1
masthead
Dne 27. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICÉ LISTY
3
masthead
Číslo 114. Strana3.
4
article
licherné, ale pro nás, kteří tu žijeme svůj život
vlastní, pro nás to není malicherné, nám ztráta jed-
noho našeho příslušníka je více bolestná než pro vás
ztráta celého regimentu, co posíláte do Afriky. My
proto při každé té otázce smíru musíme k tomu při-
hlížeti, v jaké situaci jsme v této zemi. Opět se sejde
říšská rada. Zdá se, že je to ve Vídni obyčejné, že
celý vládní program od delší doby sestává v tom, že
když vláda neví kudy kam, svolá říšskou radu, pak
že po nějaké době svolá kouference, pak zase říš-
skou radu a tak dokola. Ale nikde není vidět jas-
ného obrazu o budoucím postupu. S námi se zase
hraje ta stará komedie, že se očekává, že na nás v té
cizí půdě vídeňské bude moci býti vykonán nátlak
dovolený i nedovolený, že se tomu podaří nás uchlá-
choliti. (Hluk na lavicích německých. Volání u českých
poslanců: Ticho! Ticho!)
Musím litovati, že ze středu našich krajanů
našich kruhů a v českých listech již napřed váha
příštího našeho odporu se podlamuje a posuzuje. Jen
v takových těžkých dobách, když národ rozhodl se
k tuhému odporu, z vlastního tábora již napřed
tento odpor se podlamuje tím, že se o něm prohla-
šuje, že se povede buď na oko, nebo že bude slabý,
a pak to není upřímné, pak to neplyne ze starosti
o prospěch národa, nýbrž z interesů strannických.
Afrika
Vídeň
5
article
Neradil bych, aby ve Vídni příliš na takové hlasy
hlasy dali. Můj cit a mé srdce jsou naplněny ta-
kovou hořkostí, takovou bolestí a ošklivostí nad celým
tím nakládáním s námi, nad tou nešlechetností a ne-
vděkem, který se nám děje, že těžko povídat. Ten
můj cit, o kterém mluvím, ten zajisté není cit indi-
viduelní, a myslím, že se neklamu, pravím-li, že jest
v souhlasu s cítěním celého národa našeho. Před
10 lety jsem pravil jednou, když dospělo vídeňské
vyrovnání ke konci, že jedno dějství uplynulo. Dnes
pravím, že uplynulo jiné dějství v tragedii našich
dějin. Neslibovali jsme si mnoho od posledních kon-
ferencí, ale doufali jsme přece, že v kruzích rozhodu-
jících pronikne vědomí, že podobných experimentů
se nesmí mnoho dělat, a že jest na čase, aby problém
český, který jest problémem rakouským, byl konečně
rozhodnut.
Vídeň
6
article
Já mám to přesvědčení, že řiditelé osudů tohoto
státu opětně zmeškali přívoz, kdy byla nálada na
obou stranách, kdy tvůrčí genius mohl z této nálady
utvořiti skutečně živoucí tělo. — Ale jest to snad
kletbou a to zaslouženou kletbou tohoto státu, která
se nad touto říší vznáší, že doba příhodná nenajde
toho muže a té tvůrčí síly, která by dovedla z této
nálady šťastně něco utvořiti. My jsme varovali, my
jsme vyčerpali veškerou svou trpělivost, my jsme šii
až k sebezapření, aby jen něco mohlo býti uskuteč-
něno. Ale jako jednotlivec může za ideu, kterou po-
kládá za vznešenou, obětovati sebe, tak nemá nikdy
práva, za tu ideu, byť byla sebe vznešenější, oběto-
vati budoucnost svého národa.
My jsme dostoupili k této metě, kde jsme začasté
obětovali svou popularitu, kde jsme obětovali sebe,
ale abychom obětovali zájmy celého národa, to vám,
pravíme, že za tuto metu nepůjdeme, že zájmy svého
národa neobětujeme. (Výborně! Výborně! Řečníku
se z mnoha stran blahopřeje. Hlučný, několik minut
trvající potlesk u poslanců českých. Potlesku účastní
se čásť posluchačstva na galerii shromážděného.
Nejv. maršálek zemský zvoní vícekrátea
pronáší něco ke galerii obrácen, co však v bouři
potlesku zaniká.
7
article
Nejv. maršálek zemský (s velikým napjetím
hlasu): Žádám gallerii, aby se zdržela všech projevů,
poněvadž, kdyby toho neučinila, musil bych ji dáti
okamžitě vykliditi.
Nový hluk na německých lavicích.
Posl. Stein: Gallerie musí býti vyklizena za
každou podmínkou. Ven s těmi drzými lidmi tam!
Všeobecný hluk a vřava.
Nejv. zemský maršálek opětně zvoní. Prosím
pány, aby zaujali svá místa.
Posl. Wolf: Prosím, pane nejvyšší maršálku,
rádi bychom slyšeli také po německu, co jste řekl
galerii.
Nejv. zemský maršálek prohlašuje nad míru
hlasitě, že vyzval galerii v oné řeči, o níž myslí, ž
vyhoví v tomto případě svému účelu.
Posl. Wolf: Tak, teď to vypovídá zase česky.
(Veselost.) Celý návrh Pacákův jest jen komedií. Ko-
medianty jste. (Bouřlivé přerušení se strany českých
poslanců.
Hlasy: Podívejte se na tu německou kulturu!
Nechte Wolfa, on se zdržel déle v restauraci. Vždyt
je opilý, jen se na něho podívejte ! Nechte ho!
Nejv. maršálek dává co chvíli znamení zvon-
cem a prohlašuje s největším nspjetím hlasu, že pro
pokročilou dobu přikročí k ukončení schůze.
Posl. Wolf (za stálého hluku): Pane presidente,
žádáme, aby galerie byla vyklizena.
Posl. Stein (hrozí pěstí galerii): Buďto bude
galerie vyklizena, nebo nebude zde pokoje.
Posl. Wolr: Bez vyklizení galerie nebude dále
jednáno. Nedáme si tu drzost líbiti.
Nejv. maršálek zvoní zase a žádá poslance,
aby zaujali svá místa.
Posl. Wolf: Od takových lidí, jako jsou tam
ti na galerii, si to nedáme líbiti. Jsou to zaplacení
klakéři.
Posl Glöckner: Galerie musí býti vyklizena.
Posl. Anýž: Proč pak, pane Glöcknere, vždyt
galerie je ticha. Podívejte se, že nic nedělá.
Posl
Stein
Gallerie
Wolf
Pacákův
Posl Glöckner
Glöckner
ko
8
article
Posl. Březnovský: Ten Glöckner tady celý
čas nebyl, ale jak je rámus, hned je při tom.
Posl. Stein: Galerie musí býti vyklizena.
Nejv. maršálek zvoní a praví stojmo pový-
šeným hlasem: Vyklizovati galerii jest mým právem
a mou povinností, a přál bych si, aby každý před-
seda plnil tak své právo a svou povinnost jako já.
(Potlesk na straně českých a velkostatkářských po-
slancův.)
Posl. Wolf křičí zas a zas: Žádáme za vykli-
zení galerie.
Nejv. maršálek: Dám vykliditi galerii, až
uznám zapotřebí. Vyzval jsem dříve galerii ke klidu,
a od té doby se chovala klidně.
Posl. Wolf: Jasnosti, jest mi líto, že se roz-
čilujete a horšíte, ale galerie musí býti vyklizena.
(Hlučný odpor u českých poslanců.)
Hlasy: Co pak on ještě nedá pokoj? Vyhodte
ho! (Hřmot trvá dále.)
Nejvyšší maršálek zvoní opětně.
Posl. Wolf: Buď bude galerie vyklizena nebo
se nebude jednati.
Hlasy: Wolf to řekl, tak to musí být! Snad
by bylo dobře, prozkoumat duševní stav pana Wolfa.
Dejte Wolfovi svěrací kazajku! On se zbláznil!
Nejvyšší maršálek uděluje posl. Wolfovi
důtku.
Posl. Stein: Jsou to objednaní klakéři, kterých
potřebujete k té komedii.
Hlasy mezi Čechy: Styďte se! Vy máto vše-
chnu příčinu se stydět!
Posl. Wolf: Vaše Jasnost, musím prosit, aby
galerie byly vyklizeny.
Hlas: Co povídal ten hanswuřt? Befehl je
Befehl, že ano, pane Wolfe?
Posl. Wolf ukazuje pozvánku ku dnešnímu ve-
čírku u nejvyššího maršálka a křičí: Je galerie také
pozvána?
Hlasy: To by tam byli jistě slušnější lidi, nežli
jste vy!
Posl
Březnovská
Stein
Wolf
Jasnost
Čechy
9
article
Wolf tluče pak se Steinem do pultu a oba řvou,
aby galerie byla vyklizena. (Trvalý hluk.)
Nejvyšší maršálek eděluje za neustálé vřavy.
že byli zvoleni dnes do komise pro kandidování do
berních komisí poslanci: hr. Buquoy, hr. Clam-Mar-
tinic, Eugen Czernín, Jan Dobrženský, Macháček, dr
Malinský, Wohanka, Richter Štěpán, Richter Ale-
xander, Sigmund Taschek a dr. Nitsche.
Po té čtou se různé podané návrhy, jež vy-
jmenujeme zítra.
Hluk trvá dále.
V tom vykřikne Wolf: Jsem zvědav, kdo
z Němců se tak sniží, aby šel dnes na soirée. Uvi-
díme, jsouli mezi Němci takoví lokajové.
Na to Wolf roztrhává na kusy po-
zvánku a hází ktribuně presidentově,
Volá: Tak, tu jest vaše pozvánka,
Jasnosti!
Čeští poslanci volají bouřlivě: »Fuj!«
Posl. Březnovský: Tak může se chovati jenom
Němec. Slovan by to neudělal.
Posl. Rataj: Nevzdělanec!
Posl, Wolf: Po takovém jednání nejv. maršálek
nic jiného nezasluhuje. Postaráme se o to, aby oni
němečtí poslanci, kteří uposlechnou pozvání, byli
v Čechách učiněni nemožnými.
Posl. Opitz: Pane Wolfe, to jest přece již
proti slušnosti.
Posl. Wolf: S takovými německými marodéry
máme tu pracovati!
Posl. Stein: Co slušnost? Byli jsme ve svém
národním cítění uraženi. Slušnost jest věcí vedlejší.
Posl. Glöckner: Kdo nemá odvahy prote-
stovati proti takovéto neslušnosti, není hoden býti
poslancem.
Posl. Wolf (ku posl. Glöcknerovi): S takovými
starými babami máme pak pojovati.
Posl. Glöckner k Wolfovi: To trefí každý
školák; pamatujte si to!
Poslanec Opitz: Ale, pane Wolfe, mírněte
se přece!
Poslanec Wolf: Jděte tam nahoru a polibt
mu ruku.
Někteří němečtí poslanci hádají se s Wolfem
a Steinem. Za hluku čtou se pak podané dotazy.
Příští schůze koná se v pátek, dne
27. dubna o 11. hod. dopol.
Konec schůze o 3. hod. 30 min. odpol.
Wolf
Stein
Buquoy
Czernín
Dobrženský
Macháček
Malinský
Wohanka
Richter
Štěpán
Taschek
doktor
Nitsche
Němec
Posl
Opitz
Glöckner
Mar
Čechy
Glöckner
Slovan
Company slušnost
10
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praz e, 26. dubna.
Daň z uherských papírů v Rakousku.
Z Pešti se oznamuje, že pověsti, jako by vyjednávání
stranu osvobození uherských státních papírů od dů-
chodkové dani v Rakousku, bylo zůstalo bez vý-
sledku jsou bezdůvodné. Vyjednávání to prý naopak
bude již v nejbližším čase skončeno na základech,
které vyhovují zájmům obou států.
Italie bude v Berlíně přece zastoupena.
Nářek italských listů, že říše jejich při slavnostech
v Berlíně nebude zastoupena, nalezne nyní konce. —
Jak Wolfova kancelář oznamuje, přijede princ Nea-
apolský najisto ku slavnosti plnoletí německého ko-
runního prince do Berlína. Bude tam ovšem až příliš
nepovšimnut vedle císaře Františka Josefa. — Rusko
bude při slavnosti této zastoupeno velkoknížetem
Konstantinem Konstantinovičem, jenž korunnímu
princi přinese ruský řád sv. Ondřeje.
Zničiti svobodu za každou cenu. Přede-
včírem prohlásil anglický ministr obchodu Ritschie ve
schůzi v Croldonu, že jedinou podmínkou míru jest
naprosté zrušení neodvislosti jihoafrických republik.
Dále jest prý omylem domnívati se, že události na
Spionskopu byly uveřejněny bez vědomí lorda Ro-
bertsa a také prý uveřejnění to nevyžaduje odvolání
generála Bullera. — Z Kapského Města oznamuje se,
že v lůně kapského ministerstva vypukly neshody.
Wolfův
František Josef
Konstantinos Konstantinovič
svatý . Ondřej
ro
Buller
Rakousko
Pešť
Berlín
Rusko
Nea
11
article
Dva z ministrů jsou prý pro anexi republik, kdežto
dva jsou proti ní, jeden pak jest neutrální.
Srbsko a Turecko. Srbské vyslanectví po-
dalo Portě stížnost v příčině zavraždění dvou srb-
ských četníků při pohraničním sporu a žádá zároveň
potrestání vinníků a náhradu pro pozůstalé.
Amerika a Turecko. Dle zpráv z Washing-
tonu nenastaly za posledních 24 hodin ve vyjedná-
vání americko-tureckém žádné změny. Z americké
úřadní strany se oznamuje, že v celku vyjednávání
pokračuje a že jest naděje, že bude míti výsledek. —
Mezitím americké vyslanectví podalo Portě notu, ve
které žádá okamžité zaplacení náhrady. Porta sama,
patrně postrašena americkou rázností, dovolila nyní,
aby ony dvě arménské rodiny, k vůli kterým byl
americký konsul v Alexandrettě ztýrán, směly od-
plouti do Ameriky. Tím však záležitost tato není
ještě skončena, neboť americký vyslanec v Cařihradě
čeká jenom na konsulovu zprávu, aby od turecké
vlády ihned žádal zadostiučinění.
Ku vraždění křesťanů v Číně. Zprávy
z Tientsinu ze dne 23. t. m., dle nichž byl zavra-
žděn větší počet katolických Číňanů, jsou prý na prosto
bezpodstatny. Jedna tlupa t. zv. pěstních zápasníků
sice napadla jistou vesnici, byla však obyvateli, z nichž
jen jeden byl raněn, zahnána. Dle čínských zpráv
bylo při tom 70 pěstních zápasníků zabito, leč tento
počet jest prý asi jistě přehnaný.
Port
Číňan
Srbsko
Turecko
Amerika
Cařihrad
Čína
Tientsin
12
article
Pout do věčného města.
Pout do věčného města.
(Původní zpráva »Katolických Listů«.)
V Římě, 23. dubna.
Řím
13
article
Po šestidenní cestě jsme konečně dospěli do věč-
ného města. Z Prahy vyjeli jsme ve středu ráno,
načež jsme se odebrali zvláštním vlakem do Vídně.
Bylo třeba zajisté nemalé námahy, aby již z Prahy
byl vypraven poutní vlak zvláštní, poněvadž nebylo
dostatečného počtu poutníků, neboť mnoho jich přistu-
povalo teprve cestou. Že se podařilo získati zvláštní
vlak, bylo zásluhou vdp. prof. Jana Drozda, cestov-
ního maršálka, který nešetřil ani námah ani obětí
osobních, aby takto naše pouť již od počátku byla
naší vlastní. Ze svých prostředků připlatil na tento
vlak 500 K, což dlužno tu veřejně uznati a dáti tak
nezištnost a obětavost vdp. maršálka cestovního širší
veřejnosti katolické za vzor, kde se jedná o manife-
staci českého národa před cizinou. Výprava zvláštního
vlaku a jeho pořádání jest zajisté nemálo obtížnou,a
proto třeba míti zkušenosti, bez nichž pořádek nerí
možným. Pohlížíme-li na cestu do svatého města, mů-
žeme tvrditi, že jsme ji vykonali šťastně a ku spoko-
jenosti největší části účastníků. Že při větším počtu
poutníkům najdou se různá mínění a přání, nelze se
diviti, neboť je známo rčení: kolik hlav, tolik smyslů.
profesor
Drozda
Praha
Vídeň
svatý město
14
article
Jednomu se líbí to, druhému ono, proto jest tedy po-
třebí energickou rukou říditi cestu, poněvadž jinak by
nebylo možno ku předu jíti. Účastníci uvážili, že ne-
jsme na výletě, nýbrž na pouti, jak vsdp. kanovník
dr. Josef Burián nejednou v promluvách na to pou-
kazoval a že proto nevyhnutelno jest sebezapření a
trpělivost, která právě zde jest na místě. A tak jsme
to pozorovali též u poutníků, kteří v cizích zemích
přizpůsobili se též cizím poměrům, zvláště však italské
kuchyni, která každému ovšem nechutná, avšak v ně-
kolika dnech přivykne si každý na ni, neboť není
možno bráti s sebou kuchyni českou pro tolik poutníků.
Tolik jsme uznali za dobré napsati k vůli objasnění
a porozumění.
Poněvadž za jízdy a prohlídky památností pro
doktor
Burián