3
masthead
15. února 1901.
5
article
— byly marny. Uzel se nerozplétal, ale zadr-
hoval ještě více. Když byl chaos největší, chtě
pan Prade dokázati, jak je chytrým a jak do-
vede zachrániti stát on. Zkazil ji však a utržil
si notnou ostudu. Navrhl totiž tajnou schůzi,
v té pak přečtení nezkomolené interpellace. Dle
jednacího řádu se o návrhu na tajnou schůz
hlasuje jen v tajné schůzi. Ta trvala jen ně
kolik minut. Posl. Wolf žádal o famosním pod-
nětu prvního vicepresidenta hlasování dle jmen.
Nepovstalo pro formální žádost jeho 50 poslanců,
takže konalo se hlasování jen normální. Př
tom podporován byl posl. Prade jen nejbližším
svými přáteli z německo- nacionální jednoly
Všechny ostatní strany, také ty, které jsou v nej
těsnějším spojenství s ní, jej opustily.
Véc není ještě odbyta. Jednak v
chvatu a spěchu zapomenuto sepsat a vyhlásit
v tajné schůzi o tajné schůzi protokol, jak vý
slovně stanoví jednací řád, což bude tedy třeba
dohoniti ve schůzi příští, jež koná se na pope-
leční středu. Jinak odhodláni jsou sociální demo-
kraté obnoviti v télo schůzi návrh, aby se o pro
hlášení předsedově zahájila debata.
To bylo by prazvláštní právo interpellační,
kdyby předsedovi bylo volno vytrhovati z inter-
pellací, co by se mu chtělo. Při takové svo
bodě pro předsednictvo interpellační právo cis-
lajtánské sněmovny, které je beztoho akademi-
ckým, pozbylo by veškeré váhy. Co má ještč
vídeňský parlament? Zbylo mu jen ještě právo
interpellační. A to se ještě omezuje jednak od-
porem proli interpellacím neněmeckým, na druhé
straně pak odporem proti dotazům jednollivým
ministrům nepohodlným. Videňský parlament na-
zván byl kdysi schudým«. To bylo před 16
lety. Od té doby zchudnul ještě více. Oklestěte
mu ještě jen právo interpellační a přestane být
parlamenteml
Uzel
Prade
Posl
Wolf
6
article
Schůze zahájena v 11.35 hod. dopol.
Po oznámení výsledků včerejších výborových
voleb a přečtení došlých spisů rokovalo se dál
o podstatě Bärnrentherova návrhu.
Posl. dr. ryt. Plaček: Slavná sněmovno
Chápuli se k první větší řeči v nově zvolené sně-
movně slova, pokládám za svou povinnosť započíti
svým milým jazykem mateřským a učiniti mu tím
počesť a poklonu, činím tak tím spíše, poněvadž tím
spolu hájím právo na užívání češtiny v této sně-
movně, aby z opomíjení toho, že bylo užíváno ja-
zyka jiného vyvozována nebyla »eine alte bewährte
Einrichtung«. (Hlučná pochvala.)
Neuzavírám se přesvědčení a mám také smys
pro to, že se doporoučí přečasto učiniti se ve svých
vývodech srozumitelným většině členů sněmovny
jestli ale a kdy se tak činiti má, musí se ponechat
posouzení toho, kdo mluviti, anebo se sněmovnou
něco sděliti chce. (Pochvala.) Nesmí se z toho nikdy
vyvozovati závazek snad ke mluvení anebo sdělo-
vání v řeči německé. (Hlučná pochvala.)
(Německy pokračuje): Jakkoli jsme hlasova
proti pilnosti návrhu Bárureithrova a jakkoli budu
také hlasovati proti podstaté návrhu toho, přece ne-
pokládám za nedůslednost, že jsem se dal zapsati
jako řečnik pro tento návrh a to z té příčiny, že
výklad můj končí tím, že navrhnu jiné prohlášení
které má býti sněmovně podáno ka stupňům trůnu
Posl
doktor
Chápout
Německo
7
article
Je politováníhodno, že sněmovna nerozhodla s
pro pilnost návrhu, podaného postancem drem. Pa-
cákem a také nikoli pro pilnost návrhu Daszyniského.
což by zajisté stavu věcí vyhovovalo. Návrh, jebož
pilnost byla přijata, z úst pana Bärnreithera, který
je napodobitelem anglických poměrů, zní zcela po-
divně. Nesnášelo by se nikterak s anglickými po-
měry, aby tak eminentně politický akt, kterým je
trůnní řeč, zodpověděna byla pouhým projevem
lovality, ke kterému se druží projev ochoty k děl-
nosti. Pan dr. Bärnreither usnadnil si argumentaci
svoji velice. Napřed v bistoricko pragmatické části
pravil, že chce vybověti jen názorům a poměrům.
které jsou již po několik let. Nelze popírati, že jeho
účel je obratný, ale je pohodlný. Roku 1885 ovšem
byla adresa. Především ale musí býti odečteno šest
let, protože rok 1885 byl počátkem šestiletí, které
trvalo do roku 1891. Není také pravda, že nenašla
se po celou dobu od onoho času žádná majorita pro
adresu, neboť roku 1897 došlo k adresní debatě ve
výboru. Nebyla-li přijata také ve sněmovně, jest tím
vinna jen obstrukce, zosnovaná přátely pana Bärn-
reithera. Nedohodli jsme se o adrese, jak bylo s ně-
kolika stran praveno, jak teprve se dohodnemeo
dělnosti sněmovny? (Hlučný souhlas u Čechů)
Při rokování o adrese mohlo by se vysvětlit
leccos z programu vlády a ze trůnní řeči. Je však
ukvapeným jednáním, blížiti se k trůnu s prohlá-
šením, že sněmovna je k práci ochotna, než podán
důkaz, že toto tvrzení je správné. (Hlučná pochivala
u Čechů.)
V návrhu Bärnreithrově reaguje se jen na
první a poslední odstavec trůnní řečí, děkuje se za
milostivé uvítání a prohlašuje se, že sněmovna po-
slanecká bude ochotna vyhověti výzvě ke praci.
Bärnreither
doktor
Bärn
Čecho
8
article
Ostatní část trůnní řeči však v návrhu Bärnreilh-
rově je opomenuta. O této ostatní části má sně-
movna prostě mlčet (Hlučná pochvala u Čechů.)a
přece dalo by se o trůnní řeči leccos pověděti.
Autoru jejímu pokládá se zásluhou, že je výtečným
stylistou, avšak četné věci v trůnní řeči páchnou
tuze po delfickém orakulu a potřebují nezbytně vy-
světlení. (Hlučná pochvala u Čechů.) Jak lze najed-
nou, po 40leté platnosti ústavy tvrditi, že se jedni
o ústavu, kterou dal císař ze svobodné vůle ? (Hlučný
souhlas u Čechů.) Ve trůnní řeči se dále pravít
»Tato ústava měla býti zárukou pro vývoj národů.«
Vztahuje se toto slovo »měla« na minulost a je
smyslem věty, že nyní zárukou býti nemá? (Po-
chvala u Čechů) Či toto slovo »měla« vztahuje se
na nejbližší budoucnost a znamená, že je žádoucno,
by ústava poskytovala záruky? Potom musila by
následující věta zníti: »pohříchu však neposkytuje
již záruky!« (Hlučná pochvala u Čechů.)
Praví se dále v trůnní řeči, že »státní základní
zákony jsou drahocenným majetkem národů ra-
kouských«. Nejdůležitějším zákonem státním je však
§ 19, ten však není prováděn a neprovádí se
(Hlučný souhlas v pravo.) Bylo by bývalo také za-
jímavo, tázati se zástupců vlády, proč uznala zá-
hodným, do vládního programu dáti též pravdě-
nepodobnosti. Praví se tam, že ony záležitosti, které
se týkají velmocenského postavení říše, všemi stra
nami byly přivedeny k slavnému konci, jakkoli
přece rakousko-uherské vyrovnání a za německé
obstrukce také zákon o rekrutech musily býti pro-
vedeny císařskými výnosy? Jakým způsobem dělá
se tu stranám německo-obstrukčním nezasloužený
kompliment?
Čecho
9
article
Bylo by též zajímavo zvěděti, zda následující
věta nalezá se na pravém místě: »Poplatníci mohou
žádati, by se jim poskytla možnosť, nejen plniti po-
vinnosti vůči státu, nýbrž pečovati také o sebea
o svoji vlastní a svých rodin budoucnost.« Je věru
povznášející myšlenka, že v Rakousku člověk, za-
plativ své daně, smí ještě žíti a pečovat o bu-
doucnost svoji a své rodiny. (Hlučná veselosť a po-
chvala v pravo.) Toť zní tak, jakoby vláda chtěln
navrhovat vydání nového státního základního
zákona.
Passus o jazykové otázce připouští výklad,
který není nepřijatelný, totiž že vláda je povinna
jazykovou otázku upraviti dle zákona a nikoli dle
ordonancí. Ve skutečnosti zdá se však, že smysli to-
hoto místa je, že napřed učiněny budou předloby ja-
zykové.
Jaká pak je to vláda, která hledá úpravu věcl
teprve v budoucnosti, až budou zjednány zákony za
souhlasu oněch stran, kterým dělá komplimenty.
zamitá-li se však provádění zákonů již platných
Odstavec o jednotnosti řeči v určitých sférách
je takořka fanfárou pro výpravu k zákono-
dárnému projednání sprostředkovacího a státního ja-
zyka německého. Kjakým důsledkům vede po-
žadavek státní němčiny, viděti v Prusku, kde
v uzavřeném polském území nesmějí býti psány an
Rakousko
Prusko
10
article
polské adresy a v Uhrách, kde se pomaďařují všeck
jmena místní. (Hlučná pochvala u Čechů.)
Podá-li se dáblu prst, béře celou ruku. Odtu
energický odpor celého našeho národa proti každému
záblesku, proti každému příznaku kodifikované státní
nebo sprostředkovací řeči. Kdyby rovnoprávnost ja-
zyková byla již provedena, mohlo by se mluviti
o tom s národy též nespokojenými, jaké oběti chtějí
jednotě státu přinésti. Ale napřed musí býti státní
základní zákony prováděny a potom mohou přijíti
teprve věci ostatní, nikoli však aby stální základní
zákony ustoupily konstruované jednotě a ukázaly se
s ní neslučitelnými.
Čecho
Uhry
11
article
Zajímavou je také věta: »Nedá se již nikdy do-
cíliti úspěchů ochromením práce zastupitelstva lidu
Slovo »nikdy« nemá, jak povědomo, nikde existovati
v politice. V tom však, že se praví snikdy«, spočívá
zároveň doznání, že ochromení parlamentu jednou
již úspěch mělo. Strany, které tenkrát prováděly ob-
strukci, mohou ji prováděti zase. Všecky také říkají
že ji snad prováděti budou. Hrozby obstrukcí sná-
šejí se nad veškerým jednáním této sněmovny.
Ve volebním programu známé strany se prohla-
šuje, že zřízení české universily na Moravě bylo by
důvodem k obstrukci pro tuto stranu. (Slyšte
u Čechů.) Pan dr. Menger řekl ve své řeči k voličům
výslovně, že je sice proti obstrukci, že však jí lze
užiti, bylo-li právo znásilněno. Co se mu tedy ne-
bude líhiti, to prohlásí znásilněním práva a bud
míti potom volnost před svým svědomím, prováděti
obstrukci.
Avšak činíte roždll mezi obstrukcí. Dle vašeho
náhledu obstrukce stran neněmeckých nesmsí mili
úspěchu žádného, Němcům však by obstrukci dělal
bylo vyhraženo. To znamená změnu ústavy. Měl
bychom potom ji pak doplniti vetem německýci
stran. (Hlučná pochvala u Čechu.)
Pan dr. Bárnreither ignoruje také úplně ma
kantně slova trůnní řeči o postupu prací ve sně-
movně. Tam se praví, že přistoupí se ke změné
§ 14., jakmile se poměry uklidní. Ve vládním pro-
gramu se tudíž věci té nerozumí tak, že mámes
vrhnouti střemhlav do prěce, nýbrž že má nastati
jakýsi pořad. S jednou částí trůnní řeči souhlasíme
naprosto, že totiž zůstávají snahy po hmotném
duševním zvelebení říše marnými, dokud trvají ná-
rodnostní boje. Protestujeme proti kompetenci řišské
rady v otázce jazykové, ale je pravda, že sporyty
urovnány býti musí, že potom teprve bude lze mlu-
viti o zdárné práci.
Čecho
doktor
Menger
Němec
Čech
Bárnreither
Morava
12
article
Zajímavo bylo by také zvěděti, kde si myslí dr
Bärnreither provádění rakousko uherského vyrovnání
Ovšem k tomu máme mlčet.
Zamítnuti adresního výboru je tudíž politován
hodným. Nic nespomohlo zavírati oči vůči politické
části trůnní řeči. Bylo by nepravdou tvrditi, že je
sněmovna ke práci ochotnou, nežli by nabyla jasnosti
v tom, zda skutečně lze pracovati a jsou-li dány pod
mínky schopnosti ke práci a který pořad při pracíel
musí býti zachován, který program chce vláda sně-
movně dát. Protože však nechceme přestati na kri-
tice, nýbrž stante concluso, jelikož k adresní debatě
nedojde, ukázati také positivní východ, dovolujisi
jmenem všech svých soudruhů klubovních učiniti
tento návrh:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Předsednictvu
slavné sněmovny se ukládů, by na stupních trůnu
jmenem poslanecké sněmovny podala tento nejedda-
nější projevai
Vaše c. a k. Apošt. Veličenstvo! Děkujeme
uctivě za svrchovanou laskavost, s jakou V. v.
ráčilo přijmouti zastupitelstvo lidu, i za výraz
nejvyšší plahovůle ke všem národům, žijícím
pod žezlem V. V.
Vyslovujeme nejhlubší vlastenecké pře
svědčení, že jen tato ke všem národům stejná
laskavost a milost V. V., hlavního a nejmoe-
nějšího ochrance tohoto státu, může vyvésti
stát ze zmatků, v nichž octnul se.
V. V. ráčilo připoědětí zákonodárskou
změnu původce těchto zmatků, § 14. Vitáme
vděčně tento opravdu ústavní projev V. V.a
jsme přesvědčeni, že trvání onoho § bylo vlastní
příčinou dlouhé krise, neboť jen jím umožnilo
se v době úplného ochromení ně rodního zastu-
pitelstva zatímné opatření nejdůležitějších zále-
žitostí, jež týkají se mocného postavení říše, meze
jinými také braneckého kontingentu.
Bärnreither
slavný sněmovna
poslanecký sněmovna
13
article
Ve slovech V. V. zahrnujících tak budoucnost
jako minulost: »Nikdy nedocilí se úspěchu
oehromením lidového zastupitelstva«, shledáváme
pokárání onoho parlamentního postupu i ne
příznivý soud o opatřeních dřívější vlády, jež
před tváři obětavé parlamentní většiny ustoupila
úplně před obstrukci, jež nedbala nijakých
státních zájmů.
Takové zjevy — mluvíme nejuctivějšt
adresou poslanecké sněmovny z květnu r. 1871
— oblomují autoritu státní moci, podkopávaj
přesvědčení o moci a posvátnosti zákona a čin
nemožným plodné spolupůsobení vlády a lido-
vého zastupitelstva.
A skutečně také vítězství obstrukce n
jedné straně způsobilo záhy podobnou taktiku
na straně druhé a nedopouští vzniku síly, jež
by byla s to upoutati úplně ducha parlamentní
revoluce.
poslanecký sněmovna
14
article
V. V. vzpomíná dob, kdy ráčilo dáti řiši
samoděk ústavní zřízení. Od základního říjno-
vého diplomu v roce 1860 až do prosincové
ústavy v r. 1867 minuly těžké osudné dni
vývoj dostal se na jiné dráhy, než byly, na něž
se z počátku pomýšlelo, zvláště kdy sněmy byly
zbaveny práva obesilati říšskou radu. Jsme po-
vinni loyalné a otevřeně říci, že nynější ústava,
jež dle slov V. V. měla býti zárukou vývoje
národů, jí nestala se proto, že svým centra
lismem, jenž odporuje dějinám i struktuře státu
zatlačila potřeby a práva království a zemi
přetížila ústřední parlament a neprovedlas
rovnoprávnost všech národních kmenů dle ve-
likomyslných intencí V. V. Třeba ustavní život
v některých oborech veřejné správy měl pří
znivé výsledky: celkový stav veřejného život
prozrazuje těžkou chorobu, jež jej podlamuje.
a úpadek i vratkost ústředního parlamentu
zjednaného prosincovou ústavou, ospravedlňuje
až přespříliš starostlivé napomenutí V. V. : »Kéž
by zástupci lidu těšili se z ústavních práv
uznali klidný organický vývoj jejich i národního
života za lepší úděl«,
15
article
V. c. a k. Ap. V. ! Všichni jsme pronik-
nuti přesvědčením V. V., že všecky záměry pro
duchovní a hmolný vývoj říše zůstávají marny
pro národní spory. Je hojnost podnětů a opa-
tření, jež vláda dle vznešených a moudrých in-
tencí V. V. pro parlament připravila a také
nám všem leží na srdei zdar všech produktují-
cích stavů, zvláště hospodářské zmohutnění
kulturní, sociální a poltický pokrok širokých
vrstev obyvatelstva. Avšak obáváme se, že péče
o národní statky národův a o politické blaho
státu bude krok za krokem sužovat a hati
klidnou, vážnou práci. Proto vítáme vděčně
vůli V. V., aby vláda ve všestranně uspoko-
jivém rozřešení nynějších jazykových otázek
shledávala jak skutek spravedlnosti, tak státní
raisony. Skutkem pravé jediné rakouské raisony
je skutečně řešení jazykové otázky ve smyslu
spravedlnosti, jež zaručena je všem národům.
rovnoprávnost, jak ji V. V. mílostivě prohlásiti
ráčilo trůnní řečí r. 1891, — skeutečně pravé.
jedině rakouské státní raisony proto, že tento
stát ze spojení národův vznikl, bránících svou
existenci pod žezlem nejjasnější dynastie, na-
chází svůj raison d'ětre jen ve svobodném
nezkracovaném vývoji národův, a pozbyl by ho
tu chvili, kdyby národní převaha netlačila vládní
činy na dráhu jednostranné národní politiky.
Jiní ať mní se býti povolanýmt k sjednocovací
a výbojné politice; rakouský stát dle své dě-
jinné a zeměpisné polohy tohoto povolání nemě
a nemá.
16
article
Naše vlastenectví ukládá nám vysloviti
s určitou přesnosti obavu nad uím, že vláda
právě za daných okolností prohlašuje, že chce
zachovati nedotčenu jednotnost řeči v určitých
oborech správy. Po řijnovém (1899) zkrácení
rovnoprávnosti, jež dosud trvá, shledáváme
třeba v sebe neurčitějším přiblížení se k národ-
nímu požadavku, jež pod záminkou péče o stá
porušuje rovnoprávnost jednostranností, jež ne-
srovnává se s rakouskou státní myšlenkou. Do
volujeme si vysloviti přesvědčení, že vládní
politika, jež odhodlaně a úplně provádí jazy
kovou rovnoprávnost, najde u všech národů do
konalou ochotu, aby se vyhovělo potřebám
celku.
V. V.! Vznéšené vyzvání uzavříti mír
bratrské snaze a hájiti tento ctihodný slát jak
činili naši olcové, vyvolalo v našich srdeíeh
živou ozvěnu. Jsme vždy ochotni k takovému
smíru a neodmítli jsme ani jednou pozván
k vzájemněmu dorozumění se po dobrém.
Prospěch panovnické rodiny všech národův
i státního celku vyžaduje odstranění jazykových
sporů, jež nás všecky již tak dávno oslabuj
a zbraňují všelikému pokroku. Jazykový mí
je bezpečnou cestou k úpravě stální úslavy.
jež nebude na ujmu jednotě celku, jíž si všichn
velice vážíme, udělá místo svobodněmu a samo-
statnému pohybu částí, jedině srovnávás
s rozmanitou národo- i zeměpisnou strukturou
tohoto státu a také se státoprávním přesvědče-
ním českého národa. e
Kéž by se otcovské lásce, moudrosti
spravedlnosti V. V. podařilo vésti národy télo
říše na dráhu pokoje a humanní snášelivosti
upevniti Rakousko znovu jako ochranu a šti
všech jeho národů a povznésti je za vzor ná-
rodní snášelivosti, sídlo opravdové svobody
společenského pokroku.
Bůh opatruj a žehnej V. c. a k. apošt.
Veličenstvo! (Hlučná pochvala. Řečníkuse
gratuluje.)
Rakousko
17
article
Návrh poslance Plačka je dostatečně podporován
Návrh poslance Plačka je dostatečně podporován
a jedná se léž o něm.
Poslanec Susteršiě prohlašuje, že bude hla
sovati se svými přáteli pro Bärnreitherův návrh.
neboť třeba, aby parlament dal nějakou třeba seb
chatrnější odpověď. Jako přátelé přejí si upřímně.
aby sněmovna skutečně pracovala. Vyžadujeť toho
hlavně prospěch strádajícího lidu selského. Jeho
strana jest ochotna spolupůsobiti při řešení jazy kové
otázkya byla by povděéna brzkému jejímu roz
řešení. Přeje si, by říšský školský zákon působil take
na nábožensko-mravní vychování mládeže
Vážím si každého státoprávního přesvědčení.
stojím však na stanovisku, že každá ústa v
je lepší, nežli zcel a žád n a, poněvadž po-
skytuje aspoň nejmenší měrou práv státním občanám.
Nelze však popírati, že ústava přes to, že již
33 let trvá, nemo hla se vžíti, a že ty to
základní státní zákony se nemohly
státi populárními. Ústava nestala se po
pulární nejen v těch kruzích obyvatelstva, kter
holduje jiným státoprávním názorům, nýbrž an
ve vrstvách, smýšlejfelch centrali
sticky.
Máme tak zv. centralistickou ústavu, ve skute
nosti však vládne se v Rakousku federalisticky
ovšem ne tak, jak by si toho přáli federalisté (Vese-
lost), nýbrž naprosto byrokraticky. Každý chef zem
ské správy, každý místodržitel dělá ve svém
království nebo ve své zemi co chce, a ministr
presídent je i vůči nejmenšímu zemskému chefovi
bezmocným. To je skatečnost, kterou ve mnohých
královstvích a zemích spatřujeme a cítíme den
co den.
Plaček
Susterši
Bärnreitherův
Rakousko
Vesa
18
article
Posl. Březnovský: V Čechách vládne Wol
a Funke! (Veselost!)
Protestuje jmenem obyvalelstva, že v případo
nedělnosti parlamentu vládlo se pomocí § 14. Oby
vatelstvo nesmí býti tak trestáno. Ať vláda v tomto
případě odvolá se k millionům Rakušanů a obnoví
ústavní poměry.
Posl. ryt. Vasilko (Rusín): Zástupcové rusín-
ského lidu v Rakousku pohřešují některé věc
ve trůdní řeči, neb aspoň shledávají, že mnoho ne-
bylo řečeno jasně, Mluví- li se v trůnní řečí o tom,
že správa má býti vedena vesměs samostatně a že
má býti prosta všech politických vlivů, tu v zájmu
státu a obyvatelstva jeho musíme se tázati, zdali
vláda v trůnní řeči myslila na správu haličskou.
Může se říci veřejně, že na hranicích ha-
ličských rakouská správa přestává a že začíná
teprve na hranicích bukovinských. Vzhledem k tomu
je pochopitelno, že Rusíni po zkušenostech mnoha
desetiletí se obávají, že slova v trůnní řeči zůstanou
slovy a že 3 milliony Rusínů v Ra-
kousku nedostanou se ke svým
právům.
Víme sice, že mnohé milliony peněz putovaly
do Haliče, a že Halič musí snášeti proto v této sně
movně mnoho záští. Ale pro lid nebylo vy
konáno ničeho za tyto milliony, nebo
velice málo
Posl. Szajer: Volební podvody !
Posl. Vasilko (pokračuje): Nedávno putovaly
do Haliče 3 milliony, co však se s nimi stalo, na t
mohlo by odpověděti jen 61 mužů v polském kole.
Posl
Březnovská
Wol
Funke
Rakušan
Vasilko
Rusín
Čechy
Ob
Rusín
Rakousko
Halič
19
article
(Souhlas u Rustnů.)
Co se konečně týká odstavce o ústavě, tu měly
by míti 3 mill. Rusínů právo dle volebního práv
zvoliti si 17 poslanců, z nichž je jich zde skutečně
10, kdežto 2,900.000 Poláků je zastoupeno 61 poslane
z kola polského a několika poslanci opposičními
Politická správa v Haliči je úplně pol
ská. Soudy až k nejvyšší instanci jsou úplně pol
ské, finanční úřady taktéž. Co si mají Rusíní o télc
ústavě mysliti? Základem této ústavy je nynější
volební soustava. Doufáme a dokonce i očekáváme.
opírajíce se o číslice, že na základě všeobec-
ného, svobodného a rovného hlasova-
cího práva bychom zde mohli nabýti takového
počtu svých zástupců, že bychom byli s to, abychom
zjednali svým přáním důrazu. Rusové nemoho
míti naprosto žádného porozuměn
pro rozšíření autonomie jednotlivých
království a zemí. Neboť poněvadž v halič-
ském zemském sněmu sedí celkem 14 Rusfnů, ne-
můžeme pokládati za žádoucí větší autonomii Haliče.
Rusín
Polák
Rus
Halič
20
article
Jako poslanec Bukoviny musím s největší rozhodnost
odmitnouti žádost, aby Halič a Bukovina, jak to má
v programu nejostřejší německá frakce v této sně-
movné, byly zkrátka od ostatních zemí odděleny. T
bychom nemohli přijati za žádnou podmínkou. My
obyvatelé Bukoviny chceme v každém
sméru býti pryč od Haliče, pokud se ne-
uskuteční jednání o věci, která by mohla býti jedi-
ným prostředkem léčivým pro tento stát, toti ž po-
kud nebude vybudována národní auto-
nomie, která je naším nejdůležitěj-
ším programovým bodem. (Hlučný souhla
u Rusínů.)
Poslanec dr. Kos: Rusíni z Haliče a 5 Rusínů
z Bukoviny representují zde národ, stojící dle počtu
v Rakousku na čtvrtém místě, a my zajisté v nej-
bližší době se uplatníme. Jako tady polský Bismark,o
němž se myslilo, že bude v Rakousku vládnouti 100
let, hanebné padl, tak také regim polské šlechty bude
v nejbližší době zdolán. Tento regim, založený n
Rusín
doktor
Bukovina
Halič
Rakousko
21
article
volebním podvodu, nemůže se dlouho udržeti. Čtyř
rusínští zástupcové z Haliče dostali se do této sně
movny jen zázrakem. Všeobecně se má za to, ž
zajištěná situace v Rakousku je česká náro-
nostní otázka. Nechci tvrditi, že těžiště situac
by se mělo posunouti na východ do Krakova a do
Lvova — po politické Poloasie — ale taková velká
váha by se přece neměla dávati české
otázce.
V Halíči má jen místodržitel a klub polský ně-
jakou moc. V Haliči spočívá nebezpeče
Rakouska. Pánové z kola polského jsou dobří
obchodníci. Oni by hlasovali pro všecko, co by
se od nich žádalo, jenom se jim musí splniti pod-
minka, aby směli v Haliči dělat co chtějí. Kolo
polské hlasovalo by pro liberální a dokonce i pr
socialistické návrhy, jenom když zákon neplatí pro
Halič. Úřadnáci musejí tam dělati, co jim szlachta
rozkáže. Je neuvěřitelno, jak se jednalo při posled
ních volbách proti polské Lidové strane
Poláci nechtějí polský lid, nýbrž chtějí děla
obchody
Posl. Glniewosz: To není pravda ! (Bouřlivy
odpor na lavicích rusínských a Všeněmců)
Hlasy: Vy jste obchodníci! To je pravda
Posl. Gniewosz: Dokažte to napředl
Posl. Stein: To je pravda! Ony podvody
jsou známy! (Hlučný souhlas na levici). Vy jste
všichni jako Abrahamowicz.
Posl. Gniewosz (k posl. Steinovi): Co vy
tomu roznimíter
Posl. Stein: Vždyť to čteme ve všech li-
stechl
Posl. Gniewasz: Papír všechno snese!
Posl. Stein: Zajistě jsou Rusíni utlačovan
národ. To všechno je pravda.
Posl. Schuhmeier: Vy tam nahoře jste
haličtí boxeři! (Hlučná veselost na lavicích rusín-
ských a gallerii.)
Předseda žádá obecenstvo, by chovalos
klidně.
Polák
Posl
Bouřliva
Stein
Rusín
Halič
Rakousko
Krakov
Lvov
Úřadnák
Gniewosz
22
article
Posl. Kos: V Haličí neplatí naprosto žádný
zákon, zvláště ve správě ne. Polská szlachta je
schopna všeho, i vraždy a zabití. Jeden četník
probodl ze zadu voliče pro veřejné
násilí, když tento chtěl odevzdali vo-
lební lístek. To je vražda. Kolo polské
používá proti nám nejhanebnější zbraně, vyličujíe
nás jako velezrádce a revolucionáře. My přece jsme
pokládání za Tyrolany východu.
Polská szlachta nadělala si zvláštních Rusínů,
jako je Barviňský
Posl. Barviňský: Nepomlouvejte
Posl. dr. Kos: Nepomlouvám. Títo pánově
jsou zvoleni týmiž prostředky a týmiž podvody jako
ostatní členové kola polského ve IV. kurii.
Post. Barviňský: Však já vám ukážu, jak
vyl jste jednali
Posl. dr. Kos: Za Barviňským a comp.
nestojí ani jediný Rusín. My však representujeme
všecek rusínský lid. Nežádáme ničeho více, nežli aby
v Haliči byl respektolván zákon. Se zákonitou
správou a se zákonitými soudy přemůžeme hanebnou
vládu této szlachty. (Hlučný souhlas a pochvala na
lavicích rusinských.)
Předseda prohlašuje debatu za uzavřenu, neboh
není zapsán více žádný řečník, a přechází k hla-
sování o návrzích Bärnreitherovu a Plačkovu
nejprv o tomto, protože je širší.
Posl. Plaček navrhuje pro případ, že jeho
návrh propadne, aby se hlasovalo o Bärnreitherově
návrhu po odstavcích.
Plačkův návrh při hlasování propadl.
O Bärnreitherově nůvrhu hlasovalo s
dle odstavcův a byly vesměs přijaty, posledn
jednohlasně.
Schönererovci a sociální demokrate
před hlasováním odešli
Sněmovna přechází k dennímu pořádku
volí do výbor ů.
Posl
Tyrolan
doktor
Rusín
Bärnreitherův
Plačkův
Plaček
Halič
23
article
Posl. dr. Ellenbogen navrhl volbu 37člen-
ného sociálně politického výboru, což přijato.
K návrhu posl. dra. Dyka usnešeno zvoliti
48členný výbor pro odpomoc v nouzi, jemuž přikáž
se všecky příslušné návrh
Oba tylo výbory zvolí se v příšt sczJ.—
Posl. Hannich dovozoval, že nebyla pojat
do stenografického zápisníku dvě místa dolazu k mi
nistru spravedlnosti o konfiskaci noticky v libereckém
»Freigeistu«. Noticka jedná o zeměbranském důstoj
níkovi v Přemyslu, jenž byl zbaven důstojnické hod
nosti pro své politické smýšlení. Ve vyloučení oněch
míst sbledává porušení dotazního práva poslaneckého
(Pochvala mezi sociálními demokraty
Předseda hr. Vetter odvolává se na jednae
řád, jenž mu propůjčuje právo censurovati dotazy tak
jako sněmovní řeči
Posl. dr. Brzorád navrhi, aby se o tomto v
jádření zahájila rozprava v příští schůzi.
Posl. Welť navrhuje, aby se zahájila jestě
dnes, s čímž posl. Hannich souhlasí, avšak oba
návrhy propadly. (Smích.)
Posl. Kaiser navrhuje volbu 48členného ho-
spodářského výboru, což přijato.
Výbor zvolí se v příští schůzi.
Posl. Wolf vytýká poklesek při hlasován
o Brzorádově návrhu a žádá, by se hlasovalo ještě
jednou, což předseda odepřel, protože návrh
příčí se jednacímu řádu. (Hluk mezi Všeněmci.y
Posl. dr. Eilenbogen navrhuje rozpravu o te
věci v 2. příští schozi
Posl. dr. Kramář přeje si, by návrh ten by
učiněn v zejtřejší schůzi, neboť je proti jednacímu
řádu a nepřípustný.
Posl. Prade soudí, že předsedovi přísluší cen-
surní právo a navrhuje, aby se konala důvěrn
schůze, v níž by se závadná místa přečtla a roz-
hodlo se, má-li se závadný dotaz přečísti veřejně.
Posl. Wolť se tomu vzpírá, protože nesmí se
státi žádný prejudic a propustiti se předsedovi právo
censury.
Posl
doktor
Ellenbogen
Dyk
Hannich
Vetter
Brzorád
Kaiser
Wolf
Brzorádův
Eilenbogen
Kramář
Přemysl
24
article
Předseda hr. Větter odmítá Ellenbogenův
návrh, protože příčí se jednacímu řádu.
Veřejná schůze přerušuje se a začíná du
věrná
Asi za 10 minut byla veřejná schůze obnovena.
Předseda ustanovuje příští schůzi na
středu.
Posl. Iro navrhuje prolo, že otázka, smí-lis
dotazní právo poslanecké dle předsedova mínění
zkracovati, musí se ve smyslu jednacího řádu co
možná záhy vyřídit, aby přiští schůze konala se již
zejtra.
Návrh ten propadl. (Velká vřava mezi Všeněme
a hlasy: »To je ta vaše ochota ku práci !«)
Konec schůze ve 4 hod. odpol. Po jejím uza
vření předseda oznámil, že výbory rozpočtový, že
lezniční a branný neustaví se dnes, nýbrž až v
středu 20. t. m. po sněmovní schůzi.
Na středečním jednacím pořadu
budou volby 48členného výboru pro odpomoc v nouzi.
37členného poplatkového a sociálně politického
48členného národohospodářského a pokračování ve
dnešním programu.
Posl. Václav Sehnal a soudr. podali návrh na
svolání ankety ze členů parlamentu a odborníků
sestavené, která by uvažovala o zjednodušení správy
úrazové pojišťovny a nemocenských pokladen.
Návrh tento jest velice včasný, neboť správní
výlohy úrazové pojišťovny přestoupily dle zprávy
právě vydané v roce 1898 sumu 1 mill, zlatých
činí okrouhle 10% veškerých příspěvků. Že i výdaje
na správu nemocenských pokladen jsou ponejvíce
velice přemrštěné jest známo všeobecně.
Posl. Berger a sp. podali návrh na změnu
diplomových zkoušek technických a propůjčování
titulu inženýrského
Posl. Linderer a sp. podali dotaz po ochrane
zájmů domácího průmyslu při obnovování celnícl
a obchodních smluv a po zrušení celního a obchod
ního spolku středoevropského neb aspoň celního
obchodního spolku s Německem.
Ellenbogenův
Posl
Sehnal
Berger
Německo
úrazový pojišťovna
25
article
Mezi došlými spisy jsou návrhy posl.
Olnera a sp. na exekuční svobodu a nepostupnos
poslaneckých diet; — Hannicha a sp. na zřízen
povinných nemocenských a úrazových pokladen mi-
strovských; — Schückera a sp. na náhrady ob-
cím za ubytování vojska po čas stávky ; — Bomba
a sp. na zavedení cla z dřívi vyváženého z Haliče-
— Schückera a sp. na zjednání telefonického
spojení s Postoloprty; — Schückera a sp. na
zpětnou působnost pensijního zákona pro státní prů-
myslové školy v obvodu obchodní komory chebské;
— Glöcknera a sp. na ručení státu za pokoja
pořádek; na snížení presenční služby vojenské na
dvě léta a na dovolování vojáků v čase žní: —
Pachera a sp. na brzké pořízení předlohy proti
nepoctivé soutěži.
Než se přešlo k jednacímu pořadu posl. Nos ke
dotazoval se předsedy petičního výboru a žádal, by
petice v záležitosti poplatkové novelly byly záhy
projednány, a výbor navrhl volbu poplatkového vý-
boru k projednání podobných petic, resp. vládní
předlohy.
Předseda výboru posl. Baumgartner slíbi
vyhověti.
Petice Jednoty stavitelů vkrá-
lovství českém sněmovně poslanců podali
poslanec architekt p. Bělský ve znění českém a po-
slanec inženýr Siegmund ve znění německém. Jedna
potice týká se čís. nařízení ve příčině převodných
poplatků, a žádáno v ní, aby toto cís. nařízení nebyo
schváleno, protože jím ruch stavebný a obchod s re-
alitami vážně jest ohrožen. Druhá petice jednáo
záležitosti stávitelských komor. Petici přiložena také
osnova příslušného zákona, z niž patrno, jak si
Jednota kýžené komory stavitelské představuje.
Hannich
Glöckner
Pacher
Nos
Baumgartner
Bělský
Siegmund
Halič
Postoloprty
26
article
Sedmdesáté narozeniny vrchního
stavebního rady Jos. Hlávky.
Sedmdesáté narozeniny vrchního
stavebního rady Jos. Hlávky.
Řadu, dlouhou řadu let dovršil dnes muž,
jehož život celý zasvěcen byl kulturnímu po-
vznešení národa českého, 70. rok života plod-
ného dovršil dnes mecenáš vědy české Josef
Hlávka. Skromně a tiše, ba často nepozorován
v ruchu a reji všedního života, kráčel roli ná-
rodní, zasévaje všude zrní, z něhož vzkličila
žeň dobrá a zdárná pro české umění i učení.
Sám nevzešed z rodiny zámožné, ohlédnouti se
může dnes zpět po životě, jenž nebyl vždy pro-
vázen sluncem štěsti, ba často byl život ten
plný strádání, trpkostí a bolestí. Leč vůli pevnou,
prací neúmornou a velikou vyspělostí, ba geniál-
ností odbornou domohl se pilný pracovník na
konec i světlejších paprskův v životě svém,a
sotva že byl došel úlevy v bolestech svých,
jakéž vyhledával v útulných sadech svého zámku
lužanského i v léčivých místech ciziny, opěta
opět vracel se ve Zlatou Prahu, aby na tom,
co získal prací i důmyslem svým, podíl miti
mohli všicci, kdož usilovali o vědecký a umě-
lecký vývoj národa vlastního, národa, k němuž
oslavenec vždy hlubokou láskou Inul.
Hlávek
Praha
Jos
27
article
Nechceme vystihovati zde plodné činnosti
i obětavého života Josefa Hlávky, činíme tak na.
místě jiném. Zde ale chceme letmo vzpomenout
aspoň některých darů, jimiž, z pravidla zůstá-
vaje nejmenován, obmyslil kulturní snahya
ústavy národa svého. Již počátkem let osmde-
sátých věnoval 22.000 zl. na studentská nadání
při nově zřízené universitě české, roku 1883
obmyslil techniku českou podobným nadáním
25.000 zl. V letech pozdějších zřídil při utra-
kvistické »Král. české společnosti náuk« fond
pro vědecké spisy české obnosem 35.000 zl,
8. června 1888 podací listinou a věnováním
200.000 zl. položil základ k památnému skutku,
k zřízení České Akademie věd a umění, však
již tři léta na to založil zvláštní nadání 15.000
zl. k zřízení jízdecké sochy sv. Václava pře
budovou musejní, symbolického to pomníku,
připomínajícího slávu a práva tohoto království.
Hlávek
Král
Václav
Český akademie věda
zl
28
article
Tenoz roku zatozi nadan pří oKu c-
ských architektů a inženýrů« na studijní cesty
do ciziny. Nepřestal na tom všem. Usiluje
upřímně, aby povznesl co nejvíce význam ma-
liřské akademie, příčinil se o její reorganisaci
a dovršení i vyjádřil se zříditi při ní nadaei
100.000 zl. ná studijní cesty. Nový dar na ce-
stovní stipendia věnovál IV. třídé Akudemie.
Veliká řada darů Hlávkových vymyká se těmto
odborům kulturním; jmenujeme z nich jen na-
dání 6000 zl. ve prospěch chudiny přeštická
atd. Neodpovídale by zajisté inteneím ni sama
oslavence, abychom šiřili se zde také o jeho obě-
tavosti ostatní, o níž dosud do veřejnosti zprávy
nepronikly, stačí jen říci, že také tu Joset
Hlávka snažil se síliti vše, co přispělo by k roz-
voji kulturního a uměleckého života českého.
Není nijak ještě vyčerpáno toto blahodějné pa-
sobení tichého pracovníka, ale již dnes vděči
mu za skutky jeho, za jeho dobrou vůli i za
šlechetné podněty národ, o jehož pokrok a roz-
voj duševní usiloval vždy ze vší slly svojí-
Nejvážnější české korporace uvítaly příle-
žitost dnes se naskytnuvší, aby daly této vděč-
nosti výraz upřímný a v pravdě prociténý.
Včera v poledne dostavila se deputace
České Akademie eís. Frant. Jos., vedená dvor.
radou drem. Ant. ryt. Rando u, do slavnostně
vyzdobeného atelieru prof. Myslbeka, aby při-
tomnému jubilantovi odevzdala k tomuto pa-
mátnému dni zhotovené poprsí.
V deputaci byli dále generální sekretář dr.
Raýman, zástupce I. třídy dr. Winter,
zástupci II. třídy dvor. rada ryt. Koři st ka
a prof. dr. Vrba, za III. tř. prof. dr. Mo urek
a prof. Ant. Truhlář, za IV. tř. dr. Vrch-
lický a prof. Ant. Dvořák.
Vůdce deputace prof. Randa blahopřál
jubilantovi těmito vřelými a nadšenými slovy:
Hlávkův
Joset Hlávek
František
Antonín
Randa
profesor
Myslbek
doktor
Raýman
Winter
Vrba
Dvořák
Jos
Český akademie eís
29
article
»Vysocectěný pane presidentel
Přicházíme jmenem České Akademie, aby-
chom Vám k 70. jmeninám své nejuctivější a
nejvřelejší blahopřání vyslovili. Nechei se dnes
zmiňovati o vynikajícím postavení, které ráčíte
jako proslulý umělec a architekt zaujímati; ne-
chci také šíříti slov o přečetných nadacích,
které jste štědrou rukou na různých ústavech
založil ve prospěch českého studentstva, českýeh
umělců a vědců. Však nemohu dnes mlčením
opomenouti neskonalou zásluhu, kterou jstesi
získal podnětem k založení České Akademie pro
vědy, slovesnost a uméní, a to netoliko velko-
lepým darem, nýbrž rovněž obětavou prací
obdivuhodnou, eile vědomou energif. Dnes jest
Česká Akademie vedie vysokých škol pražských
a Král. české společnosti nauk střediskem du-
ševního hnutí národa českého.
Rovněž nesmím právě na tomto mistě taji
neocenitelné zásluhy, které jste si ráčil ziskati
počinem při založení Akademie umění, na
kterou nejlepší naši umělci byli povoláni. I ta
přispěl jste rozhodně netoliko velkodušným
darem, nýbrž i neúmornou prací a železnou
vytrvalostí při sledování výsokého úkolu. Hlavně
Vaší iniciativě, Vaší munificenci a Vaší horoue
lásce k vlasti děkujeme za dva nejkrásnějsn
ústavy vědecké a umělecké, které v budoucnosti
krásné ponesou ovoce.
Uznávajíce vděčně neocenitelné zásluhy
Vaší Slovutnosti usnesli se členové České Aka-
demie ve spolku s přečetnými etiteli Vašíni,
Český akademie
Český akademie pro věda
Královský
akademie uměný
Český Aka