ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c340010-7631-11dc-adeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 91, place 67, org 12, work 8
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY.
3 masthead
20. listopadu 1908
4 masthead
Číslo 320.
5 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. listopadu. (Komu bud sloužiti úřadnický kabinet?) Ačkol Bienerthův úřadnický kabinet obdržel třemi mi nistry krajany, kteří jsou vesměs poslanci, t. zv parlamentní vložku, jež má dle vládního výkladu býti pojítkem mezi odstouplým ministerstvem Beckovým a příštím kabinetem parlamentním zůstává přec jen ve svém jádru kabinetem byro kratickým, a proto správně tvrdí „Kur. Lwow.“ že jest porážkou parlamentarismu, zvláště pak parlamentu, vzešlého ze všeobecného hlasování Nejbližší budoucnost ukáže, není-li také ranou rakouské úslavnosti. Nikdo se nosmí klamati, ž Bienerthův kabinet je provisorný. Minulost nás poučila, že v Rakousku největší trvání mají právě provisoria, což je tím přirozenější, že i celé Rakousko není nic jiného, než veliké pro visorium. Pro spor česko-německý nenajde se v brzku ani forma „provisorního“ uklizení a po něvadž nový parlamentní kabinet má nastoupio dědictví po nynějším provisoriu, až se v Če chách najde nějaký modus vivendi, může i ny nější provisorium míti po čertech dlouhé trvání A kdo jím utrpi? Německým zájmům úřad nický kabinet nehrozí v ničem. Byrokracie v ohromné většině dosud německá, neublíz Němeům, poněvadž by ubližovala sobě. Vládon odborových přednostů utrpí tedy v prvé řad národy neněmecké, pro jich potřeby nebude
Ačkol Bienerthův Beckův Bienerthův Praha Rakousko
6 article
zase na dlouhou dobu porozumění a hlavně peněz Ze Záhřeba, 19. listopadu. (David Star čevič .) Dnes zemřel David Starčevič. — K této zprávě, jež nás došla telegraficky, dodá- váme, že zesnulý byl synovcem zakladatele chorvatské strany práva, Ante Starčeviče, a když se tato strana po smrti zakladatelově rozpadl ve dvě frakce, byl stoupencem t. zv. čisté strany práva, kterou vedl Jos. Fránk. Byl také poslan- cem na sněmě chorvatském. Pro nezřizené Fran- kovy útoky na chorvatsko-srbskou koalici a pro podezřelé jeho styky s bánem bar. Rauchem David Starčevič se svými nejbližšími přáteli vy stoupil letos z Frankovy strany a zřídil zvláštn skupinu politickou, která v zásadě zůstávala věrna programu strany práva, ale uznávala tako zásluhy koalice, hájíeí odhodlaně práv Chorvat ska proti Maďarům. David Starčevič narodil s r. 1841 v Žitniku a byl advokátem. Rod.
David star Starčevič Rauch Frankův Chorvat Maďar Záhřeb Žitnik
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze. 19. listopadu. Ruská odpověď do Bulharska. „Novoje Vremja“ odpovídá na řeč bulhar ského ministerského předsedy Malinova o po měru Bulharska k Rusku, Turecku, Srbsku Slovanstvu. Jak si naši čtenáři povšimli, p. M linov se vyjádřil: Bulhaři jsou nejprve Bulhar, a toprve potom Slovany. Myštenka ta je zdravá a nedávno ji pronesí také náš zahraničný ministr — píše petrohradský list; ale události ukázaly, že od provedení zdra vé myšlenky do jejiho uskutečnění bývá velik vzdálenost, a bojime se, aby tomu nebylo tak v Bulharsku. Malinov, co se týče poměru Bulharsk k Rusku, vyslovil se v ten smysl, že nevěří, že by Rusko, jež obětovalo na osvobození Bulharů milliardy rublů a statisíce životů svých synů, dělalo nyní politiku, Bulharsku záhubnou. Zcela tak, jak praví Malinov — glossuje „Nov. Vremja“: Rusko v žádném případě ne- učiní ani jediného kroku na škodu Bulharska; avšak to dokonce neznamená, že Rusko zamhou- ři oči a zpředu dá rozhřešení každému skutku bulharských politiků. Rusko má příliš velkou politickou zkušenost a ví, že prospěch dneška může ředitelům bulharských osudů vnuknouti krátkozraké myšlenky, záhubné bulharskému zítřku, na němž Rusku neméně záleží, než sa- mým Bulharům. A ovšem rozhodnutí, vyplýva- jicí z krátkozrakosti bulharských ministrů, ne- dojdou v Rusku ani schválení ani podpory.
Malinův Bulhar Ruska Praha Bulharsko Rusko Turecko Srbsko Vremja Novoj Vremja
8 article
Činnost Ruska na balkánském poloostrově nejde za žádnými zištnými eíly. Jeho úkoly jsou nepoměrně šírší. Ono obětovalo krev svých synů ne k vůli získání výhod pro sebe, nýbrž pro blaho všeho jižního Slovanstva. To musejí uzná vati všechny slovanské státy, povolané sebeobě továním Ruska k samostatnému bytí. Bulharský státník, klerý má jasné vědomí, jakého je pů- vodu bulharská nezávislost a říká: „Bulhar je vot, umění a učení. (Knihovny „Samostatnosti“ sv 22.) Nákl. dra. Ant. Hajna a spol. v Praze. — Mu- miální hermnetická léčba. Napsal Otokar Grie se. Přispěvek k tajné medicině starych. (Knihovny Isidy sv. VIII) Nákl. Ústtedního nakladalelství okkultních děl. Praha-Žižkov, Táboritská ul. 13. — Tajemství indické yony. Napsal Hermes S. Stupně tovaryšea mistra. Stupeň učedníka. (Knihovny Isidy sv. VI a VII.) Nákladem časopisu Isis a Paracelsia v Žižkově. * Mpž v láhvi od Otom. Schäfra. (Sny život: Romanetla, fanlastické povídky a črty, seš. 5.) Nákladem Pavla Körbra v Praze, Riogrovo ná- břeží 246-II.
Bulhar Hajn Grie Hermes Mpž Pavel Körbr Rusko Praha Žižkov táboritský ulice Isis svatý . VIII Isis svatý . VI
9 article Hudba.
Hudba. + Úspěchy oděsského českého kvartela v Žito- míru na Rusi (Pův zpráva.) Třetí české kvarteto, se- stávající z profesorů oděsské konservatoře, mistra Jaroslava Kociana, Fr. Stupky, Jos. Permana a Lad Zelenky, pořádalo péčí žitomírské hudební společnosti jejímž dirigentem symfonických koncertů je náš kra jan p E. Valek, dva koncerty s ohromným úspě chem. Umělci byli nesčíslněkráte vyvoláni a každé číslo programu vybraným obecenstvem bouřlivě akla- mováno. Největšímu úspěchu těšilo se brilanině i s vervou sehrané Dvořákovo kvarteto Es-dur. P koncertech uspořádány našim umělcům bouřlivé ovace Mistr Kocian byl pozván Společností k účinkován jako solista v symfonickém koncertě. + Koncert Alexandra Sébalda je již dne v pátek o 1/28. hod. več. v Plodinové burse. Pořad: Paganini: 24 Capriceo pro solové housle Lístky v hud. závodě Em. Wetzlera a večer u po- kladny.
Kocian Stupka Jos Zelenka E Valek Sébald Wetzler Rus Francie Paganini : 24 Capriceo
10 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Živelní pohromy na Sicilii a v Calabrii. Z Ří ma, 19. listopadu. (K. k.) „Messagero“ sděluje z Pa lerma: Zprávy, docházojící z nitra Sicilie a Calabrie uvádějí, že neobyčejné bouře způsobily ohromné sko- dy. Velké statky byly zpustošeny a značný počet se ských dvorců zničen. Stáda oveí jsou obklopena vo- dou a dle všeho ztracena. Dle dosavadního odhadu je 12 mrtvých a na 200 raněných. Jsou to skoro vý hradně venkované, kteří byli na poli překvapení ne pohedou. Vojsko a policejní oddíly odjíždějí s polra vinami a obvazy na místo neštěstí. Z Riposta, 19. listopadu. (K. k) Bouřem jsou poškozeny silnice, vinohrady i za- přeďevším Bulharem a teprve potom Slovanem, sotva jasně pochopuje smysl svých slov. Bul- harsko je příliš malá veličina, aby ze sebe dě- lala střed všehomíra. Teprve sváže-li svůj osud s osudem Slovanstva, bude moci počítati na uko- jení svých četných tužeb. Pouze vzdá-li se s úzké sobělibosti, může se naděti, že jeho ná rodní tužby budou uskutečněny ve vší náplní Právě zdravý národní egoismus musí Bulharsku býti pobídkou, aby se spravovalo širokoslovan- skými idcály, a nikoli míjivými zájmy minuty Nechť je Bulharsko pamětlivo, že bez přízně pomoci Ruska nedosáhne splnění ani nejmenš ze svých tužeb. A jen na půdě společné práce se vším jižním Slovanstv em dosáhne uspokojení i svý ch zvlášt- ních zájmů. Dosáhne jich spíše, než pod praporem odrůzněného bulharského egoismu. Prvý ministr Bulharska vyslovuje naději, že národ, který Bulliarům dal svobodu, podá jim ruku i nyní. Arciže podá, ale spodmín kou, že Bulhaři nepostaví své do- časné zájmy nad obecné blaho již- ního Slovanstva, od něbož při konečném súčtování záviseti bude i blaho samého Bul harska.
Bulhar Sicílie Calabrie Ří ma Bulharsko Rusko
11 article
Bulharsko může dobřo urovnati svá neda rozumění s Tureckem. My prví se budeme ra dovati z takového zakončení, posledních událostí noboť budoucnost balkánských Slo vanů v značné míře závisí od toh jak budou rozřešeny slovansko- turecké poměry. Avšak pevnota jich zá visí též od toho, jaké podoby nabude bul harsko-srbská otázka. Srbsko, zabez- pečné z týlu, bude moci dáti rozhodný odpor ná- rokům rakouským; ale kdyby se mu bylo bát nepřátelského záskoku Bulharska, snadno by se mohlo státi kořistí Rekousko-Uherska. Rakou- sko, kdyby opanovalo Bosnu, Hercegovinu i Srb. sko, stanulo by nad Bulharskem jako dábel nnd hřišnou duší. Toho-li si přeje Malinov, hlásaje krátko zraký bulharský egoism? Doba, kterou nyní Slovanstvo prožívá, je významnější, než se zdá drobným národnim pelitikům. Každý z různých slovanských států může pro sebe získati něco, jen s podmín kou, že se neoddělí od společnéh slovanského díla. Politikové, kteří po- staví v popředí společné slovansské dílo, mohou spoléhati, že získají prospěch i svým národům politikové, kteři toho nepochopují, uškodí slo vanské věci a zároveň vyvolají blizké nebezpoč pro sebe. List končí: Nejsme jisti, že bulharští politi kové, omámení lacinými úspěchy, které jim z- bezpečili chytří rakouští diplomaté, pochopuji tyto prosté pravdy, ale byli bychom rádi, kdyby chom se mýlili.
Srb Malinov Bulharsko Turecko Srbsko Bosna RekouskýUhersko
12 article
Vilém II. a jeho kancléř. Aféra, která vrhla tak podivné světlo do ústavního života německého a vzbudila udivení ciziny i rozhorlení německého obyvatelstva proti příliš expansivnímu a individuálnímu vystupování císaře Viléma, stále zaměstnává tisk francouzský i anglický. Rozmluva císařova s kaneléřem kníželem Bülowem byla většinou anglických listů přiznivě posuzována. O císaři plší mnobé listy sympaticky, pro Bülowa našel pouze »Standard« pár přívětivějších slov. »Times« zabývá se německým konstitučním pro- blémem, který není ještě rozřešen. Německý lid touží po pevnějších zárukách, nožli jaké obsahuje prohlášení císařovo ke kaneléři. Bu- low vychází z krise s větší autoritou. nežli jakou kdy měli Caprivi a Hohen lohe i on sám. »Standard« je u vytržení nad císařem který prý nikdy nebyl větší nežl dnes, kdy přenechává lidu část své osobní moci. Císař měl však vliv na německý lid zabránil, aby lid následkem hospodářského blaho bytu nestal se vzpupným, vulgárním a rozma- řilým a snad i zbabělým. Též »Datly Grapbie« sympatisuje s císa řem. Uznává, že císař často jednal nerozvážně ale jeho jednání bylo vždy otevřené a počestné. řízené jen touhou prospěti národu a říši. Lis naproli tomu ostře kritisuje kaneléře Bülo wa jehož dllem byly prý nejhorší pře- hmaty německé politiky, zejmén spor s Anglil a dobrodružství ma hrady. V Giarre bylo spustošeno mno- ho obydlí chudých lidí. Několik domi hrozí sřícením, některé se j.ž sřítily 50 obyvatelů jest bez přístřeší. Dv osoby byly zabity, 3 raněny. Škoda Ripostu jest ještě větší, ježto se tam sřitilo 20 domů. Dvě osoby byly u smrceny. 150 obyvatelů našlo příštřeší ve ško- lách. Zmizelo 20 člunů, na štěstí neobsazených.
Vilém Bülow Caprivi Hohen Lisa
13 article
= Nežtěstí v kotelně elektrovny. Z Berlí na 19. listopadu. (K. k)) V kolelně berlínské elektrovny praskla včera roura. Ze šesli dělníků, kleří byli po páleni v obličeji, na rukou a nohou, podlehli dva své- mu zranění. Tři jsou raněni těžce, jeden lehice. = Stařena uhořela. Z Vídně, 19. listopadu V pensionátě v Hietzingu nalezena byla dnes 81lel saukromnice Berta Eckersderfová ve svém pokoj jako zuhelnatělá mrtvola. Vyšetřováním bylo zjiště- no, že stařena rukou patrně svrhla svílilnu na noč ním stolku stojíci, od níž vzňal se její šat. Protož jí nebylo mežno volati o pomoc pro rychlé omámen dýmem, uhořela. = Tylová nákaza u pluku. Z Paříže, 19. listo padu. (K. k.) Z Pont Mousson se sděluje, že u tam ního dragounského pluku čís. 12 vypukla tyfová ná- kaza. Přes 50 mužů již onemocnělo. Plukovník pr navrhl, aby pluk byl přeložen do tábora v Cha- lonsu. — Atontát na konsula. Z Marseillu, 19. l stopadu. (K. k.) Věera večer udál se silný výbuch pře vchodem do domu, sousedicího s italským generálnín konsulátem. Výbuchem byla roztříštěna vrata a způ- soben oheň, který však byl rychle uhašen. Polici má za to, že tento útok melinitovou patronou by namířen proti italskému generálnímu konsulovi, kt- rý obdržel v poslední době mnoho výhrůžnýcl listů. = Prine Radziwili odsouzen. Ze San Rema 19. listopadu. 28letý princ Leo Radziwill, jenž ne dávno přejel svým automobilem 15letou, dívku usmrtil ji, byl odsouzen na měsíc do vězení, ku po- kutě 500 franků a náhradě rodičům v obnosu 5000 franků.
Eckersderfová Radziwill Vídeň Paříž Marseille San Remo Prine Radziwit Pont Mousson
14 article
= Dvojnásobná vražda. Z Aradu se sděluje Bohatý sedlák Petrovič, jenž zde má stálé bydliště přebýval po několik dní s jedním čeledínem na svě pustě nedaleko města. Když služka z městského bytu Petrovičova přišla na pustu, nalezla pána a čeledina zardosené na lůžku. Soudí se, že vraždu spách muž, oděný četnickou uniformou. rocké, jež byly zaviněny proti vůli císařově »Nemůžeme se těšit z triumfu kaneléřova« končí londýnský žurnál. »Daily Telegraph« soudí, že kritika, vy slovená proti eísaři, překročila všechny meze. ale upřímné císařovo uznání veřejného mínění. vzbudí příznivou reakci a jeb prospěch. Též francouzský tisk s radostí konstatuje vyřízení německo-kaneléřské krise. Všeobecně se uznává, že císař Vilém, podrobivší se poža- davkům konstitualismu, nic neztratil, ale německý lid získal. »Le Journal« táže se, zdali císař nebude chovati nevraživost proti kancléři poněvadž musil kapitulovati, neb zdali vše není nie nežli obratně zara n žo vaná komedie. Všechny domněnky jsou dovoleny. »Petit Journal« prohlašuje, že císař upev nil věc míru tím, že vyhověl nutnosti ob- mezení své osobní moci. »Petit Parisien« míní, že nejednalo se o osud kaneléře Bülowa, ale především, zdal se udrží osobní režim v Německu v dosavadní strnulosti, aneb zdali se císař skloní před vůls národa. Národní mínění z víítézil nad osobní mocl. Judet v »Eelairu« očekává, že nové r formy budou brzo následovati v Německu Vilém II. přestal býti absolutním vládeem; bude konstitučním panovnikem což znamená: kaneléř bude příště zodpovědným říšskému sněmu, nikoliv cisaři.
Petrovič Petrovičův Vilém Petit Petit Parisien Bülow Vilém II Arad Německo
15 article
Podle »Gaulois« vzdal se císař práva, aby mohl bez souhlasu svých mini str vypověděti válku. Cisař nebude míti více práva, mobilisovati armádu a shrnouti ji n naše hranice, ale má moc učiniti válku ne vyhnulelnou, podle orientace, kterou určí ně mecká diplomacie. »Naše vláda, « praví » Gaulois« musi tudíž pozorně sledovati vše, co se děje v Německu. Vláda vl dnes, že má za sebou souhlás všeho mínění, když háji právo Francie. Socialistická »Humanité«: fakt rozmluv cíeařovy s kaneléřem znamená málo vedle my šlenky, která byla na tom zbudována. Miliony lidu očekávají s největší touhou vítězství veřej ného mínění nad autoritou. Když bude Německo sproštěno osobní vlády, když bude vůle lidu přímo říditi zahraniční poli- tiku, bude možno brzo uskutečnit úzké sblížení Francie s Německa neboť oba národové si přejí mir. Klerikální demonstrace ve francouzské kolonii. Guvernér v Saint Pierre de Miguelon po- tvrdil telegraficky francouzskému ministru osad, že vypukly pouliční demonstrace ve prospěch soukroiných škol, zřízených klerikály. Nepraví se však nic ve zprávě, že manifestanti vztýčili na paláci guvernérově americkou vlajku. Pře domem soudce Siegfrieda, který odsoudil jed- noho z učitelů soukromých škol ku peněžité pokutě, došlo k velkým výtržnostem. Guverné vyzval prý francouzskou vládu, aby vyslala do Saint Plerre de Miguelon válečnou lod. lve Raisuli opět na obzoru. Pověstný vůdce loupeživých Arabů Raisul byl, jak se oznamuje z Fezu »Daily Telegraphu« jmenován guvernérem všech kmenů mezi Tan gerem a Kassr el Kebirem. Zavázal se zaplati maghzenovi 40..000 liber šterl., z čehož 800 již zaplatil. V kmenech způsobila tato zpráva veliké rozechvění a ozývají se jejich hrozby, ž zmaří veškeré obchodnl spojen mezi Tangerem, Kassr el Kebire a Fezem.
Siegfried Arab Německo Francie Saint Pierre jít Miguelon Saint Plerre jít Miguelon Tanger Daily Telegraph
16 article Pařiž a Praha.
Pařiž a Praha. Přátelské styky česko-francouzské, započaté sly ky Sokolstva s francouzskými gymnasly a tak utě- šeně i pravidelně se rozvíjející v posledních lelech kejména pak sympatické projevy a návštěvy, vymě- ňované čím dálo tím častěji mezi oběma městy, P říží a Prahou a mezi jich zastupitelstvy, zavdaly pod nět celé řadě vynikajících osob ze světa novinářského uměleckého, municipálního a vědeckého ku projevu jejich mínění o významu a podstatě styků česko-Iran couzských, zvláště pak o užitečnosti přátelskéh svazku mezi hlavním městem království českéhe a sídlem civilisace a osvěty na březích Sckvany. Z všech projevů, jež tvoří svrchovaně zajímavou a pre nás tak významnou anketu, vysvítá zojměna, že Francie právě častější výměnou osobních návštěv vykonaných z přátelské sympatie a zdvořilosti mez zastupitelstvy Paříže a Prahy, poznala šíře a hlou- běji. Čechy a že přodstava pravá a jasná o českých kulturních snahách a jejich významu národohospo- dářském i politickém vnikla mohutným proudem do širší veřejnosti francouzské přodevším prací kore spondenční, styky, články, přednáškami, studic ni. knihami a společenskou agilací těch, kdož byli účast níky municipálních návštěv a kdož se svými přátol a s colým okruhem svého vlivu a styku stali se př svělčenými hlasateli našich českých myšlenek tužeb Z hlasů předních mužů Paříže a Francie, jež ostatně — jak doufáme — budou vydány souborně jako zajímavý doklad a jako návod, jakými cestam dále dlužno se bráti, aby bylo dále k rozvoji přiva děno dílo užilečné — zmiňujeme se v nejstručnějšín výtahu na předním místě o obsáhlém a hlubokém projovu slavného francouzského historika Ernesta
Ernest Praha Francie Paříž Čechy
17 article
Denisa, autora četných děl, dějinám naší vlast zasvěcených, zejména monumentálního spisu „Če- chy po bitvě na Bílé Hoře“. Slavný historik mezi jiným praví: „Tážete se, kleré nepřátelské hla sy ozývají se proti městské dohodě mezi Pařízí Prahou? Deznávám, že jich neznám a ani nepochy buji, že by se mohl projeviti odpor. .. tyto city př- telské jsou neochvějně, poněvadž spočívají zároveř i na společenství zájmů i na sympatii citů ... K vy vrácení obvinění, jež odpůrci vaši vytrvale a zvláš pilně šíří, nejlepším prostředkem a důkazem jsou zan jen cesty. Po této stránce pravidelné sty ky, jež vzmáhají se mezi městy Paříž a Prahou, mohou míti jen výsledky vý- tečné. Pobyt několikahodinový jest bohatší pouče ním, než dlouhé četby: nic nevyrovná se bezprostřou nímu slyku se skulečností... Nyní není možná říc přesně, jaký pokrok následoval po každé cestě. T kové včci se neodměřují a neodvažují. To však alo spoň jest jisto, že penenáhlu učí se obě země vzájem nému ocenění a větší úctě. . Na tomto díle sblížen jež může býtí plody bohaté nejen pro Čechy a pe Francii, nýbrž i pro veškeru Evropu, městská rade
Denisa Bílá hoře Paříž Praha Čechy Francie Evropa Pařízet Praha
18 article
vezme podíl slavný a zásluhu si značnou získá, lu ším, i o vlast i o budoucnost.“ Neméně významné a právě tak povzbuzující jsou projevy p Louis L egera, člena Instilutu, p. L eo- polda Emila Flourensa, bývalého ministr zahraničních záležitostí, Adriena Vebera, po- slance a býv. presidenia generální rady sekvanské p. Anatola Leroy-Boaulieu, ředítele Sv bodné školy věd politických v Paříži a slavného auto ra díla „Říše carův a Rusově“, jenž v obšírnějším zcela olevřeném projevu výslovně mezi jiným pravi že „Styky a projevy přátelské mezi oběma městy Paříží a Prahou, přispěly zajisté k tomu, že obrá cena byla pozernost a sympatie francouzské veřej nosti na hlavní měslo české a na český krásný
L eger L eo Flourensa Veber Leroy Boaulieu Rusův Paříž Praha
19 article
Ze znamenitých žurnalistů současné Francie pro jevili svcje mínění Henri Rochefort, Ludo- vic Nandeau, proslulý v poslední době svým zpravodajstvím o válce rusko-japonské a nyní rele rováním o poměrech srbských, Jean-Bernard vydavatel vysoce zajímavých kronik „Život v Paříži“ a ředitel tiskové kanceláře „La Press-Associéc“,p Maurice Dejcan, ředitel listu „La Petite Répu- blique“, Régamey, zástupce „Petit Journalu“ a j Charles Normand, architekt a jiní. Do ankety byli pojati ovšem všichni ti, kdož stáli v čele dele- zací, které zůčastnily se jménem Paříže návštěv Praze a tc jscu zejména pp. Louis Dansse t, bý valý president municipální rady, Ernest Gav, ny nější syndik Paříže, Lamnué, viceprosident m- nicipální rady pařížské a nynější prosident Paříže p. Adolphe Chérioux, jenž v obšírném pro- jevu svém dí: „Projevy přátelství mezi Prahou a Paříží byly blahodějné a šťastnými výsledky bohaté. Četní naš krajané — a ten počel ještě se nekonečně zvýší znají nyní vaši krásnou vlast a mohli úsudek si utvo- řiti o duši obyvatelstva tak význačně sympatického. Z celého souboru töchto literárních a politickýc projevů jde na jevo, že sympatické projevy mezi Pra hou a Paříží nejsou bez významu, nejsou nahodila vydány, nýbrž že přinesly již ovoce kulturní a že ve Fráncií a mezi Francouzi dosahují co nejvřelejšího pochopení a přijeti,
Rochefort Jean Bernard Mauric Dejcan Petit Normand Danss Gav Chérioux Francouz Francie Paříž Praha Lamnuý Ludo Le Press Associéce Le Petit Rép
21 article
K doplňovací užší volbě poslance na radu říšskou za XI. volební okres Král. Vinohradů doporučuje se pánům voličům za kandidátn pan JUDr. Ed. Koerner, advokát a zemský poslanec v Praze-II. č. p. 653 Volba se koná dnes. V PRAZE, dne 16. listopadu 1908. Akční výbor národní strany svobodomyslné. Národní volební výbor občanů vinohradských.
Král JUDr Ed Koerner Praha výbor národní strana
22 article K dnešní doplňovací volbě na Král Vinohradech.
K dnešní doplňovací volbě na Král Vinohradech. Dnes koná se ve volebním okresu XI. Král. Vinohradech do rady říšské volba užší mezi kandidátem národní strany svobodomyslné drem. E. Koernerem a kandidutem strany národně-sociální. Konstatovali jsme hned den po volbě první, že ncúspěch této volby způsoben byl zvláště neúčasti voličstva — zůstaloť 40 voličstva doma — a vykládali jsme neúčasttu jako výsledek rozmrzelosti našeho voličstva nad bezúspěšnou politikou koaliční. Úspěch volby užší záleží po našem soudě na tom, půjde- zmíněné ono voličstvo k volbě čili nie: půjde- k volbě, zajisté voliti bude kandidáta, kterého i my jsme posud podporovali — dra. Koernera.
Král E Koerner Koerner Vinohrady Královský Vinohrady
23 article
Doporučujeme voličům, aby se vol by zůčastnili a hlas svůj dru. Koerne- rovi odevzdali. Činíme tak důsledně se stanoviskem, které jsme po známých projevech dra. Koernera zaujali již před volbou první; činíme tak i z dalšího důvodu toho, že máme bezpečné zprávy, že dr. Koerner dne 12. a 13. t. m. v „Českém“ a „Národním klubu“ ve Vídn rázně a neústupně hájil svoje a současně haše stanovisko proti politice koaliční že svým odporem platně přispěl k tomu, že ne- došlo k nové nějaké neduživé koaliční kombi naci. Víme také, že na utvoření přítomné peo zatímní formace vládní nemá náš vinohradský kandidát nižádného podílu V úsilí, aby příšel do parlamentu muž poli tického profilu, jaký má dr. Koerno., vidím výkon plodnější, nežli v demonstrativní n- účasi, která dopomohla k vítězství protikandi- dátovi, o jehož osobnosti není politicky ničeh více známo, než že je kandidátem strany n rodně-sociální. Lidé dělají strany, ne strany lidi Doporučujeme konečně kandidaturu dra Koernera také vzhledem k udalostem z voleb ního bojiště pamotného. Boj politický, boj vo- lební má býti poctivý. V průběhu volební kam- poně bylo zneuživáno s druhé strany tisku ve- řejného a zvláště v samotný den prvé volby byl voličstvo nepěkně oklamáno nepravdivou sen sační zprávou, což jsme i my hned druhý den po zásluze odsoudili. Máme tudíž za to, že volič stvo, volíc dra. Koernera, bude zároveň pro- testovati proti tomu, aby tak dost neutěšen náš veřojný život nebyl ještě více otra vován divokými boji s nekalými zbraněmi
Koerner doktor Koerno
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Plzeňský orgán nového ministra krajan dra. Schreinera, „Pilsner Tagblatt“, zaleklse jaksi, když v našem listě zahlédl cliché s podo- biznou svého inspiratora, pána a velitele, v jeh. vlastní oficíně zhotovené, i suaží se dojem, který sám vyvolal, zmírniti otiskem karakteri stiky Sehreinerovy z „Vossische Ztg.“ Jes pravda, že text uvítání dra. Schreinera na stole německého ministra krajana není v berlinském listě ani z daleka tak infámní, jako pozdrav „Pilsner Tagbl.“ a ostatní hlasy tuzemskýc listů německých, z nichž „Bohemia“ velebila jako obzvláštní kvalifikaci nového ministr Němců jeho výtečné styky s říšsko-německým arganisacemi. Nebyli jsme to tedy my, kdo „za věsil Jeho Excelenci quisi quasi znak vlasti zrádce“. Účel velkoněmeckých organisací, s ni miž pěstuje pan ministr styky, na něž my ovšem po léta již ukzujeme, jest známý a delegá mnichovského odboru všeobecného německého sehulvereinu na jedné z posledních valných hro- mad „Böhmerwaldbundu“ malebně jej sice, ale velmi přesně označil, když vybízel shromážděné Schreinerovce i jich náčelníky, aby se zídllli pní
Schreiner Jes Němec Vossische Ztg Bohemia Pilsner Tagblatt Pilsner Tagblishing
25 article
kladem bavorských Velkoněmců a pilně prace- vali k účelu přenešení pohraničných mezníků do vnitř říše rakouské. To přijato v Taschkov a Sohreinerově Bundu s jásotem a panu dru. Schreinerovi, dnes c. k. ministru, ani nenapadlo protestovati proti této propagandě. Nazývá-li or- gán téhož pana ministra snahy tyto „vlastizrád- nými“, trefil snad na hřebík, ale vyřkl sám t slovo. Pan ministr dr. Schreiner ihned, jakmile úřad svůj nastoupil, za svou nejpřednější po- vinnost prohlásil vybudování těchto „ochranných spolků německých“ a ohlásil dukonce, že za tím účelem hodlá žádati zvýšení rozpočtu pro svůj úřad. Pojímá tudíž výslovně do své agondy tylo t. zv. ochranné spolky německé, o nichž stejně jako o „Böhmerwaldbundu“ jest známo, že jsou pouhými odvětnými spolky velkoněmeckých or- ganiscí v říši německé, což dokumentováno jest nejen pokladními výkazy, ale přilomností říšsko-německých delegátů na každé valné hro- madě i jich výroky, více méně blížícími se pře- nášení hraničných mezníků z pověstné valné hromady „Böhmerwaldbundu“. Když jsme my u příležitosti prohlášení mánisterského programu Schreinerova, který „quisi quasi“ znamená se- státnění takovýchto ochranných spolků ně- meckých, upozornili znova na tyto okolnosti. vykonali jsme jenom svou povinnost ochráneů jednoty a nedilnosti tohoto království; jedno- myslnost cílů tuzemských trhačů této jednoty a tuzemských i zahraničných přenášečů hranič- ných jeho mezníků jest dávno prokázána jako totožna.
Bunda Schreiner Schreinerův
26 article
— Utrpení našinců v uzavřeném přesahuje meze i veškerého toho až dosud obvyklého bru- talisování českých menšin němockými fanatiky. O tom píše nám Čech, působící v obci v bezpro- střední téměř blízkosti u Karl. Varů následující „Jsem tu zaměstnán v obchodním závodě a již několikráte učiněn byl pokus, aby mne Němci odtud dostali, všechno přičinění bylo až dosu marno. V místě bylo několik příslušníků česká národnosti a dnes zbyli jsme tu jenom 3 či Češi a útoky na nás neustávající nasvědčují, že zdejší Němci nebudou míti dotud pokoje, dokud i nás nevyštvou. Večer se nesmíme na ulici ukázati, chceme-li zachovati zdravé údy, němečtí násilníci při- mo do oči nám vyhrožuji zbitím, do- padnou-li někoho z nás Čechů za večera. Po- slední stopy jazykové rovnoprávnosti na místní dráze jachymovské byly z desek tratních vyhla- zeny, rovněž na staničních návěštích černou barvou zatřeny. Němci o jiném už nemluví, le o pražských událostech, obyvatelstvo pražské jinak nenazývají, než „Pöbel“ a nás jinak ne- častují, než nadávkami. Ochrany nelze se dovo- lati a pouhý pokus o to stíhají násilníci fanati- ckým obořováním na pronásledovaného.““. Jiný obrázek ze života české menšiny a sice v Mostě.
Čo Karl Němec Čech Čecho Vary Most
27 article
V těchto dnech šel Promenádní ulicí v Mostě do svého domova starý dělník Matěj Kasl, svou dobromyslností všady známý. Je to člověk, který za svého života noublížil ani kuřetí. Když potkal několik německých výrostků, počali naň pokři- kovati „heil“. Dělník usmál se dobromyslně odvětil: „Dobrý večer, mládenečkové...“. Vý- restci však počali křičeti: „Das ist auch ein čechischer Wenzel!“ Kasl nedal se však másti a dobromyslně jim odpověděl: „Já nejsem Wenzel, co vás to napadá, já jsem Mates!“ Ani to nedořekl — a již jeden z německých ulič níků udeřil jej prudce býkovcem, až stařee se zapotácel a klesl k zemi. S rozbitou hlavou odebral se na četnickou stanici, kde ho odbyli, řkouce, aby si šel vyhledat svědky. Lékař ránu mu zašil, obvázal a uznal jej za nesehopna ku práci. Nemocenská pokladna však po vyličení události podporu nemocenskou mu odmítla.
Kasl Wenzel Most
28 article
— Zprávy o zamýšleném spojení pokro- kové strany s reorganisovanou lidovou stranou na Moravě uvádí vůdčí orgán moravských po- krokovců, olomoucký „Pozor“ na pravou míru. ovšem velmi nejasně. Podle tohoto listu bězi prý zatím jenom o projekt a teprve tehdy, až by se základy ke společné straně položily, budo se o celé záležitosti jednati definitivně. Zárodkem k utvoření nové politické strany má býti se- skupení českých pokrokových poslanců na zemském sněmu. Ačkoli prý se nedá v zásadě nie proti takovému projektu namítati, přece je- nom prohlašuje jej list za příliš optimistický na konec přímo prohlašuje, že by proti něja kému spojování s lidovou stranou, třeba renr- ganisovanou, musili vystoupiti pokrokoví lido co nejrozhodněji . .. — Křosťanští sociálové ohystaji vpád do Čech? Němečtí pokrokovci i radikálové jsou rozčileni: Kněží ve zněmčeném území dostali prý od ústředního vedení strany křesťansko-soci. ální ve Vídni tajný oběžník s výzvou, aby všude organisovali stranu křesťansko-sociální za p- moci občanských spolupracovníků. Generámní štáb křesťansko-sociální prý zároveň ohlásil, ž napne všecky své síly, by strannicky ovládl celou německou část Čech; bude prý kandidovati ve všech volebních skupinách i na sněm i na říš- skou radu, a připravuje se na rozpuštění obou těchto sborů zákonodárných. — Jestliže se ně- mečtí pokrokovci, radikálové i lidovci takového plánu křesťansko-sociálního bojí, jsou obavy ta- kové dobře pochopitelny, neboť německý lid je velmi nakloněn antisemitismu.
Morava Čechy Kněž Vídeň
29 article
— 200 tisíc korun činí do konce měsíce října delicit Ústřední Matice školské, který jest uhraditi v posledních dvou měsících, aby „Ma- tička“ naše dostáti mohla úkolům, které si byla na rok 1908 vytkla. Kdyby částka tato v dobe nejkratší uhražena nepyla, znamenalo by to klesnutí ducha, jehož napjetí nesmí právě nyní povoliti nepřátelskému úsilí, letos na nejvyšší stupeň rozběsněnosti podnícenému, v domnění, že poduří se udusiti život našich českých men- šin. Ústřední Matice školská v této době kriti- ckého stavu svých financí, aby důstojně vylknutý sobě úkol, kterýž jest i úkolem a prospěchem celého českého národa, mohla splniti, obrací se na celou českou veřejnost, zejména na všechny české peněžní ústavy pražské i venkovské, jako jsou banky, spořitelny, záložny atd., s prosbou, aby přispěly obětavě na české školství v uza- vřeném území, když ne hřivnou, tedy aspoň obolem a následovaly bojně vzácného příkladu národní obětavosti slavné Občanské záložny v Pardubicích, která denně skládá 1 K pra Ústřední Matici školskou. — Promoce. Pan PhC. Fr. Bílek, rodilý ze Slaného, bude 21. t. m. o 115/4 hod. pol. na staro- slavném vysokém učení Karlo Ferdinandově veřejně doktorem filosofie prohlášen. — Pan JUC. Fran išek Machek, místodrž, konceplní praktikant v Praze, rodem z Josefova v Čechách, bude v sobotu dne 2l.
Phc Bílek JUC Fran Machek Ma Pardubice Slaný Praha Josefov Čechy vysoký učený Karla Ferdinandov