1
masthead
Roěník XXXXVIlí.
2
masthead
V Praze, v pátek 20. listopadu 1908.
Praha
4
article
Ea ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v admlnislrai
na nrěsle
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsí
čtnt lta . . . . 7 K
ve slislkách: 2 K so
na měskke -
Pešten:
na měsje
na trriia . . . . 9Ko
s dvají zlsilkeu
ss měe
. . . K es
Praha
5
article
Poplach na jihu.
Poplach na jihu.
Šest neděl minule ode dne, kdy císař Fran
tišek Josef manifestem k obyvatelstvu Bosny
Hercegoviny vyllásil svou suverenitu a dědič
nost habsburského rodu v obsazených zemích
ale přes to, že obě delegace projevily souhlas
s tímto vážným krokem v oboru mezinárodní
politiky, situace zahraničná jest dnes stejnt
nejasná, ba nejasnější, než byla dne 7. října
Tránní řeč, kterou stařičký panovník nazejtr
po annexi Bosny a Hercegoviny zahájil delegace
připouštěla domnění, že přivtělení stalo se z
souhlasu velmocí, které podepsaly berlínskou
smlouvu. Toho domnění nebyli prosti ani čle
nové rakouské delegace, kteří v prvé schůzi vý
beru pro vnější věci mluvili o přivtělení jako
o věci, smluvené s velmocemi. Ale toto domnění
se rychle rozprchale, když ze všech konců
Evropy počaly docházeti zprávy, že odvážný
krok bar. Aehrenthala je překvapením pro ře-
ditele vnější politiky signalarných velmocí a že
o jejich předběžném souhlasu nemůže vůbee
býti ani řeči. Největším překvapením byla annexe
pro oba srbské státy na balkánském poloostrově
a pro omladlé Turecko, z něhož vyšlo prvé vy
zvání, aby byla svolána nová konference signa-
tárných velmocí, která by zrevídovala berlín-
skou smlouvu a poskytla postiženým sousedům
dostatečné náhrady za jednostranné porušení
traktátu.
Fran
Josef manifest
Bosna Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Evropa
Turecko
6
article
Alo i naděje na brzké svolání evropské
konference, o něž se u dvorů západoevropských
horlivě zasazoval ruský ministr vnějších věcí
Izvolský, klesly povážlivě, když nejprve veřejno
mínění v Rusku a po něm i nejpřednější členové
ruského parlamentu vystoupili rozhodně proti
annexi, kdožto Rakousko bylo ochotno obeslaí
konferenci jen s podmínkou, že nanexe bude
předem uznána. Nejistota, dojde-li vůbec na
konferenci, rozjitřila podrážděné mysli v Srbsku
a na Černě Hoře tak, že jich vlády, aby vyho-
věly volání lidu, byly nuceny učiniti všechna
opalření pro případ války. Černá Hora ozbrojila
své pohraničné obyvatelstvo, Srbsko kvapem se
zásobuje válečným materiálem a zabezpečuje
své hranice. Nepřihodilo se sice ani na srb-
ských, ani na černohorských hranicích dosud
nic takového, co by se mohlo vyhlásiti za poru
šení míru, ale sám fakt, že malé sousední srb
ské státy se hotoví pro všechen připad, přimě
i Rakousko, aby sesílilo svou brannou moc v při
vtělených zemích.
Rusko
Rakousko
Srbsko
Černá Hora
7
article
TTalo okolnost, že velmoe rakouská jest nu
cena sesílonou brannou mocí hájiti svých hrani
proti mlým státečkům srbským, jest dosud je
diný makavý účinek manifestu ze dne 7. řijn
neboť jinak v anektovaných zemích nenastala
změna pražádná. Poplašné zprávy, jež v posled
nich dnech přišly od hranic černohorských
srbských, ukázaly se aspoň z části opozděnými
Srbské čety, připravené prý ke vpádu do Bosny
a Novopazárska, vznikly hned po vyhlášení an
nexe, nejsou tedy opatření nové; opatření černo
horská jsou také pri staršího data. Ale není pr
velmoc, jakou je Rakousko, nikterak povznáše
jící, že jest nuceno utíkati se k zástupcům vel
mocl u dvora bělehradského, aby v zájmu
zabezpečení hranie ancktovaných zemí, zakro-
čili u vlády srbské. Bělehradským diplomatům
dáno vládou ubezpečení, že Srbsko na hranie
vojsko neposílá a také neorganisuje nijakýeh
čet, hotových vpadnouti do anektovaných zemí
Bosna
Rakousko
Srbsko
8
article
Bar. Aehreníhal může tedy býti zatím spo-
kojen, že Rakousku se strany Srbska a podobné
i se strany Černé Ilory válka nehrozí. Ovšen
přílis hrdým na to asi nebude, že se mu podařilo
vymoci, aby na jižních hranicích bylo na čas
klidno. Bylo by klidněji bez annexe, klerá Ra-
kousku nepřinesla ani pídě půdy, jíž by dříve
už nedrželo, ani jediného práva, jehož by ne-
bylo už po 30 let v okupovaných zemích vyko
návalo, vyjma jedin, titul suveréna, za který
však si znepřátelilo sousedy na jihu a pokazile
dobrý poměr, v němž žilo s Ruskem a některými
státy západními. A nad to annexí vrženo nové
jablko sporu mezi oba členy soustáti habsbur-
ského.
Oběma parlamentům, vídeňskému i pešt-
skému, podány předlohy o annexi, jichž třeti
odstavec stanoví, že definitivná úprava poměru
přivtělených zemi k mocnářství bude záviseti
od usnesení obou parlamemů. Zatím jde jen
o uznání annexe; hlavní věc, příští poměr Bosny
a Hercegoviny k Rakousku a Uhersku, nocháva
se nerozhodnuta.
Rakousko
Srbsko
Rusko
Bosna
Hercegovina
Uhersko
9
article
Sama annexe nenarazí v parlamentech, po
kud možno souditi z projevů různých politiků.
na nepřekonatelné překážky. Ale neobejde se
bez debaty, jež může vnésti mnoho zápalné látky
do poměru obeu států. V rakouském parlamente
jsou pro annexi zabezpečeny hlasy obou hlav-
ních německých táborů vyjma radikály, kteř
jsou proti jakémukoli rozmnožení slovanského
živlu v mocnářství. Také většína slovanských
poslanců bude pro annexi, proti níž se vyslov
asi jediné skupiný pokrokové. Z těchto skupin
očekáváme mimo to přímé a rozhodné prohlášení
že annexé nesmí býti branou, kterouž by se do
Bosny a IIorcegoviny valila ať germanisace nebo
madarisace a že slib ústavního zřízení obou zem
bude splněn měrou nejširší. Přáli bychom si
abychom uslyšeli též, jak si rakouští zákono-
dárci představují příští poměr zabraných zem
ke státu rakouskému.
V uherském parlamentě příznivé votum
usnadní výklad Wokerlovy vlády, že Bosna je
dávná součástka koruny sv. Štěpána, býval
„pars subjecta“, která se po stoleté rozlue
vrací do svazku říšského. Toto vládní prohlášení
opraví však člonové chorvatské delegace, kteř
připomenou uherskému sněmu, že uherští krá
lové vykonávali v Bosně své panství jen jako
králové chorvatští a že Bosna může býti při
členěna ke koruně sv. Štopána jen jako sou-
částka království chorvatského.
Až budou předlohy v obou parlamentech
přijaty, nastane pro zabrané země, předpoklá-
daje tichý souhlas velmocí, provisorium, kter
nemůže trvati déle, nož do přištího vyrovnán
rakousko uherského, jež bude předcházeli nové
vyrovnání uhersko-chorvatské. Do té doby je
ovšem ještě daloko; ale Bosna a Hercegovin
uvíznou jako Damoklův meč nad vzájemným
poměrem obou států a nedopustí, aby se jimi
nezabývaly bez přetržení.
Wokerlův
Bosna
Štěpán
Damoklův
Bosna
Hercegovina
10
article
Politikové madarští zabývají se jimi už
nyní. V „Hrvatské“, orgánu chorvatské stran;
práva, čtli jsme onehdy, že v uherských politi
ekých kruzích pracuje se už plán budoucího n
vého zřízení celé monarchie. Plán tento zakládl.
se na osobní unti mezi zeměmi, zastoupeným
na říšské radě a korunou sv. Štěpána. Rakou
ským národům má se poskytnouti federativn
zřízení s ústředním parlamentem pro některé
všem národům společné věci. V koruně sv. Ště
pána zavedl by se však nový dualism mezi vlast
ními Uhrami s jedné a zeměmi korúny chorvní
ské, k níž by palřily Chorvatsko, Slavonie, Dal-
macie, Bosna a Hercegovina, s druhé strany.
Tento dualismus předpokládal by úplnou rovno
právnost obou spolčených států, pro jichiz spo-
lečné věci byl by zřízen druhý ústřodní parla-
mont. Osnovatelé těchto plánů žádali by pr; na
Chorvatech jedině, aby se ve prospčeh Uher
vzdali práva na Rěku a postoupili Uhrám v
vlastnictví dráhu, spojující Rěku s Uhrami
„Hrvatska“ nesděluje, z ktorého pramene čer-
pala své zprávy o maďarském plánu, který ve
prospěch Uherska láme už předem ostří po-
kusům o budoucí nějaký trialismus, ale zprávy
ty nejsou nepravděpodobny. Jisto jest, že
v Pešti už dochází trpělivost nad ničemným ř-
děním bar. Raucha v Chorvatsku a počínají se
opět navazovati nitky jakéhosi dorozumění
s chorvatskou oposicí, neboť bez dorozumění
s Chorvatskem rozřešení bosenské otázky ve
neč
prospěch Uher nebylo by možno.
O nějakých rakouských plánech na uspořá
dání příštího poměru zabraných zemí k oběma
sttům habsburského mocnářství ničcho jsme
dosud nečtli. A přece nobude možno odhlasovati
annexi, nebudou-li si hlasující vědomi, co se
má jednou se zabranými zeměmi počíti.
Štěpán
Chorvat
Rauch
Uher
Uhry
Chorvatsko
Slavonie
Bosna a Hercegovina
Hrvatsko
Uhersko
Pešť
Dal
11
article
Deputace českých rodičů ze
Severních Čech ve Vídnl.
Deputace českých rodičů ze
Severních Čech ve Vídnl.
Z Vídně, 19 listopadu. Deputace záslupeů
českýchh rodin ze severních Čech: pp. Zelt
hamel z Teplic, Krňanský z Ústi n. L
Hermann a Procházka z Duchcova
Nosek z Biliny, byli dnes posl. Tomáškem
uvedeni k ministerskému předsedovi barnnu
Bienerthovi, ministru krajanovi dru. Žá-
čkovi a správci ministerstva využóvání sekčnímu
chefu ryt. Kaněrovi, kterým s těž o v al
si na školské poměry v severníc
Čechách a žádali za nápravu hr o-
ných zlořádů, které ve všech skoro obel
poněmčeného území po stránce školské panuji
Depulace vylíčila roztrpčen
všeho českého obyvatelstva v -se
verních Čechách nad jednáním vůči ve-
řejným soukromým českým školám
a uvedla celou řadu rekursů v přípa-
dech, kdy zemská školní rada vy ř-
dila věc ve prospěch českých škol,
ale rekursy zůstaly po celý rok ležeti
za vlády dra Marcheta v zásuvkách
ministerstva vyučování nevyřízeny
Deputace poukázala na hrozné umistění škol
zejména v Bilině, kde česká škola j e s
umístěna ve stodole, na školu v Mostě,
klerá jest umistěna vedle propadajících
se domů a ukázala dále na tu okolnost, že
v celé řadě českých menšinových
škol jestjen polodenní vyučování a ž
následkem neduslatečných mísiností stá-
vají se školy ty pařeništěm nak ažli-
vých nelmlolci.
Krňanský
Hermann
Procházka
Nosek
Tomášek
Bienerth
Kaněra
Marchet
Čechy
Vídeň
Teplice
Duchcov
Bilin
Bilina
Most
12
article
Deputace sdělila ministeům, že 29. t. m
konati se budou ve všech dotyčných městech
porady českých rodičů o tom, z dal
má býti zahájena všeobecná stávka
školnich dítek českých.
Vůdce depulace posl. Tomášek vznesl
dotaz na ministry, zdali tak rozumi se
jubilejnímu heslu »Pro dítě«, když má být
české dilě duševně ubíjeno a fysicky mrza čeno
Pravil, že považuje právě za povinnos
vlády úřadnické, aby tuto otázku vyří
dila a odstranila tak pro budoucí parl
mentní kabinet kámen úrazu. Žádal, a by by
vypracován zákon o menšinovém
školství a aby školství ve znémče-
ném územi bylo odňato své vl ol
národnostně zaujatých obecnícl
zastupitel ste v.
Ministr krajan dr. Žáček prohlá il, že
co na něm jest, v této věci učiní, aby
stížnosti byly příznivě vyřízeny a z
věe ta mu leží stejně na srdei
jako českým rodičům.
Správce ministerstva vyučování, sekčn
chef ryt. Kaněra, osvědčil — jak članové
deputace se přesvědčili — do nejmanších po-
drobností znalost v záležitostech menšinového
školství českého a slibil, že v nejbli žš
ministerské radě véc přednes
a vynasnaží se, aby co nejdří v
byla vyříze na.
Mini-terský předseda bar. Bienerth pro-
hlásil pak, že vyžádá si od správce ml nisterstva
vyučování co nejdřive zprávu a že se r ovněž
přičiní o vyřlzení této otázky.
Tomášek
doktor
Žáček
Kaněra
Bienerth
Min
13
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Na neděli, jak jsme již ve včerejším po-
ledním listě sdělili, svolána jest společná
ministerská rada, jež zabývati se má
poměry na Balkáně, především však otázkou
obehodní smlouvy se Srbskem
která do 1. ledna 1909 je v provisorní plat-
nosti. Dalším bodem jednání bude otázka ru
munské obchodní smlouvy a posléz
protirakouského boykotového hnut
v zemích balkánských, zejména v Turecku.
Pokud situace se týče, soudí se v kruzích
vojenských, že pravděpodobně během zimy do-
jde na srbské a černohorské hranici k pů-
kám, ale méně vážného rázu. Teprve na jate
mhlo by prý dojíti k definitivnímu urovnání
záležitosti na Balkáně.
Společná akce velmoci a prohlášen
srbského ministerského předsedy.
Sp Z Bělehradu, 19 listopadu. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) Včera večer vyslanci angli
cký, italský, německý, ruský a francouzský uči-
nili společné přátelské kroky u srbské vlády, aby
v zájmu dobrých poměrů se sousedním mocnář-
stvím odvolala srbské vojsko od hranic a za-
kázala organisování dobrovolnických čet. Mini-
sterský předseda prohlásil vyslancům, že není
srbského vojska u hranie a že žádná četa ne-
byla dosud zorganisována, že mezi tím sou sední
vík neponechává klidu srbskému jehňátku M ni-
sterský předseda celým seznamem přesvědčil vy-
slance, jak se chovají sousední vojanské a státní
úřady na srbské hranici vůči srbským občanům
a úřadníkům. Před vyslanci mimu toho ležela
jedna šavle, čapka dragounská a jeden důstojni-
eý dalekohled, kleréž věci ziratila vojenská
jizdní hlidka, když před srbskými venkovany
lryskem uprehla ze srbského území nazpět do
Balkán
Srbsko
Turecko
Bělehrad
19 listopad
Min
14
article
Bosny.
Bosny.
Ofieiosní zpráva o intervenci vell
mocí zní:
Z Bělehradu, 19. listopadu. (K. k.) Včera večen
podali zástupci Anglie, Italie. Ně mecka
Ruska a Francie srbské vládě přátel sk
rozklady, aby srbské vojsko bylo v zájmu dobrého
p měru se sonsedním mocnářstvím od hranic od-
voláno a aby zabránilo se případnému tvo-
ření čet.
Ministerský předseda prohlási! k
zástnpcům velmocí, že na branicícl
není žádné srbské vojsko a že neutvo-
řily se vůbec žádné čety. Královská vláda
bude i na dále vážně pečovati o to, aby zabráněno
bylo tvoření se čel.
Miisterský předseda upozornil při té příležilosli
zároveň zástupce velmocí na to, že v posledni
době porušily rakousko-uherské vojen-
ské úřady několikráte srbské území
apoukázal na opatření, jež učlnilo sou
sední mocnářství beze všech důvod
vůči soukromým a úřadním osobám,
jakoži vůči srbskému státu samém u.
Ministerský předseda podal záslupcům velmoei
seznam různých těchto případů a před-
ložil jim na důkaz porušení srbské h
území tři části rakousko-nherské vojen-
ské výzbroje, nalezené na srbské padě
Bosna
Bělehrad
Anglie
Rusko
Francie
15
article
V drobném pavuejit
ranní číslo o sobě . . . za sh
odpolední
. . . par2u
Ve flialkách na venkorš:
raaní čislo. . . . . . . . 10b
odpolední . .
. . . . . . 4e
Iaserá.v
plali se hotově nupřed.
Piečplacesí a inpesty přijiná zdnsinl-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nashásají se těk redskce.
Uskirna a expedica „Národnica I. lstá“
Rukopisy se novracnjí.
Marlanský ulice
16
article
Ja to jizdeckou šavli s vyrytým ozna če-
ním »t1. drageunský pluk«, důstojnický
dalekohled a dále jízdeckou vojenskou
čapku, vnížbylo napsáno jménoCernek.
Výbor srbsko-černohorský,
Sp. Z Bělehtadu, 19 listopadu. (Zvláštní
telegr. »Nir. Lstů«.) Listy navrhuji, aby ku pro-
spěchu srbské nacionální věcl a ho-
tovosti válečné pro každý případ byl
mezi Srbskem a Černou Horou zorganisován
zvláštní výbor nebo delegace z ministrů, stát-
níků a důstojníků, která by jeden rok roko-
vala v Srbsku a druhý na Černé
Hoře. Dnes pohřben za všeobecného účasten-
ství slavný spisovatel Milan Mi! čevic.
Chlácholení Černé Hory.
Z Vídně, 19. lisi. padu. Zástupcové vlády
anglické, italské, němeoké a ruské
zakročí zejtra v C tyni tak, jak to
učinili před tlm v Bělehradě, a by
černohorská vláda zrušila vojeu-
ská opatření proti Rakousku.
Nový mohamedánský list.
Ze Sarajava, 19. listopadu. (K. k.) Mosl imové,
kleří se zůčastnili holdovací depulace, usnesli se, že
založí nový mohamedánský list. Úkolem tohoto listu
bude, aby hájil ryze mohamedánské zájmy a aby
s ostatními frakcemi udržoval dobrý poměr. List
tento bude prozatím vycházeti třikrát týdně.
Od břehu Sávy.
Srbštl rybáři, kteří v noci stihli od rakou-
ského břehu do Bělebradu, přinesli zprávu, že
Rakousko-Uhersko mezi Kupinovem a Zemunem
nahromadilo vojsko, které jen čeká na rozkaz,
aby přešlo na srbský břeh. Sáva na těch mi-
stech je velmi úzká a mělká. Rybářům naři-
zeno, aby se víekrát v ta místa neodvažovali.
S Uinky na srbském břehu bylo pozoro-
váno, že parník, jehož jméno bylo zastřeno
rouškou, přívlekl šest vlečných lodi, plných
pontonů, jež se nyní skládaji.
Bulharsko půl miliardy franků platit
nebude!
Milan
19 listopad
Srbsko
Černá Hora
Černá hoře
Vídeň
Bělehrad
Rakousko
Sáva
Bělebrad
Uhersko
Kupinov
Bulharsko
srbskýčernohorský
17
article
Turecký ministr veřejných slaveb, Nuradunian
efendí, v rozmluvě s redaktorem „Jen-Gazely“ vy-
slovil naději, že bulharsko-turecké konference po-
vedou k cíli.
Turecko naposled žádalo na Bulharsku půl mi-
liandy franků za podskodnění“ a to: 1. za rumelský
tribut, 2. za tribul severního Bulharska (určený sine
berlínskou smlouvou, ale Bullarskem nikdy neuzná-
vaný) a 3. za převzetí části tureckého dluhu.
Nápadny byly dvě okolnosti; jedna, že Turecko
při vyjednávání s původními bulharskými delegaty
od posledních dvou požadavků upustilo a že později
na ně znovu naléhalo, a druhá, že bulbarská vláda
napřed ani o první podmínce ničeho slyšeti nechtěla
(i vyjednávání s Tureckem v příčině východních drat
se vzpírala) e že na konec přece jen do vyjednáván
se pustila. Legika byla slabou na objasnění telo
nedůslednosti. Dnes však se zdá, že nedůslednost byla
předstírána. Slova tureckého ministra temu nasvěd-
čují: Rekl: „Turecko zatím se spokojí jen
s prvním požadavkem (tribulem za Riumelii)
a druhě dva požadavky odkáže na řeše-
ní koníerence velmocí.
Bullarsk
Turecko
Bulharsko
18
article
„Bulgarska Nezavisimost“ dobře věc postibuje.
Po její rozumu v Cařihradě se našli dva, kteří si dobře
razuměli a kteří si vzájemně pomáhali proli — svým
doma! Vždyť Turecko samo pochyhuje, že vůbec na
nějakou konferenci velmocí dojde a je přesvědčene,
že ta, dojde-li na ni přece, poslední dvě podmínky
Bulharsku neuloží. Turecko na těch podmln-
kách stálo jenom k vůli své vnitřní pe-
litice. Stejně ministří v Sofiji se kasali, že ani
statinky za nezávislost Bulharska platit nebudou (ač
věděli, že platit budou — slova dra, Stančeva) jen
k vůli veřejnému mínění doma. Nyní obř
sliany svedou to, v čem nepochodily, na neústupnos
svého protivníka a pochlubí se, že přece v konferen-
cích dobře „pazarily“ (smlouvaly)
Nic by nás nepřekvapila zpráva, že bulharsko-
turecká dohoda je věcí hotovou a že je předehrou
konfederace všech držav na Balkáně!
Bulgarska
Stančev
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Balkán
21
article
Našo knih v.
Našo knih v.
* Dvanáci dní na moři Egejském. Popisuje dr
Lad. Brtnický. V Iradci Králové, 1908. Str. 27
za 3 K.
Po Nerudovi causoristická literaluru cestopisná
hluboce upadla Následovníkům jeho buď chyběl vtip
a slohový švih, buď nedostávato se všestranné sečtě-
losti a vzácného vkusu, kterým zvěčnělý z hlubin
vědění svého i cizího uměleckou rukou vybiral, čeho
bylo nezbytně třeba k vyzdobení a ucelení jeho obra-
zů. Soulad slova a myšlenky, vniknutí v podstatu
pledmětu, svěžest barev, nahozených s nonchalanin
geniálností, produševnění až plastické, vzácná bez
vadná oekoncmika, omezení, mnohdy úplné pollačen
subjektivního individualismu — jsou nedloceněné
pednosti největšího našeho causeristy,
Úpadek cestopisné literatury české trvá, cesl-
pis je skutečnou popelkou našich knilikupeckých trhů
knihy cestopisné se nekupují, nečlou, i výnikajíc
spisovatelé, napsuli-li náhedou cestopisné dílo, ztěž-
ka najdou najtladatele. Vydávati pak cestopisnou
knihu vlastním nákladem a svěřiti prodej její komi-
slonáři, který sklízí 40—50% krámské ceny, jes
přímo podporovati lichvu.
Brtnická
Iradce Králové
doktor lada
22
article
A zatím, co český ceslopis hyne a zmírá, cesto
pisná literatura anglická, francouzská, německá, ru
ská rozvíjejl se netušenou intensitou a překvapujícín
rozsahem. Vysoká intelektuální a živolní slla cesto
pisu postavena nade vši pochybnost. Úpadek cesto
pisu českého je zjev chorobný
Prolo přítel literatury české dychtivě vítá každo
cennou publikaci, klerá čelí nedostatku trpce pocito
vanému. A k takovým spisům patří Brinického „Dva
náci dní na moři Egejském“
Dr. Brtnický zúčastnil se 12denní okružní cesty
po moři Egejském, kterou každoročně pořádá něme
cký archaeologický úslav v Alhěnách pro profesor
a studenty, aby poznali Řecko. Plavba taž na mai
výjimky) omezuje se na ostrovy archaeologicky p
mátné. (Aigina, Eubola, Andros. Dělos atd.) Každý
skoto den navštíví se ostrov jiný (někdy i dva), o
tedy pouť svrchovaně zajímavá. Brtnickému zželelo
se krásy, již spatřil, proto, aby upomínka na ni ne
zahynula, sepsal svě paměti v nalěji, „že pobaví,
polěší srdce i fantasii a v mladé duši vzbudí trochu
blahodárné touhy a snahy.
Brinický
doktor
Brtnická
Řecko
Aígina
Eubola
23
article
Jak skromně a prostě!
Brinický není ani stylista par excellence ani ce
slopisec z povolání. Sloh jeho jest leckde těžký, zápo
mýslenky se slovem nezřídka až trapný, řeč nevynik
vždycky ryzosti (na úkor slovesa často užívá sub
stantiva), tu a tam autor pohrdá i „brusem“. Mýli
by se, kdo by očekával v jeho knize nádherná líčení
hornat,ch ostrovů, malby zlatých východů a krva-
vých západů na nesmírné pláni mořské, barvam
hýrící, nebo snad dokonce hluboké vystižení krá
a tajů věčně měnivého, podivuhodného moře Bilého
(jak zovou je jižní Slované). Nic z toho. Krétskou
Idu popisuje na př. takto: „Náš point d'attraction
Ida, zdál se býti se svým sněžným vrcholem velmi
blízko. Bylo nám pověděno cestou, že jeho sníh ple
trvá celě lěto“. A dost! Západ slunce na ostrově Pat
mu, na nějž upomínka „cennější jest nad velký po
klad“, zabírá — čtyři řádky ..
Dr. Brinický je klassický filolog v nejušlechli
lejším toho slova smyslu, duše jeho žije ohněm dol
antických, srdce jeho vzrušuje každá stopa zanikléh
života hellenského. Marně se přemáhá, pod sucho-
párem slov doutnají jiskry starýchi elektrisujících
veršů, teplé balsamické vánky opojují duši vůn-
poesie homerovské, na oblacích zlaústých vznášej
se postavy bobolýrské, zvolna plují průvody slavnosl-
ní a letí ořově váleční. Tu jest Brtnický ve své říši
zde sluší hledati těžiště jeho knihy. P'ochybují, z
podaří se komu prostředky tak prostými, průhled
nými vykouziiti illusi dávného živola antického jak
Bilý
Slovan
Ida
doktor
Brinický
Brtnická
zlatý východ a krvvýchod západ
attraction Ida
24
article
Brtnickému. Čiouce na př. histořil ostrova Dělu, aa
vživáme se v minulost líčenou, cilíme, trplme, radu-
jeme se s Dělany, zapomínajíce přilomnosti. A tal
rada obrazů zdařilých! S jiným účastenstvím pohli-
žíme potom k oněm výspám neúrodným, skalnatým
kamenitým ostrovům, podál nichž unáší nás loď, ně
co duševního žáru spisovatelova září z našeho oka
Tak prostě, průhledně zpracovati látku těžkou, pře
obsáhlou dovede jen hluboký učenec a tím Brinický
jest. Kriticism jeho je střízkivý, autorita mu neimpo-
nuje. S Dörpíeldem leckde jen si pohrává a jemným
střelhbitými ripostami odráží honosivé jeho scky
Dörpfeldovy názory o starořeckém divadle uvádí n
bez pochybností, a to právem. Otázku bez dokonalo
znalosti antické architektury nelze lešiti a architek-
tura je právě Dorpřeldovou slabinou! Jiný badate
český (architekt Václav Sejk) knihou již holov u
dokáže, že Dörpleld se mýli.
A při všech těch přednoslech Brinický je duši
čka česká, skromná, upřímná. Humor jeho někdy
lélá o jedné peruti, vtip chodí o berle, šípy jeho na-
razivše na melu nezřídka se odrážejí a otupeným
hrotem zasahují sama střelce. Ale ta veselost je sa-
morostlá, výstřelek vnitřní bujnosti duševní, úsměv
kterým se csměliti má nesmělý. Takový byl slarý
přítel můj před 20 lety a nezměnil se. Tisknu-li mu
v duchu vroucně ruku, lisknu ji v přesvědčení, ž
plně splnil, co sliboval. Knihu jeho lze jenom dopo-
ručiti: pobaví, potěší srdce i fanta sii
vzbudí v duši blahodárné touhy a sna-
hy. Jediného jest si přáti: vyjde-li ve druhěm vydání
(a toho zasluhuje), aby vyzdobena byla vhodnými
illustracemi
Karel Drož.
Dělana
Dörpfeldův
Sejk
Dörpleld
Drož
25
article
Vídeňský národní kalendář 1909. Nakladute
Vídeňský národní kalendář 1909. Nakladute
J. Otto ve Vídni 1., Gluckgasse 3. Cena 1 K
Čtvrtý ročník lidové této publikace, pořádan
pěčí Národní rady Čechů dolnorakouských, redake
Osvětového svazu téže země, vykazuje po stráno
obsahové zjevný pokrok a také čásť obrazová na
mnoze svědčí o pečlivém výběru Textové behatstv
beletristické rozmnoženo je o celou řadu informač
ních článků i praktických rozprav, kleré zvlášť nuln
vitat s povdčkem
Pro příště bylo by však žádoucno, aby též poe
tirké stránce „Kalendáře“ věnováno bylo více pozor
nosti a také v prose aby upuštěno bylo od pouhýcl
knižních otisků, v prvé řadě tam, kde by se nejspise
mohl očekával přispěvek původní (Machar). Jen tímt
způsobem bude možno z Vídeňského národního k-
lendáře učiniti záhy publikaci, která nejen bude vi
fanou českým krubům rakouskč metropole, ale jež
i před ostatním slovanským svělem bude naše písem
nictví representovati ne-li důstojně, tož alespoň uspo-
kojivě
O. M. Vyskočil.
Otta
Čecho
Machar
O M Vyskočil
Vídeň
Gluckgass
národní kalendář 1909
redake osvětový svaz týž země
26
article
* Franlišek Taufer: Kvěly. Verše. Knihov
ny mladých autorů, pořádané J. T. Veselým. sv. v
Je zajímavo pozorovat, jak nejmladší generoe
snaží se v poslední době navázati svým kvasícím
uměním literární styky s předáky umělecké obce lee
dovadesátých. Cítí se již zajisté velmi silné nulnost
překlenouti onu zející propast mezi generací, jež pře-
šla a tou, která nadchází.
A snad proto jen v nových básnických knihá
nacházíme tolik vlivů a tolik ohlasů.
P. F. Taufer náleží k těm, kteří svými kniham
charakterisují celé tolo hnutí vyrovnávací. Jeho vloh
básnícká, o níž není sporu, vykazuje dosud příliš
četné reminiscence z čelby veršů Hlaváčkových,
Karáska, Sovových a V. Dyka. Z mladších pak při-
klání se zvlášť k K. Teichmannovi, jehož nedoceněná
„Metamorfosy“ měly na básníka „Květů“ nepopíratel-
ný vliv.
Sloka-
„Člověk, milenec země, se zase navracím,
spočívat v jejím náručí chci nocí, dnem,
a zraky svoje v lajemství a krásu údů jejich chracím
chci duši naplniti vůní lesů jejích a zasnit jejim
snem —' ,
Franlišek Taufer
Květ
P F Taufer
Hlaváčkův
Karásek
Sovův
V Dyk
K Teichmann
27
article
či báseň „Jak cblak“ jsou zřetelným toho důkazen
i při své, místy nejasné stylisaci. Ale i za těchto vad
p. Taufrovy knihy, k nimž přistupuje ještě nepřesnos
rýmů a nejistota rhytmická, básně jelie jsou přece jen
určitým slibem do budoucnosti. Originální symbelika.
novost obrazů a zdravý smysl pro silné a hluboké
pointy přesvědčují mne o básnické vloze, která ma
všechny podmínky ke zdárnému příštímu rozvoji
A co zvlášť mile v knize p. Taufera dojímá, je oprav
dová radost ze života, který, „aě nutí často duši za
bolel“, je přece jen krásný, dýchá, zhne a pádí, řeže
konejší a líbá, chvěje se a voní. Toto upřímné,
knize několikrál opětované doznání, tak vzácná
u mlad. spisovatelů je mi též nejlepší zárukou básni
cké budoucnesti p. F. Taufer.
Vzpomínám bezděky na střední sloku v jeh
básní: „Tož přece
„Hoj, mládi?
Ať hlas tvůj zalelí na všechny stranyl
Hoj, mládí!
Čas k pozdravům nového dne je vvrchovaný
Zní jako připitek bohům živola a zdravé vášně
Kéž nevyzní na plano a marnou touhou!
O. M Vyskořil.
Taufrův
Taufer
F Taufer
O M Vyskořil
28
article
* M. Areybašev: Dvě novelly: Jitřní s li
ny. — IIrůza. (Přel. J. Stenhart. — Knihy dobrých
autorů sv. XLII.) Nákl. K. Neumannové. Cen
1.50 kor.
Po Lecnidu Andrejevu, kterému tato sbírka ote-
vřela cestu k českému čtenářstvu překladem „Čer
veného smíchu“ (nyní vycházejí nové překlady: ve
Sv. kn. Rozum vedle starších Tří povídek a ve sb
„Z cizích literafur“ nákl. Máje. Povídka o sedmi
oběžených) — dnes dostává se nám v Knihách do-
brých autorů ukázky z M. Arcybaševa, dosud měně
známého, který teprve nedávno rozvlnil literární ve-
řejnost vůbec svým románem „Sanin“. Romnán
s mnohých stran byl odtnitnut jako apolheosa ru
ského „nadlověka, erolika-esthěta“ a v poslední zi-
plavě erolické literatury ruské nabyl dokonce pečeli
pornografické (tak vystupuje německý překlad —
sexuclle Revolution in Russland — je v tom i kus
uštěpačnosti — in Russland „verboten“). Oprav-
dový význam románu jako uměleckého díla zůstává
zatím stranou. U nás podobné romány nejsou již
ovšem žádnou „revoluci“, takže soudili bychom klid
něji a snad i — přisněji. Takový typ, byť skutečný
jest totiž vždy přec jen předmětem uměleckých vý
tverů pouze v určitém jich okruhu. U nás takovou
literaturu nazývají literárním gourmand-
stvím. Tato literatura má své oprávnění jen do jistě
míry, pokud v ní totiž účel umělecký neustupuje prá-
vě pouhému postrannímu a neumělecnému chtění
byť jen „literárního gourmandství“! U širšího čte
nářstva ke čtení gourmandskému je aspoň antipatie
zřejmě z toho důvodu, že čtenář hledá pouze krásna.
M Areybašev
J Stenhart
K Neumannová
Andrejev
Mája
M Arcybašev
kora
29
article
gourmand často jen zvláštnosli, v nedostatku
vkusu, jejž si neprávem osobuje. Připomínáme t
proto, že i Knihy dobrých autorů jsou pokládány z
čelbu gourmandskou, s čímž nelze souhlasiti. Snad
ten či onen svazek má podobnou příchuť, ale o celku
se to říci nedá a nedá se to tíci ani o plekladu z Ar-
cybaševa. Arcybašev umělecky kotví ovšem úplně
v naturalismu, který v ruské literatuře je značným
poklesnutím od staršího realismu, ale tento natura-
lismus právě svou životností vzdoruje alespoň (iv
Aroybaševoví) jednostrannostem, dnes obvyklým. —
Arcybašev
Ara
30
article
Novella „Jitřní stíny“ líčí osud dvou ruských dívek
sludentek lékařství, a nichž Liza Čumaková není sice
speciálně ruská svým osudem, ale je ruská svou po-
vahou a okolnostmi. Nejde tu totiž o ženu-lékařku,
nýbrž o inteligentní a plně ruskou dívku, která však
jindy a jinde nebyla by volila tuto dráhu, pro
niž neměla vloh a jíž používala jen k nejasné ce-
stě idcové, na niž však rovněž vlastně nepatřila.
Že se vše tak stalo a proč se tak v Rusku děje, to
je právě problém ruského autora. Družka Lízina,
líčená s nemenší životností, je typ ruské židovky.
sice náruživé, sobecky nespokojené, toužící vynik-
nouti, ale neskonale ubohé a bídné. Studenti nejsou
tak jusni, mnoho je tu jen napověděno ze všcho
vychází nešťastné terroristické spiknutí jako východ
ze zmajků duševních a — „rozkoš hoje“. (Pouze Ně-
zmanov a dříve zemřelý Páša Afanasjev činí výjim-
ku) Autor nazval povídku „Jitřními stíny“. Jest oláz-
ka, jsou-li to stíny jitřní s červánky, jsou-li v Rtusku
dále než u nás, kde mládež není v takové nulnosti
po lobných procesův, ale je z veliké části mimo ve-
škeré „procosy“ vůbec. To ovšem není ani tak pro-
blémem uměleckým, jako právě společenským.
Druhá povídka je tendenčněji zbarvena: líčí ukrut-
nosti lidí stávajícího pořádku a protest proli po-
gromu (přirozeně nikoli černých sotní) a proto udu-
šeného salvami vojska.
V. S.
Čumaková
Lízin
Páša Afanasjev
Novella
Rusko
31
article
Bibliografie.
* Katalon českých a slovenských časopisů je
hož vydání vodjal se Spolek českoslov. knihkupe-
ckých účetních, vyjde již v lednu 1909. Jelikož ná týž
poskyínouti úplný obraz dnešního ohromného rozvoie
našeho časopisectva, je žádoucna součinnost všech,
kdož mají na vydání jeho zájem. Obrací se proto
znovu vydavatelstvo na všechny povolané činitele,
zejména pp. vydavatele i redaktory časopisů, aby
pokud možno obratem lask. oznámili: titul listu
(a příloh), ročník, místo, redaktora, majitele, vyda-
vatele, uskaře, kdy vychází list, formát a cenu (i jed-
notl. čísla), aneb po nejnovějším čísle k red. účelům
poslali. Veškeré zásilky přijírá p. Karel Nosovsk,
knihk. účelní v Praze-II., 1909.
* Za chlebem. Obraz ze živola o dvou jedná ních.
Napsal Frant. Heran. V komisi nakl. družstva
„Máj“ v Praze. — František Prachař: Kvadratnra
kruhu. Nákladem vlastním. Tiskem J. Císaře v Plzni
— Jak oslavíme stolatou památku Rukopisu králo-
dvorského a zelenohorského? Úvaha o pravé povaze
básní rukepisných. Napsal prof. Josef Oščádal.
Nákladem vlastním. — Sněmovní volby roku 1908.
S mapou Em. Čapka volebních okresů venkovských
i městských. Sestavil J. Dřevohostický. Nákl
dra. Ant. Hajna a spol. v Praze — V. J. Klofšč:
Armáda a český národ. (Vojenské řeči na říšské radě
a v delegačích r. 1908.) Nákl. dra. Ant. Hajna a spol.
v Praze. — Dr. K. Kolman: L. N. Tolstoj, jeho zi-
Nosovsk
František
Heran
Prachař
Kvadratnr
J Císař
profesor
Oščádal
em
Hajn
Klofšč
K Kolman
L N Tolstoj
Praha
Plzeň
II