1
masthead
18. října 1901.
5
article
celní tarit má ráz jednak tsifu eminentně ochran-
nébo cla agrárnického, jedna obsahuje průmyslovou
bojovnou ochrannou politi.
Dnešní obchodně peítická konstellace v Evropě
sptčívá na komplexu suv obchodních, jehož osou
je rakousko německá nlouva, k níž se ostatní eb
chodní smlouvy přojují. Kdyby měl nabýti plat-
nosi německý cehi hrií v nynější formě, nebylo
by židné řeči ji o uzavření obchodní smlouvy.
Musíne se tázal, m bylo Německo pohnuto, za-
ujati tkovou lojovfou posici? Buďto hodlá německá
vláda shtečně vpvliti od nynější spolkové politiky.
postaviti se docet na vlastní nohy a zvoliti poli-
tiku obchdně pobického osamocení, kteráž je even-
tuálně spojna nebezpečím celní války, neboje
německá vlaamyslu tohoto úplně daleka a cela
akce má jen acký význam, má za účel dosíci
celé řady komsačních objektů dle hesla »Si vis
pacem, para am« a takto způsobiti příznivou
almosféru promecké zájmy při uzavírání smluv
obchodních. pevně přesvědčen, že Německo,
kdyby chtěloustiti od spolkové politiky, by se
hnalo do katafy. Obchodními smlouvami v Ně-
mecku nastaltoruhodný průmyslový rozmach, po
němž ale pdovala krise, kterou je hospo-
dářské tělesonecké říše prosáknuto. Toto zpětne
hnutí, jimžyní ubírá nynější hospodářský roz-
voj v Němec je snad časově omezeno a brzyči
později, pre jádro německého národního hospo-
dářství je zé, nastanou opět normální poměry.
Němec
Evropa
Německo
6
article
Mám dojem) věc byla vyličována tak, jakoby
platností někého celního tarifu měl přijíů soudný
Tento or je naprosto mylný. Nikoli jen
z věcných,rž také z taktických důvodů. Chystá-l
se někdo rým zahájiti vyjednávání, ve kterém
se bude henatě bojovat, nesmějí se již napřed
ukazovati iny. Tím se posice vyjednavatelovy
poškozují.
Připuž, že německý celní tarif, schválen
obchodníuvy se neuzavrou a r. 1903 nachá-
zíme se sryté nebo zjevné vojně s německou
řiší. Přec třeba uvážiti účinek tohoto válečného
stavu naědělství. Zvýšení agrárních cel je zcela
jistě naro proti Rakousko-Uhersku a proti Rusku.
Pokud jeRakousko-Uhersko, jsou dotčeny přede-
vším Ul nikoli my, protože my v oboru výroby
cerealil šť a pokud se týká pšenice a žita vůbec
jsme pe schopnosti vývozní a také ve příčině
ječmení chmele Uhry značně s námi soutěží.
Skoda,sobená zemědělství, byla by sice veliká.
ale kafální by nebyla. Zvýšení ochranných ce
pro přly, které musí býti kupovány z ciziny —
o tenpad se zde jedná — musí hraditi kon-
sumer jisto, že boj proti nám podniknutý ně-
meckagrárními cly můžeme přijati, protože
účinech především ucití němečtí konsumenti.
Uher
Rakousko
Uhersko
Rusko
Voda
jeRakouskýUhersko
7
article
Tak ždějnou, jak se s některé strany vyličuje.
situsní. Je však otázkou, zda se Německo může
vzděnosného odbytu celé spousty předmětů.
V oku, ve kterém německý celní tarif nabude
plata ve kterém se na naší straně odpoví vhod-
nýrími sazbami, ukáže se, kdo vlastně po
horchvala.)
ecko dnes není s to, aby se vzdalo odbytu,
kla nyní v Rakousku. Z toho je patrno, že
sl domnívati, že by Německo hodlalo upusti
čejší smluvné politiky, nýbrž jde jen o pro-
eklaktického nátlaku.
Prao by bývalo žádoucím, aby nebyla promlu-
sleva, jež jsme dnes slyšeli z úst minislerského
sedr, teprve dnes, při zahájení parlamentu, nýbrž
několik neděl po publikaci německého celního
u. Hlučná pochvala na českých lavicích.) Nikoli
lá vláda a každý stát zahalovaly se po této
nce v mlčení, jen rakouská vláda až do dnešního
v této velmi důležité věci důkladně mlčela,
by nebyl podán náš návrh, nebyl by ministerský
dseda snad ani dnes o této věci dal prohlášení.
učný souhlas na lavicích českých.)
Jmenem naší strany projevuji mínění, že návrh
lně politického boje v Evropě přinesl by ztrátu
em zúčastněným a že základní myšlenka správné,
jem zájmům vyhovující smluvné politiky je zdravou
im však nemá být naprosto řečeno, že naše strana
odli jen tak podrobiti se diktátu cizího státu. (Sou-
slasna Českých lavicích.)
Rečník pojednává pak o agitaci německých stran
podheslem hospodářského připojení k německé říši.
Německo
Rakousko
Evropa
8
article
Necci zkoumati, pokud propagátoři této myšlenky
maj politické cíle, připomněl bych však, že nynější
hntí není ničím jiným, než obnovou snad let čtyři
cátch a padesátých. Kdežto tehdejší intence bylv
výjzem dvorské a dynastické politiky, při níž byl
lidiplně chladným, je nynější hnutí neseno velikými
meami lidu. Kdežto však o tehdejší celně-politick
spení všech německých zemí s rakouskými zeměmi
by usilováno za tím účelem, aby se opět dosáhlo
ztceného rakouského primátu, v zemích německých
če nynější politické hnutí k tomu cili, nikoliv aby
s snad dosáhlo primátu Rakouska v německé říší
prž k tomu, aby nadvláda německé říše v Ra-
ksku byla upevněna. Kdyby to byly momenty
dě hospodářské, které by mluvily pro spojení obou
Jtních komplexů, byli by v německé říší naplněni
Momím této potřeby.
Posl. Wolf: To se také děje.
Pual. dr. Fořt (pokračuje) — — a tu by podobná
kkce musila souhlasiti také s intencemi německýel
průmyslníků.
Posl. Volf: Tak se věci také mají.
Posl. dr. Fořt: Hluboce cítěná potřeba celně
politického spojení s německou říší jest nejlépe
patrna z uveřejněného celního tarifu. Chcete-li miti
sprchu ještě chladnější, máte skutečně dosti tuhou
kůži. (Souhlas na lavicích českých.)
Průmyslníci v soverních Čechách a na Moravě
kteří vás, pane kol. Wolfe, dnes podporují, kdyby
k tomu došlo, že by se měl uskutečniti hospodářský
program připojení k německé říši, nechali by vás —
přes vaší velkou popularitu — úplně na holičkách
Sta a tisíce podniků v severních Čechách vznikl
jen tím, protože jsme v letech sedmdesátých se po-
stavili na vlastní nohy.
Posl
Wolf
doktor
Fořt
Volf
Rakousko
Čechy
Morava
9
article
Posl. Wolf: Nebránite se proti tomu ve strachu
o náš průmysl, nýbrž z bázně před německou pre-
ponderací, tedy toliko z národně politických důvodů
Posl. dr. Fořt (pokračuje): Chtěl jsem říci, že
vaše obchodně politické cíle nevyhovují potřebám
Německa.
Posl. dr. Fořt pojednává potom o hospodářském
poměru mezí Rakouskem a Uhry a praví: Uherský
zákon obsahuje také eventualitu, že Uhry nesvol
k uzavření nových obchodních smluv, jež by trvaly
déle než do r. 1907, t. jedo konečné lhůty nynějšího
provisorně prodlouženého statu quo. S touto krátkou
ihůtou však stát nemůže na žádný způsob souhla-
siti, ale tím dostaly Ubry do rukou prostředek
k nátlaku.
Posl. Wolf: Proto dělali jsme obstrukci prot
uherskému vyrovnání; vy jste se snažili obstrukei
naši zlomiti.
Posl. dr. Fořt: Císařské nařízen
z r. 1899 jest plodem vaší obstrukee
(Hlučný souhlas na českých lavicích.)
Posl. Wolt: My jsme obstruovali proti vy
rovnání.
Posl
Wolf
doktor
Fořt
Uher
Německo
Rakousko
Uhry
uherský zákon
10
article
Posl. dr. Fořt: Divím se, že koll. Wo!f při-
chází a názorem tak zastaralým. Nedělali jst
obsvrukci k vůli vyrovnání, ný br
k vůlijazykovému nařízení, a to ani n
k vůli nim, nýbrž použili jste toliko
jazykovým natizením za záminku, aby-
ste obstruovali proti obratu v poli-
tice, čelící k tomu, aby správa byla po-
stavena na spravedlivý podklad.
Posl. Wolí: Při této spravedlnosti byli bychom
zahynuli.
Posl. dr. Fořt: Vy se svým všeněmeckým pro-
gramem snad, ale Rakousko jistě ne! (Hlučná po-
chvala na lavicích českých.)
Posl. Volf: Vy přece víte, koho jsem míni
slovem »my«: německý lid a nikoli mou stranu!
Posl. dr. Fořt (pokračuje): Vyrovnání je plo-
dem terrorismu, který slavil vjezd svůj do této sně-
movny, kde se zakořenil, dnes ještě do budoucnosti
ohrožuje Rakousko a který ovládá také celou vládu.
(Hlučná pochvala na českých lavicích.) Dojde-li ale
k tomu, že by se Uhersko odhodlalo k celní válce,
nebylo by s to tento boj vydržeti ani několik mě-
sícův a neočekávaně v krátké době by celé uherské
národní hospodářství leželo v ssutinách. Zrovna tak
jako naše strana chová se příznivě ke smlouvám
den.
Posl
doktor
Fořt
Volf
Rakousko
Uhersko
11
article
cizími státy, tak stojí na stanovisku, že mezi oběma
polovinami ilše se musí dosíci shody v celně polili-
ckém oboru. Jestliže však jsme v zásadě pro smírné
rozřešení obchodně-politického problému ve vnitřn
monarchii, musíme se již předem ohraditi, aby roz
řešení se stalo tak, bychom my zaplatili výlohy ce-
lého vyrovnání. Ke sbodě, obě strany uspokojující a
spravedlivé, jsme vždycky ochotni. Bylo by však
hospodářskou sebevraždou, kdybychom jen tak zhola
přijali to, co svého času pod rouškou vyrovnání
r. 1870 bylo umluveno. (Hlučný souhas na českých
lavicích.) Vláda nesdělila jasně a zřejmě, jakých pro-
středků hodlá užiti. V tom, co ministerský předseda
prohlásil, není viděli energie, ani mužné důstojnosti.
ani sebevědomí. Proto nebylo by bezúčelno návrh
můj odůvodňovati. Vláda již promluvila, nyní mi
slovo parlament. (Hlučný potlesk a pochvala na lavi-
cích českých.)
Předseda přerušuje rokování.
Poslanec Reichstädter podal na předsedu
sněmovny tento dotaz: Pět dní před ukončením
řišské rady podal jsem českou interppellaci
o pronásledování Čechů v Dolních
Rakousích v Cahnově. Ještě dnes, 17. října,
nenalezl jsem ji ve stenografickém protokolu, ačkoliv
v jednacím řádu jest uvedeno, že mají býti inter-
pellace přečteny ihned. Toto sihned« trvá jit
129 dní. Zatím hlavní škůdce, o němž byla řeč.
zemřel, příčiny interppellace však zůstaly. Mložnoo
že by se byl býval zemřelý polepšil a napravil,a
spokojeněji pak v hrobě odpočíval. Táži se proto
předsedy sněmovny, jak chce odůvodniti, že inter-
pellace ta doposud protokolová n
nebyla.
Reichstädter
Čecho
Dolní Rakousy
Cahnov
12
article
Předseda odpověděl, že dá věc vyšetřiti.
Předseda ustanovil příští schůzi na zejtřel
s jednacím pořadem: 1. volba I. místopředsedy
2. první čtení rozpočtu; 3. druhé čtení výborové
zprávy o zemědělských společenstvech
Posl. Pernerstorfer žádal, by jeho immu
nitní záležitost dostala se záhy na jednací pořad
čemuž předseda slíbil vyhověti.
Konec schůze ve 4.10 hod. odpol.
Mezi došlýmí spisy byly pilné návrhy
poslanců: Erlera a sp. stran stěhování se du
chovních kongregací do Rakouska: — Seitzea
sp. na úlevu bídy způsobené nezaměstnanoslí; —
Cerného a sp. na zavedení všeobecného namo-
cenského, invalidního a starobního pojišťovánía
pojištění proti nezaměstnanosti; — Romanču k
a sp. stran jednání úřadův o zemských volbách ha
ličských.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 17. října. (C.-B.)
M.-předseda hr. Hoyos oznámil sněmovně za
snoubení arcikněžny Alžběty Marie a vyžádal s
splnomocnění, by směl přednésti cisaři blahopřán
sněmovny. Dále věnoval vzpominku zemřelým čle-
nům panské sněmovny, načež přešlo se k jednacímu
pořadu.
Po projevu za příčinou zasnoubení arcivévod-
kyně Alžběty přikázány byly různé hospodářské
předlohy různým výborům. Po návrhu posl. Randy
a za souhlasu ministra spravedlnosti vrácena byla
i předloha o dlužních úpisech bankovních výboru
Příští schůze bude oznámená panské sněmovně.
Posl
Erler
Alžběta
Marie
Randa
Rakousko
Vídeň
Hoyos
13
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Výsledek voleb do sněmu králov
ství českého.
Za kurii obcí venkovských.
(Užší volb a.)
České okresv:
I. Smíchovský, zbraslavský, beroun-
ský, kladenský, nnhošťský.
Užší volba mezi společným kandidáten
JUDrem. Antoninem Sobolkou a agrárníkem Sta-
nislavem Kubrem.
Z Košiř, 17. října. Společný kandidát dr. Ani.
Sobotka obdržel při dnešní užší volbě 126 hlasu
agrárník Kubr 2 hlasy.
Z Bubenče. Dr. Sobotka obdržel 65 hlasů
Kubr 1 hlas. (Při druhé volbě obdržel v Bubene.
dr. Sobotka 31 a Kubr 1 hlas).
Z Dojvic. Dr. Sobotka obdržel 123 hlasy
Kubr 16 hlasů. (Při druhé volbě dr. Sobotka 9
Kubr 12 hlasů).
Z Hlubočep. Při dnešní užší volbě dostal spo
lečný kandidát dr. Sobotka 38 a Kubr 34 hlasy
Z Modřan. Dr. Sobotka obdržel 57 hlasů
Kubr 33.
Z Horoměřic. Dr. Sobotka ohdržel 12
Kubr 27 hlasů; 1 lístek prázdný. (Při druhé volbě
dr. Sobotka 6. Kubr 24).
Z Turska. Dr. Sobotka 2, Kubr 25 hlasů
Z Ruzýně. Dr. Sobotka obdržel 8, Kub
23 hlasy.
Z Kněževsi. Všecky 74 hlasy obdržel K u br
Z Dobřichovic, 17. října. Dr. Sobotka ob
držel 47 hlasů, Kubr 16.
Ze Zbraslavi, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.e
Dr. Sobotka obdržel 150, Kubr 3 hlasy. (Pr
druhé volbě dr. Sobotka 120, Kubr 2).
Ze Zákolan, 17. řijna. (Zvl. tel. »N. L.«) Spo-
jeně obce Trněný Újezd. Zákolany. K
vary: dr. Sobotka obdržel 16 hlasů, Kubr 10
Ž Unhoště, 17. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Dr. So-
botka obdržel 121, St. Kubr 38 hlasů.
Z Duěník, 17. října. (Zvl. tel. »N. L. «) V Ho
řelici obdržel dr. A. Sobotka 42 hlasy, Stanislav
Kubr 22; 1 listek prázdný.
Z Duěník, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.«) V Du
šníkách obdržel dr. Sobotka 24 a Kubr 13 hlasu
Z Kladna, 17. října. (Zvl. telef. »N. L.. «) Dr. Ant.
Sobotka obdržel 785, Kubr 50 hlasů.
Z Kročehlav, 17. října. (Zvl. tel. »N. L.e
Společný kanddát dr. Sobotka obdržel 381 hlas,
Kubr 17.
Antoninus Sobolka
Košiř
Kubr
doktor
Sobotka
Buben
so
Duěník
A Sobotka
Antonín
Sobotka
Bubeneč
Hlubočepy
Modřany
Horoměřice
Tursko
Kněževes
Dobřichovice
Zbraslav
Zákolany
spo
Trněná Újezd
St . Kubr
Kladno
Kročehlavy
Český okresv
Ž Unhošť
Kubr 2
22
14
article
Z Tuchoměřic, 17. října. St. Kubr obdržei
všech 49 hlasů.
Z Roztok n. Vlt., 17. října. Při dnešní užší
volbě dostal dr. Sobotka 14, Kubr 9 hlasů.
Úhrnný výsledek. V celku odevzdán
6391 hlasovací lístek, z nichž uznáno 6346
platných. Nadpoloviční většina byla 3174 hlasy
Společný kandidát dr. Ant. Sobotka obdrže
3167, St. Kubr 3179 hlasů. Zvolen tedy
St. Kubr.
(Při druhé volbě obdržel dr. Sobotka 2341
hlas, St. Kubr 2387, Ant. Němec 45 a dr. Hajm
5 hlasů.)
II. Domažlický a novokdyňský.
Užší volba mezi společným kandidálem
MUDrem. Antonínem Steidle m, okresním starostou
v Baldově, a sgrárníkem Tomášem Jano v c em
z Malonie.
Úhrnný výslodek. Z Domažlic, 17.
října. (Zvl. tel. »N. L.«) Společný kandidá
Staročech dr. Ant. Steidl obdržel 1206 hlasů
agrárnik Janovec 808 hlasů.
Poslancem zvolen MUDr. Antonín
Steidl.
(Při druhé volbě obdržel MUDr. Ant. Steldí
836 hlasů, Janovec 495 hlasů, samostatný kan
didát svobodomýslný Ant. Černý 254 hlasy, ně-
mecký sčítací kandidát Semmelbauer 102 hlasy.
Německé okresy.
V horšovotýnském, hostouňském
ronšperském okresu odevzdáno bylo 2547
hlasů, z čehož 20 neplatných. Zvolen byl Vše-
němec Stahl 1808 hlasy, český sčítací kandidát
Fr. Schwarz obdržel 719 hlasů.
doktor
Sobotka
Kubr
Antonín
Stanislav
Němec
Hajm
Steidl
Tomáš Jana
Janovec
MUDr
Černá
Stahl
Schwarz
Tuchoměřice
St . Kubr
Vltava
Sobotka
Baldov
Domažlice
Zvolen
Francie
15
article
Užší volba na Smíchovsko-Kladensku
skončila vitězstvím kandidáta agrárněnárodně-
sociálnědemokratickoradikálněpokrokového Stani-
slava Kubra, pro nějž našlo se v okresu vo-
lebním o 12 hlasů více než pro kandidáta kom-
promissu pana dra. Sobotku. Zuřivým úsilim
agrárních kortešů doeíleno navrstvení všech
strannických zlomků, jež k většině pro Kubra
sjednotilo zajisté nikoli nadšení pro tohoto vůdce
a tvůrce agrárnické strany aneb přesvědčení, že
bude on nejlepším zastáncem zájmů okresu
národa na zemském sněmu. Takových pošetileů
není v počtu jeho většiny ani třetina, a možná,
že ani v družině nejbližších jeho stoupenců,
kdyby se jim udeřilo na svědomí, nenalezlo by
se 30 spravedlivých. Společná zášť proti nár.
strané svobodomyslné přimetla drobné frakce
tyto ku hromadě agrárního kádru a zvolenci této
většiny je to asi jedno, jakého smýšlení o něm
jsou tito jeho voliči, kteři povstali, aby pora-
zili dra. Sobotku, nikoli aby zvolili Kubra. Na-
pjeti sil, jehož výslednice jest Kubrova dva-
náctka, bylo z obou stran značné, což vysvit
z poměrů hlasů při všech třech volbách. Pr
první obdržel dr. Sobotka 1835 hl., St. Kubr
1670 hl., soc. demokrat Němec 734 hl., dr-
Hijn 206 hl. a nár. sociál Pichl 38; při druhé
obdržel dr. Sobotka 2341 hl., Kubr 2387 hl.
Kubr
Kubrův
Němec
Pichl
Sobotka
Kladensko
Sobotka
16
article
Němse 45 a dr. Hajn 5 hl., při včerejšl volbě
dr. Sobotka 3067 hl., Kubr 3079 hl., což jest
strmé stoupání účastenství, jakkoli při 10. 000
oprávněných voličů mohlo býti ještě značnější
a závěrečný výsledek jinačí. Leč budiž tomu jak-
koli, smíchovskokladenský okres má Kubra
kolik eti tímto úlovkem získal, v brzku sezná
a již nyní viděti může ze srovnání hlasova-
cích výsledků obou dřívějších voleb se včerejši,
že přítok hlasů Kubrových děl se hlavně z pra-
menů sociální demokracie a rad. pokrokářů,
tyto dvě strany agrárnikům Kubr
vyhrály, to jest pečetí včerejšíh
slavného dne na Smíchovsko-K la-
densku.
Z volebního boje ve venkovské volebnt
skupině Poděbrady-Králové Městec. Mlado-
češti důvěrníci okresu poděbradského i králové-
městeckého usnesli se na začátku záři nabídnout
kandidaturu na sněm království českého za svoj
skupinu panu prof. dr. Fr. Fiedlerovi, což
mu též po schůzi ihned telegraficky oznámili.
doktor
Hajn
Sobotka
Kubr
Kubrův
Mlada
profesor
František
Fiedler
Poděbrady
Králové Městec
17
article
Pan professor kandidaturu přijal a slíbil záro-
veň dostaviti se do schůze voličské. V den
prvé voličské schůze v Králové Městci dostavil
se tam zároveň zástupce agrární strany pan
Švehla a tentýž pán jmenem své strany prohlá-
sil na důvěrné poradě, před voličskou schůzi
konané, že strana agrární cení velice prácoa
schopností pana professora, proto že proti němu
kandidovati nebude a také kandidaturu pana
Dvořáka odvolá, žádá však by pan professor
nekandidoval jako Mladočech, nýbrž jako kan-
didát samostatný. Po vzájemné dohodě dáno
z obou stran čestné slovo, že pan dr. Fiedler
postaven bude oběma stranami jako samostatný
kandidát a obě strany kandidaturu jeho podpo-
rovati budou. Ale páni agrárnici věc si roz-
myslili, Oni intelligentního, rozumného pracovník
nepotřebujou, nýbrž jen takové, kterým by štáb
jejich komandovati mohl a kteří všechny roz-
umy vysokého štábu schválí a dle nich se řídii
budou. Proto zrušivše čestné slovo, úpl ně
bez vědomí společného kandidáta prof. dra.
Fiedlera, rozeslali před prvou volbou všem vo-
ličům dopisy, že na Poděbradsku pan professor
nekandiduje, nýbrž že strana agrární stavi ho
za kandidáta na Kolineku. Na telegrafieký do-
taz našich důvörníků, zda děje se tak se svo-
lením pana professora, odpověděl tentýž taktéž
telegrafiaky, že ničeho o tom ne vl
Tu jsme se přesvědčili s jakými nekalými,
nepoctivými zbraněmi bojuje strana agrární.
Švehla
profesor
doktor
Fiedler
Městec
Poděbradsko
18
article
Následkem tohoto nedodržení čestného slova
od strany agrární vzdal se pan prof. Fiedlen
kandidatury. Prohlásil totiž hined v první schůzi,
že není žádným bojovným kandidátem, že ne-
chce práti se o mandát, nýbrž že shledává v man-
dátu mu nabízeném jen odměnu za své práce na
poli národohospodářském a povzbuzení k další
činnosti v oboru tom. Důvěrníky strany svobodo-
myslné nebyla však resignace jeho přijata a on
vyzván, by znovu kandidoval, což po delším
zdráhání přislíbíl a kandidatůru u nás podržel,
ovšem nyni jen kandidován a pod-
porován byl příslušníky strany
svobodomyslné. Agrárníci téměř zuřivě
proti němu vystupovali a při druhé volbě opět
užili té lsti a rozeslali dopisy voličům, že pan
prof. Fiedler vzdal se kandidatury, by všichni
svorně volili Dvořáka. Známa však byla již nám
všem lesť jejich, marné proto všechno lhaní,
marné hojné plakáty i letáky, lid svésti se jim
více nedal a zvolil velkou většinou dra. Fiedler
za poslance. Kandidovalť zde ještě známý širému
okolí svým věhlasem Jan Fiala z Opočnice
s farářem Němečkem z Kněžie bývalého staro-
českého poslance pana Václavíka ze Žehuně. Te
však dostal jen hlasy ve třech vesnicích kolem
sídla pana kandidáta a ve dvou v kolátuře faráře
profesor
Fiedlen
Fiedler
Dvořák
Fiala
Němeček
Václavík
Opočnice
Žehuň
strana svoboda
19
article
Němečka. Nepomohl panu Václavíku ani libňo-
vesský kočár, jenž objižděl všechny vesnice, an
pan agitátor Fiala, který má tu smůlu, čeho on
se chytí, že všechno prohraje- Rolníci naši dobř
věděli, že když pan Václavik nepomohl jim dřive
jako poslanec, tak že jim nepomůže ani nyní
Pan Fiala má snad králkou paměť, ale my dobře
si pamatujeme, že pan Václavík pro rolnictvo
nikdy ani prstem nehnul a právě následkem své
nečinnosti a nelidovosti byl všech svých funkcí
v okresu zbaven a v r. 1889 s velikým jásotem
právě našeho rolnictva též zbaven mandátu. Dnes
pak my jásáme, že rolnictvo naše nedalo se svěsti
tmavým zpátečnictvím, ani nerozumnou stavov-
skou politikou, nýbrž volilo tak, jak v letech
dřívějších — neodvisle, svobodomyslně.
Němeček
Václavík
Fiala
20
article
Z Hlubočep. Po velikém boji a proti
ohromnému terrorisování se strany agrárníkůa
jich spojenců, beznárodních sociálů, židůa
bohužel i několika národních socialistů, poda-
řilo se nám uhájiti většinu pro dra. Sobotku
38 hlasy proti 34. Agrárnici, jichž celkem
volilo 10 a z těch bylo 6 sedláků z Klukovie,
aby sehnali více hlasů, musili předem volební
hladinu, až dosud čistou, značně sešpiniti
zkaliti. Nejdříve získali židy tím, že prý jest
dr. Sobotka antisemitou, hned ale opačnou takli-
kou získali některé antisemitské živnostníky,
roztrušujíce, že prý dr. Sobotka se spojil se
— židy ! Nejvíce živnostníků dalo se strhnouti
nesmyslným náhončím strany národně-sociální,
který štván »Českou Demokracií«, strašně chtěl
pomstiti porážku Klofáčovu osočováním dra.
Sobotky, který byl nedávno národním dělnictvem
k táborům a přednáškám za řečníka zván. Tak
podařilo se zradou získati přes 20 hlasů mezi
živnostníky, jichž výslovným kandidátem by
dr. Sobotka. Ke konci vzala volba na sebe
ráz maďarský. Agrárníci z Klukovic počali ná
silim, jeden z nich vytrhl našinci, kterýse
chystal k volbě, volební listek a roztrhal ho
před zraky obecních strážníků, a druhý nedo-
volil ani ve volební místnosti před volabní ko
misí listek volební jednomu našinci, který přiše
s lístkem prázdným, tento vyplniti, takže týž
musil na stole mezi členy volební komise listel
si vyplniti. Tak dopadla jednomyslnost nac
kandidaturou dra. Subotky, přijatá předním
voliči, kteří se čestně zavázali voliti společného
národního kandidáta.
Pan V. Beneš, učitol ve Vršovicích, neby
kandidován za stranu sociálně demokratickou, nýbe
tak zvanou stranou lidovou, jinak Mlasary
kovskou.
Sobotka
Klofáčův
doktor
Klukův
V Beneš
Hlubočepy
Sobotka
Vršovice
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. řijna. (Návrh státníh
rozpočtu na r. 1902) předložený poslanecké
sněmovně řišské rady v dnešní schůzi vykazuje
úhrnnou potřebu 1685,117.944 K naproti lon
ským 1641,163.344 K, tedy více o 43,954 600k
Celková úhrada rozpočtena na 1685,966.357
naproti loňským 1641,997.585 K, tedy v ic
o 43,968.772 K. Navržený rozpočet vykazuje
tedy přebytek 848.413 K.
Na splacení kapitálů všeobecného státního
dluhu, splatných r. 1902, vydají se dluhopisy
v částce 22,033.360 K za dlahy zůročitelné
v papírové měně a v částce 3,034.540 K z
dluhy zúročitelné ve střibře.
Ačkoli společné výdaje byly rozpočteny
v částce o 2,437.355 K nižší, jeví se přece n
r. 1902 vyššími o 10,065.145 K, poněvadž výno
cel je rozpočten o 12,502.500 K níže, než za
r. 1901.
Praha
22
article
Větší spotřebu vykazuje minister
stvo vnitra účetně o 463.075 K, skutečn
však o 2,313.075 K, což se ospravedlňuje syste
misováním a zřízením nových úřadů v r. 1901,
zejmena tři nových okresních hejtmanství, poli
cejní expositury v Bohumíně a zvýšenou dolací
na silniční stavby v Čechách, v Halíči a v
Tyrolsku.
Ministerstvo zemské obrany
žádá více o 1,629.100 K, což odůvodňuje roz
množením mužstva zemské obrany a postupným
rozvojem zemské obrany a četnictva.
Zvýšený požadavek ministerst v
o světy obnáší 3,893.708 K. Z toho má
3,099.520 K připadnouti potřebám vyučování,
jako na nové stavby universitní v Praze, v Brně
a v Inšpruku, na nově zřízené školy střední, n
zvýšené platy učitelům, postouplým do vyšší
hodnostní třídy, na ústavy převzaté do státní
správy atd. Celkem pro střední školy zvý-
šen rozpočet o 991.947 K. Při titulu »pri-
myslové vzdělání« obnáší zvýšení
503.786 K, z čehož část připadá nově zřízené
průmyslové škole na Smíchově, část na plaly
učitelské a část na nové školy odborné. Roz-
počet na věci náboženské o 564.719 k
zvýšen.
Bohumín
Čechy
Tyrolsko
Praha
Brno
Inšpruk
Smíchov
23
article
Ministerstvo finanei zvýšilo svůj
požadavek o 24,440.185 K, z čehož 21 mill
připadá prý na změny v rozpočtové technice
nikoli na zvýšené potřeby. Vlastní zvýšení ob-
náší tedy 1,613.184 K, v čemž zahrnuta první
splátka subvence pro město Prahu
obnášející 16 millionů, splatných v doseti roč-
ních lhůtách. Při správních vydajích spotřební
daně jeví se položka zvýšená o 19,303.150
proto, že z nové kořalečni dan
bude nutno odvésti zemským fondům
19,200.000 K. Výtěžek z tabákové režie roz-
počten o 2,823.000 K výše, potřeby na kolky.
taxy a poplatky o 251.243 K níže, výnoe
loterie o 1,001.200 K níže.
Ministerstyo obchodu žádá více
o 4,640.850 K, z nichž přes 4 milliony korun
připadá na zřízování nových a rozšiřování sta-
rých poštovních a telegrafních úřadů.
Rozpočet ministerstva železni
jest formálně o 3,940 330 K nižší, ve skuteč
nosti však o 6,640.620 K vyšší, poněvadž pro
r. 1902 jsou všechny investiční potřeby vylou-
čeny z řádného rozpočtu a zařadény do roz-
počtu invesličního. Provozovací výdeje při stát-
ních dráhách zvýšeny o 4,578.430 K, z nichž
výdaje osobní převyšují o něco 3 milliony korun,
a na věcné potřeby připadá 114 mill, korun
Na mimořádné výdaje preliminováno 3,898.600
korun.
V rozpočtu ministerstva orby jev
se zvýšení o 2,269.657 K následkem zvětšen
příspěvku do melioračního fondu o 119 mil
korun.
Ministerstvo apravedlnosti žáá
více o 1,300 546 K.
V položee státní dluh jeví se zvýšení
o 8,791.003 K následkem větších úroků z rent,
jež byly už vydány aneb se vydají. Také
služba při státním dluhu bude o 1,175.369K
dražší, poněvadž bude vydána nová umořovaci
renta. Potřeba na zůročení a umoření půjčky
na úpravu Dunaje vyloučena z ministerstva
vnitra a vložena do rozpočtu státního dluhu.
Praha
Dunaj
24
article
Úhrada jeví se vyšší o 35,143.401 K.
Z částky té připadá: 1612 mill. K na mincovní
zisk při vydání drobných peněz korunové měny
jeden million korun na podil, jenž připad o Ra
kousku ze zisku rakousko-uherského banku
Přímé daně mají vynésti více o 6,907.100 K
daň pozemková se nemění, domovní daň má
dáti 3,230.000 K více, osobní daně více
3,270.000 K. Osobní daň z příjmů má vyněst
více o 1,350.000 .
Při výpočtu výnosu el a nevzat za zá
klad průměrný výtěžek za tři poslední léta.
nýbrž použito za podklad výtěžku z roku 1900
a prvé poloviny r. 1901. Následkem toho od-
haduje se výnos cla na 100,159.000 K čilio
11,745.800 K nižší než loni.
Nepřímé daně jeví zvýšení o 23,234.000
K, potravní daň o 21,888.000 K, z nichž však
19,200.000 K připadnou zemským fondům z vý-
těžku kořaleční přírážky. Daň z piva rozpočtěna
o 119 mill. korun výše, výnos z tabákové režie
o 5,195.000 K výše, naproti tomu poplatky
kolkovní, taxy atd. jeví se nižšími o 3,129.00
K, výnos loterie taktéž nižším o 1,001.000 K.
Výnos tabákové režie zvýšen prý proto, že v po-
sledních letech zpotřeba tabáku a vývoz jeho
do ciziny stále stoupá.
Úhrada z ministerstva obehod
vyp čtena o 4,506.230 K výše, z mini s te
stva železnic v řědných příjmecho
2,902.270 K výše, v mimořidných o 1,565 3 10
K níže, celkem tedy zvýšena o 1,336. 930 k.
Mimořádný příjem snížen proto, že odpadne po-
díl státu ze zisku severní dráhy. Příjmy z do-
vozu nákladů zůstaly při starém, z dovozu osob
zvýšeny o 3,491.500 K. Také přijmy mini-
sterstva orby jeví se vyšsími o 2.257 441
K, poněvadž se čeká větší výnos z pěplsetků
kulacích a ze státních dolů, zejmena v Mostě
a Jáchymově.
Most
Jáchymov
25
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. října
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. října
Zase studentské nepokoje v Rusku.
Německým listům oznamují z Kyšiněvav
Bessarabii: Zdejší policie počátkem toholo ině-
síce byla velmi nemile překvapena. Do Kyši-
něva najednou se dostavilo několik tisíc studu-
j cích rozličných vysokých škol ruských. Pro-
tože v Kyšiněvě žádné vysoké školy není, po-
licii zdálo se zřejmým, že tajné spolčení
studentské něco proti vládě strojí. Ko-
nečně se ji podařilo zvěděti, že studující konali
shromáždění, ve kterém se usnesli osvoboditi
svého do Sibiře vypovězeného kollegu, jenž
právě měl býli po dráze odvezen. V plněm
počlu a ve vojenských řadáchpřiírhli na nádraži
a vypovězence strážníkům jeho výrvali. Policie
nyní dala se do studentů a svedla s nimi bitku,
ve které studenti byli poražení. Jedva osvobo-
zený jejich kollega byl zase jat a studenti mu-
sili odtáhnouti do města bez něho. Cestou de-
monstrovali, pokřikovali proti vládě, na státní
budovy házeli kamením a blátem. Redakci listu
»Bessarabec« srovnali se zemí. Mnoho jich bylo
zatčeno. Gubernátoru se dosud nepodařilo uti-
šiti je.
Zaznamenáváme, ačkoli se nám tato z práva
zdá přilis dobrodružnou, jako jiná zprávaz
Ruska, která nyní koluje novinami. Miníme
zprávu o bitvě v chrámě, která prý se strala
v ehrámě pavlovském bliž Charkova mezi tolsto-
jovci a pravoslavnými a byla prý to bilva tak
krvavá, že 80 trupů zůstalo v chrámě a po ní
bylo prý zatčeno 500 osob, po vělšině sludentů.
Vidno, že staré žurnalistické agitace proti
Rusku zase začínají,
jítmonstrovat
Praha
Rusko
Kyša
Kyšiněv
ko
Sibiř
Charkov
26
article
K odsouzení Čolgoše.
Čolgoš dopraven byl po svém odsouzení
k smrli do Aubernu. Obývá jednu z pěti kobek
žalářních, jež určeny jsou pro odsouzence
k smrti elektřinou. Čolgoš, když byl do kobky
té uveden, prý křičel a sténal. Jest prý úplně
zdrcen. Když veden byl při dopravě své z Buí-
fala za noci mezi massami, byl prý neobyčejně
rozčilen, neboť se všech stran ozývaly se hrozné
výbrůžky, a některé rány, určené pro něj, do-
padly na hlavy policistů. Když vsazen byl do
zmíněně cely, klesl k zemi, svíjel a kroutil se,
takže prý již lékaři obávali se, že byl zachvácen
křečmi nebo že jest otráven. Ovšem co jest
pravdy na tomto líčení, mohly by říci jen listy
americké.
Z nich vyjímáme také některé nové údaje
o rodině Čolgošově:
Útočník Čolgoš jest synem Pavla Čolgoše,
bydlicího v domě č. 306 na Fleet ul. v Cleve-
landu. Ostatními členy rodiny jsou : Jan, bydlicí
v oteovském domě; nevlastní matka ; syn Míike,
který slouží ve spolkovém vojsku na Filippi-
nách; Vladislav, který pracuje na oteově farmě
u Chagrin Falls, a Jakub, bydlíci na Marcel-
line ulici.
Lidé ti jsou Poláci a velmi chudi.
Nevlastní matka není mocna anglického ja-
zyka a pomocí tlumočníka sdělila asi toto
zpravodajům:
Leon odešel z otcovského domu pře
třemi měsíci. Poslední psaní dostali od ného
přibuzní před několika týdny z Indiany. Tehdy
jim sděloval, že už ho snad nikdy nespatří.
Čolgoš
Pavel Čolgoš
Jan
Míike
Filippi
Vladislav
Jakub
Marcel
Polák
Leon
Buum
Fleet ulice
Cleve
Indiana
Chagrin Falls
27
article
Žena popirá, že Leon byl přivržencem Emmy
Goldmannovy, poněvadž spisům jejím, plným
předivných výrazů, by prý nebyl rozuměl, jsa
prý trochu přiblblý. Nikdy prý ho nepovažovala
za duševně normálního. Ještě před řemi lety
prý pracoval ve válcovně, leč musil se práce té
pro chatrné zdraví vzdáti. Od té doby prý za-
hálel. Nikdy nebylo prý na něm žádáno, aby
pracoval na vlastní řarmě, poněvadž ho pova-
žovali za přiliš slabého. Žena popírá, že Leon
by byl někdy jevil náklonnosti anarchistické;
naopak prý byl velkým vlastencem a pro bratra
svého, jenž bojuje na Filipinách, měl prý vždy
hojnost slov plných obdivu. Na konec prohla-
sila žena tato, že nemůže ani pochopiti, jak
takový bázlivec, jakým Leon Čolgoš vždy byl,
mohl spáchati tak hrozný čin.
Také Jan Most, předvčírem odsouzený, uji-
šťoval před soudem, že o Čolgošovi nikdy ne
slyšel. »Polských anarchistů není«, pravil. »Po-
láci jsou katolický národ«,
Wichitský jeden novinářský zpravodaj.
jmenem Fritz Huttman vypravuje, že minulého
března jeden ze členů, Andrewovy operní společ-
nosti, jakýsi Antonio Maggio, mu řekl, že pre-
sident MeKinley bude ještě před říjnem za-
vražděn. Zároveň pak napověděl, že dotyčný
rozkaz došel do Spoj. států od anarchistického
spolku v Řimě.
Nyní se sděluje také dodatečně ještě, že
první slova, která president, byv Čolgošem stře-
len, pronesl, byla prý: »May God forgive hime
(Bůh mu odpustiž).
Jinak guvernér státu newyorského. Potvrdil,
jak jsme již sdělili, rozsudek smrti a Čolgua
bude 28. t. m. ráno popraven.
Leon
Goldmannův
Čolgoš
Jan
Huttman
Andrewův
Maggio
May
Filipíny
Most
28
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“.
— Poslední stopy jazykové rovno-
právnosti na poštovních tiskopisech, ve styku
s obecenstvem užívaných a dosud zjevných, na
podacích lísteích a knihách budou co nevidět
odstraněny. Za platnosti jazykových nařízení
Badenových zavedeny byly na poštách podaeí
knihy a lístky, jež vydávány jsou stranám na
rekom. zásilky, doblrky, balíčky, a sice v úpravě
naprosto rovnoprávné, na jedné straně totiž česky
a na druhé německy. Po zrušení jazykových naří-
zení tiskopisy tyto v naznačené rovnoprávné úpravě
nebyly už vydávány, nýbrž nabízeny obecenstvu
českému jen v úpravě německo- české, poněvada
Hlídek
Badenův