2
masthead
NÍRODNÍ DISTY.
3
masthead
18. října 1901.
5
article
nikdo se k němu netlačil, ačkoli si ji nadchází,
seč jest. Býlo to snak příčinou mraků na jeho
čele, když rozhlížel se kolkol a zůstával
sám . . ..
Na českých lavicích uprázdnilo se křeslo
Není ještě obsazeno. Po dru. Josefu Kai zlovi.
Jemu věnují první vzpomínku kollegově, use-
dajíce na svých místech. Záhy povstávají. Hrab
Vetler mluví pěkný nekrolog o nebožtíkovi,
jehož přednosti a zásluhy oceňuje po právu.
Hlubolé je pohnutí z jeho slov. Těžký žal tiže
srdce posianců českých. Cití ránu a ztrátu
ntrpěnou sami nejvíc a nejlíp a vědí, že ztratili
více nežli jen prostého vojína z řad svých.
Na počátku bylo slovo a měl je půl druhé
hodiny ministr financí dr. Böhm Bawerk. Jest
dobrým theoretikem a jako takový mluvíl způ-
sobem poutavým o souvislosti národního hospo-
dářství se státním. To se pěkně poslouchalo
bude se také pěkně čísti, ale od ministra financi
žádáme více nežli jen komentár k jednotlivým
daním a současným proudům mezinárodním —
komentár, který vyplnil velkou většinu jeho řečí —
žádáme prospekt do budoucnosti, finanční pro
gram, finanční prognosu.
Než právě po té stránce zůstal zamlklým;
proto byl dojem jeho dnešního debutu malý
a chabý.
Kai
Hrab Vetler
doktor
Böhm
Bawerk
6
article
Nebylo malým překvapením, když hned po
ministru finaneí povatal ministr - president k vel-
kému, programovému prohlášení, které i svým
obsahem i rezsahem úplně stačilo na frůnní
řeč. Byl to jakýsi appell na sněmovnu, aby se
věnovala výhradně hospodářské práci — kte-
rouž určí ji vláda — provázený napřed výkla-
dem o stanovisku kabinetu k rakousko uhe-
skému vyrovnání a ke smlouvám obehodním,
naposledy pak krátkým kalendariem parlamentní
kampaně r. 1901—1902, kdy zastupitelstvům
zemským předem vymezuje se prostor pra-
skrovný.
Vše odsťaviti, vše zapomenouti, vše ztrpěti
a snésti klidně a dělati jen to, co ministerstvo
uzná žádoucím — toť krátký smysl dlouhého
sermonu. Tuto výzvu p. dr. Körber učinil
17. října, v den smutného jubilea pro Ra-
kousko, v den, kterého obnovuje se naše nevole
nad tím, co se nám stalo dnes tomu dva roky.
Zasluhovali bychom, aby celý svět nás měl
v nevážnosti, kdybychom uposlechli rady pátiě
Körbrovy, napili se důkladně z pramenů Léthiných
a pak jednali, jakoby se nic nebylo přihodilo.
To vylučuje již opravdovost zápasů za národní
a jazyková práva naše, to vylučuje již věcnost,
oprávněnost a důvodnost požadavků našich, to
vylučuje již důstojnost a čest naše, která ne-
dovoluje, aby kdokoliv sahal na právní naši
državu, nikoliv proto, že jest nespravedliva, ale
proto, že tomu chtěli závistníci a nepřátelél
A jest toliko svědeetvím neporozumění našim
citům a naší eitlivosti lpanem Körbrem, mohl-
v tento den vysloviti očekávání, že zapřeme
svoji povahu a budeme ke službám jemu a jeho
úkolům, kleré nejsou nové a které měli již po-
slední předchůdeově. Proč ztroskotali? Pan dr.
doktor
Körber
Körbr
7
article
Körber ví — sloužil přece pod hr. Badenem
Gautschem — protože německá revolta učiníla
to, co chce u Čechů zažehnati — protože otázku
národní, ve kleré nebyl dotčen nižádný její
zájem, postavila do popředí a záležitost, ve
které se jednalo o hospodářskou jednotu celé
monarchie, zatlačila do pozadí, aby ji zmařila.
Tenkráte nikdo na ni nevolal, aby zastavil
svůj boj jazykový, že není pro něj vhodné
chvile, že třeba pomýšleti na aktuálnosti. Na-
opak bylo kapitulováno před odbojem tím.
a kapitulaci podepsal p. dr. Körber. Čechové.
kterým ublíženo, mají býti lepšími nežli Němei
kterým nebylo způsobeno žádného příkoří. Do
mnívá-li se dr. Körber skutečně, že jsme otu-
pěli národně, podává jen nový důkaz, jak jsme
ondyno měli pravdu, když vylýkali jsme mu.
že nezná duše českého lidu. V nedostatku tom
jest vysvětlení — dokonce nikoliv omluva —
jeho proličeské politiky a jeho ustavičného du-
šování se, které slyšeli jsme také dnes, že jes
neutrálním.
Velice si liboval také, že jest svůj, že jes
Körber
Baden Gautsch
Čecho
doktor
8
article
sichten). Však přese vše razí si české řemeslo
vítězně dráhu, roste, pomalu, ale — jistě.
stávajíc se úplně od Němců neodvislým. Nemálo
na váhu padá, že utvořivší se národní rozlukou
chráněny jsou vrstvy tyto před germanisací.
V některých společenstvech mají už naši lidé
skutečnou většinu (řezníci, obuvníci, krejčí)
Jen zastaralé tradice, jakož i úsilovný nátlak
městských mocností udržují tu ještě vládu ně-
meckou všelikými prostředečky. Nedaleká bu-
doucnost přivede, bohdá, i zde rozhodný obrat
ve prospěch českého živlu.
V ostatních oborech zastoupeni jsou Če-
chové velmi četně. Praktických českých lékarů
je 8, stavitelů 5, advokátů 14. Uvážiteli, že
obory tyto na německé straně skoro výhradně
židy jsou obsazeny, vysvitne převaha naše velm
1 finančně je česká posice v Olomouci vy
datně opevněna.
Němec
Olomouc
9
article
Dvě záložny již po třicet let zde působl
Před rokem přibyla flialka pražské banky
Zvláště sluší vytknouti vlastenecké působení
Ústřední záložny rolnické, ústavu v každém
směru vzornélo.
Jen vývoj školství neodpovídá dosud po-
měrům. Ten nedostatek je nejmocnější brzdou
rychlejšího mohutnění našeho živlu. Po plných
třicet roků nestalo se tu pro české školství ni-
čeho. Je tu jediná česká střední škola! Proti
německým čtveru: gymnasium, reálka, ústav
učitelský, obchodní akademie — vše, rozumi se,
státem vydržováno a podporováno. O pokračova-
elch školách ani se nezmiňuji. Netřeba uváděti,
že má město vzorně měšťanské německé školy
chlapecké a dívčí. Obecňá škola česká — po-
pelkuje. Obec ji ničí hned při zápisu a správa
školy s inspektorem nemají náladu bíli se pro
ni s představeným purkmistrem a okresní školn
radou.
Každoročně zjišťuje národní naše rada, kte-
rak českých děti dle matrik má býti skoro vice
jak německých; každoročně stěžuje si u zemské
školní rady v Brně proti brutálnostem při zá-
pisu — ale každoročně marně! Česká školu
udržuje se uměle ve stavu své čtyřtřídnosti. Po-
čet žactva nesmí nikdy dostoupiti 320.
Boj za zřízení státní české reálky za na-
pjetí všech sil trvá už hezkou dobu. Pádem
ministerstva Thunova pobledly sice naděje, al
Thunův
Brno
11
article
neodvislým a samostatným a že nemá žádné
většiny. Nevíme, je-li tato poslední radost
upřímnou, domníváme se naopak, že by p. dr.
Körber majorilu rád měl, jenom kdyby ji mohl
najíti. Vždyť ji stloukal již dvakráte — a po
každé marně — a pro hrdé slovo anglické
»o skvělém osamocení« nalezne již pendant
v eírkevních dějinách a v důtklivé jich vý-
straze: »vae soli« — běda tomu, kdo jest
sám. Panu dru. Körbrovi, který se holedbá, že
ničí není, mohlo by se státi, že nikdo ne-
chtěl — jeho.
Řeč jeho, ve které kladl sílný důraz na
vůli vlády, chrániti zájmy těto poloviny říše.
ale umožniti také dobré sousedství, jak s Uhrami,
tak s Německem, poslouchána celou sněmovnou.
Pochvalu vzdalo ji však jen několik ochotných
Poláků.
Do jisté míry byl proslov předsedy mini
sterstva zároveň proslovem k debatě o pilném
návrhu dra. Fořta a soudr. ve příčině celního
tarifu německého. Navrhovatel odůvodňoval jej
účinnými argumenty, kteréž oděl v 11g hodinnou
řeč. Neunavil ji velký kruh posluchačů, ktelí
věděli, že mluví k nim znalec věci.
Bylo veliké zděšení na křešlech minister-
ských a na levici, když byl ohlášen český pilný
návrh; zvláště v táboře německé obstrukce
vzplanuli hněvem. Jako by nebylo právem
povinnosti parlamentu, ozvati se v čas, kdy a
kde jde o nejpronikavější zájmy jeho. Český
pilný návrh byl v nejvlastnějším slova smyslu
pilným, nezbylným — byl činem.
doktor
Körber
Körbr
Polák
Uhry
Německo
12
article
Průvod, který mu dal dr. Fořt, byl moc-
ným výkonem a světlým, názorným vylíčením
interesů zúčastněných. Byly v něm také akcenty
a momenty politické, které způsobily šarvátku
s Všeněmci, a které nepochybně naleznou ještě
ohlasu zejtra v polemice dra. Lechera.
V polemice proti Körbrovým názorům a
nadějím dnes tlumočeným byl český mluvčl
stejně parátním jako břitkým a prohlásil za
hlučné pochvaty poslanců českých, že ti prosbě
pana předsedy ministerstva, aby prostě zapomněli
na minulost, jistě nevyhovi. Dostal tedy dr.
Körber odpověď hned a tušíme jasnou a sroz-
umitelnou.
Zejtra jest volba prvního místopředsedy
po ní pak dojde na další pilné návrhy české.
Fořt
Lecher
Körbrův
doktor
Körber
13
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod
15 min. dop. za přitomnosti všech ministrá.
Vzpomněl zasnonbení arcikněžny Alžběty Mari
a vyžádal si svolení sněmovny, by směl proto blaho-
přáti císaři.
Dále věnoval vřelou vzpomínku zesnulým po-
slancům Weiglovi a dru. Kaizlovi. O tomto
pravil:
Těžkou ztrálou jest úmrtí pana finančního
ministra v. v. dra. Josefa Kaizla. Jako po-
zoruhodný zjev v životě vědeckém i politickém
stojí dr. Kaizl. před námi. Již v mladých lélech
vzbuzoval pozornost zvláštními vlohami ducha
a čilou činnpstí literární v oboru národního ho-
spodářství a finanční vědy zajistil si záhy jmeno
čelného učence. Neobyčejným všeobecným a
velice vydikajícím odborným vzděláním k za-
stupování lidu zvláště povolán, náležel od svého
zvolení r. 1885 s malou přestávkou až do svého,
bohužel, předčasného úmrtí poslanecké sněmovně
a byl jedním z nejváženějších členů její.
Nechci se pokoušeti podrobněji vyličovat
horlivou činnost, kterou rozvíjel dr. Kaizl jako
zástupce lidu. Měli jsme velice často přiležitost
viděti, jak tento vlivuplný, výmlu vný
parlamentárník projevoval své
mlnění ve výboru i v plné sněmo-
vně a všichni musili jsme se obdivovati jeho
eminentním schopnostem duch
a jeho cílevědomému postupu. Ne-
jen svým bližším politickým přálelům, n ez
i nám všem zůstane dr. Kaizl ve-
zdy vzorem parlamentárnika i de-
alní a realní cíle své strany ne-
ochvějně sledujícího.
Vyslechli jste slova věnovaná zemřelému
kollegovi stojíce a projevíli jste tím soustrast
a souhlas. Dovolite též, aby tato čestná vzpo-
mínka byla vzala do úřadního prolokolu. My
věak zacho váme tohoto z dalt né ho
Vetter
Alžběta Mari
Weigl
Kaizl
doktor
poslanecký sněmovna
14
article
nezanikly. Řádná správa státní nemůže trvale
odmítati požadavek, kde všecky školní instance
i zemská školní rada o nutnosti učiliště se vy-
slovily. Ostatně zřízením české techniky brněn
ské už sama předpokládá rozhojnění počtu
reálek českých na Moravě. Na české delegaci
ve Vídni bude záležeti, jak dlouho na tento
spravedlivý, nesčetnými peticemi odůvodněný
požadavek kulturní budeme ještě čekati.
Že do Olomouce vlastně patřil a patří
český ústav učitelský a některá škola odborná,
průmyslová i obchodní, jest samozřejmo. Straeh
o německý »besitzstand« tzké zaviníl, že se Olo-
mouc nestala sídlem českých vysokých škol.
Otázka české university pro Moravu a Slezsko
byla by tím okamžikem rozřešena, kdy město
Olomoue by upustilo od nesmyslného požadavku,
aby k trvajícím už šesti nebo sedmi německým
universitám zřízena byla ještě v Olomoucí —
osmá.
Za těchto trudných okolností klestí si český
živel v Olomouci svoji dráhu k rozvoji. Sta-
tečné spolubojovníky má ve zdejším tisku, jenz
stále musí trvali v ostré přestřelce proti neurva-
lému útočení tisku německého.
Nedávno povznesl se orgán městské rady
olomoucké k ušlechtilému výroku, že Češi patri
do obecních stájův, a židovský zdejší »Tagblatt
neostýchal se vysloviti, že Němci z nás maj
jen podomky, kuchařky a . . . .
Při tom však naše listy v kruzích něme
ekých pilně jdou z ruky do ruky. Neboť jinde
se poplatník města o nedbalostech správy obecní
a městského hospodářství nedočte.
Čech
Němec
Morava
Vídeň
Olomouc
Ola
Slezsko
Olomoue
15
article
Život společenský a veřejný soustřeďujes
v četných spolefch, jichž počitáme přes dvacet
Z lěch mnohé měly a dosud mají vynikající
účastenství na rozvoji českého živlu v Olomouci
Co do obětavosti národní stála Olomouc vždy
v čele moravských měst. Řuda čestných diplomů
jež zdobí stěny místností Národního domu, vý
mluvně svědčí o národní horlivosti členův, ač
neznačí leda nepatrný zlomek národní daně,
kterou Olomouc odváděla a dosud odvádí. Ne-
zbývá, než aby veřejnost česká zachovala český
zápas zdejší v náležité patrnosti, aby mu přile-
žitostnou pomoc, mravní i hmotnou, neodpírala
a tak k ustálení a zabezpečení národního ma
jetku přispívala.
zástupce svého lidu ve věrné, kol
legiální paměti. (Hlučný souhlas.)
Předseda oznámil potom, že pesl. Prade vzdal
se místopředsednictví a děkoval mu za jeho vždy
kollegiální podporu (Bravol a Heil! v levo.), oznamuje
že novou volbu místopředsednickou dá na denní po-
řad některé z příštích schůzí.
Postanec Gasteiger, Palalenz a Flo
dor složili slib, načež čteny došlé spisv
Ministerský předseda podal předlohu, jíž
mění se ustanovení dodatku k řádu volení do říšské
rady pro spojení Staré Libně s Prahou.
Dále předlohu o poplatkových úlevách cizím
státům při koupi nemovitostí pro diplomatická za-
stoupení; — předlohu o částečné změně, resp. do-
plnění zákona ze dne 13. dubna 1896 o rozšíření
dočasného osvobození od činžovní daně domovní
přestaveb, jež provedou se v obvodu brněnské obce
z příčin veřejných, assanačních nebo dopravních ; —
předlohu o prodeji opuštěných erárních uhelem stři-
mických u Mostu a o prodeji nepotřebných, vojen-
ských nemovitostí na Hradčanech (Praha), Černovi-
cích a III. okresu vídeňském.
Flo
Černo
Olomouc
Libeň
Praha
Most
Hradčany
národní dom
Postanec Gasteiger
Palalenz
16
article
Posl. dr. Fořt a sp. podati tento pilný návrh
Vláda vyzývá se, aby podala bez meškání posla-
necké sněmovně zevrubnou zprávu: 1. Jaké posta-
vení zaujímá k předloze nového autonomního cel-
ního tarilu pro německou říši, již letos v červenci
kancléřský úřad německý uveřejnil; 2. pracujeli
také ona o předloze nového autonomního cel-
ního tarifa na základě operátu sestaveného
v letech 1900 a 1901 obchodními a průmyslovými
komorami, průmyslovou a zemědělskou radou
3. zda na zákiadě osnovy té ve smyslu čl. 2. L. části
cís. nařízení ze dne 21. září 1890 zavedla vyjedná-
vání s uherskou vládou, jak daleko dospělo a ho-
dlá-li po příkladu němerké a někdejšího příkladu
uherské vlády uveřejniti sám osnovu celního tarifa.
Posl. dr. Šílený podal interpellaci na ministn
vyučování, by se přičinil, aby se dostalo co nejdřive
schválení zákonu, na kterém usnesl se sněm mar-
krabství moravského ve příčině disciplinár-
ního řádu pro učitelstvo škol obee-
ných a mětťanských.
Posl. dr. Šílený a Rozkošný podali inle
pellaci na ministra vnitra v příčině povolení, které
vydal, aby morem stižený vepřový do-
bytek z Haliče dopravován byl do ja tek
v Olomouci a v Brně.
Posl. Kaftan. Brdlik, Sehnal a soudruzi
podali tento návrh ve příčině zmírnění krise v železář-
ském a strojnickém průmyslu, zavládnuvší ve všech
královstvích a zemích na radě říšské zastoupenýcb.
Posl
doktor
Fořt
šílený
Rozkošná
Kaftan
Brdlik
Sehnal
Halič
Olomouc
Brno
17
article
Zákonem, týkajícím se vystavění drubého želez-
ničního spojení s Terslem, jakož i o provedení in-
veslic na nynější dráhy i stavbu dráh nižšího řádu.
má býti nejen docíleno důležitého komunikačního
spojení, ale i vypravení řádné trvajících dráh stát-
ních, čímž nastane hražení potřeb v oboru železář-
ském i strojnickém a tím krise v obou těchto o-
vělvích aspoň zmírněna a stálému, téměř lýdně v
větších rozměrech se opětujícímu vypovídání děl
nictva z práce zamezeno bude. Ačkoliv zadání větší
části jednotlivých prací teprve po ústavním schvá-
lení a předložení definitivních projektů státi se může,
lu přece jest velká řada rozličných objektů, jichž na-
dání od prvnějšího odvislé není.
Z těchto důvodů činíme následující návrh:
C. k. vláda se vyzývá, přiměti c. k. ministerstvo
železnic: a) Vypsání a zadání oněch železničních
hmot, jizdních potřeb dopravních, pro kteréž jsou
projekty schváleny neb typy stanoveny tuzemskému
přůmyslu a podnikatelstvu předsevzíti; b) vypraco-
vání plánů a projektů pro rozličné objekty, kteréž
dosud zhotoveny nejsou, budiž s největším urychle-
ním provedeno.
18
article
II.
Se stejným urychlením budiž příkročeno k nut-
ným pracím, jež náleží ostalním ministerstvům v roce
1902—1903 provésti.
III.
C. k. vláda přičiniž se v oboru své působnost
o to, aby autonomní úřady a korporace jakož i sou-
kromé podniky své potřeby jen tuzemským výrobcům
zadávali.
Ve formálním ohledu budiž tento návrh ve
smyslu čl. 42. jednacího řádu připustným zkräcením
projednán.
Posl. dr. Brzorád a soudr, podávají pilný
návrh o nouzi v hejtmanství ledečském.
Vělší část okresů ledečského a doinokrálovického
náleží k nejchudším horským krajům českým.
V dobách normálních zjednává si tam rolnictvo
těžko svoji výživu. V posledních dvou letech byly
však okresy tyto stíženy velkými živelními pohro-
mami, v mnohých obcích pollouklo, v loní žito
skoro všechno vyhynulo a letos následkem sucha
se skoro nic nesklidilo. Největší část rolnictva byla
tím donucena pod cenou prodati dobytek, následkem
čehož nemůže pozemky své náležitě obdělávati a
hnojiti.
Posl
doktor
Brzorád
19
article
Panuje proto v okresích těch velká nouze, která,
nepřijdeli brzy vydatná pomoc, ještě vzroste a ho-
spodářství autonomních korporací z rovnováhy
přivede.
V okresu ledeťském dostouply nezaplacené
okresní přirážky již 40.000 K. Poměry tyto jsou
také známy tamější politické správě, která již po-
dané žádosti za státní pomoc doporučila. V takových
poměrech jest potřebí systemalické a vydatné po
moci a navrhujeme proto
Slavná sněmovno, račiž se usněsti: Č. k.
vláda se vyzývá, aby ihned v příčin
panující nouze v hejtmanství ledeč-
ském šetření konala a dle výsledku
šetření co nejrychleji o státní po-
moc pro nouzi trpící se postarala.
Posl. dr. Dyk podává pilný návrh za poskyt-
nutí státní podpory obcím živelními pohromami stí-
ženým: Čižice, Borek, BHíza Horní, Záluží, Neuraz,
Klikařov, Blizanov, Klenová, Javor, Loučany, Malo-
veska, Vrhaveč, Skránčice, Staňkov (městys a ves)
Přikazuje se bez debatty výboru nouzovému.
Posl. dr. Dyk podává petici obce Německá
Bříza za zavedení starobního pojišťování, petice
městyse Staňkova a vesnice Staňkova za státní pod-
poru.
Posl. dr. Stránský a soudr. podali pilný
návrh v příčině německého vpádu a
německých násilností v Litovli. V pilném
návrhu se praví, že bezbranné obyvatelstvo stalo se
dne 23. září oběti barbarského útoku cizích občano
německých, útoku v análech civilisovaných národů
nebývalého. Po dvě léta již nachází se obec litovel-
ská v rukou převážné většiny českého obyvatelstva.
když před tím byla po dlouhou dobu proli přiroze-
ným poměrům a proti všemu právu ovládána k nej-
větší hospodářské škodě obce německou mínoritou.
Posl
doktor
Dyk
Stránský
Borek
Záluží
Neurazy
Klikařov
Blizanov
Klenová
Loučany
Mala
Vrhaveč
Skránčice
Staňkov
Litovel
20
article
Tento obrat k správnému a přirozenému pořádku ne-
mohla klidně snésti německo-pokroková strana, která
si zvykla pokládati Litovel, jakož
jiná města s českou majoritou za svou
doménu, a nemohla se ode dne, kdy Litovle po-
zbyla, zbaviti myšlenky na vydatnou pom-
stu na tomto obyvatelstvu. Záležitost do-
cela nepalrná, totiž otevření německé opatrovny
dětské měla dle plánů německo pokrokové strany
podporovati provedení pomstychtivé myšlenky. P
dlouhou dobu bylo chystáno přepad-
nutí města Litovle; po delší dobu již vychá-
zely téměř denně v olomouckém »Tagblatt ue,
v brněnském »Tagesbotu« a v »Neue Freie
Presse« články a provolání k moravským Něm-
cům, v nichž tito byli vyzývání, aby ve velkých
massách se zúčastnili slavnosti v Litovlia
tamějším českým obyvatelům ukázali německou pěst.
Litovel
Německoec
Tagblatt ue
Neue Frei Presse
21
article
Olomoucký »Tagblatt« appelloval na
mládež německou v článku, jenž konč
následujícími slovy: »'Taste šavle !e
Jest jasno, že se tu jednalo o zkoušku fysické
síly Němců moravských a nikoliv o slavnost kultur-
ního rázu. V náladě takto připravené přibylo několik
tisíc Němců, ozbrojených holemi a klacky, dne
23. září do Litovle. Nikdo nemohl býti o tom v po-
chybnostech, že tento útok a vpád Němců nezůstane
bez konlliktu. K žádosti okresního hejtmanství vy-
slovila se obecní rada litovelská dvakráte zá-
porně na otázku, zdali slavnosti a průvody mají
se povoliti. Přes to všecko okresní hejtmanství po-
volilo slavnostní průvod a ministerstvo vnitra do-
konce povolilo i hromadný vjezd Němců. Vzhledem
na antecedence této slavnosti mnohlo se očekávati, z
úřady postarají se o bezpečnost osob a majetku. To
však se nestalo a události předstihly ještě obavy. P
té vyličují se v interpelaci násilnosti a surovosti Němeů
v Litovli a praví se na konec: Vzhledem na příkr
protizákonnosti, na násilnosti a týrání českého oby
vatelstva se strany Němců, jakož i na podporu
které se Němcům při tom dostalo s
strany ůřadů, podáváme následující návrh:
Němec
Litovel
Tagblatt
22
article
Vláda se vyzývá, aby nařídila přesné vy-
šetřování případu litovelského, aby
vinníci zaslouženě byli potrestáni a aby bylo
učiněno opatření, aby se podobné porušování zá-
kona, klidu a pořádku neopakovalo.
Poslanci Kaftan, Maštálka a soudr. po-
dali návrh, kterým se vlada vyzývá, aby před-
ložila sněmovně s urychlením, pokud možno, nej
větším, předlohu zákona ve příčině sestátněn
severo-západní a jihosevero-německé
spojovací dráhy, jakož i sítě soukromé priv
rakouskosuherské společnosti dráhy
státní. (Doslovné znění návrhu toho uveřejníme
příště.)
Posl. dr. Gross a sp. podali tento dotaz: Co
Hšská rada existuje, vyplácely se poslancům
dlety jen na poukázku předsednictva poslanecké
sněmovny, kterýžto pestup jest jediné možný, nebo
jen předsednictvo může znát a kontrolovati nároky
jednotlivých poslanců. Avšak ministerský předseda
dal prý vyplatiti posl. Zázvorkovi, jemuž před-
sednictvo odepřelo poukázati diety proto, že předlo-
žil českou kvitanci, tyto diety ze státní pokladny.
Podepsaní činí proto k ministerskému předsedovi
dotaz: Poukázal skutečně jmenovanému poslane
diety a stalo li se tak, jak ospravedlní toto zasažen
do práva předsednictva poslanecké sněmovny a upu-
štění od dlouholelého používání německé řeči pro
tyto doklady?
Po přečtení došlých spísů ministr financí podal
rozpočet (jejž uvádíme na jiném míslě), prová-
zeje jej rozvláčným výkladem.
Kaftan
Maštálek
Posl
doktor
Gross
Zázvorka
poslanecký sněmovna
Company Hšská rada
23
article
Ministr financí dr. Röhm- Rawerk pravil, že
mu záleží na tom vylíčiti finanční a hospodářský
stav tak jak skutečné je. Po několik let navyklo se
míti rozpočet s malým přebytkem. Letos mohlo se
státi jinak pro nepříznivé hospodářské poměry. Po-
ukazují na četné a značné rozpočtové položky a
četné nové hospodářské a kulturní požadavky a na
nynější tíseň obchodní. Mimořádné okolnosti přispí
valy k řádnému uhražení potřeb, tak mimořádná po-
ložka mincovní zisk 16.5 mill. K. Přihlédnuv k r. 1900.
poznamenává ministr, že přebytek obnáší celkem 49
mill., avšak ve skutečnosti zbývá z r. 1900 něco
méně než 30 mill. Hospodářský výsledek letošní
není ještě ustanoven, možno však že i tu budo pří-
jem o něco větší než vydání. Co se týká budoucno-
sti nelze upírati hospodařskou tíseň, avšak utrpení
to není domácí, je zanešeno z ciziny a nejhorší jeho
forma je nám neznáma. Peněžnictvo poskytuje utě
šený obraz a psrlament umožnil svým votem ráznou
investiční politiku, jež zabezpečí národní hospo-
dářství na řadu let. Troufá že nynější větší neshody
v obchodněpolitickém ohledu budou mizeti tak jak
příslušné otázky budou postupovati ve vážnější stadi
a konečně zjedná se snesitelný stav a zabezpečene
poměry.
doktor
Röhm
Rawerk
24
article
Rozpočet vykazuje mezeru, pokud týká se úpravy
platů diurnistů a příbuzných služebních kategorií —
praví ministr — a jest ochoten, schválí-li parlament
ještě letos daň z jízdných lístků, tak že by mohla za-
vésti se 2. prosince 1902, dáti peníze na uhraženi
oné polřeby v I. pololetí r. 1902 z pokladních ho-
tovoslí.
Ministr poukazuje na zvýšení melioračníh
fondu ze 2.5 na 4 mi l. K, na vělší hospodářské
podpory o 1/2 mill., na úvěry k stavbé vodních drá
a silnic. Vypočitává, co stalo se v oboru školském
zvláště škol technických a průmyslových a j. Zmi-
ňuje se o tom, co dostati se má Praze, jakých do-
tací zemským fondům.
Praha
25
article
Vývoj státních přijmů byl zdržený obchodní
tísní, načež musil se míti zřetel také při sdělávání
rozpočtu. Je to patrno nejlépe z výkazu daní ze
prvních osmi letošních měsíců. Přímě daně jsou
příznivy, v celku výkazujíce naproti loňsku + 10 4
mili. Avšak skoro polovice toho připadá na jediný
druh daně, dané podniků povinných veřejnými účty
Snížením berní míry osobní daně ztenčí se také
příjmy v přiští době. Zmiňuje se o některých vý-
hodách, jichž dostalo se akc. společnostem po ná-
lezu správního soudu, což rovněž povede k dosti
značným odpisům daně.
Podstatně jiný obraz poskytují daně nepřímé.
Mimo cla vykazují za prvních dnů letošních měsíe
— 8.5 mill. K a úbytek ten rozvrhuje se nerovno-
měrně. Ministr rozebírá jednotlivé položky a ob
jasňuje je.
Cel ubývalo již po několik let a v době výš
uvedené vykazují — 5.9 mill. K než loni.
Obchodní liseň jevila se také v příjmech želez-
nic, jež nejsou příznivy vůbec, teda ani u státních
železnic, jež naproti soukromým vykazují přece ještě
malé plus.
Proto zanesl do příjmů dopravních pouze + 3.
mill. K. Zisk státu při severní dráze Ferdinandov
činí 25 mill. K. V příštím rozpočtu solva bude.
Z jiné příčiny odpadá položka 2 mill., splátka jižní
dráhy ze zbytku kupní ceny. Dále jednal minist
o zisku mincovním, vykládaje, že v minulých léteel
dávalo se do rozpočtu jen tolik příjmu, mnoho
stálo mincování. Skutečný zisk byl vyhražen pro
dobu pozdější, tak po ukončeném mincování. Ny
nější nedostatek mincí a oběžních prostředků patři
na jiný vrub, než nedostatek drobných.
Ferdinandov
mill
26
article
Další odstavec ministrovy řeči jednal o umoř
vací rentě a potom pokračoval: Minulý rok 1900
končil teda přebytkem 49 mill. korun, v nichž jen
obsažen přebytek 45 mill. z r. 1899 a 13.5 millionu
z celních příjmů, jichž se fakticky v r. 1900 nedo-
cílilo, ale účelně byly připsány na tento rok. Pře-
bytek loňský činí teda něco méně než 80 mill. Vý-
sledek letošní nelze ještě odhadnouti. Pronešené
domněnky nejsou autentické, avšak ministr troufá
že rozpočtené příjmy sejdou se a budou i něco větší
než vydání.
Vypočítává, že příští rozpočet nebude vykazo-
vati plus, nýbrž minus 1.4 mill. a přec při mimo-
řádném příjmu z mincování počítá pouze s přebyt-
kem 800.000 K. Opakoval své vývody o hospodář-
ské tísni a všeohecné obchodně politické nejistotě
jež spoutává průmysl tak, že nemůže dělati žádné
disposice a bezpečiti se na určitá odbytiště
Příznivým momentem je, že hospodářská krise
není domáci, nýbrž zahramčná, a Rakousko neníji
překvapeno. Jeho peněžnictví je tenkrát utěšenéa
pokročilo právě za těchto nepřiznivých časů.
Rakousko
27
article
M. p. dr. Körber: Slavná sněmovno! Nava
zuje na vývody ctěného p. kollegy, ministra financí
považuji za svou povinnost nastíniti obraz politické
situace ve spojite sti se státním rozpočtem, aby slav
ná sněmovna na prahu své činnosti nepostrádala
náležité orienlace. Vláda jest také dnes toho názoru.
že se nesmí přípojiti k žádné politické straně, dokud
není otázka jazyková rozřešena.
Kdyby se za dnešních poměrů rozhodla tak
učiniti, musila by přirozeně navázati styky
s jednou z velkých národních skupin a demonstro
vala by tím proti oslatním; a kdyby i na krásně pi
tomto spojení se rozhodla znchovávati vůči všem ná-
rodnostem stejnou spravedlnost, nemohla by se přece
ubrániti jakési výčitce strann ickosti. V našem stál
mohou sice existovati »národní« strany, nikoliv však
»národní« vláda. V tom musí vláda spalřovati svoj
direktivu.
doktor
Körber
Nava
ný sněmovna
slavný sněmovna
28
article
Teprve tehdy, jestli dosaženo bude národnost
ního smíru a jednollivé národní strany se přetvoří ve
strany více politické, bude možno každé vládě za-
vjati k takto změněným poměrům své postavení
Ostalně smím zajísté říci, že jsme při mnohé příle-
žitosti se snažili základní tvary a linie naší politiky
objasniti, a že jsme vždy ochotně otvírali brány
naší říše duchu nové doby. Úvádím na paměť tvrzení
mnohých a mnohých, že naše doba jest skrz n
skrz malerialistická. Silný proud národnostní my-
šlenky dokazuje, že při nejmenším u nůs idealismus
zachoval si své dobré právo. Nemohu však popříli,
že mocné rozpjelí, k jakému kultura v nasí době
dospěla — ježto dobyla nejen nových dílů světa,
nýbrž postavila i ony vědy, které bývaly dříve po-
svátným tajemstvím studijních komnat techniků
k obecným službám lidských potřeb — způsobilo
že tím materiálním hospodářským záležitostem ne-
rovně větší obor byl vyhražen nežli dříve a takže
kultura a blahobyt staly se nerozlučnými pojmy.
29
article
Náš stát zůstal po zadu. On však nemůže selr
vati v tomto stavu, aniž by se bál budouenosti.
Musí se vší silou vyšvihnouti mezi řady pokročilých
říší. To jest ten veliký zájem, na kterém každý nk-
rod na stejné míře béře podílu. My nikterak nevy-
zouváme se z povinnosti, připraviti vnitřní mír, a e
netajím se tím nikterak, že dle mého náhledu musí
se parlament zhostiti všech národnostních, sporů
to právě v nynější době, kdy hospodářské poměry
k Úhrám a obchodně politické styky a poměry s ci-
zími státy mají býti zákonně upraveny. Tyto velké
ctázky nesmí býti zakryty stínem oněch sporu.
Národnostní boj nesmí přesahovati meze vnitřních
záležitostí, které nižádným způsobem nemají být
použity k cizím účelům. (Hlučný souhlas.)
Vůči celému světu ostatnímu, jakož i v roz-
bodném okamžiku spojí se všecky národní kmeny
naší říše v národ jediný, který jest stejným patrio-
tismem ovládán a naplněn, jako každý jiný národ.
Zmínil jsem se o hospodařských poměrech k Uhrám
a obchodně-politických vůči cizím státům a nechci
proto vyhýbati se tomu, abych objasnil stanovísko
vlády v této věci; prosím však slavnou sněmovnu,
aby mi nezazlivala, jestliže především promluvím
o inferessech, týkajících se celé naší monarchie.
Uhry
30
article
Zájmy tyto jsou naprosto stejného významu, jak na
poli hospodářském, tak i industriálním a vyžadují
tudíž, jmenovitě vzhledem na pokrok poslední doby.
stejné, jednotné péče.
Pravím tak, předpokládaje, že také v této polovici
říše totéž proniklo přesvědčení a že mohu se při
tom odvolati na vážné výroky vynikajících politikův
uherských, kteří hájí zásadu společného celního
území, ukazujíce k tomu, že Uhry za nynějších po-
měrů a za společné celní politiky s Rakouskem mo-
hou dosíci hospodářské samostatnosti spíše než jso-
tujíli se neodvislostí formální. Vyslovili se též, že
i politický spolek dvou říší může býti hospodářskou
válkou ohrožen. Boj mezi Rakouskem a Úhrami na
poli hospodářském byl by proto nanejvýš povážli-
vým, zejmena měl-li by býti konílikt takový posilou
pro stranu třetí. (Pochvala.) Proto zdá se mi nápad-
ným a nepřípustným, že okolnost, že nedokonalost
lidská při uzavírání smlouvy nemůže uvážiti vešker
oventuality do budoucna, ale sloužiti má k tomu, aby
využilo se mezer při provádění této smlouvy se vy-
skytnuvších k jednostrannému postupu na újmu
strany druhé. (Pochvala.)
Proti znění smlouvy ať namítá se cokoli, al
duch její vykládá se násilně. (Pochvala.) Jenom bez
podmínečná loyalita nejen při uzazření smlouvy.
nýbrž po celou dobu její platnosti, jenom ustavičný
a šetrný zřetel na stranu druhou propůjčuje smlouve
pravou, vlastně její cenu. (Pochvala.) Toť náhledem
vlády, a doufaje, že také v Uhrách s ním se souhlasí,
mluvím o jednotných zájmech celé říše, které musí
dojíti v první řadě platnosti při obchodně politických
záležitostech doby příští.
Uher
Rakousko
Uhry
31
article
Ujišťuji však, ať stane se cokoli, že jsme o-
hodlání hájiti zájmy království a zemí na říšské
radě zastoupených (Pochvala) a zjednati proti dří-
vějšku jasno. Práce rakouská musí nabýti pevného
podkladu a nesmí déle býti kolísavou. Je životním
zájmem celé říše, aby obě její poloviny v hospodář-
ských věcech svářiti se přestaly. (Pochvala.) Doufám,
že novými smlouvami vyvázneme ze stavu, jehož
následky pociťujeme, a v němž nalezáme se, bohužel,
již po léta, zejmena od nové obchodní smlouvys
Německem.
Bude to ovšem po posledních událostech úkotem
velice nesnadným. (Pochvala.) Byť i vysoká obilnl
cla podstatně spotřebu stížila, aniž by dotkla se nut-
ného dovozu z ciziny, vyvolají vysoká cla na do-
bytek bezpochyby větší produkci a způsobí snad
dosavadním dovozcům škodu citelnou. V té příčině
bude třeba postarati se o řádnou veterinární polici.
Německo
32
article
Průmysl náš je proti cizozemskému berními břemeny
více zatížen. Žel, že — jak pravil finanční minist
— nelze nám poskytnouti úlev.
Nároky na stát kladené roslou tak značně, že
spíše pomýšleti musíme na nově
zdroje příjmů. Vynasnažíme se prozatímo
provedení požadavků nejnutnějších.
Na jaře povolila nám snémovna ochotně vodní
průplavy a nové dráhy, z nichž prvními má býti
zlevněn dovoz surovin a paliva, kdežto drahamni no-
vými má se zkrátiti dovoz hotových výrobků.
Byly sice činěny vládě výtky, že vyházela celě
milliardy jen k vůli tomu, aby učinila parlament
dělným, ale, pánové, my jsme si plně vědomi toho,
še jsme ukázali jen cestu, na které možno dociliti
výsledku. Byla to naše povinnost poukázati na
špalný stav našeho hospodářství národního a jestliže
vydány byly k vůli zlepšení poměrů značnější
sumy nutno vzpomenouti, že bylo třeba mnohé věci
z minulých dob napraviti a zlepšiti. Zastupuji
tento směr s tím vědomím, že schopen byl a jest
vzmužiti a posilniti ochabující již obyvatelstvo. (Sou-
hlas.) Bylo mnoho již vydáno, aby náš stát po-
zdvižen byl na výši jemu přináležející a aby uči-
něn byl schopným světového, hospodářského hoje,
ale douřám, že prostředky tyto svého cile se ne-
minuly.
Jestliže se vracim nyní k tomu, abych promluvil
o našem průmyslu, činím tak proto, abych pro-
hlásil, že při všech jednáních, které máme v oboru
tomto nyní na mysli, jde nám v první řadě, zjed-
nati průmyslu našemu účinnou ochranu; tato spo-
čívá však teprve v druhé řadě v zavedení vysokých
cel. Zajisté že účinná ochrana v prvé řadě leží ve
značném odbytu. Prostředkem k tomu má býti právě
dohoda s Uhrami, jakož obchodní smlouvy s cizími
státy.
Uhry
33
article
Promlouvaje pak v další své řeči o nastávajícím
uzavření nových obchodních smluv pravil
předseda ministerstva, že zejmena obchodní smlouva
s Německem bude rozhodující pro celé utváření na-
šich obchodně-politických styků.
Předseda ministerstva rozvinul pak podrobný
akční program říšské rady
Ohlásil předložení osnovy zákona tisko-
vého a četné důležité osnovy sociálně politické,
mezi nimi zvláště osnovu zákona ve příčiné sta-
robního pojišťování soukromých ůřad-
niků a prohlásil, že v první řadě musí doporučiti
sněmovně k naléhavému projednání rozpočet, nebol
jinak bylo by kalendarium pariamentu převráceno.
Po vánocích budou se prý moci se-
jíti sněmy asi ke krátkému jen zase-
dáni, poněvadž pracovní materiál pro říšskou radu
jest náramně velký. Asl v únoru sejde se
parlament opět k delšímu zasedáni
s krátkou přestávkou letní.
Vláda prý je ochotna zodpověděti všechny otázky
politické a správní. Chce býti upřímnou a nehodlá
ničeho zatajiti o svém dřívějším jednání. Že usiluje
o zrychlené projednání rozpočtu, děje se z důvodů
veskrze vysoce politických. Byť i sněmovně bylo k
přijetí předloženo tolik rozpočtů, založených na
§ 14., ujistil ministr president, že vláda nehodlá
více tohoto paragrafu užiti. Na to žádá sněmovnu,
aby podporovala vládu v řešení otázek hospodář-
ských, jinak že by na sebe uvalila velikou zodpo-
rědnost. (Pochvala.)
Přechází se k rokování o pilném návrhu
posl, dra, Fořta na revisi celního t-
rifu event. uzavření celní a obchodní
smlouvy s Uhrami a nových obchodních
smluv s cizími státy.
Německo
Uhry
34
article
Posl. dr. Fořt: Po obšírných výkladech před-
sedy ministerstva, které jsme právě slyšeli a v něž
bylo jaksi vpleteno obchodně politické exposé, stalo
se vlastně odůvodnění mého pilného návrhu bez-
předmětným, protože předseda ministerstva již vy-
hověl účelu, který naše strana sledovala podáním
pilného návrhu. Jinak ale vybízí řeč předsedy miní-
sterstva přímo k bližšímu pojednání o předměta
samém. Předseda ministerstva opětně vyhodil trumty
hospodářských zájmů vůči politickým momentůlm,
aby totiž oněmi byly tyto zastíněny. Pan Körber
appelloval též na naši zapomnětlivost. Zapomenoui
může jen ten, kdo je během věcí ve svých snad
neoprávněných snahách a požadaveích saturován
(Souhlas na lavicích českých.), ale nikolí ten,
jemuž byla zasazena rána pěstí do
tváře. (Souhlas na lavicích českých.) Appeluje li
se na zapomnětlivost rakouských národů dnešního
dne, který je náhodou dnem 17. října,
je to velmi nevhodně voleno a zástupcové
českého národa po této stránce přání předsedy mini-
sterstva zajisté nevyhovi. (Hlučný souhlas a potlesk
na českých lavicích.) Publikace německého celního
tarifu vzbudila nejen všeobecné překvapení, ale
leckde i úžas, ano, sem tam i rozhiol čení. Německý
Posl
doktor
Fořt
Körber