1
masthead
Strana 2. Číslo 114.
2
masthead
KATOLIOR LISTY.
3
masthead
Dne 27. dubna 1900.
4
article
vičně tam, kde jsme byli na počátku let šedesátých,
načež vyvrací výčitku, že by rokování o návrhu Pa-
cákově bylo jen pouhým mrháním času, znemožňo-
valo veškeré parlamentní jednání, takže se mu zdá,
že jest to buď známkou naprostého daru ducha zapo-
menutí, anebo pokrytectví. (Souhlas.)
My jsme za posledního zasedání ve vaší nepří-
tomnosti vykonali mnoho positivní práce, a že tato
práce nebyta uskutečněna, nebyli jsme vinni my, nýbrž
vídeňské vlády, kteréž těch nejspravedlivějšíšh věcí,
jako námi učiněné usnesení v příčině minoritních škol
a užívání jazyků při samosprávných úřadech, nepo-
tvrdily. Jedni z vašich řečníků — moderní jazykovou
otázku chtějí vlastně řešiti tak, jakoby to byla věc
nejnevinější. Na př. dr. Eppinger formuloval věc tak:
»Vy chcete vnitřní jazyk úřední, my nejsme spoko-
jeni s Stremayerovými nařízeními, vyměňme to, a jest
celá otázka rozřešena.«
Táži se: Je to pravda anebo není to pravda, že
německý národ v knálovství českém ve všech úřadech
bez rozdílu kdykoliv může jednat ve svém jazyku?
(Hlučné volání: Je to pravda!) Má, pokud se týče
mdividuality osobní, osoba německá plué právo žádat.
aby ve všech úřadech státních jejího jazyka bylo uží-
váno a v něm s ní jednáno? Ale já mám také na
zřeteli právo celé národnosti, jakožto organisovaného
tělesa národního. A táži se: Upírá někdo národu ně-
meckému v Čechách v jakémkoliv sboru veřejné
správy jeho právní nárok, aby jeho jazyku v této
správě nejen ve vnitřním, nýbrž i zevnitřním a slu-
žebuím ohledu bylo užíváno? Upírá se mu právo,
aby národnost německá nebyla omezována v plné
možnosti, aby jazyk její všude a úplně byl respek-
tován?
Postavme se na stanovisko rovného práva obou
národů a tažme se: Má něco národ německý, co
bychom chtěli, aby se toho zřekl? My pravíme: ne !
doktor
Eppinger
Stremayerův
Čechy
5
article
My nechceme jazyka vašeho v žádném oboru ome-
zovati, ale my chceme, aby jazyk český zrovna ta-
kové požíval působnosti. Postavíme-li proti tomu ny-
nější stav, vidíme, že jazyk náš jest pouze v tak zv.
zevním úřadování připuštěn, a to ještě pouze u soudů
a politických úřadů, ale všude jinde pro veškerý
obor státní správy, že připuštěn není. A za takových
okolností žádáte od nás koncesse? Co pak vám mů-
žeme dáti? Mezi námi má se věc zrovna tak, jako
mezi dědici, kteří podělili pozůstalost rovným dílem
a z nichž jeden již v držení své polovice jest, kdežto
druhý nikoliv, a my jsme v situaci tohoto druhého
dědice. Posl. Epinger pravil, že rovnoprávnost
pojímáme náramně neprakticky, a že je to od nás
zvláštní, nechceme-li uznati, že se veřejná správa má
přizpůsobiti poměrům obyvateletva To je theorie,
kterou jsme od prvopočátku hlásali, protože jsme
vždy říkali, že se veřejná správa jest zde k vůli
tomu, aby se přizpůsobila obyvatelstvu. Jedná se
o to, jak jazyková otázka má býti řešena. Jde o to,
má-li se otázka ta řešiti podle potřeby jednotlivých
zemí. Vy sami přistupujete na to stanovisko, že po-
měry v každé zemi jsou jinaké a že jazyková otázka
v každé zemi se má řešiti jinak. Když stojíte na
tom stanovisku, když si představíte, že v zemi dvoj-
jazyčné je potřebí jazyka sprostředkovacího a když
myslíte, že v království českém jest zapotřebí, aby
zde byl kodifikován nějaký sprostředkovací jazyk,
řekněte sami, který jazyk by podle kulturního vý-
znamu a podle historického práva měl nárok na to,
aby takovým jazykem byl prohlášen. Avšak my ta-
kový postulát nepostavili, ačkoliv by byl zcela dobře
myslitelný, poněvadž jazyk náš by mohl sprostřed-
kování tomu sloužit právě tak dobře, jako německý.
Posl
6
article
Vy dále říkáte nám, že chceme utrakvismus správy,
utrakvismus národní. Při otázce této běží o to, je-li
potřeba pro úřadníka království českého ve státní
službě stojícího, aby znal oba jazyky zemské. A
tento utrakvismus má přirozený původ v celé tradi-
cionální politice německé. Vy vždy pravíte, že je to
neslýcháno, aby někdo byl nucen učiti se druhému
jazyku zemskému, nebo vůbec nějakému jazyku dru-
hému. Jste-li opravdu toho náhledu, pak byste mu-
sili důsledně považovati za křivdu i to, kdybyste
k tomu chtěli nutiti české obyvatelstvo v německých
krajinách v Čechách, aby se učilo německy.
V tom leží slabá stránka vaší argumentace. Na
jedné straně prohlašujete to za nepřístojné, aby ně-
mecký úředník byl přidržán osvojiti si jazyk český,
kterého přece k řádnému konání svého úřadu potře-
buje; na jedné straně prohlašujete, že jest to porušení
práva německého, a to, co vy nazýváte porušením
práva německé národnosti, v daleko větší míře uklá-
dáte českému národu, a to nejen jeho úředníkům,
nýbrž i jeho obyvatelstvu, i tomu poslednímu rekru-
tovi, který jest assentován. (Výborně! Pochvala.)
My nechceme nic od vás, my chceme a činíme,
myslím, tu slušnou žádost, mezi obyvateli jedné země,
abyste nebránili tomu, abychom dostali to, co
máte vy.
Čechy
7
article
Nestarejte se tak příliš o tu vnitřní řeč a o tu
dorozumívací řeč, když pravíte, že z vašeho národ-
ního stanoviska vám na tom nezáleží. Ministr Körber
řekne: Já vám udělám všechno, ale Němci nesmějí
býti proti tomu. Němci řeknou: Nám na tom nezá-
leží, ale my tomu nechceme. Pak řekne Körbar : Za
takových okolností to nemohu udělati. (Veselost.)A
to je ta rakouská politika; všecko to je švindl.
Vy horujete pro národní autonomii. Veliké
slovo, pravda. Ale je pravda, že chcete národní au-
tonomii opravdu? — Ne, vy národní autonomii ne-
chcete.
Körber
Němec
8
article
Vy chcete teritorium německé v království če-
ském vymaniti ze všeho českého vlivu. Ale pro če-
ské území to platiti nemá. Vy chcete, aby ve vašem
území vládlo zvláštní národní právo, aby každý Čech,
který by tam přišel, musil se poněmčiti. Němci bojí
se revindikace krajů německých. Mají k tomu pří-
činu, vědouce, jak mnoho českých obcí bylo poněm-
čeno. Ohraničení samo sebou nebylo by tedy jediným
požadavkem německým, ale utvoření zvláštního něme-
ckého území.
K tomu nesvolíme nikdy, to musili bychom býti
politickými dětmi. A jste-li vy dobrými vlastenci, ne
můžete neviděti, jaké nebezpečí by vězelo v tomto
preparování pro Německo. (Výborně!) My se nebrá
níme dělení, jak dr. Eppinger myslí, ale vy chcete
něco docela jiného. Musili bychom býti šílení, kdy-
bychom vzdali se horských hradeb, chránících králov-
ství české. (Výborně! Potlesk.) Není-li žádného le-
gálního a psaného práva, kde máte vy dokumenty
pro vaše jazykové právo? (Výborně!) Právní pra-
men německé státní řeči jsou patenty Krausovy,
které nebyly nikde publikovány a které i Herbst za-
vrhoval. Vy nemáte pro své jazykové právo žád-
ného základu zákonného. (Výborně!) Není pravda,
že jedná se zde o nějaké právo německého jazyka.
Němec
doktor
Eppinger
Krausův
Herbst
Německo
9
article
Německý národ to právo má. Ale nebraňte tomu,
aby spravedlnosti, které vy požíváte, dostalo se
také nám. (Výborně!) Dr. Eppinger pravil, že rovno-
právnost znamenala by nadvládu, poněvadž jest
nás více. To jest pravda, ale pak rovnoprávnost vů-
bec nechcete.
Řečník dále praví: Vy nemáte právo, my ne-
máme právo, my mluvíme oba živoucími kulturními
jazyky, nás jest početně více, my jsme historickými
dědici tohoto království. Resultát z toho plynoucí po-
dejte si sami. (Výborně! Výborně! Potlesk na lavi-
cích českých.)
Lituji, že se zde obyčejně o těchto věcech mluví,
jako by opravdu již to veřejné mínění v Rakousku
bylo tak stupidní, které by věřilo, že dnes se jedná
při úpravě otázky jazykové o zjednání práva něme-
ckému národu, které by nevědělo, že je to právě
národ německý, který má všechno, a že jsme to my,
kteří můžeme požadovati, co nemáme. My vám ne-
můžeme dáti žádné koncesse, vy koncesse musíte
dělati nám. Co od vás ehceme, to od vás jako od
politiků rozšafných žádati můžeme, protože nežádáme
nic jiného, než abyste nebránili tomu, aby té spra-
vedlnosti, které vy požíváte, i nám se dostalo. (Vý-
borně! Hlučný potlesk u poslanců českých.)
Posl. dr. Funke pravil, že naše rovnoprávnost
by znamenala nadvládu. Vy se bojíte, že rovnopráv-
nost v král. českém mezi oběma národy by vedla
k tomu, že by se z ní vyvinula jakási nadvláda ná-
roda českého. Tedy proto, že jest nás více a že se
bojíte, aby rovnoprávnost nevedla k nadvládě na
straně naší, raději se rovnoprávnosti vzpíráte a
chcete podržeti nadvládu v rukách svých, ačkoliv jste
v menšině.
doktor
Eppinger
Posl
Funke
Rakousko
10
article
Když na takovém stanovisku stojíte, když trváte
na tom, že není rovnoprávnosti zapotřebí, pak jest
ozšem smíření velice těžké. Posl. dr. Schücker zmínil
se o ministerstvu Körbrově a jeho proposicích v no-
vinách sdělených a vyslovil podivení nad tím, že my
se proti tomu bráníme a pravil, že se mu zdá, že to
všechno je »Scheingefecht« a dokazoval to tak upřímně,
jak jenom to dovede, že je tam všechno, co si pře-
jeme, že tam máme vnitřní úřední řeč, nedodal však,
jakou a že tam máme i to, že můžeme činiti česká
podání v německých krajích, zapoměl však dodati, že
jen ti, kteří německy neumějí, tak činiti mohou, až
advokáti, notáři a vůbec lidé, o nichž se předpokládá,
že znají německy, z toho jsou vyloučeni. Dr. Schü-
cker dále řekl, že naproti tomu Němci tam té své
sprostředkovací řeči nemají. Pravda, slovo toto tam
nepřichází, ale za to tam máte, že styk mezi úřady
má býti německý, že u berních, telegrafních a po-
štovních úřadů má se jednati německy, u drah ně-
mecky, u četnictva německy atd. atd. Připadá mi to
tak, jako by si byl p. Körber myslil, že když Če-
cháčkům neřekne výslovné, že jest to »Vermittlungs-
sprache«, že by to z toho nepoznali. (Veselost.)
Hlasy: To jest pro malé děti.
Posl. dr. Herold: Dr. Schücker pravil dále, ž
prý Němci nám postupují vnitřní úřední řeč českou
v našich krajinách a tázal se, proč prý tedy my jich
nenecháme na pokoji. Já varuji před tím, aby se
s námi stále nezahrávalo tímto způsobem.
Posl
doktor
Schücker
Schü
Němec
Körber
Herold
Vermittlungsprache
11
article
Vždyť víte velmi dobře, že těch německých po-
dání v českých okresích je daleko více než českých
v německých. Jest jich daleko více proto, ponávadž
naše české soudy netýrají nikoho, když podá německé
podání a také proto, že israelité ve svých podáních
rádi sáhají k němčině. Také z ciziny a zejména
z Vídně docházejí k českým soudům celé řady ně
meckých podání. Viděli byste, jak by to vypadalo,
kdyby ty obchodní kruhy mimo království české na-
jednou nesměly německá podání u jednotlivých soudů
činiti. To by byla vřava a já vám nevěřím, že to
chcete. Tak jest to tedy a my nemůžeme státi na
jiném stanovisku než na tom, že to, co vy přejete
z té své němčiny nám, že my přejeme z češtiny vám.
Jiné rozřešení my znát nemůžeme, a věru, já něja-
kého východiště ke smírnému projednání této záleži-
tosti nevidím. Na vídeňských konferencích jednalo se
o všelijakých otázkách, ale vesměs takových, o kte-
rých jsme se zde bez toho vídeňského vzduchu zcela
dobře mohli dohodnouti. Ale celá otázka se točí okolo
toho, že dne 17. října loňského roku způsobena byla
národu českému těžká křivda a že by bylo pro nás
potupou, kdybychom za toto pohanění nežádali satis-
fakce. (Hluk na lavicích německých.)
Hlasy: Ticho ! Ticho!
Posl. Wolf činí nějakou poznámku.
Posl. dr. Herold: Nerozumím tomu, co pan
posl. Wolf povídal, ne že by to bylo německé, ale
že to povídal tak, jak člověk obyčejný nemluví.
Posl
Wolf
doktor
Herold
Vídeň
12
article
(Velmi dobře!) My tu satisfakci žádali a k vůli
tomu, abycom nynější vládě umožnili dání této sa-
tisfakce, šli jsme do vídeňských konferencí, doufajíce,
že bude tam docílena možnost, aby se nám tato sa-
tisfakce poskytla. Nestalo se tak dosud, a já pravím,
že termín se nám dostati satisfakce, běží jen do
uzavření tohoto sněmu. Jakmile se uzavře budova
tohoto sněmu, po 5. květnu t. r. již na tuto satis-
fakci čekat nebudeme, ale my si té satisfakce zjed-
náme sami, způsobem, který bude vás, vládua
všechy ostatní mrzet. (Výborně! Výborně! Hlučný
potlesk u poslanců českých.) Ve vašich rukou je
dnes, aby se tak nestalo. (Jednotliví poslanci ně-
mečtí mezi sebou hovoří. Jest slyšet posl. Wolfa.)
Wolf
13
article
Prosil bych pana posl. Wolfa, aby když ho to ne-
baví, šel ven, já ho dosud nevytrhoval. Lituji velice,
že nebylo použito té jakési smířlivé nálady v tom
rozumu, aby se nám za vašeho spolupůsobení dostalo
satisfakce. Nestalo se tak a podle těch všech posud
slyšených výroků se to nestane, aspoň ne s vaším sou-
hlasem. Pak myslím, že to smíření opětně chýlí se
k svému konci a již vidím na obzoru ten chaos něm.
vídňsk. tisku, který ve své osvědčené praktice již se snaží
před politickou veřejností a před nejvyššími faktory
dokázati, že opět ti Čechové to byli, kteří to krásné
předivo smíru zničili, kteří to nepřipustili, aby nastal
smír a klid v této říši. Kdo ví, že německé listy po
celá tři léta neuměly nic jiného, než bouřiti a lomeo-
vati základy státu, kteří zabraňovaly německým po-
slancům jíti k smírčím konferencím, ač my jsme byli
k tomu ochotni, musí se tomu smáti. Nečekejte ode
mne, že se budu hájiti před tímto tiskem; my se za
to nestydíme, i kdyby to byla pravda. Stala se také
zmínka o smíru z r. 1890. Ano, jest pravda, zmařili
jsme tento smír a chlubíme se tím. Mohu prohlásiti,
že, kdyby přišel dnes před forum tohoto sněmu, zma-
řili bychom ho zase, ale my nezmařili punktace, by-
chom chtěli zmařiti smír vůbec, nýbrž my jsme uje-
dnání tato zmařili proto, že falší a lstí měl býti národ
v této zemi stlačen na niveau podřadné. Tam nebylo
řečeno ničeho o řešení otázky národní. Pojednávaje
řečník dále o punktacích, hájí velkostatkářský klub
před výtkou, jakoby byl tehdy nedodržel slova a pravil,
že by bylo divné, kdyby velkostatkáři dodrželi slibu,
když viděli, že jde o slib, který byl vylákán způ-
sobem lstivým, při kterém se sběhl právní omyl, ježto
nešlo o smír, nýbrž o pokoření českého národa.
Wolf
14
article
Řečník pokračuje: Kdybychom my vám měli
dělati výčitky pro politické vaše chování, to bychom
mohli mluviti do večera a nebyli bychom hotovi. Pro-
hlásili jsme již několikráte, že i přejeme smíru v této
zemi. Vy jste část velikého národa německého, vy
přiznáváte, že srdce vašeho národa není zde, ani
okolo Liberce, ani okolo Budějovic, nýbrž že jest tam,
odkud vychází celá síť německé kultury, že bije za
jedno se srdcem vašeho velikého německého národa.
A snad proto, že příliš cítíte se za jedno s celým tím
velikým německým národem, ztrácíte poněkud jasný
zrak, abyste pochopili postavení naše v této zemi a
v této říši. My zde na této půdě jsme tu sami a ne-
máme nikoho za sebou. My zde žijeme svůj vlastní
kulturní život a my proto tu zemi tím více milujeme,
tím více k ní lneme a hledáme její prospěch.
Co vy nám chcete poskytnout, to jsou bludičky,
kterými nás lákati chcete tam, kde by byla naše
zkáza a proto nedivte se, že naše úzkost je větší, že
náš cit je pružnější, že naše činy a všechno konání
proniknuto jest přesvědčením, že v těchto otázkách
národních nejde o malicherné věci. Pro vás, jako pro
příslušníky velikého národa, který má tolik kultur-
ních center, pro vás snad tyto věci mohou býti ma-
Liberec
Budějovice