ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7aa93d30-8ea2-11dc-a5b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 48, person 76, org 10, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v úterý 19. října 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 283.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měslc. . . . . . 2 K. —k na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsíc. . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 64h ve fllálkách- na měsic. . . . . . 2 K 80h Poštout na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K 6n s dvojí zásilkou na měsle na vrtiota: . . : k k
Praha
5 article Ve chvíli rozhodné!
Ve chvíli rozhodné! Poslední neděle před znovuzahájením parlamentu minula v Praze k nemalé mrzu tosti zavilých našich nepřátel, nastrojivších schválně opět velmi okázalý buršovský bum! Na příkopě, beze všech zmínky hodných výtržností; lid český osvědčil svou ukázně nost politickou vzácným sebeopanováním se ve chvíli kritické, jakoby hned tak nedovedl druhý, podobně drážděný a roztrpčený národ Jak dychtivě práhli úkladní škůdcové naši právě v tuto dobu po značných pouličních bouřích českého lidu v Praze, zjevno stejně zřetelně z denunciačního přípisu předsedy německého Volksratu k místodržiteli král. českého, jako ze včerejší »Bohemie«, která palcovým písmem práší o »Návratu vý- tržností — gegen die buršáken — leč za humbugem nadpisu svého jen bídně lapá po komárech, z nichž marně hledí dělati velbloudy, načež ulevuje si na- dějí, že prý nepochybně asi o příštích nedělích dojde v Praze k českým excesům .. Selhalo-li šlechetníkům včera v Praze. selbalo rovně ve Vídni, kde chtěli němečtí nacionálové pouličním bumlem za hulákán »Wacht am Rhein« demonstrovati proti spra- vedlivé věci Čechů vídeňských, pro germani- sační ty osnovy Axmannův, Koliskův a Úr- banův, jichž schválení korunou chtějí vy- nutit terorem podobným, jakým právě před desíti lety zdařilo se jim zničit jazyková na- řízení Badenova a Gautschova.
vídeňský Axmannův Koliskův Úr Badenův Gautschův Praha Vídeň Bohemia Wacht be Rhein
6 article
Leč tu se jim přihodila veliká nehoda: Proti jejich průvodu objevil se mnohem sil- nější, na 40.000 hlav čítající průvod lidu dělného, který odpovídal německým nacionálům hlučnými protesty a písněmi českými i požadoval odstoupen jejich vlády Bienerth, Schrei- ner, Hochenburgerovy. Byl to prů- vod vídeňské sociální demokracie, která činí vládu Bienerthovu odpovědnou nejen z pa- nující kruté drahoty všelikých potřeb, ale i z požáru zuřící dnes války národní, pro niž nedochází v parlamentě ani k vyřízení zákona tak lidumilého a naléhavého, jako jest pojištění pracujícího lidu pro stáří a chorobu. Této, Němeům sloužící ale zájmům lidu nepříznivé vladě platila včerejší velka pouliční demonstrace dělného lidu ve Vídni, při níž došlo místy k ostrým srážkám s ultraněmeckými přáteli páně Bienertho- vými, když tito spílali sociálním demokratům zrádcův, anebo pokřikovali na ně po směšně »Na zdar!« atp. Horší nehody nemohlo se věru přihoditi německým bakatislům, dovozujícím právě ve vídeňské »Nene Fr. Presse« světovou (! prý důležitost toho, aby Vídeň byla a zu stala pasována na město ryze a vý hradně německé. Však též vládě Bienerthově tato důrazná demonstrace vídeňského lidu dělného prot její zřejmě německo nacionáln barvě a nám Čechům tak okázale nepřátelské politice, sotva půjde v nynější kritické chvíli k duhu. Německo centralistický tisk líčí situaci tak, jakoby baron Bienerth měl již »pro všechny případy« uděláno a patent císařský
Bienerth Bienerthův Bienert Čecho Vídeň Francie . Presse Německo Schreiner Hochenburgerův
7 article
pro uzavření parlamentu v případě české obstrukce v kapse. Ve středu prý se par- lament sejde, ale ve čtvrtek snad prý již bude po něm, jako po českém sněmu. Pak se opásá baron Bienerth pohodlným opaskem § 14 a provede prý oktrojírkami vše, co německé srdce ráčí: ne pouze zákon o uží- vání jazyků při státních úřadech v Čechách a zákon o zřízení krajských vlád v král. českém, ale i zákony, jež předložil českému sněmu a na nichž promrskání Němcům, vyjma radikála Frengla, tolik záleželo, že nechtěli kromě nich nic jiného sněmu če- skému k vyřízení dovolit. Rovněž považují němečtí hegemoné za věc samozřejmou, že po zavření parlamentu ihned doporučí vláda Bienerthova koruně k sankci ony novopečené germanisační zákony sněmu dolnorakouského atd. Než, ona se žádná kaše nejídá tak vřelá, jak byla uvařena. Tak na příklad hned otázka sankce oněch vídenských ger- manisačních zákonův.
Bienerth Němec Bienerthův Čechy
8 article
Po celý týden chlubily se německé listy, že prý bar. Bienerth dal německým vůdcům závazný slib, že ony zákony předloží koruně k sankci, což přimělo prý ministra dra. Žáčka ku ohlášení své demisse. Ale nyní tvrdí brněnský orgán ministra dra. Žáčka, že prý baron Bienerth zádného takového slibu Něm- cům — nedall Kde tu pravda? A podobně, troufáme si soudit, neni posud v rozhodujících kruzích o osudu parlamentu vídeňského a installaci absoluti- stického regimu s § 14. tak apodikticky předurčeno a rozhodnuto, jak sobě němečtl hakatisté přejí. Opatrnější jejich dr. Stein wender aspoň silně o tom pochybuje, že by si rozhodující kruhové zrovna v ny- nějším momentu akutní krise uherské a neobyčejné velké fi- nanění tisně troufali zavřít parlament a zkusiti to s režimem absolutistickým snad v obou polovinách říše.
Bienerth Žáček Stein Německo
9 article
Považuje podobný experiment za příliš hazardní, předpovídaje jeho neúspěšnosta kratkodechost. Nuže, k momentům těm při- stupuje nyní i mocné hnutí v sociální demo- kracii pro zachování parlamentní tribuny proti všem pokusům s absolutismem. Ne- dělní demonstrace vídeňská mluví v té pří- čině zřetelně. — Však jako sociálním demo kratům záleží též i »vezdy věrným« Pola- kům s panem Glabinským v čele velice velmi na zachránění pariamentu před náhlým absolu- tistickým mrazem a proto nepovažujeme dosud blízké zavření pärlamentu za věc tak vyjed- nanou, hotovou a jistou, jak v německém táboře si přejí a hrozebně vyhlašují. Kolikrát nám již v posledním desítiletí hleděli z Vídně tím strašidlem absolutního režimu nahnat hrůzy! Pokaždé, kdykoliv šlo pánům o to, aby nás odvrátili od rozhodné, opravdové oposice proti panujícímu vládnímu systemu, vystrčen ten hastroš blízkého absolutismu na zastrašení politiků českých. Neděje se tak i dnes? V Pešti bývají zvykle o zákulisních zá- měrech politiky rakouské lépe zpraveni nežli v samé Vídni. Nuže »Pešťský Lloyd« do vídá se o situaci dočasné a plánech v roz
Pol Glabinský Lloyd Vídeň Pešť
10 article
hodujících kruzích, co následuje: »Rozčilení v Čechách proti německé vládě Bienerthově, zvýšené i zmarem českého sněmu i demon- stračními zákony sněmu dolno-rakouského, povede zajisté k české obstrukci na říšské radě a jest toliko otázka, bude li tato ob strukce technická, čili jak se říká »studená«, anebo bouřná. Okolnost tato, jakož i od- stoupeni obou českých ministrů přivodí novou politickou situaci. Mini- sterský předseda bar. Bienerth zajistě se vy- nasnaží, aby oba české ministry příměl k setrvání v úřadě; však nezdaří li se mu to, podá demisí celého kabinetu. V kruzích do smýšlení dvora zasvěce- ných má se pak za to, že císař barona Bienertha nepropustí, nýbrž jmenuje jej opě ministerským předsedou. V tomto pří- padě sestaví bar. Bienerth nový kabinet, který se však bude pod- statně líšit od nynějšího. « — Není dýmu aby nebylo ohníčka ! Možno že pověsti o takovémto rozřešení krise znepokojují německý tábor více všeho jiného, a z této nejistoty rozčilující, že vzni- kají vášnivé ty nájezdy všeho téměř něme- ckého tisku proli nám. Ale možno též že jest tu co činiti s pouhým vládním pokusnýmbalonkem na zmatení a ukonejšení naše v rozhodné chvíli, aby Slovanská jednota snad přece ještě se neustanovila na nejpřikčejší formě války proti bar. Bienerthovi. Buď jak bud toho se bohda nestane, aby oposice česká dala se zvábiti a zkonejšiti nějakými slíbe- nými změnami pouhých osobností v mi- nisterstvu a netrvalo na nezbytné, pod- statné změně celého směrua systému vládního vůči nám! »Konec a přítrž desetiletému jhu nesnesitelného německéh vetal« to budiž dnes heslem všech českých zápasníků — nezvratným
Bienerthův Bienerth Čechy Min
11 article Posl. dr. Pacák o nejbllžších úkolech Slovanské jednoty.
Posl. dr. Pacák o nejbllžších úkolech Slovanské jednoty. Z Vídně, 18. října. Ve „Slav. Korr.“ uveřejňuje poslanee dr Panák tuto stat: „S mnoha stran a také předsedou Polského kola bylo na konci minulého zasedání říšské rady vyčítáno Slovanské jednotě, že nemá positivního programu. Této výtce nelze upříti oprávněnosti, ač svaz ten byl přud časem založen jako bo- jovná organisace proti vládě Bienertho- vě, a předním heslem jeho programu bylo svr- žení vlády Bienerthovy. Protože se však prove- dení tohoto předního úkolu nepodařilo, nemohlo se dospěti ke druhému bodu: k solidárnímu postupu po pádu Bienerthově. Nemůže však škoditi promluvit o společ- ném programu, jaký by měl býti postaven. neboť tento program nemusil by zůstati jen pro gramem Slovanů samotných. Poměry, jak se utvářily odhlasováním ovent. schválením německých jazykových zákonů, nut přímo Slovany, aby chránili své minority proti takovým „obranným“ zákonům. Soudím, ž Slované měli by především domáhatí se zákona
Posl doktor Pacák Panák Bienerthův Slovan Vídeň
12 article
na ochranu národnostních menšín pro celou říši. Takový zákon žádá se již velmi dlouho a myslím, že takový zákou by ne- jen pro slovanské, nýbrž také pro německé menšiny byl významný, třebaže Němci nikde nemají tak zapotřebí ochrany jako Slované. Ale nechci o této věci se šířiti a projevuji toliko pře- svědčení, že takový zákon prospěl by všem menšinám. Takový zákon mohl by zmírniti ostrosti a škodlivosti, jež jazykově zákony ná- rodnostním menšinám způsobi. Není pochyby o. tom, že takového zákona všichní Slované se budou domáhati a jeho zjednání může býti vřa- děno do positivního programu Slovanské jed- noty, neboť jest zajisté společným programem všech Slovanů rozšiření autonomie království a zemí a jest zajisté také pro- gramem společným všech slovanských strana tvrdí-li se, že v té příčině není úplné svornosti mezi námi, nutno to rozhodně popříti. Naše státoprávní snahy nejsou nijak na škodu autonomní myšlence, naopak podporují ji a jsem přesvědčen, že sejdou-li se zástupei Slovanů ke zdokonalení autonomistického pro- gramu, ukáže se, že rozpory jsou jenom zdán- livé. Stanovení rovnoprávnosti všech řečí v autonomních zemích jest za- jisté programovým bodem Slovanů a umožňuje také připojení neslovanských autonomistů a těch není málo. Jest ještě celá řada společných programo vých věcí, z nichž zmiňují se jenom ještě o sa- naci zemských financí. Nechtěl jsem podati zevrubný progran všech slovanských národů, chtěl jsem jenom od- býti výtku, že Slovanská jednola nemá progra- mu. Formálně nebyl vyblášen, ale program zde jest a může býti kdykoli formulován, nestačí- faktum jeho skutečné existence.“
Němec Slovan Slovan
13 article
Čtyři týdny moravského sněmu. V Bině, 17. října. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Za čtyři týdny vyřízení jediné význačnějš předlohy: o zřízení technologického musea. Ta ková jest bilance minulého zasedání moravského sněmu. Čtyři pětiny zasedání byly vyplněny jed- náním o zbytečných, většinou pilných návrzích, ve výborech nebyly věci připraveny, mnohý z re- ferentů zbytečně záležitosti protahoval; možno se divit, že za takového stavu věci vážnost sněmu klesá? Tři činitelé, kteří spolupracují na jeho osudech, se mohou rozdělit o vinu na těchlo po měrech: nejen německá menšina, jež k tomu konci promyšleně pracuje, nýbrž, bohužel, také česká většina a v neposlední řadě zemský hejt man hrabě Serényi. Moravský pakt vrhá da- leko svoje těžké stíny. Když očistné hnutí zr 1905 bylo jím podlomeno, vyšla z voleb česká většina, jež vlastně skutečnou většinou bez kon- servativního velkostatku není a jež svým slože- ním nestačí na semknutý a neúchylný postup k ozdravění poměrů ve sněmu vůči bezohledné a lstivými vůdci vedené německé menšině. Ze slabé většiny vyšel slabý zemský výbor, jehož vůdčími zřeteli jest ohled na moravské kleri- kály a na přání vídeňské vlády, a v čelo zemské správy byl postaven slabý zemský hejtman, který dodnes neumí správně česky a který se podrobi dosud každému přání zavilého vůdce německ menšiny, barona d'Elverta; v minulém roce se
Serényi Elvert moravský sněm
14 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8k večerní . . . . . . . za t h Vo fillálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5l lnseráty plati se hotově napřed. Předplscení a inserty přijíma administrace v Marinnské ul., a Tam nacházeji se těž redakce. tiskárna a expodice „Národních Listů“ Rukopiny se nevraceji
Marinnský ulice
15 article
mu přímo zavázal, že žádných význačnějších předloh nepoloží na jednací pořad. Letos mu přispěl naprostý nedostatek kázně v českém tá- boře tak, že podobných úmluv nebylo třeba; pil- né návrhy (z nichž úplně stačilo projednati návrh o zápisu do škol a zřízení centrálního ředitelství státních želoznic v Brně) a pomalá práce v od- borech i v plenu vykonaly úplně svůj úkol, a s vý- jimkou zprvu uvedenou možno říci, že sněm tentokrát rlel opět na prázdno, k velké radosti německých stran. Jaké jsou poměry v českém táboře, ukázaly s truchlivou jasností osudy finančního plánu, jejž zemský výbor předložil svým finančním re- ferentem drem. Koudelou, klerý jest vůdčí osob- ností klerikální strany na Moravě. Návrh, jehož obsah v tomto listě již byl sdělen, zakládal se na stanovisku, jež Bienerthovc ministerstvo zaujalo bezprostředně před svoláním zemských sněmů. Kdežto haličský, štyrský a jiné sněmy odmítly vládní plány na sanaci, měl se moravský sněm s nimi spokojit a zcela v jejich smyslu hledat úhradu. Dokonce přijímal se tak průhledný vlád- ní úskok, jako bylo vybídnutí ke zvyšování zem- ské daně z piva: země tu měly provésti, k čemu se nepropůjčila panu Biliňskému říšská rada,a zvýšit daň s výslovnou výhradou, že státní správa předlilavská kdykoli ji bez dalšího spolupůsobení sněmu bude moci převzít! Navrhovalo se dokonce i zdanění služného soukromých úřadníků, tedy nejhůře postavené vrstvy úřadnické, zatím co by platy veřejných úřadníků stejné dani nepodlé- haly, navrhoval se i zemský činžovní halíř, který by byl zhoršil postavení obcí a bytové poměry dnes již nesnesitelné! Misto proti Vídni, obrátila
Koudela Biliňský Brno Morava Vídeň
16 article
se fronta proti domácímu poplatnictvu. Tento způsob řešiti dle přání ministerského výnosu zemské finance, narazil na ostrý odpor u ostat- ních českých stran, a tu se stalo něco neočeká- vaného. po těchto projevech odporu, šestého dne po předložení plánu v konferenci předsedů, pro- hlásila v plenu strana dra. Koudely, že finan- ční plán odmítá, dr. Koudela se vzdal finančního roferátu a řešení otázky odloženo do zimy. Pro tento okamžik nebezpečí tohoto řešení padlo; o jakých poměrech svědčí však celý průběh této záležilosti! Vůdčí příslušník nejsilnější strany přinese do sněmu tak důležitou předlohu po po- drobných úradách s finančním ministrem Bie- nerthova kabinetu, ale (tak se tvrdí dnes), aniž by byl vyčkal úsnesení své strany, aniž by byl přednesl dříve otězku aspoň předsedům ostatních českých stran! A pak došlo ovšem k tomu, žev palčivé otázce sanace financí se rozešel sněm. aniž by byl zaujal stanovisko, a česká většina tu stojí vinou tohoto postupu bezradna a rozvrá- cena! K doplnění obrazu budiž uvedeno, že vi- nou klerikálního referenta nebyla v odborech vyřízena předloha o zrušení povinnosti platiti školné na obecných školách. Že však v plenu právě klerikálové podali pilný návrh pro toto zru- šení kterým ostatní strany měly být zaskočeny. Nemáme-li k radosti Němců dále působit k osla- bování sněmu, je nutno tu zjednat nápravu. Če- ská kurie je místem, kde se tak musí stát a velm brzy, nemá-li být zemšká autonomie těžce za- sažena. Stejně neradostný obraz se objevil při vol- bě přísedicího zemského výboru na místo, uprázdněné odehodem dra. Žáčka ze zemského výberu. Ze tří přísedících byl jeden z lidové
doktor Koudela Němec Žáček
17 title
FEUILLETON.
18 article Paměti Conděova vojína*)
Paměti Conděova vojína*) Nedávno jsem se, díky baronu A. de Ma- ricourtovi, bývalému žáku !' Ecole des Chartes, jenž jej uvádí do literárního světa, seznámii s šarmantním hochem staré zlaté doby. Je to Charles Francois de Cézac de Baleayre, naro- zený 27. pros. 1773 a zemřelý 13. list. 1836 na rodinném zámku v okolí Sarlaty (Peri- gord). Prodělal desitiletou kampaň ve vyhnan- ství. Udatný, dobrák, splše rozmarný než ducha- plný, tvrdě výchovaný, uvyklý na nedostatek, žijíeí jak jen může, nedivící se ani nejhorším nehodám, jež naň dolebnou, ani ráně v bitvěu Flenrus, jež mu »vyryla inicišlku jeho jmena na tvář«, — tak se jevl ve svazku svých pamětí Je skutečně dokonalý typ emigranta.
Conděův A ma Francois Cézac Baleayre Udatná Sarlata Ecol desátník Chartes
19 article
Nechme, ať sám stručně vypočítá své služby, jak to učinil v plsemné žádosti Lud víku XVIII. dne 26. pros. 1823: »Já, podepsaný Francois de Cézac, královským rozkazem ze dne 25. dubna 1816 rytířem královského a vojenského řádu sv. Ludvíka jmenován, osvědčuji a stvrzuji, že jsem šel za francouzskými princi do Coblenze, že jsem s nimi v šiku žandarmerie, pod velením pana markýze d' Antichamp, prodělal vojen ské tažení r. 1792, že jsem se koncem téhož roku pod tímže vůdcem zúčaslnil obhajování Maestrichtn. hollandského města, obléhaného tehda generálem Mi- randou, že vstoupil jsem začátkem t. 1793 do pluku husarů Berchenyho a tam byl vícekráte zraněn, jme- n vitě v pověstné bitvě u Fleurus dne 26. července 1794 šavli od ucha až po ústa, že jsem se připojil k oddělení Coudéovu v zimě 1795—1796, že jsem vsloupil do šl-chlické škadrony Damasových husarů vedených p. hrabělem Eliennem de Damas, dnes knl- želem de Damas, prvým šlechticem komory Monsei gneura knížete d Angoulěme, že jsem od té doby ne přetržilě sloužil v řečeném oddělení Condéově až p jeho propuštění, jež se stalo skutkem ve Windisch- Westrisu ve slátech rakouských koncem roku 1800.
Francois Cézac svatý . Ludvík Antichamp Damasový Damas Bercheny Windisch d Angoulout
20 article
Mobu tvrditi, že jsem se v těchto různých vojen- ských odděleních a pod lěmito různými vůdci choval tak, že jsem si zasloužil jejich, jakož i mých vá lečných soudiuhů úctu . . .« Tohle je vlastně scenář utěšeného vypravo- vání, jež bez nároků a chvastounství svým dě- dicům napsal starý voják dávné Francie. Ně- které episody tohoto líčení hudou snad s to nás *) Dixans dlémigration (1791—1801). Souvenirs de Francois de Cézac. Emnile Paul. editeur. — Faris. zajímati. Především však malou poznámku. Při rozeně nejde zde o spisovatele. Jeho řečje hřmotná, jeho úsloví jsou provanuta gardou nakladatel se vidí nucena nevytisknout jisté žerty, jež tehda nezastrašily ani takového kní- žete de Berry. Vždyť mu při odjezdu z Bel- cayre v únoru 1791 řekl otec jako poslední napomenuti pověstná slova, tolika osobnostem připisovaná, že bylo jich tehdy asi obecně užl- váno: »Napomínám té zvláště, měl-li byss státi tak nešťastným, že bys se více boka ne- bál, tož se boj alespoň neštovic!« — Někdy Cézac ani správně nezná svůj jazyk. Mluv! o jistém stupni a ssimilace, již mají Poláei s Francouzi (na místo podobnosti). Hned počátek jeho ličení je nějak rozpačitý. Na některých stranách se splete a opětuje, co již řekl. Vlastní jména plše, jak mu je slina na jazyk přinese : Sales ku př. tam, kde zřejmě třeba Sal m.
dlémigration Berra Francouz Sales Francie Bela Emnile Paul Souvenir jít Francois jít Cézac
21 article
A nestará se o žádnou chronologii .. . Při tom všem má úžasný dar, živě a pronikavě vypra- vovati události, jež jej překvapily a jež se pojí téměř ke všem činitelům válek republikánských a císařských, jakož i ke všem přežilým účastní- kům starého režímu. Jeho ličení affairy ger- pinské a bitvy u Fleurns rovnají se zajisté po- věstné Stendhalově bitvě u Waterloo na začátku Chartreuse de Parme. Cézac je však dobrým pozorovatelem. Krajinečky jeho v ně- kolika řádkách jsou vždy plny svěžesti. Tak n př. popis obléhání Maestrichtu. Pak jeho kou- pele v Rýnu, když šel vyměniti franc. státovky s republikány na levém břehu. Několika slovy podává hrbolatý obraz zamrzlé oné řeky v zimě 1794—1795. Na důkaz jeho všímavosti chei uvésti především faktum, že sotva přijde do Korujanska, spozoruje ihned, neznaje jména Slo- vineů, že způsob života obyvatelů »télo části Ně- mecka« má mnohou obdobu s lidem, jejž viděl v Polsku. Chci dále uvěsti náčrtek ze skuteč nosti vzatý. Jde o pět na šíbenici odsouzených, jež vede několik husarů jeho regimentu: »Cesta, jíž jsme se dali, byla nevýslovně blátivá: byl to druh jakéhos močálu, do něhož sem tam vloženy kameny, aby se lidé uhnuli blátu. Nuže, tito ubožáci, již se sli dát pověsit, ze všech nás nejlépe skákali a kamene na kámen, aby se ne- postříkali . . .« Koncem roku 1796 armáda Conděova po- stupovala za ustupujícím Moreauem až po Rýn a jezero Bodamské (Kostnické). V červenci 1797 p. d'Alopeus, ruský vyslanec v Sasku přišel ku princi Conděovi do Ueberlingen s návrhem cara Pavla I. nabízejicího armádě útulek ve Volyni. »Aby nám usnadnili daleký náš pochod, poslaí nás po Dunaji až do okolI Vídně. K tomu cíli zho- tovili 15 vorů dosti velikých, aby každý pojal pluk.
Stendhalův jít Parme Condě Pavel Waterloo Rýn Polsko Sasko Volyň Dunaj Vídeň Fleurn d ' Alopeus
22 article
Naše armáda vstoupila na tyhle dopravní mašiny tam, kde nám byla řeka nejblíže. Každý vor musi býti hodně dlouhý a tak nízký, aby mohl projeti pod oblouky mostu řezenského; jelikož při pochodu byly vory od sebe 300—400 kroků, tvořilo to na řece nekonečnou kolonu a poskytovalo obraz v pravdě vzácný a podivný. Jsa rád. že mohu spatřiti Řezno, slavné svými sněmy, dosáhl jsem pod zámínkou nákupu nevyhnutelné věci svolení, zajíti si do města v předvečer dne, kdy naše vojska měla proklouznouti pod jeho mostem; někteří přátelé šli se mnou a tam i přespali. — Nazejtří přečetné obecenstvo bralo se, ještě před hodinou odjezdu, na nábřeží, co jsem učinil i já s mými přáteli. Spalřivše prvý vor, spu- stily zástupy akklamace; každý pluk defiluje bubno- val a hudba zahrála. Když vor burbonských granát- níků přijel k mostu, voraři, již vedli tuto dlouhou věc, zpiti snad harmonií znamenité hudby, se tak špatně zařídili a proud je chopil tak prudce, že von narazil o rob jednoho pilíře a rozdělil se ve dvé způsobeným otřesem zapoláceli se granátníci poně kud, hned se však narovnali do řady s výkřikem
Řezno
23 article
»Vive le roi!« a hudba pokračovala, třebas pluk by rozdvojen, v milé písní krále Jindřicha. Lid, pokrý vající most a nábřeží, odpověděl nejdojímavějšími akklamacemi. Jelikož Dunaj tekl pomalu, trval pře chod těch vorů od 9 hodin do poledne; večer při- pojil jsem se, jakož i moji přátelé, každý ke svému odděleni.« Voje táhnou směrem k Moravě, Slezsku rakouskému Polsku. Cézscovi dovoleno navštíviti Krakov, kde v divadle je okouzlen, slyše mla- dého šlechtice mluviti francouzsky tak dobře jak on sám, a vychvaluje polské ženy, vypra- vuje dále: »Pokračovali jsme denně v králkých pochodech jelikož v Polsku je lid poddaný a velice chudý, by dleli jsme obyčejně každého večera v bídných cha trčích pod doškovou střechou, úplně začmouděných a toliko o jedné světnici. V těchto smutných koutech žily bez ladu a skladu krávy, prasata ba i králícia my se věru nemohli dočkat, až opu tíme tento ža- lostný kraj. Část ruského Polska, kde, jak se zdálo, jame se měli usadit, byla řekou Bugem oddělena o polských krajin, Německu náležejících; do těchto končin, nekonečně zalesněných a plných rybníků a jezer, jsme přišli po dlouhém a trudném pochodu ...« Šlechta je z počátku výtečně přijala, když »seznali šlechticově, jakými cily jsme pro Pavla však byli proniknuti, pro toho, jenž nám poskytoval asy ve svých státech a pro něhož bychom se byli prali kdyby byl chtěl použíti našich ramen a že nemohou s námi počílati v plánech za svou neodvislost, t zarazili přívětivé a licholivé vítání, jež nám byl v principu projevovali a na konec scházeli se s námí jen na čas a stěží jen se osmělili rozmlouvati politisovati s námi . .
Jindřich Šlechta Pavel Dunaj Morava Slezsko Polsko Krakov Bug Německo
24 article
Vyhnanci rozdělili svůj čas mezi honbu hry a jiné zábavy: dobře se jedlo, drůbež, vejce a různé potraviny byly za fatku. Jsou pak tam přihody s vlky, jež se podobně ještě dnee přibázívají v Sedmihradech: lidé, stráže živé rozdrásané, nebo opilci na cestě upadlí a »na- zejtří úplně sežráni, že z nich nezůstala než kostra« Zdá se, že všechny tyto detaily o pobylu Conděovy armády v Polsku (okres lucký) jsou dosti nové a nejdůležilější částí cestopisu Fran- tiška de Cezaca. Zdeť episoda náležitě typická z Ruska Pavla I. »Jednoho dne přijelo do naší vesnice několik kozáků s důstojníkem; měli rozkaz zabiti všechny černé psy a ustřihnouti všem ženám dlouhé vlasy léže barvy, což mělo sloužiti ke zhotovení čepic čák pro husarský pluk. Tentu bezvýminečný rozkaz způsobil největší rozruch v naší vesnici. Dcera mých hostitelů, dosti milá ostatně, mě, slzami zalita, pro boha přišla prosit o protekci, jež by jí zachovala kadeře ...“ Za pomoci Ruska utvořena druhá koalice.
Conděův Fran Cezaco Pavel Polsko Rusko
25 article
Suvorov má se svými vojsky odjeli v dubnu 1799 a Condéovští tvoři část jeho armády. »Následkem toho pracovalo se všude, aby naše vystrojení bylo co nejdřív hotovo; utvoteno více sborů jak jízdních tak pěších; já jsem byl při šlech- tických dragounech de Berrya; kníže je vedl osobně, K doplnění naší jizdy přivedeno bylo z nejzazšlho Ruska mnoho divokých koní, všech téměř tatarské racy, výtečného drunu. Když tito koně byli přive- dení Kalmuky, lidem tak divokým jako koně, byla jejich srst neobyčejně dlouhá a sami byli krajně vy- chudlí, vedení byli v stádech jako ovce a na polích při zastávce dávány jim tu a tam hromady sena. Tito koně byli opravdu hrozní a nejeden z nás měl býti zabit při dresuře těchto divokých na laso schy- taných zvířat.« S netrpělivostí jsem očekával přechod přes Prahu. Cézae, jenž před chvili jen věnoval ně- kolik stránek Mnichovu a Krakovu a brzo na to s oduševněním píše o Udine a Miláně, vy- slovi jednou toliko jméno tak drahé naším srdeím. Kníže de Berry navzdor horku svým sborům zakázal nositi klobouky »a la saerée mon ame«, jak řikali tehdy vojáci. Jelikož
Suvorov Berrya Cézae Kníže Berra Praha Mnichov Krakov Udine Milán
26 article
Cézac porušil ten rozkaz, přistoupí k němu kníže zuřivěa vzavolav mě jmenem, nařídil mi nejpřísnějšt vězení po dobu osmi dnů, pak mě poslal k avant- gardě, abych, přijeda do Prahy, byl ubylován ve strážnici. Na cesté však, když mi vyčetl levily, mě kníže přece jen osvobodil od vězeuí . . .« Potom jsme náhle na švýcarských hrani- cích. O Praze ani slova. Nemějme to příliš za zlé mladému důstojníku. Prvého května je Condéova armáda definitivně rozpuštěna v hlav- ním ležení při Windisch-Feistritz a Cézac s pří- telem La Roche-Aymonem vrací se po celém ještě roku do Francie, pečlivě se snaže zatajiti toložnost, ana doba nebyla ještě přízniva pro Condeovce. Nad čím jsem se zamyslil, je okol- nost, že ona cesta vykonána bez nejmenšího vaku a to mi připomíná ubohou pí. de Coislin, jež touže dobou tvrdila pl. de Cháleaubriandové, že bylo vzácností, aby urozené dámy z její doby měly více než jednu košili do zásoby . .
Cézac Condéův Coislin Cháleaubriandová Praha Francie Le Roche Aymon
27 article
Cězac přicházi do Sarlat o Velikonočním pondělku a nachází rodinu zdravou a čilou. »Po čas Revoluce a po ní,« seznamuje nás ro- dinná poznámka, »otec a matka Františka de Cézaca neměli po 10 let zpráv o něm. Stěží jen si vlastní hlavy zachránili a to ještě díky oddanosti žandarma Landrya. Tento hodný muž je polajmu opozornil, te maji býti zatčeni. Zastrčivše své papíry a klenoty do komína v Campagnac, utekli přes noc do Bel- cavre. Když komisaři ze Sarlatu měli jit zatknouti pana de Cézac do Balcayre, dobrý Landry mu to po někom vzkázal. Tu se schoval ve skalní jeskyni nad zámkem, do niž se vcházelo po žebříku na loďce postaveném. Ostatně když sarlatští komisaři při- jížděli si pro p. de Cézaca, jenž byl u vesničanů velice oblíben, přiběhli tito ozbrojení vidlemi a za- strašili státní úřadníky, jichž pátráni bylo zbylečná. Takhle se to vícekráte opětovalo . . .« A nyní naslává režím Napoleonův. Nechtě mu sloužiti, Cézac zůstává nečinným. R. 1805 se oženil a po smrti své matky počal psáti sré vzpominky, jež se pojí k ohromné masse o Emigraci již vydaných . .. V zátiší Perigordu poznal přece snad, navzdor radosti, již Condéovei měli opouštějíce daleké roviny slovanské, onen pocit touby, z něhož se jiný emigrant, pan de Contades zpovídá ve verších, v nichž mluví o lItosti, již u nich vyvolaly »Volyňské lesy, jemný úsměv a dráždivé oči těch bezounkých pasaček, jež k bláznivým činům přivedly tolik bludných rytírů.e William Ritter.
Cézaco Cézac Napoleonův Condéovei Contades Ritter Balcayre