1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 320. ze dne 20. listopadu 1908
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Sanace Jižní dráhy.
Z Vídně, 19. listopadu. (N. F. P.“) Dnes odpo-
ledne dostavili se důvěrníci majitelů priorit ke správ-
ři ministerstva železnic sekčnímu chěfovi ryt. For-
sterovi. Upozornili jej na důležitost olázky stavu
rakouského státního úvěru, prosili jej, aby státní
správa při provádění investičního programu šetrně
si vedla a pravili, že při nové potřebě kapitálu Jižn
dráhy francouzský trh byl by ochoten přijati výpůj
čku, kdyby ji rakouský stát garantoval. Nejradikálněj-
ším prostředkem k sanování Jižní dráhy bylo by jej
sestátnění, v kterémžto případě majitelé priorit při
vnesli by oběti. Správce ministerstva železnic odvě-
til, že státní správa chová se k Jižní dráze velm
Blahovolně. Otázka výpůjčky nebo sestátnění sahá tal
daleko, že nemůže jako prozatímní správce minister
stva železnic začíti řešení její. Ve schůzi důvěrníků
majitelů priorit Jižní dráhy bylo usneseno, učinit
před definitivním uzavřením nové smlouvy se společ
ností prozatímní dohodu, dle níž nebude slosováno
1. prosince 6000 kusů priorit.
Vídeň
8
article
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Maurku.
Na hovězí lrh přihnáno naproti minulému
týdnu + 86 krmných a + 179 kusů pastevníhoa
— 74 slabého skotu. Přímo dodáno + 19 kusů. Více po-
sláno: z Hor. Rakous (79), z Moravy (31), ze Slezsk
(2), z Haliče (53), Bukoviny (3), Uheřska (145). Na
bídka pro nynější poměry stačila. Trh poča! chab
a i dobré zboží, jehož mnoho nebyla, šlo zvolna na
odbyt. Koupěchtivost pro jiné druhy zboží byla
skrovna a tendence sestupna. Povšimnutí zaslubuje,
že do peštské továrny na konservy koupeno přes 100
volů, protože jsou tam dražší, Ostatně kupováno na
veukov málo. Část příhonu se nedoprodalo.
Ja. voli barevného, uherského a haličského ple
mene nešli tak čile na odbyt jako minulý týden.
ale ceny — třeba slabě — udržely se. Prostřední
voli barevného uherského a haličského plemene pro-
dáváni z počátku jako minulý týden, ale tendence
záhy ochabla a ceny klesly o K 1—2 naproti minu-
lému týdnu. Špatnější a lehčí zboží, jež z počátku
docilovalo taktéž cen jako minulý týden, zdražilo s
na pešťské koupě o K 1.—. Cena pastevního do-
bytka zůstala beze změny. Býků bylo mnoho, na-
bídka velká, potřeba skrovná, pročež tendence mdlá
a ceny se ledva udržely. Slabý skot zůstal v ceně
beze změny. Buvolům opět spadlo.
Z příhonu v němž bylo z Čech 40 a z Moravy
152 kusů, prodáno jich do Vldně 3741, do Dol. Ra-
kous 427, do Cech 1/, na Moravu 14, do Uhera
Pešti 180, do Švýcar 13 a 102 kusy se nedo-
prodaly.
Na vepřový trh dopraveno proti min. týdnuo
1616 tučných vepřů měně a o 1827 masných vepřo
více. Dovozy tučných vepřů poklesly z Uher a Sedini-
hrad o 93, z Chorvatsko-Slavonska o 511 kusů. Cel-
kový příhon tučných vepřů byl 7464 a to 3584 těž-
kých a 3880 středních a lehkých tučných vepřů.
Rakousy
Morava
Halič
Bukovina
Čechy
Dolo
Cecha
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Vldno 3741
Uher Pešť 180
Sedinihrad
Uheřsko
9
article
Kdežto poslednější druhy byly stejně četně zastou-
peny jako minule, připadl celý úbytek v přihonu na
těžké jakosti. Poněvadž tyto už min. týdne, zejména
pokud se týká opravdu předních jakostí, byly slabě
zastoupeny, nestičila zmenšená nabidka spolřebě a
první tendence, která ovládala trh v předních jako-
stech tučných vepřů, šla k duhu také lehčím jako-
stem, ačkoli jich bylo dosti. Zprávy z trhu na sádlo
zněly příznivě, poněvadž jak sádlo, tak také slanina
následkem zlepšivší se poptávky a na pevné zprávy
z Pešti značně stouply. Vedle těchto příznivých pro
tendenci ololnosti rozhodovaly též trvale silné ná-
kupy do Čech, Moravy a Horních Rakous.
Větší nákupy činěny do českých měst Prahy, Aše
Ústí n. L., Budějovic, Chebu, Falknova,
Kraslic, Kolína, Teplic. Také Brno a Linec
odehraly větší partie. Obchod byl podle tobo živý
a stoupla tučná prasata prvé jakosti o 5, střednía
slabší druhy o 2—4 h na 1 kg. Do Vídně nakoupeno
6218 proti 7178 min. týdne a 380 zůstalo neprodá no.
Dovozy masných vepřřů byly větší z Moravy
o 99, z Haliče o 1448, z Bukoviny o 267, z Uher
Sedmihradska o 100, z Chorvatsko-Slavonska o 336.
z Boany o 47. Slabší z Krajiny o 36: úhrnem při-
hnáno 8659 masných vepřů a mezi tím bylo nových
dovozů 6395 kusů z Haliče a Bukoviny. Nabídka uká-
zala se přiliš velkou pro spotřebu a trhi za příčinou
toho jevil slahé smýšlení při klesajících cenách. Dal-
ším nepříznivým momentem bylo, že do Čech na-
koupeno několik set kusů méně než naposledy, kdežto
ostatní země kupovaly spíše více než min. týdne.
Pešť
Čechy
Morava
Horní Rakousy
Praha
Aš Ústí
Budějovice
Cheb
Falknov
Kolín
Teplice
Brno
Linec
Vídeň
Halič
Bukovina
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
kg
10
article
Poměrně mála utrpěla první jakost, ztralivší pouze
2 h na 1 kg. Výslovně chabé bylo smýšlení v lehčích
druzích, které ztratily 4 h na 1 kg. Kupováno do če-
ských spotřebních míst: Prahy, Král. Vinohra-
dů, Budějovic, Kolína, Teplic. Falknova
a Kraslic a do Lince. Pro Vídeň koupeno 5814
proti 5069 kusům min. týdne a 1208 kusů zůstaalo
neprodáno. Z příhonu, v němž bylo z Moravy
381, prodáno: do Vídně 12.032, do Čech 839 proti
1224 min. týdne, na Moravu 216 kusů, do Dolních
Rakous 218, do Horních Rakous 766 kusů a 1538
zůstalo neprodáno.
Na trh ovčí přihnáno o 350 kusů méně než
min. Týdne. Trh byl velmi slabý, poněvadž přišlo
málo českých kupců a do Vídně velmi málo kupo-
váno. Ceny klesly o 1—2 h na 1 kg. Následkem toho
bude veliká část dovozu na účet majitelů naložene
do Paříže. Do Čech bylo naloženo asi 600 kusů.
Na trh s telaty přihnáno o 500 kusů více nei
min. týdne, nabídka příliš velká pro spotřebu. Po-
něvadž přišlo méně pešťských kupců a také místn
spotřeba byla mnohem slabší, bylo smýšlení chab
a při obtížném obchodu klesly prima o 6—8, středn
a slabší o 10—12 h na 1 kg.
Král
Praha
Budějovice
Kolín
Teplice
Falknov
Vídeň
Morava
Čechy
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Paříž
kg
11
article
Poražených vepřů bylo přivezeno na tr
o 300 kusů více, nežli v minulém týdnu. Krom ve-
liké nabídky působila i zdrželivost v obchodu se ži-
vými vepři. Při chabém rozvinutí obchodu klesly ce-
ny o 2—4 hal. na kilogramu. V tomto týdnu bylo na
trhu 121 vepřů ze Srbska a docílily ranar 108—114
hal. za kilogram.
Na vedlejší trh se živými prasat
přihnáno bylo 2670 masných a 615 tučných vepřů
Jelikož chuť ke koupi nebyla valná a tnké nedosta-
vilo se na trh mnoho cizích kupců, bylo smýšlení cha-
bě. Masní vepři ztratili proti úterním cenám o 2—
hal, na kilogramu. Také tuční vepři prodáváni laci-
něji než na trhu úterním.
Na večlejší trh pro hovězí dobytek
bylo přihnáno 228 kusů (162 krmného a 66 kusů sla-
bého dobytka). Trh byl, vzhledem také k méně cen-
ným jakostem přihnaného dobytka, kupci slalbě na-
vštíven a ceny pondělní byly stěží udržitelny. Býci
a krávy znamenali o něco méně než v pondělí
V poražených ovcích byl obchod bez ná-
lady a bylo nutno k povzbuzení koupěchtivosti uči-
niti značných slev z ceny.
Na trhu s jehňaty docnily pělné druhy
týchž cen, jako minule; jinak však byl ebchod chabý
při kleslých cenách.
Srbsko
12
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlep
Jakosti, barevní 95—102. nejlepší jakosti uheršu
85—88, haličští I. 87—94, voli I. jakosti ba
revní 86—94, uherští voli 76—84, haličtí 84 86
voli prostřední, barevní 76—84, uher. 66 —74. haliči
76—82, voli III jakosti barevní 66—74, uberští 48
až 64, baličií 63—74. Voli z pastvin 38—65, I. ja-
kosti 68 až 86, bosenští voli od 36 až 60, I. jakosti
—.—, býci od 50 do 68 I. jakosti 70 až 77
krávy 52-62, krávy I. jakosti 64—76, buvoli 20.-40
buvoli I. jakosti 42 44, drobný dobytek 26—50,
vepři uherští I. jakosti 106—110, prostř. 100—105,
Jehčí 92— 99, staří 98—103, podsvinčata haličská
80 98. I. jak. 100112, podsvinčata mor. 108 - 120
ovce živé 34 až 40, ovce živé I. jakosti 42 — 48
13
article
ovce poražené 52—80, ovce první jakosti 82 až
90, telata poražená 80—124, telata poražená
I. jakosti 126—136, telata živá — až —, telata živá
L. jakosti — až —, vepři poražení 96—116, vepři
poražení I. jakosti 118—128, selata 108—128, lehčí
130 až 132, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —.
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 k
mimo daň potravní.
14
article
Vídeňský trh na drobný dobytek
Vídeňský trh na drobný dobytek
Dne 19. listopadu.
Přívezeno: 4771 telat, 3285 prasat živýcha
2034 zabitých, ovcí živých 3124 a zabitých 719
jehňat 240. Telat bylo skoro + 500 než minulý
týden a proto tendence mdlá. Ceny klesly. Ia zboží
o 6—8 h, prostředního a špatnějšího 10—12 h, tak že
zisk minulého týdne zmízel. Živá prasala šla špatně
na odbyt a byla také o něco levnější než na vlast-
ním trhu hlavním. Zabitým prasatům, jichž bylo
nazbyt, spadly asi 4 h. Oeci bylo — 400 než předešlý
týden, ale ještě příliš mnoho pro skrovný počet
kupců. Odbyt byl nevalný za stísněných cen. Mnoho
ovcí posláno odtud do Paříže.
Znamenala: telata zabitá 80 h až K 1.10, také
až K 1.36, prasata tučná živá 94 b až K 110 a za-
bitá 96 h až K 1.20. masná živá 82 h až K 1.12
zabitá K 1.04 1.28; ovce živé 32—44 h, také až
48 h a zabité 55 —84 h, vše za kg; jehňata K 15—34
za pár.
Z Paříže (la Vilelte), 16. listopadu. (O včí tr h.)
Přihnáno 18542 kusů. Tendence trhu byla přízni-
vější; ceny se poněkud zlepšily. — Nedoprodáno
zůstalo málo. — Znamenáno: ovce francouzské
88 do 108 ctm., ovce africké od 88 do 95 ctm. za půt
kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do 16
listopadu 5371 kusů, z nichž zbylo tam 15. t. m
3426 kusů.
V sanatoriu bylo od 9. do 13. listopadu 164i
uherských ovcl.
Oece
Paříž
zabitý K
1.28
15
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy s dnešního due.)
Z Nového Yorku, 19. listopadu. (Peněžní burss.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy chabé.
Obrat akelí 1,050.000 (1,140.000).
Union Paeifle 151.— (1817/2).
Kanada Paeille 178.25 (1781/2).
United States Steel Corporman 56.25 (56.75)
Baltimore and Ohlo 106 75 (107.50).
Káva.
enehp
19. listopadu 18. listopadu
Rlo fatr čis. 7 . . . . . 61/2 6.50
na listopad . . . . . . 5.05 5.05
na leden . . . . . . . 5.10 5.10.
Cukr.
19. listopadu 18. listopad
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.44 344
Tuky Westeru Steam . . 9 70
9.95
Tuky známka Wlleox . . 10 05
10.05
Z Nového Yorku, 19. listopadu. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy povolné.
Pšenlee
19. listopadu 18. listopadi
pohotová nová skllzeň . . 112.75 112 1/2.
na prosinee . . . . . . 113.25 1131/4
na květen . . . . . . . 114% 115 1%
Kukuřiee
19. listop. 18. listop
72 30
72.25
na proslnec . . . . ..
na květen. . . . . ..
na červenec . . . . .
71.50
Paeille
Pšenlee
Nový York
Kanada
Baltimore
Union Paeifle 151
Steel Corporman 56.25
Musa
rlův
Cukr
344 Tuka Wester Steam
9.95 Tuka
Wlleox
Z Nový York
16
article
Petrolel o niston. 18. listop
Petrolel o niston. 18. listop
raflnovaný, kesonový
raflnovaný Standard Wníte 8.50 8.50
Kovy.
18. listop
19. listop.
Měď. . . . . 14.25 14.50 14.25 14.50
30.15 30.30 30.12 30.30
In
Železe čís. 2. . 16.50 17.— 16.50 17 —
Ina
8.50
14.50
17
18
article
Z Nov. Yorku, 19. listopadu. (Raclnářská l nrss.)
Lhůty byly za obchodu počátečního podporovány
lepším účastenstvím kruhů soukroných, avšal
pozdeji prodejí ochably. Závěrek sotva stálý.
19. listop. 18 listop. 17. listo
pohotová . . . . 9.55 9.55 9.45
na prosinec . . . 9.25 9.26 9.20
na leden . . . . 9.10 9.11 9.05
na březen . . . . 9.— 9.— 8.96
Závěrečné smýšlení sotva stálé.
Z Nového Orleanu, 19. listopadu. Na proslne
8.88 (8.93), na březen 8.93 (8.96).
York
Nový Orlean
9.55
9.26
9.11
19
title
Závazná společenstva rolnická
ve Slezsku.
Slezsko
20
article
(Dokončení.)
(Dokončení.)
Zemědělská rada sestává ze čtyř odborů
ž nichž každý spravován jest: 1. valnou hro-
madou delegátů společenstev místních, případně
okresních, 2. výborem, 3. předsednictvím. Volb
předsedy musí býti schválena císařem. Výbor
každého odboru zemědělské rady pozůstává: i.
z předsedy a jeho náměstka; 2. ze zástupců
ministerstva orby, zemsské vlády a zemského
výboru; 3. ze zástupců společenstev místních.
připadně okresních a ze zástupců hospodářských
organisací, jež mají přiznané právo vysilati de
výboru po jednom zástupcn. Členy vallné hno-
mady odborů národních jsou: 1. Předsed-
nietvo a člencvé výboru; 2. delegáti místních.
po případě okresních společenstev. Počet dele-
gátů stanoví pro každou volební periodu zem-
ská vláda v dorozumění se zemským výborem
a po návrhu dotyčného odboru, při čemž se
vezme zřetel na počet členů místního společen-
stva a výši pozemkové daně. 3. Zástupci nojvýše
3 hospodářských organisací, jichž činnost se
vztahuje na celý okrslek dotyčné sekce (na př.
21
article
jednola družstev). Působnost odborů vztahuje
se na všecka odvětví bospodářská a jsou úplně
samostatnými i oproti sboru ústřednímu, až na
okolnost, že tento jest oprávněn stanoviti nejen
jednací řeč vlastní, ale i řeč jednací pro styk
s odbory. Pojítkem všech odborů jest ústřední
sbor rady zemědělské, který se skládá 1. z před-
sedy, voleného z plena; 2. z dvou místopřed-
sedů, z nichž jeden volen jest velkostatkářskou
a německou sekcí, druhý polskou a českou
sekci; 3. z předsedů všech čtyř odborů; 4. ze
zástupce zemské vlády, určeného zemským pre-
sidentem; 5. ze zástupců jednot družstev svá-
pomocných, při čemž do 100 členů vysílají tyto
po jednom delegátu, přes 100 dva delegáty; 6.
z dvaceti zástupců odborů rady zemědělskéa
te: 4 velkostatkářského, 4 českého, 4 polského,
8 německého odboru a konečně 7. z 5 zástupců,
volených sněmem, z nichž po dvou voli kurie
za venkovské obce a za města a jednoho plná
rada zemědělský
22
article
sněmovna. Ústřední sbor bude tedy sestávat
asi ze 37 zástupců, z nichž na Čechy a Poláky
připadne asi 15 zástupců; většina slovan. obyva-
telstva bude zastoupena menšinou. Nejchoulosti-
vějším zákonným ustanovením jest onen článek
zákona, který přenechává ustanovení jednací
řeči ve styku s odbory ústřednímu eboru sa-
měmu; není nejmenší pochyby, jak otázku tu
asi ústřední sbor upraví. Volební perioda trvá
při společenstvu zemském i místním šest let.
Císuřským rozhodnutím může býti rozpuštěna
zemědělská rada celá neb některý její odbor.
Působnost ústředního sboru vztahuje se na
sprostředkování styků odborů s úřady, dále na
zastupování zemědělské rady na venek a ko-
nečně na rozdělování státních a zemských sub-
vencí na jednotlivé odbory v poměru počtu
mobutnosti společenstev a placené pozemkové
daně. Stanovený klíč pro rozdělování musí býti
dodržován; kdyby při některém odvětví, v ně-
kterém roce nastalo porušení klíče, musí býti
v celkově šestileté periodě státi se vyrovnání ne
shod.
Každý odbor má zvláštní kancelář a své
úřadnietvo.
Polák
Čechy
23
article
Pravomoc valné hromady, výboru a před
sednictva odborů vymezí jednací řád.
Delegáti zemědělské rady vykonávají svů
úřad bezplatně, členové stálých výborů a ústřed-
ního výboru jsou oprávněni žádati náhradu hoto
vých výloh.
ad 9. O ustavení společenstev pojednal
jsme již při bodu ad4.
ad 10. Jak dalece jsou místní společenstv
ve zdaňovacím právu omezena, nelze z uvede
ného našeho pramene seznati; při zemědělské
radě, jako společenstvu zemském, má se věc ná-
sledovně: Výlohy s vydržováním zemědělské
rady (všech odborů a ústředního sboru) spojení
budou hraženy přirážkou, kterou zaplatí členové
velkostatkářského odboru ve výši 3% vešker
pozemkové daně ze své půdy ve Slezsku, zbytek
režijních výloh, pokud nestačí jiné příjmy, hra-
žen bude subvencemi. Zemědělská rada nemá
tedy práva zďaňovati majetek selský. Body a
11—15 jsou již předeslanými úvahami zodpo-
věděny.-
Probravše povšechně obsah slezského zá-
kona, nemůžeme si odepřiti přírovnati k jeho
ustanovením zásady osnovy zemského zákon
pro království české.
Boda
Slezsko
24
article
Máme za to, že přenesení vzoru slezskéh
na poměry české znamenalo by z horše ní
osnovy české, zříditi v Čechách společenstva
místní a bezprostředně nad nimi společenst -
zemské znamenalo by i při národnostním rozdě.
lení zemědělské rady — organisaci tak mnoho-
člennou, že by nebyla bezdůvodna obava pře
úplnou desorganisaci. Utvořiti závazně ještě
prostřední instanci ve společenstvech okresních
a nadati všechna společenstva — místní, okresní
i zemské — právem zdaňovncím znamenalo by
ohroziti celé organisační dílo obtížemi rázu fi
nančního. — Pro Čechy — v zájmu organ
sace stavu — dáváme přednost společen-
stvům okresním se systémem místních důvěr-
níků. Rovněž bychom upřímně želeli, kdyby
se v Čechách objevily snahy, velkostatek ze vše-
obecné organisace vyloučiti; pro ochranu zájmů
zemědělských má veliký význam, aby v závazné
organisuci zájmové zastoupen byl všechen maje-
tek pozemkový; zájmová sdružení nejsou insti-
tucemi k šíření zásad politiky lidové, nýbrž
k oclauně zájmů pozemkového majetku; poli-
tické důvody nesmí rozhodovati o jejich složení
Čechy
25
article
Tím více ovšem bylo by želeti, kdyby národ-
nostní roztřídění zámožných organisací mohl
býti podnětem k tomu, aby velký stafek postavi
se sám mimo národnosti. Ačkoli držitelé velkých
statků ve své většině v politickém životě snaž
se státi nad národnostním zápasem a v dů-
sledku toho mohli by se rozpakovati vstoupit
do národnostních korporací zájmových, přece
nebylo by lze nazvati stanovisko takové ani se
sienoviska těchto držitelů šťastným rozřešením
otázky. Obtiže národnostní stránky byly by čá-
stečně obepluty, ale v pozadi vzrůstalo by ne-
bezpečí bojů sociálních. Zachování sociálníh
míru v zájmové organisaci jest po našem názor
úkolem nejdůležitějším. — Pravda ovšem jest
že přibráním velkého majetku do zájmových
společenstev v Čechách nastane potřeba úpravy
řady otázek, které ve Slezsku přirozeně se ne-
objevily (kurie, virilisté a p.)
Čechy
Slezsko
26
article
Jak byla ve Slezsku rozřešena otázk
ochrany národních menšin, o tom bude v Če
chách jeden úsudek, že rozřešení to napodobit
nobudeme. Zájmová společenstva držitelů po
zemků jsou od jakékoli trvalejší základny po
zemkové odtržena a rozhoduje rozhodně vý-
lučně téměř princip osobní. Kdo by ehtěl vy
mezití katastr národnostních společenstev slez
ských, dospěl by k nejpestřejší strakalině, stra-
katině, která by se den ode dne měníla jak
v kaleidoskopu.
Ani úpravu olázky financí nepokládáme z
nejšťastnější; zejména nezamlouvá se nám, že
na vydržování ústředí přispívá přirážkami pouze
jeden odbor (velkostatkářský) a země. V praxi
se ukáže, že organisace, poukázaná na finanční
prostředky organisace jiné, v mnohém směru
trpce postrádati bude své neodvislosti. Organi-
sace slezského ústředí jest tak složitá, že po-
chybujeme v úspěšnost práce v oborech mimo-
subvenčních: čtyři odbory a mimo to 35člený
ústřední sbor sotva se shodnou ve svých přáníeh
při úpravě kterékoli otázky zákonodárné nel
správní. Nebezpečí takového roztříštění — bohu-
dík — v Čechách není.
Hlistoricky zasluhuje zmínky, že slezský
zákon přijat byl na sněmě 21 hlasy proti dvěma
hlasům českým; společný protest české a polské
bospodářské společnosti proti některým ustano
vením zákona byl sice na sněmu přečten, avšal
zůstal nepovšimnut. Byly to právě slovanské
národnosti, které žádaly, aby k tvoření společen-
stev minoritních žádal se větší počet členů
(40 členů a 14 daně), aby jednotlivé osoby ne
mohly přestupovati ke společenstvům z obefel
sousedních a pod.
Organus
bůh
Slezsko
Čechy
28
article
Osud osnovy závazných společen
stev zemědělských na Moravě.
(Původní zpráva »Nár. Listůe.)
Včera odpoledne skončena byla námi oznámená
ankela o závazných společenstvech zemědělských na
Moravě a zakončení její bylo již jen promrskáváním
jednotlivých paragrafů osnovy, na něž různily se ná-
zory expertů i pe slanců mnohdy jednotlivých bloků
Moravský zemský výbor neřekl tu svými zástupci
nijakého, určitě vyhraněného nazoru a bude mu po-
ukázáno, aby měl příležitost se o nové osnově určitě
vyjádřiti. Jedním z důležitých bodů byl také onen
kde jedná se o volby do zemědělské rady a bylo
poukázáno na nebezpečí, které by uslavením se
různých organisací rázu hospodářského vzniklo, ježto
by šablona, lépe řečeno princip pak musil býti
uplatňován vždy při vzniku každé takové organisace
a stalo by se snadno, že delegáti zemědělské rady
byli by na své důležitosti dotčeni. Zemědělská rada
moravská zaujímá zvláštní stanovisko k nové osnově.
stanovisko, které s velkou píli a dobrým studiem
vzhledem k ostatnímu zemědělství zaujala, nechajíc
si již r. 1906 předkládati materiál ke studiu potřeby.
Morava
29
article
Nemůžeme pro obsáhlost přinésti obsažný ten
elaborát, sluší jen podotknoulí, že 1. června t. r
konala se společná konference českých i německýc
interesentů, kdež ujednána dohoda, zajištěno přijeli
osnovy o závazných společenstvech na Moravě obě-
ma stranami, rovněž v zemském výboru a natož pak
i v moravském zemském sněmu. Ministerstvo orby
mělo provésti pouze konečnou poslední redakcia
celá záležitost, pro zemědělství tak důležitá a jeho
interesenty očekávaná, měla býti ukončena vejitím
osnovy v platnost. Ano: Kdyby nebylo německé pro-
rady, kdyby ten nacionální furor německý, který prá-
vě v posledních napjatých poměrech řádí a vylučuj
každou možnost jíti cestou chladného rozumu, neby
vírhl i do této síně anketní a zasáhl věc rázu hospo-
dářského. To, co jsme viděli ve slezském sněmu.
kdy jednalo se o futéž osnovu závazných společen-
stev, to, co starý Hans Kudlich vštěpoval svým
učňům, to zahájili na Moravě posl. Sommer
dr. Freissler.
Kudlich
Sommer
doktor
Freissler
Morava
30
article
A žáci Sommrovi a Freisslerovi, dob
němečtí sedláci Fritsch, Luksch, Felzmann
jak by nepodlehli diktátu německých svých mistrů
Marný byl poukaz na 1. červen, situace se nezmě-
nila a kompromis se porušil a místo smluveného
teritoriálního principu s nimi i s velkostatkem, p-
žadován princip osobní. To jest také nejhlav-
nějím výsledkem celé ankety, že Němci z důvodů
nacionálních štvanic porušili smlouvu, vysmáli s
zodpovědnosti a oddálili tak uskutečnění velikého
díla rázu hospodářského. Rozumí se, že jestli nebude
docíleno shody (jako že nebude), padne osnova iv
zemském sněmu, neboť předpokladem změny zákona
o zemědělské radě jest kvalifikovaná většina na sně-
mu zemském
Uzákonění nově osnovy o závazných společen-
stvech je tedy v mlhách a hodně oddáleno od reali
sace — zda němečtí zástupci rolnictva nastoupili
správnou cestu, když šli za svými vůdci a pomáhal
k tomulo oddálení, je ovšem otázkou.
Sommr
Freissler
Fritsch
Luksch
Felzmann
Němec
31
article
Z peněžních trhů, 19. listopadu. (Pův. zpr. „Nár
Listů“) Anglická banka nezvýšila svou sazbu
přes stálé nákupy zlata v Londýně přibylého na cizí
jmenovitě franceuzský účet, jež vzbuzovaly již delšt
dobu obavy před eventuálním zvýšením diskontu. —
V souvislosti s nákupy zlata v Londýně vzrostla zá-
soba zlata Francouzské banky v posledním
týdnu o 23.8 mil. franku.
Praha. Průběh dnešní bursy byl opět klidný
a obchodovény pouze 4% želez. úpisy české zem
banky na 95.85 K. Dále podáváno za akcie: Česk
prům. banky 415.— K, Hospod úvěrní banky 390—
kor, Pražské úvěrní banky 526.— K. „Merkuru
směn. akc. spol. 598.— K, České banky „Union
245.50 K. Zajišťovací banky 200.— K, Živnostensk
banky 238.— K, První čes. akc. pojišť. na život 272.—
kor., První pražské zastavárny 465.— K, Královéhra-
deckého úvěrního ústavu 444.— K, Pražské paroplav
spol. po Vltavě a Labi 600.— K, Akc. továrny na vy-
rábení uměl. hnojiv a lučebnin v Kolíně 400.— K
Kolínské tov. na kávové náhražky 690.— K, Podel-
ské cementárny 199.— K, České společnosti pro prů-
mysl cukerní 171.— K, pivovaru v Čes. Budějovicíeh
900.— K, strojírny Daňkovy 414.— K, První česko-
moravské strojírny 850.— K, Škodových závodo
282.— K, První čes. akc. továrny orient. cukrovine
250.— K peníze.
Merkur smět
Daňkův
Londýn
Praha
Vltava
Kolín
anglický banka
úvěrní banka
Český banka
Union 245.50
Živnostensk banka
Český společnost
českýmoravský strojírna 850
32
article
Vídeň. Obavy, že dojde k válce, způsobily, ž
na začáteční burse došlo k opětnému poklesnutí kur-
sů. Zvláště ve šraňku byly kursy značně nižší, ale
poplávka nebyla. Také hlavní papíry v kulise byly
stísněny, zejména bankovní papíry, alpinky a furecké
losy. Na polední burse, když hlavní prodeje byl
skončeny, nastalo uklidnění nálady, při čemž ne-
málo také pevné smýšlení v cizině přispělo k uklid-
nění. Rozhodný obrat nastal teprve, když oznámena
sensační depeše o rozkladech pěli velmocí u srbsk
vlády a o konejšivé odpovědi Srbska. Ačkoliv srbsk
objasnění nebylo přijímáno úplně bez pochyby, pře-
ce svornost mocností působila příznivým dojmem
Bursa pak končila za kursů částečně zolavených
Kreditky na konec byly o 2 K nižší, uherské kreditky
o 6 K, Länderbanky o 2 K, bodenkreditky o 10 K
akcie státní dráhy o 2 K, lombardy o 1 K, ústecko-
teplické dráhy o 10 K, severozápadní o 3 K, severn
dráhy o 25 K. Akcie Lloydu se zotavily. Pražské že-
lezářské klesly na 2371 K, tedy o 30 K. Cementárny
byly prodávány. Trh k ukládání chabý. Také zá-
stavní listy a priority, rovněž i srbské losy o 5k
klesly. Zlatá renta upevněna. Na eskomplním trhu
peníze nezměněny 33/4 2.
Bursa
Lloyd
Vídeň
Srbsko
33
article
Berlín. Na dnešní burse převládalo v celku
smýšlení vývinu kursu málo příznivé. Siluace vnitro
politicka, jakož i zprávy z některých okresů průmy
slových působily, nehledě na počáteční chabost bur-
sy vídeňské, rozlaďujícím dojmem a přivodily drobné
renlisace, jmenovitě ve skupině hodnot báňských
Později došlo vlivem lepších zpráv z trhu londýn-
ského, kde úroková míra oficiální zvýšena nebyla
ke zpovnění kursů. Z cizích litrů pevnější kreditkya
státní dráha rakouská. Čilejších obratů a vyšších
záznamů docílily kanadské. Ruské renty přechodn
slabší. Na trhu kasovním přes konečné zotavení ne-
bylo jednotné tendence. Soukromý diskont setrval na
21/45. Denní peníze 11/4%. Ultimo 3
Dodávka pražců pro uherské stální dráhy. Uher-
ské obchodní a průmyslové kruhy nepřijaly lhostejně
zprávu a zrušení ofertního řízení pro dodávku pražeů
pro uherské slátní dráhy; nehledě ani k tvrzení
Berlín
Uhry
34
article
Košutově o nemožnosti připočtení, v níž vidí obchod
vlastně neschopnost úřadniciva — protestuje se
zvláště proti tomu, že po celých pěti měsících pro-
hlásil ministr obchodu, že ceny neodpovídají více
nynějším cenám dříví — kdežto stranám se práve
odstoupiti od oferty pro případ změny cen nikdy
nepřipouští. Uherské státní dráhy vypsaly již nov
ofertní řizení na krátkou lhůtu, do 10. prosince, pro
460.000 dubových a bukových pražců, 2.70 m dlou-
hých, 860.000 kusů pražců 2.50 m dlouhých a 300.000
kusů pražců v délce 2.2 m. Dubové pražce jsou urče-
ny pro rok 1909, bukové pro potřebu let 1909—1911
Sohůze předslavenstva Pensijního ústavu. De
17 t. m. konala se ve Vídní schůze představenstva
Všeobecného pensijního ústavu pro soukromné zří-
zence za předsednictví presidenta ústavu hraběte
Auersperga. Ve schůzi schválena instrukce pro zří-
zení a úřadování ústředního úřadu a rozhodnula
i otázka o přihlašovací povinnosti zaměstnavatelů.
zaleživších náhradní ústavy neb přistoupivších ke
stávajícím náhradním ústavům, resp. uzavřevších s
zřízenci náhradní smlouvy v tom smyslu, že i tito
zaměstnavatelé jsou povinní zřízence u
Všecbecného ústavu přihlásiti a vše-
chny pozdější změny oznámiti. Dosu
schváleno bylo Z náhradních ústavů a z dalších 140
Košutův
Auersperg
Vídeň
všeobecný penzijní ústav
35
article
Žádostí bylo předběžně schváleno 64 náhradních
smluv
Porculánový kartel. Kartel porculánový, zalo
žený původně jako cenová dohoda, chránil členy svě
proti outsiderům mimo jiné tím, že žádal od obchod-
níků revers, že nebudou prodávati zboží od nečlenů
kartelu. To vedlo ovšem k četným sporům s obchod-
níky i mezi členy kartelu samolnými. Valná hromad
kartelu, konaná dne 11. t. m., usnesla se následkem
toho k upuštění od tohoto požadavku. Tento ústupek
spolu patrně i s jinými neshodami přiměl správ ní
radu kartelu ke složení mandátů.
Snížení cen uhlí v Německu. Uhelný syndikát
koná příští týden schůzi, v níž budou určeny nové
prodejní ceny; lze očekávati malé snížení. Mimo to
bude se jednali o konečnou úpravu otázky smíšených
podniků stran kontingentování vlastní spotřeby. V ně-
klerých obvodech, na př. hornoslezském, parciální
a ovšem jen nepatrné snížení cen již bylo tento
týden provedeno
Zpráva firomní. Závod továrny na škrob a křištá-
lový syrub v Jindřichově Hradci, posud pod
firmou Herrmann Fuchs provozovaný, bude
nadále veden pod firmou továrna na škrob a křišťá-
lový syrub Eduard Herrmann. Dosavadní spo-
lečník Hynek Fuchs vystoupil z firmy hořejší, jež
kyla vymazána i v obchodním rejstříku.
Úprava cen prutového železa a hrubých plechů.
Výkonný výbor železářského kartelu vypracoval n
základě usnesení plenární schůze úpravu cen prutc-
vého železa a hrubých plechů dle jednotlivých relací.
Herrmann
Fuchs
Německo
Jindřichov Hradec
Herrmann Fuchs
36
article
Ceny budou závodům oběžníkem sděleny a budeu
podkladem pro uvolněné již prodeje pro příští čtvrt-
letí. Hlavním cílem úpravy je zamezení cizí soutěže:
dle toho jsou také ceny odstupňovány, tak že sleva
činí dle polohy mísla 20 h až 1 K. Současně s úpravou
provedena také namnoze oprava početní chyby z dří-
vější úpravy. Ceny černých a pozinkova-
ných plechů zůstaly pro 1. čtvrtletí příštího roku
beze změny. Kartel doufá, že s úpravou cen vy-
stačí bez dalšího snižování.
Stav dobytka v Uhrách. Uherské ministerslvo
orby uveřejňuje výkaz o stavu dobytka hovězího,
koní a vepřů. Dle toho činil při posledním sčítání
pačet hovězího dobytka 5.95 mil, kusů proti 5.6
mil. při sčítání předchozím. Přírost činí tedy 5.83 95.
Počet koní činí 1.80 mil. kusů, přírost 0.512%. Počet
vepřového bravu vykázán 4.87 mil. kusů, přírost činí
12.26%. Pošet ovcí stoupl ze 6.89 na 7.55 mil. kusů,
vzrůst tedy páčí se na 9.55 .
Trhy. Příští výroční trh pouze na dobylek ko
nati se bude v Lysé n. L v pondělí dne 23. listc-
padu t. r. — Trh na hovězí dohytek konati se bude
v Habrech dne 25. listopadu 1909. — Velký vý
roční trh na hovězí dobytek v Nové Kdýni, t. zv.
Ondřejovský, bude v pondělí dne 30. listopadu.
Trhy peněžn
Pražská bursa.
V Praze, 19. lístopadu. Oficiální záznamy znějl
Zástavní listy české hyp. banky 5 %
Žákladní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.)
» » » » (v K)
Mel. úpisy» » » (ve zl.
»» » (v K
Uhry
Nová Kdýně
Praha
37
article
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky. . . . . .
Dlužní úpisy. Živnost. banky
41/2 %
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy »
41/2 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2
»» bal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » „ »
Železnič. » » » »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/n
Rak.-uherské banky 4 0
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 %
31/s 0
Kom. dl. úp.
,, , „ 31a
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 300
Roská státní půjčka z r. 1906. 5 %
Únorová společná renta (v pap.) 4.290
Dubnová , , (ve stř.) 4.2 %
Květnová . » (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
, korunová renta. . . 4%
a investiční » . . . 31/p
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . ..
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka, . .
Pražská úvěrní banka .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká spolernost cukerní ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Tražská železářská společnest .
První česká rafl. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Tražská
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka haličský akciový
hypoteční banka
uherský banka
38
article
Vídeňská burna.
39
article
Závěrečně kursy
Renly:
listop. 18. listop.
(procentní papírová květnová . .
95.40 95.65
42procentní » únorová . .
98 40 98 65
4procentní stříbrná červencová . . 95 25 95.60
98.45 98 7
4.2procentní . říjnová . . .
115.— 115.10
4procentní zlatá rakouská . . .
95.55 95 65
(procentní korunová rakouská . .
85.05 85 2
3t/sprocentní korunová (invest.).
109 95 110. 15
4procentní zlatá uherská . . ..
91 45 91. 65
4procentní korunová uherská . .
81.45 81.50
31/sprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . .-
pětiny
vídeňské komunální . . . . .
Praha
Renly
ústřední banka
procentní
40
article
Peníze Zboží
101.50 102.50
97.20
98 20
99.50 100.50
96. 75
96.75
96.75
95.75
93.75
41
article
95.75
95.75
96 .75
44
article
93 75
99.75
100.—
101.25
94.40
100.0
96 50
100.—
93.25
93 25
93.25
98 45
88.25
96.75
88.25
95.75
77. 20
97.15
45
article
100.30
95.40
101.60
97 50
100.30
94.25
94 25
99.40
94.25
99.45
89.25
97.75
89.25
96.75
78.20
97.65
98 60
50
article
115.—
93.55
85.05
95 7
85.25
245.50
51
article
246.50
420.—
203 —
392.—
530.—
526.—
272. —
274 —
415.—
200.—
53
article
444.— 450.—
138.50
238.—
568.— 570.—
875. 925.—
414— 423.—
171.— 173.—
900.— 960.—
40.— 421.—
193.— 24. —
425.— 429. —
2366 237
250.— 270.—
55
article
95.75 95.75
95.85 95.85
89.45 89.75
99.75 99.75
98.— 98.—
100.—
100.—
153.— 153 50
217.— 219.30
263.— 263.—
464.— 464.—
486.——
487.—