ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7bab9780-661d-11dc-9e01-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 64, place 44, org 6, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÍRODNÍ DISTY.
3 masthead
18. října 1901.
4 masthead
Číslo 287.
5 article
nikdo se k němu netlačil, ačkoli si ji nadchází, seč jest. Býlo to snak příčinou mraků na jeho čele, když rozhlížel se kolkol a zůstával sám . . .. Na českých lavicích uprázdnilo se křeslo Není ještě obsazeno. Po dru. Josefu Kai zlovi. Jemu věnují první vzpomínku kollegově, use- dajíce na svých místech. Záhy povstávají. Hrab Vetler mluví pěkný nekrolog o nebožtíkovi, jehož přednosti a zásluhy oceňuje po právu. Hlubolé je pohnutí z jeho slov. Těžký žal tiže srdce posianců českých. Cití ránu a ztrátu ntrpěnou sami nejvíc a nejlíp a vědí, že ztratili více nežli jen prostého vojína z řad svých. Na počátku bylo slovo a měl je půl druhé hodiny ministr financí dr. Böhm Bawerk. Jest dobrým theoretikem a jako takový mluvíl způ- sobem poutavým o souvislosti národního hospo- dářství se státním. To se pěkně poslouchalo bude se také pěkně čísti, ale od ministra financi žádáme více nežli jen komentár k jednotlivým daním a současným proudům mezinárodním — komentár, který vyplnil velkou většinu jeho řečí — žádáme prospekt do budoucnosti, finanční pro gram, finanční prognosu. Než právě po té stránce zůstal zamlklým; proto byl dojem jeho dnešního debutu malý a chabý.
Kai Hrab Vetler doktor Böhm Bawerk
6 article
Nebylo malým překvapením, když hned po ministru finaneí povatal ministr - president k vel- kému, programovému prohlášení, které i svým obsahem i rezsahem úplně stačilo na frůnní řeč. Byl to jakýsi appell na sněmovnu, aby se věnovala výhradně hospodářské práci — kte- rouž určí ji vláda — provázený napřed výkla- dem o stanovisku kabinetu k rakousko uhe- skému vyrovnání a ke smlouvám obehodním, naposledy pak krátkým kalendariem parlamentní kampaně r. 1901—1902, kdy zastupitelstvům zemským předem vymezuje se prostor pra- skrovný. Vše odsťaviti, vše zapomenouti, vše ztrpěti a snésti klidně a dělati jen to, co ministerstvo uzná žádoucím — toť krátký smysl dlouhého sermonu. Tuto výzvu p. dr. Körber učinil 17. října, v den smutného jubilea pro Ra- kousko, v den, kterého obnovuje se naše nevole nad tím, co se nám stalo dnes tomu dva roky. Zasluhovali bychom, aby celý svět nás měl v nevážnosti, kdybychom uposlechli rady pátiě Körbrovy, napili se důkladně z pramenů Léthiných a pak jednali, jakoby se nic nebylo přihodilo. To vylučuje již opravdovost zápasů za národní a jazyková práva naše, to vylučuje již věcnost, oprávněnost a důvodnost požadavků našich, to vylučuje již důstojnost a čest naše, která ne- dovoluje, aby kdokoliv sahal na právní naši državu, nikoliv proto, že jest nespravedliva, ale proto, že tomu chtěli závistníci a nepřátelél A jest toliko svědeetvím neporozumění našim citům a naší eitlivosti lpanem Körbrem, mohl- v tento den vysloviti očekávání, že zapřeme svoji povahu a budeme ke službám jemu a jeho úkolům, kleré nejsou nové a které měli již po- slední předchůdeově. Proč ztroskotali? Pan dr.
doktor Körber Körbr
7 article
Körber ví — sloužil přece pod hr. Badenem Gautschem — protože německá revolta učiníla to, co chce u Čechů zažehnati — protože otázku národní, ve kleré nebyl dotčen nižádný její zájem, postavila do popředí a záležitost, ve které se jednalo o hospodářskou jednotu celé monarchie, zatlačila do pozadí, aby ji zmařila. Tenkráte nikdo na ni nevolal, aby zastavil svůj boj jazykový, že není pro něj vhodné chvile, že třeba pomýšleti na aktuálnosti. Na- opak bylo kapitulováno před odbojem tím. a kapitulaci podepsal p. dr. Körber. Čechové. kterým ublíženo, mají býti lepšími nežli Němei kterým nebylo způsobeno žádného příkoří. Do mnívá-li se dr. Körber skutečně, že jsme otu- pěli národně, podává jen nový důkaz, jak jsme ondyno měli pravdu, když vylýkali jsme mu. že nezná duše českého lidu. V nedostatku tom jest vysvětlení — dokonce nikoliv omluva — jeho proličeské politiky a jeho ustavičného du- šování se, které slyšeli jsme také dnes, že jes neutrálním. Velice si liboval také, že jest svůj, že jes
Körber Baden Gautsch Čecho doktor
8 article
sichten). Však přese vše razí si české řemeslo vítězně dráhu, roste, pomalu, ale — jistě. stávajíc se úplně od Němců neodvislým. Nemálo na váhu padá, že utvořivší se národní rozlukou chráněny jsou vrstvy tyto před germanisací. V některých společenstvech mají už naši lidé skutečnou většinu (řezníci, obuvníci, krejčí) Jen zastaralé tradice, jakož i úsilovný nátlak městských mocností udržují tu ještě vládu ně- meckou všelikými prostředečky. Nedaleká bu- doucnost přivede, bohdá, i zde rozhodný obrat ve prospěch českého živlu. V ostatních oborech zastoupeni jsou Če- chové velmi četně. Praktických českých lékarů je 8, stavitelů 5, advokátů 14. Uvážiteli, že obory tyto na německé straně skoro výhradně židy jsou obsazeny, vysvitne převaha naše velm 1 finančně je česká posice v Olomouci vy datně opevněna.
Němec Olomouc
9 article
Dvě záložny již po třicet let zde působl Před rokem přibyla flialka pražské banky Zvláště sluší vytknouti vlastenecké působení Ústřední záložny rolnické, ústavu v každém směru vzornélo. Jen vývoj školství neodpovídá dosud po- měrům. Ten nedostatek je nejmocnější brzdou rychlejšího mohutnění našeho živlu. Po plných třicet roků nestalo se tu pro české školství ni- čeho. Je tu jediná česká střední škola! Proti německým čtveru: gymnasium, reálka, ústav učitelský, obchodní akademie — vše, rozumi se, státem vydržováno a podporováno. O pokračova- elch školách ani se nezmiňuji. Netřeba uváděti, že má město vzorně měšťanské německé školy chlapecké a dívčí. Obecňá škola česká — po- pelkuje. Obec ji ničí hned při zápisu a správa školy s inspektorem nemají náladu bíli se pro ni s představeným purkmistrem a okresní školn radou. Každoročně zjišťuje národní naše rada, kte- rak českých děti dle matrik má býti skoro vice jak německých; každoročně stěžuje si u zemské školní rady v Brně proti brutálnostem při zá- pisu — ale každoročně marně! Česká školu udržuje se uměle ve stavu své čtyřtřídnosti. Po- čet žactva nesmí nikdy dostoupiti 320. Boj za zřízení státní české reálky za na- pjetí všech sil trvá už hezkou dobu. Pádem ministerstva Thunova pobledly sice naděje, al
Thunův Brno
11 article
neodvislým a samostatným a že nemá žádné většiny. Nevíme, je-li tato poslední radost upřímnou, domníváme se naopak, že by p. dr. Körber majorilu rád měl, jenom kdyby ji mohl najíti. Vždyť ji stloukal již dvakráte — a po každé marně — a pro hrdé slovo anglické »o skvělém osamocení« nalezne již pendant v eírkevních dějinách a v důtklivé jich vý- straze: »vae soli« — běda tomu, kdo jest sám. Panu dru. Körbrovi, který se holedbá, že ničí není, mohlo by se státi, že nikdo ne- chtěl — jeho. Řeč jeho, ve které kladl sílný důraz na vůli vlády, chrániti zájmy těto poloviny říše. ale umožniti také dobré sousedství, jak s Uhrami, tak s Německem, poslouchána celou sněmovnou. Pochvalu vzdalo ji však jen několik ochotných Poláků. Do jisté míry byl proslov předsedy mini sterstva zároveň proslovem k debatě o pilném návrhu dra. Fořta a soudr. ve příčině celního tarifu německého. Navrhovatel odůvodňoval jej účinnými argumenty, kteréž oděl v 11g hodinnou řeč. Neunavil ji velký kruh posluchačů, ktelí věděli, že mluví k nim znalec věci. Bylo veliké zděšení na křešlech minister- ských a na levici, když byl ohlášen český pilný návrh; zvláště v táboře německé obstrukce vzplanuli hněvem. Jako by nebylo právem povinnosti parlamentu, ozvati se v čas, kdy a kde jde o nejpronikavější zájmy jeho. Český pilný návrh byl v nejvlastnějším slova smyslu pilným, nezbylným — byl činem.
doktor Körber Körbr Polák Uhry Německo
12 article
Průvod, který mu dal dr. Fořt, byl moc- ným výkonem a světlým, názorným vylíčením interesů zúčastněných. Byly v něm také akcenty a momenty politické, které způsobily šarvátku s Všeněmci, a které nepochybně naleznou ještě ohlasu zejtra v polemice dra. Lechera. V polemice proti Körbrovým názorům a nadějím dnes tlumočeným byl český mluvčl stejně parátním jako břitkým a prohlásil za hlučné pochvaty poslanců českých, že ti prosbě pana předsedy ministerstva, aby prostě zapomněli na minulost, jistě nevyhovi. Dostal tedy dr. Körber odpověď hned a tušíme jasnou a sroz- umitelnou. Zejtra jest volba prvního místopředsedy po ní pak dojde na další pilné návrhy české.
Fořt Lecher Körbrův doktor Körber
13 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod 15 min. dop. za přitomnosti všech ministrá. Vzpomněl zasnonbení arcikněžny Alžběty Mari a vyžádal si svolení sněmovny, by směl proto blaho- přáti císaři. Dále věnoval vřelou vzpomínku zesnulým po- slancům Weiglovi a dru. Kaizlovi. O tomto pravil: Těžkou ztrálou jest úmrtí pana finančního ministra v. v. dra. Josefa Kaizla. Jako po- zoruhodný zjev v životě vědeckém i politickém stojí dr. Kaizl. před námi. Již v mladých lélech vzbuzoval pozornost zvláštními vlohami ducha a čilou činnpstí literární v oboru národního ho- spodářství a finanční vědy zajistil si záhy jmeno čelného učence. Neobyčejným všeobecným a velice vydikajícím odborným vzděláním k za- stupování lidu zvláště povolán, náležel od svého zvolení r. 1885 s malou přestávkou až do svého, bohužel, předčasného úmrtí poslanecké sněmovně a byl jedním z nejváženějších členů její. Nechci se pokoušeti podrobněji vyličovat horlivou činnost, kterou rozvíjel dr. Kaizl jako zástupce lidu. Měli jsme velice často přiležitost viděti, jak tento vlivuplný, výmlu vný parlamentárník projevoval své mlnění ve výboru i v plné sněmo- vně a všichni musili jsme se obdivovati jeho eminentním schopnostem duch a jeho cílevědomému postupu. Ne- jen svým bližším politickým přálelům, n ez i nám všem zůstane dr. Kaizl ve- zdy vzorem parlamentárnika i de- alní a realní cíle své strany ne- ochvějně sledujícího. Vyslechli jste slova věnovaná zemřelému kollegovi stojíce a projevíli jste tím soustrast a souhlas. Dovolite též, aby tato čestná vzpo- mínka byla vzala do úřadního prolokolu. My věak zacho váme tohoto z dalt né ho
Vetter Alžběta Mari Weigl Kaizl doktor poslanecký sněmovna
14 article
nezanikly. Řádná správa státní nemůže trvale odmítati požadavek, kde všecky školní instance i zemská školní rada o nutnosti učiliště se vy- slovily. Ostatně zřízením české techniky brněn ské už sama předpokládá rozhojnění počtu reálek českých na Moravě. Na české delegaci ve Vídni bude záležeti, jak dlouho na tento spravedlivý, nesčetnými peticemi odůvodněný požadavek kulturní budeme ještě čekati. Že do Olomouce vlastně patřil a patří český ústav učitelský a některá škola odborná, průmyslová i obchodní, jest samozřejmo. Straeh o německý »besitzstand« tzké zaviníl, že se Olo- mouc nestala sídlem českých vysokých škol. Otázka české university pro Moravu a Slezsko byla by tím okamžikem rozřešena, kdy město Olomoue by upustilo od nesmyslného požadavku, aby k trvajícím už šesti nebo sedmi německým universitám zřízena byla ještě v Olomoucí — osmá. Za těchto trudných okolností klestí si český živel v Olomouci svoji dráhu k rozvoji. Sta- tečné spolubojovníky má ve zdejším tisku, jenz stále musí trvali v ostré přestřelce proti neurva- lému útočení tisku německého. Nedávno povznesl se orgán městské rady olomoucké k ušlechtilému výroku, že Češi patri do obecních stájův, a židovský zdejší »Tagblatt neostýchal se vysloviti, že Němci z nás maj jen podomky, kuchařky a . . . . Při tom však naše listy v kruzích něme ekých pilně jdou z ruky do ruky. Neboť jinde se poplatník města o nedbalostech správy obecní a městského hospodářství nedočte.
Čech Němec Morava Vídeň Olomouc Ola Slezsko Olomoue
15 article
Život společenský a veřejný soustřeďujes v četných spolefch, jichž počitáme přes dvacet Z lěch mnohé měly a dosud mají vynikající účastenství na rozvoji českého živlu v Olomouci Co do obětavosti národní stála Olomouc vždy v čele moravských měst. Řuda čestných diplomů jež zdobí stěny místností Národního domu, vý mluvně svědčí o národní horlivosti členův, ač neznačí leda nepatrný zlomek národní daně, kterou Olomouc odváděla a dosud odvádí. Ne- zbývá, než aby veřejnost česká zachovala český zápas zdejší v náležité patrnosti, aby mu přile- žitostnou pomoc, mravní i hmotnou, neodpírala a tak k ustálení a zabezpečení národního ma jetku přispívala. zástupce svého lidu ve věrné, kol legiální paměti. (Hlučný souhlas.) Předseda oznámil potom, že pesl. Prade vzdal se místopředsednictví a děkoval mu za jeho vždy kollegiální podporu (Bravol a Heil! v levo.), oznamuje že novou volbu místopředsednickou dá na denní po- řad některé z příštích schůzí. Postanec Gasteiger, Palalenz a Flo dor složili slib, načež čteny došlé spisv Ministerský předseda podal předlohu, jíž mění se ustanovení dodatku k řádu volení do říšské rady pro spojení Staré Libně s Prahou. Dále předlohu o poplatkových úlevách cizím státům při koupi nemovitostí pro diplomatická za- stoupení; — předlohu o částečné změně, resp. do- plnění zákona ze dne 13. dubna 1896 o rozšíření dočasného osvobození od činžovní daně domovní přestaveb, jež provedou se v obvodu brněnské obce z příčin veřejných, assanačních nebo dopravních ; — předlohu o prodeji opuštěných erárních uhelem stři- mických u Mostu a o prodeji nepotřebných, vojen- ských nemovitostí na Hradčanech (Praha), Černovi- cích a III. okresu vídeňském.
Flo Černo Olomouc Libeň Praha Most Hradčany národní dom Postanec Gasteiger Palalenz
16 article
Posl. dr. Fořt a sp. podati tento pilný návrh Vláda vyzývá se, aby podala bez meškání posla- necké sněmovně zevrubnou zprávu: 1. Jaké posta- vení zaujímá k předloze nového autonomního cel- ního tarilu pro německou říši, již letos v červenci kancléřský úřad německý uveřejnil; 2. pracujeli také ona o předloze nového autonomního cel- ního tarifa na základě operátu sestaveného v letech 1900 a 1901 obchodními a průmyslovými komorami, průmyslovou a zemědělskou radou 3. zda na zákiadě osnovy té ve smyslu čl. 2. L. části cís. nařízení ze dne 21. září 1890 zavedla vyjedná- vání s uherskou vládou, jak daleko dospělo a ho- dlá-li po příkladu němerké a někdejšího příkladu uherské vlády uveřejniti sám osnovu celního tarifa. Posl. dr. Šílený podal interpellaci na ministn vyučování, by se přičinil, aby se dostalo co nejdřive schválení zákonu, na kterém usnesl se sněm mar- krabství moravského ve příčině disciplinár- ního řádu pro učitelstvo škol obee- ných a mětťanských. Posl. dr. Šílený a Rozkošný podali inle pellaci na ministra vnitra v příčině povolení, které vydal, aby morem stižený vepřový do- bytek z Haliče dopravován byl do ja tek v Olomouci a v Brně. Posl. Kaftan. Brdlik, Sehnal a soudruzi podali tento návrh ve příčině zmírnění krise v železář- ském a strojnickém průmyslu, zavládnuvší ve všech královstvích a zemích na radě říšské zastoupenýcb.
Posl doktor Fořt šílený Rozkošná Kaftan Brdlik Sehnal Halič Olomouc Brno
17 article
Zákonem, týkajícím se vystavění drubého želez- ničního spojení s Terslem, jakož i o provedení in- veslic na nynější dráhy i stavbu dráh nižšího řádu. má býti nejen docíleno důležitého komunikačního spojení, ale i vypravení řádné trvajících dráh stát- ních, čímž nastane hražení potřeb v oboru železář- ském i strojnickém a tím krise v obou těchto o- vělvích aspoň zmírněna a stálému, téměř lýdně v větších rozměrech se opětujícímu vypovídání děl nictva z práce zamezeno bude. Ačkoliv zadání větší části jednotlivých prací teprve po ústavním schvá- lení a předložení definitivních projektů státi se může, lu přece jest velká řada rozličných objektů, jichž na- dání od prvnějšího odvislé není. Z těchto důvodů činíme následující návrh: C. k. vláda se vyzývá, přiměti c. k. ministerstvo železnic: a) Vypsání a zadání oněch železničních hmot, jizdních potřeb dopravních, pro kteréž jsou projekty schváleny neb typy stanoveny tuzemskému přůmyslu a podnikatelstvu předsevzíti; b) vypraco- vání plánů a projektů pro rozličné objekty, kteréž dosud zhotoveny nejsou, budiž s největším urychle- ním provedeno.
18 article
II. Se stejným urychlením budiž příkročeno k nut- ným pracím, jež náleží ostalním ministerstvům v roce 1902—1903 provésti. III. C. k. vláda přičiniž se v oboru své působnost o to, aby autonomní úřady a korporace jakož i sou- kromé podniky své potřeby jen tuzemským výrobcům zadávali. Ve formálním ohledu budiž tento návrh ve smyslu čl. 42. jednacího řádu připustným zkräcením projednán. Posl. dr. Brzorád a soudr, podávají pilný návrh o nouzi v hejtmanství ledečském. Vělší část okresů ledečského a doinokrálovického náleží k nejchudším horským krajům českým. V dobách normálních zjednává si tam rolnictvo těžko svoji výživu. V posledních dvou letech byly však okresy tyto stíženy velkými živelními pohro- mami, v mnohých obcích pollouklo, v loní žito skoro všechno vyhynulo a letos následkem sucha se skoro nic nesklidilo. Největší část rolnictva byla tím donucena pod cenou prodati dobytek, následkem čehož nemůže pozemky své náležitě obdělávati a hnojiti.
Posl doktor Brzorád
19 article
Panuje proto v okresích těch velká nouze, která, nepřijdeli brzy vydatná pomoc, ještě vzroste a ho- spodářství autonomních korporací z rovnováhy přivede. V okresu ledeťském dostouply nezaplacené okresní přirážky již 40.000 K. Poměry tyto jsou také známy tamější politické správě, která již po- dané žádosti za státní pomoc doporučila. V takových poměrech jest potřebí systemalické a vydatné po moci a navrhujeme proto Slavná sněmovno, račiž se usněsti: Č. k. vláda se vyzývá, aby ihned v příčin panující nouze v hejtmanství ledeč- ském šetření konala a dle výsledku šetření co nejrychleji o státní po- moc pro nouzi trpící se postarala. Posl. dr. Dyk podává pilný návrh za poskyt- nutí státní podpory obcím živelními pohromami stí- ženým: Čižice, Borek, BHíza Horní, Záluží, Neuraz, Klikařov, Blizanov, Klenová, Javor, Loučany, Malo- veska, Vrhaveč, Skránčice, Staňkov (městys a ves) Přikazuje se bez debatty výboru nouzovému. Posl. dr. Dyk podává petici obce Německá Bříza za zavedení starobního pojišťování, petice městyse Staňkova a vesnice Staňkova za státní pod- poru. Posl. dr. Stránský a soudr. podali pilný návrh v příčině německého vpádu a německých násilností v Litovli. V pilném návrhu se praví, že bezbranné obyvatelstvo stalo se dne 23. září oběti barbarského útoku cizích občano německých, útoku v análech civilisovaných národů nebývalého. Po dvě léta již nachází se obec litovel- ská v rukou převážné většiny českého obyvatelstva. když před tím byla po dlouhou dobu proli přiroze- ným poměrům a proti všemu právu ovládána k nej- větší hospodářské škodě obce německou mínoritou.
Posl doktor Dyk Stránský Borek Záluží Neurazy Klikařov Blizanov Klenová Loučany Mala Vrhaveč Skránčice Staňkov Litovel
20 article
Tento obrat k správnému a přirozenému pořádku ne- mohla klidně snésti německo-pokroková strana, která si zvykla pokládati Litovel, jakož jiná města s českou majoritou za svou doménu, a nemohla se ode dne, kdy Litovle po- zbyla, zbaviti myšlenky na vydatnou pom- stu na tomto obyvatelstvu. Záležitost do- cela nepalrná, totiž otevření německé opatrovny dětské měla dle plánů německo pokrokové strany podporovati provedení pomstychtivé myšlenky. P dlouhou dobu bylo chystáno přepad- nutí města Litovle; po delší dobu již vychá- zely téměř denně v olomouckém »Tagblatt ue, v brněnském »Tagesbotu« a v »Neue Freie Presse« články a provolání k moravským Něm- cům, v nichž tito byli vyzývání, aby ve velkých massách se zúčastnili slavnosti v Litovlia tamějším českým obyvatelům ukázali německou pěst.
Litovel Německoec Tagblatt ue Neue Frei Presse
21 article
Olomoucký »Tagblatt« appelloval na mládež německou v článku, jenž konč následujícími slovy: »'Taste šavle !e Jest jasno, že se tu jednalo o zkoušku fysické síly Němců moravských a nikoliv o slavnost kultur- ního rázu. V náladě takto připravené přibylo několik tisíc Němců, ozbrojených holemi a klacky, dne 23. září do Litovle. Nikdo nemohl býti o tom v po- chybnostech, že tento útok a vpád Němců nezůstane bez konlliktu. K žádosti okresního hejtmanství vy- slovila se obecní rada litovelská dvakráte zá- porně na otázku, zdali slavnosti a průvody mají se povoliti. Přes to všecko okresní hejtmanství po- volilo slavnostní průvod a ministerstvo vnitra do- konce povolilo i hromadný vjezd Němců. Vzhledem na antecedence této slavnosti mnohlo se očekávati, z úřady postarají se o bezpečnost osob a majetku. To však se nestalo a události předstihly ještě obavy. P té vyličují se v interpelaci násilnosti a surovosti Němeů v Litovli a praví se na konec: Vzhledem na příkr protizákonnosti, na násilnosti a týrání českého oby vatelstva se strany Němců, jakož i na podporu které se Němcům při tom dostalo s strany ůřadů, podáváme následující návrh:
Němec Litovel Tagblatt
22 article
Vláda se vyzývá, aby nařídila přesné vy- šetřování případu litovelského, aby vinníci zaslouženě byli potrestáni a aby bylo učiněno opatření, aby se podobné porušování zá- kona, klidu a pořádku neopakovalo. Poslanci Kaftan, Maštálka a soudr. po- dali návrh, kterým se vlada vyzývá, aby před- ložila sněmovně s urychlením, pokud možno, nej větším, předlohu zákona ve příčině sestátněn severo-západní a jihosevero-německé spojovací dráhy, jakož i sítě soukromé priv rakouskosuherské společnosti dráhy státní. (Doslovné znění návrhu toho uveřejníme příště.) Posl. dr. Gross a sp. podali tento dotaz: Co Hšská rada existuje, vyplácely se poslancům dlety jen na poukázku předsednictva poslanecké sněmovny, kterýžto pestup jest jediné možný, nebo jen předsednictvo může znát a kontrolovati nároky jednotlivých poslanců. Avšak ministerský předseda dal prý vyplatiti posl. Zázvorkovi, jemuž před- sednictvo odepřelo poukázati diety proto, že předlo- žil českou kvitanci, tyto diety ze státní pokladny. Podepsaní činí proto k ministerskému předsedovi dotaz: Poukázal skutečně jmenovanému poslane diety a stalo li se tak, jak ospravedlní toto zasažen do práva předsednictva poslanecké sněmovny a upu- štění od dlouholelého používání německé řeči pro tyto doklady? Po přečtení došlých spísů ministr financí podal rozpočet (jejž uvádíme na jiném míslě), prová- zeje jej rozvláčným výkladem.
Kaftan Maštálek Posl doktor Gross Zázvorka poslanecký sněmovna Company Hšská rada
23 article
Ministr financí dr. Röhm- Rawerk pravil, že mu záleží na tom vylíčiti finanční a hospodářský stav tak jak skutečné je. Po několik let navyklo se míti rozpočet s malým přebytkem. Letos mohlo se státi jinak pro nepříznivé hospodářské poměry. Po- ukazují na četné a značné rozpočtové položky a četné nové hospodářské a kulturní požadavky a na nynější tíseň obchodní. Mimořádné okolnosti přispí valy k řádnému uhražení potřeb, tak mimořádná po- ložka mincovní zisk 16.5 mill. K. Přihlédnuv k r. 1900. poznamenává ministr, že přebytek obnáší celkem 49 mill., avšak ve skutečnosti zbývá z r. 1900 něco méně než 30 mill. Hospodářský výsledek letošní není ještě ustanoven, možno však že i tu budo pří- jem o něco větší než vydání. Co se týká budoucno- sti nelze upírati hospodařskou tíseň, avšak utrpení to není domácí, je zanešeno z ciziny a nejhorší jeho forma je nám neznáma. Peněžnictvo poskytuje utě šený obraz a psrlament umožnil svým votem ráznou investiční politiku, jež zabezpečí národní hospo- dářství na řadu let. Troufá že nynější větší neshody v obchodněpolitickém ohledu budou mizeti tak jak příslušné otázky budou postupovati ve vážnější stadi a konečně zjedná se snesitelný stav a zabezpečene poměry.
doktor Röhm Rawerk
24 article
Rozpočet vykazuje mezeru, pokud týká se úpravy platů diurnistů a příbuzných služebních kategorií — praví ministr — a jest ochoten, schválí-li parlament ještě letos daň z jízdných lístků, tak že by mohla za- vésti se 2. prosince 1902, dáti peníze na uhraženi oné polřeby v I. pololetí r. 1902 z pokladních ho- tovoslí. Ministr poukazuje na zvýšení melioračníh fondu ze 2.5 na 4 mi l. K, na vělší hospodářské podpory o 1/2 mill., na úvěry k stavbé vodních drá a silnic. Vypočitává, co stalo se v oboru školském zvláště škol technických a průmyslových a j. Zmi- ňuje se o tom, co dostati se má Praze, jakých do- tací zemským fondům.
Praha
25 article
Vývoj státních přijmů byl zdržený obchodní tísní, načež musil se míti zřetel také při sdělávání rozpočtu. Je to patrno nejlépe z výkazu daní ze prvních osmi letošních měsíců. Přímě daně jsou příznivy, v celku výkazujíce naproti loňsku + 10 4 mili. Avšak skoro polovice toho připadá na jediný druh daně, dané podniků povinných veřejnými účty Snížením berní míry osobní daně ztenčí se také příjmy v přiští době. Zmiňuje se o některých vý- hodách, jichž dostalo se akc. společnostem po ná- lezu správního soudu, což rovněž povede k dosti značným odpisům daně. Podstatně jiný obraz poskytují daně nepřímé. Mimo cla vykazují za prvních dnů letošních měsíe — 8.5 mill. K a úbytek ten rozvrhuje se nerovno- měrně. Ministr rozebírá jednotlivé položky a ob jasňuje je. Cel ubývalo již po několik let a v době výš uvedené vykazují — 5.9 mill. K než loni. Obchodní liseň jevila se také v příjmech želez- nic, jež nejsou příznivy vůbec, teda ani u státních železnic, jež naproti soukromým vykazují přece ještě malé plus. Proto zanesl do příjmů dopravních pouze + 3. mill. K. Zisk státu při severní dráze Ferdinandov činí 25 mill. K. V příštím rozpočtu solva bude. Z jiné příčiny odpadá položka 2 mill., splátka jižní dráhy ze zbytku kupní ceny. Dále jednal minist o zisku mincovním, vykládaje, že v minulých léteel dávalo se do rozpočtu jen tolik příjmu, mnoho stálo mincování. Skutečný zisk byl vyhražen pro dobu pozdější, tak po ukončeném mincování. Ny nější nedostatek mincí a oběžních prostředků patři na jiný vrub, než nedostatek drobných.
Ferdinandov mill
26 article
Další odstavec ministrovy řeči jednal o umoř vací rentě a potom pokračoval: Minulý rok 1900 končil teda přebytkem 49 mill. korun, v nichž jen obsažen přebytek 45 mill. z r. 1899 a 13.5 millionu z celních příjmů, jichž se fakticky v r. 1900 nedo- cílilo, ale účelně byly připsány na tento rok. Pře- bytek loňský činí teda něco méně než 80 mill. Vý- sledek letošní nelze ještě odhadnouti. Pronešené domněnky nejsou autentické, avšak ministr troufá že rozpočtené příjmy sejdou se a budou i něco větší než vydání. Vypočítává, že příští rozpočet nebude vykazo- vati plus, nýbrž minus 1.4 mill. a přec při mimo- řádném příjmu z mincování počítá pouze s přebyt- kem 800.000 K. Opakoval své vývody o hospodář- ské tísni a všeohecné obchodně politické nejistotě jež spoutává průmysl tak, že nemůže dělati žádné disposice a bezpečiti se na určitá odbytiště Příznivým momentem je, že hospodářská krise není domáci, nýbrž zahramčná, a Rakousko neníji překvapeno. Jeho peněžnictví je tenkrát utěšenéa pokročilo právě za těchto nepřiznivých časů.
Rakousko
27 article
M. p. dr. Körber: Slavná sněmovno! Nava zuje na vývody ctěného p. kollegy, ministra financí považuji za svou povinnost nastíniti obraz politické situace ve spojite sti se státním rozpočtem, aby slav ná sněmovna na prahu své činnosti nepostrádala náležité orienlace. Vláda jest také dnes toho názoru. že se nesmí přípojiti k žádné politické straně, dokud není otázka jazyková rozřešena. Kdyby se za dnešních poměrů rozhodla tak učiniti, musila by přirozeně navázati styky s jednou z velkých národních skupin a demonstro vala by tím proti oslatním; a kdyby i na krásně pi tomto spojení se rozhodla znchovávati vůči všem ná- rodnostem stejnou spravedlnost, nemohla by se přece ubrániti jakési výčitce strann ickosti. V našem stál mohou sice existovati »národní« strany, nikoliv však »národní« vláda. V tom musí vláda spalřovati svoj direktivu.
doktor Körber Nava ný sněmovna slavný sněmovna
28 article
Teprve tehdy, jestli dosaženo bude národnost ního smíru a jednollivé národní strany se přetvoří ve strany více politické, bude možno každé vládě za- vjati k takto změněným poměrům své postavení Ostalně smím zajísté říci, že jsme při mnohé příle- žitosti se snažili základní tvary a linie naší politiky objasniti, a že jsme vždy ochotně otvírali brány naší říše duchu nové doby. Úvádím na paměť tvrzení mnohých a mnohých, že naše doba jest skrz n skrz malerialistická. Silný proud národnostní my- šlenky dokazuje, že při nejmenším u nůs idealismus zachoval si své dobré právo. Nemohu však popříli, že mocné rozpjelí, k jakému kultura v nasí době dospěla — ježto dobyla nejen nových dílů světa, nýbrž postavila i ony vědy, které bývaly dříve po- svátným tajemstvím studijních komnat techniků k obecným službám lidských potřeb — způsobilo že tím materiálním hospodářským záležitostem ne- rovně větší obor byl vyhražen nežli dříve a takže kultura a blahobyt staly se nerozlučnými pojmy.
29 article
Náš stát zůstal po zadu. On však nemůže selr vati v tomto stavu, aniž by se bál budouenosti. Musí se vší silou vyšvihnouti mezi řady pokročilých říší. To jest ten veliký zájem, na kterém každý nk- rod na stejné míře béře podílu. My nikterak nevy- zouváme se z povinnosti, připraviti vnitřní mír, a e netajím se tím nikterak, že dle mého náhledu musí se parlament zhostiti všech národnostních, sporů to právě v nynější době, kdy hospodářské poměry k Úhrám a obchodně politické styky a poměry s ci- zími státy mají býti zákonně upraveny. Tyto velké ctázky nesmí býti zakryty stínem oněch sporu. Národnostní boj nesmí přesahovati meze vnitřních záležitostí, které nižádným způsobem nemají být použity k cizím účelům. (Hlučný souhlas.) Vůči celému světu ostatnímu, jakož i v roz- bodném okamžiku spojí se všecky národní kmeny naší říše v národ jediný, který jest stejným patrio- tismem ovládán a naplněn, jako každý jiný národ. Zmínil jsem se o hospodařských poměrech k Uhrám a obchodně-politických vůči cizím státům a nechci proto vyhýbati se tomu, abych objasnil stanovísko vlády v této věci; prosím však slavnou sněmovnu, aby mi nezazlivala, jestliže především promluvím o inferessech, týkajících se celé naší monarchie.
Uhry
30 article
Zájmy tyto jsou naprosto stejného významu, jak na poli hospodářském, tak i industriálním a vyžadují tudíž, jmenovitě vzhledem na pokrok poslední doby. stejné, jednotné péče. Pravím tak, předpokládaje, že také v této polovici říše totéž proniklo přesvědčení a že mohu se při tom odvolati na vážné výroky vynikajících politikův uherských, kteří hájí zásadu společného celního území, ukazujíce k tomu, že Uhry za nynějších po- měrů a za společné celní politiky s Rakouskem mo- hou dosíci hospodářské samostatnosti spíše než jso- tujíli se neodvislostí formální. Vyslovili se též, že i politický spolek dvou říší může býti hospodářskou válkou ohrožen. Boj mezi Rakouskem a Úhrami na poli hospodářském byl by proto nanejvýš povážli- vým, zejmena měl-li by býti konílikt takový posilou pro stranu třetí. (Pochvala.) Proto zdá se mi nápad- ným a nepřípustným, že okolnost, že nedokonalost lidská při uzavírání smlouvy nemůže uvážiti vešker oventuality do budoucna, ale sloužiti má k tomu, aby využilo se mezer při provádění této smlouvy se vy- skytnuvších k jednostrannému postupu na újmu strany druhé. (Pochvala.) Proti znění smlouvy ať namítá se cokoli, al duch její vykládá se násilně. (Pochvala.) Jenom bez podmínečná loyalita nejen při uzazření smlouvy. nýbrž po celou dobu její platnosti, jenom ustavičný a šetrný zřetel na stranu druhou propůjčuje smlouve pravou, vlastně její cenu. (Pochvala.) Toť náhledem vlády, a doufaje, že také v Uhrách s ním se souhlasí, mluvím o jednotných zájmech celé říše, které musí dojíti v první řadě platnosti při obchodně politických záležitostech doby příští.
Uher Rakousko Uhry
31 article
Ujišťuji však, ať stane se cokoli, že jsme o- hodlání hájiti zájmy království a zemí na říšské radě zastoupených (Pochvala) a zjednati proti dří- vějšku jasno. Práce rakouská musí nabýti pevného podkladu a nesmí déle býti kolísavou. Je životním zájmem celé říše, aby obě její poloviny v hospodář- ských věcech svářiti se přestaly. (Pochvala.) Doufám, že novými smlouvami vyvázneme ze stavu, jehož následky pociťujeme, a v němž nalezáme se, bohužel, již po léta, zejmena od nové obchodní smlouvys Německem. Bude to ovšem po posledních událostech úkotem velice nesnadným. (Pochvala.) Byť i vysoká obilnl cla podstatně spotřebu stížila, aniž by dotkla se nut- ného dovozu z ciziny, vyvolají vysoká cla na do- bytek bezpochyby větší produkci a způsobí snad dosavadním dovozcům škodu citelnou. V té příčině bude třeba postarati se o řádnou veterinární polici.
Německo
32 article
Průmysl náš je proti cizozemskému berními břemeny více zatížen. Žel, že — jak pravil finanční minist — nelze nám poskytnouti úlev. Nároky na stát kladené roslou tak značně, že spíše pomýšleti musíme na nově zdroje příjmů. Vynasnažíme se prozatímo provedení požadavků nejnutnějších. Na jaře povolila nám snémovna ochotně vodní průplavy a nové dráhy, z nichž prvními má býti zlevněn dovoz surovin a paliva, kdežto drahamni no- vými má se zkrátiti dovoz hotových výrobků. Byly sice činěny vládě výtky, že vyházela celě milliardy jen k vůli tomu, aby učinila parlament dělným, ale, pánové, my jsme si plně vědomi toho, še jsme ukázali jen cestu, na které možno dociliti výsledku. Byla to naše povinnost poukázati na špalný stav našeho hospodářství národního a jestliže vydány byly k vůli zlepšení poměrů značnější sumy nutno vzpomenouti, že bylo třeba mnohé věci z minulých dob napraviti a zlepšiti. Zastupuji tento směr s tím vědomím, že schopen byl a jest vzmužiti a posilniti ochabující již obyvatelstvo. (Sou- hlas.) Bylo mnoho již vydáno, aby náš stát po- zdvižen byl na výši jemu přináležející a aby uči- něn byl schopným světového, hospodářského hoje, ale douřám, že prostředky tyto svého cile se ne- minuly. Jestliže se vracim nyní k tomu, abych promluvil o našem průmyslu, činím tak proto, abych pro- hlásil, že při všech jednáních, které máme v oboru tomto nyní na mysli, jde nám v první řadě, zjed- nati průmyslu našemu účinnou ochranu; tato spo- čívá však teprve v druhé řadě v zavedení vysokých cel. Zajisté že účinná ochrana v prvé řadě leží ve značném odbytu. Prostředkem k tomu má býti právě dohoda s Uhrami, jakož obchodní smlouvy s cizími státy.
Uhry
33 article
Promlouvaje pak v další své řeči o nastávajícím uzavření nových obchodních smluv pravil předseda ministerstva, že zejmena obchodní smlouva s Německem bude rozhodující pro celé utváření na- šich obchodně-politických styků. Předseda ministerstva rozvinul pak podrobný akční program říšské rady Ohlásil předložení osnovy zákona tisko- vého a četné důležité osnovy sociálně politické, mezi nimi zvláště osnovu zákona ve příčiné sta- robního pojišťování soukromých ůřad- niků a prohlásil, že v první řadě musí doporučiti sněmovně k naléhavému projednání rozpočet, nebol jinak bylo by kalendarium pariamentu převráceno. Po vánocích budou se prý moci se- jíti sněmy asi ke krátkému jen zase- dáni, poněvadž pracovní materiál pro říšskou radu jest náramně velký. Asl v únoru sejde se parlament opět k delšímu zasedáni s krátkou přestávkou letní. Vláda prý je ochotna zodpověděti všechny otázky politické a správní. Chce býti upřímnou a nehodlá ničeho zatajiti o svém dřívějším jednání. Že usiluje o zrychlené projednání rozpočtu, děje se z důvodů veskrze vysoce politických. Byť i sněmovně bylo k přijetí předloženo tolik rozpočtů, založených na § 14., ujistil ministr president, že vláda nehodlá více tohoto paragrafu užiti. Na to žádá sněmovnu, aby podporovala vládu v řešení otázek hospodář- ských, jinak že by na sebe uvalila velikou zodpo- rědnost. (Pochvala.) Přechází se k rokování o pilném návrhu posl, dra, Fořta na revisi celního t- rifu event. uzavření celní a obchodní smlouvy s Uhrami a nových obchodních smluv s cizími státy.
Německo Uhry
34 article
Posl. dr. Fořt: Po obšírných výkladech před- sedy ministerstva, které jsme právě slyšeli a v něž bylo jaksi vpleteno obchodně politické exposé, stalo se vlastně odůvodnění mého pilného návrhu bez- předmětným, protože předseda ministerstva již vy- hověl účelu, který naše strana sledovala podáním pilného návrhu. Jinak ale vybízí řeč předsedy miní- sterstva přímo k bližšímu pojednání o předměta samém. Předseda ministerstva opětně vyhodil trumty hospodářských zájmů vůči politickým momentůlm, aby totiž oněmi byly tyto zastíněny. Pan Körber appelloval též na naši zapomnětlivost. Zapomenoui může jen ten, kdo je během věcí ve svých snad neoprávněných snahách a požadaveích saturován (Souhlas na lavicích českých.), ale nikolí ten, jemuž byla zasazena rána pěstí do tváře. (Souhlas na lavicích českých.) Appeluje li se na zapomnětlivost rakouských národů dnešního dne, který je náhodou dnem 17. října, je to velmi nevhodně voleno a zástupcové českého národa po této stránce přání předsedy mini- sterstva zajisté nevyhovi. (Hlučný souhlas a potlesk na českých lavicích.) Publikace německého celního tarifu vzbudila nejen všeobecné překvapení, ale leckde i úžas, ano, sem tam i rozhiol čení. Německý
Posl doktor Fořt Körber