2
masthead
V Praze, v pátek dne 18. října 1901.
Praha
4
article
Na raana a odpel. Histy
o přilohami (.Nanlný Cbsor“ ve
utředu a „Literární Hlidka
v pátek) předdplácí nei
Praze v sdministraei
zs ntei
ns čtvrs leta . . . ..
5 K —h
s dvojí donáškon
sa měrie
a r. . .
ve ajisivich. 7 K 50h
sa měsle . . . . . . 9 K 30h
Poštous
na miěsle
na štrr lt. . . . . .
1e
s dvají pšeilieu
le
na nlsk
Praha
Poštous
5
article
Na prahu nové kampaně
parlamentní.
Na prahu nové kampaně
parlamentní.
Včerejšího dne obcoval, tušíme, český
člen úřadnického kabinetu Körbrova pan
dr. Rezek schůzi klubu poslancův českých
naposledy. Neboť tito včera, 16. října,
jednomyslně vyslovili svou hlubo
kou nedůvěru vládě Körbrově
poněvadž na roveň veškerému národu če-
skému také klub poslancův našich na by
přesvědčení, že vláda Körber Spens-
Boodenova a Böhm Bawerkova, byť i v n
zasedal jeden Čech — »neutralitu po-
litickou a národní sice před-
stírá, ve skutečnosti však všude
proti nám se stavi.« Po tomto po-
znání a přesvědčení svém ohlašuje tudíž
klub vládě Körbrově, že »zařídí dle
toho také své taktické krok
jak vůči vládě samé, tak vůč
parlamentnímu projednává n
předloh vládních.« —
Faleš a pokrytecké jednání vyčítá tudíž
poselstvo naše vládě Körbrově a ohlašuje jí
nejrozhodnější boj, nejostřejší opposici usque
ad finem. Tím učinili poslanci naší, čeho
od nich veškera česká veřejnost
po tolikých bodavých důkazech stranni-
ckého, nám nepřátelského ducha vlády Kör
brovy žádala a očekávala. Ano, za ty čtyř
měsíce od zavření říšské rady bylo toho
pelyňku a té zeměžluče vídeňské i pro nej-
trpělivější žaludek český přes příliš.
Během těch čtyř měsícův ustálilo se v cele
české veřejnosti bez rozdílu přesvěd-
čení všeobecné a nezvratné, že Körbe
není vůči nám a našemu právu dobrému
než druhým Lasserem, od něhož ne-
máme ničeho jiného se nadíti, než újmy
poškození našeho prospěchu národníhoa
politického.
V týž den, kdy ve Vídni poselstvo naše
po důkladné debatě vrhlo systému Körbrovu
svou rukavici: psal zdejší orgán Staročechův.
německá »Politik« doslovně
»Co můžeme od p. Körbra očekávati?
doktor
Rezek
Körber Spens
Boodenův
Böhm
Bawerkův
Čo
Vídeň
Körbrovo
6
article
Vše, jenom nic dobrého. O tom
není mezi neodvislými a soudnými muži na
šeho lidu žádné pochybnosti více. Čeho jes
se nám strachovati? Snad německé vlády
strannické? Buď si! Mohla by ona více
ještě Němcům naddržovat, než to
činí pan Körber? Mohl by nějaký Bärnrei-
lher nebo Grabmayr věci české ještě více
škodit, nežli škodí takový Spens-Booden
a Böhm-Bawerk? Ba, tato »tichá« ně
mecká strannická vláda, která sobě klamně
dodává zdání neutrality, jest pro
nás ještě větším nebezpečím, nežl
by bylo vyslovené ministerstvo le vice.
Tomuto bylo by překonávati silnou opposici
ve vlastním táboře německém i musilo by
proti ní hledati oporu na pravici. Pan
Körber však drží německé strany
pěkně pohromadě a dusí nad to
veškeren odpor v táboře kato-
lickém a konservativním. Útraty
toho jest pak jedině nám Čechům nésti.
Körber
Booden
Böhm
Bawerk
Čecho
7
article
Nuž a tu bychom měli ještě spolu pomáhati,
by tento systém byl udržán? A to jedině
ze strachu před zřejmým systěmem ně-
meckým? Nikoliv. Tím se nedáme zastrašit
Nechť se to s ním jen zkusí !« —
Tak tedy sama ta umírněná »Politike
má dosti toho vyčkávání, dosti toho shoví-
vání delegátův našich vůči potutelnémua
nebezpečnému regimu Körbrovu i volá k po-
slancům našim: »Stanovisko zástupcův n-
roda našeho nemůže býti žádné jiné, než
vážně opposiční se stupňováním
opposice až de krajnosti. Doba
vyčkávání trvala dosti dlouho a my bychom
byli při tom přišli o všechen respekt nahoře
i dole. Budiž tomu konec. Doba jest
příliš vážna i vyžaduje celých
mužů, kteří svůj interess postaví za interess
národa. Nastávající zasedání může přiněsti
rozhodnutí o dalším vytváření se vnitrora-
kouských poměrů. Tu dlužno míti oč
otevřené a především: nepovolit, dei
se co děj! Neboť jedině tak můžeme
ne přátelské moci donutit, nikoli však
slabošským couváním, jedině tak můžeme
před celým světem dokázat, že se bez nás
nebo proti nám nikdy nedá v Rakousku
zjednati pořádek !«
Rakousko
8
article
Učinivši v tom duchu včera své slavné
a mužné rozhodnutí, může býti tedy delegace
naše jista, že má veškerý národ český bez
výminky za sebou a bude ho míti napořád,
pokud na svém stanovisku rozhodně oppo-
sičním pevně, neoblomně a nepod-
dajně vytrvá. Jen duše malé, chabé
zbabělé budou ji hledět ustrašovat a svádět
od rozhodného toho stanoviska poukazová-
ním na to, že bar. Körber dovede si proti
naší opposici zříditi v parlamentě cislajtán-
ském z veškerých německých stran
— vyjma snad Všeněmce — dále z Polá-
kův a Italův svou početně mocnou a sil
nou vládní většinu, vůči níž prý všechen
náš odpor a boj bude marným. —
Nuže, jest to s tou většinou proti nám
vskutku tak snadně a jisté? Pravda, nás
Slovanův je, vděk neslýchaně křivdícímu vo
lebnímu řádu, v parlamentě vídeňském mezi
423 poslanci, z nichž dnes se skládá, toliko
173 a mezi těmi jest 65 Polákův, nemajících
ani dost málo chuti jísti s námi trpký chlé
opposice, nýbrž toužících spíše hráti prvn
housle ve vládní většině.
Körber
Italův
Slovanův
Polákův
9
article
Naproti tomu má 8 millionů Němců ve
sněmovně poslanecké neméně než 200 po-
slancův, a sice: 47 německých nacionálů,
31 pokrokářů, 30 ustaváckých velkostatkářů,
28 něm. klerikálů, 27 křesťanských
sociálů, 20 Všeněmců, 6 »divokých« něm.
nacionálů, 4 něm. agrárníky, 3 »divoké-
liberály, 3 střední stranníky, a 1 »divokého-
klerikála. —
Italové mají 18 poslanců, Rumun
5, sociální demokraté 10, konservativn
šlechta 19 poslanců. —
Nuže, Körber prý si troufá dostati
pod svůj klobouk všecky Němce o
ústaváckých velkostatkářův až po antisemity.
vyjímaje Všeněmce, dále Poláky, naši »hi-
storickou šlechtu, něco Slovinců
Rusínů, ba snad i Italy ! To by ovšem byla
kolossální většina, kdyby nelítala zatím jen
v oblacích fantasie officiosů vysoko
nad střechou parlamentu. Že němečtí pokro-
káři s německo ústaváckou šlechtou, němečtí
nacionálové, a křesťanští sociálové, ba
němečtí klerikálové a Polác
budou ochotni v některých věcech jíti po-
spolitě s vládou Körbrovou, je nepochybno.
Avšak že by si z této pestré společnosti
dovedl p. Körber sroubiti svoji stá-
lou, spolehlivou vlastní většinu
pro všecky případy, o tom velice
pochybuje me.
Němec
Italos
Rumun
Körber
Polák
Slovinec
Rusín
10
article
Konservativní šlechta už se z ní dnes
jakž takž vymyká, Italové nejsou po svém
pokoření na sněmu tyrolském také zrovna
ve vládní náladě, Lueger pak teprv těchto
dnů znovu zabouřil proti Maďarům, ohla-
šuje krajní odpor každému špatném
vyrovnání rakousko-uherskému.
A o to zvláště jde: dovede-li Kör be
sehnati většinu pro vyrovnán
s Uhry, poškozující tuto polo-
vinu říše na způsob všech posavadních?
Nedovede-li tohoto mistrovskéko kousku,
pak je hotov! A my trváme, že toho ne-
dovede.
Ale i kdyby si tu většinu na krásně
sehnal — však vehementní, krajn
a nepovolný odpor 63 poslancu
nespokojeného národa českého
stačí, aby překazil a zmařil ce-
lou tu hlavní a státní akci vládě.
kterouž pro její neupřímnosta
nepřízeň k nám nenávidíme tak,
že ji pro spásu svou porazitia
odstraniti hodláme stůj co stůj.
toho jest si zajisté p. Körber dnes úplně
vědom, a proto dnes v dlouhé řeči své co
nejdůtklivěji appelloval na vlastenecké smý-
šlení všech stran sněmovny, »aby v době.
která nalehá na upravení hospodářských
našich vztahů k Uhrámi k cizině, ustou-
pil do pozadí národnostní spore,
i aby parlament cislajtánský
pro bůh nepostavil se proti po-
žadavkům maďarským tak příkře.
by z toho vzešla hospodářská válka mez
Cislajtánií a Uhrami. Té se bojí a stra-
chuje Körber, jako největšího neštěstí, jaké
se vůbec mysliti dá.
Italos
Lueger
Maďar
Körber
Uhry
Cislajtánie
11
article
Rádi věříme. Ale proto mír za ka ždou
cenu s Uhry této vládě povolit
nehodláme. Roztomilé to přání z ús
páně Körbrových, abychom svůj ná-
rodní spor vzhledem na její obtíže s vy-
rovnáním uherským laskavě odložili a odsta-
vili. V čem pak, prosíme, záleží ten náš
»národní spor«? Prostě v tom, že nám
nechce vídeňská vláda splniti to
rovné právo naše, které nám podle
našeho zemského zákona, jakož
i podle říšského státního základ-
ního zákona před bohem i před lidmi
náleží.
V každémkoliv jiném práv
ním státě pokládala by vláda za
svou nejpřednější a nejpilnějš
povinnost odstraniti krutou a
nezákonnou křivdu, kterou trpí
a proti níž protestuje vzdělaný.
značný národ říše od půl století.
Jen u nás nemá na to vláda p. Kör-
brova času ani vůle, ale opováží se nie-
méně na zástupcích trpícího 6millionového
národa požadovat, aby nenalehali na zho-
jení 50leté kruté křivdy, aby odložili znovu
svá desideria a jen službovolně vyřizovali
státní nutnosti. — Odpověď našich poslaneů
může býti stručna: Jak ty nám, tak
my toběl Budeme přáteli svých
přátel, budeme nepřáteli svých
nepřátell
Tabák a střibro.
Rozpočet na r. 1902.
(Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Hledá-li se slovo, kterým vystihnouti byse
dal rozpočet, předložený dnes drem. Böhmem-
Bawerkem na r. 1902, je věru volba těžkou
Körbrový
Böhm
Uhry
12
article
Snad by ještě predikát »smutnýe nejvíce
hověl skutečnosti. Věru, nebylo truchlivějšího,
ponurejšího rozpočtu dlouhá léta jako je tento.
Až člověka mrazí při pohledu naň. Jakoby
viděl před sebou vychrtlou postavu bez krve.
bez naděje v život, kterou sepjali svěrací ka-
zajkou tak, že nemůže dýchati. Je to preliminář.
který pozbyl rozpínavosti, pružnosti — duše.
Od roku 1880 nebylo tak truchlivého
pustého. Vždycky bylo viděti rok stoupání.
lepšení v rozpočtech finančních ministrů pravice:
Dunajewského, Biliňského, Kaizla, jak vítala ra-
dostným potleskem sněmovna sdělení kaneléře
pokladu v kabinetě Taaffově, že zmizel » deficit«
A jak potom stejně radostně se pozorovalo.
že je v rozpočtu zjednán prostor pro splnění
kulturních a hospodářských potřeb národůva
ne jen pro splnění potřeb státních. Ale ted
Stagnace, ztrnutí jako v krajině věčného ledu,
kde nic nekličí, nie se nezelená . ..
Biliňský
Kaizl
Taaffův
13
article
Smutný je tento rozpočet se stanoviska vše-
obecného, čistě finančního. Pravda, vypočtenje
přebytek 884.000 korun. Nic snazšího. Cifry
jsou jak olovění vojáci v rukou dílěte. Dají se
stavit a skupit, jak libo. Na přebytky nie ne-
dáme, jako nic bychom se nermoutili nad ně-
jakým deficitem. Nedáme nic na přebytel
800.000 korun, ukáže-li se v účetní závěrce.
že fakticky činí 15—30 millionů korun. Nena-
plnil by nás hořem a žalem schodek několika
set tisíc, kdyby vyvážen byl výdaji plodnými,
živnými, protože chováme kacířskou víru, že
není ještě nejhorší státní hospodářství bez pře-
bytku, pořizuje-li se jen za vydané peníze
něco kloudného, národům a lidu prospěšného.
Ale docela nic již nedáme na přebytel
nominální, který fakticky je schodkem. A ta-
kovým je přebytek p. Böhma-Bawerka. Umožněn
byl tento pakatel jenom těmito položkami, které
jsou buď dubiosními, nebo do rozpočtu nepatří
1. Je dubiosním příjem z tabá ku.
klerý byl zcela libovolně stupňován o5
mil. K. Kde jsou záruky, že bude tohoto plus.
bez něhož mění se přebytek 800.000 K v de-
flcit 4.2 mill. K., dosaženo? Kde jest i jen
pravděpodobnost? Ve výkaze skutečných vý-
nosů daní přímých i nepřímých za prvních osm
měsíců tohoto roku, včera uveřejněném, jí není.
Takovými problematickými coefficienty nesmí
řádné budžetování vůbec operovat, natož aby
na nich budovalo rovnováhu. Pamatujemese
dobře, jakým hněvem vzplanul jednou dr.
Böhm
Bawerka
jítflcit
mill
14
article
Menger ve sněmovně, když dr. Dunajewski
osmělil se zařaditi do příjmů položku daňovou
proti lonsku málem větší, a jak hřímal, to že
je podloudnictví a pašerství, to že je zakřido-
vání skutečnosti, to že je »zastřený bankrot.
A co nebylo dovoleno Poláku, má býti Něme
dovoleno jen proto, že je Němec, svým smý
šlením levici kongeniální?
2. V přijmech státních nalézá se hrubý
výnos erárních mýt 2,071.900 K (loni by
2,100.000 K). Proto že výlohy činí 32.500 K
zbývá netto 2,039.400 K. Obě sněmovny s
usnesly na zrušení mýt erárních a povinnost
konstituční vlády, která »má respekt před par-
lamentními institucemi«, jak prohlásil p. dr
Körber o svém kabinetě, bylo, toto souhlasné
k tomu ještě opětované votum obou sně-
moven předložiti k sankci. Jak bylo by, kdyby
samozřejmosti té byl dostál? Přebytek 800.00
K by se byl rázem obrátil ve schodek 1,200.000
korun.
3. V příjmech státních nalezá se položka
16% mill. K, kterých bylo prý »jiže dosaženo
z ražení korun. Pěkná to cifra. Jen že namanuje
se důvodná otázka, zdali patři do rozpočtun
V drobném prodejír
ranní čísle a sobě . . . za
vdpolední
. . nih
ve slialách na venkovs
ranní číslo. . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
platí na hotově zapřeš.
Přsěplacení s inserty plijíná sdninl-
strace v Marisaské ulici č.s
Tam nacházejí se též redakne
Uskárna a ezpedies „Národnich Listá.
Rskopivy se nevracej
Menger
doktor
Dunajewski
Polák
Němec
Körber
Národnich
Marisaský ulice
15
article
rok příští, na r. 1902 a nepatří-li do rozl
počtu na rok prošlý, na r. 1901. S celou
rozhodností musí se říci, že je-li pravda, co
se doznává v předloze samé, že totiž mince,
o které jde, nebudou se teprve raziti,
nýbrž raženy již jsou a že tedy bylo j iž
vyděláno 16 mill. K a nikoli že se teprv
vydělají, pak je těchto 161 mill. K v rozpočtu
na r. 1902 neprávem a náležely jen a jedině
do rozpočtu za r. 1901.
To jsou tři opory a piliře, na kterých
spočívá přebytek 884.000 K. Zvláště pak jsou
to prameny dva, kterými uepán deficit. Nebýt
těchto tří položek, jevil by se v rozpočtu na
r. 1902 deficit 2 + 5 + 161 mill. K =
23 mill. korun.
Také lidé, dru. Körbrovi oddaní, musí při-
znati, že takto se postupovati nesmí, to že není
»upřímnost a pravda«, kterou hlásal předchůdce
p. dra. Böhm-Bawerka p. dr. Arnošt Plener
A protože jsme si již naň vzpomněl
chceme citovati jeden z jeho žíravých výroků.
které jako střely jedem kalené vrhl na křeslo,
po 10 let zabrané drem. Dunajevským. Mluve
o jeho rozpočtu pravil, že lze jeho celou po-
vahu shrnouti ve dvě slova: »Petrolej a dluhy.
Böhm
doktor
Plener
Dunajevský
16
article
Stinné stránky rozpočtu p. Böhm-Bawerkova lze
také vypověděti dvěma slovy, mnohiem oprávně-
nějšími, dvěma výčitkami mnohem věcnějšími
»Tabák a stříbro.«
Se stanoviska speciálně českého je
tento rozpočet stejně smutným, jako ze zřetelo
všeobecných. Co jest v něm — jsme sdé-
lili. Co není v něm — nestačíli bychom
vypočíst. Rozpočet, který nevyhovuje ani na-
šim nezbytnostem osvětovým a ekonomickým
naplniti nás může jen svrchovanou trpkosti.
Protože nedožadujeme se ničeho, co bylo by
újmou komukoli. Protože domáháme se opravdu
jen toho, co činí národ národem. Ke každé
mu rozpočtu, jenž neobsahuje a kti
vování druhé university české.
státi budeme v nejrozhodnějš
o pposicl. Jsou položky p. Körbra a p
Böhma Bawerka, které se neodhadují ciferně.
To jsou položky morální, položky vírtuální.
V těch jsme my citlivi, v těch neznáme žád-
ných ohledů a kompromissu, v těch neuděluje
me nižádného pardonu.
Böhm
Bawerkův
Bawerka
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(60. schůze.)
Z Vídně, 17. října
(Pův, a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Nevídanou dekoraci postavilo ke dnešnímu
zahájení podzimní kampaně vídeňského parla-
mentu nebe. Temnou, zasmušilou oblohu,s
které řine drobný hustý déšť, tak hustý, že s
zdá tekutou mlhou. A dusno je k zalknutí.
Hrozný scirocco klade se na údy a plíce. Ta-
ková jest atmosféra venku.
A zrovna takovou jest uvnitř v zasedae
síni. Všechno jest, jak řikával nebožiik dr
Klaič, »in nebulis«, zahaleno v nejistotu, ne
určitost a nejasnost. Sám obzor nejbližší je za
střen oku pozorovatelovu.
Beze vší emoce, bez vzletu a vznětu sešl
se poslanci všech stran. Nikdo nelne k této
sněmovně, nikdo nemá příčiny, rozehřivatí se
pro něco a pro někoho. Nejméně pro vládu
dra. Körbra. Tomu včera vyslovily dva kluby
pravice nedůvěru. Jeden, český, veřejně, roz-
hodně a nepokrytě, druhý, klub katolického
středu, in camera caritatis. A také z levie
Klaič
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Král. hlavní město Olomoue.
Orta národnostní.
Napsal JUDr. Jan Ošťádal.
Druhé hlavní město Moravy poslední dobou
stále nalehavěji strhuje k sobě pozornost české
veřejnosti. Poměry národnostní se přiostřují,
běží o »Besitzstand« Němců na Moravě velm
důležitý, mluví se dokonce o jeho dobytí pro
stranu českou. Nebude tedy od místa, v zájmu
informace upozorniti na skutečný stav, v jakém
obě národnosti na té sopečné půdě k sobě stojí,
aby jednak vyvarováno bylo lichým úsudkům
prospělo se našemu zdravému hnuti národnímu
i hospodářskému.
Olomouc, druhdy hlavní město Moravy
v 19. století velice se opozdil ve svém rozvoji
I počtem obyvatelstva byl předhoněn od měst
která významem svým nikdy se mu vyrovnat
nemohla. Od polovice 18. století, prohlášen byv
za řišskou pevnost, držen byl v objetí pevnost
ních hradeb skoro 150 let. Přes to však zů-
stává po dnes nejdůležitějším z měst morav-
ských, byť počtem obyvatelstva octl se již na
místě čtvrtém. Jakési kouzlo připoutává náš lid
k Olomouci, kouzlo slavných dějin, jichž vědoml
nezanikio v lidu přes to, že Olomouc zůstával
městem německým. Zeměpisnou polohou tvoři
srdce severní Moravy, vévodí zámožnému kraji
hanáckému, sám rovněž bohat na statky, jimiž
jej králové čeští v hojné míře obdařovali.
Král
Ort
JUDr
Ošťádal
Morava
Olomouc
19
article
Panství německé v Olomouci je staleté.
Možno je klásti již do dob posledních Přemy-
slovců a trvá nepřetržitě až na naše dny. Upadek
českého živlu v městě dokumentuje nejlépe pa-
mátný list zemského hejtmana moravského Karla
staršího ze Žerotina z počátku 17. stoleti, ve
kterém šlechetný národovec horli na městskou
radu olomouckou, že mu v úřadní věci poslala
přípis německý. Po bitvě bělohorské poměry
jazykové ještě se zhoršily. A tak byl Olomou
v době našeho národního probuzení městem
ryze německým.
Teprve zřízením českého gymnasia v roce
1868 počala se česká národnost uplatňovati,
Obrovským vzrůstem gymnasia — v létech 1875
Karel starý
Oloma
Olomouc
20
article
až 1877 čitávalo jen v první třídě až 220 žáků
— počal český živel v Olomouci očividněs
vzmáhati, zvláště v létech 1870—1880, kdy na
ústavě působili mužové jako Kosina a Havelka.
Již v roce 1872 vznikla v Olomouci Matice
školská a zřidila soukromou českou školu, která
v roce 1884 stala se obeenou. Zaraženy (1870
až 1871) peněžní ústavy: Ústřední záložna rol-
nická a Občanská záložna a český živel v krátkém
čase zorganisován v četných spoleích.
Jak český živel v Olomouci mohutní, nej-
lépe objasní čislice seznamů voličských. V r. 1880
bylo všech českých voličů do obce sotva více
jak 150, s pochybnými 200. V roce 1900, tedy
o 20 let později, shledáváme v seznamech již
na 500 voličů našich a více. Ovšem všech
v r. 1900 bylo 3350 a zlomek českého voličstva
je nepatrný. Ale není ani v pravém poměru
k číselnému počtu českého obyvatelstva. A to
vinou městského statutu, který podmiňuje vo-
lební právo do III. sboru vysokým censem da-
ňovým, 12 K přímých daní bez přirážek. Tím
vyloučena jest celá početně velmi silná vrstva
našeho malého řemeslnictva a obchodnictva
z práva volebního vůbec.
Kosina
Havelka
Olomouc
21
article
Značnější a vlivuplnější minority vykazují
I. a II. sbor. V prvním sboru má česká strana
ze 750 voličů 140 a v druhém sboru ze 700
voličů 170. Menšiny ještě malé a vysvětlujíeí
úplnou abstinenci Čechů při volbách obecních
Naděje, často na veřejnosti pronášené, v brzké
dobylí Olomouce, jsou, jak viděl, prozatím uspí-
šeny a bude radno v čas je uvésti do pravých
mezí, aby zbytečně nepodněcovaly nesprávnou
namnoze roztrpčující kritiku.
V Olomouci zjištěno úřadním sčítáním
z roku 1900 všeho obyvatelstva 19 761. Z toho
Němců 12.664, Čechů 6194. Stoji tedy úřadně
3/2 Němců proti 1/2 Čechů. Ovšem skutečný
stav bude asi jiný a nechybují bezpochyby, kdož
nás Čechů v Olomouci počitají na dobrou
polovici obyvatelstva, tedy asi na 10.000. Malý
náš lid z různých příčin netroufá si ještě se
svou národnosti otevřeně před magistrát a voli
mnohdy i formu dvojjazyčnosti, aby si ne-
uškodil.
V roce 1880 bylo všeho obyvatelstv
19.706 a z toho 12.879 Němců a 6123 Čechů.
Čecho
Němec
Olomouc
22
article
Bylo tedy v roce 1890 Némců méně nez
v roce 1880, za to Čechů, třeba nepatrně, při
bylo. Úřadní výkaz statistické centrální komise
o výsledku sčítání v roce 1900 dosud uveřejněn
nebyl. Však již dle předběžných zpráv vzrost
i tentokráte počet českého obyvatelstva, ačkoliv
jak již uvedeno, značná čásť zmizela mez-
Němci.
Poměr obyvatelstva v městě samém byl by
tedy pro nás dosti příznivý, kdyby nebylo —
německého okolí. A zde přicházím ke druhé
okolnosti, která českou veřejnosti bývá pře-
hlížena. Řekne se Olomouc v ryze českém kraji
a zatím není tomu tak. V roce 1890 ve ven
kovských obeích napočteno 13 643 Němcůa
48.421 Čechů, tedy o čtvrtinu Němců, usa
zených v 19 německých obcích.
Tento značný počet německého venkov
ského obyvatelstva ve své většině přilehá k
městu. Olomouc pak sama skoro již přilehá
k souvislému kraji německému na severní Mo
ravě, jenž opět k Olomouci tíhne jako ke svému
středisku nejen národnímu, nýbrž zvláště ob
chodnímu.
Srovnání těchto poměrů s poměry v mo-
ravských městech, jež poslední dobou byla pro
nás dobyta, jsou poučny.
Prostějov město čítalo v roku 1890, tedy
ještě za správy německé, celkem 21.192 oby
vatelů a z těch bylo 16.789 Čechů a jen 4188
Němců. Pětina Němeů vládla tu ostatním 4/5
obyvatelstva. Venkovské obce okresního hejt-
manství prostějovského pak vůbec žádných
Němců nemají — jsou to ryze hanácké dědiny
Stejný skoro poměr je ve Výškově. Tam r. 1890
v celém hejtmanství napočteno jen 6533 Němeů
vedle 79.341 Čechů. V litovelském soudním
okresu mezi 23.461 obyvateli pouze 2784
Čecho
Němec
Něme
Olomouc
Prostějov
Výškov
23
article
Němců.
Ty číslice mnoho vysvětlují i zárove
ukazují, jak opatrně sluší si počínati při posu
zování poměrů olomouckých.
Ke všemu má město svůj vlastní magistrát
Moc vložená tu do rukou městské rady a jeji
úřadníků je činitelem přečasto rozhodně na
váhu dopadajícím. Není věru divu, že rozvoj
české věci v Olomouci je všelijak zdržován
znesnadňován. Strách před ztrátou existence
lačí rodiče, aby vodily děti do škol německých
chikány seslabují odvahu našich lidí a mnohý
raději prosi, než by si stěžoval. Tak niči měst
ská rada hravě ponenáhlou práci národně vý
chovnou. A příklady kazí dobré mravy. Odro-
dilectví i v Olomouci kvete. Bez hanby zaha
zují lidé svoji národnost, jakmile se otevře vy-
hlídka, státi se »bürgrem« anebo dostati u
obce práci.
Přes všechny překážky však živel český se
vzmáhá. Nejlépe to bylo pozorovati při po-
slední volbě do rady říšské v lednu t. r. Če-
ských hlasů odevzdáno 372, o 125 více, než
před třemi lety. Sami Němci užasli. Počítali
že Čechy od volebního osudí buď zdrží, ne-l
získají pro německého kandidála, zdejšího purk
mistra. Zklamali se. Bylo sice několik odpad-
liků, ale s těmi česká strana ani nepočilala.
Zjistilo se, že naše strana zde disponuje 400
jistých voličů a to povzneslo nemálo mravné
sebevědomí našeho živlu.
Nyní žijeme ve znamení boykotu. Něme
vypověděli válku a teď ji mají. Dle zásady, že
nejlepší obrana je útok, boykotuje český li
německé živnostnictvo a obchodnictvo, jádro
německého tábora. Rozvoj českého oběhodu
i řemesla jest zde v počátcích a proto zápas
tím tužší. Poměry rychle se přesmykují. Slaré
zámožné obchodnictvo odchází, nové přichází.
Němec
Olomouc
Odra
Čechy
24
article
Staré bylo německé, noví jsou bud Češi neb —
židé. A židé dnes rozhodují o osudech Olo-
mouce. Po říjnových bouřích na Moravě, když
byla zrušena jazyková nařízení, začalo se židovstv
uchylovati do Olomouce, chráněné vojskem.
Také z měst, která dostala v poslední době
správu českou, potichu stěhují se židé do
někdejší pevnosti. V r. 1890 měla Olomouc
1306 židů, dnes jich má jistě dvakrát tolik.
Leč zřízováním židovských obchodů ubíjí se
nejstatečnější německý voj, jejich střední stav
měšťanský, jenž dnes již stojí před majetkovou
svojí zkázou. Ubíjen na jedné straně boykotem.
na druhé nezřízenou konkurencí židovskou. Pr
poslední volbě do rady říšské odevzdali sami
židé pro purkmistra Brandhubra přes 400 hlasů.
Vliv jejich je mocný i v městské radě. Třeb
připomenouti jen jméno zemřelého nedávno žida
Hamburgra. Z deseti zdejšíchi advokátů něme
Čech
Brandhubr
Ola
Morava
Olomouc
25
article
ckých je 8 židů a stejně tomu i mezi lékaři,
takže němectví olomoucké nachází se vlastně
již v rukách židovských. Velké průmyslové zá-
vody v městě i v okolí, nejsou-li české, jsou
skoro vesměs židovské. I v c. k. úřadech jsou
židé zastoupeni. Tim se také vysvětluje, proč
v Olomouci straně nacionálů tak těžko se zá-
pasí o přiměřené uplatnění. Vše, co dosud zde
podnikla, zůstalo bez úspéchu. V obecním za-
stupitelstvu necbmezenými pány zůstávají libe-
rálové. Leč nacionálové jsou zuřiví antisemité
roztržení živlů zdejšího Némectva není tedy než
otázkou času.
V létech 1870—1880 byl český živel za-
stoupen toliko výhradně intelligenci. Od té doby
však zapustil silné kořeny v řemeslnictvu
i obchodnictvu. Před 20 lety bylo sotva 50
českých voličů do rady říšské mezi živnostniky
Při volbě poslední bylo jich už na 150, tedy
třikrát tolik. A to počítáme jen ty, kteří sli
k volbě proti purkmistrovi, tedy neohrožení na-
šinci. Takových, kteří si netroufali veřejně vy-
stoupiti, bylo jistě ještě na 50. A živel nás
mohutní nejen početně, ale i kvalitativně.
Olomouc
26
article
Vzrůstají obchodní domy, pomalu dostihujíce
německých. Podmínky pro český obchod jsoutu
zvláště výhodné a jest jen litovati, že podnika-
vější obchod český dosud se Olomouce stranl.
Město jest tržištěm prvního řádu; sem tihnou
k nákupu všecka města severní a střední Mo-
ravy i střediska jako Prostějov a Pferov. Zdejší
obchody musí už vynikati vkusem a elegancí,
především ale solidnosti a bohatými zásobami,
kterými směry právě Olomouc ode dávna slynula.
Jest na českém obchodnictvu i na českých od-
běratelích, aby nebyl zase někdo známý »třetí«,
jenž z bojkotu dvou stran odnáší tučnou
kořist.
V oboru řemesel jsou poměry poněkud
těžší. Našinci je tu dost obuížno vyniknouti.
Všeobecná krise stavu doléhá na naše malé
řemeslnictvo tím trpčeji, ano město je ubíjí kde
může. Vyhání je z trhů týdenních, chikanuje
různými předpisy policejními a pod. Ještě letos
o výročním trhu napadl městské radě kocour-
kovský kousek. Kasala se, všecky české olo-
můcké trhovníky vykliditi z města z důvodů —
dopravních (sus verkehrspolizeilichen Rück
Olomouc
Prostějov