ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 7bad9350-661d-11dc-a892-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 101, place 80, org 5, work 4
1 masthead
18. října 1901.
2 masthead
Číslo 287
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3
5 article
celní tarit má ráz jednak tsifu eminentně ochran- nébo cla agrárnického, jedna obsahuje průmyslovou bojovnou ochrannou politi. Dnešní obchodně peítická konstellace v Evropě sptčívá na komplexu suv obchodních, jehož osou je rakousko německá nlouva, k níž se ostatní eb chodní smlouvy přojují. Kdyby měl nabýti plat- nosi německý cehi hrií v nynější formě, nebylo by židné řeči ji o uzavření obchodní smlouvy. Musíne se tázal, m bylo Německo pohnuto, za- ujati tkovou lojovfou posici? Buďto hodlá německá vláda shtečně vpvliti od nynější spolkové politiky. postaviti se docet na vlastní nohy a zvoliti poli- tiku obchdně pobického osamocení, kteráž je even- tuálně spojna nebezpečím celní války, neboje německá vlaamyslu tohoto úplně daleka a cela akce má jen acký význam, má za účel dosíci celé řady komsačních objektů dle hesla »Si vis pacem, para am« a takto způsobiti příznivou almosféru promecké zájmy při uzavírání smluv obchodních. pevně přesvědčen, že Německo, kdyby chtěloustiti od spolkové politiky, by se hnalo do katafy. Obchodními smlouvami v Ně- mecku nastaltoruhodný průmyslový rozmach, po němž ale pdovala krise, kterou je hospo- dářské tělesonecké říše prosáknuto. Toto zpětne hnutí, jimžyní ubírá nynější hospodářský roz- voj v Němec je snad časově omezeno a brzyči později, pre jádro německého národního hospo- dářství je zé, nastanou opět normální poměry.
Němec Evropa Německo
6 article
Mám dojem) věc byla vyličována tak, jakoby platností někého celního tarifu měl přijíů soudný Tento or je naprosto mylný. Nikoli jen z věcných,rž také z taktických důvodů. Chystá-l se někdo rým zahájiti vyjednávání, ve kterém se bude henatě bojovat, nesmějí se již napřed ukazovati iny. Tím se posice vyjednavatelovy poškozují. Připuž, že německý celní tarif, schválen obchodníuvy se neuzavrou a r. 1903 nachá- zíme se sryté nebo zjevné vojně s německou řiší. Přec třeba uvážiti účinek tohoto válečného stavu naědělství. Zvýšení agrárních cel je zcela jistě naro proti Rakousko-Uhersku a proti Rusku. Pokud jeRakousko-Uhersko, jsou dotčeny přede- vším Ul nikoli my, protože my v oboru výroby cerealil šť a pokud se týká pšenice a žita vůbec jsme pe schopnosti vývozní a také ve příčině ječmení chmele Uhry značně s námi soutěží. Skoda,sobená zemědělství, byla by sice veliká. ale kafální by nebyla. Zvýšení ochranných ce pro přly, které musí býti kupovány z ciziny — o tenpad se zde jedná — musí hraditi kon- sumer jisto, že boj proti nám podniknutý ně- meckagrárními cly můžeme přijati, protože účinech především ucití němečtí konsumenti.
Uher Rakousko Uhersko Rusko Voda jeRakouskýUhersko
7 article
Tak ždějnou, jak se s některé strany vyličuje. situsní. Je však otázkou, zda se Německo může vzděnosného odbytu celé spousty předmětů. V oku, ve kterém německý celní tarif nabude plata ve kterém se na naší straně odpoví vhod- nýrími sazbami, ukáže se, kdo vlastně po horchvala.) ecko dnes není s to, aby se vzdalo odbytu, kla nyní v Rakousku. Z toho je patrno, že sl domnívati, že by Německo hodlalo upusti čejší smluvné politiky, nýbrž jde jen o pro- eklaktického nátlaku. Prao by bývalo žádoucím, aby nebyla promlu- sleva, jež jsme dnes slyšeli z úst minislerského sedr, teprve dnes, při zahájení parlamentu, nýbrž několik neděl po publikaci německého celního u. Hlučná pochvala na českých lavicích.) Nikoli lá vláda a každý stát zahalovaly se po této nce v mlčení, jen rakouská vláda až do dnešního v této velmi důležité věci důkladně mlčela, by nebyl podán náš návrh, nebyl by ministerský dseda snad ani dnes o této věci dal prohlášení. učný souhlas na lavicích českých.) Jmenem naší strany projevuji mínění, že návrh lně politického boje v Evropě přinesl by ztrátu em zúčastněným a že základní myšlenka správné, jem zájmům vyhovující smluvné politiky je zdravou im však nemá být naprosto řečeno, že naše strana odli jen tak podrobiti se diktátu cizího státu. (Sou- slasna Českých lavicích.) Rečník pojednává pak o agitaci německých stran podheslem hospodářského připojení k německé říši.
Německo Rakousko Evropa
8 article
Necci zkoumati, pokud propagátoři této myšlenky maj politické cíle, připomněl bych však, že nynější hntí není ničím jiným, než obnovou snad let čtyři cátch a padesátých. Kdežto tehdejší intence bylv výjzem dvorské a dynastické politiky, při níž byl lidiplně chladným, je nynější hnutí neseno velikými meami lidu. Kdežto však o tehdejší celně-politick spení všech německých zemí s rakouskými zeměmi by usilováno za tím účelem, aby se opět dosáhlo ztceného rakouského primátu, v zemích německých če nynější politické hnutí k tomu cili, nikoliv aby s snad dosáhlo primátu Rakouska v německé říší prž k tomu, aby nadvláda německé říše v Ra- ksku byla upevněna. Kdyby to byly momenty dě hospodářské, které by mluvily pro spojení obou Jtních komplexů, byli by v německé říší naplněni Momím této potřeby. Posl. Wolf: To se také děje. Pual. dr. Fořt (pokračuje) — — a tu by podobná kkce musila souhlasiti také s intencemi německýel průmyslníků. Posl. Volf: Tak se věci také mají. Posl. dr. Fořt: Hluboce cítěná potřeba celně politického spojení s německou říší jest nejlépe patrna z uveřejněného celního tarifu. Chcete-li miti sprchu ještě chladnější, máte skutečně dosti tuhou kůži. (Souhlas na lavicích českých.) Průmyslníci v soverních Čechách a na Moravě kteří vás, pane kol. Wolfe, dnes podporují, kdyby k tomu došlo, že by se měl uskutečniti hospodářský program připojení k německé říši, nechali by vás — přes vaší velkou popularitu — úplně na holičkách Sta a tisíce podniků v severních Čechách vznikl jen tím, protože jsme v letech sedmdesátých se po- stavili na vlastní nohy.
Posl Wolf doktor Fořt Volf Rakousko Čechy Morava
9 article
Posl. Wolf: Nebránite se proti tomu ve strachu o náš průmysl, nýbrž z bázně před německou pre- ponderací, tedy toliko z národně politických důvodů Posl. dr. Fořt (pokračuje): Chtěl jsem říci, že vaše obchodně politické cíle nevyhovují potřebám Německa. Posl. dr. Fořt pojednává potom o hospodářském poměru mezí Rakouskem a Uhry a praví: Uherský zákon obsahuje také eventualitu, že Uhry nesvol k uzavření nových obchodních smluv, jež by trvaly déle než do r. 1907, t. jedo konečné lhůty nynějšího provisorně prodlouženého statu quo. S touto krátkou ihůtou však stát nemůže na žádný způsob souhla- siti, ale tím dostaly Ubry do rukou prostředek k nátlaku. Posl. Wolf: Proto dělali jsme obstrukci prot uherskému vyrovnání; vy jste se snažili obstrukei naši zlomiti. Posl. dr. Fořt: Císařské nařízen z r. 1899 jest plodem vaší obstrukee (Hlučný souhlas na českých lavicích.) Posl. Wolt: My jsme obstruovali proti vy rovnání.
Posl Wolf doktor Fořt Uher Německo Rakousko Uhry uherský zákon
10 article
Posl. dr. Fořt: Divím se, že koll. Wo!f při- chází a názorem tak zastaralým. Nedělali jst obsvrukci k vůli vyrovnání, ný br k vůlijazykovému nařízení, a to ani n k vůli nim, nýbrž použili jste toliko jazykovým natizením za záminku, aby- ste obstruovali proti obratu v poli- tice, čelící k tomu, aby správa byla po- stavena na spravedlivý podklad. Posl. Wolí: Při této spravedlnosti byli bychom zahynuli. Posl. dr. Fořt: Vy se svým všeněmeckým pro- gramem snad, ale Rakousko jistě ne! (Hlučná po- chvala na lavicích českých.) Posl. Volf: Vy přece víte, koho jsem míni slovem »my«: německý lid a nikoli mou stranu! Posl. dr. Fořt (pokračuje): Vyrovnání je plo- dem terrorismu, který slavil vjezd svůj do této sně- movny, kde se zakořenil, dnes ještě do budoucnosti ohrožuje Rakousko a který ovládá také celou vládu. (Hlučná pochvala na českých lavicích.) Dojde-li ale k tomu, že by se Uhersko odhodlalo k celní válce, nebylo by s to tento boj vydržeti ani několik mě- sícův a neočekávaně v krátké době by celé uherské národní hospodářství leželo v ssutinách. Zrovna tak jako naše strana chová se příznivě ke smlouvám den.
Posl doktor Fořt Volf Rakousko Uhersko
11 article
cizími státy, tak stojí na stanovisku, že mezi oběma polovinami ilše se musí dosíci shody v celně polili- ckém oboru. Jestliže však jsme v zásadě pro smírné rozřešení obchodně-politického problému ve vnitřn monarchii, musíme se již předem ohraditi, aby roz řešení se stalo tak, bychom my zaplatili výlohy ce- lého vyrovnání. Ke sbodě, obě strany uspokojující a spravedlivé, jsme vždycky ochotni. Bylo by však hospodářskou sebevraždou, kdybychom jen tak zhola přijali to, co svého času pod rouškou vyrovnání r. 1870 bylo umluveno. (Hlučný souhas na českých lavicích.) Vláda nesdělila jasně a zřejmě, jakých pro- středků hodlá užiti. V tom, co ministerský předseda prohlásil, není viděli energie, ani mužné důstojnosti. ani sebevědomí. Proto nebylo by bezúčelno návrh můj odůvodňovati. Vláda již promluvila, nyní mi slovo parlament. (Hlučný potlesk a pochvala na lavi- cích českých.) Předseda přerušuje rokování. Poslanec Reichstädter podal na předsedu sněmovny tento dotaz: Pět dní před ukončením řišské rady podal jsem českou interppellaci o pronásledování Čechů v Dolních Rakousích v Cahnově. Ještě dnes, 17. října, nenalezl jsem ji ve stenografickém protokolu, ačkoliv v jednacím řádu jest uvedeno, že mají býti inter- pellace přečteny ihned. Toto sihned« trvá jit 129 dní. Zatím hlavní škůdce, o němž byla řeč. zemřel, příčiny interppellace však zůstaly. Mložnoo že by se byl býval zemřelý polepšil a napravil,a spokojeněji pak v hrobě odpočíval. Táži se proto předsedy sněmovny, jak chce odůvodniti, že inter- pellace ta doposud protokolová n nebyla.
Reichstädter Čecho Dolní Rakousy Cahnov
12 article
Předseda odpověděl, že dá věc vyšetřiti. Předseda ustanovil příští schůzi na zejtřel s jednacím pořadem: 1. volba I. místopředsedy 2. první čtení rozpočtu; 3. druhé čtení výborové zprávy o zemědělských společenstvech Posl. Pernerstorfer žádal, by jeho immu nitní záležitost dostala se záhy na jednací pořad čemuž předseda slíbil vyhověti. Konec schůze ve 4.10 hod. odpol. Mezi došlýmí spisy byly pilné návrhy poslanců: Erlera a sp. stran stěhování se du chovních kongregací do Rakouska: — Seitzea sp. na úlevu bídy způsobené nezaměstnanoslí; — Cerného a sp. na zavedení všeobecného namo- cenského, invalidního a starobního pojišťovánía pojištění proti nezaměstnanosti; — Romanču k a sp. stran jednání úřadův o zemských volbách ha ličských. Panská sněmovna. Z Vídně, 17. října. (C.-B.) M.-předseda hr. Hoyos oznámil sněmovně za snoubení arcikněžny Alžběty Marie a vyžádal s splnomocnění, by směl přednésti cisaři blahopřán sněmovny. Dále věnoval vzpominku zemřelým čle- nům panské sněmovny, načež přešlo se k jednacímu pořadu. Po projevu za příčinou zasnoubení arcivévod- kyně Alžběty přikázány byly různé hospodářské předlohy různým výborům. Po návrhu posl. Randy a za souhlasu ministra spravedlnosti vrácena byla i předloha o dlužních úpisech bankovních výboru Příští schůze bude oznámená panské sněmovně.
Posl Erler Alžběta Marie Randa Rakousko Vídeň Hoyos
13 article Volební ruch.
Volební ruch. Výsledek voleb do sněmu králov ství českého. Za kurii obcí venkovských. (Užší volb a.) České okresv: I. Smíchovský, zbraslavský, beroun- ský, kladenský, nnhošťský. Užší volba mezi společným kandidáten JUDrem. Antoninem Sobolkou a agrárníkem Sta- nislavem Kubrem. Z Košiř, 17. října. Společný kandidát dr. Ani. Sobotka obdržel při dnešní užší volbě 126 hlasu agrárník Kubr 2 hlasy. Z Bubenče. Dr. Sobotka obdržel 65 hlasů Kubr 1 hlas. (Při druhé volbě obdržel v Bubene. dr. Sobotka 31 a Kubr 1 hlas). Z Dojvic. Dr. Sobotka obdržel 123 hlasy Kubr 16 hlasů. (Při druhé volbě dr. Sobotka 9 Kubr 12 hlasů). Z Hlubočep. Při dnešní užší volbě dostal spo lečný kandidát dr. Sobotka 38 a Kubr 34 hlasy Z Modřan. Dr. Sobotka obdržel 57 hlasů Kubr 33. Z Horoměřic. Dr. Sobotka ohdržel 12 Kubr 27 hlasů; 1 lístek prázdný. (Při druhé volbě dr. Sobotka 6. Kubr 24). Z Turska. Dr. Sobotka 2, Kubr 25 hlasů Z Ruzýně. Dr. Sobotka obdržel 8, Kub 23 hlasy. Z Kněževsi. Všecky 74 hlasy obdržel K u br Z Dobřichovic, 17. října. Dr. Sobotka ob držel 47 hlasů, Kubr 16. Ze Zbraslavi, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.e Dr. Sobotka obdržel 150, Kubr 3 hlasy. (Pr druhé volbě dr. Sobotka 120, Kubr 2). Ze Zákolan, 17. řijna. (Zvl. tel. »N. L.«) Spo- jeně obce Trněný Újezd. Zákolany. K vary: dr. Sobotka obdržel 16 hlasů, Kubr 10 Ž Unhoště, 17. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Dr. So- botka obdržel 121, St. Kubr 38 hlasů. Z Duěník, 17. října. (Zvl. tel. »N. L. «) V Ho řelici obdržel dr. A. Sobotka 42 hlasy, Stanislav Kubr 22; 1 listek prázdný. Z Duěník, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.«) V Du šníkách obdržel dr. Sobotka 24 a Kubr 13 hlasu Z Kladna, 17. října. (Zvl. telef. »N. L.. «) Dr. Ant. Sobotka obdržel 785, Kubr 50 hlasů. Z Kročehlav, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.e Společný kanddát dr. Sobotka obdržel 381 hlas, Kubr 17.
Antoninus Sobolka Košiř Kubr doktor Sobotka Buben so Duěník A Sobotka Antonín Sobotka Bubeneč Hlubočepy Modřany Horoměřice Tursko Kněževes Dobřichovice Zbraslav Zákolany spo Trněná Újezd St . Kubr Kladno Kročehlavy Český okresv Ž Unhošť Kubr 2 22
14 article
Z Tuchoměřic, 17. října. St. Kubr obdržei všech 49 hlasů. Z Roztok n. Vlt., 17. října. Při dnešní užší volbě dostal dr. Sobotka 14, Kubr 9 hlasů. Úhrnný výsledek. V celku odevzdán 6391 hlasovací lístek, z nichž uznáno 6346 platných. Nadpoloviční většina byla 3174 hlasy Společný kandidát dr. Ant. Sobotka obdrže 3167, St. Kubr 3179 hlasů. Zvolen tedy St. Kubr. (Při druhé volbě obdržel dr. Sobotka 2341 hlas, St. Kubr 2387, Ant. Němec 45 a dr. Hajm 5 hlasů.) II. Domažlický a novokdyňský. Užší volba mezi společným kandidálem MUDrem. Antonínem Steidle m, okresním starostou v Baldově, a sgrárníkem Tomášem Jano v c em z Malonie. Úhrnný výslodek. Z Domažlic, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.«) Společný kandidá Staročech dr. Ant. Steidl obdržel 1206 hlasů agrárnik Janovec 808 hlasů. Poslancem zvolen MUDr. Antonín Steidl. (Při druhé volbě obdržel MUDr. Ant. Steldí 836 hlasů, Janovec 495 hlasů, samostatný kan didát svobodomýslný Ant. Černý 254 hlasy, ně- mecký sčítací kandidát Semmelbauer 102 hlasy. Německé okresy. V horšovotýnském, hostouňském ronšperském okresu odevzdáno bylo 2547 hlasů, z čehož 20 neplatných. Zvolen byl Vše- němec Stahl 1808 hlasy, český sčítací kandidát Fr. Schwarz obdržel 719 hlasů.
doktor Sobotka Kubr Antonín Stanislav Němec Hajm Steidl Tomáš Jana Janovec MUDr Černá Stahl Schwarz Tuchoměřice St . Kubr Vltava Sobotka Baldov Domažlice Zvolen Francie
15 article
Užší volba na Smíchovsko-Kladensku skončila vitězstvím kandidáta agrárněnárodně- sociálnědemokratickoradikálněpokrokového Stani- slava Kubra, pro nějž našlo se v okresu vo- lebním o 12 hlasů více než pro kandidáta kom- promissu pana dra. Sobotku. Zuřivým úsilim agrárních kortešů doeíleno navrstvení všech strannických zlomků, jež k většině pro Kubra sjednotilo zajisté nikoli nadšení pro tohoto vůdce a tvůrce agrárnické strany aneb přesvědčení, že bude on nejlepším zastáncem zájmů okresu národa na zemském sněmu. Takových pošetileů není v počtu jeho většiny ani třetina, a možná, že ani v družině nejbližších jeho stoupenců, kdyby se jim udeřilo na svědomí, nenalezlo by se 30 spravedlivých. Společná zášť proti nár. strané svobodomyslné přimetla drobné frakce tyto ku hromadě agrárního kádru a zvolenci této většiny je to asi jedno, jakého smýšlení o něm jsou tito jeho voliči, kteři povstali, aby pora- zili dra. Sobotku, nikoli aby zvolili Kubra. Na- pjeti sil, jehož výslednice jest Kubrova dva- náctka, bylo z obou stran značné, což vysvit z poměrů hlasů při všech třech volbách. Pr první obdržel dr. Sobotka 1835 hl., St. Kubr 1670 hl., soc. demokrat Němec 734 hl., dr- Hijn 206 hl. a nár. sociál Pichl 38; při druhé obdržel dr. Sobotka 2341 hl., Kubr 2387 hl.
Kubr Kubrův Němec Pichl Sobotka Kladensko Sobotka
16 article
Němse 45 a dr. Hajn 5 hl., při včerejšl volbě dr. Sobotka 3067 hl., Kubr 3079 hl., což jest strmé stoupání účastenství, jakkoli při 10. 000 oprávněných voličů mohlo býti ještě značnější a závěrečný výsledek jinačí. Leč budiž tomu jak- koli, smíchovskokladenský okres má Kubra kolik eti tímto úlovkem získal, v brzku sezná a již nyní viděti může ze srovnání hlasova- cích výsledků obou dřívějších voleb se včerejši, že přítok hlasů Kubrových děl se hlavně z pra- menů sociální demokracie a rad. pokrokářů, tyto dvě strany agrárnikům Kubr vyhrály, to jest pečetí včerejšíh slavného dne na Smíchovsko-K la- densku. Z volebního boje ve venkovské volebnt skupině Poděbrady-Králové Městec. Mlado- češti důvěrníci okresu poděbradského i králové- městeckého usnesli se na začátku záři nabídnout kandidaturu na sněm království českého za svoj skupinu panu prof. dr. Fr. Fiedlerovi, což mu též po schůzi ihned telegraficky oznámili.
doktor Hajn Sobotka Kubr Kubrův Mlada profesor František Fiedler Poděbrady Králové Městec
17 article
Pan professor kandidaturu přijal a slíbil záro- veň dostaviti se do schůze voličské. V den prvé voličské schůze v Králové Městci dostavil se tam zároveň zástupce agrární strany pan Švehla a tentýž pán jmenem své strany prohlá- sil na důvěrné poradě, před voličskou schůzi konané, že strana agrární cení velice prácoa schopností pana professora, proto že proti němu kandidovati nebude a také kandidaturu pana Dvořáka odvolá, žádá však by pan professor nekandidoval jako Mladočech, nýbrž jako kan- didát samostatný. Po vzájemné dohodě dáno z obou stran čestné slovo, že pan dr. Fiedler postaven bude oběma stranami jako samostatný kandidát a obě strany kandidaturu jeho podpo- rovati budou. Ale páni agrárnici věc si roz- myslili, Oni intelligentního, rozumného pracovník nepotřebujou, nýbrž jen takové, kterým by štáb jejich komandovati mohl a kteří všechny roz- umy vysokého štábu schválí a dle nich se řídii budou. Proto zrušivše čestné slovo, úpl ně bez vědomí společného kandidáta prof. dra. Fiedlera, rozeslali před prvou volbou všem vo- ličům dopisy, že na Poděbradsku pan professor nekandiduje, nýbrž že strana agrární stavi ho za kandidáta na Kolineku. Na telegrafieký do- taz našich důvörníků, zda děje se tak se svo- lením pana professora, odpověděl tentýž taktéž telegrafiaky, že ničeho o tom ne vl Tu jsme se přesvědčili s jakými nekalými, nepoctivými zbraněmi bojuje strana agrární.
Švehla profesor doktor Fiedler Městec Poděbradsko
18 article
Následkem tohoto nedodržení čestného slova od strany agrární vzdal se pan prof. Fiedlen kandidatury. Prohlásil totiž hined v první schůzi, že není žádným bojovným kandidátem, že ne- chce práti se o mandát, nýbrž že shledává v man- dátu mu nabízeném jen odměnu za své práce na poli národohospodářském a povzbuzení k další činnosti v oboru tom. Důvěrníky strany svobodo- myslné nebyla však resignace jeho přijata a on vyzván, by znovu kandidoval, což po delším zdráhání přislíbíl a kandidatůru u nás podržel, ovšem nyni jen kandidován a pod- porován byl příslušníky strany svobodomyslné. Agrárníci téměř zuřivě proti němu vystupovali a při druhé volbě opět užili té lsti a rozeslali dopisy voličům, že pan prof. Fiedler vzdal se kandidatury, by všichni svorně volili Dvořáka. Známa však byla již nám všem lesť jejich, marné proto všechno lhaní, marné hojné plakáty i letáky, lid svésti se jim více nedal a zvolil velkou většinou dra. Fiedler za poslance. Kandidovalť zde ještě známý širému okolí svým věhlasem Jan Fiala z Opočnice s farářem Němečkem z Kněžie bývalého staro- českého poslance pana Václavíka ze Žehuně. Te však dostal jen hlasy ve třech vesnicích kolem sídla pana kandidáta a ve dvou v kolátuře faráře
profesor Fiedlen Fiedler Dvořák Fiala Němeček Václavík Opočnice Žehuň strana svoboda
19 article
Němečka. Nepomohl panu Václavíku ani libňo- vesský kočár, jenž objižděl všechny vesnice, an pan agitátor Fiala, který má tu smůlu, čeho on se chytí, že všechno prohraje- Rolníci naši dobř věděli, že když pan Václavik nepomohl jim dřive jako poslanec, tak že jim nepomůže ani nyní Pan Fiala má snad králkou paměť, ale my dobře si pamatujeme, že pan Václavík pro rolnictvo nikdy ani prstem nehnul a právě následkem své nečinnosti a nelidovosti byl všech svých funkcí v okresu zbaven a v r. 1889 s velikým jásotem právě našeho rolnictva též zbaven mandátu. Dnes pak my jásáme, že rolnictvo naše nedalo se svěsti tmavým zpátečnictvím, ani nerozumnou stavov- skou politikou, nýbrž volilo tak, jak v letech dřívějších — neodvisle, svobodomyslně.
Němeček Václavík Fiala
20 article
Z Hlubočep. Po velikém boji a proti ohromnému terrorisování se strany agrárníkůa jich spojenců, beznárodních sociálů, židůa bohužel i několika národních socialistů, poda- řilo se nám uhájiti většinu pro dra. Sobotku 38 hlasy proti 34. Agrárnici, jichž celkem volilo 10 a z těch bylo 6 sedláků z Klukovie, aby sehnali více hlasů, musili předem volební hladinu, až dosud čistou, značně sešpiniti zkaliti. Nejdříve získali židy tím, že prý jest dr. Sobotka antisemitou, hned ale opačnou takli- kou získali některé antisemitské živnostníky, roztrušujíce, že prý dr. Sobotka se spojil se — židy ! Nejvíce živnostníků dalo se strhnouti nesmyslným náhončím strany národně-sociální, který štván »Českou Demokracií«, strašně chtěl pomstiti porážku Klofáčovu osočováním dra. Sobotky, který byl nedávno národním dělnictvem k táborům a přednáškám za řečníka zván. Tak podařilo se zradou získati přes 20 hlasů mezi živnostníky, jichž výslovným kandidátem by dr. Sobotka. Ke konci vzala volba na sebe ráz maďarský. Agrárníci z Klukovic počali ná silim, jeden z nich vytrhl našinci, kterýse chystal k volbě, volební listek a roztrhal ho před zraky obecních strážníků, a druhý nedo- volil ani ve volební místnosti před volabní ko misí listek volební jednomu našinci, který přiše s lístkem prázdným, tento vyplniti, takže týž musil na stole mezi členy volební komise listel si vyplniti. Tak dopadla jednomyslnost nac kandidaturou dra. Subotky, přijatá předním voliči, kteří se čestně zavázali voliti společného národního kandidáta. Pan V. Beneš, učitol ve Vršovicích, neby kandidován za stranu sociálně demokratickou, nýbe tak zvanou stranou lidovou, jinak Mlasary kovskou.
Sobotka Klofáčův doktor Klukův V Beneš Hlubočepy Sobotka Vršovice
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. řijna. (Návrh státníh rozpočtu na r. 1902) předložený poslanecké sněmovně řišské rady v dnešní schůzi vykazuje úhrnnou potřebu 1685,117.944 K naproti lon ským 1641,163.344 K, tedy více o 43,954 600k Celková úhrada rozpočtena na 1685,966.357 naproti loňským 1641,997.585 K, tedy v ic o 43,968.772 K. Navržený rozpočet vykazuje tedy přebytek 848.413 K. Na splacení kapitálů všeobecného státního dluhu, splatných r. 1902, vydají se dluhopisy v částce 22,033.360 K za dlahy zůročitelné v papírové měně a v částce 3,034.540 K z dluhy zúročitelné ve střibře. Ačkoli společné výdaje byly rozpočteny v částce o 2,437.355 K nižší, jeví se přece n r. 1902 vyššími o 10,065.145 K, poněvadž výno cel je rozpočten o 12,502.500 K níže, než za r. 1901.
Praha
22 article
Větší spotřebu vykazuje minister stvo vnitra účetně o 463.075 K, skutečn však o 2,313.075 K, což se ospravedlňuje syste misováním a zřízením nových úřadů v r. 1901, zejmena tři nových okresních hejtmanství, poli cejní expositury v Bohumíně a zvýšenou dolací na silniční stavby v Čechách, v Halíči a v Tyrolsku. Ministerstvo zemské obrany žádá více o 1,629.100 K, což odůvodňuje roz množením mužstva zemské obrany a postupným rozvojem zemské obrany a četnictva. Zvýšený požadavek ministerst v o světy obnáší 3,893.708 K. Z toho má 3,099.520 K připadnouti potřebám vyučování, jako na nové stavby universitní v Praze, v Brně a v Inšpruku, na nově zřízené školy střední, n zvýšené platy učitelům, postouplým do vyšší hodnostní třídy, na ústavy převzaté do státní správy atd. Celkem pro střední školy zvý- šen rozpočet o 991.947 K. Při titulu »pri- myslové vzdělání« obnáší zvýšení 503.786 K, z čehož část připadá nově zřízené průmyslové škole na Smíchově, část na plaly učitelské a část na nové školy odborné. Roz- počet na věci náboženské o 564.719 k zvýšen.
Bohumín Čechy Tyrolsko Praha Brno Inšpruk Smíchov
23 article
Ministerstvo finanei zvýšilo svůj požadavek o 24,440.185 K, z čehož 21 mill připadá prý na změny v rozpočtové technice nikoli na zvýšené potřeby. Vlastní zvýšení ob- náší tedy 1,613.184 K, v čemž zahrnuta první splátka subvence pro město Prahu obnášející 16 millionů, splatných v doseti roč- ních lhůtách. Při správních vydajích spotřební daně jeví se položka zvýšená o 19,303.150 proto, že z nové kořalečni dan bude nutno odvésti zemským fondům 19,200.000 K. Výtěžek z tabákové režie roz- počten o 2,823.000 K výše, potřeby na kolky. taxy a poplatky o 251.243 K níže, výnoe loterie o 1,001.200 K níže. Ministerstyo obchodu žádá více o 4,640.850 K, z nichž přes 4 milliony korun připadá na zřízování nových a rozšiřování sta- rých poštovních a telegrafních úřadů. Rozpočet ministerstva železni jest formálně o 3,940 330 K nižší, ve skuteč nosti však o 6,640.620 K vyšší, poněvadž pro r. 1902 jsou všechny investiční potřeby vylou- čeny z řádného rozpočtu a zařadény do roz- počtu invesličního. Provozovací výdeje při stát- ních dráhách zvýšeny o 4,578.430 K, z nichž výdaje osobní převyšují o něco 3 milliony korun, a na věcné potřeby připadá 114 mill, korun Na mimořádné výdaje preliminováno 3,898.600 korun. V rozpočtu ministerstva orby jev se zvýšení o 2,269.657 K následkem zvětšen příspěvku do melioračního fondu o 119 mil korun. Ministerstvo apravedlnosti žáá více o 1,300 546 K. V položee státní dluh jeví se zvýšení o 8,791.003 K následkem větších úroků z rent, jež byly už vydány aneb se vydají. Také služba při státním dluhu bude o 1,175.369K dražší, poněvadž bude vydána nová umořovaci renta. Potřeba na zůročení a umoření půjčky na úpravu Dunaje vyloučena z ministerstva vnitra a vložena do rozpočtu státního dluhu.
Praha Dunaj
24 article
Úhrada jeví se vyšší o 35,143.401 K. Z částky té připadá: 1612 mill. K na mincovní zisk při vydání drobných peněz korunové měny jeden million korun na podil, jenž připad o Ra kousku ze zisku rakousko-uherského banku Přímé daně mají vynésti více o 6,907.100 K daň pozemková se nemění, domovní daň má dáti 3,230.000 K více, osobní daně více 3,270.000 K. Osobní daň z příjmů má vyněst více o 1,350.000 . Při výpočtu výnosu el a nevzat za zá klad průměrný výtěžek za tři poslední léta. nýbrž použito za podklad výtěžku z roku 1900 a prvé poloviny r. 1901. Následkem toho od- haduje se výnos cla na 100,159.000 K čilio 11,745.800 K nižší než loni. Nepřímé daně jeví zvýšení o 23,234.000 K, potravní daň o 21,888.000 K, z nichž však 19,200.000 K připadnou zemským fondům z vý- těžku kořaleční přírážky. Daň z piva rozpočtěna o 119 mill. korun výše, výnos z tabákové režie o 5,195.000 K výše, naproti tomu poplatky kolkovní, taxy atd. jeví se nižšími o 3,129.00 K, výnos loterie taktéž nižším o 1,001.000 K. Výnos tabákové režie zvýšen prý proto, že v po- sledních letech zpotřeba tabáku a vývoz jeho do ciziny stále stoupá. Úhrada z ministerstva obehod vyp čtena o 4,506.230 K výše, z mini s te stva železnic v řědných příjmecho 2,902.270 K výše, v mimořidných o 1,565 3 10 K níže, celkem tedy zvýšena o 1,336. 930 k. Mimořádný příjem snížen proto, že odpadne po- díl státu ze zisku severní dráhy. Příjmy z do- vozu nákladů zůstaly při starém, z dovozu osob zvýšeny o 3,491.500 K. Také přijmy mini- sterstva orby jeví se vyšsími o 2.257 441 K, poněvadž se čeká větší výnos z pěplsetků kulacích a ze státních dolů, zejmena v Mostě a Jáchymově.
Most Jáchymov
25 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. října
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. října Zase studentské nepokoje v Rusku. Německým listům oznamují z Kyšiněvav Bessarabii: Zdejší policie počátkem toholo ině- síce byla velmi nemile překvapena. Do Kyši- něva najednou se dostavilo několik tisíc studu- j cích rozličných vysokých škol ruských. Pro- tože v Kyšiněvě žádné vysoké školy není, po- licii zdálo se zřejmým, že tajné spolčení studentské něco proti vládě strojí. Ko- nečně se ji podařilo zvěděti, že studující konali shromáždění, ve kterém se usnesli osvoboditi svého do Sibiře vypovězeného kollegu, jenž právě měl býli po dráze odvezen. V plněm počlu a ve vojenských řadáchpřiírhli na nádraži a vypovězence strážníkům jeho výrvali. Policie nyní dala se do studentů a svedla s nimi bitku, ve které studenti byli poražení. Jedva osvobo- zený jejich kollega byl zase jat a studenti mu- sili odtáhnouti do města bez něho. Cestou de- monstrovali, pokřikovali proti vládě, na státní budovy házeli kamením a blátem. Redakci listu »Bessarabec« srovnali se zemí. Mnoho jich bylo zatčeno. Gubernátoru se dosud nepodařilo uti- šiti je. Zaznamenáváme, ačkoli se nám tato z práva zdá přilis dobrodružnou, jako jiná zprávaz Ruska, která nyní koluje novinami. Miníme zprávu o bitvě v chrámě, která prý se strala v ehrámě pavlovském bliž Charkova mezi tolsto- jovci a pravoslavnými a byla prý to bilva tak krvavá, že 80 trupů zůstalo v chrámě a po ní bylo prý zatčeno 500 osob, po vělšině sludentů. Vidno, že staré žurnalistické agitace proti Rusku zase začínají,
jítmonstrovat Praha Rusko Kyša Kyšiněv ko Sibiř Charkov
26 article
K odsouzení Čolgoše. Čolgoš dopraven byl po svém odsouzení k smrli do Aubernu. Obývá jednu z pěti kobek žalářních, jež určeny jsou pro odsouzence k smrti elektřinou. Čolgoš, když byl do kobky té uveden, prý křičel a sténal. Jest prý úplně zdrcen. Když veden byl při dopravě své z Buí- fala za noci mezi massami, byl prý neobyčejně rozčilen, neboť se všech stran ozývaly se hrozné výbrůžky, a některé rány, určené pro něj, do- padly na hlavy policistů. Když vsazen byl do zmíněně cely, klesl k zemi, svíjel a kroutil se, takže prý již lékaři obávali se, že byl zachvácen křečmi nebo že jest otráven. Ovšem co jest pravdy na tomto líčení, mohly by říci jen listy americké. Z nich vyjímáme také některé nové údaje o rodině Čolgošově: Útočník Čolgoš jest synem Pavla Čolgoše, bydlicího v domě č. 306 na Fleet ul. v Cleve- landu. Ostatními členy rodiny jsou : Jan, bydlicí v oteovském domě; nevlastní matka ; syn Míike, který slouží ve spolkovém vojsku na Filippi- nách; Vladislav, který pracuje na oteově farmě u Chagrin Falls, a Jakub, bydlíci na Marcel- line ulici. Lidé ti jsou Poláci a velmi chudi. Nevlastní matka není mocna anglického ja- zyka a pomocí tlumočníka sdělila asi toto zpravodajům: Leon odešel z otcovského domu pře třemi měsíci. Poslední psaní dostali od ného přibuzní před několika týdny z Indiany. Tehdy jim sděloval, že už ho snad nikdy nespatří.
Čolgoš Pavel Čolgoš Jan Míike Filippi Vladislav Jakub Marcel Polák Leon Buum Fleet ulice Cleve Indiana Chagrin Falls
27 article
Žena popirá, že Leon byl přivržencem Emmy Goldmannovy, poněvadž spisům jejím, plným předivných výrazů, by prý nebyl rozuměl, jsa prý trochu přiblblý. Nikdy prý ho nepovažovala za duševně normálního. Ještě před řemi lety prý pracoval ve válcovně, leč musil se práce té pro chatrné zdraví vzdáti. Od té doby prý za- hálel. Nikdy nebylo prý na něm žádáno, aby pracoval na vlastní řarmě, poněvadž ho pova- žovali za přiliš slabého. Žena popírá, že Leon by byl někdy jevil náklonnosti anarchistické; naopak prý byl velkým vlastencem a pro bratra svého, jenž bojuje na Filipinách, měl prý vždy hojnost slov plných obdivu. Na konec prohla- sila žena tato, že nemůže ani pochopiti, jak takový bázlivec, jakým Leon Čolgoš vždy byl, mohl spáchati tak hrozný čin. Také Jan Most, předvčírem odsouzený, uji- šťoval před soudem, že o Čolgošovi nikdy ne slyšel. »Polských anarchistů není«, pravil. »Po- láci jsou katolický národ«, Wichitský jeden novinářský zpravodaj. jmenem Fritz Huttman vypravuje, že minulého března jeden ze členů, Andrewovy operní společ- nosti, jakýsi Antonio Maggio, mu řekl, že pre- sident MeKinley bude ještě před říjnem za- vražděn. Zároveň pak napověděl, že dotyčný rozkaz došel do Spoj. států od anarchistického spolku v Řimě. Nyní se sděluje také dodatečně ještě, že první slova, která president, byv Čolgošem stře- len, pronesl, byla prý: »May God forgive hime (Bůh mu odpustiž). Jinak guvernér státu newyorského. Potvrdil, jak jsme již sdělili, rozsudek smrti a Čolgua bude 28. t. m. ráno popraven.
Leon Goldmannův Čolgoš Jan Huttman Andrewův Maggio May Filipíny Most
28 article Denni zprávy.
Denni zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“. — Poslední stopy jazykové rovno- právnosti na poštovních tiskopisech, ve styku s obecenstvem užívaných a dosud zjevných, na podacích lísteích a knihách budou co nevidět odstraněny. Za platnosti jazykových nařízení Badenových zavedeny byly na poštách podaeí knihy a lístky, jež vydávány jsou stranám na rekom. zásilky, doblrky, balíčky, a sice v úpravě naprosto rovnoprávné, na jedné straně totiž česky a na druhé německy. Po zrušení jazykových naří- zení tiskopisy tyto v naznačené rovnoprávné úpravě nebyly už vydávány, nýbrž nabízeny obecenstvu českému jen v úpravě německo- české, poněvada
Hlídek Badenův