ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 7ac13200-8ea2-11dc-a079-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 53 celkem · entity: place 114, org 51, person 64, work 20
1 masthead
deto
2 masthead
Járodní hospodář.
3 masthead
Zemaědělstvi
4 masthead
Obohod Prcmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 289. ze dne 19. října 1909.
5 masthead
Finančnictví
6 article
Telegrafické zprávy. Projev průmyslových kruhů. Z Vídně, 18. října. (»N. Fr. Pr.s) Průmy slové kruhy podaly presidiu ministerské rady ministerstvu vnitra a obchodu proti poslednímu seznamu obchodně politických požadavků sgrár- níki, námitky, kterým žádá se rychlé uzavřen ještě neexistujíeích obchodních smluv, přívoz argentinského obilí a chlazeného masa z Argen tinie, jakož i zamítnuti požadavků sgrárníků, jež by zatížily poplatníky.
Vídeň Francie ministerstvo vnitro
7 article
Jlžní dráha
8 article
Z Vídně, 18. října. (»N. Fr. Pr. «) Senáton Lacombe, president francouzského výboru maji telů 3 obligací jižní dráhy, vyjádřil se u pří- ležitosti dobrovolné zpětné koupě, že by nyní nebylo vyloučeno uchopiti se požadavků, které jižní dráha k neprospěchu obligatorů by mohla klásti a ponuknouti nějakým způsobem společ- nost, aby žádala od obligatorů nových ústupků tím spíše, když je jisto, že takové požadavky nemohou býti příznivě vyřízeny. Insolventní papírny. Z Vídně, 18. srpna. (»N. Fr. Pr. «) Proto- kolovaná firma Arnošt Pfauter, papírna ve Wil- helmsburgu a v Lilienfeldu, založená r. 1870, jejíž majitel předevčírem zemřel, prohlásila se insolventní a snaží se o 3měsíční moratorium. Pasiva činí asi 700.000 K. Zúčastněny jsou většinou dřevařské firmy, strojírny, továrny na barvy a na oleje. Firma vyrábí v továrně wil- helmburské papír novinový, dřevovinu a hed vábný paplr. Obchodní smlouva rusko-americká. Z Petrohradu, 18. října. (K. k.) Spojené obce americké navthly před nějakým časem Rusku, aby zastaralá obchodní smlouva byla změněna. Rusko vyslovilo nyní ochotu zabájiti vyjednávání o pří- slušné změně. Sjezd proli falžování polravin. Z Paříže, 18. tíjna (K. k.) Druhý mezinárodní sjez ptoti falšování potravin byl dnes zahájen mi- nistrem dtby.
Lacombe Pfauter Vídeň Francie Wil Lilienfeld Petrohrad Rusko Paříž
9 article
st. Z Pešti, 18. října. (Zvl, telegr. » Ná. Listů«.) Na trhu prodalo se 13.000 q za dobrý peníz. Platila za 50 kg: pšeníce tisská 795 kg K 15 05, 79 kg K 15.—, peštská 78 ke K 14 80, 77 kg K 14 6714, bečkerecká 77 8 g K 14.70, dunajsko-földvarská 77 kg K 14.55. srbská 75.5 kg K 13.75 snětivá, ruská 80 K 15.10, stolno-bělehradská 80 kg K 15 10 78 kg K 14.80. 77 kg K 14 70, 76 kg K 14. 50 žito K 9.80 až 990; kukuřice K 7.40 až K 7 50. Terminový obchod byl s počátku mdlý na nižší záznamy ciziny, později upevní blo se odhadními koupěmi. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 14.67, na duben 1910 K 14 42; žito na říjen K 9 92, na duben K 10.28; oves na řijen K 7 69, na duben K 777; kukuf ice na květen K 6 92. Sádlo po K 185.—; jiné zboží bez změny. Počasi pěkné.
Platil Sádlo Pešť K 7 kg K 14 80 srbský 75.5 K 7
10 article
Bankovní výk azy. Výkaz říšské banky němacké ze dne 15 října 1909. (K. k.) Aktiva: Kovový poklad sestávajíel z běžných německých minel, ze zlata ve svitkách a z cizozemských mincí, počítá-li se kilogram čistého zlata za 2784 marek (v tisíci markách): 940 086 (— 28 330), mezi tím zlaté svitky 710 357 (+ 27 843), říšské po- kladniční poukázky 62.334 (++ 1837), jiné ban- kovky 28.129 (+ 7.187), směnky 1,049 00 (— 97544), požadavky lombardové 77. 683 (— 44.248), eřekty 293.374 (— 58.049), jiná aktiva 190.309 (+ 13.200). — Passiva: Základní kapitál 180.000 (nezměněno), reservní fondy 64 814 (nezměněno), oběh bankovek 1,724133 (— 134.723), jiné denně splatné závazky 626.294 (— 13.953), jiná passiva 45.683 (— 521). Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 18. října. (Prněžní burer Závěrečné smýšlení peněžní bursy povolné. Obrat akeli 1,060 000 (580.000). Unlon Pacille 204.7 0 (204.75). Kanada Paclne 185.30143). Steci commons 91.25 (911/2). Baltimoregsud Ohlo 116.75 (117.—). Kára. 18. října 16. října Rlo falr čls. 7 . . . . . 81/2812 na řijen . . . . . . . 6.— na prosinec . . . . . . 6.15 6.10 Cukr. 18. října 16. říjn 3.77 Cukr (Falr Muse.) . . . 3.77 Tuky Western Steam . 12.70 12.70 Tuky známka Wlleox . . 13.— Pšenfee. Z Nového Yorku, 18. října. (Obilní burs. Smýšlení obtlní bursy povolné. 18. října 16. října pohotová nová sklizeň. na prosinee nová sklízeň. 112.50 na květen nová sklizeň . 112 .
Paclne Kára Cukr Pšenfee 28 330 Nový York Kanada Falr Musa Tuka western Steam 12.70 Tuka Wlleox rlův Cukr
11 article
Kukuřice. 18. řGna 16. října 70.25 69.50 na prosinee . . . . . . na květen . . . . . .. na červenec . . . . . . Fetrolej 18. října 16. října rafinovaný, kesonový 10.65 10 65 rafinovaný Standard WVhite 8.25 8.25 Kovy. 18. října 16. října Měď. . . . . 12.25 12.50 12.25 12.50 . . 30.65 30.75 36.30 30.40 Železo čís. 2. . 18.50 19.— 18.50 19.— Bavlna. Z Nov. Yorku, 18. října. (Bavlnářská burse. Bavlnové lhůty zahájily nepravidelně, byly prů během vzpruženy očekaváním malých dovozů, na posle dy však byly oslabeny na uvolňování zá- vazků a konělly sotva stále. ado 18. října 16. října 15.1 říjn 13.90 pohotová . . . . 13.95 13.95 13.57 13.58 13.55 na říjen . . 13.61 na prosinec .. . 13.14 13.69 13.6k na leden. . . . . 13.71 13.75 na březen . . . . 13.80 13.82 13.74 Zivěrečné smýšlení sotra stálé. Z Nov. Orleanu, 18. října. Na prosinec 13.8 (13.61), na leden 13.72 (13. 73).
Orlean York kov 12.50 13.69 Zivěrečný smýšlený
12 article
VIII. sjezd delegátů obchodních a živn. komor v Rakousku. Hlavním předmětem jednacího pořadu sjezdu o jehož zahájení a úvodním jednání přinesli jsme zprávu již ve včerejším večerníku, byla vládní osnova o sociálním pojišťování, při čemž podkladem jednání sjezdového byla obšírná předběžná zpráva, vypracovaná zvláštním výborem. Mezi přečetnými otázkami, jež se pojí k problému sociálního pojištění, stojí v popředí zájmu otázka finaněního zatížení. Kdežto roční náklad na nynější dělnické pojištění činí nyní okrouhle 99 mil. korun, žádá vládní osnova na nemocenské pojištění 74 mil., na úrazové 40 mil. a na starobní a invalidní pojištění 61 mil., celkem tedy 175 mil. K, což značí vzestup o 78 proc. K tomu přistupuje okolnost, že vládní osnova vyměřila nápadně vysoko státní příspěvek k invalidní a starobní rentě. Kdežto ho- spodářsky mnohem vyspělejší Německo spokojilo se s příspěvkem jen 50 mk., stanoví rakouská osnova státní příspěvek o plných 50% výše, totiž na 90 K. Břímě, které z toho státním financím vzejde, bude činiti v 10. roce po uzákonění osnovy již 39 mil. Ka v plném uplatnění osnovy v trvalém stavu neméně než 94.4 mil. K ročně. Ježto se dá předvídati, že průmysl obchod i živnosti budou musiti značnou část i tohoto nákladu ve formě nových, resp. zvý- šených daní vzíli na se, doznává tím břímě, jež sociálním pojištěním těmto kruhům vzejde, ještě dal- šího značného stupňování. A tu naskýtá se skutečně vázná otázka, zda průmysl, obchod i živnosti budou s to, aby toto břímě unesly, zvláště když již dnes jsou nanejvýš zatíženy veřejnými dávkami a musí býti připraveny na to, že převezmou i plnou míru nově se uplatňujících státních potřeb. S otázkou fin. zatížení v úzkém vztahu nalézá se otázka okruhu pojištěných.
Rakousko Německo
13 article
Vládní osnova vyměřila lento okruh mimořádně široce. Do nemocenského pojištění byli nově pojati zemědělští a lesní dělníci, Iluktující dělníci z povo- lání, domáčtí dělníci a také invalidní a starobní poji- štění z největší části rozšiřuje se na tyto kategorie dělnické. Zvláště citelným stává se toto rozšíření tím, že zemědělské dělnictvo vykazuje zvláště ne- příznivé poměry věkové, čimž utrpí spolu i průmysl i obchod. O tyto okolnosti opírá se vysoce sporný požadavek, aby zemědělské pojištění provedeno bylo odloučeně od pojištění průmyslového. Nejobtížnější ze všech olázek sem spadajících je však otázka organisace. Dle vládní osnovy má býti pro obstarávání správní agendy všem 3 pojišťo- vacím odvětvím společně utvořen zvláštní místni orgán, t. zv. místo okresní. Tento projekt vzbudi ve veřejnosti, jak známo, zrovna tak živý souhlns jako prudký odpor.
14 article
Úplné novum znamená projekt pojištění sa- mostatných, totiž pojištění maloživnostníků malorolníků. Rakouské komory vyslovily se již na sjezdu libereckém (r. 1906) u příležitosti Körbrova programu zásadně pro pojištění maloživnostenské proto asi zásadní otázka oprávněnosti tohoto poji- štění nenarazí na odpor. Naproti tomu však otázka. jak ohraničiti kruh těchto samostatných pojištěnců je stejně zajímavým jako oblížným problémem. Z Vídně, 18. října. (K. k.) Po delším zevrubném rokování o sociálním pojišťování přijaty tyto dvě resoluce: 1. Sjezd prohlašuje, že průmysl, obchod a živ nosti nyní tak jako dříve uznávají nulnost reformy sociálního pojišťování a jeho rozšíření příčleněuím invalidního a starobního pojišťování, avšak vládní předloha ve své nynější formě je nepřija- telnou vzhledem na nové zalížení, které se jeví jako její následek. Komory vyzývají vládu, aby předlohu opět přepracovala se zřetelem na usne- sení sjezdu komor a novou předlohu před jejím po dáním poslanecké sněmovně předložila obchodním komorám ku podání dobrozdání. 2. Sjezd považuje za nevyhnutelnou povinnost vlády, vysvětliti veřejnosti zamýšlený zpdsob ůbrady značných vělších požadavků pro sociální pojišťování. Žádá proto nalébavě vládu, aby co nejdlíve sdělila říšské radě, jaké prameny příjmů budou použity pro účely sociálního pojišťo- vání, aby říšská rada a interesované kruhy byly s to také v tomto směru usuzovati. Na to se konala podrobná rozprava, při čemž bylo více návrhů schváleno.
Körbrův Vídeň poslanecký sněmovna sení sjezd komora
15 article Předlitavská těžba uhlí
Předlitavská těžba uhlí Ministerstvo pro veřejné práce vydalo právi statistiku těžby uhlí v Předlitavsku v září t. r. Cel ková těžba činí: A) kamenného uhll: těžba výroba uhlí briket koksu melrických centů v revfru ostravsko karvfn- ském . . . . . rosicko oslavanském středočeském (kla- denském) . . záp.- českém (plzeň- ském) . . žacléřsko- svatoňovi- ckém . . . . v Haliči v ostatních zemích celkem kamen. ubl v září 1909 . . celkem kamen. uhlí v září 1908 . . . od 1. ledna do konce září 1909 . . . od 1. ledna do konce záři 1908 . . . 106,645.576 1,099.771 14,278.22 B) hnědého ublí: v revfru mostecko - teplicko- chomutovském .. falknovsko-lokelsko- karlovarském . . wolfstgsko-chomas- roithském . . lubenském a fohns- dorfském voitsber gsko - köflaš- ském trebovlj. zagorském v Istrii a Dalmnacii v Haliči. v ostalních dolech v českých zemích v ostatních dolech v alpských zemích celkem hnědého uhií v září 190.9 .. celkem hnědého uhlí v září 1908 . . . od 1. ledna do konce září 1909 .. od 1. ledna do konce září 1908 . .-
Předlitavsko Halič Istria oslavanský středočeský
16 article Zpráva o výsledku žní hlavních plodin obilních koncem září 1909.
Zpráva o výsledku žní hlavních plodin obilních koncem září 1909. podaná delegáty českého odboru rady zemědělské a sestavená na základě rozdělení království českého krajiny přirozené, Stupnice: 1. velmi dobrý, 2. dobrý, 3. prostřední 4. špatný, 5. neúroda. Uveřejňuje český odbor rady zemědělské pro král. české. en
český odbor rada zemědělský rada zemědělský pro král
17 article I. Česká nížinaevál
I. Česká nížinaevál sv a) Západní čá sts Výsledek sklizně pšenice, žita, ječmene a bram- bor dobrý až méně dobrý, ovsa a švestek skoro vel mi dobrý až dobrý, jablek a třešní dobrý, luštěnin a jablek téměř dobrý, buráku a zelí skoro prostřední. cukrovky, vikve a chmele prostřední, pícnin a víne podprostřední a poloprostřední, pobů špatný. Repk dobře vzešla. Vojtěška na semeno jest velmi dobrá ale jetel slabě prostřední. Pšenice poškodily mazy a sucho (Žižkov), vymrzly (Karlín). U obilnin jest slámy málo (Lovo- sice). Ječmen utrpěl také suchem (Žižkov), i luště- niny (Mělník). Víno neuzraje studenem (Brandýe n. L.). Švestek jest hojně, ale jsou špatné ceny (Lo- omě ni n vosice). Výnos po korci jest: u pšenice 7, zřídka 9a (Brandýs n. La), ozimé 730 kg, jarky 850 kg (Lovo- sice), žita 7 q (Brandýs n. L.), 650 kg (Lovosice). ječmene 6.7 q. 750 kg. ovsa 8 až 10 q. 700 kg. luště nin 5 q a cukrovky 90—95 q (Brandýs n. L..), ale také 60 q (Lovosice). Zprávy nezaslali páni delegáti z okresň říčan- ského, slánského a smíchovského b) Východní část:
Vojtěšek Ječmen Lo Žižkov Karlín Mělník Lovosice kg
18 article
Sklizeň pšenice dobrá, žita, třešní a Hrušek slabo dobrá, ječmene, luštěnin, buráku, zelí a lnu prostřed ně dobrá, ovsa prostředně velmi dobrá, cukrovky brambor, píce na poli a řepky prostřední, píce n lukách slabě prostfední, jablek skoro špatná, švestek a vičence velmi dobrá. Polovina sklizně pšeníce na zrno slabá násled- kem vzcházení na jaře (Chlumec n. Cidl.), ale vzdon špatnému přezimování nastalo jarním příznivým po- časím značné zlepšení (Nechanice). Pozdní jarky za chváceny byly snětí (Nymburk). Ječmen jest v zrně nestejný pásledkem polehnutí (Chlumec n. Cidl Chrudim), cukrovka utrpěla suchem (Chlumec n. C. Chrudím. Nechanice) a studenem (Vys. Mýto). Bram- bory mají malé bulvy (Vys. Mýto) a trpěly z po- čátku hnilobou, nyní suchem (Nechanice). I pícni- nám škodilo sucho (Chrudim) a zima (Kouřim) Okresy Nový Bydžov, Hořice, Hradec Král., Král Městec, Poděbrady a Přelouč nezaslaly zpráv. II. Jižní podhoří Sudel. a) Obvod opočenský: Sklizeň pšenice, luštěnín a cukrovky podpro- střední, žita, ječmene, buráku a píce na poli méně dohra, ovsa velmi dobrá, skoro dobrá, hrušek dobrá jablek poloprostřední, třešní a švestek skoro velmi dobrá, zelí a píce na lukách prostřední. Pšenice následkem větrů a dlouho trvajících de- šťů podlehla (Opočno), též i žito a ječmen (Česká Skalice), číimž sláma jest špatnější jakosti a mnohe zadnějšího zrna (Nové Město n. Met.). Brambor velmi mnoho se zkazilo (Náchod) tak zv. nemocí „zkornout- kováním nati“ (Nové Město n. Met.) a hnilobou ná- sledkem dloubých dešťů (Opočno), takže černají (Úpi- ce). Úroda švestek jest velice hojná (Nové Město n Met.), ale jsou špatné kvality, drobné a kyselé (Rych nov n. Kn.). Z okresu Kostelce n. Orl. nebyla podána zpráva b) Obvod jičínský:
Ječmen Král jítšť Nechanice Nymburk Mýto Chrudim Kouřim Nová Bydžov Hořice Hradec Městec Poděbrady Přelouč Opočno Nová město Brambory Náchod Nová město můj Met Orlický Cidlina Chrudim Český Skalica Met Kněžná
19 article
Sklizeň pšenice, žíta, luštěnin, zelí dobrá, ječ mene, čekanky a lnu prostředně dobrá, ovsa a hru šek skoro dobrá, švestek velmi dobrá, cukrovky, píe polní i luční a řepky prostřední, jablek podprostřed ní, brambor a buráku polodobrá, skoro prostřední bobů velmi dobrá. Pšenice a oves měly mnoho ležáků následken dešťů (Mnich. Hradiště), při dozrání utrpěla rzí; jeli kož na květ trvale pršelo, jest zrno velmi špatně sýpka prostřední až špatná (Lomnice n. P.). Žita ovsy sklízeny dobře, suché, sýpka prostřední (Lom nice n. P.). Sucho působilo špatně na vzrůst cukrov. ky, ale dobře na cukernatost (Mnich. Hradiště, Sobol- ka). U brambor bylo pozorovali předčasné odumření nalě (Mnich. Hradižtě), černání (N. Paka), ba i hnit (Liláň). Luštěniny a krmná řepa utrpěly suchem chladny (Libáň, Lomnice n. P., Sobotka), kukuřice též (Hradiště Mnich.), semeno jetelové nedozrálo (N Paka). Těž ovoce utrpělo na vzrůstu suchem v srpnu čímž dozrání opozděno (Lomnice n. Pop.). Švestky následkem dešťů pukají (Turnov). Z Bělé pod Bezdězem nedošla zpráva, III. Dolní poříči Ohře. Sklizeň pšenice, ovsa a švestek polo velmi dobrí až skoro dobrá, žita a třešní poloprostřední, ječmene luštěnin, brambor, buráku, zelí, píce na poli, vína jablek dobrá, cukrovky a píce na lukách méně dobrá chmele prostřední a hrušek skoro velmi dobrá. Brambory jsou prostředně vyvinuté (Postoloprty Chmele jest čtvrtina prostřední a tři čtvrti špatno (Louny), trpěl mšicemi a byl málo vyvinutý (Postolo- prty). Z jablek kvetly jen některe druhy: panenské a renety; které kvetly, jscu dobré (Postoloprty).
Sobol N Pak Pop Chmel Libáň Lomnica Sobotka Turnov Bělá pod Bezděz Dolní poříč Ohře Brambory Postoloprty Louny N Paka
20 article
v září 1909.
21 article
IV. Horní pořičí Ohle. Obvod tento, zastoupený v českém odboru rady zemědělské pouze okresem manětínským, vykazuje sklizeň pšenice a jablek špatnou, žita, luční pícea ořechů prostřední, ječmene, ovsn, luštěnin, buráku. zelí, hrušek a švestek dobrou, brambor a píce n poli prostřední až špatnou. V. Hornatina v poříčí Borounky a Podbzdske. Slizeň pšenice a píce na poli a na lukách polo prostřední, žila a brambor téměř prostřední, ječmene buráku, zelí a hrušek slabě dobrá, ovsa a švestek skoro velmi dobrá, luštěnín těměř dobrá, cukrovky a jablek slabě prostřední, chmele poloprostřední. třešní dobrá. Pšenici uškodilo podzimní sucho a mrazy (Do- bříš) a špatné vzejití na podzim (Kladno), jakož i dloubo trvající jarní sucho (Rakovník). Sklizeň jej opozděna byl následkem zmlazení po dešti (Křivo klát). Žito jest špatné následkem špatného vzejilí a dlouho trvajícího sucha z jara (Křivoklát). Luštěniny opozděně dozrávají (Březnice, Křivoklát): cukrovka utrpěla trvalým suchem (Kralovice) a chladny ( Strašecí. Zbraslav). Brambory místem trpí hnilobou (Mirovice, Kralovice), následkem posledních dešťo (Dobříš) jsou drobné a jest jich málo (Březnice). Se- nům škodilo sucho (Zbraslav) a studené noci (Do- bříš). Chmel poškozen studenými nocemi, černí a mšicemi (Rakovník, Nové Strašecí). Zprávy nezaslali pání delegáti z okresu Beroun ského, hořovického, jesenického a zbirovského, (Dokončení.)
Pšenica Chmel Kladno Rakovník Křivoklát Březnice Kralovice Strašecí Zbraslav Mirovice Dobříš Nová Strašecí Beroun Borounka Podbzdske studený noc
22 title
1.520
23 article
6,341.069 33.917 1,493.887 376.332 78.000 41.42 2,272.193 — 1,165 004 42.723 20.g00 337.913 9.20 262.386 91.290
24 title
10,846.217 156.160 1,56281
25 title
103,449.337 1,354.920 13,883.019
26 title
15,090. 515 5.128 3.045,139 142. 945 313. 976 767. 009
27 article 11,890.297 111.639 1,685. 920
11,890.297 111.639 1,685. 920 690.702
28 article
Z lrhů peněžních, 18. října. Dnes publikovaný
29 article
804.0 50 216.100 13.058 267.845
30 article
výkaz Říšské banky německé z druhého týdne řjnového dopadl opět lépe než se z počátku obáváno. Kovový poklad vykazuje vzrůst o 28 3 mil. mk. (oni o 30.2), ostatní úhrady pak o 9 (loni 9 45) mil. mk. Celkové úbrady vykazují tedy zlepšení o 37.3 (96) mil. mk. Oběh bankovek zmenšil se však o 1347 (loni jen o 118 8) mil. mk, tak že cel kový status vykazuje lelos zlepšení asi o 172 mil. mk. proti 158.4 mil. v soudobí loňském. Obnos obíhajících zdaněných bankovek klesl tedy s 392 na 2208 mil. mk.; loni činila daňová povinnost arci jen 8.7 mil., předloni za to 234.5 mil. mk. Dnes došly zprávy z Londýna z pramenů za naprosto věrobodné označovaných, že koncem října sáhne Anglická banka k opětnému zvýšeni šrěkov
Londýn
31 title
610 478
32 title
21,818.932 154 950 22.567.264 145 580 191.480.942 1.334. 49 200,685.218 1.398 22
33 article 6.27
6.27 153.00e 226 al míry, o jejímž rozsahu arci zalím není spolehlivých informací. Důvodem takového opatření byly by opělně ztráty na zlatém pokladu banky, které nepřestávají ani po čívrtečním radikálním prostředku, jakož i ne- utuchající peněžní návrby Ameriky. — U ná zůstává situace zatím nezměněna, Že Rakousko- oherská banka na brzkou změnu diskontní sazby nepomýšlí, vidno i z té zevní okolnosti,že příští schůze generální rady bude se konati v Pešt obvykle teprve v posledním týdnu října. Praha. Tento týden zahájen na naší burse tendencí pevnější a zájmu těšily se hodnoty ban- kovní, z nichž placeno za akcie Pražské úvěrní banky K 646.— a za akcie České spol. pro průmysl cu- kerní K 219.75 a K 220.—. Z průmyslových hodnot zůstaly dnes akele Akc. tov. na vyrábění umělýci hnojiv a lučebnin v Kolfně zanedbány a akcie Ško dových závodů hledány marně za K 313.——. Dále podaváno za akcie: České průmyslové banky K 41 6.— Hospodářské úvěrní banky K 433.— (+- 50 b) »Merkuru«, směn. akc. spol. K 626.— (— K 2. —) České banky »Union« K 249.—, Zajišťovací banky K 217.— (— K 2.—), Živnostenské banky K 246.50 Kolinské továrny na kávové nahražky K 810 — Podolské cementárny K 195.—, České spol. pro prů- mysí cukerní K 219.75, Pivovaru v Čes. Budějovicíeh K 1100.—, strojírny Daňkovy K 431.50 (— K 1 50). První česko-moravské strojírny K 950.—, První české akc. továrny orientál. cukrovinek K 225.——, Západo- českých továren knolin. a šamot. K 510.— pen' ze.
Kolinský Daňkův Amerika Rakousko Praha Čes úvěrní banka Ško Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka Český banka živnostenský banka Český společenský první český akciový
34 article
Vídeň. V Pešti nákupy kreditek vyvolaly na začáteční burse lepší p suzování politické situace v obou polovinách říše, následkem toho také slabší záznamy v cizině nepůsobily zvláštním dojmem. Ten- dence se upevnila, obchod byl velmi malý, ale kursy se upevnily a částečně stouply. Kromě kreditek také báňské a paroplavební se těšily zájmu. Na polední burse nákupy kreditek v Pešti způsobily zase zlep- šení, čímž celková tendence se zpříjemnila a kromě toho také cizina ohlásila vyšší záznamy. Obchod byo ovšem malý. Ve šraňku jednotlivě papíry se těšily zájmu. Trh s rentami a ukládací se nezměnil. N eskomptním trhu peníze nezměněny 5 3/4 90. Další mímé zvýšení kontinestálních cen želez- ných polotovarů hlášeno je z Anglie. Cena pal- čkového železa pevninového původu zvýšila se anglickém odbytišti ze 79 na 80 sh fob Antverpy cena surových kusů ze 77 na 78 sh a cena platin z 81 na 82 sh. Zvyklosti pro nmělá hnojiva na prožské plodi- nové burse. Presidiem pražské plodinové bursy po řádaná ankela ve přičině sestavení zvyklostí pro umělá hnojíva konala se dne 14. října t. r. za před sednictví místopředsedy usanční komise p. c. r. dra K. Viškovského v místnoslech pražské plodi nové bursy. Této ankely zúčastnili se četní inter esenti jak z kruhů zemědělců, tak i z kruhů továr níků a obchodníků, mimo jiné také členové bursovn rady pp. Josef Baner, c. r. Ludvík Soyka a c. r. Karel Werfel, dále předseda českého odboru zemědělské rady pan Jos. A. Prokůpek, ředitel českých »Thomasových« továren p. Jan Blaschezik, prokuri- sta Akciové továrny na umělá hnojiva v Kolíně p.
K Viškovský Baner Soyk Werfel Jos A Prokůpek Thomasův Blaschezik Vídeň Pešť Anglie Antverpy Kolín český odbor zemědělský rada pan sh
35 article
V. Cerník, p. Karel Varburg z Ustředního svazu německých hospodářských společenstev, pp. Jaremí Prager ve firmě Marsano Prager, Mořic Halphen, Emil Heller ve firmě Heller Schiiler a prokurista Aug. Dürr, zástupce firmy A. Schram. O celé řadě bodů bylo docileno úptné dohody a další otázky, sterých pro jejich povahu nebylo možné okamžite usnesení v širším poradním sboru, byly přikázány zvláštnímu subkomitétu k poradě a k po- dání návrhů v přiští plenární schůzi ankely. D tohoto subkomitétu byli zvokni pp.: Jos. A. Proků- pek, Jos Bauer, V. Cerník, Angust Dürr, Mot Halphen a Emil Heller, jakož i bursovní tajemník p. c. r. dr. B. Fischl. Schůze tohoto subkomitétu koná se ve čtvrtek dne 21. t. m. Po poradě o bodech tomuto komitétu přikázaných bude se v anketě po- kračovati.
V Cerník Varburg Halphen Heller Aug Dürr A Schram A Proka Bauer Angust Dürr mot Fischl Ustřední svaz Marsano Prager Heller Schiiler Jaremí Prager
36 article
Jednota průmyslníků v obvodu obchodní komory pražské (Odbor svazu rakouských průmyslníků) ko- nala 14. t. m. výborovou schůzi. Především přijat referát kom. rady Bedřicha Peruce o vyvlast- ňovacím právu pro průmyslové podni- ky, v němž poukázáno na nutnost takového vyvlast- ňovacího zákona. Průmysl má právo na takový zá- kon, jaký zemědělství a lesnictví již dávno mají Již nyní však před vydáním nového zákona o vy- vlastnění bylo by záhodno, aby ministerským na- řízením polit. úřadům I. instance bylo uloženo, by tam sprostředkovaly, kde kolidují průmyslové zájmy se zájmy dotyčných majitelů. Potom se přešlo k dis- kussi o jednotlivých bodech finančního plá nu vlády. Výbor vyslovil se proli daní z přírost- ku hodnoty, poněvadž tento již v nynějším na- šem systěmu přimých a převodních daní a při ex- orbitantní výši, které daně ty v Rakousku dosahují, je již dostatečně zatížen. Co nejrozhodněji vyslovil se výbor Jednoty průmyslníků také proli zvýšení zemské pivní dávky. K návrhu komerč. mady Rich. Elbogena usneseno konečně, aby zasláno bylc ministerstvu železnic podání, jež, vycházejíc z ne- dostatků vagonů v průmyslu cukerním se projevujícího, žádá naléhavě, uby učiněna byla opatření k odstranění této nesnáze také v jiných odvětvích průmyslových pociťované.
Bedřich Peruc Rich Elbogen Rakousko odbor svaz rakouský průmyslník
37 article
Uherská stalistika lihu. Dle předběžného vý- kazu za zářít. r. činila v Uhrách výroba lihu 42.410 (—9886) hl; zdaněno bylo 70.414 (+ 14.256) hl a to 69.678 (+ 24.679) hl kont. a 736 (— 10.423)l exkont.; vyvezeno bylo jen 16 (— 467) hl exkont. a denaturováno 16.369 (+ 911) hl a to 3155 (— 287) hl kont. a 13.214 (+ 1198) hl exkont. Bismarkova huť. Ve včerejší schůzi správní rady předložena byla výroční zpráva a bilance za minuly rok správní. Po odpisu 1.31 mil. mk. (loni 16 mil. zbývá čistý zisk (včelně loňského převodu) 1,297.159 mk. proti 2,423. 575 mk. loni. Správní rada navrhne výplatu 9% dividendy (proti 189% loni) a 285543 mk. převede na nový účet. Bursa počítala s dividendou vyšší, totiž aspoň 10 proc. Nová tevárna na podkováky. Firma O. Mustad a syn v Christíanii zajistila si dle „Boh.“ stavební místo ve Štětí n. L. a hodlá tam zříditi továrnu na podkováky. Ústřední zemská jednota pro povznesení chovu koní v král. českém koná schůzi výboru 24. říjne o 10. hodině dopoledne, v Praze, v paláci ústředni jednoty českých hospodářských společenslev. Na pro- gramu mimo jiné: Zpráva o posavadních výsledcích klasifikace klisen za účelem přeměny pásma, referenti pp. poslanci Babánek a Sojka. Zpráva o výsledku pro- deje hřebců v Dobřanech a Janovci t. r., přednesou pp. poslanci T. Janovec a Babánek. Rozhovor a usne- šení k stížnosti prvního jihočeského družstva v Če- ských Budějovicích.
Bursa Babánek Sojka Janovec T Janovec Uhry Štětí Praha Dobřany ský Budějovice Bismarkův huť O . Mustad
38 article
Zvýšené tarily buštěhradské dráhy. Nový místní nákladní taril buštěhradské dráhy byl po několika- měsíční práci nyní dohotoven a byl již předložen železničnímu ministerstvu ke schválení. Taril tento je přizpůsoben zvýšeným sazbém barému státních drah a vstoupí v platnost 1. ledna 1910. Nový tarií vztahuje se jen na různé zboží s výjimkou uhlí; o zvýšení tarifů uhelnýcli nebylo dosud vládou jednáno. Zvýšení příjmů, jež buštěhradsné dráze vzejde z nového zvýšení tarifů, činí na zá- kladě průměrných výnosů posledních let asi pů milionu korun. Zlevnění mosazných rour v Německu. Základní cena nenýtovaných rour mosazných, která byla 28. července zvýšena v Německu na 138 mk., byla nyní opět snížena na dřívější úroveň 135 mk. Zahraniční tržba německá. V prvých 9 měsících t. r. činila hodnota německého dovozu ve speciál- ním obcbodu bez drahých kovů 60402 mil. mk. proti 5620.2 mil. mk. v soudobí loňském; hodnota vý- vozu 4795.5 mil. mk. proti 4732 mil. loni. Tržb s drahými kovy vykazuje v dovozu hodnotu 219 proti 303.6 mil, mk., ve vývozu 222 proti 55 mil. mk
Německo
39 article
Nový mlýn družslevní na Meravě projektují na jihu Moravy a má se za to, že bude umistěn na Břeclav- sku. V příštích dnech bude za tím účelem svolána případná schůze interesentů. Konkurs uvalen byl zemským soudem v Prane na jmění Františka Holasa, výrobce korkových zátek na Král. Vinohradech, Hradecká ulice č. 1380). Konkursní komisař rada zemského soudu pan RRohn, správce podstaty pan JUDr. Emil Fanta, advokáť na Král. Vinohradech. Lhůty 25. října, 22. a 26. listopadu. Tzhy. Výroční a trh na dobytek konati se bude v Přibyslavi dne 25. října. Banky, záložny a spořítelny. Ústřední banka čtských spořitelen. Dne 1. listo- padu 1909 splatný kupon 4oních bankovních dluho- pisů Ústřední banky českých spořitelen, jakož i úroky z litrů vinkulovaných vyplácejí se beze srážky počí- naje dnem 27. října 1909 u pokladen ústavu sidel- ního v Praze, nároží Ovecně ulice a Ferdinandovy třídy a filiálek v Brně, Velké nám. 2H, v Černovicích, Herrengasse 18, ve Lvově, Sykstuská ul. 15, v Terstu, Plazza del Pouterosso 3 a ve Vidni, I. Wipplinger- strasse 22. Prny poněžní. Pražská bursa, V Praze, 18. října. Oficiální záznamy zněji Zástavní listy české byp. banky 590 Žákladní úpisy české zem. banky 490 Kem. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40% » » » » » (VK) 40 Mel. úpisy . „ » (ve zl.) „ . vk) Žel. . „ . , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . Dlužní úpisy. Živnost, banky Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořilelny pražské . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny hal. zem. banky Kom. dl. úpisy » „ Zeleznič. 4n
Holasa Král RRohn JUDr Fanta I Wipplinger Mel Morava Břeclav Hradecká ulice Přibyslav Praha Oveceň ulice Ferdinandov třída Brno Velká já Černovice Herrengass Lvov Sykstuský ulice Terst Plazzo del Pouterosso 3 Český průmyslový Kema
40 article
Zást. listy Hal. akc. byp. banky „ » Rak.-uherské banky »» Dolnorak. byp. ústava 31/s Kom. dl. úp. 31ar t Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. epol. rak. míst. drah 5v0 Buská státní půjčka z r. 1906 4.200 Únorová společná renta (v pap.) Dubnová P.2. (ve stt. Květnová . . (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta 4 r0 korunová renta. . 31/9 e investiční » . . Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslavá banka .. Česká zajišťovací hanka . . Hospodářská ůvěrní banka Moravská eskontní banka. . Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka. . . . . Haličská akc. hypoleční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká spolenosl cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost . První česká rafl. v Modřanech tov. orieut. cukrov.
Daňkův Rustonův Kolben Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Hal uherský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslavá banka moravský eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka hypoleční banka El Poldin huť
41 article
Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 18. října. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kreditky 663.— po —.—, uherské kra- ditky 773.—, anglobanka 308.50, bankovní jednota 539 50, unionka 57775, länderbanka 491.75, státní dráha 748.50, jižní dráha 123.50, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —..—, turacké tabáková 360.—, rýmavsko muráňské 692 50, alpinky 731.50 po —., květnová renta 94 80, uherská korunová 91. 800, turecké losy 204.75, marky za hotové 117.58, ultímo 117.60. Smýšlení upevněné. x Z Vídně, 18. fíjna. (Tellgram. » Nár. Listů«) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.22 v, 198.4212 Bukurešť na krátké lhůly —.—, —.—, Brussel šek na kr. lbůty za 100 fr. —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.55, 117.75, Německa za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. th, a 10 lib. št. 240 0715, 240.321h, Londýn na delší h. — —.—, Nový York za 100 dollarů —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94. 87 1 k2, 95.021/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 25 4.75, 255.25. Petrohrad delší thůta —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.45, 95.65, Paříž delšl lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké ih. 95.371/2, 95.521/2, na delší hůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.371/2, 95.521/2, na delší lh. —.—
Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Ruska město šek Paříž Basilej Italia Italia šek 4.75
42 article
Závěročné kursy Zástavní listy: 18. října 16. října 4proc. Hypot. banky kr. českého 97.10 97 10. 31sproc. Hypol. banky kr. českého 89.25 89.25 4proc. kom. dl. ůp. zem, banky kr. č. 95 — 95.— 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.— 95.— 4 zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.— 97.— Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— Berlinská bursa. Z Berlína, 18. října. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 208.90, státní dráha 160.—, lombardy 24.—. Smýšlení slabě. Z Bozlína, 18. října. (K. k.) Kraditky 208.70, berlinská obchodní 181 40, darmštadtská banka 138.5 , německá banka 248.40, diskonto komand. 200 10. drážďanská banka 161.50, národní banka 129 . 10, státní dráha —.—-, lombardy 24.—, Kanada 187.90, Baltimore 117.90, dráha Henri 133.—, bochums 253.50, dortmundské 88.50, Lanřmna huť 195.70, Consolidace —.—, gelseukirchenské 215 70, harpens« 209.—, Hibernia —.—, Packet 131.70. Lloyd 102.10, dynam. trust —.—. Smýšlení upsvněné. Z Hamburku, 18. října. (K. k.) Rak. stříbmá renta 97.90, rakouská zlatá renta 99.25, uherská zla a renta 94.50, italská renta 104.—, kreditky 203 35,
Henri 133 Lloyd 102.10 Praha Berlín Bozlín Kanada Baltimore Hamburk ústřední banka německý banka 248.40 národní banka Lanřmn huť 195.70 Consolidace Hibernia Packet 131.70
43 article
Pentze] Zbokí 101.5102 50 98 10 90 25 100.50
44 article
97-10 89 25 99.50
45 article
99 75
46 article
100 75 100.75
48 article
99.7 100.30 100.— 103 25 96.45 93.35 94.25 100.70 96 35 100.— 94.4 92 35 93.35
49 article
97 45 94 35 95.25 101.70 97 35 100. 50 95 40 94 35 94 35 99.75 99.10 97.30 88.50 97 25 88.50 96.30 76.80 98.10 98 30 94 95 116 65 99 2
50 article
98 10 96.50 87.50 96.25 87.50 95.50 75 80 98.10 94.8 94.7 116 4 94 80 84.50 249.— 416.— 217 —
51 article
84 70 250. — 418.— 219.60 134.50 433 —
53 article
460. — 449.— 246.50 247 50 628.— 631.— 1777 1767 950 — 431. 50/ 432.50 395.— 398 — 219.75 220 30 1100 195.— 198.— 51.— 504.— 2855 2804 255.— 225.—