ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 7c3dc410-7631-11dc-b331-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 55 celkem · entity: place 78, org 29, work 18, person 31
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zenaědělstvi
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 320. ze dne 20. listopadu 1908
4 masthead
Obohod
5 masthead
Průmysl
6 masthead
Finančnictví
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Sanace Jižní dráhy. Z Vídně, 19. listopadu. (N. F. P.“) Dnes odpo- ledne dostavili se důvěrníci majitelů priorit ke správ- ři ministerstva železnic sekčnímu chěfovi ryt. For- sterovi. Upozornili jej na důležitost olázky stavu rakouského státního úvěru, prosili jej, aby státní správa při provádění investičního programu šetrně si vedla a pravili, že při nové potřebě kapitálu Jižn dráhy francouzský trh byl by ochoten přijati výpůj čku, kdyby ji rakouský stát garantoval. Nejradikálněj- ším prostředkem k sanování Jižní dráhy bylo by jej sestátnění, v kterémžto případě majitelé priorit při vnesli by oběti. Správce ministerstva železnic odvě- til, že státní správa chová se k Jižní dráze velm Blahovolně. Otázka výpůjčky nebo sestátnění sahá tal daleko, že nemůže jako prozatímní správce minister stva železnic začíti řešení její. Ve schůzi důvěrníků majitelů priorit Jižní dráhy bylo usneseno, učinit před definitivním uzavřením nové smlouvy se společ ností prozatímní dohodu, dle níž nebude slosováno 1. prosince 6000 kusů priorit.
Vídeň
8 article
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Maurku. Na hovězí lrh přihnáno naproti minulému týdnu + 86 krmných a + 179 kusů pastevníhoa — 74 slabého skotu. Přímo dodáno + 19 kusů. Více po- sláno: z Hor. Rakous (79), z Moravy (31), ze Slezsk (2), z Haliče (53), Bukoviny (3), Uheřska (145). Na bídka pro nynější poměry stačila. Trh poča! chab a i dobré zboží, jehož mnoho nebyla, šlo zvolna na odbyt. Koupěchtivost pro jiné druhy zboží byla skrovna a tendence sestupna. Povšimnutí zaslubuje, že do peštské továrny na konservy koupeno přes 100 volů, protože jsou tam dražší, Ostatně kupováno na veukov málo. Část příhonu se nedoprodalo. Ja. voli barevného, uherského a haličského ple mene nešli tak čile na odbyt jako minulý týden. ale ceny — třeba slabě — udržely se. Prostřední voli barevného uherského a haličského plemene pro- dáváni z počátku jako minulý týden, ale tendence záhy ochabla a ceny klesly o K 1—2 naproti minu- lému týdnu. Špatnější a lehčí zboží, jež z počátku docilovalo taktéž cen jako minulý týden, zdražilo s na pešťské koupě o K 1.—. Cena pastevního do- bytka zůstala beze změny. Býků bylo mnoho, na- bídka velká, potřeba skrovná, pročež tendence mdlá a ceny se ledva udržely. Slabý skot zůstal v ceně beze změny. Buvolům opět spadlo. Z příhonu v němž bylo z Čech 40 a z Moravy 152 kusů, prodáno jich do Vldně 3741, do Dol. Ra- kous 427, do Cech 1/, na Moravu 14, do Uhera Pešti 180, do Švýcar 13 a 102 kusy se nedo- prodaly. Na vepřový trh dopraveno proti min. týdnuo 1616 tučných vepřů měně a o 1827 masných vepřo více. Dovozy tučných vepřů poklesly z Uher a Sedini- hrad o 93, z Chorvatsko-Slavonska o 511 kusů. Cel- kový příhon tučných vepřů byl 7464 a to 3584 těž- kých a 3880 středních a lehkých tučných vepřů.
Rakousy Morava Halič Bukovina Čechy Dolo Cecha Uhry Chorvatsko Slavonsko Vldno 3741 Uher Pešť 180 Sedinihrad Uheřsko
9 article
Kdežto poslednější druhy byly stejně četně zastou- peny jako minule, připadl celý úbytek v přihonu na těžké jakosti. Poněvadž tyto už min. týdne, zejména pokud se týká opravdu předních jakostí, byly slabě zastoupeny, nestičila zmenšená nabidka spolřebě a první tendence, která ovládala trh v předních jako- stech tučných vepřů, šla k duhu také lehčím jako- stem, ačkoli jich bylo dosti. Zprávy z trhu na sádlo zněly příznivě, poněvadž jak sádlo, tak také slanina následkem zlepšivší se poptávky a na pevné zprávy z Pešti značně stouply. Vedle těchto příznivých pro tendenci ololnosti rozhodovaly též trvale silné ná- kupy do Čech, Moravy a Horních Rakous. Větší nákupy činěny do českých měst Prahy, Aše Ústí n. L., Budějovic, Chebu, Falknova, Kraslic, Kolína, Teplic. Také Brno a Linec odehraly větší partie. Obchod byl podle tobo živý a stoupla tučná prasata prvé jakosti o 5, střednía slabší druhy o 2—4 h na 1 kg. Do Vídně nakoupeno 6218 proti 7178 min. týdne a 380 zůstalo neprodá no. Dovozy masných vepřřů byly větší z Moravy o 99, z Haliče o 1448, z Bukoviny o 267, z Uher Sedmihradska o 100, z Chorvatsko-Slavonska o 336. z Boany o 47. Slabší z Krajiny o 36: úhrnem při- hnáno 8659 masných vepřů a mezi tím bylo nových dovozů 6395 kusů z Haliče a Bukoviny. Nabídka uká- zala se přiliš velkou pro spotřebu a trhi za příčinou toho jevil slahé smýšlení při klesajících cenách. Dal- ším nepříznivým momentem bylo, že do Čech na- koupeno několik set kusů méně než naposledy, kdežto ostatní země kupovaly spíše více než min. týdne.
Pešť Čechy Morava Horní Rakousy Praha Aš Ústí Budějovice Cheb Falknov Kolín Teplice Brno Linec Vídeň Halič Bukovina Uhry Chorvatsko Slavonsko kg
10 article
Poměrně mála utrpěla první jakost, ztralivší pouze 2 h na 1 kg. Výslovně chabé bylo smýšlení v lehčích druzích, které ztratily 4 h na 1 kg. Kupováno do če- ských spotřebních míst: Prahy, Král. Vinohra- dů, Budějovic, Kolína, Teplic. Falknova a Kraslic a do Lince. Pro Vídeň koupeno 5814 proti 5069 kusům min. týdne a 1208 kusů zůstaalo neprodáno. Z příhonu, v němž bylo z Moravy 381, prodáno: do Vídně 12.032, do Čech 839 proti 1224 min. týdne, na Moravu 216 kusů, do Dolních Rakous 218, do Horních Rakous 766 kusů a 1538 zůstalo neprodáno. Na trh ovčí přihnáno o 350 kusů méně než min. Týdne. Trh byl velmi slabý, poněvadž přišlo málo českých kupců a do Vídně velmi málo kupo- váno. Ceny klesly o 1—2 h na 1 kg. Následkem toho bude veliká část dovozu na účet majitelů naložene do Paříže. Do Čech bylo naloženo asi 600 kusů. Na trh s telaty přihnáno o 500 kusů více nei min. týdne, nabídka příliš velká pro spotřebu. Po- něvadž přišlo méně pešťských kupců a také místn spotřeba byla mnohem slabší, bylo smýšlení chab a při obtížném obchodu klesly prima o 6—8, středn a slabší o 10—12 h na 1 kg.
Král Praha Budějovice Kolín Teplice Falknov Vídeň Morava Čechy Dolní Rakousy Horní Rakousy Paříž kg
11 article
Poražených vepřů bylo přivezeno na tr o 300 kusů více, nežli v minulém týdnu. Krom ve- liké nabídky působila i zdrželivost v obchodu se ži- vými vepři. Při chabém rozvinutí obchodu klesly ce- ny o 2—4 hal. na kilogramu. V tomto týdnu bylo na trhu 121 vepřů ze Srbska a docílily ranar 108—114 hal. za kilogram. Na vedlejší trh se živými prasat přihnáno bylo 2670 masných a 615 tučných vepřů Jelikož chuť ke koupi nebyla valná a tnké nedosta- vilo se na trh mnoho cizích kupců, bylo smýšlení cha- bě. Masní vepři ztratili proti úterním cenám o 2— hal, na kilogramu. Také tuční vepři prodáváni laci- něji než na trhu úterním. Na večlejší trh pro hovězí dobytek bylo přihnáno 228 kusů (162 krmného a 66 kusů sla- bého dobytka). Trh byl, vzhledem také k méně cen- ným jakostem přihnaného dobytka, kupci slalbě na- vštíven a ceny pondělní byly stěží udržitelny. Býci a krávy znamenali o něco méně než v pondělí V poražených ovcích byl obchod bez ná- lady a bylo nutno k povzbuzení koupěchtivosti uči- niti značných slev z ceny. Na trhu s jehňaty docnily pělné druhy týchž cen, jako minule; jinak však byl ebchod chabý při kleslých cenách.
Srbsko
12 article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlep Jakosti, barevní 95—102. nejlepší jakosti uheršu 85—88, haličští I. 87—94, voli I. jakosti ba revní 86—94, uherští voli 76—84, haličtí 84 86 voli prostřední, barevní 76—84, uher. 66 —74. haliči 76—82, voli III jakosti barevní 66—74, uberští 48 až 64, baličií 63—74. Voli z pastvin 38—65, I. ja- kosti 68 až 86, bosenští voli od 36 až 60, I. jakosti —.—, býci od 50 do 68 I. jakosti 70 až 77 krávy 52-62, krávy I. jakosti 64—76, buvoli 20.-40 buvoli I. jakosti 42 44, drobný dobytek 26—50, vepři uherští I. jakosti 106—110, prostř. 100—105, Jehčí 92— 99, staří 98—103, podsvinčata haličská 80 98. I. jak. 100112, podsvinčata mor. 108 - 120 ovce živé 34 až 40, ovce živé I. jakosti 42 — 48
13 article
ovce poražené 52—80, ovce první jakosti 82 až 90, telata poražená 80—124, telata poražená I. jakosti 126—136, telata živá — až —, telata živá L. jakosti — až —, vepři poražení 96—116, vepři poražení I. jakosti 118—128, selata 108—128, lehčí 130 až 132, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —. korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 k mimo daň potravní.
14 article Vídeňský trh na drobný dobytek
Vídeňský trh na drobný dobytek Dne 19. listopadu. Přívezeno: 4771 telat, 3285 prasat živýcha 2034 zabitých, ovcí živých 3124 a zabitých 719 jehňat 240. Telat bylo skoro + 500 než minulý týden a proto tendence mdlá. Ceny klesly. Ia zboží o 6—8 h, prostředního a špatnějšího 10—12 h, tak že zisk minulého týdne zmízel. Živá prasala šla špatně na odbyt a byla také o něco levnější než na vlast- ním trhu hlavním. Zabitým prasatům, jichž bylo nazbyt, spadly asi 4 h. Oeci bylo — 400 než předešlý týden, ale ještě příliš mnoho pro skrovný počet kupců. Odbyt byl nevalný za stísněných cen. Mnoho ovcí posláno odtud do Paříže. Znamenala: telata zabitá 80 h až K 1.10, také až K 1.36, prasata tučná živá 94 b až K 110 a za- bitá 96 h až K 1.20. masná živá 82 h až K 1.12 zabitá K 1.04 1.28; ovce živé 32—44 h, také až 48 h a zabité 55 —84 h, vše za kg; jehňata K 15—34 za pár. Z Paříže (la Vilelte), 16. listopadu. (O včí tr h.) Přihnáno 18542 kusů. Tendence trhu byla přízni- vější; ceny se poněkud zlepšily. — Nedoprodáno zůstalo málo. — Znamenáno: ovce francouzské 88 do 108 ctm., ovce africké od 88 do 95 ctm. za půt kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do 16 listopadu 5371 kusů, z nichž zbylo tam 15. t. m 3426 kusů. V sanatoriu bylo od 9. do 13. listopadu 164i uherských ovcl.
Oece Paříž zabitý K 1.28
15 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy s dnešního due.) Z Nového Yorku, 19. listopadu. (Peněžní burss. Závěrečné smýšlení peněžní bursy chabé. Obrat akelí 1,050.000 (1,140.000). Union Paeifle 151.— (1817/2). Kanada Paeille 178.25 (1781/2). United States Steel Corporman 56.25 (56.75) Baltimore and Ohlo 106 75 (107.50). Káva. enehp 19. listopadu 18. listopadu Rlo fatr čis. 7 . . . . . 61/2 6.50 na listopad . . . . . . 5.05 5.05 na leden . . . . . . . 5.10 5.10. Cukr. 19. listopadu 18. listopad Cukr (Fair Muse.) . . . 3.44 344 Tuky Westeru Steam . . 9 70 9.95 Tuky známka Wlleox . . 10 05 10.05 Z Nového Yorku, 19. listopadu. (Obilní bursa. Smýšlení obilní bursy povolné. Pšenlee 19. listopadu 18. listopadi pohotová nová skllzeň . . 112.75 112 1/2. na prosinee . . . . . . 113.25 1131/4 na květen . . . . . . . 114% 115 1% Kukuřiee 19. listop. 18. listop 72 30 72.25 na proslnec . . . . .. na květen. . . . . .. na červenec . . . . . 71.50
Paeille Pšenlee Nový York Kanada Baltimore Union Paeifle 151 Steel Corporman 56.25 Musa rlův Cukr 344 Tuka Wester Steam 9.95 Tuka Wlleox Z Nový York
16 article Petrolel o niston. 18. listop
Petrolel o niston. 18. listop raflnovaný, kesonový raflnovaný Standard Wníte 8.50 8.50 Kovy. 18. listop 19. listop. Měď. . . . . 14.25 14.50 14.25 14.50 30.15 30.30 30.12 30.30 In Železe čís. 2. . 16.50 17.— 16.50 17 —
Ina 8.50 14.50 17
18 article
Z Nov. Yorku, 19. listopadu. (Raclnářská l nrss.) Lhůty byly za obchodu počátečního podporovány lepším účastenstvím kruhů soukroných, avšal pozdeji prodejí ochably. Závěrek sotva stálý. 19. listop. 18 listop. 17. listo pohotová . . . . 9.55 9.55 9.45 na prosinec . . . 9.25 9.26 9.20 na leden . . . . 9.10 9.11 9.05 na březen . . . . 9.— 9.— 8.96 Závěrečné smýšlení sotva stálé. Z Nového Orleanu, 19. listopadu. Na proslne 8.88 (8.93), na březen 8.93 (8.96).
York Nový Orlean 9.55 9.26 9.11
19 title
Závazná společenstva rolnická ve Slezsku.
Slezsko
20 article (Dokončení.)
(Dokončení.) Zemědělská rada sestává ze čtyř odborů ž nichž každý spravován jest: 1. valnou hro- madou delegátů společenstev místních, případně okresních, 2. výborem, 3. předsednictvím. Volb předsedy musí býti schválena císařem. Výbor každého odboru zemědělské rady pozůstává: i. z předsedy a jeho náměstka; 2. ze zástupců ministerstva orby, zemsské vlády a zemského výboru; 3. ze zástupců společenstev místních. připadně okresních a ze zástupců hospodářských organisací, jež mají přiznané právo vysilati de výboru po jednom zástupcn. Členy vallné hno- mady odborů národních jsou: 1. Předsed- nietvo a člencvé výboru; 2. delegáti místních. po případě okresních společenstev. Počet dele- gátů stanoví pro každou volební periodu zem- ská vláda v dorozumění se zemským výborem a po návrhu dotyčného odboru, při čemž se vezme zřetel na počet členů místního společen- stva a výši pozemkové daně. 3. Zástupci nojvýše 3 hospodářských organisací, jichž činnost se vztahuje na celý okrslek dotyčné sekce (na př.
21 article
jednola družstev). Působnost odborů vztahuje se na všecka odvětví bospodářská a jsou úplně samostatnými i oproti sboru ústřednímu, až na okolnost, že tento jest oprávněn stanoviti nejen jednací řeč vlastní, ale i řeč jednací pro styk s odbory. Pojítkem všech odborů jest ústřední sbor rady zemědělské, který se skládá 1. z před- sedy, voleného z plena; 2. z dvou místopřed- sedů, z nichž jeden volen jest velkostatkářskou a německou sekcí, druhý polskou a českou sekci; 3. z předsedů všech čtyř odborů; 4. ze zástupce zemské vlády, určeného zemským pre- sidentem; 5. ze zástupců jednot družstev svá- pomocných, při čemž do 100 členů vysílají tyto po jednom delegátu, přes 100 dva delegáty; 6. z dvaceti zástupců odborů rady zemědělskéa te: 4 velkostatkářského, 4 českého, 4 polského, 8 německého odboru a konečně 7. z 5 zástupců, volených sněmem, z nichž po dvou voli kurie za venkovské obce a za města a jednoho plná
rada zemědělský
22 article
sněmovna. Ústřední sbor bude tedy sestávat asi ze 37 zástupců, z nichž na Čechy a Poláky připadne asi 15 zástupců; většina slovan. obyva- telstva bude zastoupena menšinou. Nejchoulosti- vějším zákonným ustanovením jest onen článek zákona, který přenechává ustanovení jednací řeči ve styku s odbory ústřednímu eboru sa- měmu; není nejmenší pochyby, jak otázku tu asi ústřední sbor upraví. Volební perioda trvá při společenstvu zemském i místním šest let. Císuřským rozhodnutím může býti rozpuštěna zemědělská rada celá neb některý její odbor. Působnost ústředního sboru vztahuje se na sprostředkování styků odborů s úřady, dále na zastupování zemědělské rady na venek a ko- nečně na rozdělování státních a zemských sub- vencí na jednotlivé odbory v poměru počtu mobutnosti společenstev a placené pozemkové daně. Stanovený klíč pro rozdělování musí býti dodržován; kdyby při některém odvětví, v ně- kterém roce nastalo porušení klíče, musí býti v celkově šestileté periodě státi se vyrovnání ne shod. Každý odbor má zvláštní kancelář a své úřadnietvo.
Polák Čechy
23 article
Pravomoc valné hromady, výboru a před sednictva odborů vymezí jednací řád. Delegáti zemědělské rady vykonávají svů úřad bezplatně, členové stálých výborů a ústřed- ního výboru jsou oprávněni žádati náhradu hoto vých výloh. ad 9. O ustavení společenstev pojednal jsme již při bodu ad4. ad 10. Jak dalece jsou místní společenstv ve zdaňovacím právu omezena, nelze z uvede ného našeho pramene seznati; při zemědělské radě, jako společenstvu zemském, má se věc ná- sledovně: Výlohy s vydržováním zemědělské rady (všech odborů a ústředního sboru) spojení budou hraženy přirážkou, kterou zaplatí členové velkostatkářského odboru ve výši 3% vešker pozemkové daně ze své půdy ve Slezsku, zbytek režijních výloh, pokud nestačí jiné příjmy, hra- žen bude subvencemi. Zemědělská rada nemá tedy práva zďaňovati majetek selský. Body a 11—15 jsou již předeslanými úvahami zodpo- věděny.- Probravše povšechně obsah slezského zá- kona, nemůžeme si odepřiti přírovnati k jeho ustanovením zásady osnovy zemského zákon pro království české.
Boda Slezsko
24 article
Máme za to, že přenesení vzoru slezskéh na poměry české znamenalo by z horše ní osnovy české, zříditi v Čechách společenstva místní a bezprostředně nad nimi společenst - zemské znamenalo by i při národnostním rozdě. lení zemědělské rady — organisaci tak mnoho- člennou, že by nebyla bezdůvodna obava pře úplnou desorganisaci. Utvořiti závazně ještě prostřední instanci ve společenstvech okresních a nadati všechna společenstva — místní, okresní i zemské — právem zdaňovncím znamenalo by ohroziti celé organisační dílo obtížemi rázu fi nančního. — Pro Čechy — v zájmu organ sace stavu — dáváme přednost společen- stvům okresním se systémem místních důvěr- níků. Rovněž bychom upřímně želeli, kdyby se v Čechách objevily snahy, velkostatek ze vše- obecné organisace vyloučiti; pro ochranu zájmů zemědělských má veliký význam, aby v závazné organisuci zájmové zastoupen byl všechen maje- tek pozemkový; zájmová sdružení nejsou insti- tucemi k šíření zásad politiky lidové, nýbrž k oclauně zájmů pozemkového majetku; poli- tické důvody nesmí rozhodovati o jejich složení
Čechy
25 article
Tím více ovšem bylo by želeti, kdyby národ- nostní roztřídění zámožných organisací mohl býti podnětem k tomu, aby velký stafek postavi se sám mimo národnosti. Ačkoli držitelé velkých statků ve své většině v politickém životě snaž se státi nad národnostním zápasem a v dů- sledku toho mohli by se rozpakovati vstoupit do národnostních korporací zájmových, přece nebylo by lze nazvati stanovisko takové ani se sienoviska těchto držitelů šťastným rozřešením otázky. Obtiže národnostní stránky byly by čá- stečně obepluty, ale v pozadi vzrůstalo by ne- bezpečí bojů sociálních. Zachování sociálníh míru v zájmové organisaci jest po našem názor úkolem nejdůležitějším. — Pravda ovšem jest že přibráním velkého majetku do zájmových společenstev v Čechách nastane potřeba úpravy řady otázek, které ve Slezsku přirozeně se ne- objevily (kurie, virilisté a p.)
Čechy Slezsko
26 article
Jak byla ve Slezsku rozřešena otázk ochrany národních menšin, o tom bude v Če chách jeden úsudek, že rozřešení to napodobit nobudeme. Zájmová společenstva držitelů po zemků jsou od jakékoli trvalejší základny po zemkové odtržena a rozhoduje rozhodně vý- lučně téměř princip osobní. Kdo by ehtěl vy mezití katastr národnostních společenstev slez ských, dospěl by k nejpestřejší strakalině, stra- katině, která by se den ode dne měníla jak v kaleidoskopu. Ani úpravu olázky financí nepokládáme z nejšťastnější; zejména nezamlouvá se nám, že na vydržování ústředí přispívá přirážkami pouze jeden odbor (velkostatkářský) a země. V praxi se ukáže, že organisace, poukázaná na finanční prostředky organisace jiné, v mnohém směru trpce postrádati bude své neodvislosti. Organi- sace slezského ústředí jest tak složitá, že po- chybujeme v úspěšnost práce v oborech mimo- subvenčních: čtyři odbory a mimo to 35člený ústřední sbor sotva se shodnou ve svých přáníeh při úpravě kterékoli otázky zákonodárné nel správní. Nebezpečí takového roztříštění — bohu- dík — v Čechách není. Hlistoricky zasluhuje zmínky, že slezský zákon přijat byl na sněmě 21 hlasy proti dvěma hlasům českým; společný protest české a polské bospodářské společnosti proti některým ustano vením zákona byl sice na sněmu přečten, avšal zůstal nepovšimnut. Byly to právě slovanské národnosti, které žádaly, aby k tvoření společen- stev minoritních žádal se větší počet členů (40 členů a 14 daně), aby jednotlivé osoby ne mohly přestupovati ke společenstvům z obefel sousedních a pod.
Organus bůh Slezsko Čechy
28 article
Osud osnovy závazných společen stev zemědělských na Moravě. (Původní zpráva »Nár. Listůe.) Včera odpoledne skončena byla námi oznámená ankela o závazných společenstvech zemědělských na Moravě a zakončení její bylo již jen promrskáváním jednotlivých paragrafů osnovy, na něž různily se ná- zory expertů i pe slanců mnohdy jednotlivých bloků Moravský zemský výbor neřekl tu svými zástupci nijakého, určitě vyhraněného nazoru a bude mu po- ukázáno, aby měl příležitost se o nové osnově určitě vyjádřiti. Jedním z důležitých bodů byl také onen kde jedná se o volby do zemědělské rady a bylo poukázáno na nebezpečí, které by uslavením se různých organisací rázu hospodářského vzniklo, ježto by šablona, lépe řečeno princip pak musil býti uplatňován vždy při vzniku každé takové organisace a stalo by se snadno, že delegáti zemědělské rady byli by na své důležitosti dotčeni. Zemědělská rada moravská zaujímá zvláštní stanovisko k nové osnově. stanovisko, které s velkou píli a dobrým studiem vzhledem k ostatnímu zemědělství zaujala, nechajíc si již r. 1906 předkládati materiál ke studiu potřeby.
Morava
29 article
Nemůžeme pro obsáhlost přinésti obsažný ten elaborát, sluší jen podotknoulí, že 1. června t. r konala se společná konference českých i německýc interesentů, kdež ujednána dohoda, zajištěno přijeli osnovy o závazných společenstvech na Moravě obě- ma stranami, rovněž v zemském výboru a natož pak i v moravském zemském sněmu. Ministerstvo orby mělo provésti pouze konečnou poslední redakcia celá záležitost, pro zemědělství tak důležitá a jeho interesenty očekávaná, měla býti ukončena vejitím osnovy v platnost. Ano: Kdyby nebylo německé pro- rady, kdyby ten nacionální furor německý, který prá- vě v posledních napjatých poměrech řádí a vylučuj každou možnost jíti cestou chladného rozumu, neby vírhl i do této síně anketní a zasáhl věc rázu hospo- dářského. To, co jsme viděli ve slezském sněmu. kdy jednalo se o futéž osnovu závazných společen- stev, to, co starý Hans Kudlich vštěpoval svým učňům, to zahájili na Moravě posl. Sommer dr. Freissler.
Kudlich Sommer doktor Freissler Morava
30 article
A žáci Sommrovi a Freisslerovi, dob němečtí sedláci Fritsch, Luksch, Felzmann jak by nepodlehli diktátu německých svých mistrů Marný byl poukaz na 1. červen, situace se nezmě- nila a kompromis se porušil a místo smluveného teritoriálního principu s nimi i s velkostatkem, p- žadován princip osobní. To jest také nejhlav- nějím výsledkem celé ankety, že Němci z důvodů nacionálních štvanic porušili smlouvu, vysmáli s zodpovědnosti a oddálili tak uskutečnění velikého díla rázu hospodářského. Rozumí se, že jestli nebude docíleno shody (jako že nebude), padne osnova iv zemském sněmu, neboť předpokladem změny zákona o zemědělské radě jest kvalifikovaná většina na sně- mu zemském Uzákonění nově osnovy o závazných společen- stvech je tedy v mlhách a hodně oddáleno od reali sace — zda němečtí zástupci rolnictva nastoupili správnou cestu, když šli za svými vůdci a pomáhal k tomulo oddálení, je ovšem otázkou.
Sommr Freissler Fritsch Luksch Felzmann Němec
31 article
Z peněžních trhů, 19. listopadu. (Pův. zpr. „Nár Listů“) Anglická banka nezvýšila svou sazbu přes stálé nákupy zlata v Londýně přibylého na cizí jmenovitě franceuzský účet, jež vzbuzovaly již delšt dobu obavy před eventuálním zvýšením diskontu. — V souvislosti s nákupy zlata v Londýně vzrostla zá- soba zlata Francouzské banky v posledním týdnu o 23.8 mil. franku. Praha. Průběh dnešní bursy byl opět klidný a obchodovény pouze 4% želez. úpisy české zem banky na 95.85 K. Dále podáváno za akcie: Česk prům. banky 415.— K, Hospod úvěrní banky 390— kor, Pražské úvěrní banky 526.— K. „Merkuru směn. akc. spol. 598.— K, České banky „Union 245.50 K. Zajišťovací banky 200.— K, Živnostensk banky 238.— K, První čes. akc. pojišť. na život 272.— kor., První pražské zastavárny 465.— K, Královéhra- deckého úvěrního ústavu 444.— K, Pražské paroplav spol. po Vltavě a Labi 600.— K, Akc. továrny na vy- rábení uměl. hnojiv a lučebnin v Kolíně 400.— K Kolínské tov. na kávové náhražky 690.— K, Podel- ské cementárny 199.— K, České společnosti pro prů- mysl cukerní 171.— K, pivovaru v Čes. Budějovicíeh 900.— K, strojírny Daňkovy 414.— K, První česko- moravské strojírny 850.— K, Škodových závodo 282.— K, První čes. akc. továrny orient. cukrovine 250.— K peníze.
Merkur smět Daňkův Londýn Praha Vltava Kolín anglický banka úvěrní banka Český banka Union 245.50 Živnostensk banka Český společnost českýmoravský strojírna 850
32 article
Vídeň. Obavy, že dojde k válce, způsobily, ž na začáteční burse došlo k opětnému poklesnutí kur- sů. Zvláště ve šraňku byly kursy značně nižší, ale poplávka nebyla. Také hlavní papíry v kulise byly stísněny, zejména bankovní papíry, alpinky a furecké losy. Na polední burse, když hlavní prodeje byl skončeny, nastalo uklidnění nálady, při čemž ne- málo také pevné smýšlení v cizině přispělo k uklid- nění. Rozhodný obrat nastal teprve, když oznámena sensační depeše o rozkladech pěli velmocí u srbsk vlády a o konejšivé odpovědi Srbska. Ačkoliv srbsk objasnění nebylo přijímáno úplně bez pochyby, pře- ce svornost mocností působila příznivým dojmem Bursa pak končila za kursů částečně zolavených Kreditky na konec byly o 2 K nižší, uherské kreditky o 6 K, Länderbanky o 2 K, bodenkreditky o 10 K akcie státní dráhy o 2 K, lombardy o 1 K, ústecko- teplické dráhy o 10 K, severozápadní o 3 K, severn dráhy o 25 K. Akcie Lloydu se zotavily. Pražské že- lezářské klesly na 2371 K, tedy o 30 K. Cementárny byly prodávány. Trh k ukládání chabý. Také zá- stavní listy a priority, rovněž i srbské losy o 5k klesly. Zlatá renta upevněna. Na eskomplním trhu peníze nezměněny 33/4 2.
Bursa Lloyd Vídeň Srbsko
33 article
Berlín. Na dnešní burse převládalo v celku smýšlení vývinu kursu málo příznivé. Siluace vnitro politicka, jakož i zprávy z některých okresů průmy slových působily, nehledě na počáteční chabost bur- sy vídeňské, rozlaďujícím dojmem a přivodily drobné renlisace, jmenovitě ve skupině hodnot báňských Později došlo vlivem lepších zpráv z trhu londýn- ského, kde úroková míra oficiální zvýšena nebyla ke zpovnění kursů. Z cizích litrů pevnější kreditkya státní dráha rakouská. Čilejších obratů a vyšších záznamů docílily kanadské. Ruské renty přechodn slabší. Na trhu kasovním přes konečné zotavení ne- bylo jednotné tendence. Soukromý diskont setrval na 21/45. Denní peníze 11/4%. Ultimo 3 Dodávka pražců pro uherské stální dráhy. Uher- ské obchodní a průmyslové kruhy nepřijaly lhostejně zprávu a zrušení ofertního řízení pro dodávku pražeů pro uherské slátní dráhy; nehledě ani k tvrzení
Berlín Uhry
34 article
Košutově o nemožnosti připočtení, v níž vidí obchod vlastně neschopnost úřadniciva — protestuje se zvláště proti tomu, že po celých pěti měsících pro- hlásil ministr obchodu, že ceny neodpovídají více nynějším cenám dříví — kdežto stranám se práve odstoupiti od oferty pro případ změny cen nikdy nepřipouští. Uherské státní dráhy vypsaly již nov ofertní řizení na krátkou lhůtu, do 10. prosince, pro 460.000 dubových a bukových pražců, 2.70 m dlou- hých, 860.000 kusů pražců 2.50 m dlouhých a 300.000 kusů pražců v délce 2.2 m. Dubové pražce jsou urče- ny pro rok 1909, bukové pro potřebu let 1909—1911 Sohůze předslavenstva Pensijního ústavu. De 17 t. m. konala se ve Vídní schůze představenstva Všeobecného pensijního ústavu pro soukromné zří- zence za předsednictví presidenta ústavu hraběte Auersperga. Ve schůzi schválena instrukce pro zří- zení a úřadování ústředního úřadu a rozhodnula i otázka o přihlašovací povinnosti zaměstnavatelů. zaleživších náhradní ústavy neb přistoupivších ke stávajícím náhradním ústavům, resp. uzavřevších s zřízenci náhradní smlouvy v tom smyslu, že i tito zaměstnavatelé jsou povinní zřízence u Všecbecného ústavu přihlásiti a vše- chny pozdější změny oznámiti. Dosu schváleno bylo Z náhradních ústavů a z dalších 140
Košutův Auersperg Vídeň všeobecný penzijní ústav
35 article
Žádostí bylo předběžně schváleno 64 náhradních smluv Porculánový kartel. Kartel porculánový, zalo žený původně jako cenová dohoda, chránil členy svě proti outsiderům mimo jiné tím, že žádal od obchod- níků revers, že nebudou prodávati zboží od nečlenů kartelu. To vedlo ovšem k četným sporům s obchod- níky i mezi členy kartelu samolnými. Valná hromad kartelu, konaná dne 11. t. m., usnesla se následkem toho k upuštění od tohoto požadavku. Tento ústupek spolu patrně i s jinými neshodami přiměl správ ní radu kartelu ke složení mandátů. Snížení cen uhlí v Německu. Uhelný syndikát koná příští týden schůzi, v níž budou určeny nové prodejní ceny; lze očekávati malé snížení. Mimo to bude se jednali o konečnou úpravu otázky smíšených podniků stran kontingentování vlastní spotřeby. V ně- klerých obvodech, na př. hornoslezském, parciální a ovšem jen nepatrné snížení cen již bylo tento týden provedeno Zpráva firomní. Závod továrny na škrob a křištá- lový syrub v Jindřichově Hradci, posud pod firmou Herrmann Fuchs provozovaný, bude nadále veden pod firmou továrna na škrob a křišťá- lový syrub Eduard Herrmann. Dosavadní spo- lečník Hynek Fuchs vystoupil z firmy hořejší, jež kyla vymazána i v obchodním rejstříku. Úprava cen prutového železa a hrubých plechů. Výkonný výbor železářského kartelu vypracoval n základě usnesení plenární schůze úpravu cen prutc- vého železa a hrubých plechů dle jednotlivých relací.
Herrmann Fuchs Německo Jindřichov Hradec Herrmann Fuchs
36 article
Ceny budou závodům oběžníkem sděleny a budeu podkladem pro uvolněné již prodeje pro příští čtvrt- letí. Hlavním cílem úpravy je zamezení cizí soutěže: dle toho jsou také ceny odstupňovány, tak že sleva činí dle polohy mísla 20 h až 1 K. Současně s úpravou provedena také namnoze oprava početní chyby z dří- vější úpravy. Ceny černých a pozinkova- ných plechů zůstaly pro 1. čtvrtletí příštího roku beze změny. Kartel doufá, že s úpravou cen vy- stačí bez dalšího snižování. Stav dobytka v Uhrách. Uherské ministerslvo orby uveřejňuje výkaz o stavu dobytka hovězího, koní a vepřů. Dle toho činil při posledním sčítání pačet hovězího dobytka 5.95 mil, kusů proti 5.6 mil. při sčítání předchozím. Přírost činí tedy 5.83 95. Počet koní činí 1.80 mil. kusů, přírost 0.512%. Počet vepřového bravu vykázán 4.87 mil. kusů, přírost činí 12.26%. Pošet ovcí stoupl ze 6.89 na 7.55 mil. kusů, vzrůst tedy páčí se na 9.55 . Trhy. Příští výroční trh pouze na dobylek ko nati se bude v Lysé n. L v pondělí dne 23. listc- padu t. r. — Trh na hovězí dohytek konati se bude v Habrech dne 25. listopadu 1909. — Velký vý roční trh na hovězí dobytek v Nové Kdýni, t. zv. Ondřejovský, bude v pondělí dne 30. listopadu. Trhy peněžn Pražská bursa. V Praze, 19. lístopadu. Oficiální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 5 % Žákladní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) » » » » (v K) Mel. úpisy» » » (ve zl. »» » (v K
Uhry Nová Kdýně Praha
37 article
Žel. Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky. . . . . . Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 % Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. byp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy » 41/2 % Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 »» bal. zem. banky Kom. dl. úpisy » „ » Železnič. » » » » Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/n Rak.-uherské banky 4 0 „ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 % 31/s 0 Kom. dl. úp. ,, , „ 31a Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 300 Roská státní půjčka z r. 1906. 5 % Únorová společná renta (v pap.) 4.290 Dubnová , , (ve stř.) 4.2 % Květnová . » (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . 4 % , korunová renta. . . 4% a investiční » . . . 31/p Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . .. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka, . . Pražská úvěrní banka . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherská banka . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká spolernost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Tražská železářská společnest . První česká rafl. v Modřanech tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Tražská Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český průmyslový Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uherský banka
38 article
Vídeňská burna.
39 article
Závěrečně kursy Renly: listop. 18. listop. (procentní papírová květnová . . 95.40 95.65 42procentní » únorová . . 98 40 98 65 4procentní stříbrná červencová . . 95 25 95.60 98.45 98 7 4.2procentní . říjnová . . . 115.— 115.10 4procentní zlatá rakouská . . . 95.55 95 65 (procentní korunová rakouská . . 85.05 85 2 3t/sprocentní korunová (invest.). 109 95 110. 15 4procentní zlatá uherská . . .. 91 45 91. 65 4procentní korunová uherská . . 81.45 81.50 31/sprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 49% Losy Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . .- pětiny vídeňské komunální . . . . .
Praha Renly ústřední banka procentní
40 article
Peníze Zboží 101.50 102.50 97.20 98 20 99.50 100.50 96. 75 96.75 96.75 95.75 93.75
41 article
95.75 95.75 96 .75
42 article
96 85 95.85
43 article
100.75 100.75
44 article
93 75 99.75 100.— 101.25 94.40 100.0 96 50 100.— 93.25 93 25 93.25 98 45 88.25 96.75 88.25 95.75 77. 20 97.15
45 article
100.30 95.40 101.60 97 50 100.30 94.25 94 25 99.40 94.25 99.45 89.25 97.75 89.25 96.75 78.20 97.65 98 60
46 article
98.40 98.45
48 article
95r.60 95.25
49 article
93.45 115.20
50 article
115.— 93.55 85.05 95 7 85.25 245.50
51 article
246.50 420.— 203 — 392.— 530.— 526.— 272. — 274 — 415.— 200.—
53 article
444.— 450.— 138.50 238.— 568.— 570.— 875. 925.— 414— 423.— 171.— 173.— 900.— 960.— 40.— 421.— 193.— 24. — 425.— 429. — 2366 237 250.— 270.—
54 article
97.15 97 35
55 article
95.75 95.75 95.85 95.85 89.45 89.75 99.75 99.75 98.— 98.— 100.— 100.— 153.— 153 50 217.— 219.30 263.— 263.— 464.— 464.— 486.—— 487.—