ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c179e70-7631-11dc-98b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 63, person 179, org 22, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. listopadu 1908.
4 masthead
Číslo 319.
5 article
ka. A ten má — duhy! Od Nového roku dluh bul- harských sedláků v zemědělské bance vzrostl o milionů franků. Dluhy u lichvářů, jichž v Buibarsku je jako kobylek, a kteří své oběti vydírají i 609 lichvou, představují ohromný kapitál. Úřadníci jsou placeni mizerně a při nebývalé drahotě (cena po- travin se zvýšila asi o 50%) sotva uhájí nejnutnější potřeby života. Což divu, že zprávy o požadavku Turecka na zaplacení půl miliardy výkupu za bul- harskou nezávislost, rozechvívají mysl každého bul- harského člověka. Tento požadavek nejmírněji ra- zvati můžeme neomaleností. On na konec Bulharsko vyprovokuje k válce! Turecko zapomíná, že „nová země“ jeho vydě- račnou správou po válce rusko-turecké zůstala cže- bračenou. Nezbylo ničeho. Jen bezpříkladná spoři- vost bulharského člověka umožnila, že Bulharsko kulturně se pozvedlo. Je nesprávno žalovali na l ul- harského sedláka, že po 30 letech osvobození dosud svou půdu primitivně vzdělává a neuznati, že mu k tomu schází pomůcka nejpotřebnější — kapitál.
Turecko Bulharsko
6 article
Uvalení břemena půl miliardy franků bylo by zločinem, spáchaným na ubožácích, kteří žijí bez- radoslný život, zbavený všech požitků. Pochopujeme rozechvění bulharského lidu, jenž nemůže srovnati se svým zdravým rozumem, aby místo dosud ročně placených 2,900.000 franků zaplatil půl miliardy na- jednou a proto naléhá na vládu, by se raději opřela o půl milionu svých bodáků, než aby dopustila uvalit na zemi hospodářské jeřmo V tom smyslu i v sohrání vyznívají řeči všech řečníků — i vládních! Marně svolal ministr Malinov tajnou schůzi většiny a marně v ní apeloval na roz- vahu řečníků, že jim situace ukládá, aby o Turecku mluvili zdrželivě: jeho hlas vyzní na licho. Tím spl- še, že se pociťuje zůmyslnost, již Turecko zbytsčně prodlužuje „pregovory“ dohody, jen aby získalo času pro případ války s Bulharskem. Nervové rozechvění zachvacuje už i řečníky vládní, i ty, kteří neochvějně podporují ministry. Úž se jeví i rozkol v demokralické straně. Ve smyslu rozkolu mluvil i Kalinkov (delegát slovanského kon- gresu v Praze). Vytknul vládě, že dosud nesplnila ani jednoho ze svých četných slibů a varoval ji, aby sama sobě nekopala hrob. Odsoudil ji i proto, že do Cařihradu, k prvním pokusům o dohodu, vyslala poštovního dřadníka a zkostnatělého diplomata. Od- soudil ji i proto, že na místech konsulů trpí lídi ne- schopné. Odmílá výtky Daneva. Bulharsko prohláše- ním své nezávistasti neurazilo nikoho-
Turecko Bulharsko Praha Cařihrad
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. listopadu. (Volba místo- předsedů poslanecké sněmovny. Na jednacím pořadu poslanecké sněmovny, jež se sejde dne 26. t. m., nachází se jako druhý bod volba čtyř mistopřodsedů. Jedno místo se uprázdnilo odchodem dra. Jana Žáčka, jenž jmenován ministrem; další tři místa jsou nová a byla zřízena v minulém zasedání říšské rady, ale obsazena nebyla pro neshodu mezi malými parlamentními stranami. V předsednictvu jsou po Žáčkově odchodu zastoupeni jen kře- stanští sociálové předsedou drem. Weiss- kirchnerem a Poláci drem. Starzyň- ským. Třetí místo bylo v držení českého Ná- rodního klubu. Aby se poskytlo v presidiu za- stupení také ostatním parlamentním skupinám, bylo usnosent zřiditi tři nová místopředsednická másta, z nichž jedno mělo připadnouti liberálným Němeům, druhé sociálným demokratům a třelí Jihoslovanům. V poslední schůzi před letním prázdninami dne 17. července měly se provésti volby. Němci jmenovali svým kandidátem dra
Žáček Žáčkův Weiss Polák Jihoslovan Němec Praha poslanecký sněmovna
8 article
Steinwendra, socialisté dra. Perner st or- fra a Jihoslované posl. Pogačnika. Ale proti kandidatuřo slovinského poslance Pogně- nika vznikl odpor v druhých malých skupinátehi parlamentních, neboť kluby ukrajinský, vlašský a rumunský ohlásily také svůj nárok na zastou- pení v prosidiu a žádaly, aby se dřívo, než se přikročí k volbě pátého místopřodsedy, stanovil pořad, dle něhož by se zástupci výše jmenova- ných klubů měli v předsednietvu v určitých ča- sových lhůtách střídati. Poněvadž na dohodu před lelními prázdninami nedošlo, byla volba nových místopředsedů vůbec odročena. Nyní před prvou sněmovní schůzí bude tedy třeba o takovou dohodu mezi malými sněmovními klu- by se postarati, aby volba nevzbudila odpor na žádné straně. V Praze, 18. listopadu. (Výsledek z em- ských voleb v Istrii.) Pondělními volba- mi v městských okresech istrijských jest roz- hodnuto složení nového sněmu istrijského. Zbý- vají sice ještě volby v obchodní komoře a v velkostatku, ale poněvadž je jisto, že obě tyto kurie zvolí Vlachy, jest tedy už nyní známo, že v přištím sněmě bude 26 poslanců vlašskýcha pouze 18 chorvatských a slovinských, nepočítaje virilisty. Výsledek voleb překvapuje tím, že je pro Slovany méně výhodný, než měl býti dl kempromisu, přijatého za posledního sněmování
Perner Jihoslovan Pogn Vlach Praha Istria
9 article
neboť Vlachové měli obdržeti jen 25 mandátů, Slované 19. Újma stala se Chorvatům tím, že v třetím okrese pulském, který v kompromisu označen za bezpečně chorvatský, zvolen 189 hlasy kandidát vlašský Frank proti chorvat- skému kandidátu dru. Mat. Laginjovi, jenž obdržel pouze 183 hlasy, tedy o šest hlasů móně. Jihoslovanské časopisy byly velice pobou- řeny zprávou, že Vlachové staví svého kandi- dáta také ve třetím pulském okrese, který měl býti dle kompromisu vyhražen Chorvatům. Kan didaturu tu, ač Frank kandidoval samostatně, nazvaly věrolomstvem. Zdá se nám však, že istrijští Chorvaté sami si nebyli jisti tímto okre- sem, který na papíře zapsán jako chorvatský, ve skutečnosti je však silně smíšený. Proto ai dr. Laginja z opatrnosti kandidoval také v měst- ském okrese voloském, ve kterém byl zvolen jednomyslně. Nehoda, jež Chorvaty stihla v Pulji, nebude míti jinak nijakých následků pro slovanskou sněmovní menšinu, poněvadž novým zemským řádem je postaráno, aby nemohla býti znásilněna ani ve sněmě, ani v zemském výboru.
Vlach Slovan Chorvat Mat Laginj Laginja Kanada Franca
10 article
Nové politické komedie v Chorvatsku. (Pův. dop. „Nár. Listů“.) V Záhřebě, v listopadu. Dnes v Chorvatsku zajímají zvláště dva zjevy. Nastičovo špiclovství a denunciantství o volkosrbské propagandě. Oba měly vzbuditi do mnění, že by Rakousko Bosnu a Hercegovinu mohlo ztratiti a zároveň měly býti podporou bánu Rauchovi a jeho družině. A byly. Od tobo momentu vyvíjely se poměry v Chorvatsku zcela nenormálně. Na jedné straně zatýkání chorvat- ských Srbů, jež se denně množí, a na druhé straně denuneiantství, kterouužto úlohu převzala strana dra. Josefa Franka. Každý den přinášeji naše poměry nové svědectví, jak cynická lhostej- nost tohoto člověka se zvláštním kramářským smyslem lstivé diplomacie neostýchá se insceno- vati události nejnekulturnější a chorvatské národ- ní věci nejškodlivější. Nic mu není drahé, co národ zaplalí svojí krví, aby se prospělo tyra- nům a utlačovatelům. Tedy jen fakta: už tři měsíce zatýkají se Srbové z Chorvatska. Skrana dra. Josefa Franka měla úlohu, aby denunco- vala. A pilně denuncovala. Tři měsíce a nikdo ještě ani prstem nehnul, aby se přistoupilo k vy šetřování, aby se dokázalo těm lidom, že se provinili a čím se provinili a aby byli potrestáni.
Nastičův Rauch Srba Franco Chorvatsko Záhřeb Rakousko Bosna a Hercegovina
11 article
Nechávají se v zoufalství vzdáleni od svých ro- din a v chmurné neurčitosti, jak dlouho to po- trvá. Pop Milič trápí se hladem, profesor Val- rijan Pribičevič též a naši lidé krmí je uměle a násilně. Chtějí, aby žili, jen aby je mohli mu- čiti. Od 29. října nevzal jídla do úst pop Milič a 6. t. m. přinesli jej do nemocnice. Pribičevičo také. Hladoví, aby zemřeli. A všechny naše soudní úřady dívají se klidně, jak několik lid- ských existencí jde v náruč smrti. Měly by se starati o život lidský a ony ignorují nejelemen- tárnější a smysl zákona. Kde je tady sprave- dlnost a humonnost, na které je přece založen pojem „justicine“? Kde je etika celého životn a těch zodpovědných faktorů, kteří etickou vůlí národa povýšeni jsou, aby mu sloužili a jej za- stupovali? Kde mají oni Gajové, Kurlioxé, — enně šutiči a Araničtí lidský cit, že n svou cynickou lhostejností k zdraví a životu vězňů, nota bene politických, ignorovati nejpri mitivnější bumanný moment spravodlnosti a pravdy? A nejvyšší státní úřadník, represenlan země a národa, mlčí. Zatím co soudci brutalisují zákon a srbskou menšínu, bar. Rauch ignoruje každý i nejzákladnější humanný požadavek, jen aby mohl prodloužiti život sobě a svým. Jak se mysli prospěti zemi, když se znásilňuje celý jeden národ, když se jeho myšlenka a sympatie podřizuje vůli národních ignorantů a tyranů, když jednotlivci musejí hladem se domáhati práva a to nejzákladnějšího a nejlidštějšího?
Milič Rauch profesor Val
12 article
A teď nová komedie: dr. Josef Frank se svým od dávných časů nerozlučným přítelem, Khuenovým radou a maďarisátorem chor vatských škol, drem. Isou Kršnjavým, organisoval národní vojsko t. zv. „národní legii“, aby pomohlo bánu Rauchovi brutalisovati srbskou menšinu. Tím chtěl Josef Frank ukázati, že ti, kdož se opírají cizí nadvládě jako členové chorvatsko-srbské koalice, jsou obyčejní zrádci. Úmysl dra. Jos. Franka je asi takový: Srbové budou vyšetřo- váni, snad se jim nic nedokáže; ale nutno jim připomenouti, že jsou v zemi v menšině a jako každá menšina mají jíti s vládou. Je nutno tedy. abychom je vyzvali. Národní vojsko! Přes mi- lion vojáků má Rakousko, nepočítajíc Frankaa Kršnjavého. Nač tedy národní vojsko? Aby bratr táhl na bratra? Pak ovšem zůstal dr. J. Fran důsledný ve svých protinárodních ideálech svých Raucho-maďaronských sympatiích.
doktor Josef Frank Rauch Franco Srba J Fran Rakousko Khuenův rada Isa Kršnjavý
13 title
Shnilý kompromis v Německu.
Německo
14 article (»Vilém II se nezmění-)
(»Vilém II se nezmění-) Dojem včerejšího »vyřízení« krise, ovšem prozatímního, jest u všech stran německých kromě konservativní a klerikalní, v šeo becn nespokojenost. Postrádá se naprosto zá ruky, že se aspoň výstřelky osobního režimu Vilémova opakovati nebudou. Dojem ten zaleh i do Pařiže, kdež ve sněmovně poukazováno k tomu, že se císař, byť i stesk lidu byl uznal všemožně všelikým zárukám vyhnul. Diplo- maté francouzští vidí v rozhodnutí též jen do časný kompromis. V interviewech »Zeitu« dal výraz nespo- kojenosti té i svobodomyslný poslanec říšského sněmu německého Fraeger, kterýž děl zpravo daji: »Vše zůstalo při starém. « — Jiný svobodomyslný poslanec, Barth, pravil: »Če- kal jsem takové rozhodnutí, poněvadž něme cký lid jest teprve v počátcích poli- tické výchovy: na osobním režimu se nic nezmění. Císař bude na čas o něco opatrnější, jako ten, kdo ocitne se jednou v blátě, na čas nosí gumové přezůvky. Císař nemůže se změniti, jeho povaha není dle toho. Mluvil-li i sněm ostře o císaři, byloto na plano. Sněm má se držeti prostě kancléře. aby konal vůli jeho nebo aby odstoupil.« Barth praví, že by tu neprospěl ani zákon o mini- sterské zodpovědnosti. To jest tuze hubený zajíc, za nímž se sněm honí. V Anglii není žádného takového zákona a přece tam vládne od nepaměti sněm a ne král, poněvadž tam na sněmu nemluví se sice tuze ostře, ale z to sněm anglický musí býti rozhodným ve skuteích. Tento soud Barthův o vlastním sněmu není ovšem pěkný, ale zasloužený. Po- čínal-li si Vilém II. upřílišněně, aspoň tím upo- zorňoval lid na škodlivost osobního režimu.
Barth Barthův Vilém II Anglie Vilém II
15 article
Nyní ale — končil Barth — dá se německý lid opět uspati, zvláště nebude-li dbáno na dále o jeho politickou výchovu. Z hlasů německého tisku uvádíme: Mírně liberální »Vossische Zig.« píše: Více ne- může říci mocnář, chceli na dál nositi korunu. Nebylo tu ponižujícíh způsobu, jakého by se žádný kaneléř nemohl domýšleti do svého císaře. Co však se dalo řici, aniž by panovník byl prošel kaudinským jhem, bylo řečeno. Ukáže se, jaké sk utky budou následovati po vážných slovech. Císar popřál především sluchu projevům národní vůle. Čeho třeba dále žádati, nechť žádá národ o kaneléře.« Nemastný a neslaný jest za to pln chvály byzantinské »Lokalanzeiger«: »Rozmlu zřešenl. jaké většina národa vou stalo ekavta ridku kd vcin eiovr ve svon vrn populárnější skutek než téntokráte. Řišskému kaneléři nelze upřiti uznání, že dovedl stejné hájiti zájmy koruny jako země.« Socialistický »Vorwärts« píše: Politi- cké krise v Německu mají svůj zvláštní ráz. Začínají skaudálem, vedou k velkému rozbořčení a končí shnitým kompro- misem. — - Ještě ostřejí vyjadřuje se orgán porýnských velkoprůmyslníků »Rheinisch Westfal Ztg.« Praví: »Císařská odpověď je pří- krým odmítnutím vůle národa, řiš- ského sněmu i spolkové rady. Cí sat nechce se dohodnouti s nimi, chee s nimi boj. Rkavička je vrženaa musí býti přijata, byť se srdcem krvácejícím. Běží o bytí neb nebyti německé říše, o hospodářské zájmy naše, o vážnost a čest naši — v světě. Kdo stojí výše, okamžitý nositel koruny neb rod panovnický — rod panovnický neb ústavní forma — ústavni forma neb lid a jeho vůle. Jdeme zlým
Barth Císar Německo Vossische Big Vorwärts Rheinisch Westfal Ztg
16 article
dobám vstříc, strašlivé zmatky ná čekají, ale lid nesmí se lekati boje toho, chce li konečně vyváznouti ze situace neudrži telné. Čekáme od sněmu určitě, že zahájí boj ihned a že provede jej všem ústavními prostředky až k vítěznému jeho konci.« Chefredaktoru novoyorských »Tim e se. kterýž od července má rukopis Holeových roz- hovorů s Vilémem II., nabídnuty byly tyto dny z Paříže obrovské obnosy za rukopis rozhovorů těch, ale on prohlásil, že ho neprodáz žádnou cenu. Berlínská »Germania«, orgán středu pochvaluje si, že v poslední době byly úřady pruské velmi shovívavy k tisku. Byly psány o císaři věci, zvláště v satyriekých a humori- stických listech, za něž se jindy udilela léta vězení. A úřady pochopily prý, že jistě v nejloyálnějších kruzích soudí se o jednání císařově ještě ostřeji než v tisku samém. Kdyby císař byl četl jen čtvrtinu úsudků těch, míní »Germania«, byl by musil tento soud lidí učiniti na něj přece aspoň nějaký dojem. Pře to ale list pochybuje, že bude jinak. Když císař Vilém II. četl jednou Limannovu knihu »Císař« zvolal: »Člověk ten má ve mnohém docela pravdu, ale já se nezměníma !«
Holeový Vilém II Limannův Císař Paříž Tim e
17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze. 18. listopadu.
Politické zprávy zahraničné. V Praze. 18. listopadu. Slovanský ruch v Rusku. Slovanský ruch v Rusku utěšeně se zmáhá a znchvacuje všechny vrstvy inteligence, jež je v té příčině nyní sjednocenější, než byla roku 1876. Massa ruského národa nynějším slovan- ským ruchem ještě není dotknuta. Jí se tu do- sud nedostává motivu tak poputarného, jaký měla před velkou válkou za svobodu balkán- ských Slovanů. Přátelé Slovanů staré i nové školy závod spolu v projevech slovanské vzájemnosti a vý- kladech svých názorů, jež značně sobě přibli- žilo, že někteří „novoslovaně“ letos procestoval slovanské země Rakouska a Balkánu a naučil se dívati na věci slovanské z blízka. Tím do- spěli k společnému se starými slovjanofily na- zíráni na slovanské věci, tak že se nyní obě školy liší skoro jen methodou, s kterou jedn i druzí ke slovanské otázce přistupují.
Praha Rusko Rakousko Balkán Slovan
18 article
V „politickém klubě“ petrohradském b: Vladimír Bobrinsk) přednášel o svých zkušeno- stech, nabytých mezi rakousko-uherskými a bal- kánskými Slovany. Začal líčením boje, který vede již řadu let slovinská obec Riemaně v Istri se státem i katolickou církví za svobodu svě- domí. Zeela správně na své cestě vypozoroval. ža zákony v Rakousku a v Uhrách dávají sice občanům úp'nou svobodu svědomí, že však v praxi jest jim této svobody dopřáno jen potud, pokud přestupují na víru luteránskou, starokato- lickou, židovskou, nebo pokud se každého vy- znáni vzdávají, ale mají po svobodě, chtějí-l přestoupiti na pravoslaví, anebo zasazují-li se o slovanský obřad, jako se právě stalo v Ric- maňci. Riemaňei před lety prosili svého bískupa, aby jim dovelil užívati slovanského bohoslužeb- darmové, aby zůstali v obci, až by občané svůj úmysl změnili. Ale Ricmaňci tak neučinili, když jim biskup vzal kněze a zavřel kostel, sta- tečný obecní starosta Berdon od té doby všecky obřady koná sám, sám křtí, oddává i pohřbívá.
Bobrinsk Ricmaňce Rakousko Uhry Istri
19 article
V Haliči, Bukovině a Uhrách plno je pří- padů, kde jsou jednotlivci i obce týrání pr pravoslaví. Uniatská ves v Ilaliči, Zálučí, prohlá- sila, že přejde na pravoslaví, bude-li jí odňa oblíbený duchovní. Za to obdržela vojenskou po sádku a když oblíbený kněz přece byl suspen dován a obec jej vyprovázela, bylo 78 oso zatčeno a po šest neděl vězněno v době nej pilnější selské práce. Vypočítav řadu podobných případů, hrab Bobrinský konstatoval, že v Rakousku i v Uhrácl ústava je pouze na papíře, ve skutečnosti alej není, aneho jí není aspoň v oblasti nejsvětějšíel lídských práv. Po hr. Bobrinském ujal se slova M. V. Kra sovský a mluvil o sympatiích, které ruský národ nyní projevuje Srbsku a Černé Hoře pro zábor Bosny a Horcegoviny. Stanovisko novo- slovanů v té otázce vyjádřil tak: Nepřejeme si
Bobrinský Halič Bukovina Uhry Ilalič Zálučí Rakousko Srbsko Černá hoře Bosna
20 article
nikterak, aby se Rusko pro zábor Bosny a Herce- goviny vrhlo do války s Rakouskem a Něme- ckem, ale spolu s tím pokládali bychom za těž- kou chybu, kdyby ruská diplomacie vystoupila jako pomocnice Rakousko-Uherska při díle tak bezprávném a libovolném, jako je zábor. Novo- skvané zrazují od války i Srbsko a Černou Horu a jsou jim tou radou, aby vyčkaly rozhodnut evropské konference, na níž Rusko bude zastu- povati právo jejich i právo zabraných zemí, jimž může býti vyhověno opravou berlínské smlouvy. Oprava berlínské smlouvy upokojila by i Rusko, Jménem přítomných srbských delegátů pro hlásil prof. Bělič, že taková oprava berifnské smlouvy, jak si ji myslí p. Krasovský, byla by uvítána obyvatelstvem zemí nyní zabraných, Srbskem a Černou Horou, a nebezpečí války bylo by zažehnáno. Na to N. I. Maximo v referoval o něme- ckém buntu v Čechách, o zbíjení Čechů v Karlových Varech, v Kašperských Horách, v Ústi nad Labem, v Úsově, Olomouci a jinde. „Pražský kroužek“ v Petrohradě. Při spolku „Slovanské vzájemnosti“ v Pe- trohradě utvořil se „Pražský kroužek“, jehoz jádro tveří ruští a polští politikové, kteří byli na slovanské konferenci v Praze. Členy jsou: M. V. Krasovský, hr. Vl. A. Bobrinský, A. S. Gižický, I. S. Kljužev, P. G. Dopelmajer, M. A lskrický, N. N. Lvov, V. A. Maklakov, hrabě I. E. Olizar, hr. G. R. Potocký, R. V. Dmovský. G. I. Svěnčický, I. S. Montvill, I. V. Sněřinský, V. M. Bechtěrev, E. M. Demenťjev, I. P. Filevič, I. Ch. Ozerov, V. M. Volodimirov, V. A. Fran- cev, N. D. Vajdak, A. A. Stolypin, G. V. Koma- rcv, D. N. Vergun, A. A. Stachovič, V. p.
profesor Bělič Krasovský Čecho M V Krasovský A Bobrinský A S Gižický Kljužev P G Dopelmajer N N Maklakov I E Olizar Potocká R V Dmovský I Svěnčický Montvill Sněřinský V M Bechtěrev E M Demenťjev I P Filevič Ozerov Volodimirov Fran Vajdak Stolypin D N Vergun Stachovič Rusko Bosna Rakousko Uhersko Srbsko Černá Hora Čechy Karlová Vary kašperský hora ústit nad Labe Úsov Olomouc Petrohrad Praha Lvov N . D
21 article
Svatkovský, F. Ja. Gej. I. A. Sobolev, V. N. Ko- rablev, L. Straševič, Z. Balický, I. Stecký, v. Konic a V. Lapacevič. Jak vidno, členy „Pražského kroužku“ jsou staroslavjanofilové i novoslav janofilové, což je potěšitelno. Kroužek si zvolil 14členný výkonný výbor. Aby přispěl ke zblížení slovanské společ- nosti s ruskou, kroužek uspořádá počátkem při- štího roku v Petrohradě obrovský slovanský ples pod protektorátem člena carské rodiny; patro- nessami budou dámy z poslaneckých kruhů. Ples má býti živým slovanským národo- pisem. Páni i dámy budou povinní dostaviti se ve svých národních krojích. Tančiti se budou samé slovanské tance, mezi nimi česká „be- seda“, moravský „troják“, slovenský „čardaš“, srbsko-chorvatské „kolo“, bulharské „horo“, polský „mazur“ a haličsko-ruská „kolomyjka“ . Na plese budou se přidržovati staroslovanského coremonialu. Přípravy již zahájeny. Češi v Rusku. V Moskvě tvoří se „Rusko-česko-slovenský spolek“, jenž si staví za úkol pracovati ke sblí- žení Čechoslovanů s Rusy. Myšlenka nové orga- nisace slovanské vzájemnosti přináleží p. Svato- pluku Koničkovi v Moskvě, neunavnému pra- covníku na tom poli. Mulej Hafid a Abdul Aziz. lislý landýnský list ohdržel z Tangeru sensační zprávu, že oba soupeřícl sultánove vítěz Mulej Hafid a poražený Abdul Aziz učinili vyrovnání. Dohodli se v tom smyslu, že Abdul Azizovi bude vrácen jeho soukromý majetek, obdrží pensi 7000 liber šterlinků a bud- bydleti v Tangeru. Dlužno vyčkati potvrzení této zprávy z pramene anglického.
Svatkovský Sobolev ko L Straševič Balická V Lapacevič Čech Čechoslovan Rus Svata Aziz Konice Petrohrad Rusko Moskva Tanger
22 article
řišli žan
23 article
Rozvoj francouzských kolonií V debatě o koloniích mluvil zpravodaj o rozvoji francouzských kolonií za republiky. Území kolonií je dvacetkrát větší nežli Francie. Obyvatelstva je v koloniích 36 milionů. Řečník vyslovil se proti názoru, že kolonie jsou příčinou oslabeni Francie. Jsou bájeny vojskem domorodým, jež může dokonce poskytnouti mužstvo mateřské zemi. Koloniální politika dosáhla šťastných výsledků. Události v Marokku. Podle zpráv »Tempsu« z Tangeru jest finanční situace Muleje Hafida velmí
Temps Francie Maroko Tanger
24 article Dvacet pět let Národního divadla.
Dvacet pět let Národního divadla. (II.) Opeře Národního divadla vévodí samo- zřejmě Bedřich Smetana. Obliba všech jeho děl nebyla vždycky stejná, ale je nepopíra- telným dokladem stoupající úrovně vzdělání a pochopení velikého mistra, že i ty z jeho oper které kdysi považovány byly za „nepodařené“, stále hojněji se objevují na repertoiru. Nejoblí- benější ze všech jest arci „Prodaná ne- věsta“, která za 25 let trvání Národného di- vadla přešla přes jeho scénu (od roku 1883) 364krát. (Před tím hrána byla již 120krát, takže úhrnný počet repris „Prodané nevěsty“ dosáhl již 1. lodna 1903 čísla 400 a nyní jest jich dohromady 484 — napřesrok dočkáme se tedy najisto pětistého provozování). Po „Prodané nevěstě“ nejpopulárnější jest „Dalibor“, ma- jící tu (od r. 1886) 145 předslavení (před tí 14, tedy dohromady 159). „Hubička“ vyka- zuje v Národním divadle (od r. 1883) 109 před- stavení (dohromady s provozováním dřivějším 155). Následuje „Libuše“, jež (od r. 1883, od otevření Národního divadla) měla tu 88 re- pris (celkem 100). „Tajemství“ hrámo (o r. 1885) 61krát, „Dvě vdovy“ (od r. 1884) 52krát, „Čertova stěna“ (od roku 1890) 40krát, „Braniboři v Čecháeh“ (od roku 1885) 1 8krát.
Smetan Národný Dalibor Hubička Libuše národní divadlo čertův stěna
25 article
Po Smetanovi nejčastěji hraným skladate- lem jest Antonin Dvořák. Jeho „Dimitrijí hrán tu (od r. 1883) 74krát, „Rusalka“ (po- prvé r. 1901) 58 král, „Čerta Káča“ (1899) 54krát, „Jakobín“ (1889) 45krát, „Šelm sedlák“ (1883) 31krát, „Tvrdé palice- (1884) 25krát, oratorium „Sv. Ludmila (později ve scénické úpravě, poprvé roku 1887 13krát. Rozkošná aktovka Vil. Blodku „V stud- ni“ hrána (od r. 1883) 93krát. Z oper Fibichových, jež se bohužel dosud nezakotvily tak v repertoiru Národního divadla, jak by zasloužily, nejčastěji provoze- vána jeho „Hedy“ (premiéra v r.1896) 26krát. „Šárka“ (poprvé r. 1898) 25krát, „Bouře (1895) 14krát, „Pád Arkuna“ (1900) 10krát Rozkošného „Popelka“ (od r. 1885) dávalo se 61krát, téhož „Svatojanské prou dy
Smetan Dvořák Dimitrija svazek . Ludmila Blodek Fibichův Heda Šárek Rozkošný Popelka národní divadlo
26 article
(1885) 12krát, „Stoja“ (1894) 10krát. Benllův „Starý žemich“ (1883) 16krát, „Lejla“ (1891) 14 krát, „Karel Skréta (1883) 10krát. Ze skladatelů novějších poměrně největš úspěchy měli J. Kaan z Albestu, jehož balet „Bajaja“ hrán (od r. 1893) 41krát, „O l im (1904) 17krát, Karel Kovařovic s „P sohlav- ci“, kteří hráni (od r. 1898) 91krát, a „Na starém bělidle“ (1901 24krát, a Oskan Nedbal: „Pohádka o Honzovi“ dávána (1902) 52krát, „Z pohádky do pohádky (1908) 37krát.
Stoja Benllův Lejla Karel Skréta J Kaan Albest Bajaja Kovařovic Oskan Nedbal Honz
27 article
Dodatkem ke včerejší hrstce čísel o čino hře Národního divadla, která, jak jsme se již zminili, nemůže činiti nároků na úplnost, třeb uvésti ještě některé hry autorů, kteří — ča- stěji hráli — ovládli více méně pati něji naa urči- tou dobu jeho repertoir. F. Šamberkův „Výlet p. Broučka (1894) 48krát, J. Štolbovo „Vodní dr už stvo“ hráno celkem (od r. 1886) 40krát. Pippichova hra „Ve veřejném životě“ (1884) 32krát, J. Vrchlického „V sude Diogena“ (1883) 27krát, F. J. Jeřábkův „Služebnik svého pána“ (1885) 24krát, Jar. Kvapilův „Sirotek“ (1906) 23krát, k Zolenského „Tažní ptáci“ (1904) 19krát. V. Štechovo „Třetí zvonění“ (1900) 1 9kr.. F. X. Svobodovy „Směry života“ (1892) 18krát, Zeyerova „Sulamit“ (1884) 15krát, M. A. Šimáčkův „Svět malých lidí“ (1890) 14krát, Klieperova „Veselohra na mostě“ (1889) 15krát, J. Zeyerova „Z do růžového jitra“ (1896) 11krát, J. K. T lova „Tvrdohlavá žena“ (1903) 10krát. V. Štechova „O hnivá země“ (1898) 10krát. Příznačné a pro zvýšenou úroveň činohry Národního divadla velmi čestné jsou zejména četně reprisy her Shakespearových, jež zejména v posledních letech — zásluba skvělých překladů Sládkových a nové režie ma tu nesporně stejný podíl — stávají se nejpřitažli- vějšími hrami činoherního repertoiru. Tak „S e noci svatojanské“ hrán na Národním di- vadle (od r. 1884) celkem 93krát (z toho na
F Šamberkův Brouček J Štolbův Pippichův J Vrchlický Diogenés F J Jeřábkův Služebnik Kvapilův V Štechův Svobodův Zeyerův Sulamit Šimáčkův J Zeyerův T lův Shakespearův Svět národní divadlo národní divadle e noc svatojánský
28 article
starý překlad Douchův připadá 60 repris, n noový Sládkův již 33), „Hamlet“ (od r. 1886) 5Okrát (z čehož v novém překladě Sládkově r. 1905 již 29krát), „Zimní pohádka“ (o r. 1892) 35krát, „Mnoho povyku pr nic“ (1884) 23krát, „Večer tříkrálo vý. (1885) 18krát, „Julius Caesar“ (1885) taktéž 18krát. Z vynikajících cizích, zejména slovanských hostů Národního divadla za uplynulá čtvrtstolet třeba uvésti tyto: chorvatskou tragédku Ru žičkovou—Strozziovou, Ljevan Šramovu a Vá- vrovu, polskou tragédku Modrzejewskou a Sem brichovu-Kochanskou, Rusky Gorevou, Savinou sestry Christmannovy, Gorlenko-Dolinovu, Mu romcevu, Srbku Velu Nigrinovu, dále Emmu Tu- rollu, Adelinu Patti, Foehrstroemovu, Sáru Berr hadtovu, Terézu Careňno, Indicovu, Hodingo- vou, Charlottu Wiehe, G. Desprěsovu, B. Hen- ningsovu, Češku Emmu Destinnovou. Ze slav- ných skladatelů slovanských dirigovali tur Čaj- kovskji a Safonov, ze slavných zpěvákův umělců činoherních Lassalle, Mierzwiňski, Non velli, Koczalski, Želazowski, Coquelinnové sta ší i mladší, Jacconi, Fijan, Regumov, Naval, E van Dyck, činohru krakovského městského di vadla, polský balet a družina moskovského „Uměleckého divadla“.
Douchův Sládkův Hamlet Julius Strozziův Šramův Modrzejewská Sema Christmannův Gorlenko Dolinův Srbka Nigrinův Emma Sára Berra Teréza Indicův Wieh G Desprěsův Češka Destinnová Safonov Lassalle Mierzwiňski Koczalski Želazowski Coquelinnová Fijan Regumov E Dyck Rusko národní divadlo Adelina Patt Foehrstroemovo Okrát Hodingova
29 article Hudba.
Hudba. + Koncerly. K usilovné činnosti vyzbrojil se letos Český spolek pro komorní hudbu. Vedle svých obvyklých koncertů řádných přikročil totiž pro období zimní 1908—1909 k uskutečnění čtyř koncertů mimořádných, jež by za levný penín členům spolku skýtaly poslech vynikajících virtuosů s programem příbuzným ensemblové budbě komorní. věnovaným literatuře ušlechtilé a cenně, nehovíci jen pudům virtuosní brillantnosti, ponejvíce tedy sonatě, suitě a formám podobným. Myš enka jest v jádru zajisté velice dobrá a tím včasná, že sku- tečně vynikajících vírtuosů slyšíme v Praze rok za rokem měně. Množství spolkových koncertů a jejicl láce znemožnily téměř samostatné koncerty virtuosů spojené a risikem a proto i stále dražší. Na pratech bys umělce spočítal, kteří se ještě do Prahy odvažují (vyjímaje ovšem začátečníky, kteří si sem jedou vy- dobýt ostruh) a to ještě koncerty utrakvistick ými de facto však s většinou obecenstva německého dle toho i takového rázu. Hledá-li se odpomoc opět v sdružení, jest to jaksi vytloukání klínu klínem. Nejen láce takových koncertů, ale především přísný výběr sil i skladeb jsou tu doporučující známkou ochrannou. Počin Českého spolku pro ko- morní hudbu lze tedy v zásadě schvalovati.
Praha spolek pro komorní hudba Český spolek pro ko
30 article
Jednoho však nemělo se zapomenovti, jak bobužel stalo se při sestavování pořadu prvé serie. Ne shledáváme se tu ani s jediným uměl- cem českým neb slovanským, ani s je- dinou skladbou českou a ze slovanských jen v projektovaném večeru třetím s Chopinem. Do- mácích umělců a skladeb, rovněž tak slovanských virtuosů z tvorby nemělo se zapomenouti, ba mělo se na ně pamatovati v prvé řadě. Ba i od cizích hostí má se přímo podmínkou stanoviti vždy aspof nějaké číslo české neb slovanské, jak činívalo svého času pořadatelstvo Populárních koncertů Umělecké besedv. Našemu umění má sloužiti vždy první naše péče, veškero naše počínání. Naši uměici jsou po- stíženi bypertrofil pražského koncertního života nej hůře. Také mělo by se pamatovati, že pojme li cizt umělec některé skladby naše ve svůj program, bude jich zajisté hledět využitkovati též jinde, jako t činil Bülow a jiní. Prospěl by tedy takový požadavek i šíření české hudby za hranicemi. Mají-li nově zavedené koncerty našemu hudebnímu životu opravdu prospěti, musí v nich naše a slovanská tvorba i re- produkce dojíti výrazu. A jenom potom může jim veřejnost naše věnovati plné sympatie.
Chopin Bülow
31 article
Koncert prvý ukázal uměleckou vážnost a výši na nichž koncerty jsou myšleny. Méně vhodnou byla volba začátku se stanoviska přivábení obecenstva Neboť pořadu pouze hrou na varbany vyplněnému nelze zastříti jistou jednotvárnost, i když hrají se skladby tak vybrané a provedou se tak mistrovsky jako v tomto případě. Profesor Alfred Sittar z Kolína n. R. je skutečným mistrem »nástroje ná- strojů«. Ovládá jej s naprostou dokonalostí, přednes jeho má plastiku a duševní hloubku. Sama pamět. s jakou memoruje skladby tak polyfonně složité, jako Bachovu toccatu a fugu d-moll, jeho passacagliu c-moll, Lisztovo preludium a temperamentní fugu na jméno »Bach«, nebo Middelschultovu passacagliu d-moll. Virtuos mísí interessantně barvy restříků, dá- vaje přednost barvám krytým, malbě šeď v šedi lónům elegické lahody. Hlásily se již z chorálů Ba- chových, největšího uplatnění však došly v poelickém Lisztově »Angelus«. Tuto skladbu proti zvyku komor- ních koncertů virtuos opakoval, patrně, aby napravil omyl s hrčivým basem při rejstřikování prvé sehry Možno vůbec říci, že dojem hry páně Sitlardovy byl by ještě získal, kdyby mu bylo přáno hráti nebo lépe, nám slyšeti jej na nástroji lepších kvalit, nežl jsou varhany rudolfinské v dnešním svém stavu Jednotlivé rejstřiky jejich, jmenuji na příklad vor humana, znějí sice výborně, jiné však přiliš mocny
Sittar Bachův dmoll Lisztův Bach Angelus pán Kolín Middelschultovo passacaglio dmoll cmoll
32 article
majíce přítok vzduchu, jako voix céleste, gamba, osmi- stopý hlas hobojový, jsou pronikavější, než ráz jejich žadá; některé kryty mají mečivý přídech. Neustále slyšitelné šustění klaviatur a lomoz traktur také již volá po opravě. Přes tyto nedostatky stroje, nemi- nula-li se hra páně Sittardova účinem na mysli po- sluchačstva, jest nejlepším průkazem vyspělosti jeho umění. Z novější literatury francouzské vzpomenul virtuos fantasie Saint-Saěnsovy Des-dur a uš echti- lých dvou skladeb Césara Franka. Předcházející večer řádný téhož sdružení postou- pen byl kvartettu Ondříčkovu. Nedlouh dosud působící toto kvartetto činí rychlé pokroky v souhře, což nejlépe bylo pozorovati na Brahmsově kvartetlu z a-moli op. 51, vyžadujícím stále se pod- řizování hlasu jednoho hlasům ostatním. Že tech- nicky nejzdatnější silou a duší celku jest ovšem vir- tuos takových zvalit a vyslovené osobitosti, jakým jest a jakým uvykl stále býti Frant. Ondříček leží na biiedni. Stačí jen pozorovati, jak přímo ná- silně musí krotiti svou virtuositu v malém Beetho- venovi (A-dur op. 18), aby nezašel za komorní sloh.
Sittardův Franco Ondříčkův Nedlouh František Ondříček Brahmsův kvartetle z amol op SaintSaěnsův
33 article
Ale když se může rozepěti, když celou duši může vložiti do svých houslí, tu vyrůstá Ondříček a s ním jeho sdružení do sdeálních výší. Mohutně na cit pů- sobíci adagio z Dvořákova G-dur kvartettu cituji korunním svědkem. Že co se týče kvartetních sdružení jsme nyní přímo Croesy, doložil koncertní večer Měšťanské be- sedy, v němž účinkovalo Ševčíkovo kvartetto (pp. Lhotský, Procházka, Moravec a Váška). Ti umělci dohánějí dokonalost Českého kvartetta mílovými kroky. Schumannův kvartet a-moli podali zvláště v adagiu a italianisujícím finale skvěle. Hra jejich jest plna detailů v barvě a síle zvuku, v předivu prostupujících se hlasů, v rythmu; nástroje jejich zpívají. V tom ohledu vyniká z nich p. Váška. No- vinkou byl v jejich pořadu nedokončený kvartet Griegův F-dur. Zbyly jen dvě věty: Allegro vivac e grazioso s úvodním kratším sestenutem a jako druhá Allegro scherzando. Věta prvá ukazuje hned v plnozvukém začátku příbuznost co nejbližší s kvar tetem Gmoll op. 27. Je to pravý Grieg, jenž se tu vyslovuje a kterého hned poznáte z utočného jaře náběhu k hlavní myšlence, kteráž passáže má melo- dické kroky čistě griegovské. Jistá kapriocisnost, vrto- šivá těkavost věty je také skladateli velmi příznačna. Scberzo zrcadlí nám zase spíše tvář Griegovu, z ně- kterých pittoreskních jeho obrázků klavírních, nebo z jeho hudeb orchestrálních známou. Jest pikantně rythmisováno, barvité ve zvuku, trochu bizarrní, jako severská fantasie, bájící o troldech, drauzích a nor- nách. Z díla trčí jen torso, ale i to hlásá mistra. Velmi pěknými obrázky náladovými objevily se Ippo- lita Ivanova kvartelní věty »Intermezzo« a »Scherzo Také Nedbalův vděčný »Valse noble« vykonal opě svou službu. Pěvkyní večera byla pl. Julie K v aa
Ondříček Ševčíkův Lhotská Procházka Moravec Váška Schumannův Griegův Grieg Ivanov Nedbalův Vals Julie Gmoll op . 27 Fdur