ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7ba8ff70-661d-11dc-b89e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 26, org 3, person 66, work 1
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 18. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 287.
4 article
Na raana a odpel. Histy o přilohami (.Nanlný Cbsor“ ve utředu a „Literární Hlidka v pátek) předdplácí nei Praze v sdministraei zs ntei ns čtvrs leta . . . .. 5 K —h s dvojí donáškon sa měrie a r. . . ve ajisivich. 7 K 50h sa měsle . . . . . . 9 K 30h Poštous na miěsle na štrr lt. . . . . . 1e s dvají pšeilieu le na nlsk
Praha Poštous
5 article Na prahu nové kampaně parlamentní.
Na prahu nové kampaně parlamentní. Včerejšího dne obcoval, tušíme, český člen úřadnického kabinetu Körbrova pan dr. Rezek schůzi klubu poslancův českých naposledy. Neboť tito včera, 16. října, jednomyslně vyslovili svou hlubo kou nedůvěru vládě Körbrově poněvadž na roveň veškerému národu če- skému také klub poslancův našich na by přesvědčení, že vláda Körber Spens- Boodenova a Böhm Bawerkova, byť i v n zasedal jeden Čech — »neutralitu po- litickou a národní sice před- stírá, ve skutečnosti však všude proti nám se stavi.« Po tomto po- znání a přesvědčení svém ohlašuje tudíž klub vládě Körbrově, že »zařídí dle toho také své taktické krok jak vůči vládě samé, tak vůč parlamentnímu projednává n předloh vládních.« — Faleš a pokrytecké jednání vyčítá tudíž poselstvo naše vládě Körbrově a ohlašuje jí nejrozhodnější boj, nejostřejší opposici usque ad finem. Tím učinili poslanci naší, čeho od nich veškera česká veřejnost po tolikých bodavých důkazech stranni- ckého, nám nepřátelského ducha vlády Kör brovy žádala a očekávala. Ano, za ty čtyř měsíce od zavření říšské rady bylo toho pelyňku a té zeměžluče vídeňské i pro nej- trpělivější žaludek český přes příliš. Během těch čtyř měsícův ustálilo se v cele české veřejnosti bez rozdílu přesvěd- čení všeobecné a nezvratné, že Körbe není vůči nám a našemu právu dobrému než druhým Lasserem, od něhož ne- máme ničeho jiného se nadíti, než újmy poškození našeho prospěchu národníhoa politického. V týž den, kdy ve Vídni poselstvo naše po důkladné debatě vrhlo systému Körbrovu svou rukavici: psal zdejší orgán Staročechův. německá »Politik« doslovně »Co můžeme od p. Körbra očekávati?
doktor Rezek Körber Spens Boodenův Böhm Bawerkův Čo Vídeň Körbrovo
6 article
Vše, jenom nic dobrého. O tom není mezi neodvislými a soudnými muži na šeho lidu žádné pochybnosti více. Čeho jes se nám strachovati? Snad německé vlády strannické? Buď si! Mohla by ona více ještě Němcům naddržovat, než to činí pan Körber? Mohl by nějaký Bärnrei- lher nebo Grabmayr věci české ještě více škodit, nežli škodí takový Spens-Booden a Böhm-Bawerk? Ba, tato »tichá« ně mecká strannická vláda, která sobě klamně dodává zdání neutrality, jest pro nás ještě větším nebezpečím, nežl by bylo vyslovené ministerstvo le vice. Tomuto bylo by překonávati silnou opposici ve vlastním táboře německém i musilo by proti ní hledati oporu na pravici. Pan Körber však drží německé strany pěkně pohromadě a dusí nad to veškeren odpor v táboře kato- lickém a konservativním. Útraty toho jest pak jedině nám Čechům nésti.
Körber Booden Böhm Bawerk Čecho
7 article
Nuž a tu bychom měli ještě spolu pomáhati, by tento systém byl udržán? A to jedině ze strachu před zřejmým systěmem ně- meckým? Nikoliv. Tím se nedáme zastrašit Nechť se to s ním jen zkusí !« — Tak tedy sama ta umírněná »Politike má dosti toho vyčkávání, dosti toho shoví- vání delegátův našich vůči potutelnémua nebezpečnému regimu Körbrovu i volá k po- slancům našim: »Stanovisko zástupcův n- roda našeho nemůže býti žádné jiné, než vážně opposiční se stupňováním opposice až de krajnosti. Doba vyčkávání trvala dosti dlouho a my bychom byli při tom přišli o všechen respekt nahoře i dole. Budiž tomu konec. Doba jest příliš vážna i vyžaduje celých mužů, kteří svůj interess postaví za interess národa. Nastávající zasedání může přiněsti rozhodnutí o dalším vytváření se vnitrora- kouských poměrů. Tu dlužno míti oč otevřené a především: nepovolit, dei se co děj! Neboť jedině tak můžeme ne přátelské moci donutit, nikoli však slabošským couváním, jedině tak můžeme před celým světem dokázat, že se bez nás nebo proti nám nikdy nedá v Rakousku zjednati pořádek !«
Rakousko
8 article
Učinivši v tom duchu včera své slavné a mužné rozhodnutí, může býti tedy delegace naše jista, že má veškerý národ český bez výminky za sebou a bude ho míti napořád, pokud na svém stanovisku rozhodně oppo- sičním pevně, neoblomně a nepod- dajně vytrvá. Jen duše malé, chabé zbabělé budou ji hledět ustrašovat a svádět od rozhodného toho stanoviska poukazová- ním na to, že bar. Körber dovede si proti naší opposici zříditi v parlamentě cislajtán- ském z veškerých německých stran — vyjma snad Všeněmce — dále z Polá- kův a Italův svou početně mocnou a sil nou vládní většinu, vůči níž prý všechen náš odpor a boj bude marným. — Nuže, jest to s tou většinou proti nám vskutku tak snadně a jisté? Pravda, nás Slovanův je, vděk neslýchaně křivdícímu vo lebnímu řádu, v parlamentě vídeňském mezi 423 poslanci, z nichž dnes se skládá, toliko 173 a mezi těmi jest 65 Polákův, nemajících ani dost málo chuti jísti s námi trpký chlé opposice, nýbrž toužících spíše hráti prvn housle ve vládní většině.
Körber Italův Slovanův Polákův
9 article
Naproti tomu má 8 millionů Němců ve sněmovně poslanecké neméně než 200 po- slancův, a sice: 47 německých nacionálů, 31 pokrokářů, 30 ustaváckých velkostatkářů, 28 něm. klerikálů, 27 křesťanských sociálů, 20 Všeněmců, 6 »divokých« něm. nacionálů, 4 něm. agrárníky, 3 »divoké- liberály, 3 střední stranníky, a 1 »divokého- klerikála. — Italové mají 18 poslanců, Rumun 5, sociální demokraté 10, konservativn šlechta 19 poslanců. — Nuže, Körber prý si troufá dostati pod svůj klobouk všecky Němce o ústaváckých velkostatkářův až po antisemity. vyjímaje Všeněmce, dále Poláky, naši »hi- storickou šlechtu, něco Slovinců Rusínů, ba snad i Italy ! To by ovšem byla kolossální většina, kdyby nelítala zatím jen v oblacích fantasie officiosů vysoko nad střechou parlamentu. Že němečtí pokro- káři s německo ústaváckou šlechtou, němečtí nacionálové, a křesťanští sociálové, ba němečtí klerikálové a Polác budou ochotni v některých věcech jíti po- spolitě s vládou Körbrovou, je nepochybno. Avšak že by si z této pestré společnosti dovedl p. Körber sroubiti svoji stá- lou, spolehlivou vlastní většinu pro všecky případy, o tom velice pochybuje me.
Němec Italos Rumun Körber Polák Slovinec Rusín
10 article
Konservativní šlechta už se z ní dnes jakž takž vymyká, Italové nejsou po svém pokoření na sněmu tyrolském také zrovna ve vládní náladě, Lueger pak teprv těchto dnů znovu zabouřil proti Maďarům, ohla- šuje krajní odpor každému špatném vyrovnání rakousko-uherskému. A o to zvláště jde: dovede-li Kör be sehnati většinu pro vyrovnán s Uhry, poškozující tuto polo- vinu říše na způsob všech posavadních? Nedovede-li tohoto mistrovskéko kousku, pak je hotov! A my trváme, že toho ne- dovede. Ale i kdyby si tu většinu na krásně sehnal — však vehementní, krajn a nepovolný odpor 63 poslancu nespokojeného národa českého stačí, aby překazil a zmařil ce- lou tu hlavní a státní akci vládě. kterouž pro její neupřímnosta nepřízeň k nám nenávidíme tak, že ji pro spásu svou porazitia odstraniti hodláme stůj co stůj. toho jest si zajisté p. Körber dnes úplně vědom, a proto dnes v dlouhé řeči své co nejdůtklivěji appelloval na vlastenecké smý- šlení všech stran sněmovny, »aby v době. která nalehá na upravení hospodářských našich vztahů k Uhrámi k cizině, ustou- pil do pozadí národnostní spore, i aby parlament cislajtánský pro bůh nepostavil se proti po- žadavkům maďarským tak příkře. by z toho vzešla hospodářská válka mez Cislajtánií a Uhrami. Té se bojí a stra- chuje Körber, jako největšího neštěstí, jaké se vůbec mysliti dá.
Italos Lueger Maďar Körber Uhry Cislajtánie
11 article
Rádi věříme. Ale proto mír za ka ždou cenu s Uhry této vládě povolit nehodláme. Roztomilé to přání z ús páně Körbrových, abychom svůj ná- rodní spor vzhledem na její obtíže s vy- rovnáním uherským laskavě odložili a odsta- vili. V čem pak, prosíme, záleží ten náš »národní spor«? Prostě v tom, že nám nechce vídeňská vláda splniti to rovné právo naše, které nám podle našeho zemského zákona, jakož i podle říšského státního základ- ního zákona před bohem i před lidmi náleží. V každémkoliv jiném práv ním státě pokládala by vláda za svou nejpřednější a nejpilnějš povinnost odstraniti krutou a nezákonnou křivdu, kterou trpí a proti níž protestuje vzdělaný. značný národ říše od půl století. Jen u nás nemá na to vláda p. Kör- brova času ani vůle, ale opováží se nie- méně na zástupcích trpícího 6millionového národa požadovat, aby nenalehali na zho- jení 50leté kruté křivdy, aby odložili znovu svá desideria a jen službovolně vyřizovali státní nutnosti. — Odpověď našich poslaneů může býti stručna: Jak ty nám, tak my toběl Budeme přáteli svých přátel, budeme nepřáteli svých nepřátell Tabák a střibro. Rozpočet na r. 1902. (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Hledá-li se slovo, kterým vystihnouti byse dal rozpočet, předložený dnes drem. Böhmem- Bawerkem na r. 1902, je věru volba těžkou
Körbrový Böhm Uhry
12 article
Snad by ještě predikát »smutnýe nejvíce hověl skutečnosti. Věru, nebylo truchlivějšího, ponurejšího rozpočtu dlouhá léta jako je tento. Až člověka mrazí při pohledu naň. Jakoby viděl před sebou vychrtlou postavu bez krve. bez naděje v život, kterou sepjali svěrací ka- zajkou tak, že nemůže dýchati. Je to preliminář. který pozbyl rozpínavosti, pružnosti — duše. Od roku 1880 nebylo tak truchlivého pustého. Vždycky bylo viděti rok stoupání. lepšení v rozpočtech finančních ministrů pravice: Dunajewského, Biliňského, Kaizla, jak vítala ra- dostným potleskem sněmovna sdělení kaneléře pokladu v kabinetě Taaffově, že zmizel » deficit« A jak potom stejně radostně se pozorovalo. že je v rozpočtu zjednán prostor pro splnění kulturních a hospodářských potřeb národůva ne jen pro splnění potřeb státních. Ale ted Stagnace, ztrnutí jako v krajině věčného ledu, kde nic nekličí, nie se nezelená . ..
Biliňský Kaizl Taaffův
13 article
Smutný je tento rozpočet se stanoviska vše- obecného, čistě finančního. Pravda, vypočtenje přebytek 884.000 korun. Nic snazšího. Cifry jsou jak olovění vojáci v rukou dílěte. Dají se stavit a skupit, jak libo. Na přebytky nie ne- dáme, jako nic bychom se nermoutili nad ně- jakým deficitem. Nedáme nic na přebytel 800.000 korun, ukáže-li se v účetní závěrce. že fakticky činí 15—30 millionů korun. Nena- plnil by nás hořem a žalem schodek několika set tisíc, kdyby vyvážen byl výdaji plodnými, živnými, protože chováme kacířskou víru, že není ještě nejhorší státní hospodářství bez pře- bytku, pořizuje-li se jen za vydané peníze něco kloudného, národům a lidu prospěšného. Ale docela nic již nedáme na přebytel nominální, který fakticky je schodkem. A ta- kovým je přebytek p. Böhma-Bawerka. Umožněn byl tento pakatel jenom těmito položkami, které jsou buď dubiosními, nebo do rozpočtu nepatří 1. Je dubiosním příjem z tabá ku. klerý byl zcela libovolně stupňován o5 mil. K. Kde jsou záruky, že bude tohoto plus. bez něhož mění se přebytek 800.000 K v de- flcit 4.2 mill. K., dosaženo? Kde jest i jen pravděpodobnost? Ve výkaze skutečných vý- nosů daní přímých i nepřímých za prvních osm měsíců tohoto roku, včera uveřejněném, jí není. Takovými problematickými coefficienty nesmí řádné budžetování vůbec operovat, natož aby na nich budovalo rovnováhu. Pamatujemese dobře, jakým hněvem vzplanul jednou dr.
Böhm Bawerka jítflcit mill
14 article
Menger ve sněmovně, když dr. Dunajewski osmělil se zařaditi do příjmů položku daňovou proti lonsku málem větší, a jak hřímal, to že je podloudnictví a pašerství, to že je zakřido- vání skutečnosti, to že je »zastřený bankrot. A co nebylo dovoleno Poláku, má býti Něme dovoleno jen proto, že je Němec, svým smý šlením levici kongeniální? 2. V přijmech státních nalézá se hrubý výnos erárních mýt 2,071.900 K (loni by 2,100.000 K). Proto že výlohy činí 32.500 K zbývá netto 2,039.400 K. Obě sněmovny s usnesly na zrušení mýt erárních a povinnost konstituční vlády, která »má respekt před par- lamentními institucemi«, jak prohlásil p. dr Körber o svém kabinetě, bylo, toto souhlasné k tomu ještě opětované votum obou sně- moven předložiti k sankci. Jak bylo by, kdyby samozřejmosti té byl dostál? Přebytek 800.00 K by se byl rázem obrátil ve schodek 1,200.000 korun. 3. V příjmech státních nalezá se položka 16% mill. K, kterých bylo prý »jiže dosaženo z ražení korun. Pěkná to cifra. Jen že namanuje se důvodná otázka, zdali patři do rozpočtun V drobném prodejír ranní čísle a sobě . . . za vdpolední . . nih ve slialách na venkovs ranní číslo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí na hotově zapřeš. Přsěplacení s inserty plijíná sdninl- strace v Marisaské ulici č.s Tam nacházejí se též redakne Uskárna a ezpedies „Národnich Listá. Rskopivy se nevracej
Menger doktor Dunajewski Polák Němec Körber Národnich Marisaský ulice
15 article
rok příští, na r. 1902 a nepatří-li do rozl počtu na rok prošlý, na r. 1901. S celou rozhodností musí se říci, že je-li pravda, co se doznává v předloze samé, že totiž mince, o které jde, nebudou se teprve raziti, nýbrž raženy již jsou a že tedy bylo j iž vyděláno 16 mill. K a nikoli že se teprv vydělají, pak je těchto 161 mill. K v rozpočtu na r. 1902 neprávem a náležely jen a jedině do rozpočtu za r. 1901. To jsou tři opory a piliře, na kterých spočívá přebytek 884.000 K. Zvláště pak jsou to prameny dva, kterými uepán deficit. Nebýt těchto tří položek, jevil by se v rozpočtu na r. 1902 deficit 2 + 5 + 161 mill. K = 23 mill. korun. Také lidé, dru. Körbrovi oddaní, musí při- znati, že takto se postupovati nesmí, to že není »upřímnost a pravda«, kterou hlásal předchůdce p. dra. Böhm-Bawerka p. dr. Arnošt Plener A protože jsme si již naň vzpomněl chceme citovati jeden z jeho žíravých výroků. které jako střely jedem kalené vrhl na křeslo, po 10 let zabrané drem. Dunajevským. Mluve o jeho rozpočtu pravil, že lze jeho celou po- vahu shrnouti ve dvě slova: »Petrolej a dluhy.
Böhm doktor Plener Dunajevský
16 article
Stinné stránky rozpočtu p. Böhm-Bawerkova lze také vypověděti dvěma slovy, mnohiem oprávně- nějšími, dvěma výčitkami mnohem věcnějšími »Tabák a stříbro.« Se stanoviska speciálně českého je tento rozpočet stejně smutným, jako ze zřetelo všeobecných. Co jest v něm — jsme sdé- lili. Co není v něm — nestačíli bychom vypočíst. Rozpočet, který nevyhovuje ani na- šim nezbytnostem osvětovým a ekonomickým naplniti nás může jen svrchovanou trpkosti. Protože nedožadujeme se ničeho, co bylo by újmou komukoli. Protože domáháme se opravdu jen toho, co činí národ národem. Ke každé mu rozpočtu, jenž neobsahuje a kti vování druhé university české. státi budeme v nejrozhodnějš o pposicl. Jsou položky p. Körbra a p Böhma Bawerka, které se neodhadují ciferně. To jsou položky morální, položky vírtuální. V těch jsme my citlivi, v těch neznáme žád- ných ohledů a kompromissu, v těch neuděluje me nižádného pardonu.
Böhm Bawerkův Bawerka
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (60. schůze.) Z Vídně, 17. října (Pův, a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Nevídanou dekoraci postavilo ke dnešnímu zahájení podzimní kampaně vídeňského parla- mentu nebe. Temnou, zasmušilou oblohu,s které řine drobný hustý déšť, tak hustý, že s zdá tekutou mlhou. A dusno je k zalknutí. Hrozný scirocco klade se na údy a plíce. Ta- ková jest atmosféra venku. A zrovna takovou jest uvnitř v zasedae síni. Všechno jest, jak řikával nebožiik dr Klaič, »in nebulis«, zahaleno v nejistotu, ne určitost a nejasnost. Sám obzor nejbližší je za střen oku pozorovatelovu. Beze vší emoce, bez vzletu a vznětu sešl se poslanci všech stran. Nikdo nelne k této sněmovně, nikdo nemá příčiny, rozehřivatí se pro něco a pro někoho. Nejméně pro vládu dra. Körbra. Tomu včera vyslovily dva kluby pravice nedůvěru. Jeden, český, veřejně, roz- hodně a nepokrytě, druhý, klub katolického středu, in camera caritatis. A také z levie
Klaič Vídeň poslanecký sněmovna
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Král. hlavní město Olomoue. Orta národnostní. Napsal JUDr. Jan Ošťádal. Druhé hlavní město Moravy poslední dobou stále nalehavěji strhuje k sobě pozornost české veřejnosti. Poměry národnostní se přiostřují, běží o »Besitzstand« Němců na Moravě velm důležitý, mluví se dokonce o jeho dobytí pro stranu českou. Nebude tedy od místa, v zájmu informace upozorniti na skutečný stav, v jakém obě národnosti na té sopečné půdě k sobě stojí, aby jednak vyvarováno bylo lichým úsudkům prospělo se našemu zdravému hnuti národnímu i hospodářskému. Olomouc, druhdy hlavní město Moravy v 19. století velice se opozdil ve svém rozvoji I počtem obyvatelstva byl předhoněn od měst která významem svým nikdy se mu vyrovnat nemohla. Od polovice 18. století, prohlášen byv za řišskou pevnost, držen byl v objetí pevnost ních hradeb skoro 150 let. Přes to však zů- stává po dnes nejdůležitějším z měst morav- ských, byť počtem obyvatelstva octl se již na místě čtvrtém. Jakési kouzlo připoutává náš lid k Olomouci, kouzlo slavných dějin, jichž vědoml nezanikio v lidu přes to, že Olomouc zůstával městem německým. Zeměpisnou polohou tvoři srdce severní Moravy, vévodí zámožnému kraji hanáckému, sám rovněž bohat na statky, jimiž jej králové čeští v hojné míře obdařovali.
Král Ort JUDr Ošťádal Morava Olomouc
19 article
Panství německé v Olomouci je staleté. Možno je klásti již do dob posledních Přemy- slovců a trvá nepřetržitě až na naše dny. Upadek českého živlu v městě dokumentuje nejlépe pa- mátný list zemského hejtmana moravského Karla staršího ze Žerotina z počátku 17. stoleti, ve kterém šlechetný národovec horli na městskou radu olomouckou, že mu v úřadní věci poslala přípis německý. Po bitvě bělohorské poměry jazykové ještě se zhoršily. A tak byl Olomou v době našeho národního probuzení městem ryze německým. Teprve zřízením českého gymnasia v roce 1868 počala se česká národnost uplatňovati, Obrovským vzrůstem gymnasia — v létech 1875
Karel starý Oloma Olomouc
20 article
až 1877 čitávalo jen v první třídě až 220 žáků — počal český živel v Olomouci očividněs vzmáhati, zvláště v létech 1870—1880, kdy na ústavě působili mužové jako Kosina a Havelka. Již v roce 1872 vznikla v Olomouci Matice školská a zřidila soukromou českou školu, která v roce 1884 stala se obeenou. Zaraženy (1870 až 1871) peněžní ústavy: Ústřední záložna rol- nická a Občanská záložna a český živel v krátkém čase zorganisován v četných spoleích. Jak český živel v Olomouci mohutní, nej- lépe objasní čislice seznamů voličských. V r. 1880 bylo všech českých voličů do obce sotva více jak 150, s pochybnými 200. V roce 1900, tedy o 20 let později, shledáváme v seznamech již na 500 voličů našich a více. Ovšem všech v r. 1900 bylo 3350 a zlomek českého voličstva je nepatrný. Ale není ani v pravém poměru k číselnému počtu českého obyvatelstva. A to vinou městského statutu, který podmiňuje vo- lební právo do III. sboru vysokým censem da- ňovým, 12 K přímých daní bez přirážek. Tím vyloučena jest celá početně velmi silná vrstva našeho malého řemeslnictva a obchodnictva z práva volebního vůbec.
Kosina Havelka Olomouc
21 article
Značnější a vlivuplnější minority vykazují I. a II. sbor. V prvním sboru má česká strana ze 750 voličů 140 a v druhém sboru ze 700 voličů 170. Menšiny ještě malé a vysvětlujíeí úplnou abstinenci Čechů při volbách obecních Naděje, často na veřejnosti pronášené, v brzké dobylí Olomouce, jsou, jak viděl, prozatím uspí- šeny a bude radno v čas je uvésti do pravých mezí, aby zbytečně nepodněcovaly nesprávnou namnoze roztrpčující kritiku. V Olomouci zjištěno úřadním sčítáním z roku 1900 všeho obyvatelstva 19 761. Z toho Němců 12.664, Čechů 6194. Stoji tedy úřadně 3/2 Němců proti 1/2 Čechů. Ovšem skutečný stav bude asi jiný a nechybují bezpochyby, kdož nás Čechů v Olomouci počitají na dobrou polovici obyvatelstva, tedy asi na 10.000. Malý náš lid z různých příčin netroufá si ještě se svou národnosti otevřeně před magistrát a voli mnohdy i formu dvojjazyčnosti, aby si ne- uškodil. V roce 1880 bylo všeho obyvatelstv 19.706 a z toho 12.879 Němců a 6123 Čechů.
Čecho Němec Olomouc
22 article
Bylo tedy v roce 1890 Némců méně nez v roce 1880, za to Čechů, třeba nepatrně, při bylo. Úřadní výkaz statistické centrální komise o výsledku sčítání v roce 1900 dosud uveřejněn nebyl. Však již dle předběžných zpráv vzrost i tentokráte počet českého obyvatelstva, ačkoliv jak již uvedeno, značná čásť zmizela mez- Němci. Poměr obyvatelstva v městě samém byl by tedy pro nás dosti příznivý, kdyby nebylo — německého okolí. A zde přicházím ke druhé okolnosti, která českou veřejnosti bývá pře- hlížena. Řekne se Olomouc v ryze českém kraji a zatím není tomu tak. V roce 1890 ve ven kovských obeích napočteno 13 643 Němcůa 48.421 Čechů, tedy o čtvrtinu Němců, usa zených v 19 německých obcích. Tento značný počet německého venkov ského obyvatelstva ve své většině přilehá k městu. Olomouc pak sama skoro již přilehá k souvislému kraji německému na severní Mo ravě, jenž opět k Olomouci tíhne jako ke svému středisku nejen národnímu, nýbrž zvláště ob chodnímu. Srovnání těchto poměrů s poměry v mo- ravských městech, jež poslední dobou byla pro nás dobyta, jsou poučny. Prostějov město čítalo v roku 1890, tedy ještě za správy německé, celkem 21.192 oby vatelů a z těch bylo 16.789 Čechů a jen 4188 Němců. Pětina Němeů vládla tu ostatním 4/5 obyvatelstva. Venkovské obce okresního hejt- manství prostějovského pak vůbec žádných Němců nemají — jsou to ryze hanácké dědiny Stejný skoro poměr je ve Výškově. Tam r. 1890 v celém hejtmanství napočteno jen 6533 Němeů vedle 79.341 Čechů. V litovelském soudním okresu mezi 23.461 obyvateli pouze 2784
Čecho Němec Něme Olomouc Prostějov Výškov
23 article
Němců. Ty číslice mnoho vysvětlují i zárove ukazují, jak opatrně sluší si počínati při posu zování poměrů olomouckých. Ke všemu má město svůj vlastní magistrát Moc vložená tu do rukou městské rady a jeji úřadníků je činitelem přečasto rozhodně na váhu dopadajícím. Není věru divu, že rozvoj české věci v Olomouci je všelijak zdržován znesnadňován. Strách před ztrátou existence lačí rodiče, aby vodily děti do škol německých chikány seslabují odvahu našich lidí a mnohý raději prosi, než by si stěžoval. Tak niči měst ská rada hravě ponenáhlou práci národně vý chovnou. A příklady kazí dobré mravy. Odro- dilectví i v Olomouci kvete. Bez hanby zaha zují lidé svoji národnost, jakmile se otevře vy- hlídka, státi se »bürgrem« anebo dostati u obce práci. Přes všechny překážky však živel český se vzmáhá. Nejlépe to bylo pozorovati při po- slední volbě do rady říšské v lednu t. r. Če- ských hlasů odevzdáno 372, o 125 více, než před třemi lety. Sami Němci užasli. Počítali že Čechy od volebního osudí buď zdrží, ne-l získají pro německého kandidála, zdejšího purk mistra. Zklamali se. Bylo sice několik odpad- liků, ale s těmi česká strana ani nepočilala. Zjistilo se, že naše strana zde disponuje 400 jistých voličů a to povzneslo nemálo mravné sebevědomí našeho živlu. Nyní žijeme ve znamení boykotu. Něme vypověděli válku a teď ji mají. Dle zásady, že nejlepší obrana je útok, boykotuje český li německé živnostnictvo a obchodnictvo, jádro německého tábora. Rozvoj českého oběhodu i řemesla jest zde v počátcích a proto zápas tím tužší. Poměry rychle se přesmykují. Slaré zámožné obchodnictvo odchází, nové přichází.
Němec Olomouc Odra Čechy
24 article
Staré bylo německé, noví jsou bud Češi neb — židé. A židé dnes rozhodují o osudech Olo- mouce. Po říjnových bouřích na Moravě, když byla zrušena jazyková nařízení, začalo se židovstv uchylovati do Olomouce, chráněné vojskem. Také z měst, která dostala v poslední době správu českou, potichu stěhují se židé do někdejší pevnosti. V r. 1890 měla Olomouc 1306 židů, dnes jich má jistě dvakrát tolik. Leč zřízováním židovských obchodů ubíjí se nejstatečnější německý voj, jejich střední stav měšťanský, jenž dnes již stojí před majetkovou svojí zkázou. Ubíjen na jedné straně boykotem. na druhé nezřízenou konkurencí židovskou. Pr poslední volbě do rady říšské odevzdali sami židé pro purkmistra Brandhubra přes 400 hlasů. Vliv jejich je mocný i v městské radě. Třeb připomenouti jen jméno zemřelého nedávno žida Hamburgra. Z deseti zdejšíchi advokátů něme
Čech Brandhubr Ola Morava Olomouc
25 article
ckých je 8 židů a stejně tomu i mezi lékaři, takže němectví olomoucké nachází se vlastně již v rukách židovských. Velké průmyslové zá- vody v městě i v okolí, nejsou-li české, jsou skoro vesměs židovské. I v c. k. úřadech jsou židé zastoupeni. Tim se také vysvětluje, proč v Olomouci straně nacionálů tak těžko se zá- pasí o přiměřené uplatnění. Vše, co dosud zde podnikla, zůstalo bez úspéchu. V obecním za- stupitelstvu necbmezenými pány zůstávají libe- rálové. Leč nacionálové jsou zuřiví antisemité roztržení živlů zdejšího Némectva není tedy než otázkou času. V létech 1870—1880 byl český živel za- stoupen toliko výhradně intelligenci. Od té doby však zapustil silné kořeny v řemeslnictvu i obchodnictvu. Před 20 lety bylo sotva 50 českých voličů do rady říšské mezi živnostniky Při volbě poslední bylo jich už na 150, tedy třikrát tolik. A to počítáme jen ty, kteří sli k volbě proti purkmistrovi, tedy neohrožení na- šinci. Takových, kteří si netroufali veřejně vy- stoupiti, bylo jistě ještě na 50. A živel nás mohutní nejen početně, ale i kvalitativně.
Olomouc
26 article
Vzrůstají obchodní domy, pomalu dostihujíce německých. Podmínky pro český obchod jsoutu zvláště výhodné a jest jen litovati, že podnika- vější obchod český dosud se Olomouce stranl. Město jest tržištěm prvního řádu; sem tihnou k nákupu všecka města severní a střední Mo- ravy i střediska jako Prostějov a Pferov. Zdejší obchody musí už vynikati vkusem a elegancí, především ale solidnosti a bohatými zásobami, kterými směry právě Olomouc ode dávna slynula. Jest na českém obchodnictvu i na českých od- běratelích, aby nebyl zase někdo známý »třetí«, jenž z bojkotu dvou stran odnáší tučnou kořist. V oboru řemesel jsou poměry poněkud těžší. Našinci je tu dost obuížno vyniknouti. Všeobecná krise stavu doléhá na naše malé řemeslnictvo tím trpčeji, ano město je ubíjí kde může. Vyhání je z trhů týdenních, chikanuje různými předpisy policejními a pod. Ještě letos o výročním trhu napadl městské radě kocour- kovský kousek. Kasala se, všecky české olo- můcké trhovníky vykliditi z města z důvodů — dopravních (sus verkehrspolizeilichen Rück
Olomouc Prostějov