Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

23 července 1909.

4

Císlo 201.

5 article

nění tím, že usiloval o dobrou dohodu mezi Anglií a Ruskem. Za tuto službu budou mu vděční všichni přátelé míru.« »Daily News«, liberální list, sympatisující se snahami osvíceného socialismu, vytýkají Clemenceauovi, že bezohledně zacházel s dělníky při stávkových záležitostech. Nejednal prý správně když se rozešel s Jaurěsem a vinou jeho bylo, že v sociálním zákonodárství nebylo do- saženo positivních výsledků, neboť starobní po- jištění a daň z příjmů dosud nejsou odhlaso- vány.« »Daily Chronicle« uznává velké zá- sluhy Clemenceauovy, který trpěl za zlořády před ním spáchané v námořnictví. List tento, vládě blízký, neodvažuje se mluviti o možnosti návratu Delcasséova. »Morning Post« vidí v poražení Clemenceaua Delcasséem důkaz, že rovnováha evropská není dosu zajištěna. Bude se opět uvažovati o zákla- dech míru a jistoty a zvítězi přesvědčení, ž pro Anglii jedinou zárukou míru a jistotyje loďstvo. Na to list útočí na Asquitha, klerý neučinil svou povinnost k loďstvu a hrozí jeho vládě, že jí v nejbližších dnech může stihnout osud Clemenceauův. Ruské listy píší střízlivě. »Novoje Vremja« nevidí v pádu Clemencesuově, způ- sobeném vlastně nepříznivým hlasováním o ná- mořní otázce, žádnou podstatnou změnu vše- obecné politiky francouzské. Tim spíše, poněvadz všechny odhalené nepořádky nejsou vinou Cle- mencenuovou ani Picardovou. Odstraniti je lze jen dlouhou, houževnatou praci, nikoli však po- ražením ministerstva. »Novoja Rus« praví: »Krise vypukla tak náhle, že těžko říci hned, kdo tím byl zvláště poražen. Ale není nijakých důvodů očekávati jakoukoli změnu směru francouzské politiky.«

Clemenceau Clemenceauův Asquith Tim Picardův Rus Anglie Rusko Daily Chronicle Morning Post Novoj Vremja

6 article

Nástupce Clemenceauův. Otázka, rozčilující celou veřejnost francouz- skou, kdo převezme po Clemenceanovy otěže vlády, není dosud rozluštěna. Mnozí tvrdi, že nepadl kabinet, ale pouze jeho chef Clemenceau. Padlý president ministerstva učinil též prohlá- šení v tomto smyslu. Situace je prý zcela jasná. Kabinet nepadl pro politickou otázku. Ještě za poslední dlouhé debaty o všeobeené politice bylo zřejmo, že kabinet má velmi sil- nou většinu ve sněmovně. Kabinet neztratil důvěru sněmovny. »Votum úterního se- zení týká se jen mé osoby,« pravil Cle- menceau, »situace je tedy určitá a krise bude rychle rozluštěna. Nový kablinet bude pro- vozovati tutéž politiku jako já, nebo srazí vaz.« Clemenceau tedy myslí, že kabinet ostane a že jde jen o jmenování nového předsedy. Toto mínění sdíli prý též president re- publiky, president sněmov nya president senátu, kteří hned po vy- puknuti krise dle ústavního zvyku sešli se ku poradě. Kabinet tudíž asi nedozná velkých změn. Jako pravděpodobný nástupce Clemenceauův jme- nuje se Briand, dosavadní ministr osvěty. Uvedli jsme včera stručnou karakteristiku tohoto ministra, jenž dříve stál v popředí socialistické stran

Clemenceauův Clemenceanův Clemenceau Briand senát

7 article

Do presidentskéha nulca devwria finaňen ministr Catllaux. O rozmluvách se zacho- vává přísné mlčení. Caillaux prohlásil pouze že president republiky nepověřil ho se- stavením kabinetu. Jisto je, že se jed- nalo o to, zdali Caillaux bude náležeti téz přištímu kabinetu. Zdá se, že je nepostrá- datelný, on jediný může zdárně obhájii předlohu o dani z příjmu v senátu. Též bývalý ministr zahraniční Delcas s byl povolán do paláce Elysejského. Označil prý Milleranda za nejvíhlo dněj šhih chefa vlády. Ale tato kandidatura nezdá se míti vyhlídky na úspěch. Millerand nemá za sebou nijakou pevnou skupinu ve sněmovně Že by Delcassé, jenž způsobil pád Cle- menceanův, byl povolán za předsedu kabinelu vymyká se každé pravděpodobnosti.

Catllaux Caillaux Elysejský Millerand Delcassé

8 article

Možná však, že Delcassé, který se objevil jako autorita v otázkách námořních, bude povolán do ministerstva námořnictví. Pro Deleassén byl sice mnozí odpůrei Ciemenceanovi, kteří v pa- mátné schůzi úterní volali: »Teď musí Deleasse utvořiti novou vládu!« Ale brzo nastalo vy- střízlivění. Vzhledem k minulosti Delcasséové. jenž přivedl Francii na pokraj válečného kon fliktu, nezdá se možným, svěřiti mu osudy země. Že Delcassé svrhl Clemenceaua, neznámená to, že by měl být jeho dědicem. Rouviera porazi radikální poslanec Morsé, jenž se nestal pre- miérem ani ministrem. Nikdo již nemluví o mož- nosti ministerstva Delcasséo va. ale uznává se, že by měl být ministrem ná- mořnictva. Delcassé by byl přijal námořnictv i z rukou Clemenceanových, který však ho ne- chtěl mít ve svém kabinetě, ač se za ně přimlouvaly mocné kruhy spoje- neckých států.

Delcassé Deleassén Delcasséová Clemenceau Morsé Francie

9 article

Příčina pádu Clemenceanova. Bývalý předseda ministerstva stal se obět politické intriky. Návštěva Delcass é o v u presidenta republiky osvětlila celou siluaci President chtěl vyslechnout radu Deleassé- ovu, jenž mu radil, aby odevzdal vládu Mille randovi, s nimž by šli Doumer, De cassé a Pelletan. Pak bylo odhaleno kdo vlastně pracoval v zákulisí proti Clemen ceauovi. Zdá se, že krise nebude dlouho trvati a hned po jejím rozluštění odjede Clemenceau do Karlových Varů. Další příčinou pádu Clemenceanova byl jeho vlastní stoupenci, kteří v rozhodném oka- mžiku nebyli na bojišti. Většina, která hlaso- vala proti Clemenceauovi, sestávala ze 48 sjed- nocených socialistů, 13 neodvislých socialistů 65 radikálů a radikál. socialistů, 6 republikánů z levice, 28 progresistů, 15 nacionalistů, 1 kol- lektivisty a 34 členů pravice. 27 poslaneů zdrželo se hlasování a to president, 21 radikál a radikál. socialista a člen pravice- 173 poslanci byli na dovolené neb náležitě omluveni. Tak 10 sjednoce ných socialistů, 2 neodvisli socialisté, 85 radi- kálů a radikál. socialistů (!), 13 republikánů z le- vice, 1 nacionalista, 38 členů pravice a 34 progre- sistů. Kromě 50 poslanců, kteří se odebrali na cestu do Švédska, nepřišlo do sněmovny ješté dalších 50 poslanců, kteři nechtěli podepsat nově zavedenou presenční listinu, jež je jim směšná. Clemenceau nebyl by poražen, kdyby nescházel tak neobyčejný počet poslanců. Ostatně Clemenceau nebyl povinen odstoupiti pro zamitnutí Jurdova jednacího pořědku. Mohl klidně vyčkati hlasování o obsahu jednacího po řádku. Podobné »nehody« ve sněmovně fran- couzské se udály již častěji a bez tak tragi- ckých následků.

Mill rand Doumer jít cassé Pelletan Clemenceau Jurdův Karlová Vary Švédsko

10 article

Poslední zprávy. Večer došly zprávy z Paříže, že právě se vrátil z Německa Léon Bourgeois, aby pre- sidentu Falliěresovi podal dobrozdání o utvoření nového ministerstva. Zdá se, že do- stane též rozkaz k sestavení nové vlády, ale že jej, jak výše již řečeno, nepřijme. Clemenceau sdělil presidentovi repu- bliky své mínění o příčinách krise. Opakoval, že votum nedůvěry bylo adresováno jen jeho osobě, ale nikoli jeho politice, jež byla vždy podporována velkou většinou. Ještě 12. t. m. imposantní většinou se prohlásila pro jeho poli- tiku. Pouze v jeho sporu s Delcasséem postavila se sněmovna na stranu tohoto. Za ta- kových okolností nejsou jeho spolupraco- nici v kabinetu nijak dotčeni. Nový předseda kabinetu má býti zvolen z členů nynějšího kabinetu. Sněmovna bude podporovat reformační dílo kabinetu, jed- ním slovem: Clemenceau domáhal se dosazení kabinetu Clemenceauova bez Clemenceaua. Dále se oznamuje z Paříže, že presiden republiky skutečně předal Bourgeoi sov úkol sestaviti nové minislerstvo. V případě, že by nepřijali toho poslání, jes označován Briand jako tvůrce příštího ka- binetu.

Léon Bourgeois Clemenceau Clemenceauův Briand Paříž Německo

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 22. července. (Schválen zemské zákony.) Panovník schválil osnovu zákona, týkající se ochrany užitečného v země- dělství ptactva, na které se usnesl sněm vévod- stvi slezského. Rozhodnutím ze dne 13. t. m. schválen haličský zemský zákon ho- nební. V Praze, 22. července. (Německo pro- ti svobodám rakouských Poláků.) Jest dobře známo, že ruská vláda už dávno na- byla přesvědčení, že veškera její porušťovaci politika v království polském je marna, ale pro- vádí tuto politiku dosud, poněvadž si toho přeje vláda pruská, která nedovoluje nijakých ústup- ků na prospěch Poláků v říši ruské z obavy, že by se tím stížila její protipolská politika v Po- znaňsku. Vliv Berlína na protipolskou politik petrohradskou trvá od r. 1863, je tedy bez mála půl století starý. Dosud se nestalo, aby berlínská vláda či nila také na vídeňskou vládu nátlak, aby přitáhla úzdu Polákům rakouským. První případ toho druhu stal se tyto dni v„Köln. Ztgu.“, o níž je známo, že je mluvčím německé vlády. Tento německý oficioz stěžuje si ve stati, nadepsané „Haličské ohnisko“ do agitace, kterou prý Poláci z Haliče zanášejí do Horního Slezska ařili germánisační ano priskě

Polák Köln Praha Německo Berlín Halič Slezsko

12 article

kd Hörním Slezsku. „Köln. Ztg.“ při tom upozorňuje, že žádá jen to, čím je Rakousko z vděčnosti Německu povinno. „Ukázali jsme minulou zimu celému světu — píše pruský ofi- cioz — jak chápeme svůj poměr k Rakousko- Uhersku, Šli jsme, jak uznává celý svět a také naši spojenci, dále, než jsme dle smlouvy byli povinni a podporovali jsme rakouské zájmy ce- lým svým evropským vlivem. Nikdo nám nemůže vytýkati, že se vměšujeme do vnitřních záleži- tosti rakouských, naopak snášíme výtky, že dů- sledně odmítáme ujmouti se svých soukmenoveů v sousedních pohraničních krajích, pončvadž nechceme býti v podezření, že chceme taměj- ších spletitých národnostních poměrů využiti pro myšlenku všeněmeckou. Naše přísná zdrže- livost zavazuje však také druhou stranu. Není přípustno, aby se z Haliče prováděla nebezpečná pro nás propaganda, která neustále přebíhá na naše území. Je to všeobecně platná mezinárodní zásada. Tím více platnosti musí míti za nyněj- šího poměru obou sousedních států, který je nejdůvěrněji přátelský. Nebude se nám tedy smět zazlivati, když své přátele a spo- jence činíme pozorny na tento pří- pad.“ Jest to pokyn kůlem, jemuž dobře poroz- uměli i ve Vídni. Reaguje na něj „Zeit“, ale jinak, než si snad přáli v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně, odkudž pokyn do Kolína zaslán.

Köln Hörní Slezsko Rakousko Německo Uhersko Halič Vídeň Kolín nad Rýn Berlín Kolín

13 article

„Zeit“ odpovídá pánům z říše bez vytáčky, že by rádi i s rakouskými Poláky zatočili tak, jako jimi zatáčejí v Prusku, ale nejde to. Rakouská vláda nemá vhodné záminky, aby postavení ha- ličských Poláků, které je ovšem nepoměrně vy hodnějši, než postavení Poláků pruských a ru- ských, změnila in pejus. Poláci zneužívají sice své, 40 let staré autonomie proti haličským Ru- sům, ale přes to, že spočívá pouze na císařském nařízení, nabyla v rakouském ústavním zřízení již občanského práva. Kdyby vláda chtěla dle přání kolínského listu touto autonomií otřásti vznikly by z toho pro Rakousko osudné boje. Nejméně pak by se tím posloužilo Němcům.

Zeit Polák Němec Prusko Rakousko

14 article

Poláci od té doby, co dostali v Haliči autonomii. jsou nejvládnější stranou a předn zásadou jejich politiky jest jíti s většinou a s vládou. Nečiní to snad z důvodů čistě ideálných, spíše z důvodů hmot- ných, ale přes to zůstává faktem, že Němci chtějí-li míti podíl ve vládě, jsou zde odkázáni na pomoc Poláků. Právě události posledních měsíců dokázaly, že Poláci jsou jedi- nou překážkou, která nedoveluje, aby se v Rakousku utvořila silná slovanská jednota, která by měla v parlamentě většinu a která by mohla Němce zatlačiti do menši- ny a vyloučiti je z vlády Rakouská vlá- da prokázala by tedy špatnou službu Němcům, kdyby uposlechla rady z Kolína a zahájila Po- lákům nepřátelskou politiku. Neboť nemůže býti ani v zájmu němeeké říšské politiky, aby rakouští Němci slovanským blokem, který by měl na říšské radě většinu, byli zatlačeni do oposice. Nedařř-il se v Prusku protipolská po- litika tak, jak by si tam přáli, a nemá-li dosud úspěchů, může to býti pro Prusko mrzuté, My však — dodává „Zeit“ — také se necítíme po- volanými, zasahovati do vnitřních záležilostí na- šeho souseda. Vážíme si vysoce spojenecké věr nosti Německa, ale své vnitřní konflikty musí si vyříditi samo, jako si my musíme vyřizovati své. Odpověď „Zeitu“ na aroganci pruského oficiosa je pozoruhodna, ať už vyjadřuje sou- kromé mínění redakční nebo byla inspirována odjinud. Poláci však nebudou hrdi na to, jak „Zeit“ charakterisuje jejich nynější protislovan- skou politíku na říšské radě, poněvadž veškera politická moudrost prof. Glabiňského jeví se tu pouhou prací pour le roi de Prusse.

Polák Němec profesor Glabiňský Pruss Halič Rakousko Kolín Prusko Německo

15 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. července. Rusově ve Finsku. Ruská vláda. přistoupila k řešení otázky o srovnání osob, v Rusku rodilých, v právech s místním obyvalelstvem finským. Ministerská rada podala v té věci dotaz různým minister- stvům a také finskému generálnímu gubernatoru Beckmanu se žádosti, aby ji poslali své dobro zdání. Kancelář ministerské rady sestavuje nyní všechny fiůské zákony, pokud se týkaji práce ruských příslušníků ve Finsku. Ruské dumě sovětu bude svým časem podán příslušný návrh zákona.- Bulharští Sokolové v Oděse. Do Oděsy zavítalo 1000 bulharských. » ju náků« (Sokolů), aby navázali bratrské styky s Rusy. V neděli dne 18. t. m. bulbarští »ju náci« představili se oděsským zástupcům ruské vlády. Na obšírném náměsti před hlavním chrá- mem »junáci« se vystrojili v řady před zástupei vojenských a civilaích úřadů a ohromnéh množství lidu. Velicí generál, vílaje »junáky«, pravil, že přijezd tak značně deputace bulha ského národa do Oděssy pokládá za projev snahy, nesoucí se k sjednocení všeho Slovan- stva, přál dalšího rozkvělu a želaného rozvoje bulharskému národu, načež provolal »slávu« ruskému caři a bulharskému králi Ferdinandu.

Rusův Beckman Rus Ferdinand Praha Finsko Rusko Sokol

16 article

Zástupce »junáků« poděkoval pak za bratrské přijelí v Oděsse. Odpoledne v 5 hod. junáci provedli na Kulikově poli za přítomnosti více než 30 000 diváků sokolská cvičení, jež provázena bouřli vou pochvalou. Po cvičení předstoupil bulhar ský konsul a odevzdal junákům jměnem oděs- ské bulharské kolonie stříbrný věnec. Večen městská rada oděsská ustrojila na počest bul- harských hosti skvělý raut. Bulhaři zaslali z Oděssy caři holdovací telegram, v němž praví: Vstoupiv na břeh posvátné pro Bulhary ruské země, svaz bulharských junáků má za svou svatou povinnost přednésti velikému hosu- daru ruskému srdečný pozdrav tělocvičných organisací velikým Ruskem osvobozeného národa bulharského.

Kulikův Bulhar Rusko

17 article

Práce pruzké hakalv. Nedávno objevily se v tisku výkazy o činnosti pruské kolonisační komise, pracujíeí v polských krajích Pruska. Výkazy týkají se doby od r. 1886, kdy vzníkl pověstný haka- istée 19edxsa ceu Prusy: do Slezska jestě nezasáhla. Kolonisačn komise zkoupila za tu dobu 590 velkostatků ve výměře 305 986 ha a 398 selských usedlost ve výměře 20 007 ha. Za velkostatky zaplatil 266.937 262 mk, za velké usedlosti 26 603 250 marek, Celkem tedy komise zkoupila 325 993 hektarů půdy za 292,540 512 marek. Z velkostatků, získaných kolonisační ko- misí, zkoupeno 175 (29 7) ve výměre 96 225 hektarů (29.5) z polských rukou a zapla- ceno za ně 69,317.771 (23.7%) marek. Ostat- ních 406 velkostatků ve výměře 203 323 ha koupeno u Němců za 192 349. 657 marek Zbytek zkoupen od různých fondů. Solskýeh statků komise koupila od Poláků 165 (41 5) od Němců 224. Z polských rukou přešlo tedy v držení kolonisační komise celkem 103. 093 h půdy, z čehož větší část připadá na Poznaňsko, menší (41 49) na západní Prusy.

Němec Polák Prus Prusko Slezsko Poznaňsko ha

18 article

Velkoněmecká řeč knížeta Bülowa. Při příjezdu svém do Norderney uvítán byl kníže Bůlow velikými zástupy lázeňských hosto německých i purkmistrem Uhdem. Na jeho pro- slov, když hudba dohrála »Deutschland, Deutsch- land über Alles«, odpověděl kn. Bülow: »Vím. projevy vaše neplati mně, nýbrž náro dn myšlence, kteréž jsem dle nejlepšího vědom svého sloužil. Národní myšlenka stě- lesňuje se pro nás v rodu Hohen- zollerů, kterýž ukázal cesty německému ná- rodu od velikého kurfiřta až po stařičkého efsaře našeho. (Tedy až po Král. Hradec. Pozn. red.) Ve službě této národní myšlenky německé stojl i nynější náš vilád- noucí císař. Dokud on a národ jsou z jedno, můžeme klidně hleděti do budoucnosti. Neboť budoucnost německého ná- roda spočívá na bedrech rodu Hohenzollerův! Protož buď sláv císaři našemu i vlasti naší!« Po řeči té lze ovšem úplně pochopiti, proč zvlášte rakouští Němci Bülowa přímo zbožňo vali . .

Bülow Uhde Král Hohenzollerův Němec Deutsch Hradec Hohen

19 article

Nové boje v Marokku. Španělsko-marocký konflikt, vypuknuvší, jak známo, pro přepadení španělských dělníků při stavbě železnice mužstvem kmene Riffů, octl se ve vážném stavu. Dne 20. t. m. strhly se u Melilly nové boje a očekává se útok Kabylů na ostrov Alhucemus. Podle zpráv z Madridu byla v celém území Riffů vyhlášena s vatá válka proti Španělům. Madridská vláda učinila nejráznější opatření, jež nasvědčují, že situace je povážlivá. V Sevillsku posádkou ležícl brigáda pěší dostala mobilisační rozkaz a španěl- skému generálovi Marinovi, operujícímu u Melilly, byly dány k disposici všechny po- třebné prostředky. Zostření konfliktu se stalo následkem od- poru marocké vlády, zdráhající se dáti náležité záruky pro klid v Riífu. Po přepadení španěl- ských dělníků na stavbě dráhy z Marchicy do Benesidu obořil se na vzbouřence generál Ma- rina a obsadil všechna důležitá místa území Toto zakročení podráždilo nesmírně Kabyly Požadovali okamžité vyklizení území a hrozil novými útoky. Do Madridu vyslaně marocké poselstvo mělo se domáhati vyklizení tohoto kraje. Ale Španělsko požaduje od sultána pevné záruky, že klid v Riffu nebude porušen. Dřive nebude možno mluviti o vyklizení. Španělsko pohrozilo dokonce, že obsadí ještě další místa, bude-li trvati dále rozčilení proti španělským dělníkům. Zatím obnovili Riffové nepřátelství proti Španělům, čímž konflikt stal se ještě hrozivějším. Ve Španělsku vládne válečná nálada.

Kabyl Alhucemus Španěl Marino Maroko Melilla Madrid Ma Španělsko

20 article

Jak se oznamuje z Madridu, pronesl krá ohnivou řeč k vojákům, aby byli pamětlivi svě povinnosti. Horský pluk dělostřelecký z garnisony Viltoris dostal rozkaz ihned se vydajti do Melilly. Vláda zapověděla vyvěšování telegrafiekýeh zpráv z bojiště, poněvadž se tím způsobují velké shluky lidí v centru hlavního města. Tisk po- hlíží na situncí dosti ponuře. Vyzývá vládu k energickému zakročení. Pouze republikánské listy prolestují proti zbylečnému válečnému dobrodružství. Španělské obyvatelstvo je velmi roze- ehvěno. Všenbecné minění je proli válee na rozdll od žurnalistiky, Bylo hlučně demon- strováno proti ministerstvu války. Ženy táhly na nádraží, aby zamezily odjezd vjo s ka. Došlo k několika srážkám. Podle posledních zpráv bojuje se u Me- lilly s velkou zuřivosti. Dne 20. t. m. pod nikli Maurové nepřetržité, divoke útoky. Podařilo se jim proniknouti daleko do řad španělských, ale byli konečně odražení za svítání s velikými ztrátami. Těž na strané špa- nělské byly značné ztráty. S výšin, obsa- zených generálem Marinou, trvala včera po celý den dělostřelba. Maurové změnili svou laktiku a chtějí výšiny Atalgonu objeti a Me- l4llu přímo napadinouti, První b ri gada sesíleně divise v Madridu byla mobiliso vána.

Maurová Madrid Melilla Il

21 article

Nové neznáze v Persii. (Šlach před soudem? — Protirevo luce? — Ze života vladaťe, — Sipardar.) Po chvílích radostného vzrušení nadcházejí vítězně revoluční straně perské značné nesnáze. Již lýden po vítězslví jejím propukají velike rozpory ve vlastním lůně jejim. Část její spoko- jiti se chce vystěhováním šacha ze země, druhá část ale rozhodně žádá, aby šach postaven by před soud pro porušení ústavy a aby také všichni reakcionáři byli potrestáni. Zároveň se oznamuje, že již ve dvou městech perských vojsko nové vládě odepřelo poslušnost. Zdá se tedy, že Persie není ještě ni z daleka na konci zmatků svých. Nový vladař perský, kterýž nepochybně dlouho ješté po boku dětského i dětinského šacha bude osudy zemé řidili, jest náčelníkem kmene Kadžarů, z něhož jest i rod šachův. Jest 65 let stár, mimo Persii nebyl ale dosu vůbec znám, v zemi však vážen pro povah svoji. Jako hlava kmene, z něhož i šach vyšeí. požival jediný přednosti, že při jeho vstupu šach vslával a místo mu nabídl. Ústavní strane zDráv o zaveďení stavy a pozas Bačnk važně zrazo- val od rozehnání parlamentu.

Kadžar Persie

22 article

Když vůdcové ústavní strany byli zatčeni uchýlil se na venkov a přernšil se šachem všechno spojení. Třikrát poslal šach k němu, aby jej pohnul k návratu ke dvoru, ale marné Teprve teď, když byl povolán v čelo vlády. vrátil se z Neznáma opět v činnost veřejnou. Serdar Assad, vůdce Bachtjarů, jmenován byl, jak už sděleno, ministrem vnitra, vůdce staré ravoluční čili ústavní strany Siparda jako ministr vojenství a zároveň velitel v Tehe- ranu, on jest to však, kterýž vlastně ovládá dne situaci. Jest ze slavné rodiny perské, čítá 60 let. několik milionů jmění a 4000 čtv. km. půdy v gilonském územi na jihu od Kaspického moře Býval guverněrem v Tavrizu i Kazvinu a pro umirněnost svou obyvatelstvem milován. K revo- lucionářám přidal se teprve r. 1908, kdy vstoupil ve styk s tajným revolučním komitětem, tehdy ještě na Kavkaze sídlicím. Dorozuměv se s Bachtjary, když tito táhli na Teheran od jihu, přitrhl sám k hlavnímu městu od severu. Pod- poroval také revolucionáře značnými peněžným obnosy, zvláště pro nákup zbraní. Slpardar ne- vyniká velikým vzděláním, ale jest odhodlán prý povolati do Persie, jakoby sám na sobě jej nedostatky cítil, mnohé odborníky ovropské, aby správu její doplnili a zdokonalili

Serdar Assad Bachtjar Bachtjara Tehe Kavkaz Persie km

23 article Dary a odkazy Museu královstv

Dary a odkazy Museu královstv českého. V posledních dvou schůzích správního výbor musea bylo opětně s potěšením konstatováno, že přízeň našeho obecenstva k důležitému ústavu to- muto stále vzrůstá, což zejména se jeví přehojnými oary a odkazy, jichž dostává se musejním sbírkám Z doby poslední zvlášť dlužno vytknouti četné dary nově otevřené sbírce rytin a uměleckých reprodukci jež rázem upoutala na sebe pozornost naší veřejno- sti, zvláště pak kruhů uměleckých. Vzácné příspěvky pro toto oddělení musejní vě- novali zejména akad. malířky a malíři slč. Zdeňka Braunerova, slč. Helena Emmingerova a pp. Ferd. Engelmüller, Arnošt Hofbauer Alois Kašpar, Vojtěch Preiseig. Jarosl. Skr- bek, Viktor Stretti, Frant. Simon, Otokar Štáfl, Max Švabinský, Venda Schwarz Jos. Váchal, majitel grafického ústavu Jan Šten a slav. spolek výtvaruých umělců „Manes“. — Sbírku rukopisnou znamenitě obohatila paní Božena Augustinová, vdova po universitním profesoru v Praze, věnováním delší řady korrespondence ži votopisce Jungmannova Václava Zeleného a četných dopisů, týkajících se Karla Havlíčka-Borovského, Jungmanna, Jana Kollára a jiných buditelů českých z první polovice XIX. století, jednotlivé cenné pří- spěvky darovali pp. JUC. Jos. Polák v Praze, univ. prof. dr. V. Švambera v Praze, gymn. prof. d Arnošt Muka ve Freiberku, F. Urban v Litni a slav. spolek „Sázavan“ v Praze.

Braunerův Emmingerův Engelmüller Hofbauer Kašpar Preiseig Stretti František Simon Štáfl Švabinský Schwarz Váchal Šten Augustinová Jungmannův Zelený Havlíček Borovski Jungmann Kollár Polák profesor doktor V Švambera Arnošt F Urban Praha Liteň

24 article

Z darů musejním sbírkám archaeologickým ze- jména pozornosti zasluhuje vzácný nález novo- vesský u Velími, jenž záleží ze šesti svitků zla- tého drátu, tří úplných bronzových kadlubů, jednoho bronzového palstavu a bronzového odlitku; zlatě zá- vity zakoupil pro museum a tomuto darem odevzdal inspektor musejní sbírky praehistorické a dávný nejvýš obětavý příznivec její p. ředitel Jan Felc- man, uvedené pak předměty bronzové darovali: ob- jevitel nálezu František Funda, žák obecné školy ve Velími a majitel pozemku p. Václav Holý, slat- kář v Nové Vsi. O záchranu nálezu získali si vedle p. řed. Felemana zvláštních zásluh pp. Jan Funda, rolník ve Velími, Boh. Hrubý přednosta železniční stanice, superintendent Em. Szalatnay a farái Jar. Řepa tamtéz.

Felc Funda Holá em Szalatnay Řepa

25 article

Odkazem zvěč. p. dra. Františka barona Ka- sky, majitele lékárny v Mexiku, dostalo se oddělení historicko-archacologickému veliké sbírky památných a cenných předmětů, jež po většině náležely kdysi císaři mexickému Maxmilianovi a jeho choti císařovně Charlottě, aneb vztah měly k jejich ne- blahému osudu. Jsou to zejména jejich portréty, ma- lované od J. Rebulla, část stolního příboru ze skla i z porculánu, jehož císařští manželé použivali, nád- herný stolní přibor stříbrný, darovaný od cí- saře Františka Josefa I. Marianovi Riví Palaciovi za zmužilé hájení císaře Maxmiliana ve Queretaru, ně- které obrazy mexických krajin od Rebulla a Ve- lasca a j. v. Odkaz ten byl již z největší části od býv. rak. uherského konsula Fr. Neugebauera v Me- ziku musejní správě odevzdán, ostatek, zejména sbír- ka řádů císalství mexického, má dle jeho sdělení dojíti v nejbližší době. — Zvěč. p. c. a k. podplu- kovník Hugo Jahoda na Král. Vinohradech odká- zal museu dva bosenské handžáry, jeden handžak, dvě pistole, tři starožitné sklenice, džbánek z roku 1757, huculskou sekyrku, černohorský pás ženský a j. v.; jednotlivé předměty darovali archaeologickým sbírkám ct. firma A. Haase v Praze (malou barokní kamennou kašnu pro lapidarium) a pp. Dom. Brá- zda, farář v Drahoňově Újezdě, K. Ilevák, dělník v Čakovicích, Jan Macek, rolník v Řepově, J. Pe- trhok, učitel v Kojeticích, Al. Petržilka na

Maxmilián Charlotta J Rebull Neugebauer Hugo Jahoda Král A Haas K Ilevák Macek Petržilka Mexiko Francie Vinohrady Praha Drahoňov Újezd Čakovice Řepov Kojetice František baron Ka sař František Josef I . Mariano Rivý Palacio

26 article

Král. Vinohradech, F. Stránský, slavitel v Ne- ratovicích, B. Šebek, rolník ve Vel. Čižovicích L. Tomek, dělník v Čakovicích. Sbírky numnisma- tické obohatili cennými předěty pp. Ed. Ha i sl. ředitel cukrovaru v Libici, Fr. Kovář, nadučitel v Bytovčicích, M. J. Sonnenschein v Praze Tauš, rolník v Záluží. Neméně cenných a víta- ných dará děstalo se musejním sbírkám přírodově- deckým a oddělení tisků v musejní bibliotéce, z kte- rýchž alespoň vytčena budiž hible svatováclavská, jez nalezena byla ve Vltavě u mostu Svatopluka Če- cha v červnu r. 1909 a kterou museu odevzdal p. Richard Bienert, c. k. policejní koncipientv Praze.

Král Stránský B Šebek L Tomek M J Sonnenschein če Bienert Vela Čakovice Libice Praha Tauš Záluží Vltava Praha

27 article

Jednomyslným usnesením správního výboru byli za svrchu zmíněné cenné dary jmenováni činnými členy Společnosti musejní akad. malíři pp. Ferd, Engelmůller, Fr. Šimon a Max Švabin- ský: členy přispívajícími pp. Viktor Sťrettia Venda Sc hwarz. Na místě zvěč. p. JUDra. Tomáše Černého zvolen byl jednomyslně za právního zá- sťupce musea p. JUDr. Přemysl Šámal, advokát Praze, jenž funkci tuto laskavě na sebe přijal Z úřadnictva musejního jmenováni byli: ředitelem musejní kanceláře tajemník p. Fr. Kvapil, ředite- lem stárky numismatické kustos p. prof. Jos. Smo- lík a ředitelem archivu kustos p. Václav Schulz Za členy přihlásili se ke Společnosti musejní a při- jati byli pp. Ant. Cechner, architekt a profesorv Praze, JÚDr. Vratislav Černý, advokát v Praze, JUDr. Otto Gintl, maj. továrny na Král. Vinohra- dech, Ferd. Kocura, úřadník zemského výboruv Žižkově, Em. Seliger, učitel v Čelakovicích, Fr. Svátek, katecheta, Em. Šimek, posluchač filo- solie, MUDr. Václav Schupp, praktický lékařa MUDr. Fr. Votruba, praktický lěkař, vesměs Praze. Poslěze byly vyřízeny rozličné správní zále- žilosti, musea se týkající a podané žádosti ve pří- čině používání musejních sbírel.

Šimon Švabin Sťrettius Venda JUDr Černý Šámal Kvapil profesor Jos Schulz Cechner Černá Gintl Král Kocur Seliger Svátek em Šimek MUDr Schupp Votruba Praha Žižkov Francie Engelmůller Čelakovice

28 article

Jubilejní dar čtvrt milionu korun Národní jednotě pošumavské. Na jubilejní dar dále přispěli: Učitelské sbory v Maloticích 2 K 50 h, v Noutonicích 2 K, obecních a měšťanských škol ve Mšeně 6 K. v Nasavrkách 2 K 50 h, pan A. Šeda, ředitel obecné a měšťanské školy v Hradci Kralové 3 K 60 h, p. Tobiáš Kašpar, řídící učitel v Suchdole, 6 K 60 h, pan Jan Porcni, učitel v Lošanech, 1 K, A. Brázda, správce školy v Vracovicích, 1 K, pan J. V. Sládek, učital v Jindř. Hradci, 9 K, pan B. Páv. učitel v Bělé u Přelouče, 7 K40 h, pan B. Pešek, učitel v Mokropsech, 9 k, pan Jos. Vank, ucntet vo Gnvatenicích, Ř K 5ůl b. pan Em. Komts, učitel v Nových Bonátkách, 1 K pan F. Jankovec (za učitele v okrsku v Kolinci) 9 K od n, V. Kellner, učitel v Plzni, 1 K, Jan Dejmek. řídicí něitel v Rnztotáeh. 1 K. Vojl, Prajer, řidíci učitel v Nákří, 2 K, Společensívo V. ve Vys. Mýtě 5 K. Společenstvo kovářů atd. v Novém Bydžově 12 K 20 h, Společenstvo živn. I. v Lišově 15 K 50h, Spolek různých řemesel 16 K 10 h. Společenstvo různých živcostí v Přibyslavi 32 K 30 h, Společnost v hostinci pana Tesárka v Kostel. Střímelicích 4 K. Frant. Matátková v Železnici 10 K, Odbor N. J. P. v Tehanově 24 K. 65 h. Okresní soud. v Litomyšii 8 K. Okresní soud v Netolicích 8 K, M. Voldánová v Přerové n L. 10 h, pan J Bryscejn, učitel, jmé- nem divadělních ochotníků v Lačicich, p. Cnlumec n C. 1 K. Celkový výtézek sbírky činí 67.506 k

A Šeda Kašpar Porcni A Brázda Sládek Jindřichův Pešek Jos Vank Gnvatenice em F Jankovec V Kellner Dejmek K Vojl Prajer Vys Tesárek M Voldánová J Bryscejn Malotice 2 Noutonice 2 K Mšeno Nasavrky Hradec Kral Suchdol Lošany Vracovice Hradec Bělá u Přelouč Mokropsy Nová Bonátky Kolinec Plzeň Nákří Mýto 5 Nový Bydžov Lišov Přibyslav Přerová můj L Střímelice 4 okresní soud okresní soud v Netolice

29 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Sté výročí všeobecného občanského zá- konnika se blíží a předlitavští Němci se chystají na velikou jeho oslavu. Podnět k akci toho smy slu dala vídeňská právnická společnost. Vyzvala university, advokátní a netářské komory a práv- nické spolky, aby jmenovaly své zástupce pro komitét, který by připravil oslavu stého výroči občanského zákonníka. Když pak jí byli žádan zástupcové ohlášeni, byli pozvání na společnou poradu. Konala se již 30. června ve Vídni, ale zpráva o ní byla uveřejněna teprve v těchto dnech. Porada usnosla se vydati pamětní spis, oslavující jubileum všeobecného občanského zákonníka. Mimochodem budiž zaznamenáno že ministerský předseda poslal do poradní schů- ze té přípis, charakterisující ješitnost, prázdnotu ale také osobní provenienci tohoto státníku, velkolepého především rodokmenem svým: pan ministerský předseda připojí se k oslavovatelům občanského zákonníka již proto, že matka jeho dědečka, ryt. Schmerlinga, byla dcerou šlechtie Zeillera, autora osnovy občanského zákonníka Doufejme, že pan baron Bienerth nemůže za to, že přibuzenstvo jeho předků je tak slavné — snad úplně nemůže ani za to, že neumí nic ji- ného napsat, než to, co by v největších rozpacích napsal každý duchaprázdný parvenu. Na tom konečně nám nezáleží, nýbrž na momentu jiném.

Němec Schmerling Zeiller Vídeň všeobecný občanský zá všeobecný občanský zákonník

30 article

Na řečené poradě byla totiž zastoupena také právnická fakulta české university pražské pa- nem prof. drem. Tilschem, a pak naše česká Právnická jednota p. ministrem drem. Randou, jenž však přišel na schůzi též za svou osobu; konečně zúčastnil se porady též jednatel utrakvi- stického, většinou však německého „Pražského spolku advokátů“ pan dr. Fröschl. Je charakte- ristické, že jiné české kruhy právnické nebyly na poradě. Právnická jednota naše nesdělila ve- řejnosti důvody které ji přiměly, že byla účastna porady o oslavě stého výročí všeobecného ob- čanského zákonníka, a zajisté tak učiní, bude-li toho třeba. A zajisté čeští právníci připustí otázku, je-li nám Čechům vhodno, jubileum to oslavovati. Jestiť dílo občanského zákonníka jedním — při vší dokonalosti svého obsahu — ze státních počinů, zahájených dobou josefin- skou, ničících a utápějících zvláštní státoprávní postavení naší země i její osobitost v jezeře ru- kušanství, sloužících tedy protičeskému centra- lismu. Tato skutečnost znamená zajisté dosta- tečný důvod pro úplnou passivitu českého práv- nictva vůči oslavě stoletého výroči občanského zákonníka, Její pořadatelé vydají pro ni pamětn spis. Snad by byl přístupen též českým pracím, ale jistě jen jazykem německým: tak byl b

profesor doktor Tilsch Randa Fröschl Čecho právnický fakulta český univerzita pražský pa spolek advokát