ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7c318f10-7631-11dc-a790-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 78, person 81, org 5, work 4
1 masthead
Roěník XXXXVIlí.
2 masthead
V Praze, v pátek 20. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 320.
4 article
Ea ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v admlnislrai na nrěsle na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsí čtnt lta . . . . 7 K ve slislkách: 2 K so na měskke - Pešten: na měsje na trriia . . . . 9Ko s dvají zlsilkeu ss měe . . . K es
Praha
5 article Poplach na jihu.
Poplach na jihu. Šest neděl minule ode dne, kdy císař Fran tišek Josef manifestem k obyvatelstvu Bosny Hercegoviny vyllásil svou suverenitu a dědič nost habsburského rodu v obsazených zemích ale přes to, že obě delegace projevily souhlas s tímto vážným krokem v oboru mezinárodní politiky, situace zahraničná jest dnes stejnt nejasná, ba nejasnější, než byla dne 7. října Tránní řeč, kterou stařičký panovník nazejtr po annexi Bosny a Hercegoviny zahájil delegace připouštěla domnění, že přivtělení stalo se z souhlasu velmocí, které podepsaly berlínskou smlouvu. Toho domnění nebyli prosti ani čle nové rakouské delegace, kteří v prvé schůzi vý beru pro vnější věci mluvili o přivtělení jako o věci, smluvené s velmocemi. Ale toto domnění se rychle rozprchale, když ze všech konců Evropy počaly docházeti zprávy, že odvážný krok bar. Aehrenthala je překvapením pro ře- ditele vnější politiky signalarných velmocí a že o jejich předběžném souhlasu nemůže vůbee býti ani řeči. Největším překvapením byla annexe pro oba srbské státy na balkánském poloostrově a pro omladlé Turecko, z něhož vyšlo prvé vy zvání, aby byla svolána nová konference signa- tárných velmocí, která by zrevídovala berlín- skou smlouvu a poskytla postiženým sousedům dostatečné náhrady za jednostranné porušení traktátu.
Fran Josef manifest Bosna Hercegovina Bosna Hercegovina Evropa Turecko
6 article
Alo i naděje na brzké svolání evropské konference, o něž se u dvorů západoevropských horlivě zasazoval ruský ministr vnějších věcí Izvolský, klesly povážlivě, když nejprve veřejno mínění v Rusku a po něm i nejpřednější členové ruského parlamentu vystoupili rozhodně proti annexi, kdožto Rakousko bylo ochotno obeslaí konferenci jen s podmínkou, že nanexe bude předem uznána. Nejistota, dojde-li vůbec na konferenci, rozjitřila podrážděné mysli v Srbsku a na Černě Hoře tak, že jich vlády, aby vyho- věly volání lidu, byly nuceny učiniti všechna opalření pro případ války. Černá Hora ozbrojila své pohraničné obyvatelstvo, Srbsko kvapem se zásobuje válečným materiálem a zabezpečuje své hranice. Nepřihodilo se sice ani na srb- ských, ani na černohorských hranicích dosud nic takového, co by se mohlo vyhlásiti za poru šení míru, ale sám fakt, že malé sousední srb ské státy se hotoví pro všechen připad, přimě i Rakousko, aby sesílilo svou brannou moc v při vtělených zemích.
Rusko Rakousko Srbsko Černá Hora
7 article
TTalo okolnost, že velmoe rakouská jest nu cena sesílonou brannou mocí hájiti svých hrani proti mlým státečkům srbským, jest dosud je diný makavý účinek manifestu ze dne 7. řijn neboť jinak v anektovaných zemích nenastala změna pražádná. Poplašné zprávy, jež v posled nich dnech přišly od hranic černohorských srbských, ukázaly se aspoň z části opozděnými Srbské čety, připravené prý ke vpádu do Bosny a Novopazárska, vznikly hned po vyhlášení an nexe, nejsou tedy opatření nové; opatření černo horská jsou také pri staršího data. Ale není pr velmoc, jakou je Rakousko, nikterak povznáše jící, že jest nuceno utíkati se k zástupcům vel mocl u dvora bělehradského, aby v zájmu zabezpečení hranie ancktovaných zemí, zakro- čili u vlády srbské. Bělehradským diplomatům dáno vládou ubezpečení, že Srbsko na hranie vojsko neposílá a také neorganisuje nijakýeh čet, hotových vpadnouti do anektovaných zemí
Bosna Rakousko Srbsko
8 article
Bar. Aehreníhal může tedy býti zatím spo- kojen, že Rakousku se strany Srbska a podobné i se strany Černé Ilory válka nehrozí. Ovšen přílis hrdým na to asi nebude, že se mu podařilo vymoci, aby na jižních hranicích bylo na čas klidno. Bylo by klidněji bez annexe, klerá Ra- kousku nepřinesla ani pídě půdy, jíž by dříve už nedrželo, ani jediného práva, jehož by ne- bylo už po 30 let v okupovaných zemích vyko návalo, vyjma jedin, titul suveréna, za který však si znepřátelilo sousedy na jihu a pokazile dobrý poměr, v němž žilo s Ruskem a některými státy západními. A nad to annexí vrženo nové jablko sporu mezi oba členy soustáti habsbur- ského. Oběma parlamentům, vídeňskému i pešt- skému, podány předlohy o annexi, jichž třeti odstavec stanoví, že definitivná úprava poměru přivtělených zemi k mocnářství bude záviseti od usnesení obou parlamemů. Zatím jde jen o uznání annexe; hlavní věc, příští poměr Bosny a Hercegoviny k Rakousku a Uhersku, nocháva se nerozhodnuta.
Rakousko Srbsko Rusko Bosna Hercegovina Uhersko
9 article
Sama annexe nenarazí v parlamentech, po kud možno souditi z projevů různých politiků. na nepřekonatelné překážky. Ale neobejde se bez debaty, jež může vnésti mnoho zápalné látky do poměru obeu států. V rakouském parlamente jsou pro annexi zabezpečeny hlasy obou hlav- ních německých táborů vyjma radikály, kteř jsou proti jakémukoli rozmnožení slovanského živlu v mocnářství. Také většína slovanských poslanců bude pro annexi, proti níž se vyslov asi jediné skupiný pokrokové. Z těchto skupin očekáváme mimo to přímé a rozhodné prohlášení že annexé nesmí býti branou, kterouž by se do Bosny a IIorcegoviny valila ať germanisace nebo madarisace a že slib ústavního zřízení obou zem bude splněn měrou nejširší. Přáli bychom si abychom uslyšeli též, jak si rakouští zákono- dárci představují příští poměr zabraných zem ke státu rakouskému. V uherském parlamentě příznivé votum usnadní výklad Wokerlovy vlády, že Bosna je dávná součástka koruny sv. Štěpána, býval „pars subjecta“, která se po stoleté rozlue vrací do svazku říšského. Toto vládní prohlášení opraví však člonové chorvatské delegace, kteř připomenou uherskému sněmu, že uherští krá lové vykonávali v Bosně své panství jen jako králové chorvatští a že Bosna může býti při členěna ke koruně sv. Štopána jen jako sou- částka království chorvatského. Až budou předlohy v obou parlamentech přijaty, nastane pro zabrané země, předpoklá- daje tichý souhlas velmocí, provisorium, kter nemůže trvati déle, nož do přištího vyrovnán rakousko uherského, jež bude předcházeli nové vyrovnání uhersko-chorvatské. Do té doby je ovšem ještě daloko; ale Bosna a Hercegovin uvíznou jako Damoklův meč nad vzájemným poměrem obou států a nedopustí, aby se jimi nezabývaly bez přetržení.
Wokerlův Bosna Štěpán Damoklův Bosna Hercegovina
10 article
Politikové madarští zabývají se jimi už nyní. V „Hrvatské“, orgánu chorvatské stran; práva, čtli jsme onehdy, že v uherských politi ekých kruzích pracuje se už plán budoucího n vého zřízení celé monarchie. Plán tento zakládl. se na osobní unti mezi zeměmi, zastoupeným na říšské radě a korunou sv. Štěpána. Rakou ským národům má se poskytnouti federativn zřízení s ústředním parlamentem pro některé všem národům společné věci. V koruně sv. Ště pána zavedl by se však nový dualism mezi vlast ními Uhrami s jedné a zeměmi korúny chorvní ské, k níž by palřily Chorvatsko, Slavonie, Dal- macie, Bosna a Hercegovina, s druhé strany. Tento dualismus předpokládal by úplnou rovno právnost obou spolčených států, pro jichiz spo- lečné věci byl by zřízen druhý ústřodní parla- mont. Osnovatelé těchto plánů žádali by pr; na Chorvatech jedině, aby se ve prospčeh Uher vzdali práva na Rěku a postoupili Uhrám v vlastnictví dráhu, spojující Rěku s Uhrami „Hrvatska“ nesděluje, z ktorého pramene čer- pala své zprávy o maďarském plánu, který ve prospěch Uherska láme už předem ostří po- kusům o budoucí nějaký trialismus, ale zprávy ty nejsou nepravděpodobny. Jisto jest, že v Pešti už dochází trpělivost nad ničemným ř- děním bar. Raucha v Chorvatsku a počínají se opět navazovati nitky jakéhosi dorozumění s chorvatskou oposicí, neboť bez dorozumění s Chorvatskem rozřešení bosenské otázky ve neč prospěch Uher nebylo by možno. O nějakých rakouských plánech na uspořá dání příštího poměru zabraných zemí k oběma sttům habsburského mocnářství ničcho jsme dosud nečtli. A přece nobude možno odhlasovati annexi, nebudou-li si hlasující vědomi, co se má jednou se zabranými zeměmi počíti.
Štěpán Chorvat Rauch Uher Uhry Chorvatsko Slavonie Bosna a Hercegovina Hrvatsko Uhersko Pešť Dal
11 article Deputace českých rodičů ze Severních Čech ve Vídnl.
Deputace českých rodičů ze Severních Čech ve Vídnl. Z Vídně, 19 listopadu. Deputace záslupeů českýchh rodin ze severních Čech: pp. Zelt hamel z Teplic, Krňanský z Ústi n. L Hermann a Procházka z Duchcova Nosek z Biliny, byli dnes posl. Tomáškem uvedeni k ministerskému předsedovi barnnu Bienerthovi, ministru krajanovi dru. Žá- čkovi a správci ministerstva využóvání sekčnímu chefu ryt. Kaněrovi, kterým s těž o v al si na školské poměry v severníc Čechách a žádali za nápravu hr o- ných zlořádů, které ve všech skoro obel poněmčeného území po stránce školské panuji Depulace vylíčila roztrpčen všeho českého obyvatelstva v -se verních Čechách nad jednáním vůči ve- řejným soukromým českým školám a uvedla celou řadu rekursů v přípa- dech, kdy zemská školní rada vy ř- dila věc ve prospěch českých škol, ale rekursy zůstaly po celý rok ležeti za vlády dra Marcheta v zásuvkách ministerstva vyučování nevyřízeny Deputace poukázala na hrozné umistění škol zejména v Bilině, kde česká škola j e s umístěna ve stodole, na školu v Mostě, klerá jest umistěna vedle propadajících se domů a ukázala dále na tu okolnost, že v celé řadě českých menšinových škol jestjen polodenní vyučování a ž následkem neduslatečných mísiností stá- vají se školy ty pařeništěm nak ažli- vých nelmlolci.
Krňanský Hermann Procházka Nosek Tomášek Bienerth Kaněra Marchet Čechy Vídeň Teplice Duchcov Bilin Bilina Most
12 article
Deputace sdělila ministeům, že 29. t. m konati se budou ve všech dotyčných městech porady českých rodičů o tom, z dal má býti zahájena všeobecná stávka školnich dítek českých. Vůdce depulace posl. Tomášek vznesl dotaz na ministry, zdali tak rozumi se jubilejnímu heslu »Pro dítě«, když má být české dilě duševně ubíjeno a fysicky mrza čeno Pravil, že považuje právě za povinnos vlády úřadnické, aby tuto otázku vyří dila a odstranila tak pro budoucí parl mentní kabinet kámen úrazu. Žádal, a by by vypracován zákon o menšinovém školství a aby školství ve znémče- ném územi bylo odňato své vl ol národnostně zaujatých obecnícl zastupitel ste v. Ministr krajan dr. Žáček prohlá il, že co na něm jest, v této věci učiní, aby stížnosti byly příznivě vyřízeny a z věe ta mu leží stejně na srdei jako českým rodičům. Správce ministerstva vyučování, sekčn chef ryt. Kaněra, osvědčil — jak članové deputace se přesvědčili — do nejmanších po- drobností znalost v záležitostech menšinového školství českého a slibil, že v nejbli žš ministerské radě véc přednes a vynasnaží se, aby co nejdří v byla vyříze na. Mini-terský předseda bar. Bienerth pro- hlásil pak, že vyžádá si od správce ml nisterstva vyučování co nejdřive zprávu a že se r ovněž přičiní o vyřlzení této otázky.
Tomášek doktor Žáček Kaněra Bienerth Min
13 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Na neděli, jak jsme již ve včerejším po- ledním listě sdělili, svolána jest společná ministerská rada, jež zabývati se má poměry na Balkáně, především však otázkou obehodní smlouvy se Srbskem která do 1. ledna 1909 je v provisorní plat- nosti. Dalším bodem jednání bude otázka ru munské obchodní smlouvy a posléz protirakouského boykotového hnut v zemích balkánských, zejména v Turecku. Pokud situace se týče, soudí se v kruzích vojenských, že pravděpodobně během zimy do- jde na srbské a černohorské hranici k pů- kám, ale méně vážného rázu. Teprve na jate mhlo by prý dojíti k definitivnímu urovnání záležitosti na Balkáně. Společná akce velmoci a prohlášen srbského ministerského předsedy. Sp Z Bělehradu, 19 listopadu. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Včera večer vyslanci angli cký, italský, německý, ruský a francouzský uči- nili společné přátelské kroky u srbské vlády, aby v zájmu dobrých poměrů se sousedním mocnář- stvím odvolala srbské vojsko od hranic a za- kázala organisování dobrovolnických čet. Mini- sterský předseda prohlásil vyslancům, že není srbského vojska u hranie a že žádná četa ne- byla dosud zorganisována, že mezi tím sou sední vík neponechává klidu srbskému jehňátku M ni- sterský předseda celým seznamem přesvědčil vy- slance, jak se chovají sousední vojanské a státní úřady na srbské hranici vůči srbským občanům a úřadníkům. Před vyslanci mimu toho ležela jedna šavle, čapka dragounská a jeden důstojni- eý dalekohled, kleréž věci ziratila vojenská jizdní hlidka, když před srbskými venkovany lryskem uprehla ze srbského území nazpět do
Balkán Srbsko Turecko Bělehrad 19 listopad Min
14 article Bosny.
Bosny. Ofieiosní zpráva o intervenci vell mocí zní: Z Bělehradu, 19. listopadu. (K. k.) Včera večen podali zástupci Anglie, Italie. Ně mecka Ruska a Francie srbské vládě přátel sk rozklady, aby srbské vojsko bylo v zájmu dobrého p měru se sonsedním mocnářstvím od hranic od- voláno a aby zabránilo se případnému tvo- ření čet. Ministerský předseda prohlási! k zástnpcům velmocí, že na branicícl není žádné srbské vojsko a že neutvo- řily se vůbec žádné čety. Královská vláda bude i na dále vážně pečovati o to, aby zabráněno bylo tvoření se čel. Miisterský předseda upozornil při té příležilosli zároveň zástupce velmocí na to, že v posledni době porušily rakousko-uherské vojen- ské úřady několikráte srbské území apoukázal na opatření, jež učlnilo sou sední mocnářství beze všech důvod vůči soukromým a úřadním osobám, jakoži vůči srbskému státu samém u. Ministerský předseda podal záslupcům velmoei seznam různých těchto případů a před- ložil jim na důkaz porušení srbské h území tři části rakousko-nherské vojen- ské výzbroje, nalezené na srbské padě
Bosna Bělehrad Anglie Rusko Francie
15 article
V drobném pavuejit ranní číslo o sobě . . . za sh odpolední . . . par2u Ve flialkách na venkorš: raaní čislo. . . . . . . . 10b odpolední . . . . . . . . 4e Iaserá.v plali se hotově nupřed. Piečplacesí a inpesty přijiná zdnsinl- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nashásají se těk redskce. Uskirna a expedica „Národnica I. lstá“ Rukopisy se novracnjí.
Marlanský ulice
16 article
Ja to jizdeckou šavli s vyrytým ozna če- ním »t1. drageunský pluk«, důstojnický dalekohled a dále jízdeckou vojenskou čapku, vnížbylo napsáno jménoCernek. Výbor srbsko-černohorský, Sp. Z Bělehtadu, 19 listopadu. (Zvláštní telegr. »Nir. Lstů«.) Listy navrhuji, aby ku pro- spěchu srbské nacionální věcl a ho- tovosti válečné pro každý případ byl mezi Srbskem a Černou Horou zorganisován zvláštní výbor nebo delegace z ministrů, stát- níků a důstojníků, která by jeden rok roko- vala v Srbsku a druhý na Černé Hoře. Dnes pohřben za všeobecného účasten- ství slavný spisovatel Milan Mi! čevic. Chlácholení Černé Hory. Z Vídně, 19. lisi. padu. Zástupcové vlády anglické, italské, němeoké a ruské zakročí zejtra v C tyni tak, jak to učinili před tlm v Bělehradě, a by černohorská vláda zrušila vojeu- ská opatření proti Rakousku. Nový mohamedánský list. Ze Sarajava, 19. listopadu. (K. k.) Mosl imové, kleří se zůčastnili holdovací depulace, usnesli se, že založí nový mohamedánský list. Úkolem tohoto listu bude, aby hájil ryze mohamedánské zájmy a aby s ostatními frakcemi udržoval dobrý poměr. List tento bude prozatím vycházeti třikrát týdně. Od břehu Sávy. Srbštl rybáři, kteří v noci stihli od rakou- ského břehu do Bělebradu, přinesli zprávu, že Rakousko-Uhersko mezi Kupinovem a Zemunem nahromadilo vojsko, které jen čeká na rozkaz, aby přešlo na srbský břeh. Sáva na těch mi- stech je velmi úzká a mělká. Rybářům naři- zeno, aby se víekrát v ta místa neodvažovali. S Uinky na srbském břehu bylo pozoro- váno, že parník, jehož jméno bylo zastřeno rouškou, přívlekl šest vlečných lodi, plných pontonů, jež se nyní skládaji. Bulharsko půl miliardy franků platit nebude!
Milan 19 listopad Srbsko Černá Hora Černá hoře Vídeň Bělehrad Rakousko Sáva Bělebrad Uhersko Kupinov Bulharsko srbskýčernohorský
17 article
Turecký ministr veřejných slaveb, Nuradunian efendí, v rozmluvě s redaktorem „Jen-Gazely“ vy- slovil naději, že bulharsko-turecké konference po- vedou k cíli. Turecko naposled žádalo na Bulharsku půl mi- liandy franků za podskodnění“ a to: 1. za rumelský tribut, 2. za tribul severního Bulharska (určený sine berlínskou smlouvou, ale Bullarskem nikdy neuzná- vaný) a 3. za převzetí části tureckého dluhu. Nápadny byly dvě okolnosti; jedna, že Turecko při vyjednávání s původními bulharskými delegaty od posledních dvou požadavků upustilo a že později na ně znovu naléhalo, a druhá, že bulbarská vláda napřed ani o první podmínce ničeho slyšeti nechtěla (i vyjednávání s Tureckem v příčině východních drat se vzpírala) e že na konec přece jen do vyjednáván se pustila. Legika byla slabou na objasnění telo nedůslednosti. Dnes však se zdá, že nedůslednost byla předstírána. Slova tureckého ministra temu nasvěd- čují: Rekl: „Turecko zatím se spokojí jen s prvním požadavkem (tribulem za Riumelii) a druhě dva požadavky odkáže na řeše- ní koníerence velmocí.
Bullarsk Turecko Bulharsko
18 article
„Bulgarska Nezavisimost“ dobře věc postibuje. Po její rozumu v Cařihradě se našli dva, kteří si dobře razuměli a kteří si vzájemně pomáhali proli — svým doma! Vždyť Turecko samo pochyhuje, že vůbec na nějakou konferenci velmocí dojde a je přesvědčene, že ta, dojde-li na ni přece, poslední dvě podmínky Bulharsku neuloží. Turecko na těch podmln- kách stálo jenom k vůli své vnitřní pe- litice. Stejně ministří v Sofiji se kasali, že ani statinky za nezávislost Bulharska platit nebudou (ač věděli, že platit budou — slova dra, Stančeva) jen k vůli veřejnému mínění doma. Nyní obř sliany svedou to, v čem nepochodily, na neústupnos svého protivníka a pochlubí se, že přece v konferen- cích dobře „pazarily“ (smlouvaly) Nic by nás nepřekvapila zpráva, že bulharsko- turecká dohoda je věcí hotovou a že je předehrou konfederace všech držav na Balkáně!
Bulgarska Stančev Cařihrad Turecko Bulharsko Balkán
19 title
FEUILLETON.
20 title
Literatura.
21 article Našo knih v.
Našo knih v. * Dvanáci dní na moři Egejském. Popisuje dr Lad. Brtnický. V Iradci Králové, 1908. Str. 27 za 3 K. Po Nerudovi causoristická literaluru cestopisná hluboce upadla Následovníkům jeho buď chyběl vtip a slohový švih, buď nedostávato se všestranné sečtě- losti a vzácného vkusu, kterým zvěčnělý z hlubin vědění svého i cizího uměleckou rukou vybiral, čeho bylo nezbytně třeba k vyzdobení a ucelení jeho obra- zů. Soulad slova a myšlenky, vniknutí v podstatu pledmětu, svěžest barev, nahozených s nonchalanin geniálností, produševnění až plastické, vzácná bez vadná oekoncmika, omezení, mnohdy úplné pollačen subjektivního individualismu — jsou nedloceněné pednosti největšího našeho causeristy, Úpadek cestopisné literatury české trvá, cesl- pis je skutečnou popelkou našich knilikupeckých trhů knihy cestopisné se nekupují, nečlou, i výnikajíc spisovatelé, napsuli-li náhedou cestopisné dílo, ztěž- ka najdou najtladatele. Vydávati pak cestopisnou knihu vlastním nákladem a svěřiti prodej její komi- slonáři, který sklízí 40—50% krámské ceny, jes přímo podporovati lichvu.
Brtnická Iradce Králové doktor lada
22 article
A zatím, co český ceslopis hyne a zmírá, cesto pisná literatura anglická, francouzská, německá, ru ská rozvíjejl se netušenou intensitou a překvapujícín rozsahem. Vysoká intelektuální a živolní slla cesto pisu postavena nade vši pochybnost. Úpadek cesto pisu českého je zjev chorobný Prolo přítel literatury české dychtivě vítá každo cennou publikaci, klerá čelí nedostatku trpce pocito vanému. A k takovým spisům patří Brinického „Dva náci dní na moři Egejském“ Dr. Brtnický zúčastnil se 12denní okružní cesty po moři Egejském, kterou každoročně pořádá něme cký archaeologický úslav v Alhěnách pro profesor a studenty, aby poznali Řecko. Plavba taž na mai výjimky) omezuje se na ostrovy archaeologicky p mátné. (Aigina, Eubola, Andros. Dělos atd.) Každý skoto den navštíví se ostrov jiný (někdy i dva), o tedy pouť svrchovaně zajímavá. Brtnickému zželelo se krásy, již spatřil, proto, aby upomínka na ni ne zahynula, sepsal svě paměti v nalěji, „že pobaví, polěší srdce i fantasii a v mladé duši vzbudí trochu blahodárné touhy a snahy.
Brinický doktor Brtnická Řecko Aígina Eubola
23 article
Jak skromně a prostě! Brinický není ani stylista par excellence ani ce slopisec z povolání. Sloh jeho jest leckde těžký, zápo mýslenky se slovem nezřídka až trapný, řeč nevynik vždycky ryzosti (na úkor slovesa často užívá sub stantiva), tu a tam autor pohrdá i „brusem“. Mýli by se, kdo by očekával v jeho knize nádherná líčení hornat,ch ostrovů, malby zlatých východů a krva- vých západů na nesmírné pláni mořské, barvam hýrící, nebo snad dokonce hluboké vystižení krá a tajů věčně měnivého, podivuhodného moře Bilého (jak zovou je jižní Slované). Nic z toho. Krétskou Idu popisuje na př. takto: „Náš point d'attraction Ida, zdál se býti se svým sněžným vrcholem velmi blízko. Bylo nám pověděno cestou, že jeho sníh ple trvá celě lěto“. A dost! Západ slunce na ostrově Pat mu, na nějž upomínka „cennější jest nad velký po klad“, zabírá — čtyři řádky .. Dr. Brinický je klassický filolog v nejušlechli lejším toho slova smyslu, duše jeho žije ohněm dol antických, srdce jeho vzrušuje každá stopa zanikléh života hellenského. Marně se přemáhá, pod sucho- párem slov doutnají jiskry starýchi elektrisujících veršů, teplé balsamické vánky opojují duši vůn- poesie homerovské, na oblacích zlaústých vznášej se postavy bobolýrské, zvolna plují průvody slavnosl- ní a letí ořově váleční. Tu jest Brtnický ve své říši zde sluší hledati těžiště jeho knihy. P'ochybují, z podaří se komu prostředky tak prostými, průhled nými vykouziiti illusi dávného živola antického jak
Bilý Slovan Ida doktor Brinický Brtnická zlatý východ a krvvýchod západ attraction Ida
24 article
Brtnickému. Čiouce na př. histořil ostrova Dělu, aa vživáme se v minulost líčenou, cilíme, trplme, radu- jeme se s Dělany, zapomínajíce přilomnosti. A tal rada obrazů zdařilých! S jiným účastenstvím pohli- žíme potom k oněm výspám neúrodným, skalnatým kamenitým ostrovům, podál nichž unáší nás loď, ně co duševního žáru spisovatelova září z našeho oka Tak prostě, průhledně zpracovati látku těžkou, pře obsáhlou dovede jen hluboký učenec a tím Brinický jest. Kriticism jeho je střízkivý, autorita mu neimpo- nuje. S Dörpíeldem leckde jen si pohrává a jemným střelhbitými ripostami odráží honosivé jeho scky Dörpfeldovy názory o starořeckém divadle uvádí n bez pochybností, a to právem. Otázku bez dokonalo znalosti antické architektury nelze lešiti a architek- tura je právě Dorpřeldovou slabinou! Jiný badate český (architekt Václav Sejk) knihou již holov u dokáže, že Dörpleld se mýli. A při všech těch přednoslech Brinický je duši čka česká, skromná, upřímná. Humor jeho někdy lélá o jedné peruti, vtip chodí o berle, šípy jeho na- razivše na melu nezřídka se odrážejí a otupeným hrotem zasahují sama střelce. Ale ta veselost je sa- morostlá, výstřelek vnitřní bujnosti duševní, úsměv kterým se csměliti má nesmělý. Takový byl slarý přítel můj před 20 lety a nezměnil se. Tisknu-li mu v duchu vroucně ruku, lisknu ji v přesvědčení, ž plně splnil, co sliboval. Knihu jeho lze jenom dopo- ručiti: pobaví, potěší srdce i fanta sii vzbudí v duši blahodárné touhy a sna- hy. Jediného jest si přáti: vyjde-li ve druhěm vydání (a toho zasluhuje), aby vyzdobena byla vhodnými illustracemi Karel Drož.
Dělana Dörpfeldův Sejk Dörpleld Drož
25 article Vídeňský národní kalendář 1909. Nakladute
Vídeňský národní kalendář 1909. Nakladute J. Otto ve Vídni 1., Gluckgasse 3. Cena 1 K Čtvrtý ročník lidové této publikace, pořádan pěčí Národní rady Čechů dolnorakouských, redake Osvětového svazu téže země, vykazuje po stráno obsahové zjevný pokrok a také čásť obrazová na mnoze svědčí o pečlivém výběru Textové behatstv beletristické rozmnoženo je o celou řadu informač ních článků i praktických rozprav, kleré zvlášť nuln vitat s povdčkem Pro příště bylo by však žádoucno, aby též poe tirké stránce „Kalendáře“ věnováno bylo více pozor nosti a také v prose aby upuštěno bylo od pouhýcl knižních otisků, v prvé řadě tam, kde by se nejspise mohl očekával přispěvek původní (Machar). Jen tímt způsobem bude možno z Vídeňského národního k- lendáře učiniti záhy publikaci, která nejen bude vi fanou českým krubům rakouskč metropole, ale jež i před ostatním slovanským svělem bude naše písem nictví representovati ne-li důstojně, tož alespoň uspo- kojivě O. M. Vyskočil.
Otta Čecho Machar O M Vyskočil Vídeň Gluckgass národní kalendář 1909 redake osvětový svaz týž země
26 article
* Franlišek Taufer: Kvěly. Verše. Knihov ny mladých autorů, pořádané J. T. Veselým. sv. v Je zajímavo pozorovat, jak nejmladší generoe snaží se v poslední době navázati svým kvasícím uměním literární styky s předáky umělecké obce lee dovadesátých. Cítí se již zajisté velmi silné nulnost překlenouti onu zející propast mezi generací, jež pře- šla a tou, která nadchází. A snad proto jen v nových básnických knihá nacházíme tolik vlivů a tolik ohlasů. P. F. Taufer náleží k těm, kteří svými kniham charakterisují celé tolo hnutí vyrovnávací. Jeho vloh básnícká, o níž není sporu, vykazuje dosud příliš četné reminiscence z čelby veršů Hlaváčkových, Karáska, Sovových a V. Dyka. Z mladších pak při- klání se zvlášť k K. Teichmannovi, jehož nedoceněná „Metamorfosy“ měly na básníka „Květů“ nepopíratel- ný vliv. Sloka- „Člověk, milenec země, se zase navracím, spočívat v jejím náručí chci nocí, dnem, a zraky svoje v lajemství a krásu údů jejich chracím chci duši naplniti vůní lesů jejích a zasnit jejim snem —' ,
Franlišek Taufer Květ P F Taufer Hlaváčkův Karásek Sovův V Dyk K Teichmann
27 article
či báseň „Jak cblak“ jsou zřetelným toho důkazen i při své, místy nejasné stylisaci. Ale i za těchto vad p. Taufrovy knihy, k nimž přistupuje ještě nepřesnos rýmů a nejistota rhytmická, básně jelie jsou přece jen určitým slibem do budoucnosti. Originální symbelika. novost obrazů a zdravý smysl pro silné a hluboké pointy přesvědčují mne o básnické vloze, která ma všechny podmínky ke zdárnému příštímu rozvoji A co zvlášť mile v knize p. Taufera dojímá, je oprav dová radost ze života, který, „aě nutí často duši za bolel“, je přece jen krásný, dýchá, zhne a pádí, řeže konejší a líbá, chvěje se a voní. Toto upřímné, knize několikrál opětované doznání, tak vzácná u mlad. spisovatelů je mi též nejlepší zárukou básni cké budoucnesti p. F. Taufer. Vzpomínám bezděky na střední sloku v jeh básní: „Tož přece „Hoj, mládi? Ať hlas tvůj zalelí na všechny stranyl Hoj, mládí! Čas k pozdravům nového dne je vvrchovaný Zní jako připitek bohům živola a zdravé vášně Kéž nevyzní na plano a marnou touhou! O. M Vyskořil.
Taufrův Taufer F Taufer O M Vyskořil
28 article
* M. Areybašev: Dvě novelly: Jitřní s li ny. — IIrůza. (Přel. J. Stenhart. — Knihy dobrých autorů sv. XLII.) Nákl. K. Neumannové. Cen 1.50 kor. Po Lecnidu Andrejevu, kterému tato sbírka ote- vřela cestu k českému čtenářstvu překladem „Čer veného smíchu“ (nyní vycházejí nové překlady: ve Sv. kn. Rozum vedle starších Tří povídek a ve sb „Z cizích literafur“ nákl. Máje. Povídka o sedmi oběžených) — dnes dostává se nám v Knihách do- brých autorů ukázky z M. Arcybaševa, dosud měně známého, který teprve nedávno rozvlnil literární ve- řejnost vůbec svým románem „Sanin“. Romnán s mnohých stran byl odtnitnut jako apolheosa ru ského „nadlověka, erolika-esthěta“ a v poslední zi- plavě erolické literatury ruské nabyl dokonce pečeli pornografické (tak vystupuje německý překlad — sexuclle Revolution in Russland — je v tom i kus uštěpačnosti — in Russland „verboten“). Oprav- dový význam románu jako uměleckého díla zůstává zatím stranou. U nás podobné romány nejsou již ovšem žádnou „revoluci“, takže soudili bychom klid něji a snad i — přisněji. Takový typ, byť skutečný jest totiž vždy přec jen předmětem uměleckých vý tverů pouze v určitém jich okruhu. U nás takovou literaturu nazývají literárním gourmand- stvím. Tato literatura má své oprávnění jen do jistě míry, pokud v ní totiž účel umělecký neustupuje prá- vě pouhému postrannímu a neumělecnému chtění byť jen „literárního gourmandství“! U širšího čte nářstva ke čtení gourmandskému je aspoň antipatie zřejmě z toho důvodu, že čtenář hledá pouze krásna.
M Areybašev J Stenhart K Neumannová Andrejev Mája M Arcybašev kora
29 article
gourmand často jen zvláštnosli, v nedostatku vkusu, jejž si neprávem osobuje. Připomínáme t proto, že i Knihy dobrých autorů jsou pokládány z čelbu gourmandskou, s čímž nelze souhlasiti. Snad ten či onen svazek má podobnou příchuť, ale o celku se to říci nedá a nedá se to tíci ani o plekladu z Ar- cybaševa. Arcybašev umělecky kotví ovšem úplně v naturalismu, který v ruské literatuře je značným poklesnutím od staršího realismu, ale tento natura- lismus právě svou životností vzdoruje alespoň (iv Aroybaševoví) jednostrannostem, dnes obvyklým. —
Arcybašev Ara
30 article
Novella „Jitřní stíny“ líčí osud dvou ruských dívek sludentek lékařství, a nichž Liza Čumaková není sice speciálně ruská svým osudem, ale je ruská svou po- vahou a okolnostmi. Nejde tu totiž o ženu-lékařku, nýbrž o inteligentní a plně ruskou dívku, která však jindy a jinde nebyla by volila tuto dráhu, pro niž neměla vloh a jíž používala jen k nejasné ce- stě idcové, na niž však rovněž vlastně nepatřila. Že se vše tak stalo a proč se tak v Rusku děje, to je právě problém ruského autora. Družka Lízina, líčená s nemenší životností, je typ ruské židovky. sice náruživé, sobecky nespokojené, toužící vynik- nouti, ale neskonale ubohé a bídné. Studenti nejsou tak jusni, mnoho je tu jen napověděno ze všcho vychází nešťastné terroristické spiknutí jako východ ze zmajků duševních a — „rozkoš hoje“. (Pouze Ně- zmanov a dříve zemřelý Páša Afanasjev činí výjim- ku) Autor nazval povídku „Jitřními stíny“. Jest oláz- ka, jsou-li to stíny jitřní s červánky, jsou-li v Rtusku dále než u nás, kde mládež není v takové nulnosti po lobných procesův, ale je z veliké části mimo ve- škeré „procosy“ vůbec. To ovšem není ani tak pro- blémem uměleckým, jako právě společenským. Druhá povídka je tendenčněji zbarvena: líčí ukrut- nosti lidí stávajícího pořádku a protest proli po- gromu (přirozeně nikoli černých sotní) a proto udu- šeného salvami vojska. V. S.
Čumaková Lízin Páša Afanasjev Novella Rusko
31 article
Bibliografie. * Katalon českých a slovenských časopisů je hož vydání vodjal se Spolek českoslov. knihkupe- ckých účetních, vyjde již v lednu 1909. Jelikož ná týž poskyínouti úplný obraz dnešního ohromného rozvoie našeho časopisectva, je žádoucna součinnost všech, kdož mají na vydání jeho zájem. Obrací se proto znovu vydavatelstvo na všechny povolané činitele, zejména pp. vydavatele i redaktory časopisů, aby pokud možno obratem lask. oznámili: titul listu (a příloh), ročník, místo, redaktora, majitele, vyda- vatele, uskaře, kdy vychází list, formát a cenu (i jed- notl. čísla), aneb po nejnovějším čísle k red. účelům poslali. Veškeré zásilky přijírá p. Karel Nosovsk, knihk. účelní v Praze-II., 1909. * Za chlebem. Obraz ze živola o dvou jedná ních. Napsal Frant. Heran. V komisi nakl. družstva „Máj“ v Praze. — František Prachař: Kvadratnra kruhu. Nákladem vlastním. Tiskem J. Císaře v Plzni — Jak oslavíme stolatou památku Rukopisu králo- dvorského a zelenohorského? Úvaha o pravé povaze básní rukepisných. Napsal prof. Josef Oščádal. Nákladem vlastním. — Sněmovní volby roku 1908. S mapou Em. Čapka volebních okresů venkovských i městských. Sestavil J. Dřevohostický. Nákl dra. Ant. Hajna a spol. v Praze — V. J. Klofšč: Armáda a český národ. (Vojenské řeči na říšské radě a v delegačích r. 1908.) Nákl. dra. Ant. Hajna a spol. v Praze. — Dr. K. Kolman: L. N. Tolstoj, jeho zi-
Nosovsk František Heran Prachař Kvadratnr J Císař profesor Oščádal em Hajn Klofšč K Kolman L N Tolstoj Praha Plzeň II