Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

zemědělstvi

3

Obchod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 201. ze dne 23. července 1909.

7 article Telegrancké zprávy.

Telegrancké zprávy. Lloydovy plavby. Z Terstu, 22. července. (K. k.) Dne 20. t. m. parník „Thalia“ odplul z fromsč do Tor- zenu a „Bregenz“ z Korfu do Terstu. Škody Inu v Americe. Z Nového Yorku, 22. července. (Zvl. tel. „Nár. L.“) Průtrží nračen rozvodněna byla Ho řejší jezera a zaplavila veškerou úrodu lnu. Škoda páčí se na 1,000.000 dollarů. Ústřední dobytči trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 19. do 22. července.) Na hovězí trh přihnáno naproti menulému týdnu + 160 kusů krmného, + 184 pastevného, +570 slabého skotu a přimo jich dodáno + 19. Hojnější byl přihon z Dolních a Horních Ra- kous (o 124, resp o 155), ze Solnohradska o 7, ze Štyrska o 69, z Čech o 50, z Haliče o 103, z Uber ska o 484 a z Chorvátska o 13 kusů. Krmného dobytka bylo jen + 15, také dobréh zboží bylo jako minutý týden. Pokusy o zvýšení cen byly zmateny. Vemi mdlý trh s ernami sestup nými byl s býsy, buvoly a slabým skotem. Arciprima burevní vol z českých, moravsk ých a uherských továren platili jako mnulý týden a měl rychlý odbyt. la. voli barevného, haličského a uherského ple mene byli v dobé poplávce a udrželi své ceny- Prostřední voli šli dobře na odbyt; nížšibo druhu platili jako minule. Spatnější a lehči zboží prodávalo se o něco levnějí než minolý týden. Bý-a byto + 200, trh mdlý, ceny klesly o 2k. Slabému skolu spadly také 2 K.

Lloydův Marek Terst Toro Bregenz Korf Ina Amerika Nový York Dolní a Horní Ra Solnohradsko Štyrsko Čechy Halič

8 article

Buvolům, jichž byl nadbytek, spadly 4 K n 100 kg. Z přihonu, v němž bylo z Čech 106 a z Moravy 183 kusů, prodalo se jich do Vídně 3642, do Dolních Rakous 1235, do Čech 20, na Moravu 93. do Horních Rakous a Solnohradska po 8, do Tyrol 11, do Štyrska 10, do Haliče 35, do Švýcarska 24 a 19 kusů nedo- prodalo se. Na trh s vepřovým dobytkem bylo přihnáno proti min. týdnu o 79 tučných vepřů více, naproti tomu o 348 masných vepřů méně. Dovozy tučných vepřů byly větší z Chorvatsko-Slavonska o 681. z Uher a Sedmihradska o 180. Ceikový dovoz tučných vepřů byl 3344 těžkých a 4688 prostředních a leh- Nabídka postačovala. Poněvadž uzenáři vzhle- dem k velkým cenám zachovávali reservu, zahájen trh za chabého smýšlení. K tomu ještě oznámeno z trhu na sádlo, že jen slanina při dobré spotřebě udržela cenu, kdežto ceny sádla se oslabily. Když se majitelě zboží první jakosti odbodlali k slevě 1 haléře na kilogramu, rozvinul se čilý trh, takže všechno vy- prodáno. Hůře bylo majitelům lehčích a slabších jakosti, neboť přes pokles 2—3 haléřů byl odbyt obtížný a nebylo všechno prodáno. Četně se dosta- vivší čeští kupci použili pokleslých cen k nákupům do měst: Falknova, Chebu, Kraslic, Ml. Boleslavi, Mostu, Písku, Plzně, Prahy, Teplic, Ústí n. L.. a Ašet také do Brna, Třebíče a Moravské Ostmvy a do Lin- ce kupováno. Do Vídně zakoupeny 6432 kusy proti 6449 min, týdne a 443 kusy zůstaly neprodány.

Čechy Morava Vídeň Dolní Rakousy Horní Rakousy Solnohradsko Tyroly Štyrsko Halič Švýcarsko Chorvatsko Slavonsko Uhry Sedmihradsko Falknov Cheb Boleslav Most Písek Plzeň Praha Teplice Ústí Brno Třebíč moravský Ostmva Lin kg

9 article

Přívoz masných vepřů byl větší z Bukoviny o 22, z Moravy o 230, naproti tomu menší z Ha- liče o 246, ze Štyrska o 51, z Uher a Sedminradska o 71, z Chorvalske Slovanska o 10 kusíi. Celkový příhon byl 5876 ku 1i z toho bylo 2861 z Haličea Bukoviny, kteréž na odpovídajícím trhu min. roku byly zastoupeny 447C kusů. Neobyčejně malé obe- slání trhu z Haliče souvisí asi se žněmi. Ačkoli jest nyní vídeňská spotřeba menší a ačkoli vzhledem k velkým cenám vídeňští i cizí kupci omezovali ná- kupy, podařilo se přece majitelém, zejména za dobré jakosti dosíci na kilogramu o 2 haléře více než minule. Do českých míst kupováno bylo: pro Prahu, Kr. Vinohrady, Plzeň, Aš, Falknov, Kraslice. jakož i pro Brno a Třebíč. Pro Vídeň nakoupeno bylo 4354 kusů proti 4493 kusům minulého týdne; 576 kusů zbylo neprodáno. Z přihonu, ve kterém bylo z Moravy 301 kusů, prodáno bylo: pro Vídeň 10.786 proti 10.942 v týdnu minulém, pro Čechy 651 kusů proti 639, pro Dolní Rakousy 428, pro Horní Rakousy 406, pro Moravu 254 a 1019 kusů zbylo neprodáno.

Morava Štyrsko Uhry Haličea Bukovina Halič Praha Plzeň Aš Falknov Brno Třebíč Vídeň Čechy Dolní Rakousy Horní Rakousy Chorvalske Slovansko

10 article

Na ověi trh přihnáno bylo asi o 300 kusů méně než v týdnu minulém. Dostavilo se sice méně kupců z Čech, než naposledy, za to však se již objevili řezníci venkovští Smýšlení bylo při čilém obchodu pevně a ceny stouply o 1—2 hal. na kg. Čeští kupci nakoupili asi 500 kusů a také do Švýcar naloženy byly větší partie. Na trh s telaty bylo dopraveno asi o 300 kusů méně než minule, ale nabídka stačila úplně poptávce neboť vídeňská spotřeba vzhledem k letnímu období jest teď mnohem menší. Také znatelnou jest spotřeh drůbeže. Povšechně však byl trh klidný při cenácl v celku nezměněných; slabší druhy získaly o 2 hal. na kg. Na trhu s poraženými vepři byla nabídka stejně velikou jako v lýdnu minulém; obchod vzhle- dem na veliká parna chabý. Ceny zůstaly z minu- lého týdne beze změny. Na vedlejší trh se živými prasaty přihnáno bylo 1158 kusů masných a 435 kusů tučných vepřů.

Čechy kg

11 article

Obchod byl následkem nepřítomnosti cizích kupců klidný a udržely se ceny z minulého úterka. Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnán bylo 55 kusů krmného a 84 pastevního dobytka. Pr- hon sestával většinou z prostředních a slabších dru- hů a poptávka nebyla značná. Ve volech a býcích udržely se ceny pondělní. V poražených ovcích poptávka byla poněku lepší: prodávalo se při cenách nezměněných. Na trh s jehňaty byly obraty slabé. Poslední ceny udržely se jen stěží. Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší jakosti, barevní 94 —102, nejlepší jakosti uheršli 84—96, haličští I. 903—94, voli I. jakosti ba- revní 86—92, uberští voli 74—82, haličtí 84 8e. voli prostřední, harevní 76— 85, uher. 68 —72, haliči 70—82, voli III. jakosti barevní 68—74, uherští 48 až?66, haličtí 00—00. Voli z pastvin od 48—69, I. js- kosti 70 až 72, bosenští voli od — až —, I. jakosti — —, býci od 58 do 76. I. jakosti 78 až 85. krávy 58—-72, krávy I. jakosti 73—88, buvoli 28 -44. buvoli I. jakosti 46 52, drobný dobytek. 32 —50. vepři uherští I. jakost 124—129, prostř. 116—125, lehčí 104—115, staří 104—118, podsvinčata haličská 100—122. I. jak. 124—132, podavinčata mor. 120 — 142. ovce živé 44 až 58, ovce živé I. jakosti 60) — 65. ovce poražené 80— 92, ovce první jakosti 94 až 118, telata poražená 76—128, telata poražená 1. jakosti 130—140, telata živá 72 až 110, telata živá I. jakosti 112 až 120, vepři poražení 120—186, vepři poražení I. jakosti 138—154, selata 124—154, lehčí 150 až 152, jehňata 14- 34, nejlepší jakosti — korun za pár. Veškoré ceny rozumějí se za 100 k mimo daň potravní.

uherský I

13 article

Vídeňský trh na drobný dobytek. Z Vídně. 22. července. Přivezeno: 4137 telat. 159 prasat živých a 1000 zabitých, 943 ovci živých a 14 zabilých a 106 jehňat. Telat bylo — 300 než minulý týden, ale stačila nynější skrovné spotřebě Trh byl klidný a ceny jako před týdnem. Živá pra- sata platila jako na hlavním trhu úterním. Men tučnými prasaly (435 kusů) bylo jen prostřední zboží. Zabitá prasata, platila jako minulý týden. Orci bylo měně 300. Účast kupců z Čech byla hojná ale ceny stouply pouze o 1h.

Vídeň Čechy

14 article

Znamenala: telata živá K 068 až K 1.16, až i K 1.20, telata zabitá K 0.76 až 1.40, prassta tučná živá K 1.10 až 1.22, prasata zabitá K 1.20 až 1.44. prasata masná živá K 1.— až 1.30, zabitá K 1.2 až 152, ovce živé 44 až 60 b. Ia. 62 až 65 h a za- bité K 0.86 až 1.16, vše za 1 kg; jebňata K 18.— až 34.— zn pár. Z Pažiže (la Vilette), 19. července. (O v čí tr b.y Přihnáno na trh 16.043 kusů. Trh čilý, ceny jako minule. — Nedoprodaloo se asi 2000 kusů. Zna- menaly: ovce francouzské 90—114 ctm., ovce uherské od 90—102 etm., ovce africké od 92 do 103 ctm. za půl kg masné váhy. Přimo do jatek dopraveno do 19. t. m. 7517 kusů, z nichž zbylo tam 18. t. m. 3572 kusů. Bankovní výkazy. Výkaz banky francouzské ze dne 22. července. (K. k.) v tomto týdnu v minulém rozdil v tisících francích Zásoba zlata . 2.697 241 3 693.455 + 3786 Zásoba stříbra . 902.U94 896.921 + 5171 Portef. hl. banky 650.707 685 911 — 35 204 a filiálek . . Oběh bankovek 4.991209 5.096.000 — 102.491 714.512 701.986 + 12.0 2 Běž. účet soukr. 202.600 124.331 + 78.269 Na účet st. pokl. 501.237 512.586 — 11.349 Úhrané zálohy - en Výnos úroků a 2668 2321 + 347 disk, nov. účet Poměr oběhu bankovek k hotovosti 92.16. Výkaz banky anplické ze dne 22. července. (K. k.) v tomto lýdnu v minulém rozdil v tisících lib. šterl.

le Vilette kg Pažiže Úhraný záloha

15 article

Cetková zásoba . . 29 320 29 542 — 22a Oběh bankovek. . 29.876 29 909 — 33 Zasoba hot. peněz. 40.746 41 001 — 255 29 575 29.550 + 2 Portefenille Na účet soukromý . 47.952 48 130 — 178 Na účet stát. pokl. 8.323 8.377 — 27.959 — 12 Zásuba bankovek . 27.831 Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yerku, 22. července. (Peněžní burar. Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé, Obrat skclí 620.000 (730 000j- Uniou Paelffe 197.75 (197 25). gnada Paeile 1851/2 (1862). Baltimore and Ohlo 1207/% (119.50). Káva. 22. července 21. červene. Kle fatr čis. 7 . . . . . 7/a na červenee . . . . . 7.10 na září . . . . . . . 5.70 5.70 Cukr. 22. čerrence 21. čerrene Cakr Palr Muse.) . .

Cakr Palr Nový Yerk Baltimore Unia Paelffe 197.75 Musa Zasob + 2 Portefenille

16 article 12.15 2.10

12.15 2.10 Fuky Western Stenuu Tuky známka WIleox 12.25 12.25 Pšenlee Z Nového Yorku, 22. července. (Obilní hairsa.) smýšlení obilní bursy stálé. 22. července 21. čerxenc 12029 120-s0 pohotová nová sklizen ua červenec nová sklizeň 130 — 13 .— na září nová sklizeň . . 116.25 11634 Kuknřiee. 22. července 21. červene na červenec . . . . . . 80.— uu září . . . . . . . 75 29 70* 25 na prosinee . . . . . . 67.— Petrolel 22. července 21. červen 10.65 ralinovaný, kesenový 10 65 ralnovaný Standard Wuite 8.25 8 25 Kovy. 22. červeuce 21. července Měď. . . . . 13.25 13.50 13.2. 13.50 Cin . . . 29.20 29.50 29.05 29.15 Železe čis. 2. . 16.79 17.— 16.75 17.— Bavina. Z Nov. Yorku. 22. července (Ravlnářská burs. Bavlnové lhůty byly na začátku nepravidelné. pozdějí byly seslabeny na útoky balssierů skončily na úhrady zotaveně a stále. 22. července 21. července 20. červene 12.6 12.30 pohotová . . . . 12.20 12.08 11.82 na červenee . . . 11.75 11.84 12 12 ua říjeu . . . . 11.77 2.14 11.87 na prosinec . . . 11.81

Fuka Bavin York WIleox 2.10 Stenuum Tuka Pšenlee Z Nový York Wuite 8 25 13.50 Cin pohotový 12.08 11.82

17 article 118 1210

118 1210 na březen . . . . 11.80 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nov. Orlennu, 22 července, Na červenee 11.8t (11.99), na říjen 11.73 (11.83). Činnost technické kanceláře rady zemědělské pro království české v roce 1908. (Z kruhův odhorný c k.) Technická kancelář zemědělské rady pro království české jest jednou z nejdůležitějších našich institucí hospodářských. Tento úsudek prokazuje právě vydaná zpráva o její činnosti za rok 1908, předložená jejim přednostou, vreh- ním stav. radou Ant. Němcem. Podává obsah a přehled veliké její činnosti předovším v oboru provádění podniků nejen melioračních a regu- lačních, ale i vodovodních. Technická kancelář zemědělské rady prováděla minulého roku 289 podniků, za které bylo vydáno na 6,750.000 K- Rozsáhlými těmi pracemi získává si technická kancelář rady zemědělské neobyčejné zásluhy o zlepšení našeho zemědělského hospodářství neboť hospodaření na pozemeích melioračních stává se jistějším, bezpečnějším a také mnohem výnosnějším, jak prokazují dopisy jednotlivých vodních družstev, velkostatků i jednotlivců, ve zprávě uvedených. Všecky zprávy shodují se v uznání, že po provedené melioraci pozemků jest sklízeň co do množství i jakosti mnohem lepší, a že obdělávání pozemků se zlevniloa usnadnilo. Zvláště na to kladen důraz, že po- zemky odvodněné i za loňského sucha daly skli- zeň mnohem lepší než pozemky neodvodněné

Němec rada zemědělský pro království kancelář zemědělský rada pro království kancelář zemědělský rada rada zemědělský obyčejný zásluha o zlepšený

18 article

Tak vodní družstvo v Žerčicích u Mladé Bole- slavi sděluje: „Řepy urodilo se loňského roku (1907) 390 q po hektaru, kdežto před tím stejná jednotka plochy dala sotva 234 q. Po meliorae lze pozemky na jaře o 14 dní dříve osévati, než před meliorací. Důležito je, že po lijaveích nadbytečná voda bývá dreny rychle odvedena, čimž zabraňuje se zapaření plodin, následuje-li po takových deštích prudké slunce. Náklad na 1 ha. meliorace činil K 704.0 (po srážce subvencí K 432.50). Roční náklad na udržování jest nepatrný; meliorační splátky a úroky činí K 22.91 na 1 ha. roeně, čili K 4.40 na 1 měřici.

Řepa Žerčice Mladá Bol ha měřice

19 article

Rolník v Bělčicích u Blatné sdělil: „Na meliorovaném pozemku úroda každým rokem se stupňuje. Před melicrací sklizeno bylo průměrně pšenice z 1 ha. pole 15 q, letos, čtvrtý rok pomelioraci, sklizeno 30 q. Žita sklizeno před melioracf 14 q, nyní 24 a. Jevi se tedy čistý výnos u pšenice: 15 q zrna 23 K . . . 345 K 7 q slámy a 5 K . . . 35 K Výnos u žita: l vrn 10 q zrna 19 K . . . 190 K n ee 9 q slámy a 5 K . . . 45 celkem 235 K Celkový náklad na 1 ha, meliorace činil po odečtení subvence 280 K; z nákladu toho úrok 5 procent 14 K, zbylo tedy čistého zisku u pšenice 366 K, u žila 221 K.“ Podobně zní všechny ostatn zprávy, jež k vůli stručnosti nelze nám zde uvésti. Provedené meliorace zamlouvají se všu- de nejen pro značně zvýšený výnos pozemků, který jednotlivá družstva na jednu třetinu dosa vadního výtěžku z poli odhadují, čímž cen pozemku rolníkova značně stoup ne, ale též proto, že na odvodněných pozem- cích může se z jara o 14 dní dříve s prací po- čiti, což vždy vydatnější žeň zabez pečuje. 1 v jiném směru nabývajt práce technicko kanceláří rady zemědělské prováděné značne důležitosti. Poskytlyt tyto podniky v minulém roce čtyřem tisícům dělníků celo roční zaměstnánl, čímž značně zvýšily zaměstnanost venkovského dělného lidu, kter v otázce agrární má význam veliký.

Bělčice Blatná technický kancelář rada ha

20 article

Technická kancelář rady zemědělské dne jako centrální úřad pro dozor na stavbami melioračními shrnuje ve svou agendu všecky podniky meliorační v Če chách, na státní a zemskou subvenci reflektující V posledních letech přibylo technické kancelář valně práce následkem udílení zvýšených sub- vencí, čímž ruch meliorační v království českém ješte více se povzbudil. Nových žádostí na pro- jekty posláno bylo v minulém roce na 600, počet ten ročně jistě ještě stoupne po uplatnění nového zákona ze dne 4. ledna 1909, jímž se podnikům melioračním zabezpečují subvence vyšší než dosud. Revisemi projektů, staveoním dozorem a správou byla technická kancelář ze mědělské rady v letech právě mínulých tak pře tížena, že při nynějším počtu úřadnictva svého nemohla svému úkolu v plné míře dostáti. Byl by proto jistě v zájmu našeho hospodářství kdyby počet úřadnictva technické kanceláře ze mědělské rady zvýšen byl na tolik odborných sil, aby celá agenda roční molila býti v čas vy- řízena a aby hromadění projeklů bylo zabrá ne

21 article

Výkonnosti kanceláře té jistě by prospělo kdyby služba jeji byla účelně decentrali- sována zřizením dočasných expo situr technických pro menší ob vody, které při menším okruhu působnosti vhodněji mohou působiti. Dosud zřízené exposi- tury ve Volarech, Sušici, Chlumci n. Cidlinou, Ducheově, Hradci Králové, v Soběslavi, Kutn Hoře a Kostelci n. Orl. znamenitě se po této stránce osvědčily, zvláště oxpositury ve Vo- larech a Sušici získaly si prováděním melioraeí luk v Pošumaví neobyčejných zásluh o zvele- bení tamějšího chovu hovězího dobylka; bylo by tedy žádoucno, aby počet expositur těch byl v Čechách značně rozmnožen. Expositury tyíc obstarávají agendu ve svých přidělených okre- sích samostatně, podléhajíce vrchnímu do- zoru centrálního úřadu v Praze. Velice potěšitelný a slibný je n o z v oc j si ta- veb cbecních a družstevních vodo vodů hospodářských. Jak mocný roz mach v tomto oboru se projevil, patrno je z toho že r. 1903 činily náklady na vodovody 8000 kdežíc v r. 1908 činily již 2,122.000 K. V uplynulém roce revidováno 76 nových projektů s rozpočtem 4,455.000 K. Není po- chyby, že na našem venkově jeví se na přečet- ných místech naléhavá potřeba vodovodů; prot možnc s potěšením konstatovati, že český ven- kov má porozumění pro povznesení, jež pro něj znamená a přináši řádný vodovod jak se slano- viska hospodářského, tak i zdravotního, a že se chápe pomocné ruky, kterou mu v tomto směru stát i země podávají. Sněm království českého podporuje všestranně zřizování hospodářskýet vodovodů a přijal již také resoluci, aby zřízeno bylo při technické kanceláři zvláštní vodovodní oddělení. or

Volary Sušice Chlumec Cidlina Ducheov Hradec Králové Soběslav Kutn hoře Kostelec Orlický Pošumaví Čechy Praha

22 article

Velice obsáhlá byla činnost technické kan- celáře zemědělské rady v podávání nesčetných dobrých zdání v nejrůznějších záležito- stech. Nově bylo zaměřeno 70 projektů v roz- sahu 80.500 km. a 1395.06 ha., proti loňské- mu roku o 9 projektů více. Vypracováno bylo 66 nových projektů, v nichž navržené úpravy toků měři 74.488 km. a meliorace 1642.91 ha nákladem 2,649.816.46 K. Přes to zbylo ještě v práci 129 projektů, vztahujících se na 230.785 km. úprav toků a na 28.244.82 ha. plochy orné. Revidovaných projektů v minulém roce bylo 207 v rozsahu 240.992 km úprav a 10.732.49 ha. s rozpočtem K 14,579.972.07. Roku 1908 prováděno bylo 224 podniků melioračních a re- gulačních v rozsahu 250.000 km. a 5170.35 ha. nákladem K 4,635.452.71. Mimo to stavěno 65 vodovodů a studní s rozpočtem 2,122.477 K 7 h. Přehlídek území pro nové projekty bylo 357, komisí a inspekcí praci výkonných 1775. Srovnáním s rokem dřívějším (1907) seznáme jasně, jak nepoměrně rychle agenda technické kanceláře rady zemědělské stoupá rok za rokem. Význačné postavení v technické kanceláři zemědělské rady zaujímá pedologická la- boratoř, řízená osvědčeným odborníkemp. vrchním inženýrem pedologem prof. Jos. Kope- ckým. Byla původně zřízena pro vyšetřování po- měrů půd k účelům melioračním a to pouze n

profesor Jos technický kancelář zemědělský rada km ha

24 article

rozbor mechanický, nyní však zahirnuje v sob

25 article

určování vlastností lysikálních, určení ži- vin v půdě rozborem chemický m. Důležitost mechanického rozboru vysvítá nejlépe z toho, že v minulém roce provedeno bylo 1620 rozborů mechanických půdních vzorků z růz- ných krajin českých a mimo to v 258 případech zjištén obsah vápna v půdě k účelům meliorač- Ve směru pedologického mapo- vání a určování agronomické hod- noty půdy na Velvarsku, kteréžto práce mají tvořiti základ pro racionální ohospodařování. bylo pokračováno a provedeno bylo 87 chemi- ckých rozborů z Velvarska. Výsledky těchto prací budou neopominutelnou pom- okou jak pro kulturního inženýra, tak zejména pro hospodáře samotné. Bylo by žádoucno, ab pozoruhodné práce tyto našly ohlasu v povola- ných kruzích, a aby postupně proved e no bylo soustavné pedologické karto- grafování celých Čech. Vedle prací čistě pedologických obstarává kancelář tato důležitá šetření pedologicko-hydro- logická půdních poloh, přilehlých k regulovaným tokům, a to v tem smyslu, zdali změněný stav hladiny vodní nebude míti nepřiznivý vliv n vzrůst kultur hospodářských. Práce tyto prová- děny byly v minulém roce jednak při projekto- vaných zdýmadlech na dolním Labi a na Jizeře.

Velvarsko Čechy dolní Labe Jizera

26 article

Již před časem zahájena byla podobná šetřen na Středním Labi v trati od Mělníku k Čelako vicům, jež však brzy byly přerušeny; jak se do- vídáme, není naděje, že v dohledné době bude se v nich pokračovati. Značný hospodářský vý- znam širokého pruhu Středolabského zajisté za sluhuje, aby v pracich těch bylo pokračováno soustavně. Velice zajímavými pokusy zabývá se expo- situra technické kanceláře zemědělské rady na rašelinných močálech v Zálší, na t. zv. „Bla tech“. Rašelinná půda zaujímá tam 1500 ha, tvoří komplex pustých ploch, na nichž vysky- tuje se v nejlepším případě jen hubená pastvina Rašelina jde tam do hloubky od 1.5 do 3.0 m. pod povrch a je tamějším lidem používána jako topivo. Po odrýpání rašeliny tvoří se tam mo- čály, nebezpečné jak otravnými výpary tak svou nepřístupnosti. Zemědělská rada, dožádána byvši obcemi blatskými, podjala se rekulti- vace této české Sibiře. Aby získány byly zkušenosti, jaký by byl nejvhodnější způsoh odvodnění, obdělání, hnojení a pěstování hospo- dářských rostlin v místech těch, a to dříve ješté než přikročeno bude ku provádění rozsáhlého toheto podniku, založena byla pokusná stanice právě uprostřed kotliny blatské na pozemel h obce Zálší, kterou financuje z polovice stát z polovice země.

Mělník Zálší ha

27 article

Všecky odberné práce a pokusy, řízene tam zkušeným odborníkem p. vrchním inžený rem Červinkou — na práce ty okolní obyvatel stvo pohlížele z počátku s velkou neďůvěrou — dosáhly v krátké době jak v oboru hospodářství polního, kde pěstovány všecky kulturní rostliny tak i v lukařství, v hospodářství lesním a v za- hradnictví tak pronikavého úspěchu Gjak možno bylo na letošní hospodářské výstavě i loňské jubilejní v exposici Zemědělské rady shlédnouti) že při posledním vodoprávním projednávání pro- jektu na kultivování celého blatského územi ne našlo se v 15 zúčastněných obcích ani jediného inferesentn, jenž by byl s projektem nesouhlasil. Z těchto řádek je patrno, že kulturně-tech- nická kancelář zemědělské rady zdatně vyplňuje své poslání a že jest nezbytnou pomocnicí na- šeho rolníka, chránic všestranně jeho zájmy umožňujíe mu racionální ohospodařování jeho pozemků a hledajíc nové způsoby úprav, smě- řující ke zvýšení dosavadních výnosů. Této rok od roku vzrůstající činnosti může však technieká kancelář zemědělské rady za dosavadního nedo- statečného počtu technického úřadnictva jen s těží vyhověti; bylo by tedy žádoueno, aby ná- ležitou dotací byla rozšířena tak, aby veškerou agendu v čas výříditi mohla a aby nebylo třeba, mnohdy i naléhavé žádosti pozdržovati pro ne- dostatek úřadnictva, Práce její má trvalou cenu věcnou; její vý- znam přetrvá přítomnost, jsouc stálým a vždy skvělým pomníkem zdatnosti českého technika zasluhujícím všesíranného uznání i srdečného, zpřímného blahopřání ním.

Červinka

28 article

celkem 380

29 article Těžba a odbyt hnědého uhlí 1908

Těžba a odbyt hnědého uhlí 1908 (Původní zpráva »Nár. Listů«.) II. Pokud odbytu se týče, tu jest nápadným značný vzestup spotřeby tuzem s ké. Z eelkově produkee bylo oderzdáno dopravě v roce 1908 18,059.906 proti 17.888 602 tu- nám v roce 1907, tedy o 171.304 tun více. Poměr mezi odbytem tezemským a vývozem vy nikne z tohoto přehledu: těžba doprava v tunách 1908 . . 22,165 587 18,059.906 17 888.602

30 article 1907 . . 21.718.904

1907 . . 21.718.904 +446.683 + 171 3 tuzemsko vývoz v tunách 1908 . . 13.592.652 (61 30%) 8.572 985 (88.70e) 1907 . . 12.721.001 (58.6%) 8,997 903 (41.490 + 871.651 — 424.968 Zvýšení těžby o 446 683 tuny přesahuje nepoměrně plus odbytu, tak že jest patrno, že vzhledem k ochabující poptávce bylo nutno, čásť těžby deponovati a že ve zvýšen těžby zahrnuty také zásoby na dolech. Zajímavým jest poměr odbytu tuze m- ského k vývoz u. Kdežto vývoz hnědouhelný v roce 1908 klesl o 424.968 tun čili bezmála 59. stovp konsum hnědouhelný v tuzemsku o 871. 651 tun čili o 79. Z toho jest patrno, že pokles konjunktury hospodářské v Německu byl mnohem intensivnější a rapidnější než u nás, situace průmyslu našeho tedy poměrně pevnější a dále ) Víz »Nár. Listy« ze dne 25. čerrna čís. 178

Německo

31 article

že posice hnědého uhlí českého v Německu jest novými podniky briketářskými vážně ohro- žena. Zbývá konečně ještě vyšetřiti poměr od- bytu ke vlastní spotřebě dolů a odbytu lokál- nímu, tedy pokud uhli v obvodech revinů uhelných nedopravuje se drahou. Tento lokáln odbyt a vlastní spotřeba dolů obnášel v roce 1908 4,105.681 proti 3,830 302 tunám v roce 1907, stoupl tedy o 275.379 tun, v čemž vy- jádřen větší stav zásob uhelných na dolech koncem roku 1908. Odbyt tuzemský, pokud se jední o dopravu dráhou, obnášel po odečtení zmíně- ného odbytu lokálního, zásob a vlastní spo- třeby dolů v roce 1908 9.486 971 tun prot 8.890 699 tunám v roce 1907, stoupl tedy 596.272 tun čili 67%. Dle směru dopravy rozvrhnouti možno odbyt tuzemský na jedno- tlivé obvody drah takto: dráha 1908 c. k. státní. . . 5,001 819 4,641 612 (+. 380 207 buštěhradská . . 1,357 243 1.257.653+ 99.500 ústecko teplická . 922.417 915.095 + 7.32 sever západnía jiho-severoněm. spojovaci 833.840 (+ 45 812 priv. spol. státní dráhy .. 785.C17 754.631 (+ 30.388 c. k priv. česká severní 707.829 688.372 (+ 19.457 čes. obch. dráhy . 15442 12.560 (+ 2 282 vídeňské lakálky. 38.677 32.178 (+ 6.499 uher. státní dráhy 2.374 6.972 (— 4.598 ostalní lokálky . 5.082 1.960 (++ 3.122) Pozoruhodný jest vzestup konsumu hnědo- uhelného v obvodech státních drah o 360.207 tun čili skoro o 8. V obvodech nově postát- něných drah: severozápadní, státní a jihosevero- německé přikázáno uhli hnědému doposu místo podřizené, ježto tyto dráhy soukromě favorisovaly svojí tarifní polilikou import uhl horno- a dolno slezského na úkor uhlí domá- cího. Dlouho voláno po nápravě. Dle známých dosud projektů tarifů uhelných pro tyto nově linie c. k. státních drah posuzuje se nová,

Německo sever západnía jiho

32 article

toužebně čekaná siluace dosti skepticky. Zdá s že povolané kruhy vládní nepostřehly eminentní důležitosti monopolisace importu uhelného a tim ziskané možnosti, zreduko- vati účelnou tarifoí politikou ve prospěch uhl domácího značný import uhli cizího a odstra- mti tak značné pasívum z bilance zahrani čního obchodu uhel. říše. Zásadně provedené diferen- eování uhlí domácího a cizozemského v nových tarifech státních drah involvuje teoretický obrat k lepšímu, prakticky však neslibuje plného účinku a nutno teprv vyčkati rozvoje a dosahu reformy tarifuí. Uvážíme-li, že spol. státní dráhy a dráhu severozápadní a jihoseveroněmeckou importovaly do Čech v roce 1902 868 528 tun uhlí dolno- a 592.638 tun ubli horno-slaz ského, v celku tedy 1.461.166 tun uhlí cizozemského, zatím co z pánve hnědouhelné dopraveno d těchto oblastí 1,748.935 tun, tu příznati mu- síme, že ellevědomé, moderní a hospodářsky založené politice tanfní nastává v zájmu hospo- dářské rovnováhy obsažný a důležitý úkol dalšl emancipace konsumu domáclhe od výroby cizi v době, kdy v říši sou- sední všechny vlivy, nevyjímaje aní oficiálních, vytlačují sous tavně z dlouholetých odbytišť uhlí české zjevně tendenčním ta- rifnu tvím. V tomto pochopení tkví stěžejní podminka zdárného rozvoje našeho průmyslu uhlářského, Větší množství hnědého uhlí v roce 190s (v poměru k r. 1907) spotřebovala tato míst domácí: Bakov . . . . 17.399 15.516 + 1883) Benešov . . . 51.854 46.719 + 5135) Beroun . . . 14 248 13.376 +872) Český Brod .. 96. 60 — 23.876) 12.184 Branik Hodk. . . h8 864 55.278 Budějo vice . . . + 3586) Hlubořepy . . . 23 267 32.414 — 2447) 12.967 Hořovice . . 14.2 2 + 1315) Miadá Boleslav . 37.221. 36.078 + 1143) 16.056 12.847 + 3209) Kazňov. . . . 13 649 11.630 (+ 2019).

Hlubořepa Čechy Bakov Benešov Beroun Český Brod Hořovice Miadat Boleslav Branik Hodk 12.847 + 3209

33 article

Klatovy . . . 62 75l 59.872 2879) Dvůr Král. .. 29.0147 22. 517 Kolin . . . . 6530) 15.023 15.374 Kutná- Hora . . 58.4 08 55.494 9034) Louny . . . 54.291 49 508 4783) Litoměřice. . . 12.205 13 965 Lenešice . . . 1763) 12.660 15.213 Libochovice . . 2523) 76.438 72.16 Lovosice . .. + 4271) 17.09t 15.0 32 Lužná-Lišany. + 2059) 26.805 Měiník . . . . 26.554 10.700 11.388 Nymburk . . . 24 640 28.749 Horní Bříza .. 4109) 18.434 17.7 3 Oufiněves . .. 20 920 12.749 8171) Pečky . . . . 197 1 40 168.717 Plzců . . .

Král Pečka Klatovy Louny Litoměřice 965 Lenešice Horní Bříza Plzce 72.16 Lovosice Lišany . + 2059 15.374 KutnáHora 15.213 Libochovice 32 Lužná 3 Oufiněve

34 article

19 590 19 189 Poděhsady . . Praha s okollm. 837.000 740.361 + 96.639) 66.578 64.629 2049 Přibram . . . 12.66 11.946 Protivín . .. 13.385 11.470 Radotfa . . . 1915 34.642 31.385 Roudnice . . . 15. 1 90 14. 473 Slaný . . . . 16. 193 14.689 Semily . . . . 19.752 11 748 + 800 Stupno Břasy. 19.915 18.920 + 995 Tábor . . . 27.078 27.609 Třemošná . . 27.995 26.119 Turnov . Z trhů psněžních. 22. července. Praha. Ačkoliv na dnašní burse převládalo smýšlení slabší, sjednány závěrky akcií Pražské úvěrní banky za K 627.— K 629.— oproti ofic, záznamu K 628.—; dále obcho- dovány akcie Podolské cementárny za K 199.—a podáváno za akcie: České průmysl. banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 402.—, »Merkuru«, směn. akciové společuostí K 614.—, České banky »Union« K 245.—, Zajišťovaci banky K 200.— Živnostenské banky K 244.50, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Kollně K 390.— Kolínské továrny na kávové náhražky K 780.— České spol. pro průmysl cukerní K 194.— (— 50 b). pivovaru v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkovy K 413.50 (+ 50 h). Škodových závodí K 277.50, První české akciové továrny orient. cukro- vinek K 225.—., Západočeských továren kaolin, šamot. K 495.— penize. Vídeň. Pro dosud trvající vyjednávání o utee ření se nového francouzského ministerstva, drželas spekulace na dnešní ranní burse poněkud reserva vaně, když také z cizozemských trhů nebyly ozná meny žádné podněty. V alpinkách bylo někole realisací vzhledem k nastávajícímu snížení cen hru

Přibram Daňkův Škodův Praha Roudnice Semily Stupno Břasy Tábor Turnov Český Budějovice Vídeň hospodářský úvěrní banka Český banka Zajišťovac banka živnostenský banka Český společenský 50 h

38 article

18996 7.796 (+ 11.200 28. 423 1504 1876