2
masthead
NÁROPNÍ LISTY.
3
masthead
20. listopadu 1908
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. listopadu. (Komu bud
sloužiti úřadnický kabinet?) Ačkol
Bienerthův úřadnický kabinet obdržel třemi mi
nistry krajany, kteří jsou vesměs poslanci, t. zv
parlamentní vložku, jež má dle vládního výkladu
býti pojítkem mezi odstouplým ministerstvem
Beckovým a příštím kabinetem parlamentním
zůstává přec jen ve svém jádru kabinetem byro
kratickým, a proto správně tvrdí „Kur. Lwow.“
že jest porážkou parlamentarismu, zvláště pak
parlamentu, vzešlého ze všeobecného hlasování
Nejbližší budoucnost ukáže, není-li také ranou
rakouské úslavnosti. Nikdo se nosmí klamati, ž
Bienerthův kabinet je provisorný. Minulost nás
poučila, že v Rakousku největší trvání mají
právě provisoria, což je tím přirozenější, že
i celé Rakousko není nic jiného, než veliké pro
visorium. Pro spor česko-německý nenajde se
v brzku ani forma „provisorního“ uklizení a po
něvadž nový parlamentní kabinet má nastoupio
dědictví po nynějším provisoriu, až se v Če
chách najde nějaký modus vivendi, může i ny
nější provisorium míti po čertech dlouhé trvání
A kdo jím utrpi? Německým zájmům úřad
nický kabinet nehrozí v ničem. Byrokracie
v ohromné většině dosud německá, neublíz
Němeům, poněvadž by ubližovala sobě. Vládon
odborových přednostů utrpí tedy v prvé řad
národy neněmecké, pro jich potřeby nebude
Ačkol Bienerthův
Beckův
Bienerthův
Praha
Rakousko
6
article
zase na dlouhou dobu porozumění a hlavně
peněz
Ze Záhřeba, 19. listopadu. (David Star
čevič .) Dnes zemřel David Starčevič. —
K této zprávě, jež nás došla telegraficky, dodá-
váme, že zesnulý byl synovcem zakladatele
chorvatské strany práva, Ante Starčeviče, a když
se tato strana po smrti zakladatelově rozpadl
ve dvě frakce, byl stoupencem t. zv. čisté strany
práva, kterou vedl Jos. Fránk. Byl také poslan-
cem na sněmě chorvatském. Pro nezřizené Fran-
kovy útoky na chorvatsko-srbskou koalici a pro
podezřelé jeho styky s bánem bar. Rauchem
David Starčevič se svými nejbližšími přáteli vy
stoupil letos z Frankovy strany a zřídil zvláštn
skupinu politickou, která v zásadě zůstávala
věrna programu strany práva, ale uznávala tako
zásluhy koalice, hájíeí odhodlaně práv Chorvat
ska proti Maďarům. David Starčevič narodil s
r. 1841 v Žitniku a byl advokátem. Rod.
David star
Starčevič
Rauch
Frankův
Chorvat
Maďar
Záhřeb
Žitnik
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze. 19. listopadu.
Ruská odpověď do Bulharska.
„Novoje Vremja“ odpovídá na řeč bulhar
ského ministerského předsedy Malinova o po
měru Bulharska k Rusku, Turecku, Srbsku
Slovanstvu. Jak si naši čtenáři povšimli, p. M
linov se vyjádřil: Bulhaři jsou nejprve Bulhar,
a toprve potom Slovany.
Myštenka ta je zdravá a nedávno ji pronesí
také náš zahraničný ministr — píše petrohradský
list; ale události ukázaly, že od provedení zdra
vé myšlenky do jejiho uskutečnění bývá velik
vzdálenost, a bojime se, aby tomu nebylo tak
v Bulharsku.
Malinov, co se týče poměru Bulharsk
k Rusku, vyslovil se v ten smysl, že nevěří, že
by Rusko, jež obětovalo na osvobození Bulharů
milliardy rublů a statisíce životů svých synů,
dělalo nyní politiku, Bulharsku záhubnou.
Zcela tak, jak praví Malinov — glossuje
„Nov. Vremja“: Rusko v žádném případě ne-
učiní ani jediného kroku na škodu Bulharska;
avšak to dokonce neznamená, že Rusko zamhou-
ři oči a zpředu dá rozhřešení každému skutku
bulharských politiků. Rusko má příliš velkou
politickou zkušenost a ví, že prospěch dneška
může ředitelům bulharských osudů vnuknouti
krátkozraké myšlenky, záhubné bulharskému
zítřku, na němž Rusku neméně záleží, než sa-
mým Bulharům. A ovšem rozhodnutí, vyplýva-
jicí z krátkozrakosti bulharských ministrů, ne-
dojdou v Rusku ani schválení ani podpory.
Malinův
Bulhar
Ruska
Praha
Bulharsko
Rusko
Turecko
Srbsko
Vremja
Novoj Vremja
8
article
Činnost Ruska na balkánském poloostrově
nejde za žádnými zištnými eíly. Jeho úkoly jsou
nepoměrně šírší. Ono obětovalo krev svých synů
ne k vůli získání výhod pro sebe, nýbrž pro
blaho všeho jižního Slovanstva. To musejí uzná
vati všechny slovanské státy, povolané sebeobě
továním Ruska k samostatnému bytí. Bulharský
státník, klerý má jasné vědomí, jakého je pů-
vodu bulharská nezávislost a říká: „Bulhar je
vot, umění a učení. (Knihovny „Samostatnosti“ sv
22.) Nákl. dra. Ant. Hajna a spol. v Praze. — Mu-
miální hermnetická léčba. Napsal Otokar Grie se.
Přispěvek k tajné medicině starych. (Knihovny Isidy
sv. VIII) Nákl. Ústtedního nakladalelství okkultních
děl. Praha-Žižkov, Táboritská ul. 13. — Tajemství
indické yony. Napsal Hermes S. Stupně tovaryšea
mistra. Stupeň učedníka. (Knihovny Isidy sv. VI a
VII.) Nákladem časopisu Isis a Paracelsia v Žižkově.
* Mpž v láhvi od Otom. Schäfra. (Sny
život: Romanetla, fanlastické povídky a črty, seš.
5.) Nákladem Pavla Körbra v Praze, Riogrovo ná-
břeží 246-II.
Bulhar
Hajn
Grie
Hermes
Mpž
Pavel Körbr
Rusko
Praha
Žižkov
táboritský ulice
Isis svatý . VIII
Isis svatý . VI
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Úspěchy oděsského českého kvartela v Žito-
míru na Rusi (Pův zpráva.) Třetí české kvarteto, se-
stávající z profesorů oděsské konservatoře, mistra
Jaroslava Kociana, Fr. Stupky, Jos. Permana a Lad
Zelenky, pořádalo péčí žitomírské hudební společnosti
jejímž dirigentem symfonických koncertů je náš kra
jan p E. Valek, dva koncerty s ohromným úspě
chem. Umělci byli nesčíslněkráte vyvoláni a každé
číslo programu vybraným obecenstvem bouřlivě akla-
mováno. Největšímu úspěchu těšilo se brilanině
i s vervou sehrané Dvořákovo kvarteto Es-dur. P
koncertech uspořádány našim umělcům bouřlivé ovace
Mistr Kocian byl pozván Společností k účinkován
jako solista v symfonickém koncertě.
+ Koncert Alexandra Sébalda je již dne
v pátek o 1/28. hod. več. v Plodinové burse.
Pořad: Paganini: 24 Capriceo pro solové housle
Lístky v hud. závodě Em. Wetzlera a večer u po-
kladny.
Kocian
Stupka
Jos
Zelenka
E Valek
Sébald
Wetzler
Rus
Francie
Paganini : 24 Capriceo
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Živelní pohromy na Sicilii a v Calabrii. Z Ří
ma, 19. listopadu. (K. k.) „Messagero“ sděluje z Pa
lerma: Zprávy, docházojící z nitra Sicilie a Calabrie
uvádějí, že neobyčejné bouře způsobily ohromné sko-
dy. Velké statky byly zpustošeny a značný počet se
ských dvorců zničen. Stáda oveí jsou obklopena vo-
dou a dle všeho ztracena. Dle dosavadního odhadu
je 12 mrtvých a na 200 raněných. Jsou to skoro vý
hradně venkované, kteří byli na poli překvapení ne
pohedou. Vojsko a policejní oddíly odjíždějí s polra
vinami a obvazy na místo neštěstí.
Z Riposta, 19. listopadu. (K. k) Bouřem
jsou poškozeny silnice, vinohrady i za-
přeďevším Bulharem a teprve potom Slovanem,
sotva jasně pochopuje smysl svých slov. Bul-
harsko je příliš malá veličina, aby ze sebe dě-
lala střed všehomíra. Teprve sváže-li svůj osud
s osudem Slovanstva, bude moci počítati na uko-
jení svých četných tužeb. Pouze vzdá-li se s
úzké sobělibosti, může se naděti, že jeho ná
rodní tužby budou uskutečněny ve vší náplní
Právě zdravý národní egoismus musí Bulharsku
býti pobídkou, aby se spravovalo širokoslovan-
skými idcály, a nikoli míjivými zájmy minuty
Nechť je Bulharsko pamětlivo, že bez přízně
pomoci Ruska nedosáhne splnění ani nejmenš
ze svých tužeb. A jen na půdě společné
práce se vším jižním Slovanstv em
dosáhne uspokojení i svý ch zvlášt-
ních zájmů. Dosáhne jich spíše, než pod
praporem odrůzněného bulharského egoismu.
Prvý ministr Bulharska vyslovuje naději,
že národ, který Bulliarům dal svobodu, podá jim
ruku i nyní. Arciže podá, ale spodmín
kou, že Bulhaři nepostaví své do-
časné zájmy nad obecné blaho již-
ního Slovanstva, od něbož při konečném
súčtování záviseti bude i blaho samého Bul
harska.
Bulhar
Sicílie
Calabrie
Ří ma
Bulharsko
Rusko
11
article
Bulharsko může dobřo urovnati svá neda
rozumění s Tureckem. My prví se budeme ra
dovati z takového zakončení, posledních událostí
noboť budoucnost balkánských Slo
vanů v značné míře závisí od toh
jak budou rozřešeny slovansko-
turecké poměry. Avšak pevnota jich zá
visí též od toho, jaké podoby nabude bul
harsko-srbská otázka. Srbsko, zabez-
pečné z týlu, bude moci dáti rozhodný odpor ná-
rokům rakouským; ale kdyby se mu bylo bát
nepřátelského záskoku Bulharska, snadno by se
mohlo státi kořistí Rekousko-Uherska. Rakou-
sko, kdyby opanovalo Bosnu, Hercegovinu i Srb.
sko, stanulo by nad Bulharskem jako dábel nnd
hřišnou duší.
Toho-li si přeje Malinov, hlásaje krátko
zraký bulharský egoism?
Doba, kterou nyní Slovanstvo prožívá, je
významnější, než se zdá drobným národnim
pelitikům. Každý z různých slovanských států
může pro sebe získati něco, jen s podmín
kou, že se neoddělí od společnéh
slovanského díla. Politikové, kteří po-
staví v popředí společné slovansské dílo, mohou
spoléhati, že získají prospěch i svým národům
politikové, kteři toho nepochopují, uškodí slo
vanské věci a zároveň vyvolají blizké nebezpoč
pro sebe.
List končí: Nejsme jisti, že bulharští politi
kové, omámení lacinými úspěchy, které jim z-
bezpečili chytří rakouští diplomaté, pochopuji
tyto prosté pravdy, ale byli bychom rádi, kdyby
chom se mýlili.
Srb
Malinov
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Bosna
RekouskýUhersko
12
article
Vilém II. a jeho kancléř.
Aféra, která vrhla tak podivné světlo do
ústavního života německého a vzbudila udivení
ciziny i rozhorlení německého obyvatelstva proti
příliš expansivnímu a individuálnímu vystupování
císaře Viléma, stále zaměstnává tisk francouzský
i anglický. Rozmluva císařova s kaneléřem
kníželem Bülowem byla většinou anglických
listů přiznivě posuzována. O císaři plší mnobé
listy sympaticky, pro Bülowa našel pouze
»Standard« pár přívětivějších slov. »Times«
zabývá se německým konstitučním pro-
blémem, který není ještě rozřešen. Německý
lid touží po pevnějších zárukách, nožli jaké
obsahuje prohlášení císařovo ke kaneléři. Bu-
low vychází z krise s větší autoritou.
nežli jakou kdy měli Caprivi a Hohen
lohe i on sám.
»Standard« je u vytržení nad císařem
který prý nikdy nebyl větší nežl
dnes, kdy přenechává lidu část své osobní
moci. Císař měl však vliv na německý lid
zabránil, aby lid následkem hospodářského blaho
bytu nestal se vzpupným, vulgárním a rozma-
řilým a snad i zbabělým.
Též »Datly Grapbie« sympatisuje s císa
řem. Uznává, že císař často jednal nerozvážně
ale jeho jednání bylo vždy otevřené a počestné.
řízené jen touhou prospěti národu a říši. Lis
naproli tomu ostře kritisuje kaneléře Bülo wa
jehož dllem byly prý nejhorší pře-
hmaty německé politiky, zejmén
spor s Anglil a dobrodružství ma
hrady. V Giarre bylo spustošeno mno-
ho obydlí chudých lidí. Několik domi
hrozí sřícením, některé se j.ž sřítily
50 obyvatelů jest bez přístřeší. Dv
osoby byly zabity, 3 raněny. Škoda
Ripostu jest ještě větší, ježto se
tam sřitilo 20 domů. Dvě osoby byly
u smrceny. 150 obyvatelů našlo příštřeší ve ško-
lách. Zmizelo 20 člunů, na štěstí neobsazených.
Vilém
Bülow
Caprivi
Hohen
Lisa
13
article
= Nežtěstí v kotelně elektrovny. Z Berlí na
19. listopadu. (K. k)) V kolelně berlínské elektrovny
praskla včera roura. Ze šesli dělníků, kleří byli po
páleni v obličeji, na rukou a nohou, podlehli dva své-
mu zranění. Tři jsou raněni těžce, jeden lehice.
= Stařena uhořela. Z Vídně, 19. listopadu
V pensionátě v Hietzingu nalezena byla dnes 81lel
saukromnice Berta Eckersderfová ve svém pokoj
jako zuhelnatělá mrtvola. Vyšetřováním bylo zjiště-
no, že stařena rukou patrně svrhla svílilnu na noč
ním stolku stojíci, od níž vzňal se její šat. Protož
jí nebylo mežno volati o pomoc pro rychlé omámen
dýmem, uhořela.
= Tylová nákaza u pluku. Z Paříže, 19. listo
padu. (K. k.) Z Pont Mousson se sděluje, že u tam
ního dragounského pluku čís. 12 vypukla tyfová ná-
kaza. Přes 50 mužů již onemocnělo. Plukovník pr
navrhl, aby pluk byl přeložen do tábora v Cha-
lonsu.
— Atontát na konsula. Z Marseillu, 19. l
stopadu. (K. k.) Věera večer udál se silný výbuch pře
vchodem do domu, sousedicího s italským generálnín
konsulátem. Výbuchem byla roztříštěna vrata a způ-
soben oheň, který však byl rychle uhašen. Polici
má za to, že tento útok melinitovou patronou by
namířen proti italskému generálnímu konsulovi, kt-
rý obdržel v poslední době mnoho výhrůžnýcl
listů.
= Prine Radziwili odsouzen. Ze San Rema
19. listopadu. 28letý princ Leo Radziwill, jenž ne
dávno přejel svým automobilem 15letou, dívku
usmrtil ji, byl odsouzen na měsíc do vězení, ku po-
kutě 500 franků a náhradě rodičům v obnosu 5000
franků.
Eckersderfová
Radziwill
Vídeň
Paříž
Marseille
San Remo
Prine Radziwit
Pont Mousson
14
article
= Dvojnásobná vražda. Z Aradu se sděluje
Bohatý sedlák Petrovič, jenž zde má stálé bydliště
přebýval po několik dní s jedním čeledínem na svě
pustě nedaleko města. Když služka z městského bytu
Petrovičova přišla na pustu, nalezla pána a čeledina
zardosené na lůžku. Soudí se, že vraždu spách
muž, oděný četnickou uniformou.
rocké, jež byly zaviněny proti vůli císařově
»Nemůžeme se těšit z triumfu kaneléřova«
končí londýnský žurnál.
»Daily Telegraph« soudí, že kritika, vy
slovená proti eísaři, překročila všechny meze.
ale upřímné císařovo uznání veřejného mínění.
vzbudí příznivou reakci a jeb
prospěch.
Též francouzský tisk s radostí konstatuje
vyřízení německo-kaneléřské krise. Všeobecně
se uznává, že císař Vilém, podrobivší se poža-
davkům konstitualismu, nic neztratil, ale německý
lid získal.
»Le Journal« táže se, zdali císař nebude
chovati nevraživost proti kancléři
poněvadž musil kapitulovati, neb
zdali vše není nie nežli obratně zara n žo
vaná komedie. Všechny domněnky jsou
dovoleny.
»Petit Journal« prohlašuje, že císař upev
nil věc míru tím, že vyhověl nutnosti ob-
mezení své osobní moci.
»Petit Parisien« míní, že nejednalo se
o osud kaneléře Bülowa, ale především, zdal
se udrží osobní režim v Německu v dosavadní
strnulosti, aneb zdali se císař skloní před vůls
národa. Národní mínění z víítézil
nad osobní mocl.
Judet v »Eelairu« očekává, že nové r
formy budou brzo následovati v Německu
Vilém II. přestal býti absolutním
vládeem; bude konstitučním panovnikem
což znamená: kaneléř bude příště zodpovědným
říšskému sněmu, nikoliv cisaři.
Petrovič
Petrovičův
Vilém
Petit
Petit Parisien
Bülow
Vilém II
Arad
Německo
15
article
Podle »Gaulois« vzdal se císař práva, aby
mohl bez souhlasu svých mini str
vypověděti válku. Cisař nebude míti více
práva, mobilisovati armádu a shrnouti ji n
naše hranice, ale má moc učiniti válku ne
vyhnulelnou, podle orientace, kterou určí ně
mecká diplomacie. »Naše vláda, « praví » Gaulois«
musi tudíž pozorně sledovati vše, co se děje
v Německu. Vláda vl dnes, že má za sebou
souhlás všeho mínění, když háji právo Francie.
Socialistická »Humanité«: fakt rozmluv
cíeařovy s kaneléřem znamená málo vedle my
šlenky, která byla na tom zbudována. Miliony
lidu očekávají s největší touhou vítězství veřej
ného mínění nad autoritou. Když bude Německo
sproštěno osobní vlády, když bude vůle
lidu přímo říditi zahraniční poli-
tiku, bude možno brzo uskutečnit
úzké sblížení Francie s Německa
neboť oba národové si přejí mir.
Klerikální demonstrace ve francouzské kolonii.
Guvernér v Saint Pierre de Miguelon po-
tvrdil telegraficky francouzskému ministru osad,
že vypukly pouliční demonstrace ve prospěch
soukroiných škol, zřízených klerikály. Nepraví
se však nic ve zprávě, že manifestanti vztýčili
na paláci guvernérově americkou vlajku. Pře
domem soudce Siegfrieda, který odsoudil jed-
noho z učitelů soukromých škol ku peněžité
pokutě, došlo k velkým výtržnostem. Guverné
vyzval prý francouzskou vládu, aby vyslala do
Saint Plerre de Miguelon válečnou lod.
lve
Raisuli opět na obzoru.
Pověstný vůdce loupeživých Arabů Raisul
byl, jak se oznamuje z Fezu »Daily Telegraphu«
jmenován guvernérem všech kmenů mezi Tan
gerem a Kassr el Kebirem. Zavázal se zaplati
maghzenovi 40..000 liber šterl., z čehož 800
již zaplatil. V kmenech způsobila tato zpráva
veliké rozechvění a ozývají se jejich hrozby, ž
zmaří veškeré obchodnl spojen
mezi Tangerem, Kassr el Kebire
a Fezem.
Siegfried
Arab
Německo
Francie
Saint Pierre jít Miguelon
Saint Plerre jít Miguelon
Tanger
Daily Telegraph
16
article
Pařiž a Praha.
Pařiž a Praha.
Přátelské styky česko-francouzské, započaté sly
ky Sokolstva s francouzskými gymnasly a tak utě-
šeně i pravidelně se rozvíjející v posledních lelech
kejména pak sympatické projevy a návštěvy, vymě-
ňované čím dálo tím častěji mezi oběma městy, P
říží a Prahou a mezi jich zastupitelstvy, zavdaly pod
nět celé řadě vynikajících osob ze světa novinářského
uměleckého, municipálního a vědeckého ku projevu
jejich mínění o významu a podstatě styků česko-Iran
couzských, zvláště pak o užitečnosti přátelskéh
svazku mezi hlavním městem království českéhe a
sídlem civilisace a osvěty na březích Sckvany. Z
všech projevů, jež tvoří svrchovaně zajímavou a pre
nás tak významnou anketu, vysvítá zojměna, že
Francie právě častější výměnou osobních návštěv
vykonaných z přátelské sympatie a zdvořilosti mez
zastupitelstvy Paříže a Prahy, poznala šíře a hlou-
běji. Čechy a že přodstava pravá a jasná o českých
kulturních snahách a jejich významu národohospo-
dářském i politickém vnikla mohutným proudem do
širší veřejnosti francouzské přodevším prací kore
spondenční, styky, články, přednáškami, studic ni.
knihami a společenskou agilací těch, kdož byli účast
níky municipálních návštěv a kdož se svými přátol
a s colým okruhem svého vlivu a styku stali se př
svělčenými hlasateli našich českých myšlenek
tužeb
Z hlasů předních mužů Paříže a Francie, jež
ostatně — jak doufáme — budou vydány souborně
jako zajímavý doklad a jako návod, jakými cestam
dále dlužno se bráti, aby bylo dále k rozvoji přiva
děno dílo užilečné — zmiňujeme se v nejstručnějšín
výtahu na předním místě o obsáhlém a hlubokém
projovu slavného francouzského historika Ernesta
Ernest
Praha
Francie
Paříž
Čechy
17
article
Denisa, autora četných děl, dějinám naší vlast
zasvěcených, zejména monumentálního spisu „Če-
chy po bitvě na Bílé Hoře“. Slavný historik
mezi jiným praví: „Tážete se, kleré nepřátelské hla
sy ozývají se proti městské dohodě mezi Pařízí
Prahou? Deznávám, že jich neznám a ani nepochy
buji, že by se mohl projeviti odpor. .. tyto city př-
telské jsou neochvějně, poněvadž spočívají zároveř
i na společenství zájmů i na sympatii citů ... K vy
vrácení obvinění, jež odpůrci vaši vytrvale a zvláš
pilně šíří, nejlepším prostředkem a důkazem jsou zan
jen cesty. Po této stránce pravidelné sty
ky, jež vzmáhají se mezi městy Paříž
a Prahou, mohou míti jen výsledky vý-
tečné. Pobyt několikahodinový jest bohatší pouče
ním, než dlouhé četby: nic nevyrovná se bezprostřou
nímu slyku se skulečností... Nyní není možná říc
přesně, jaký pokrok následoval po každé cestě. T
kové včci se neodměřují a neodvažují. To však alo
spoň jest jisto, že penenáhlu učí se obě země vzájem
nému ocenění a větší úctě. . Na tomto díle sblížen
jež může býtí plody bohaté nejen pro Čechy a pe
Francii, nýbrž i pro veškeru Evropu, městská rade
Denisa
Bílá hoře
Paříž
Praha
Čechy
Francie
Evropa
Pařízet Praha
18
article
vezme podíl slavný a zásluhu si značnou získá, lu
ším, i o vlast i o budoucnost.“
Neméně významné a právě tak povzbuzující jsou
projevy p Louis L egera, člena Instilutu, p. L eo-
polda Emila Flourensa, bývalého ministr
zahraničních záležitostí, Adriena Vebera, po-
slance a býv. presidenia generální rady sekvanské
p. Anatola Leroy-Boaulieu, ředítele Sv
bodné školy věd politických v Paříži a slavného auto
ra díla „Říše carův a Rusově“, jenž v obšírnějším
zcela olevřeném projevu výslovně mezi jiným pravi
že „Styky a projevy přátelské mezi oběma městy
Paříží a Prahou, přispěly zajisté k tomu, že obrá
cena byla pozernost a sympatie francouzské veřej
nosti na hlavní měslo české a na český krásný
L eger
L eo
Flourensa
Veber
Leroy
Boaulieu
Rusův
Paříž
Praha
19
article
Ze znamenitých žurnalistů současné Francie pro
jevili svcje mínění Henri Rochefort, Ludo-
vic Nandeau, proslulý v poslední době svým
zpravodajstvím o válce rusko-japonské a nyní rele
rováním o poměrech srbských, Jean-Bernard
vydavatel vysoce zajímavých kronik „Život v Paříži“
a ředitel tiskové kanceláře „La Press-Associéc“,p
Maurice Dejcan, ředitel listu „La Petite Répu-
blique“, Régamey, zástupce „Petit Journalu“ a j
Charles Normand, architekt a jiní. Do ankety
byli pojati ovšem všichni ti, kdož stáli v čele dele-
zací, které zůčastnily se jménem Paříže návštěv
Praze a tc jscu zejména pp. Louis Dansse t, bý
valý president municipální rady, Ernest Gav, ny
nější syndik Paříže, Lamnué, viceprosident m-
nicipální rady pařížské a nynější prosident Paříže
p. Adolphe Chérioux, jenž v obšírném pro-
jevu svém dí:
„Projevy přátelství mezi Prahou a Paříží byly
blahodějné a šťastnými výsledky bohaté. Četní naš
krajané — a ten počel ještě se nekonečně zvýší
znají nyní vaši krásnou vlast a mohli úsudek si utvo-
řiti o duši obyvatelstva tak význačně sympatického.
Z celého souboru töchto literárních a politickýc
projevů jde na jevo, že sympatické projevy mezi Pra
hou a Paříží nejsou bez významu, nejsou nahodila
vydány, nýbrž že přinesly již ovoce kulturní a že ve
Fráncií a mezi Francouzi dosahují co nejvřelejšího
pochopení a přijeti,
Rochefort
Jean
Bernard
Mauric Dejcan
Petit
Normand
Danss
Gav
Chérioux
Francouz
Francie
Paříž
Praha
Lamnuý
Ludo
Le Press
Associéce
Le Petit Rép
21
article
K doplňovací užší volbě poslance na radu
říšskou za XI. volební okres Král. Vinohradů
doporučuje se pánům voličům za kandidátn
pan
JUDr. Ed. Koerner,
advokát a zemský poslanec v Praze-II. č. p. 653
Volba se koná dnes.
V PRAZE, dne 16. listopadu 1908.
Akční výbor národní strany
svobodomyslné.
Národní volební výbor občanů
vinohradských.
Král
JUDr
Ed
Koerner
Praha
výbor národní strana
22
article
K dnešní doplňovací volbě na Král
Vinohradech.
K dnešní doplňovací volbě na Král
Vinohradech.
Dnes koná se ve volebním okresu XI.
Král. Vinohradech do rady říšské volba užší
mezi kandidátem národní strany svobodomyslné
drem. E. Koernerem a kandidutem strany
národně-sociální. Konstatovali jsme hned den
po volbě první, že ncúspěch této volby způsoben
byl zvláště neúčasti voličstva — zůstaloť 40
voličstva doma — a vykládali jsme neúčasttu
jako výsledek rozmrzelosti našeho voličstva nad
bezúspěšnou politikou koaliční. Úspěch volby
užší záleží po našem soudě na tom, půjde-
zmíněné ono voličstvo k volbě čili nie: půjde-
k volbě, zajisté voliti bude kandidáta, kterého
i my jsme posud podporovali — dra. Koernera.
Král
E Koerner
Koerner
Vinohrady
Královský Vinohrady
23
article
Doporučujeme voličům, aby se vol by
zůčastnili a hlas svůj dru. Koerne-
rovi odevzdali. Činíme tak důsledně se
stanoviskem, které jsme po známých projevech
dra. Koernera zaujali již před volbou první;
činíme tak i z dalšího důvodu toho, že máme
bezpečné zprávy, že dr. Koerner dne 12. a 13.
t. m. v „Českém“ a „Národním klubu“ ve Vídn
rázně a neústupně hájil svoje a současně
haše stanovisko proti politice koaliční
že svým odporem platně přispěl k tomu, že ne-
došlo k nové nějaké neduživé koaliční kombi
naci. Víme také, že na utvoření přítomné peo
zatímní formace vládní nemá náš vinohradský
kandidát nižádného podílu
V úsilí, aby příšel do parlamentu muž poli
tického profilu, jaký má dr. Koerno., vidím
výkon plodnější, nežli v demonstrativní n-
účasi, která dopomohla k vítězství protikandi-
dátovi, o jehož osobnosti není politicky ničeh
více známo, než že je kandidátem strany n
rodně-sociální. Lidé dělají strany, ne strany lidi
Doporučujeme konečně kandidaturu dra
Koernera také vzhledem k udalostem z voleb
ního bojiště pamotného. Boj politický, boj vo-
lební má býti poctivý. V průběhu volební kam-
poně bylo zneuživáno s druhé strany tisku ve-
řejného a zvláště v samotný den prvé volby byl
voličstvo nepěkně oklamáno nepravdivou sen
sační zprávou, což jsme i my hned druhý den
po zásluze odsoudili. Máme tudíž za to, že volič
stvo, volíc dra. Koernera, bude zároveň pro-
testovati proti tomu, aby tak dost neutěšen
náš veřojný život nebyl ještě více otra
vován divokými boji s nekalými zbraněmi
Koerner
doktor
Koerno
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Plzeňský orgán nového ministra krajan
dra. Schreinera, „Pilsner Tagblatt“, zaleklse
jaksi, když v našem listě zahlédl cliché s podo-
biznou svého inspiratora, pána a velitele, v jeh.
vlastní oficíně zhotovené, i suaží se dojem,
který sám vyvolal, zmírniti otiskem karakteri
stiky Sehreinerovy z „Vossische Ztg.“ Jes
pravda, že text uvítání dra. Schreinera na stole
německého ministra krajana není v berlinském
listě ani z daleka tak infámní, jako pozdrav
„Pilsner Tagbl.“ a ostatní hlasy tuzemskýc
listů německých, z nichž „Bohemia“ velebila
jako obzvláštní kvalifikaci nového ministr
Němců jeho výtečné styky s říšsko-německým
arganisacemi. Nebyli jsme to tedy my, kdo „za
věsil Jeho Excelenci quisi quasi znak vlasti
zrádce“. Účel velkoněmeckých organisací, s ni
miž pěstuje pan ministr styky, na něž my ovšem
po léta již ukzujeme, jest známý a delegá
mnichovského odboru všeobecného německého
sehulvereinu na jedné z posledních valných hro-
mad „Böhmerwaldbundu“ malebně jej sice, ale
velmi přesně označil, když vybízel shromážděné
Schreinerovce i jich náčelníky, aby se zídllli pní
Schreiner
Jes
Němec
Vossische Ztg
Bohemia
Pilsner Tagblatt
Pilsner Tagblishing
25
article
kladem bavorských Velkoněmců a pilně prace-
vali k účelu přenešení pohraničných mezníků
do vnitř říše rakouské. To přijato v Taschkov
a Sohreinerově Bundu s jásotem a panu dru.
Schreinerovi, dnes c. k. ministru, ani nenapadlo
protestovati proti této propagandě. Nazývá-li or-
gán téhož pana ministra snahy tyto „vlastizrád-
nými“, trefil snad na hřebík, ale vyřkl sám t
slovo. Pan ministr dr. Schreiner ihned, jakmile
úřad svůj nastoupil, za svou nejpřednější po-
vinnost prohlásil vybudování těchto „ochranných
spolků německých“ a ohlásil dukonce, že za tím
účelem hodlá žádati zvýšení rozpočtu pro svůj
úřad. Pojímá tudíž výslovně do své agondy tylo
t. zv. ochranné spolky německé, o nichž stejně
jako o „Böhmerwaldbundu“ jest známo, že jsou
pouhými odvětnými spolky velkoněmeckých or-
ganiscí v říši německé, což dokumentováno
jest nejen pokladními výkazy, ale přilomností
říšsko-německých delegátů na každé valné hro-
madě i jich výroky, více méně blížícími se pře-
nášení hraničných mezníků z pověstné valné
hromady „Böhmerwaldbundu“. Když jsme my
u příležitosti prohlášení mánisterského programu
Schreinerova, který „quisi quasi“ znamená se-
státnění takovýchto ochranných spolků ně-
meckých, upozornili znova na tyto okolnosti.
vykonali jsme jenom svou povinnost ochráneů
jednoty a nedilnosti tohoto království; jedno-
myslnost cílů tuzemských trhačů této jednoty
a tuzemských i zahraničných přenášečů hranič-
ných jeho mezníků jest dávno prokázána jako
totožna.
Bunda
Schreiner
Schreinerův
26
article
— Utrpení našinců v uzavřeném přesahuje
meze i veškerého toho až dosud obvyklého bru-
talisování českých menšin němockými fanatiky.
O tom píše nám Čech, působící v obci v bezpro-
střední téměř blízkosti u Karl. Varů následující
„Jsem tu zaměstnán v obchodním závodě a již
několikráte učiněn byl pokus, aby mne Němci
odtud dostali, všechno přičinění bylo až dosu
marno. V místě bylo několik příslušníků česká
národnosti a dnes zbyli jsme tu jenom 3 či
Češi a útoky na nás neustávající nasvědčují, že
zdejší Němci nebudou míti dotud pokoje, dokud
i nás nevyštvou. Večer se nesmíme na
ulici ukázati, chceme-li zachovati
zdravé údy, němečtí násilníci při-
mo do oči nám vyhrožuji zbitím, do-
padnou-li někoho z nás Čechů za večera. Po-
slední stopy jazykové rovnoprávnosti na místní
dráze jachymovské byly z desek tratních vyhla-
zeny, rovněž na staničních návěštích černou
barvou zatřeny. Němci o jiném už nemluví, le
o pražských událostech, obyvatelstvo pražské
jinak nenazývají, než „Pöbel“ a nás jinak ne-
častují, než nadávkami. Ochrany nelze se dovo-
lati a pouhý pokus o to stíhají násilníci fanati-
ckým obořováním na pronásledovaného.““. Jiný
obrázek ze života české menšiny a sice v Mostě.
Čo
Karl
Němec
Čech
Čecho
Vary
Most
27
article
V těchto dnech šel Promenádní ulicí v Mostě do
svého domova starý dělník Matěj Kasl, svou
dobromyslností všady známý. Je to člověk, který
za svého života noublížil ani kuřetí. Když potkal
několik německých výrostků, počali naň pokři-
kovati „heil“. Dělník usmál se dobromyslně
odvětil: „Dobrý večer, mládenečkové...“. Vý-
restci však počali křičeti: „Das ist auch ein
čechischer Wenzel!“ Kasl nedal se však másti
a dobromyslně jim odpověděl: „Já nejsem
Wenzel, co vás to napadá, já jsem Mates!“ Ani
to nedořekl — a již jeden z německých ulič
níků udeřil jej prudce býkovcem, až stařee se
zapotácel a klesl k zemi. S rozbitou hlavou
odebral se na četnickou stanici, kde ho odbyli,
řkouce, aby si šel vyhledat svědky. Lékař ránu
mu zašil, obvázal a uznal jej za nesehopna ku
práci. Nemocenská pokladna však po vyličení
události podporu nemocenskou mu odmítla.
Kasl
Wenzel
Most
28
article
— Zprávy o zamýšleném spojení pokro-
kové strany s reorganisovanou lidovou stranou
na Moravě uvádí vůdčí orgán moravských po-
krokovců, olomoucký „Pozor“ na pravou míru.
ovšem velmi nejasně. Podle tohoto listu bězi
prý zatím jenom o projekt a teprve tehdy, až
by se základy ke společné straně položily, budo
se o celé záležitosti jednati definitivně. Zárodkem
k utvoření nové politické strany má býti se-
skupení českých pokrokových poslanců na
zemském sněmu. Ačkoli prý se nedá v zásadě
nie proti takovému projektu namítati, přece je-
nom prohlašuje jej list za příliš optimistický
na konec přímo prohlašuje, že by proti něja
kému spojování s lidovou stranou, třeba renr-
ganisovanou, musili vystoupiti pokrokoví lido
co nejrozhodněji . ..
— Křosťanští sociálové ohystaji vpád do
Čech? Němečtí pokrokovci i radikálové jsou
rozčileni: Kněží ve zněmčeném území dostali
prý od ústředního vedení strany křesťansko-soci.
ální ve Vídni tajný oběžník s výzvou, aby všude
organisovali stranu křesťansko-sociální za p-
moci občanských spolupracovníků. Generámní
štáb křesťansko-sociální prý zároveň ohlásil, ž
napne všecky své síly, by strannicky ovládl celou
německou část Čech; bude prý kandidovati ve
všech volebních skupinách i na sněm i na říš-
skou radu, a připravuje se na rozpuštění obou
těchto sborů zákonodárných. — Jestliže se ně-
mečtí pokrokovci, radikálové i lidovci takového
plánu křesťansko-sociálního bojí, jsou obavy ta-
kové dobře pochopitelny, neboť německý lid je
velmi nakloněn antisemitismu.
Morava
Čechy
Kněž
Vídeň
29
article
— 200 tisíc korun činí do konce měsíce
října delicit Ústřední Matice školské, který jest
uhraditi v posledních dvou měsících, aby „Ma-
tička“ naše dostáti mohla úkolům, které si byla
na rok 1908 vytkla. Kdyby částka tato v dobe
nejkratší uhražena nepyla, znamenalo by to
klesnutí ducha, jehož napjetí nesmí právě nyní
povoliti nepřátelskému úsilí, letos na nejvyšší
stupeň rozběsněnosti podnícenému, v domnění,
že poduří se udusiti život našich českých men-
šin. Ústřední Matice školská v této době kriti-
ckého stavu svých financí, aby důstojně vylknutý
sobě úkol, kterýž jest i úkolem a prospěchem
celého českého národa, mohla splniti, obrací se
na celou českou veřejnost, zejména na všechny
české peněžní ústavy pražské i venkovské, jako
jsou banky, spořitelny, záložny atd., s prosbou,
aby přispěly obětavě na české školství v uza-
vřeném území, když ne hřivnou, tedy aspoň
obolem a následovaly bojně vzácného příkladu
národní obětavosti slavné Občanské záložny
v Pardubicích, která denně skládá 1 K pra
Ústřední Matici školskou.
— Promoce. Pan PhC. Fr. Bílek, rodilý ze
Slaného, bude 21. t. m. o 115/4 hod. pol. na staro-
slavném vysokém učení Karlo Ferdinandově veřejně
doktorem filosofie prohlášen. — Pan JUC. Fran išek
Machek, místodrž, konceplní praktikant v Praze,
rodem z Josefova v Čechách, bude v sobotu dne 2l.
Phc
Bílek
JUC
Fran
Machek
Ma
Pardubice
Slaný
Praha
Josefov
Čechy
vysoký učený Karla Ferdinandov