1
masthead
19. listopadu 1908 Čslo 319
4
article
čiti se, jak syn studuje a jak ve zkouškách pokra-
čoje. Okolnost, že syn přece první rigorosum složil
byť i se zpozděním, není v daných poměrech, při
zjištěném jmění otcově, tak tragickou, aby volb
slavu a povolání synova v důsledcích toho v nepro
spěch jeho musila se změniti.
Nejvyšší soud, k němuž otec rekuroval, po-
tvrdil tento názor, že otec je povinen v daném
případě syna dále na studiích vydržovati, neboť sy
tim, že první rigorosum složil, projevil snahu po-
lepšiti se Dále uznal nejvyšší soud správným výrok
že otec jest vinen nedostatečným dohledem na syna
že tři semestry probumloval.
V tom ohledu jest výrok nejvyššího soudu velm
zajímavým a je jakoby nepřímo adresován tatíkům
pražských buršů, jež může potkati jednou příjemn
povinnost, platiti za svou spolovinu na probumlo-
vaných semestrech do nekonečna alimentaci poda
řeným synáckům ...
5
article
Věstník živnostenský a dělnicky.
Věstník živnostenský a dělnicky.
* Z Vídně, 18. listopadu. (K. k.) V min. pro ve
řejné práce konala se od 9.—12. t. m. I. konferen
inspektorů pro živnostenské pokračovac
školy. Předmětem porad byl program: Vyučování
na živnostenských pokračovecích školách ve směru
odborném, úprava učebních osnov, method a pro-
středků, další vzdělání a postavení vyučovacího per
sonálu, zřízení pokračovacích škol pro učednice
úprava vydávání vysvědčení a vyučovaci doby, zli
zení útulku pro živnostenský dorost, konečně ještě
jiné otázky právního a odborného rázu. Počet živno-
stenských pokračovacích škol v královstvích a ze-
mich na říšské radě zastoupených činil ve škol. roe
1906 až 1907 1038, počet žáků (žákyň) as 129. 000.
Každoročně objovuje se přírostek 20—30 pokrače-
vacích škol.
Vídeň
6
title
Sportovní věstník.
7
article
Universita v. Technika 2 :o.
Universita v. Technika 2 :o.
Akadomičtí občané splnili naděje na zajímav
zápas. Technika, na jejíž úspěch jsmo včera aoudili
pro lepšl útočnou řadu, zvítězila rozdílem dvou bra-
nek, z nichž druhá se doslavila však teprve minutu
před posledním signálem soudcovým. Technikové byl
skulečně lopěí, wvěak Universitáni čelili jejich út-
kům se stalečnoslí a obějavestí, které zasluhují nej
většího uznání. Jejich obrana a záloha byla vždy
v pravý čas na místě a těly svými chrabře znemož-
ňovala cestu do brány. Úlok její časlo pronikl a
k bráně soupeřově, avšak práce jeho postrádala roz-
hodnosti a důrazu, které čin mění v úspěch. A s vá-
havou hrou nelze dobýti úspěchů proli brankáři tak
bystrému, jakým byl Šulc v bráně Techniků, připo-
mínající celým slohem výbornou hru Jeníkovu: Tech
nika děkuje své vítězství především prvolřídnímu
útoku, v němž vynikli spíše vnitřní hráči než křídla
Malý a starý Benda se vyznamenali jako střelci bra
nek, avšuk i jako výborní taktikové, kteří vtiskli hře
svého mužstva jednolný ráz.
Po stránce vnější nejsme s výsledkem spokojeni
Doslaviloť se na 800 diváků, mezi nimiž jsme s po
těšením viděli čestné výbory zápasu profesory
Braunera, Chodounského, Mareše, Krausa, arch. dra
Čenského, Weignera a doc. Volkera, u nichž sporlovní
snahy studentstva našly porozumění a bohdá najdou
vždy i podporu. Nepříjemným překvapením pořada-
telstvu zápasu a přátelům snah o tělesnou výchov
ve sludentstvu vysokých škol bylo, že rektoři obou
vysokých škol odmítli předsednicivo čestného výboru.
Šulc
Technik
Malá
Benda
Brauner
Mareš
Kraus
Čenský
Weigner
docent
Volker
Jeníkov
8
article
Zdá se, že dosud neproniklo všude poznání, že spor
a duševní zdatnost se nikterak nevylučují. Kdyby
někdo žádal důkazů, mobli bychom prostě jmenovati
ze svrchu uvedených vědátorů a akademických učite-
lů prof. Braunera a Chodounského, dva muže stejně
známé a vážené ve světě vědy jako v našem sporlu.
Nomůžeme při této příležitosti zamlčeti zajímavou
věc, že profesor Brauner jest asi nejstarším footballi-
stou vůbec; hrálť foojbali už před 28 roky v Man-
chestru!
Než věnujme pozornost studentslvu! Nejsme to
my, kteří vytýkáme studentstvu vysokých škol, 2e
se zachovalo macešsky k vlastnímu podniku. Jeden
ze zmíněných zde profesorů přímo si trpce stěžoval.
že ze 6000 akademických občanů našich se sešla
včera na Letné sotva deselina! Jaký rozruch v slu-
dentstvu anglickém by vzbudil takový zápas! Schází
našemu studenistvu vědomí solidarity, které vnuká
zájem každému studentu o každou věc studeniskou
Věc, která ostatně nechrožuje zdaru jenem foothal-
lových zápasů, nýbrž i jiných, přiznejme, i důležitěi-
ších akcí studentských
Za soudcování MUC. Grussa nasloupila tato
mužstva:
Techníka: Šulc; Vopálka, Jirásek; Hodek
Hájek, Ryšavý; Kovařovič, Benda J., Malý, Peliká
Jahn ml.
Universita: Friedl; Kučera, Zit ml.; Sojk
Kučera st., Lacina: Macháček, Dirlam, Pospíšil, Zíts
a Báťa.
Mezi Techniky dříve pozorovali vzhjemně poroz
umění, jehož výsledkem jest dobrá souhra a převaha
která způsobí mnoho svízelů obraně universitní, v niž
se vyznamenává Kučera. Teprve však v 19. min. se
podaří Malému proměniti centrum Jahnovo v
branku. Jako před sedmi léty Techníka vode a ne
profesor
Brauner
Šulc
Vopálka
Jirásek
Hodek
Hájek
Ryšavá
Kovařovič
Benda
Peliká Jahn
Friedl
Kučera
Zita ml
Sojk Kučera
Lacina
Macháček
Dirlam
Pospíšil
Zíts
Báťa
Malý
Jahnův
Man
Letná
Techník
10
article
J. Novák, skeva ulice s4.
J. Novák, skeva ulice s4.
21148
Uníversitě jest doháněti. Chance její nejsou prozatín
valné, neboť Technika pokračuje v útocích i potom
zaměstnávajíc brankáře Friedla. Konečně se nachá-
zejí i Universitáni a podnikají občasné útoky, z nichž
jeden v 35. min. jim vynáší roh, který Technikové
opláceji teprve v předposlodní minutě prvé půle, jež
končí pro ně vítězně 1:0.
Po výměně branek má chvíli více ze hry Universita.
Její útoky však nejsou založeny na kombinaci, nýbrž
zůslávají pouhými výpady jednotlivců, z pravidla
křídel Bátě a Macháčka. Následkem toho opatrní
obránci Techniky je dovedou mařili, ač leckterý tenlo
výpad dospěl v to, čemu ve footballové mluvě se říká
„chance“. Takovou „chanci“ měla levá spojka v 8.
minutě, celé mužstvo pak v rohu v 9. min. Technika
měla ještě příznivější siluaci, když levá její spojka.
Pelikán, pronikl míčem na několik kroků k bráně
universitní. Ve 12. min. získala Universita nový
roh, kterého nevyužitkovala. Technika odpověděla
v 17. min. zahozením rohu. Po 5 minutách střelí
levé křídlo University prudce těsně vedle. Po chvíli
odvrací brankář přízemní, ale pomalou ránu Dirla-
movu. Na druhé straně míji branku nízký mič Peli-
kánův. V 26. min. roh pro Techniku, který vede
ke shluku před brankou, v němž Jahn střílí mimo.
Technika hraje zase v živějším tempu, které odmě-
něno rohem v 29. min. V 33. min. jen o vlas a míč.
který Benda hlavou stočil k bráně, mohi přinésti dru-
hý úspěch Techniky. Čemuž Friedl duchapřítomně za-
J Novák
Friedl
Technik
Macháček
Pelikán
Jahn
Benda
11
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
13
article
Z Vídně, 18. listopadu. Včerejší ministerské
rada trvala dvě hodiny. Projednáván v ní pra
covní program pro podzimní kampaň parlament
ní a pro činnost úřadnického kab
netu mimo říčskou radu. Vláda zahá
jila přípravy pro podiní osnov a to ja zyko v
pro království české a zákona, kterýms
zavádí pro tuto korunní zemi krajske
zřízení. S neděle sejde se ministerstvo zase
by stanovilo a zredigovalo prohlášení, se kterým
vstoupí do sněmovny.
Bar. Bienorth odjede v pátek odpoledne d
Pešti na porady s drem. Wekerlem.
Dnes dostavila se k ministru vnitra bar
Haerdtlovi a k ministerskému předsedov
bar. Bienerthovi velká deputace soeiálních
demokratů ze Slezska, vedená posl. Cingrem
a Elderschem. Žádula, by volební „re-
forma“ (!) sněmem vévodství slezské-
ho přijatá nebyla předložena k sankci.
Večer dostavila se k ministenskému před-
sedovi celá parlamentní komise kola polského
Roztrpěení moravských klerikálů.
Z Vídně, 18. listopadu. Korespondenee
„Centrum“ oznamuje, že s ministerským před-
sedou bar. Bienerthem jednali dnes morav-
ští klerikální poslanci dr. Hruban a P. Šrá-
mek. Příští pondělí koná se v Brně schůze
klerikální strany, na které má býti rozhodnuto.
o stanovisku k jmenování dra. Žáčka mini-
strem a k úřadnímu ministerstvu vůbec. Krome
toho má se rozhodnouti, má-li vstoupiti člen
strany do presidio sněmovny. Jmenovaný pra-
men zdůrazňuje dnes, že příčinou roztrpčení
moravských klerikálů jest jedíně, že dr. Žáček
opomenul si zjednati ke vstupu do kabinetu po-
sitivního souhlasu katolieko-národní strany na
Moravě, které vděčí za. své poslanecké mandáty
a všechny s nimi spojené funkce na Moravě.
Bienerth
Cingr
Eldersch
doktor
Hruban
Žáček
Vídeň
Pešť
Slezsko
Korespondenee
Brno
Morava
Haerdtl
národní strana na Morava
14
article
Porady kn. Windischgrštze.
Z Vídně, 18. listopadu. President panské
sněmovny kníže Windisehgrätz jedna
dnes s několika členy panské sněmovny o nastá-
vajícím zasedání říšské rady a přípravách ke
slavnostní jubilejní schůzi. Další poradu mě
zejmána s hr. Latourem.
Císař a předloha o annexl.
Z Vídně, 18. listopadu. Korespondenee
„Centrum“ oznamuje: „Politikové, kteří v po-
slední době byli přijati panovníkem, oznamuj
souhlasně, že císař klade velkou váhu
na brzké parlamentní vyřízen
předlohy o annexi Bosny a že tako
energicky žádá, by v nejbližší době byl zjednán
věený podklad pro utvoření parlamentního mi
nisterstva.
Bar. Beck do Pařiže.
Z Vidně, 18. listopadu, Bývalý ministersk
předseda bar. Beck odebere se ve dnech nej
bližších do Paříže, odkud vrátí se ke svátkůn
vánočním.
Vlaššti poslanci u správce ministorstva vyučo
váni.
Z Vídně, 18. listopadu. V záležitosti vy
sokoškolských požadavků odeberou se vlaššt
poslanci na říšské radě, kteří už včera byli
správce ministerstva vyučování ryt. Kaněry
zejtra o 10. hodině dop. opětně k němu. Bude
jednáno mimo universitní otázku též o známém
vlašském požadavku, aby vysokoškolská vy
svědčent, nabytá v Italii, měla v Rakousku
platnost.
Z Vídně, 18. listopadu. (K. k.) Dnes uspořá
dalo před ministorstvem vyučování asi 180 vlaš
ských studentů demonstrace ve pro
spěch vlašské university. Policie je rozehnala
zntkla 16 osob.
Windisehgrätz
Beck
Pařiže
Kaněra
Vídeň
Korespondenee
Paříž
Rakousko
panská sněmovna
15
article
Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně.
Romantická zpráva.
Z Gařihradu, 17. listopadu. (K. k.) »Sabah«
sděluje, že černohorský vyzvědač, zahalený v
psí kůži (), snažil se překročiti turecko-černo-
horské hranice. Byl však postřelen tureckou
pohraniční stráží a přinucen vrátiti se.
Revoluční výbor k povstání v Turecku.
Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) »Sabab«
se dovídá, že revoluční výbor v Athénáchs
chystá způsobiti v Turecku hnutí a že mini-
sterstvo vojenství učinilo proti tomu opatření.
Půjčka pro Turecko.
Z Caříhradu, 18. listopadu. (K. k.) Dnešn
ministerská rada jednala o záloze 113 milionu
zúročitelné sedmi procenty, kterouž poskytnou
Banque Ottomane, Banka německá a londýnský
bankéř Kassel na velikou půjčku, jež má být
parlamentem sehválena. Ku podpisu dojde prý
teprve po ministerské radě, jež se bude konati
v neděli.
Gařihrad
Sabab
Banque Ottomane
Balkán
Sabah
Turecko
Cařihrad
Kassel
16
article
Hnutí na Mylilénách
Hnutí na Mylilénách
Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) Na
Mytilénách byl vyslán torpédoboree
dělový člun a prapor vojska, aby
tam potlačili hnutí proti úra d ů m.
Cařihrad
Mytiléna
17
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Mšalský sjezd ve Vidni.
poměrů pešťských ve 3. čtení a začala roko
vali povšechně o rozpočtu na rok 1909.
Ref. Hoitsy poukázal na množící se výdaje
Uhry snesou ještě takové zatížení. Bylo by arci tie
ba, zvýšiti příjmy do krajní možnosti. Doporučuj
rozpočet.
Posl. hr. Batthyany (str. neodv) jménen
své strany schvaluje rozpočet. Nynější vláda rozvi
nula k blahu země úspěšnou činnost. Národnosti
sociální demokraté pomlouvají uherské zákonodárstv
doma i v cizině, tvrdíce, že utlačuje národnosti. P
ukazuje na to, jak zachází se v Rumunsku s Maďar
i tam, kde jsou usazeni ve větším počtu. Uhry je
nají nepoměrně loyálněji, pokud jde o samosprávu
i vyučevací jazyk ve školách.
At rumunští poslanci srovnají uherské poměr
s rumunskými a polom ať obráti se se svými stiž
nestmi na Björnsona, Správa rumunských pošt je
sice dobrá, avšak některé maďarské noviny ztrácej
se tak často, že předplatitelé nechtějí je dál odbí
rati. —
Bečník poukazuje dále na národnostní poměry
v Rakousku, na boj mezi Němci a Čechy v Čechách
nabádá uherské nárednesti, aby ustaly ve svých stíž
nostech a neustálých výtkách a oběma rukama p
padly nabízenou jim ruku ke smíru, neboť lépe po
chodí
Poukazuje na problémy nejbližší budoucnosllt
doufá, že ministr vnitra vyhoví námitkám, které jsou
nesporně v lůně strany neodvislosti proti volební r
formě. Některé kruhy v Rakousku — tak dr. Luegei
a jeho stoupenci — rády by v Uhrách viděly voleb
reformu, kterou by tu nastaly národnostní poměry
jako v Rakousku. Pánové by udělali lépe, kdyby meti
před vlastním prahem
Hoitsa
Uher
Posl
Maďar
Björnson
Němec
Čecho
Luegei
cizina
Rumunsko
Rakousko
Čechy
Uhry
Batthyany
18
article
Svou volební reformu nezavedeme dle rakou
ského receplu, kde za několik měsíců po zaveden
ohecného volebního práva rastaly poměry, jež za-
bránity zřízení parlamentní vlády
Prohlášení ministra obchodu o bankovní ctázc
úplně uspokojilo. Novinářské zprávy proti Košutov
a slraně neodvislosti v souvislosti s velkosrbskou
propagandou, jsou špinavé pomluvy, jež mají vládu
stranu učiniti povelnou velkochorvatským snahám
Není pochyby, že jistě kruhy ve Vídni dělají propa
gandu pro Velkorakousko, jako pro Velké Chorval
sko. Očekáváme od rakouské vlády, že proti těmi
agitacim, jež dolýkají se nedílnosti Uher, vysloup
tak, jako my proti velkosrbské propagandě. Konečně
vyslovil řečník vládě důvěru. (Ilučná pochvala
potlesk.)
Posl. Babič-Gjalski (chorvalsky) odpírá r
počet pro vládní politiku v Chorvatsku. Tamější ho-
spodářské poměry jsou zbědované. Annexe byla by
oprávněna jen, kdyby jí byl chorvalský a srbský
národ sdružen v jediný státní úlvar
Když další řečník posl. Vajda (Rumun) za
čínal svou řeč, volal posl. Nagy (neodv. lev.): Ma
ďar neposlouchá tohoto lumpa! Pojíme pryč! —
pročež ho předseda volal ku pořádku.
Posl. Markos (str neodv.): Nenapínejte příliš
naši trpělivost! (Nepokoj)
Většina poslanců odehází ze sněmovny, v níž
zbyli jen zpravodaj, poslanci národnostní a Cher-
Posl. Vajda prohlásil, že Rumuni konali vždy
své pevinnosti ve službách trůnu a vlasti. Porovnáni
mezi pestavením Rumtů v Uhrách a Maďarů
Rumunsku není možné, poněvadž Rumuni jsou do
merodým živlem v Uhrách. ftečník poukazuje pa
Rakousko, kde slovanský živel má už převahu
Také v Uhrách slovanský živel se stále vzmáhá
svým časem bude utiskovati nejen Rumuny, nýbr
i Maďary. Rozpočet zamítá z nodůvěry k vládě.
Košutov
Velkorakousko
Posl
Babič
Gjalský
Vajda
Rumun
Markos
Maďar
Vídeň
Uhry
Chorvatsko
Naga
Rumunsko
Rakousko
Ma
19
article
Posl. Rojč vytkl stížnosti Chorvatů a odmli
rozpočet, načež jednání přerušeno
Posl. Ugronovi bylo prý řečeno, že se jeder
z chorvatských řečníků chlubil, že r. 1848 vytáhle
100.000 Chorvatů do pole prolí Maďarům. Taková
unžkn maďarského národa nemůže zůstati bez
trostu.
Předseda pravil, že není jeho povinnost
tlumočiti chorvatské řeči. Dbá, aby byl zachovávár
jednaci řád a zákon. Ostatně výrok, jak jej uved
posl Ugron. nebyl pronečen.
Posl. Ugron doufá, že by byl býval předsed
onoho řečníka hned napomenul
Předseda ohražuje se proti tomu, aby by
poučován, kdy má někoho napomínati.
Posl. Babič-Gjalski ohradil se proti Ugr
nově důmince a protože mluvil chorvatsky. vrlu
dila jeho řeč odpor.
Poslanci levice volali: K jednacímu řádu lze mlu
vili jen moďarsky! — avšak předseda dovolil Babiči
dekončiti. řeč a ustanovil příští schůzi na zejtřek
Pochvala franconzského vojska na východních
hranicích.
Z Paříže, 18. lisfopadu. (K. k.) Sněmovna roko
vala dopoledne dále o vojenskěm rozpočtu
St. podtajemník Chéron, odpovídaje na po
známku jednoho z poslanců, pravil, že vysoký žold
kterým jsou poddůstojníci jízdy povzbuzování ku
prodloužené službě na východních hranicích, mě
potud dobré následky, že byly tím vyrovnány nevý
hody dvouleté služby Oddíly tam rozložené zaslu-
bují největší pochvaly, jejich horlivost a kázeň budí
u všech důvěru. (Pochvala.)
Další rokování odročeno na zejlřek.
vaté.
Posl
Chorvat
Maďar
Babič
Gjalský
Ugr
Chéron
Paříž
St
20
article
Hunti mezi námořníky.
Z Paříže, 18. listopadu. (K. k.) V námořníckýel
seznamech zapsaní námořníci několika přístavů, ze
jména v Dunberqner a Tbulonu, obradili se, aby ob
chodní lodstvo bylo přikázáno ministerstvu obchod
V Toulonu hrozí námořníci obecnou stávkou, n
bude li dbáno jich námitky
Švédská návštěva v Londýně.
Z Londýna, 18. listopadu. (K. k.) Královští man
želé švédští navštívili dnes radnici, kde byli slav
nostně uvítáni. Odpovídaje na proslov lord major
děkoval král Gustav za uvílání. Poukázatena páský
přátelství a vzájemné sympatie, které pojí po stalel
anglický a švédský národ, začež vděčiti nutno tra
diční svobodě, která je stálým údělem obou zemí.
O zrnšení treslu smrli ve Francii
Z Paříže, 18 listopadu. (K. k) S něm ovn
rokovala dále o zrušení trestu smrti
Předseda výboru pro jastiční opravy Puech
snažil se vyvrátiti ministrovy námilky proti pone
chání trestu smrti. Ministr Briand a poslane
Jaurés mu odporovali.
Z Pařiže, 18. listopadu. (K. k.) Hlavní rokován
o osnové zákona, týkající se zrušení trestu smrti
bylo skončeno a podrobná debata odročena na 2. pro
sinec. Schůze na to skončena.
Demenil.
Z Potrohradu, 18. listopadu. (K. k.) Poloúřan
»Rosija« prohlašuje za bezpodslatné pověsti, že mini
sterský předseda Stotypin vzdá se úřadu ministre
vnitra. Rovněž podstalnou je pověst, že Stolypin bude
pěstaven v čelo rady pro zeměbranu.
kostele defilovalo před rakví vojsko, načež se ubíra
průvod k severnímu nádraží. V ulicích tvořilo špall
četné obecenstvo. Když přibyl vlak na nádraží, vojsko
vzdalo opět čest tělesným pozůstatkům velkoknížete
a o půl 2. hod. odjel vlak s rakví z nádraží. Týmž
vlakem odjeli do Ruska také velkokníže Pavel s chot
a ordonanéní důstojníci zesnulého.
Gustav
Briand
Stolypin
Pavel
Paříž
Dunberqner
Toulon
Londýn
Francie
Pařiže
Potrohrad
Rusko
21
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské
Zákon o sestátnění drah.
Z Vídně, 18. listopadu. Jak se dovídáme,
jest ochota projednati zákon o smlouvách státu
se společnostmi dráhy severozápadní a státní
v příčině převzetí do státní režie ještě před No-
vým rokem. Vláda po té stránce zůstavuje
prioritu stranám samým a jest odhodlána ji pod-
porovati, ať se tato priorita jeví buď pilným ná
vrhem, anep upuštěním od I. čterá a příkázáním
vládní předlohy bez I. čtení železničnímu výboru.
Prlority Jižní dráky.
Z Vídně, 18. listopadu. (K. k.) V dnešní schůzi
které zůčastnili se francouzští, švýcarští, němnečtí
a rakouští majitelě prierit Jižní dráhy, pojadnal ku-
rátor priorit dr. Gross v delším exposeé o silunei
Jižní dráhy: ve svém cxposeé ččinil různé návrhy n
sanování této dráhy. Žádost Jižní dráhy vrcholí
petici, aby majitelé prioritních úplsů projevili sv
seuhlas. aby veškeré umořovací nedoplatky z r. 1907
1908 a 1909 s odročením splátok státu na kupní cenu
věnovány byly účelům investičním, dále sby re-
servní hotovosti k zajištění služby 3% obligací směly
býti zcizeny a výnos jich aby směl býti věnován tě-
muž účelu, aby pro léta 1903, 1909 a 1910 vůbe
upuštěno bylo od nových dotací pro reservy, sby
upuštěno bylo od zamýšleného tahu 31% obligací
prosinci 1908 a v prosinci 1909, aby splacení těchto
13.000 kusů obligací posunuto bylo na pozdější te-
mín v dohodě s majetníky prioritních úpisů a k -
nečně aby majitelé prioritních úspisů dali svolen
k obligační půjčce pro investiční účely, ktcré vyhra-
ženo jest ve smlouvě z r. 1903.
doktor
Gross
Vídeň
22
article
Po vývodech kurátorových rozvinula se živá de-
bala, které zůčastnil se zejména jménem pařížskéh
výboru senáter Lacomb. Lacomb krilisoval v delš
řeři vývody kurátorovy, při čemž zdůraznil že fi-
nanční hospodářství Jižní dráhy jest zorganisováno.
Prohlásil, že majetníci 3% prioritních úpisů dnes na-
posled povolují svoji podporu při transakcích dráhy
a že v budoucnosti musili by býti přizváni také ma-
jetníci ostatních prioritních úpisů. Dokud nebude
provedena úplná úprava prioritní otázky, nesmí
akcionáři obdržeti žádné dividendy.
Když byla debata skončena, přikročeno k od-
hlasování resoluce Lacomhovy, která zní takto: má
býti vyhověno přání jižní dráhy a má byti dovalen-
aby nynější reservy byly zcizeny anebo zaslaveny
dále aby upuštěno bylo od dolace roserv 1908, 190
a 1910, aby se zaručilo, že přebylků použije se k i-
vesticím, aly použito bylo umořovacích nedoplatků
z 1907, 1903, 1909 na splátky kupní ceny, aby od-
ročen byl tah prioritních obligací v počtu 13 00
kusů, jenž má býti vykonán, předpokládaje, že p-
valeno bude zvýšení jarifů, při čemž se však vý-
slovně prohlašuje, že veškerá ustanovení smlouv
z r. 1903 zůslávají v platnosti a že má býti pcužite
všech přebytků, docílených až do r. 1917
Schůze svolila ku přijelí půjčky k úhradě inve-
sticí od 1910 až do 1917, jakož i k zaplacení kupní
ceny, event. uděleno bylo kurátorovi zmoznění, aby
tuto půjčku uzavřel. Půjčka musí býti uzavřena b
poškození majitelů 3% priorit a nesmí této nové půjč-
ce dána býti přednos před půjěkami již uzavřenými.
Resoluce Lacombova byla velkou většinou při
jala a schůze pak skončena.
Lacomhův
23
article
Zákon proli nákarným nemocem.
Z Vidně, 18. listopadu. (K. k.) Vláda podala 15
t m. ponské sněmovně předlohu o zabraňování a
potlačení nákazných nemocí. Slanoví opatření, jichž
praktičnost se v zdravolnické službě osvědčila, cesleu
zákonnou a omezuje na míru nevyhnutelně nutnen
nezbytné v případech epidomie zasahování do sou-
kramé právní síéry
Skládá se z pěti hlav: „Vyšelření nemoci
s předpisy, jež mají býti vydány o povinnosti ozna-
movací. Opatření k zamezení a pollačování nemoci
jež třeba oznamovati. „Náhrada škody“ za věci, pi
desinfeko. poškozené, anebo zníčené a „zapravení“
nákladů na pollačování epidemie. „Uslanovení trest-
ní“ a „všeobecná“, dle nichž prováděti opatření prci
nákazným nemocem přísluší ve všech případech po-
litickým úřadům.
Obchodní smlouva rakoucko-rumunská.
Z Vidně, 18. listopadu. Dnes se konala poslední
porada rakouských a rumunských delegátů v záleži-
tosti obchodní smlouvy rakousko-rumunské před pře-
rušením, které nyní v poradách nastane. Dnešní jed-
nání trvalo půldruhié hodiny a po provedeném resumé
se delegáti rezešli. Pozejtří odjedou rumunští delegát
do Bukurešti.
Stav úrody a osefí.
Z Pešti, 18. listopadu. (K. k uh.) (Zpráva min
erby ze dne 15. t. m) Diouhé sucho v létě a na
podzim a vůbec abnormální počasí má v celé zemi
škodlivé účinky. Zima, před kterou v největší části
země předcházel mezi 9. a 14. t. m. déšť a sníh.
rovněž osení poškodila. Na mnoha míslech nejsou
dosud sklizeny krmné řepy, tu a tam řepa cukrová
a místy brambory. Orání a osevné práce zpozdily se
a nezlepší-li se počasí, bude plocha pod ozimy vů-
bec opět skrovnější. Mráz 15. t. m. překazil na prostc
vývoj osení. Vůbec třeba, aby nastalo počasí mírnější
se srážkami. Časně zaselé ozimy jsou dosti pěkné
Řepky jsou většinou slabě, pasíviny a luka úpln
holá.
Mráz
Bukurešť
Pešť
zpráva min erb
24
article
Proti množícím se železničním neštěstím v Uhrácl
Z Pešti, 18. listopadu. (K. k.) Ministr obchod
zaslal ředílelství stát. drah výnos o železničních ne-
štěstích, která se poslední měsíce množi. V něm
praví se, že železniční nehody jsou tím politování-
hodnější, poněvadž došlo k nim skoro bez výjimky
opominutím povinné dbalosti personálu. Příčinou to-
hoto hrozivého zjevu jest jedině a výhradně uvolněná
kázeň. Ministr nařizuje, by ředitelstvo v každém jed
notlivém případě zbavilo všechny orgány, které by
nějakým opomonutím se provinily, jich místa, za
hájilo proti nim neprodleně disciplinární vyšetřování
zároveň však dbalo toho, aby s dolyčnými osobam
bylo zabájeno trestní řízení
Podvodná krida.
Z Pešti, 18. listopadu. Dnes zde byl zatčen velko
obchodník Zigmund Pallos, na kterého byla uči-
něna četná udání pro podvodnou kridu. Výše jeho
dluhů činí 99.000 K. Flrma přes peněžní nesnázo
brala na úvěr zboží.
K 8.57; kukuřice na květen K 7.56.
řepka na srpen K 14. 60.
Plodinový trh byl bez odbytue
změny
Mráz.
Z Livsrpoolu. 18. listopadu. 4 hoď. 10 min. (K. Py
Obrat 12.000 t. Denní dovoz —.— ž. Tenders —..
Dodávky na listopad 484, listopad-posinec 4.74, na
na prosinec-leden 4.73, na leden únor 4.72, na
únor-březen 4.73, na březen doben 4.73, na duben-
květen 473, na květen-červen 474, na červen- červ-
nec 474. na červenec-srpen 472, na srpen-zái
466, záři-říjen 4.61. Smýšlení sotva stálé.
Káva
Z Havru, 18. listopadu. 3 hod. 30 min. (Č. T.-B
Káva na prosinec 37.25, na březen 36.50, na květen
36.25, na září 36. 25. Smýšlení klidné.
Zigmund Pallos
K Flrma
Mráz
Pešť
Havre
Č . T
Livsrpool
25
article
Americké kabelové telegramy
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 18. listopadu. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akeií 1,140.000 (1,100.000).
Union Pacille 1511/ (183.25).
Kanada Pacitle 1781/2 (1781/21.
United States Steel Corporman 56.75 (57.75)-
Baltimore and Ohlo 107.50 (1085/ 2).
Káva.
18. listopadu 17. listopada
Rie fair čís. 7 . . . . . 5.50
na listopad . . . . . . 6.05
5.10
un leden . . . . . . . 5.10
5.15
Culr.
18. listopadu 17. listopadu
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.44
3.44
Tuky Western Steam . . 9. 95.
9.70
Tuky známka Wilcox . . 10.05
Z Nového Yorku, 18. listopadu. (Obilní barsa)
Smýšlení obilní bursy povolné.
T'šeníce
18. listopadu 17. listopada
pohotová nová sklizeň . . 1127/4
1139.
na prosinee
na kveten . . . . . . . 1191/ 115
Kukuřlee
18. listop. 17. listop.
na prosinec . . . . . .
72 25
na květen. . . . . . .
na červenec . ..
Nový York
Kanada
Baltimore
Union Pacille
Steel Corporman 56.75
Musa
Tuka známka Wilcox
4 1139
uno leden
Culr
Cukr
Tuka western Steam
26
article
Petrolej
Petrolej
18. listop. 17. listop
10 9
10.90
raflnovaný Standard WhIte 8.50 8.50
Kovy.
18. listop.
17. listop
Měd
. . . . 14.25 14.50 14.25 14.50
Cín
30.12 30.30 30.12 30.3
Železo čís. 2. . 16.50 17.— 16.50 17—
rafinovaný, kesonový
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 18. listopadu. (Bavlnářská bursa.)
Lhůty byly z počátku vzpruženy wallstreetskou
iutervencí, později však byly poškozovány pro-
deji. Zárěrek ustálený.
18. listop. 17. listop. 16. listop
9.45
9.35
polotová . . . . 9. 55
na prosinee . . . 9.26
9.20 9 09
na leden . . . . 9.1i
9.05
8.93
na březen . . . . 9.—
8.96 8.68
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 18. listopadu. Na prosinee
8.93 (8.91), na březen 8.96 (8.94).
White
York
Nový Orlean
8.50
kov
Měd
14.50
cín 30.12
17
polotová
8.93 na březen
27
article
Meteorologická pozorování na rozhledně na Fatřini
Meteorologická pozorování na rozhledně na Fatřini
325 metrů nad mořem.
Dne 17. a 18. listopadu 1909.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 7389 738 4 7386
Teploměr C. — 1.8 + 1.4 + 5.2
Vlhko . . . 86
po
Obloha ... ppam zamrač. Poo
vlhko
28
article
Slla větru . mírný silný ostrý
Slla větru . mírný silný ostrý
Teplota nejvyšší ve stínu . . — 12
Teplota nejvyšší na slunci . . + 12.8
Teplota nejnižší ve stinu . . — 102
Teplota nejnižší při zemi . . — 11.3
Slunce svítilo 41/4 hod.
Prům. rychlost větru za hod : 9.0 km.
Srážky v mm. 0.0
Čechovél
Známě události poslední doby; maření sněmovní
práce německou zvůlí, urážení práva a citu českého
lidu, neustálým pronásladováním našich menšin, ne-
slýchané hanobení naší Prahy i jména českého v (-
sku nepřátelském — nutně i v nás českých že-
nách vzbuditi musí odezvu vzrušenou. Máme touhu
i povinnost činně a účinně zasáhnoutiv
ohrežené postavení národa svého a dle
sil svých působiti k posílení věci česk
V našich vlastních rukou, v rukou
každého nešince, je vhodná zbraň: Jest t
hospodářské osamostatnění naš el
Chrániti to, co je naše, zmnožovati hospodál-
ské síly národa! To buď nám příkazemi
Vizme Polákyl
Když v Poznaňsku upadající šlechta polská
povolujíc nátlaku nepřátelské vlády zaprodává Něm-
cům rodnou půdu — lid polský nevzdává se-
Heslo: „Ani fenyk na nepřátelské zboží!“ — let
zemí a čin sleduje slovu. A dnes již stěhují se z pol-
ských vesnic nepřátelé živlu slovanského — dne
není již tam půdy pro jich obcho
Nuž — pochopme podobně i my, že hospo-
dářský vzrůst znamená vzrůst vůbec, že he-
spodářská bída je jedním z hlavních zdrojů
celkové slabosti národa. Nebudeme silni, dokud ne-
budeme svoji!
Voláme k vám: Kdo sám již se osamosta tnil
— povzbuď druhé
Kdo dodnes byl ještě vlažný — vzchop sl
Kdo dosud nenallízel důležitost hospodářského
osamostatnění — prohlédni
Kupujme všecky potřeby u svých, kupujme vý-
robky českél
Zenský klub český
Ženy české za pomoci českých mužů chystají
velkou akci. V neděli 15. listepadu o 3. hod. odvol.
veřejná schůze v Měšťanské besedě v Praze.
Zveme k účnsti a součinnosti všecky lid! dobré vůle.
Poznaňsko
Německo
Praha
slunce
km
mm
29
article
všeobecní ake.
společnost pro
pojišťování
32
article
naproti „Národnímu divadlu“
národní divadlo
33
article
Pojlšťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premi
= Žádejte prospekt. =
Bránil. Báťův výpad na vlastní pěst zastaven Vopáne-
ckým: odvelný úlok zmařil Friedl. Universita za-
stavena pro ofí side, jenž vzbudil odpor jejich stran-
níků: Universitáni nicméně proniknou až k nepřátel-
ské bráně, kdež se opakuje stereotypní šťastné za-
kračení backů. Zbývá 5 minut hry. Zdá se, že ne-
přinesou změny. Ještě 2 min. před koncem Universii
unikne vážnému nebezpečenství, když back odraz.
ránu Bendovu a Pelikán stoje dva kroky před bran-
kou dovede šikmou ranou podle celé brány poslat
míč do zámezí. 44. minuta, roh Techniky. Jahn obrat-
ně podává před hránu a Benda jednou z oněcl
šikmých ran, kterými kdysi slynul a které brankáře
nejduchaplnější odsuzovaly k úloze trpného a trpícíhe
diváka, pošle míč v pravý kout universitní branky.
Technika dobyla vítězství, které jí před sedmi
léty uniklo za okolností, jimž podobných není mnoho
v bohatých dějinách české kopané. Na jaře, Univer-
siláni, vaše revanchel
Báťův
Friedl
Bendův
Pelikán
Jahn
Benda
34
article
Z Vídně, 18. listopadu. (K. k) Dopoledne z
hájen na radnici VI. sjezd rakouských měst. Cís
zaslán holdovací telegram.
Sjezd zabýval se především peticí za sa no-
vání obecních financí, jež má býti před
ložena vládě a oběma sněmovnám. Ref. Hraba.
měst. rada z Vídně, shrnul své vývody v resoluci
v níž poukázal na nynější neudržitelný slav zem-
ských financí a podal návrhy na sanování finanel
zemských i obecních a na poskytování údělů z růz
ných daní. Po delším rokování byly tyto i návrhy
za debaty podané v zásadě schváleny. Dále usnesl
se sjezd o dani z přírostku hodnoty půdy
Dr. Neumayer podal zprávu o doplnění obec-
ného zákonníka občanského dědickým právem
stavebním.
Usneseno podati jménem všech měst říšské radě
petice za osvobození nadací a věnován
od kolků a bezprostředních poplatků i poplatkových
equivalentů.
O 1. hod. odpol. sešli se účastníci sjezdu na
společný oběd v radnici, o němž starosta dr. L uegen
připil blahu všech měst bez ohledu na národnost
souvislost s jistými otázkami. Městský president lvov
ský Ciucheiňski odpověděl projevem přání, by
Vídeň stále se zvětšovala na prospěch všech Raku
šanů a všech měst.
Z útočné rozpočtevé dehaty na říšském sněmu
uherském.
Z Pešti, 18. listopadu. K. k.) Poslanecká sně
movna schválila předlohu o úpravě finančníe
Hrab
doktor
Neumayer
L uegen
Vídeň
Pešť
zákonník občanský dědický právo
36
article
Poměry v Číně.
Z Pakina, 18. listopadu. (Něm. kab.) Zprávý
o situaci jsou stále málo uspokojivé. Čínští úřadníci
vypravují o nesnázích v císařském paláci, nemahou
však udati podrobnosti, protože je provedeno přísné
uzavření. Princ Kun je nemocen. Hlavní guvernén
Janšichsjan byl povolán z Tjentsina do Pekmna, co
se vysvětluje jako příznak změny v úřadech hlav
ních guvernérů, Vliv Juanšikaje poněkud ochabuje.
Čína
Pakina
Německo
37
article
Z Vldně, 18. listopadu. (K. k.) Rumunsk
následník přibyl sem odpoledne s blahopřáním
císaři k vladařskému jubileu.
Z Bělehradu, 18. listopadu. (K. k.) Státní rad
Milan Miličevič, vynikající spísovatel srbský.
zemřel v 78. roce věku.
Z Pařiže, 18. listopadu. (K. k.) Dopoledne kona
se zde pohřeb ruského velkokní žete
Alexěje. O 9. hod. rakev, ozdobenou věnci věno-
vanými carem a presidentem Falliresem, snesti pří-
buzní zesnulého a členové ruského velevyslaneciv
na šestispřežní pohřební vůz. Před ním ubírali se
kyrysníci a pěší vojíni, duchovenstvo a důstojníci.
kteří nesli řádová vyznamenání zesnulého; po stra-
nách pohřebního vozu kráčeli francouzští a ruští ná-
mořníci a za ním příbuzní zesnulého velkoknížete,
členové ruského velvyslanectva, zástupci presidenta
Falličresa, vlády a parlamentu, diplomatický sbor
zástupcí úřadů. Po smutečních slavnostech v ruskén
Miličevič
Fallires
Falličresa
Vldno
Bělehrad
Pařiže
38
article
Japonská půjčka.
Z Londýna, 18. listopadu. (K k.) »Standard-
sděluje, že v souvislosti s průmyslovým rozvojem
Koreje byly vydány pětiprocentní úpisy průmyslové
banky japonské v obnosu 2 mil. lib. št. v kursu
97 procent z poloviny v Paříži a z poloviny v Lon-
dýně. Úroky budou zaručeny japonskou vládou. Bylo
rozhodnuto pro reformu půjčky, aby nebyla zatížena
japonská státní pokladna a nebylo přerušeno umořo
vání dlubů.
Londýn
Korea
Paříž
Lon
39
article
st Z Pešti, 18. listopadu. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q o 5 h
levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská
79 5 kg K 13.2719. 78 kg K 13 20, horno-
tisská 78 kg K 12 95, 76.5 kg 12 80, pešťská
79 kg K 13.10, 78 kg K 13.—, 74 kgk
12.35, stolno-bělehradská 76 kg K 12.80, bi-
harská 79 kg K 1308, banátská 78.5 kg K
13.20; žito K 10.05 až 10.35; ječmien
K 8.05; oves K 8.20 až 8.55; kukuřice
nová K 7.—.
Terminový obchod byl klidný na
počasí poněkud mírnější.
K večeru znamenala: pšenice na dube
K 12 78, na říjen 10 97; žito na duben
K 10.74, na říjen K 9.49; ove s na duben
nemoc
Platil
Pešť
kg
42
article
Pravé je
touto znám-
kou — s rybá-
řem —jako ga-
ranéní zna č
SCOTTOVA
l4čenl.
Scottův