2
masthead
Járodní hospodář.
4
masthead
Obohod
Prcmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 289. ze dne 19. října 1909.
6
article
Telegrafické zprávy.
Projev průmyslových kruhů.
Z Vídně, 18. října. (»N. Fr. Pr.s) Průmy
slové kruhy podaly presidiu ministerské rady
ministerstvu vnitra a obchodu proti poslednímu
seznamu obchodně politických požadavků sgrár-
níki, námitky, kterým žádá se rychlé uzavřen
ještě neexistujíeích obchodních smluv, přívoz
argentinského obilí a chlazeného masa z Argen
tinie, jakož i zamítnuti požadavků sgrárníků, jež
by zatížily poplatníky.
Vídeň
Francie
ministerstvo vnitro
8
article
Z Vídně, 18. října. (»N. Fr. Pr. «) Senáton
Lacombe, president francouzského výboru maji
telů 3 obligací jižní dráhy, vyjádřil se u pří-
ležitosti dobrovolné zpětné koupě, že by nyní
nebylo vyloučeno uchopiti se požadavků, které
jižní dráha k neprospěchu obligatorů by mohla
klásti a ponuknouti nějakým způsobem společ-
nost, aby žádala od obligatorů nových ústupků
tím spíše, když je jisto, že takové požadavky
nemohou býti příznivě vyřízeny.
Insolventní papírny.
Z Vídně, 18. srpna. (»N. Fr. Pr. «) Proto-
kolovaná firma Arnošt Pfauter, papírna ve Wil-
helmsburgu a v Lilienfeldu, založená r. 1870,
jejíž majitel předevčírem zemřel, prohlásila se
insolventní a snaží se o 3měsíční moratorium.
Pasiva činí asi 700.000 K. Zúčastněny jsou
většinou dřevařské firmy, strojírny, továrny na
barvy a na oleje. Firma vyrábí v továrně wil-
helmburské papír novinový, dřevovinu a hed
vábný paplr.
Obchodní smlouva rusko-americká.
Z Petrohradu, 18. října. (K. k.) Spojené obce
americké navthly před nějakým časem Rusku, aby
zastaralá obchodní smlouva byla změněna. Rusko
vyslovilo nyní ochotu zabájiti vyjednávání o pří-
slušné změně.
Sjezd proli falžování polravin.
Z Paříže, 18. tíjna (K. k.) Druhý mezinárodní
sjez ptoti falšování potravin byl dnes zahájen mi-
nistrem dtby.
Lacombe
Pfauter
Vídeň
Francie
Wil
Lilienfeld
Petrohrad
Rusko
Paříž
9
article
st. Z Pešti, 18. října. (Zvl, telegr. » Ná.
Listů«.) Na trhu prodalo se 13.000 q za dobrý
peníz. Platila za 50 kg: pšeníce tisská
795 kg K 15 05, 79 kg K 15.—, peštská 78 ke
K 14 80, 77 kg K 14 6714, bečkerecká 77 8 g
K 14.70, dunajsko-földvarská 77 kg K 14.55.
srbská 75.5 kg K 13.75 snětivá, ruská 80
K 15.10, stolno-bělehradská 80 kg K 15 10
78 kg K 14.80. 77 kg K 14 70, 76 kg K 14. 50
žito K 9.80 až 990; kukuřice K 7.40
až K 7 50.
Terminový obchod byl s počátku
mdlý na nižší záznamy ciziny, později upevní
blo
se odhadními koupěmi.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 14.67, na duben 1910 K 14 42; žito na
říjen K 9 92, na duben K 10.28; oves na
řijen K 7 69, na duben K 777; kukuf ice
na květen K 6 92.
Sádlo po K 185.—; jiné zboží bez
změny.
Počasi pěkné.
Platil
Sádlo
Pešť
K 7
kg
K 14 80
srbský 75.5
K 7
10
article
Bankovní výk azy.
Výkaz říšské banky němacké ze dne 15
října 1909. (K. k.) Aktiva: Kovový poklad
sestávajíel z běžných německých minel, ze
zlata ve svitkách a z cizozemských mincí,
počítá-li se kilogram čistého zlata za 2784 marek
(v tisíci markách): 940 086 (— 28 330), mezi
tím zlaté svitky 710 357 (+ 27 843), říšské po-
kladniční poukázky 62.334 (++ 1837), jiné ban-
kovky 28.129 (+ 7.187), směnky 1,049 00
(— 97544), požadavky lombardové 77. 683
(— 44.248), eřekty 293.374 (— 58.049),
jiná aktiva 190.309 (+ 13.200). — Passiva:
Základní kapitál 180.000 (nezměněno), reservní
fondy 64 814 (nezměněno), oběh bankovek
1,724133 (— 134.723), jiné denně splatné
závazky 626.294 (— 13.953), jiná passiva
45.683 (— 521).
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 18. října. (Prněžní burer
Závěrečné smýšlení peněžní bursy povolné.
Obrat akeli 1,060 000 (580.000).
Unlon Pacille 204.7 0 (204.75).
Kanada Paclne 185.30143).
Steci commons 91.25 (911/2).
Baltimoregsud Ohlo 116.75 (117.—).
Kára.
18. října 16. října
Rlo falr čls. 7 . . . . . 81/2812
na řijen . . . . . . . 6.—
na prosinec . . . . . . 6.15 6.10
Cukr.
18. října 16. říjn
3.77
Cukr (Falr Muse.) . . .
3.77
Tuky Western Steam .
12.70
12.70
Tuky známka Wlleox . . 13.—
Pšenfee.
Z Nového Yorku, 18. října. (Obilní burs.
Smýšlení obtlní bursy povolné.
18. října 16. října
pohotová nová sklizeň.
na prosinee nová sklízeň. 112.50
na květen nová sklizeň . 112 .
Paclne
Kára
Cukr
Pšenfee
28 330
Nový York
Kanada
Falr Musa
Tuka western Steam
12.70 Tuka
Wlleox
rlův
Cukr
11
article
Kukuřice.
18. řGna 16. října
70.25
69.50
na prosinee . . . . . .
na květen . . . . . ..
na červenec . . . . . .
Fetrolej
18. října 16. října
rafinovaný, kesonový
10.65
10 65
rafinovaný Standard WVhite
8.25
8.25
Kovy.
18. října
16. října
Měď. . . . . 12.25 12.50 12.25 12.50
. . 30.65 30.75 36.30 30.40
Železo čís. 2. . 18.50 19.— 18.50 19.—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 18. října. (Bavlnářská burse.
Bavlnové lhůty zahájily nepravidelně, byly prů
během vzpruženy očekaváním malých dovozů, na
posle dy však byly oslabeny na uvolňování zá-
vazků a konělly sotva stále.
ado
18. října
16. října 15.1 říjn
13.90
pohotová . . . . 13.95 13.95
13.57 13.58
13.55
na říjen . .
13.61
na prosinec .. . 13.14 13.69
13.6k
na leden. . . . . 13.71 13.75
na březen . . . . 13.80 13.82 13.74
Zivěrečné smýšlení sotra stálé.
Z Nov. Orleanu, 18. října. Na prosinec 13.8
(13.61), na leden 13.72 (13. 73).
Orlean
York
kov
12.50
13.69
Zivěrečný smýšlený
12
article
VIII. sjezd delegátů obchodních
a živn. komor v Rakousku.
Hlavním předmětem jednacího pořadu sjezdu
o jehož zahájení a úvodním jednání přinesli jsme
zprávu již ve včerejším večerníku, byla vládní
osnova o sociálním pojišťování, při
čemž podkladem jednání sjezdového byla obšírná
předběžná zpráva, vypracovaná zvláštním výborem.
Mezi přečetnými otázkami, jež se pojí k problému
sociálního pojištění, stojí v popředí zájmu otázka
finaněního zatížení. Kdežto roční náklad na
nynější dělnické pojištění činí nyní okrouhle 99 mil.
korun, žádá vládní osnova na nemocenské pojištění
74 mil., na úrazové 40 mil. a na starobní a invalidní
pojištění 61 mil., celkem tedy 175 mil. K, což značí
vzestup o 78 proc. K tomu přistupuje okolnost,
že vládní osnova vyměřila nápadně vysoko státní
příspěvek k invalidní a starobní rentě. Kdežto ho-
spodářsky mnohem vyspělejší Německo spokojilo se
s příspěvkem jen 50 mk., stanoví rakouská osnova
státní příspěvek o plných 50% výše, totiž na 90 K.
Břímě, které z toho státním financím vzejde,
bude činiti v 10. roce po uzákonění osnovy již 39
mil. Ka v plném uplatnění osnovy v trvalém stavu
neméně než 94.4 mil. K ročně. Ježto se dá předvídati,
že průmysl obchod i živnosti budou musiti značnou
část i tohoto nákladu ve formě nových, resp. zvý-
šených daní vzíli na se, doznává tím břímě, jež
sociálním pojištěním těmto kruhům vzejde, ještě dal-
šího značného stupňování. A tu naskýtá se skutečně
vázná otázka, zda průmysl, obchod i živnosti budou
s to, aby toto břímě unesly, zvláště když již dnes
jsou nanejvýš zatíženy veřejnými dávkami a musí
býti připraveny na to, že převezmou i plnou míru
nově se uplatňujících státních potřeb. S otázkou fin.
zatížení v úzkém vztahu nalézá se otázka okruhu
pojištěných.
Rakousko
Německo
13
article
Vládní osnova vyměřila lento okruh mimořádně
široce. Do nemocenského pojištění byli nově pojati
zemědělští a lesní dělníci, Iluktující dělníci z povo-
lání, domáčtí dělníci a také invalidní a starobní poji-
štění z největší části rozšiřuje se na tyto kategorie
dělnické. Zvláště citelným stává se toto rozšíření
tím, že zemědělské dělnictvo vykazuje zvláště ne-
příznivé poměry věkové, čimž utrpí spolu i průmysl
i obchod. O tyto okolnosti opírá se vysoce sporný
požadavek, aby zemědělské pojištění provedeno bylo
odloučeně od pojištění průmyslového.
Nejobtížnější ze všech olázek sem spadajících je
však otázka organisace. Dle vládní osnovy má
býti pro obstarávání správní agendy všem 3 pojišťo-
vacím odvětvím společně utvořen zvláštní místni
orgán, t. zv. místo okresní. Tento projekt vzbudi
ve veřejnosti, jak známo, zrovna tak živý souhlns
jako prudký odpor.
14
article
Úplné novum znamená projekt pojištění sa-
mostatných, totiž pojištění maloživnostníků
malorolníků. Rakouské komory vyslovily se již na
sjezdu libereckém (r. 1906) u příležitosti Körbrova
programu zásadně pro pojištění maloživnostenské
proto asi zásadní otázka oprávněnosti tohoto poji-
štění nenarazí na odpor. Naproti tomu však otázka.
jak ohraničiti kruh těchto samostatných pojištěnců
je stejně zajímavým jako oblížným problémem.
Z Vídně, 18. října. (K. k.) Po delším zevrubném
rokování o sociálním pojišťování přijaty tyto dvě
resoluce:
1. Sjezd prohlašuje, že průmysl, obchod a živ
nosti nyní tak jako dříve uznávají nulnost reformy
sociálního pojišťování a jeho rozšíření příčleněuím
invalidního a starobního pojišťování, avšak vládní
předloha ve své nynější formě je nepřija-
telnou vzhledem na nové zalížení, které
se jeví jako její následek. Komory vyzývají vládu,
aby předlohu opět přepracovala se zřetelem na usne-
sení sjezdu komor a novou předlohu před jejím po
dáním poslanecké sněmovně předložila obchodním
komorám ku podání dobrozdání.
2. Sjezd považuje za nevyhnutelnou povinnost
vlády, vysvětliti veřejnosti zamýšlený
zpdsob ůbrady značných vělších požadavků
pro sociální pojišťování. Žádá proto nalébavě vládu,
aby co nejdlíve sdělila říšské radě, jaké prameny
příjmů budou použity pro účely sociálního pojišťo-
vání, aby říšská rada a interesované kruhy byly s to
také v tomto směru usuzovati.
Na to se konala podrobná rozprava, při čemž
bylo více návrhů schváleno.
Körbrův
Vídeň
poslanecký sněmovna
sení sjezd komora
15
article
Předlitavská těžba uhlí
Předlitavská těžba uhlí
Ministerstvo pro veřejné práce vydalo právi
statistiku těžby uhlí v Předlitavsku v září t. r. Cel
ková těžba činí:
A) kamenného uhll:
těžba
výroba
uhlí briket koksu
melrických centů
v revfru
ostravsko karvfn-
ském . . . . .
rosicko oslavanském
středočeském (kla-
denském) . .
záp.- českém (plzeň-
ském) . .
žacléřsko- svatoňovi-
ckém . . . .
v Haliči
v ostatních zemích
celkem kamen. ubl
v září 1909 . .
celkem kamen. uhlí
v září 1908 . . .
od 1. ledna do konce
září 1909 . . .
od 1. ledna do konce
záři 1908 . . .
106,645.576 1,099.771 14,278.22
B) hnědého ublí:
v revfru
mostecko - teplicko-
chomutovském ..
falknovsko-lokelsko-
karlovarském . .
wolfstgsko-chomas-
roithském . .
lubenském a fohns-
dorfském
voitsber gsko - köflaš-
ském
trebovlj. zagorském
v Istrii a Dalmnacii
v Haliči.
v ostalních dolech
v českých zemích
v ostatních dolech
v alpských zemích
celkem hnědého uhií
v září 190.9 ..
celkem hnědého uhlí
v září 1908 . . .
od 1. ledna do konce
září 1909 ..
od 1. ledna do konce
září 1908 . .-
Předlitavsko
Halič
Istria
oslavanský středočeský
16
article
Zpráva o výsledku žní hlavních
plodin obilních koncem září 1909.
Zpráva o výsledku žní hlavních
plodin obilních koncem září 1909.
podaná delegáty českého odboru rady zemědělské a
sestavená na základě rozdělení království českého
krajiny přirozené,
Stupnice: 1. velmi dobrý, 2. dobrý, 3. prostřední
4. špatný, 5. neúroda. Uveřejňuje český odbor rady
zemědělské pro král. české.
en
český odbor rada zemědělský
rada zemědělský pro král
17
article
I. Česká nížinaevál
I. Česká nížinaevál
sv
a) Západní čá sts
Výsledek sklizně pšenice, žita, ječmene a bram-
bor dobrý až méně dobrý, ovsa a švestek skoro vel
mi dobrý až dobrý, jablek a třešní dobrý, luštěnin
a jablek téměř dobrý, buráku a zelí skoro prostřední.
cukrovky, vikve a chmele prostřední, pícnin a víne
podprostřední a poloprostřední, pobů špatný. Repk
dobře vzešla. Vojtěška na semeno jest velmi dobrá
ale jetel slabě prostřední.
Pšenice poškodily mazy a sucho (Žižkov),
vymrzly (Karlín). U obilnin jest slámy málo (Lovo-
sice). Ječmen utrpěl také suchem (Žižkov), i luště-
niny (Mělník). Víno neuzraje studenem (Brandýe
n. L.). Švestek jest hojně, ale jsou špatné ceny (Lo-
omě ni n
vosice).
Výnos po korci jest: u pšenice 7, zřídka 9a
(Brandýs n. La), ozimé 730 kg, jarky 850 kg (Lovo-
sice), žita 7 q (Brandýs n. L.), 650 kg (Lovosice).
ječmene 6.7 q. 750 kg. ovsa 8 až 10 q. 700 kg. luště
nin 5 q a cukrovky 90—95 q (Brandýs n. L..), ale
také 60 q (Lovosice).
Zprávy nezaslali páni delegáti z okresň říčan-
ského, slánského a smíchovského
b) Východní část:
Vojtěšek
Ječmen
Lo
Žižkov
Karlín
Mělník
Lovosice
kg
18
article
Sklizeň pšenice dobrá, žita, třešní a Hrušek slabo
dobrá, ječmene, luštěnin, buráku, zelí a lnu prostřed
ně dobrá, ovsa prostředně velmi dobrá, cukrovky
brambor, píce na poli a řepky prostřední, píce n
lukách slabě prostfední, jablek skoro špatná, švestek
a vičence velmi dobrá.
Polovina sklizně pšeníce na zrno slabá násled-
kem vzcházení na jaře (Chlumec n. Cidl.), ale vzdon
špatnému přezimování nastalo jarním příznivým po-
časím značné zlepšení (Nechanice). Pozdní jarky za
chváceny byly snětí (Nymburk). Ječmen jest v zrně
nestejný pásledkem polehnutí (Chlumec n. Cidl
Chrudim), cukrovka utrpěla suchem (Chlumec n. C.
Chrudím. Nechanice) a studenem (Vys. Mýto). Bram-
bory mají malé bulvy (Vys. Mýto) a trpěly z po-
čátku hnilobou, nyní suchem (Nechanice). I pícni-
nám škodilo sucho (Chrudim) a zima (Kouřim)
Okresy Nový Bydžov, Hořice, Hradec Král., Král
Městec, Poděbrady a Přelouč nezaslaly zpráv.
II. Jižní podhoří Sudel.
a) Obvod opočenský:
Sklizeň pšenice, luštěnín a cukrovky podpro-
střední, žita, ječmene, buráku a píce na poli méně
dohra, ovsa velmi dobrá, skoro dobrá, hrušek dobrá
jablek poloprostřední, třešní a švestek skoro velmi
dobrá, zelí a píce na lukách prostřední.
Pšenice následkem větrů a dlouho trvajících de-
šťů podlehla (Opočno), též i žito a ječmen (Česká
Skalice), číimž sláma jest špatnější jakosti a mnohe
zadnějšího zrna (Nové Město n. Met.). Brambor velmi
mnoho se zkazilo (Náchod) tak zv. nemocí „zkornout-
kováním nati“ (Nové Město n. Met.) a hnilobou ná-
sledkem dloubých dešťů (Opočno), takže černají (Úpi-
ce). Úroda švestek jest velice hojná (Nové Město n
Met.), ale jsou špatné kvality, drobné a kyselé (Rych
nov n. Kn.).
Z okresu Kostelce n. Orl. nebyla podána zpráva
b) Obvod jičínský:
Ječmen
Král
jítšť
Nechanice
Nymburk
Mýto
Chrudim
Kouřim
Nová Bydžov
Hořice
Hradec
Městec
Poděbrady
Přelouč
Opočno
Nová město
Brambory
Náchod
Nová město můj Met
Orlický
Cidlina Chrudim
Český Skalica
Met
Kněžná
19
article
Sklizeň pšenice, žíta, luštěnin, zelí dobrá, ječ
mene, čekanky a lnu prostředně dobrá, ovsa a hru
šek skoro dobrá, švestek velmi dobrá, cukrovky, píe
polní i luční a řepky prostřední, jablek podprostřed
ní, brambor a buráku polodobrá, skoro prostřední
bobů velmi dobrá.
Pšenice a oves měly mnoho ležáků následken
dešťů (Mnich. Hradiště), při dozrání utrpěla rzí; jeli
kož na květ trvale pršelo, jest zrno velmi špatně
sýpka prostřední až špatná (Lomnice n. P.). Žita
ovsy sklízeny dobře, suché, sýpka prostřední (Lom
nice n. P.). Sucho působilo špatně na vzrůst cukrov.
ky, ale dobře na cukernatost (Mnich. Hradiště, Sobol-
ka). U brambor bylo pozorovali předčasné odumření
nalě (Mnich. Hradižtě), černání (N. Paka), ba i hnit
(Liláň). Luštěniny a krmná řepa utrpěly suchem
chladny (Libáň, Lomnice n. P., Sobotka), kukuřice
též (Hradiště Mnich.), semeno jetelové nedozrálo (N
Paka). Těž ovoce utrpělo na vzrůstu suchem v srpnu
čímž dozrání opozděno (Lomnice n. Pop.). Švestky
následkem dešťů pukají (Turnov).
Z Bělé pod Bezdězem nedošla zpráva,
III. Dolní poříči Ohře.
Sklizeň pšenice, ovsa a švestek polo velmi dobrí
až skoro dobrá, žita a třešní poloprostřední, ječmene
luštěnin, brambor, buráku, zelí, píce na poli, vína
jablek dobrá, cukrovky a píce na lukách méně dobrá
chmele prostřední a hrušek skoro velmi dobrá.
Brambory jsou prostředně vyvinuté (Postoloprty
Chmele jest čtvrtina prostřední a tři čtvrti špatno
(Louny), trpěl mšicemi a byl málo vyvinutý (Postolo-
prty). Z jablek kvetly jen některe druhy: panenské
a renety; které kvetly, jscu dobré (Postoloprty).
Sobol
N Pak
Pop
Chmel
Libáň
Lomnica
Sobotka
Turnov
Bělá pod Bezděz
Dolní poříč Ohře
Brambory
Postoloprty
Louny
N Paka
21
article
IV. Horní pořičí Ohle.
Obvod tento, zastoupený v českém odboru rady
zemědělské pouze okresem manětínským, vykazuje
sklizeň pšenice a jablek špatnou, žita, luční pícea
ořechů prostřední, ječmene, ovsn, luštěnin, buráku.
zelí, hrušek a švestek dobrou, brambor a píce n
poli prostřední až špatnou.
V. Hornatina v poříčí Borounky a Podbzdske.
Slizeň pšenice a píce na poli a na lukách polo
prostřední, žila a brambor téměř prostřední, ječmene
buráku, zelí a hrušek slabě dobrá, ovsa a švestek
skoro velmi dobrá, luštěnín těměř dobrá, cukrovky
a jablek slabě prostřední, chmele poloprostřední.
třešní dobrá.
Pšenici uškodilo podzimní sucho a mrazy (Do-
bříš) a špatné vzejití na podzim (Kladno), jakož
i dloubo trvající jarní sucho (Rakovník). Sklizeň jej
opozděna byl následkem zmlazení po dešti (Křivo
klát). Žito jest špatné následkem špatného vzejilí a
dlouho trvajícího sucha z jara (Křivoklát). Luštěniny
opozděně dozrávají (Březnice, Křivoklát): cukrovka
utrpěla trvalým suchem (Kralovice) a chladny (
Strašecí. Zbraslav). Brambory místem trpí hnilobou
(Mirovice, Kralovice), následkem posledních dešťo
(Dobříš) jsou drobné a jest jich málo (Březnice). Se-
nům škodilo sucho (Zbraslav) a studené noci (Do-
bříš). Chmel poškozen studenými nocemi, černí a
mšicemi (Rakovník, Nové Strašecí).
Zprávy nezaslali pání delegáti z okresu Beroun
ského, hořovického, jesenického a zbirovského,
(Dokončení.)
Pšenica
Chmel
Kladno
Rakovník
Křivoklát
Březnice
Kralovice
Strašecí
Zbraslav
Mirovice
Dobříš
Nová Strašecí
Beroun
Borounka
Podbzdske
studený noc
23
article
6,341.069 33.917 1,493.887
376.332 78.000 41.42
2,272.193 —
1,165 004 42.723 20.g00
337.913
9.20
262.386
91.290
24
title
10,846.217 156.160 1,56281
25
title
103,449.337 1,354.920 13,883.019
26
title
15,090. 515 5.128
3.045,139 142. 945
313. 976
767. 009
27
article
11,890.297 111.639 1,685. 920
11,890.297 111.639 1,685. 920
690.702
28
article
Z lrhů peněžních, 18. října. Dnes publikovaný
29
article
804.0 50
216.100
13.058
267.845
30
article
výkaz Říšské banky německé z druhého
týdne řjnového dopadl opět lépe než se z počátku
obáváno. Kovový poklad vykazuje vzrůst o 28 3 mil.
mk. (oni o 30.2), ostatní úhrady pak o 9 (loni 9 45)
mil. mk. Celkové úbrady vykazují tedy zlepšení
o 37.3 (96) mil. mk. Oběh bankovek zmenšil se
však o 1347 (loni jen o 118 8) mil. mk, tak že cel
kový status vykazuje lelos zlepšení asi o 172
mil. mk. proti 158.4 mil. v soudobí loňském. Obnos
obíhajících zdaněných bankovek klesl tedy s 392
na 2208 mil. mk.; loni činila daňová povinnost arci
jen 8.7 mil., předloni za to 234.5 mil. mk. Dnes došly
zprávy z Londýna z pramenů za naprosto věrobodné
označovaných, že koncem října sáhne Anglická
banka k opětnému zvýšeni šrěkov
Londýn
32
title
21,818.932 154 950
22.567.264 145 580
191.480.942 1.334. 49
200,685.218 1.398 22
33
article
6.27
6.27
153.00e
226 al
míry, o jejímž rozsahu arci zalím není spolehlivých
informací. Důvodem takového opatření byly by opělně
ztráty na zlatém pokladu banky, které nepřestávají
ani po čívrtečním radikálním prostředku, jakož i ne-
utuchající peněžní návrby Ameriky. — U ná
zůstává situace zatím nezměněna, Že Rakousko-
oherská banka na brzkou změnu diskontní
sazby nepomýšlí, vidno i z té zevní okolnosti,že
příští schůze generální rady bude se konati v Pešt
obvykle teprve v posledním týdnu října.
Praha. Tento týden zahájen na naší burse
tendencí pevnější a zájmu těšily se hodnoty ban-
kovní, z nichž placeno za akcie Pražské úvěrní banky
K 646.— a za akcie České spol. pro průmysl cu-
kerní K 219.75 a K 220.—. Z průmyslových hodnot
zůstaly dnes akele Akc. tov. na vyrábění umělýci
hnojiv a lučebnin v Kolfně zanedbány a akcie Ško
dových závodů hledány marně za K 313.——. Dále
podaváno za akcie: České průmyslové banky K 41 6.—
Hospodářské úvěrní banky K 433.— (+- 50 b)
»Merkuru«, směn. akc. spol. K 626.— (— K 2. —)
České banky »Union« K 249.—, Zajišťovací banky
K 217.— (— K 2.—), Živnostenské banky K 246.50
Kolinské továrny na kávové nahražky K 810 —
Podolské cementárny K 195.—, České spol. pro prů-
mysí cukerní K 219.75, Pivovaru v Čes. Budějovicíeh
K 1100.—, strojírny Daňkovy K 431.50 (— K 1 50).
První česko-moravské strojírny K 950.—, První české
akc. továrny orientál. cukrovinek K 225.——, Západo-
českých továren knolin. a šamot. K 510.— pen' ze.
Kolinský
Daňkův
Amerika
Rakousko
Praha
Čes
úvěrní banka
Ško
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
Český banka
živnostenský banka
Český společenský
první český akciový
34
article
Vídeň. V Pešti nákupy kreditek vyvolaly na
začáteční burse lepší p suzování politické situace
v obou polovinách říše, následkem toho také slabší
záznamy v cizině nepůsobily zvláštním dojmem. Ten-
dence se upevnila, obchod byl velmi malý, ale kursy
se upevnily a částečně stouply. Kromě kreditek také
báňské a paroplavební se těšily zájmu. Na polední
burse nákupy kreditek v Pešti způsobily zase zlep-
šení, čímž celková tendence se zpříjemnila a kromě
toho také cizina ohlásila vyšší záznamy. Obchod byo
ovšem malý. Ve šraňku jednotlivě papíry se těšily
zájmu. Trh s rentami a ukládací se nezměnil. N
eskomptním trhu peníze nezměněny 5 3/4 90.
Další mímé zvýšení kontinestálních cen želez-
ných polotovarů hlášeno je z Anglie. Cena pal-
čkového železa pevninového původu zvýšila se
anglickém odbytišti ze 79 na 80 sh fob Antverpy
cena surových kusů ze 77 na 78 sh a cena platin
z 81 na 82 sh.
Zvyklosti pro nmělá hnojiva na prožské plodi-
nové burse. Presidiem pražské plodinové bursy po
řádaná ankela ve přičině sestavení zvyklostí pro
umělá hnojíva konala se dne 14. října t. r. za před
sednictví místopředsedy usanční komise p. c. r. dra
K. Viškovského v místnoslech pražské plodi
nové bursy. Této ankely zúčastnili se četní inter
esenti jak z kruhů zemědělců, tak i z kruhů továr
níků a obchodníků, mimo jiné také členové bursovn
rady pp. Josef Baner, c. r. Ludvík Soyka a c. r. Karel
Werfel, dále předseda českého odboru zemědělské
rady pan Jos. A. Prokůpek, ředitel českých
»Thomasových« továren p. Jan Blaschezik, prokuri-
sta Akciové továrny na umělá hnojiva v Kolíně p.
K Viškovský
Baner
Soyk
Werfel
Jos
A Prokůpek
Thomasův
Blaschezik
Vídeň
Pešť
Anglie
Antverpy
Kolín
český odbor zemědělský rada pan
sh
35
article
V. Cerník, p. Karel Varburg z Ustředního svazu
německých hospodářských společenstev, pp. Jaremí
Prager ve firmě Marsano Prager, Mořic Halphen,
Emil Heller ve firmě Heller Schiiler a prokurista
Aug. Dürr, zástupce firmy A. Schram. O celé řadě
bodů bylo docileno úptné dohody a další otázky,
sterých pro jejich povahu nebylo možné okamžite
usnesení v širším poradním sboru, byly přikázány
zvláštnímu subkomitétu k poradě a k po-
dání návrhů v přiští plenární schůzi ankely. D
tohoto subkomitétu byli zvokni pp.: Jos. A. Proků-
pek, Jos Bauer, V. Cerník, Angust Dürr, Mot
Halphen a Emil Heller, jakož i bursovní tajemník p.
c. r. dr. B. Fischl. Schůze tohoto subkomitétu koná
se ve čtvrtek dne 21. t. m. Po poradě o bodech
tomuto komitétu přikázaných bude se v anketě po-
kračovati.
V Cerník
Varburg
Halphen
Heller
Aug
Dürr
A Schram
A Proka
Bauer
Angust Dürr
mot
Fischl
Ustřední svaz
Marsano Prager
Heller Schiiler
Jaremí Prager
36
article
Jednota průmyslníků v obvodu obchodní komory
pražské (Odbor svazu rakouských průmyslníků) ko-
nala 14. t. m. výborovou schůzi. Především přijat
referát kom. rady Bedřicha Peruce o vyvlast-
ňovacím právu pro průmyslové podni-
ky, v němž poukázáno na nutnost takového vyvlast-
ňovacího zákona. Průmysl má právo na takový zá-
kon, jaký zemědělství a lesnictví již dávno mají
Již nyní však před vydáním nového zákona o vy-
vlastnění bylo by záhodno, aby ministerským na-
řízením polit. úřadům I. instance bylo uloženo, by
tam sprostředkovaly, kde kolidují průmyslové zájmy
se zájmy dotyčných majitelů. Potom se přešlo k dis-
kussi o jednotlivých bodech finančního plá nu
vlády. Výbor vyslovil se proli daní z přírost-
ku hodnoty, poněvadž tento již v nynějším na-
šem systěmu přimých a převodních daní a při ex-
orbitantní výši, které daně ty v Rakousku dosahují,
je již dostatečně zatížen. Co nejrozhodněji vyslovil
se výbor Jednoty průmyslníků také proli zvýšení
zemské pivní dávky. K návrhu komerč. mady
Rich. Elbogena usneseno konečně, aby zasláno bylc
ministerstvu železnic podání, jež, vycházejíc z ne-
dostatků vagonů v průmyslu cukerním
se projevujícího, žádá naléhavě, uby učiněna byla
opatření k odstranění této nesnáze také v jiných
odvětvích průmyslových pociťované.
Bedřich Peruc
Rich
Elbogen
Rakousko
odbor svaz rakouský průmyslník
37
article
Uherská stalistika lihu. Dle předběžného vý-
kazu za zářít. r. činila v Uhrách výroba lihu 42.410
(—9886) hl; zdaněno bylo 70.414 (+ 14.256) hl
a to 69.678 (+ 24.679) hl kont. a 736 (— 10.423)l
exkont.; vyvezeno bylo jen 16 (— 467) hl exkont.
a denaturováno 16.369 (+ 911) hl a to 3155 (— 287)
hl kont. a 13.214 (+ 1198) hl exkont.
Bismarkova huť. Ve včerejší schůzi správní rady
předložena byla výroční zpráva a bilance za minuly
rok správní. Po odpisu 1.31 mil. mk. (loni 16 mil.
zbývá čistý zisk (včelně loňského převodu) 1,297.159
mk. proti 2,423. 575 mk. loni. Správní rada navrhne
výplatu 9% dividendy (proti 189% loni) a
285543 mk. převede na nový účet. Bursa počítala
s dividendou vyšší, totiž aspoň 10 proc.
Nová tevárna na podkováky. Firma O. Mustad
a syn v Christíanii zajistila si dle „Boh.“ stavební
místo ve Štětí n. L. a hodlá tam zříditi továrnu na
podkováky.
Ústřední zemská jednota pro povznesení chovu
koní v král. českém koná schůzi výboru 24. říjne
o 10. hodině dopoledne, v Praze, v paláci ústředni
jednoty českých hospodářských společenslev. Na pro-
gramu mimo jiné: Zpráva o posavadních výsledcích
klasifikace klisen za účelem přeměny pásma, referenti
pp. poslanci Babánek a Sojka. Zpráva o výsledku pro-
deje hřebců v Dobřanech a Janovci t. r., přednesou
pp. poslanci T. Janovec a Babánek. Rozhovor a usne-
šení k stížnosti prvního jihočeského družstva v Če-
ských Budějovicích.
Bursa
Babánek
Sojka
Janovec
T Janovec
Uhry
Štětí
Praha
Dobřany
ský Budějovice
Bismarkův huť
O . Mustad
38
article
Zvýšené tarily buštěhradské dráhy. Nový místní
nákladní taril buštěhradské dráhy byl po několika-
měsíční práci nyní dohotoven a byl již předložen
železničnímu ministerstvu ke schválení. Taril tento
je přizpůsoben zvýšeným sazbém barému státních
drah a vstoupí v platnost 1. ledna 1910. Nový tarií
vztahuje se jen na různé zboží s výjimkou
uhlí; o zvýšení tarifů uhelnýcli nebylo dosud
vládou jednáno. Zvýšení příjmů, jež buštěhradsné
dráze vzejde z nového zvýšení tarifů, činí na zá-
kladě průměrných výnosů posledních let asi pů
milionu korun.
Zlevnění mosazných rour v Německu. Základní
cena nenýtovaných rour mosazných, která byla 28.
července zvýšena v Německu na 138 mk., byla nyní
opět snížena na dřívější úroveň 135 mk.
Zahraniční tržba německá. V prvých 9 měsících
t. r. činila hodnota německého dovozu ve speciál-
ním obcbodu bez drahých kovů 60402 mil. mk. proti
5620.2 mil. mk. v soudobí loňském; hodnota vý-
vozu 4795.5 mil. mk. proti 4732 mil. loni. Tržb
s drahými kovy vykazuje v dovozu hodnotu 219
proti 303.6 mil, mk., ve vývozu 222 proti 55 mil. mk
Německo
39
article
Nový mlýn družslevní na Meravě projektují na jihu
Moravy a má se za to, že bude umistěn na Břeclav-
sku. V příštích dnech bude za tím účelem svolána
případná schůze interesentů.
Konkurs uvalen byl zemským soudem v Prane
na jmění Františka Holasa, výrobce korkových
zátek na Král. Vinohradech, Hradecká ulice č. 1380).
Konkursní komisař rada zemského soudu pan RRohn,
správce podstaty pan JUDr. Emil Fanta, advokáť na
Král. Vinohradech. Lhůty 25. října, 22. a 26. listopadu.
Tzhy. Výroční a trh na dobytek konati se bude
v Přibyslavi dne 25. října.
Banky, záložny a spořítelny.
Ústřední banka čtských spořitelen. Dne 1. listo-
padu 1909 splatný kupon 4oních bankovních dluho-
pisů Ústřední banky českých spořitelen, jakož i úroky
z litrů vinkulovaných vyplácejí se beze srážky počí-
naje dnem 27. října 1909 u pokladen ústavu sidel-
ního v Praze, nároží Ovecně ulice a Ferdinandovy
třídy a filiálek v Brně, Velké nám. 2H, v Černovicích,
Herrengasse 18, ve Lvově, Sykstuská ul. 15, v Terstu,
Plazza del Pouterosso 3 a ve Vidni, I. Wipplinger-
strasse 22.
Prny poněžní.
Pražská bursa,
V Praze, 18. října. Oficiální záznamy zněji
Zástavní listy české byp. banky 590
Žákladní úpisy české zem. banky 490
Kem. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%
» » » » » (VK) 40
Mel. úpisy . „ » (ve zl.)
„ . vk)
Žel. . „ . ,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
Dlužní úpisy. Živnost, banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořilelny pražské . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » „
Zeleznič.
4n
Holasa
Král
RRohn
JUDr
Fanta
I Wipplinger
Mel
Morava
Břeclav
Hradecká ulice
Přibyslav
Praha
Oveceň ulice
Ferdinandov třída
Brno
Velká já
Černovice
Herrengass
Lvov
Sykstuský ulice
Terst
Plazzo del Pouterosso 3
Český průmyslový
Kema
40
article
Zást. listy Hal. akc. byp. banky
„ » Rak.-uherské banky
»» Dolnorak. byp. ústava
31/s
Kom. dl. úp.
31ar t
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. epol. rak. míst. drah
5v0
Buská státní půjčka z r. 1906
4.200
Únorová společná renta (v pap.)
Dubnová
P.2.
(ve stt.
Květnová . . (v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta
4 r0
korunová renta. .
31/9 e
investiční » . .
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslavá banka ..
Česká zajišťovací hanka . .
Hospodářská ůvěrní banka
Moravská eskontní banka. .
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . . . .
Haličská akc. hypoleční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp.
Česká spolenosl cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost .
První česká rafl. v Modřanech
tov. orieut. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Kolben
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Hal
uherský banka
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslavá banka
moravský eskontní banka
úvěrní banka
živnostenský banka
hypoleční banka
El
Poldin huť
41
article
Vídeňská bursa.
x. Z Vídně, 18. října. (Telefgr. »Nár. Listů-)
Po burse. Kreditky 663.— po —.—, uherské kra-
ditky 773.—, anglobanka 308.50, bankovní jednota
539 50, unionka 57775, länderbanka 491.75, státní
dráha 748.50, jižní dráha 123.50, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha —..—, turacké tabáková
360.—, rýmavsko muráňské 692 50, alpinky 731.50 po
—., květnová renta 94 80, uherská korunová 91. 800,
turecké losy 204.75, marky za hotové 117.58, ultímo
117.60. Smýšlení upevněné.
x Z Vídně, 18. fíjna. (Tellgram. » Nár. Listů«)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.22 v,
198.4212 Bukurešť na krátké lhůly —.—, —.—,
Brussel šek na kr. lbůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.55, 117.75, Německa
za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. th,
a 10 lib. št. 240 0715, 240.321h, Londýn na delší h.
— —.—, Nový York za 100 dollarů —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94. 87 1 k2,
95.021/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 25 4.75,
255.25. Petrohrad delší thůta —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.45, 95.65, Paříž delšl
lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké ih.
95.371/2, 95.521/2, na delší hůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.371/2, 95.521/2, na delší lh. —.—
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Basilej
Italia
Italia šek
4.75
42
article
Závěročné kursy
Zástavní listy:
18. října 16. října
4proc. Hypot. banky kr. českého 97.10 97 10.
31sproc. Hypol. banky kr. českého 89.25 89.25
4proc. kom. dl. ůp. zem, banky kr. č. 95 — 95.—
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.— 95.—
4 zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.— 97.—
Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
Berlinská bursa.
Z Berlína, 18. října. (K. k.) V 1 hod. 15 min.
Kreditky 208.90, státní dráha 160.—, lombardy 24.—.
Smýšlení slabě.
Z Bozlína, 18. října. (K. k.) Kraditky 208.70,
berlinská obchodní 181 40, darmštadtská banka 138.5 ,
německá banka 248.40, diskonto komand. 200 10.
drážďanská banka 161.50, národní banka 129 . 10,
státní dráha —.—-, lombardy 24.—, Kanada 187.90,
Baltimore 117.90, dráha Henri 133.—, bochums
253.50, dortmundské 88.50, Lanřmna huť 195.70,
Consolidace —.—, gelseukirchenské 215 70, harpens«
209.—, Hibernia —.—, Packet 131.70. Lloyd 102.10,
dynam. trust —.—. Smýšlení upsvněné.
Z Hamburku, 18. října. (K. k.) Rak. stříbmá
renta 97.90, rakouská zlatá renta 99.25, uherská zla a
renta 94.50, italská renta 104.—, kreditky 203 35,
Henri 133
Lloyd 102.10
Praha
Berlín
Bozlín
Kanada
Baltimore
Hamburk
ústřední banka
německý banka
248.40
národní banka
Lanřmn huť 195.70
Consolidace
Hibernia
Packet 131.70
43
article
Pentze] Zbokí
101.5102 50
98 10
90 25
100.50
44
article
97-10
89 25
99.50
48
article
99.7
100.30
100.—
103 25
96.45
93.35
94.25
100.70
96 35
100.—
94.4
92 35
93.35
49
article
97 45
94 35
95.25
101.70
97 35
100. 50
95 40
94 35
94 35
99.75
99.10
97.30
88.50
97 25
88.50
96.30
76.80
98.10
98 30
94 95
116 65
99 2
50
article
98 10
96.50
87.50
96.25
87.50
95.50
75 80
98.10
94.8
94.7
116 4
94 80
84.50
249.—
416.—
217 —
51
article
84 70
250. —
418.—
219.60
134.50
433 —
53
article
460. —
449.—
246.50 247 50
628.— 631.—
1777
1767
950 —
431. 50/ 432.50
395.— 398 —
219.75 220 30
1100
195.— 198.—
51.— 504.—
2855
2804
255.—
225.—