž se svého času dohodl ústavul
výbor kroměřížského sněmu říšského, byla již sta-
novena zásada národnostní samosprávy, rovnopráv-
nosti, jak si ji představuji. Každý národ má míti
totiž ve svém jazykovém obvodu totéž právo, jaké
má jiný národ ve svém obvodu jazykovém. Touto
cestou mohlo by se též v Čechách dospěti k míru.
Vítá zavedení krajského zřízení, v trůnní řeči ohlá-
šené a doufá, že po státní krajské správě bude ná-
sledovati autonomní krajská správa. Konečně pro-
hlašuje, že ve svých vývodech chtěl pouze pouká-
zati k tomu, že nelze připustiti, aby jako předpo-
klad sociátně-polilické práce nové sněmovny stanoven
byl požadavek, aby hlediska, z nichž vycházejí češti
politikové, byla vladou uznávána a prováděna. Němci
musí trvati na tom, aby stát vyhověl konečně jejich
požadavku, aby totiž mohli ve svém jazykovém
území za plné ochrany oplatňovati své národní po-
žadavky a stát poskyti jim všeho, čeho jim třeba
ke kulturnímu a hospodářskému rozvoji.
Němci oprou se každému pokusu, aby jich poli
tická država a jich řeč pokládána byla za jakýsi
disposiční fond, z něhož si vlada opatřuje pracovní
většinu, anebo souhlas jednotlivých stran. Ani jim
nenapadne, aby ve prospěch nějakého politického
útvaru anebo plánů slevili něco ze svých národnost-
Čecho
Němec
Čechy
26
article
zdrojů, namnoze cizokrajných, snášel kaménky
k velikolepé stavbě své. Práce zeměpisce moderního
jest obtížnější než soudí se, neboť jednak jest jemu
sháněti po vší téměř Evropě přebohatou a nyní již
vzácnou literaturu conquistadorů, jednak míti v evi-
denci zprávy moderních cestovatelů, roztroušené
v nejrůznějších sbornících a ojedinělých publikacich
Badateli zeměpisnému dnes nepostačuje znalost něm-
činy a snad trochu francouzštiny, nýbrž musí ovládnt
všechny jazyky západoevropské, románské i germán-
ské, aby mohl vážiti doklady své ze zdrojů původ-
ních. Tomu všemu práv jest dr. Švambera plnou
měrou a proto také podařilo „a mu podati obraz vý-
skumu Konga do nejmenších podrobností a po dobu
nejnovější a též i posouditi s povzneseného slanoviska
srovnávacího zeměpisu význam jeho v scustavě běhu-
tých vod svetových. Každá strana této nedocenitelné
publikace, o níž především kruhy odborné mají při-
něsti úsudek, nasvědčuje o mravenčí píli sběratelské
širém moderním rozhledu a c zdravém úsudku, k ně-
muž spisovatel bedlivou úvahou všech údajů dospívá
Práce páně Švamberova jest nejvážnější dusud dílo
české z oboru vědeckého zeměpisu a spisovatel ne-
zazlí zajisté, pronášíme-li upřímné přámí, aby na cestě
zdárně nastoupené pokračoval a lýmž způsobem a
v témž rozsahu nám vylíčil i Nil a jeho úvodí.
Švambera
Švamberův
Evropa
Nil
27
article
V. Doubek.
* Josef Šimánek, Enlemenova vása. Tra-
gedie o jednom jednání. (Grund na Kr. Vinohradech
1906.) Sen i skulečnost Básně. (Tamtéž.)
Pro antiku a proti křesťanství nehoruje J. S. Ma-
char sám: přítomný debut je nadšeným projovem
hellenského kullu z nejmladší literární obce. Pa
J. Šimá nek předmluvou polemicky útočí na „protiv-
nou maškarádu“ — středověk, je nanejvýš nespa-
kojen dneškem, křesťanství odhodile dle něho kul-
turu o tisíciletí zpět, je nutno ponořit se v antiku
a znovu objevit její krásu a vyvýšit její uctívání.
Tragedie antická je stále vzorem uměni, mladý de-
bulant přijímá ten vzor a prvním pokusem touží do-
kázat oprávněnost a časovost antického učitelstvj
v době dnešní.
Kněz Entemena oběloval bohyni Istar vásu z
to, že mu dala dceru. I dceru jí dá, nezpleněnu a ne-
poskvrněnu. Netuší, zaslibuje dceru Araplis, že již
je milována Keratarou, a že usiluje o její milost
sám král. Araptis, pronásledována knálem, prchá
do chrámu, ukrývá se s Keraturou v Istařině oltáři
a konečně pije z Entemenovy vásy, nelušíc, že olee
ji jedem naplnil, aby každý zhynul, kdo by jí chtěl
znoužit. Milenci zmírají a Enšemena si naříká, že
neměl dceru obělovat — bohyně jej zírestala.
V Doubek
Šimánek
Enlemenův
Grund
S ma char
Entemena
Istar
Entemenův
Králové . Vinohrady
28
article
Autor všemožně se staral, aby tragedie měla
antický nádech. Usiloval o antickou jednoduchost,
průzračnost, prostou vzrušivost. Věrně hleděl vy-
kreslit scenerii, osobám jednaícím vdechoval he-
vošcké antické pathos. Toto úsilí, byť leckde nezda-
řené a přehnané a s primitivními slopami prvního
pokusu, činí debut působivým a čestným.
Mnohem slabší jsou páně Šimánkovy básně.
Sen a skutečnost — což jiného, než že na přítomnosti
má se naznačit, oč je nižší a menší hodnotně než
básníkova fikce, Básně ukazují však opak: nápln
přílomnosti stojí dál a výše než o čem mladý básní
sni. Tragické ideově a cilové minus. Z básní za-
znívá k vám ohlas vyzpívaných již smutků, nenově,
málo srozumitelně, asobnostně zamiženě, formálně
bezvadně. Erotika vysněná i skutečná nemá zvláší-
ních a nových prožití, projádření a pozorování. Léne
daří se tu přírodním a kosmickým medilacím, třeba
ujasňování si některých záhad dělo se nelogickya
nepřesně. Epické básně jsou poměrně nejlepší, ale
myšlenkově zastaralé: tak protest proti dnešní Praze
věeně neoprávněný a příliš sentimentální a prokletí
rukopisných borců, již se propracovali k vědecké
své pravdě poctivým znojem, hříšně, svěvolné, falešné
a sebe cama odsuzující. Stanovisko reakční, bez
hloubky přesvědčení, jež zaráží u mladého ducha
jenž chce skutečnost utvářit dle svého snu. Oč milu-
jeme skutečnost víc, než taký malý sen!
Dr. A. Pražák.
Šimánkův
doktor
29
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Nejdůležitější novinka saisoňy pro kuchyni j
bez odporu kniha V. Soukupa, známého kuchařského
odborníka, „Zelenina zahradní i polní v kuchařských
předpisech“. Pomocná tato kniha pro každou do-
mácnost i kuchyni restaurační a hotelní obsahuje
500 namnoze nových, novými zkušenostmi a pokusy
utvořených receptů na polévky, omáčky, salály, před-
krmy zeleninné, na nakládání, konservováni, sušení
a uschovávání všech druhů naší domácí i cizí zele-
niny. Soukupův praktický spis bude tím vílanější.
že přichází právě do saisony. Pojednává o všech dru-
zích a všech možných přípravách zeleniny zahradní
i polní.
* „Výbor z lileratury české“ za čílanku pro
vyšší třídy škol středních upravil dr. Jan V. Novák.
Díl II. Doba střední. Nákladem České graf. ake.
spol. „Unie““
*Branislav D. Nušié: „Povídky desátníko
z války srbsko-bulharské“. Přel. Rich. Hrdlička.
V Táboře. Nákladem vlastním.
* Karel Jar. Orátil: „Husova čílanka pro
lid“. Tiskem knih- a kamenotiskárny společenstva
Nákladem Fr. Radouška.
V Soukup
Soukupův
doktor
V Novák
Branislav D Nušié
Rich
Hrdlička
Karel Jar
Husův
Radoušek
Tábor
Francie
30
article
* J. Čermák — D. Dvorský— V. Jandl—
V. Tille: „Hory“. Žeň z literatur. Svazek XV. Vr-
dává Jan Lhichter. Rodakcí Václava Říhy.
Čítanka pro pokračovací kursy při školách
měšťanských. Sestavili: Jos. Horčička a Jiří V. Klíma
Nákladem J. Otty v Praze.
* Čtrnáctidenní okružní cesta. Praha—Linec—
plavba po Dunaji — Vídeň — Brno — Praha. Tiskem
„Unie“ v Praze. Nákladem vlastním.
* „Zlalá Praha“ na paměť pátého sletu všesokol-
ského. Po závěru velkolepých slavností sokolských
uspořádalo vydavalelstvo „Zlaté Prahy“ zvláštní.
umělecký pamětní list, který zajisté vzbudí zájem
všech účastníků sletu. Sešít ozdobený zvláštní obál-
kou dle nákresu akad. malíře Viktora Olívy, je skvěle
vypraven a ozdoben skoro 70 obrazy, vesměs výraz-
nými fotografiemi ze slavnoslí sokolských. Účastní-
kům slelu bude tato publikace milou upomínkou na
prožité dny; těm pak, kteří slelu nemohli býti účast-
ni, názorným obrazem rozsahu a krásy české olym-
piady. Publikace pečlivě vypravená a tištěná na
zvláštním křídovém papíře.
J Čermák
D Dvorská
V Jandl
V Till
Hora
Lhichter
Říha
Horčička
V Klím
J Ott
Viktor Olíva
Praha
Linec
Dunaj
Vídeň
Brno
Zlalý Praha
31
article
Camille Mauclair: „Žijíeí ideje“. Pře
ložil J0s. Helm. Moderní bibliotéka. Vydavatel r
Adámek na Kr. Vinohradech. Ročník V. Kniha X
*O chovu Salmonidů. Zpráva o pokusech z
účelem vyšetření životních podmínek a vhodných
krmiv Salmonidů, které za účelem povznesení chovu
ryb těchto v král. českém k návrhu rady zemědělské
provedl Josef Kafka. Nákladem rady zemědělskté
pro král. české. Rolnická tiskárna v Praze
Motorwagen und Lokomotive. Kritische Dar-
stellung des jelzigen Slandes der Frage der Motor-
wagen und der Führung leichter Zdge durch Motor-
wagen oder Lokomotiven in technischer und wirt-
schafilicher Beziehung. Von Karl Spitzer, Ober-Inge-
nieur, und Dr. Viktor Krakauer, Sekretär der k. k.
Nordbaho. Mit 117 Figuren. Wien, Alfred Hölder.
k. u. k. Hof- und Universitäts-Buchhändler in Wien.
* Právo jazyka českého na autenlický tezt v říš-
ském zákonníku, Sepsal dr. Bohumír Valenta, ad-
vokát v Praze. Olázka protokolování neněmeck ých
řečí v parlamentě zavdala spisovateli podnět ke spis-
ku, v němž sebral veškeré důvody a historický mate-
riál pro nový zákon, kterým se mění nynějši zákon
z r. 1869, jímž němčina byla prohlášena za jediný
lext aulentický v říšském zákonníku a jazyky oslatní
neněmecké za pouhé překlady, ačkoli již v letech
1849 až 1852 byl též pro říšský zákonník jazyk český
textem stejně autentickým jako německý a jako ostatn
jazyky neněmecké. Ke konci připojil spisovatel návrh
nového zákona, jímž se i text v jazycích neněme-
ckých zavádí pro říšský zákonník jako autentický.
Mauclair
Adámek
Kristus
Kafka
Spitzer
doktor
Krakauer
Hölder
Valent
Praha
Wien
Hof
und Universität
Mito 117 Figur
Motorwagen und Lokomotiv
wagen und der Führung
Inge
Buchhändler in Wien
32
article
Hucba.
Hucba.
+ Ž České Filharmonie. Dnes o 5. hod. odpol
koná se koncert v Riegrových sadech na Král. Vino-
hradech. Vstupné 20 h za osobu.
+ Rudolf Vainman, krajan náš, virtuos na housle
a žák pana Makteaua, profesora honalí na ženevské
konservatoři, obdržel při posledním koncerlu svém
diplom virtuosa houslí a město Ženeva obdarovalo
jej drahocennými houslemi.
Riegrův
Král
Vainman
Makteau
Ženeva
Ž Český filharmonie
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Pařiže, 19. července. (K. k.) Ro-
manopisec Hektor Malot zemřel ve věku 77 let. —
Z Temešváru, 19. července. (K. k.) Chef generál-
ního štábu 7. armádního sboru, plukovník Jindřich
Můndel ze Schartenburgu, zemřel dnes ve
věku 43 let následkem mrtvice.
= Řiditelné vojenské vzducholodl. Úspěch řiditel-
ného Balonu „Patrie“, jehož poslední plavby a také
přesné výkony při vojenské přehlídce na Longchampsu
u Paříže vzbudily všeobecnou pozornost, způsobil
značný rozruch také v Německu, ježto „Patrie“ byl
přikázána pevnosti verdunské a dle ní má býti
zřízena celá „ílotilla“ řiditelných vzducholodí, jež
budou přiděleny pevnostem na německo-francouvské
hranici. Z toho pochopitelné rozčilení v Německu
neboť tím nabývá francouzská armáda nad něme-
ckeu nové výhody. Německý tisk poukazuje na to
těší ve však, že podaří se němcckým odborníkům
dohoniti i na tomto poli Francouze, kteří ovšem
začali problém řešiti díive. Ohlašují se také nové po-
kusy hr. Zeppelina, ale lze sotva očekávati, ž
jeho ohromný aerostat, jenž má 128 metrů délky
11.7 metrů v průměru, může miti nějaký praktický
význam. Při posavadních pokusech vyžadovalo vždy
velikých příprav, než byl vylažen ze své kolny, zbu-
dovaně v Bodamském jezeře a vyhýbal se také úzko
stlivě suché zemi. Proto Německo nechce čekati n
své odborníky a snaž“ se opatřili si francouzský mo-
del. Dle zprávy „Daily Mail“ přijel major šl. Kehler
zakladatal berlínské společnosti pro studium vzducho
plavby, do Paříže a nabídl francouzskému inženýru
Malot
Můndel
Francouz
Zeppelin
Kehler
Temešvár
Schartenburg
Paříž
Německo
Patria
34
article
Juillotovi, jenž sestrojil „Lebaudya“ a „Patrii“
50.000 lib. šterl. za podobnou vzducholoď, jak pravil
„výhradně pro sportovní účely“. „Lebaudy“ sto
pouze 12.000 lib. šterl. a „Patrie“ 14.000 lib. Juillo
mu řekl, že musí jednati přímo s bratry Lebaudy-
ovými, načež se major obrátil na ně stejnou pí-
semnou nabídkou, bratří Lebaudyové však nabídku
odmítli. Inženýr Juillot sdělil v interviewu, že Němci
mohu sice jeho vzducholoď napodobiti, ale jsou jisté
důležité detaily v konstrukci, které jsou známy
pouze Irancouzským konstruklerům a pak jest přesná
souvislost mezi rozměry a hnací silou, která jest jeho
tajemstvím. Toto tajemství hodlá zachovati poku
možná nejdéle. — „Petit Parisien“ uveřejňuje nyní
dopis majora Kehlera bratřím Lebaudyovým, jehož
obsah zprávu „Daily Mail“ úplně potvrzuje.
= Slečna Destinnova se neprovdala. Z Don-
dýna, 19. července. (Zvl. tel. „N. L.“) Slečna Emma
Destinnova, jež nyní dlí v Londýně, žádá nás telegm-
ficky, abychom zaznamonali, že veškeré zprávy o je
jím provdání jsou úplně smyšleny. (Pověst o do
mnělém provdání sl. Destinnovy byla již v „Nár
Listech“ vyvrácena. — Pozn. red.)
= 2500 osob omdlelo při slavnostním právodu
Z Filadelfie, 19. července. (K. k.) („Associated
Press“.) Počet osob, které za dnešního slavnostního
průvodu byly postizeny mdlobou, udává se podle
nejnovějších zpráv na 2500. Zástupy, které se tla-
čily v ulicích, aby průvod viděly, čítaly několik sto
tisic osob
= Nešlěstl na moři. Ze Sanliaga de Chile,
18. července. (K. k.) Loď „Toro“ uirpěla trhliny.
při čemž 17 osob utonulo. — Z Londýna
19. července. Na irském pobřeží událo se předevčírem
troií neštěstí, při čemž zahynulo 17. o sob
Juillot
Lebauda
Lebaudyová
Němec
Petit Parisien
Kehler
Lebaudyův
Destinnův
Londýn
Filadelfie
Sanliago jít Chile
Toro
Patria
Associated Press
Z Dondýn
35
article
V Crelandu u Belfastu vyplula na člunu pětičlenná
rodina s kormidelníkem. U Donaghadee se člun pře-
kotil, otec, malka, dvě děti a neter rodiny utonuli.
Z popřeží bylo neštěstí pozorováno, ale nebyle po
ruce člunu k záchraně a kromě toho byla vzdálenost
příliš velká. U Camy překotil se jiný člun s 28 oso-
bami, z nichž osm utonulo. U Connenvary pak uto-
nuly čtyry osoby při plavbě v člunu
= Sňatek prince Broglie neplatným. Z Paříže
19. července. Sňatek prince Roberta Broglie, uza-
vřený r. 1906 v Chicagu s paní Estellou Alexandro-
vou, byl na žádost olce princova pařížským soudem
uznán nepatným, poněvadž snoubenci v Chicagu ne-
bydlili, nýbrž odebrali se tam jen za účelem sňatku
bez zákonných ohlášek ve Francii a nevyžádavše si
svolení rodičů, takže sňatek sluší pokládati za tajný.
= Loupežná vražda v Berlině. Z Berlína,
19. července. Dnes ráno byla nalezena 44letá Amanda
Plappova v bytě svého městnavatele, ředitele
variété Elsnera, zavražděna. Zjistilo se, že včera
večer vešla zadním vchodem do bytu v průvodu
asi 22letého, elegantně oděného muže. Peníze a šper-
ky byly z bytu uloupeny. Policie vypsala odměnu
1000 mk. na dopadení vraha, po němž posud není
stopy.
= Velké požáry. Z Londýna, 19. července.
V Belfastu zničil požár velká skladiště a doky. Velké
množství bavlny bylo zničeno. Škoda jest ohromná.
Broglie
Plappův
Elsner
Belfast
Connenvara
Paříž
Chicago
Francie
Berlín
Londýn
Estella Alexandra
36
article
— Z Hamburku, 19. července. Výbuchem pře-
vržené petrolezové lampy vzníkl v Deichstrasse po-
žár, jenž zachvátil velké skladíště dříví, v téže ulici
se nalézající. Mnoho hasičů bylo při hašení dýmem
omámeno. Požár, jenž způsobil již škodu několika
set tisic marek, zuří posud. — Z Belfastu, 19. čer-
vence. Požár, který vypukl králce před půlnocí ve
skladišti princeznina doku, zničil záhy značnou část
skladiště a zásilku baviny a lnů z východních pří-
stavů. Byl prý založen stávkujícími dělníky příslav-
ními.
= Hrozný vojenský pochod. „Kurier Lwowski“
sděluje z Jaroslavi, že zeměbranecký pěší pluk č. 34
musil 9. t. m. vykonati v plné zbroji úsilný pochod
55 kilometrů z Řešova do Jaroslavi za hozného li-
jáku, při němž bylo tábořeno v poli a stavěny přední
stráže. Do Jaroslavi přišli vojáci úplně promočení a
po bok pokryti blátem. Kolik mužů onemoce
nělo se posud tají, ale jest známo, že
osm důstojníků se následkem pochodu
těžce rozstonale.
= Spadl s Montblanku. Dne 13. t. r. spadl
s Montblanku 42letý bývalý advokát dr. Sillem z Am-
sterodamu a den na to zranění svému podlehl.
= M. Rodinná tragedie. Z Kolina n. R., 19.
července. (Pův. tel. „N. L.“) Ze Saasenu oznamuje
se hrozná rodinná tragedie. Mladá choť občana
Schmidta jevila v poslední době známky duševní po-
ruchy. Předevčirem propuklo v ní zuřivé šílenství.
Večer, kdy byla sama doma, podřízla jedinému dítěti
krk a běžela s krvavým nožem v ruce k lesu. Když
viděla, že je pronásledována, vrhla se před vlak,
přijíždějící z Fuldy a byla na místě usmrcena. Man-
žel jest nad ztrátou ženy a dílěle sám blízek šílenslv.
Jaroslav
doktor
Sill
Schmidt
Hamburk
Belfast
Kolina můj
Saasen
Fulda
Kurier Lwowski