ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7ab06920-8ea2-11dc-95c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 98, place 69, org 12, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAnODNÍ VISTY.
3 masthead
19 října 1909. Císlo 289.
4 article
strany pokrokové, druhý z klerikální, třetí za- grárníků. Šlo o to, které ze dvou velkých stra bude náležeti čtvrté místo: zda lidové straně po- krokové, nebo skupině staročesko-klerikální. Li- dová strana pokroková kandidovala dra. Budín- ského po dohodě se sociálními demokraty a sgrárníky, skupina staročesko-klerikální dra. Šromotu. Ale přes tuto úmluvu se v předve- čer volby agrární klub usnesl, že postaví do prvé volby vlastního kandidáta posl. Staroští ka. jenž náleží ke konservativnímu, klerikálům blíz- kému křídlu agrárního klubu — a vědělo se ihned, že klerikálové na prvý ráz budou volit Staroštíka, který pak ovšem vyšel hned z prvé volby jako přísedící. Tak řečené pokrokové kři- dlo v agrárním klubu, jež vede posl. Staněk a jež má v klubu většinu, mohlo zmařit usnesení, ale neučinilo tak, ačkoli byla uzavřena o volbě do- hoda se Staňkem, jenž z několika kandidátů lido vopokrokových se právě pro Budínského vyslovil. Že nepřispívají takové episody k semknutí če- ského tábora, netřeba dokládat; výsledek volby neuspokojuje však ani v ohledu národním, poně- vadž posl. Staroštík nejen že nebydlí v Brně, ani blízko Brna, ale nemá dle úsudku vlastních stran- níků té energie, které je třeba pro toto místo z dnešního stavu věcí na Moravě. Půjde nyní o roz- dělení referátů; po Žáčkovi je uprázdněn škol- ský, resignací Koudelovou finanění. Je nebezpečí, že školský referát se dostane klerikálnímu velko- statkáři; v nejlepším případě zůstane p. Starošti- kovi, který je blízek klerikálům a kterého již s ohledem na toto rozdilení referátů neměl kan- didovat agrární klub, který má přece ve svých řadách učitele M unka a Pilá t nl- Takové jsou výsledky minulého sněmování.
Šromota Staroštík Staněk Budín Brno Morava
5 article
Před novým rokem sněm se opět sejde a bude jednat zvláště o rozpočtu. Finanění odbor se usta- vil jako stálá anketa o sanucí zemských finaneí a má přípruvovat návrhy pro sněm. Jeho zodpo- vědnost je značha jako zodpovědnost všech, kteře budou předetr řešení této otázky rozhodovat. Nechť mají v prvé řadě na pamětí, že fronta v této při mosí být obrácena protí Vídni, že sněm nesmí spokojovat se s tím, co p. Bíliňski mu na- bízí Jest nutno zvláště, aby otázka se řešila v dorozumění s říšskými poslanci, kteří budou mu- sit podepřít akei, vedeneu na zemském sněmu. Finenční plán, který byl navržen v minulém za- sedání, jest nepřijatelný; má-li se dojít k lepším výsledkům, jest nejdřive nezbytno, aby se ko- nečně rozhodla česká kurie, jaké stanovisko ko- tázee zaujme. Nejasnost a rozháranost, Která se objeviln nym, by přivodíla úpadek, jehož se mu- síme varovat nejvíce právě na poli zemské auto- nomie.
Vídeň
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. října. (Chorvatský hla o polské politice.) Záhřebský „Obzor“, jejž nikdo nebude viniti z předpojatosti proti Polákům, odsuzuje rozhodně nynější politiku polského kola na říšské radě. „Obzor“ se divi. že vůdcové polského kola dosud nepochopili, jaký obrat na říšské radě nastal všeobeeným vo- lebním právem, které ze Slovanů, o jichž mínění se vlády dříve nestaraly, učinilo sílu, s kterou každá vláda musí počítati. Všichni rakouští Slo- vané již chápou, že jsou v Rakousku otázky, všem jim společné, za které musejí všichní jako jeden muž jiti do boje, ačkoli v jiných, více místních otázkách, se mohou v názorech roz- cházeti. Takovou společnou, všeslovanskou otáz- kou byla agrární banka bosenská, která opravdu našla všechny Slovany na říšské radě svorně, až na Poláky. Podobně jsou všem Slovanům společnou věcí jazykové zákony čtyř německých sněmů, nehoť ostří tčehto zákonů nemíří jen proti Čechům, nýbrž proti všem Slovanům, ani Peláků nevyjímaje, což zcela správně uznává krakovská „Nová Reforma“. Ale polské kolo půjde i v této věci s Němci, aby se opětně před celým slovanským světem zostudilo. Vůdcové polského kola — píše dále „Obzor““ — se do- mnívají, že se vrátí časy, kdy šlechta svými blý- skavými frásemi mohla světu zamazati oči. Také Poláci mají lid, jemuž je ještě mnoho třeba do
Polák Slovan Čecho Pelák Němec Praha Rakousko Slovan
7 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vinohradské divadle. „V klubovní len oš- ce“, Věselohra o třech jednáních od K. Rösslera a L. Hellera. Přeložil J. Štastný. Režisér V. Štech. Poprvé 16. řijna Gourmandi dobře vědí, že už dávno nemá Fran- cie monopol na svoje šampaňské. Německý sekt chul- ná — aspoň ve svých vynikajících známkách — stej- ně dobře, ba jsou milovníci, kteří mu dávají do- konce přednost před slabšími známikami francouz- skými, protože jej shledávají solidnějším a pitelněj- ším, chuť jeho lahodnější a jiskru ohnivější. Ale to už patrně přehánějí. Berlínská veselohra „V k lm- bovní lemošce“ je takový němpcký sekt, který má svoje staré, osvědčené vzory ve francouzském šampaňském, ale svým obsahem i celou fakturou, jež není špatná, prezrazuje nepochybně dobré domání pěstění. Veselohra je z druhu komedií mravoličných.
K Rössler L Heller J Štastná V Štech vinohradský divadlo
8 article
Kreslí mravy lenošné aristokratické společnosti, kte- rou zátopa dluhů nijak nevyrušuje z flirtův a poží- vačství, tahy hodně ulustými a drastickými, což s na scéně nejenom snese, nýbrž často dobře působí. je-li tendence trochu zdravě salirická, jako je tomu tady. Na Vinohradech silně salir. náněhy vesel. měly spíš ráz nátéhů ke frašce, ale zvyšovalo to jenom úspěch večera, ktarý měl velmi animovaný průběh, a tento úspěch přinese asi „Klubovní lenošce“ znač- nou příta žlivost v nýnějším mdlém činoherním re- poríciru tohoto divadla Děj veselohry je hotová strakatina vlipů a sar- kasmů, vyčlených z „Fliegende“, „Meggendorfer“a ze „Simplicissinia“, jako pestrá mosaika, slepená z komických situací a zpovypůjčených scén ze všech možných veseloher, frašek a operét. Ani hlavní dvě figurky kusu, Jan Jiří hrabě Tela-Lannatschi a jeho syn Jan Krištoť, ktelí se záviděníhodným klidem as povýšeným despektem aristokratů filosofují nad svou fidanční deroutou a nad drazbou starého rodininého sidla, nejsou zádně zázraěné originály, natož pak hlöchá tete která, jsoue přítomna dražebnímu aktu, dá si namluviti, že to deputace veteránského spol- ku přišla slavnostně odevzdati diplom, nebo vy- sloužilá prima balerina, která v upomínkách na dáv- né milostné styky přichází skracbovanému hraběti nabídnout půjěku, neno „přírodní muž“, chodicív sandálech na boso a v plavkách, jenž světákům hlá- sá potlebu návlatu ku přirodě, vegelariánství a zdr- želivost v požitcích alkoholu a tabáku, nebo dokonee
Simplicissinio Jan Jiří Jan Krištoť Tela Lannatschi
9 article
kulturní kvalifikace, jež by mu umožnila úspěš- ný zápas s Němci. Tento polský lid, tápající dosud ve tmách bezgramotnosti, trpí za politiku své inteligence. Slované proto nespoléhají zalím na pomoc polského klubu, ale jsou přesvědčeni, že nadejde čas, kdy většína polského lidu v Ra- kousku přijme za své zásady posl. Stapiňského a potom i většina polských poslanců při všech vážných otázkách, týkajících se celého Slovan- stva, bude státi ve společném táboře s ostntními Slovany. V Praze, 18. října. (Železniční sp- jení Dalmacie s Räkouskem.) V schůzi dalmatského sněmu dne 16. t. m. místo- držitel Nardelli zodpověděl dotaz poslance Biankina, týkající se železnic, Dalmacii slí- bených, ale neslavěných. Odpověď místodržite- lova osvětluje neobyčejně jasně maďarskou poli- tiku a spolehlivost závazků, převzatých maďar- skou vládou. Běží o dráhu z Aržana do Bugojna, jež má spojiti Dalmacii s Bosnou, a o dráhu z Knina přes Ogulin do kraňského Nového Mě- sta, jež má spojiti. Dalmacii s Rakouskem.
Němec Slovan Biankin Ra Praha Dalmacie Aržan Bugojno Ogulin Nový Rakousko
10 article
Pokud jde o dráhu ze Splitu přes Aržan do Bugojna, na níž rakouský parlament už před lety povolil peníze, místodržitel oznámil, že stavba na rakouském území započne okamžitě, jakmile bosenská vláda najde prostředky, aby mehla začít stavěti trať na svém území. Dokud nebude zabezpečena bosenská trať, bylo by marno stavěti rakouskou. Vzhledem k druhé dráze nutno rozeznávati tři trati. První, vedouci z Nového Města na chorvatské hranice, se teprve vyměřuje, poněvadž jest několik variant a ko- nečné rozhodnutí se dosud nestalo. Ale tato kran- ská trať bude prý zcela jistě vystavěna, jakmile bude vystavěna také trat chorvatská. (Mimocho- dem poznamenáváme, že peníze, určené na stav- bu této „bělokraňské“ dráhy ryt. Bilinskin ode- vzdal vojenskému ministerstvu, jež je utopilo v Bosně. Pozn. red.) Trať dalmatská z Knina na chorvatské hranice u Pribudiče je úplně při- pravena a může se začit okamžitě stavět, jak- mile se začne stavět i na chorvatském území.
Split Aržany Bugojno Nový město Boseň
11 article
Ale — pokračoval místodržitel Nardelli do- slovně — uherská vláda na dotaz, u ní učiněný, oznámila, že detailní projekt dráhy Kninsko- ogulinské je sice vypracován, ale se slavbou se nemůže začiti dříve, dokud nebude zjištěn roz- počet celé dráhy; proto také uherská vláda ne- může prý slíbiti, že chorvatská trať budec hotova do lhůty, stanovené posledním rakousko-uher ským vyrovnáním (do konce r. 1910. Pozn red.). Po tomto prohlášení uherské vlády ne- může se zahájiti také stavba dalmatské trati, která by bez připojení k chorvatské trati ne měla smyslu... Závazek uherské vlády, že do r. 1911 budle vystavěna t. zv. „likánská dráha“, která spojí Dalmacii s Rakouskem, byl, jak ještě známo, prohlášen za velikou vymoženost rakouské vlády. Nyní sám zástupce vlády v Dal- macii dosvědčuje, jakou praktickou cenu má ona vymoženost. Odpověď místodržitelova byla v dalmatském sněmě provázena výkřiky, které dobře charakterisují spolehlivost státních úmluv, uzavřených s Maďary.
Maďar Dalmacie Rakousko Dal
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Slovanské hnutí v Odesse. (Pov. zpráva »Nár. Listů«.) V Odesse konala se ustavující valná hro- mada nově založeného spolku »Slovanské jednoty« za přitomnosti 200 přislušníků všech slovan- ských národností, kteři v Odesse žijí. Za před- vedu schůze zvolen I. N. Tjurin, za jednatele V. D. Agura, jenž měl řeč o úkolech spolku. Nejprvé podal historický obzor rozvoje slovan- ského vědomí a myslenky slovanské jednoty Ukázal, že přičinou historického neštěstí, které pronásledovalo slovanské plémě, byl nedostatek solidarností mezi slovanskými národy. Vyllčil dějiny národulho slovanského probuzení a zmlniv se o jeho apuštulech, jimiž jsou: Šafařik, Pa- lacký, Kollár, Vuk Karadžiě, Ševčenko, Chiom- jakov, Aksakov, Giljarov Platonov, Kirějevský a j. Vyložil pak podstatu slovanské myšlenky v jejím základě položena idea všelidská, ona onen pruský poručík, který se dušuje mladé naivce, že neví, co to jsou dluhy a ženy.
I N Tjurin Agura Kollár Vuk Karadži Ševčenko Chiom Aksakov Giljarov Platonov Kirějevský Odessa
13 article
Tří přednosti však má tato německá veselohra- Živý a nikoli nevtipný dialog. hbité i řízné tempo. a především dobrý konec, uspokojující diváka už tím, ze jej vlastně od počátku tušil: Když se mladý hrabě Teta-Lannatsch nemá k tomu, aby finanční ka- tastrolu odvrátil milionovým sňatkem, „obětuje sel starý hrabě a ožení se se Stefanií z Göndöru, třebaže její předkově noválčili v křižáckých válkách, spokojen tím, že aspoň už její dědeček byl pokřtěn. Je známno přece, jak takové mravní zadostučinění, že jste uho- dli, „jak to dopadne“, zvyšuje divákův požitek z kon- ce i chuť k večeři. Veselohru hrají na Vinohradech hodně vesele berlínsky, lešácky, jak je nevyhnutelno pro tento gen- re. Až na to, že satirický živel se zvrhá v reprodukeí některých pobočných figurek ve zbytečnou fraško vitost, jak již nahoře řečeno, ve fraškovitost, připomí- nající zlozvyky arén a kočujících společností. Úspěch novinky nesly zvláště velmi dobré výkony obou fe- šáckých hrabat (pp. Zakopal a Tesař) a jejich lieute- nantského synovce (p. Pražský). Jim nejblíž stála hezká trojice damských hlavaích úloh (slč. Májova Štěpničkova a Baldova) a Vogelsang p. Havlův
Stefanie Göndör Zakopal Jim Májův Štěpničkův Baldův Vogelsang Havlův Teta Lannatsch
14 article
+ Kubolíkův koncert ve Vídni. Z Vídně, 18 října. Jan Kubelík měl zde dnes ve velké dvoraně hudebního spolku koncert orchestrový, navštívený 3000 lidmi. Ohromná dvorana byla plna ve všech prostorách. Orchestr umělců hudebních řídil Oskar Nedbal s pevným klidem a dovedností. Kubelík za- hrál koncert Mendellsohnův, koncert. Čajkovského Paganiního „Etudu“ a „Motýli“. Obecenstvo, hrou jeho unešené, nadšeně vyznamenávalo jej po každí hře poctami a potleskem v pravdě demonstrafivním. jakoby chtělo názorně ukázati, že odsuzuje taktiku vídeňských německých nacionálů proti českým u- mělcům hudebním. Kubelík hrál zde již několikráte. ale s takovým úspěchem ostentativním, jako dnes. ještě nikdy. Po kuždé produkci byly výbuchy, te- ploty v pravdě jižníl Ke konci byl nucen český mistr přidati několik picc. 29. t. m. ke všeobecné žádosti pořádá koncert druhý. + Z Ceské Filharmonie. K nedělnímu symfoni- ckému koncertu v Plodmnové burse byl obrovský ná- val, že několik set osob nemohlo obdrželi vstupenky.
Kubolíkův Kubelík Nedbal Čajkovský Vídeň 18 říjen Ceský filharmonie
15 article
Obecenstvo se upozorňje na výhodu předprodeje v kanceláři na Václavském nám. č. 53, kde možno ode dneška obdržeti vstupenky na příští nedělní koneert, v němž zabájen bude cyklus Besthoveno- nezná žádného výlučného národního egoismu, chce osvobození všech a všem přeje práv du- chovného rozvoje. Slovanslvo se sjednocuje ne aby druhé napadalo, aby války vedlo, aby utiskovalo a národy pohleovalo, nýbrž aby uskutečnilo myšlenku jednoty člověčenstva cestou rozvoje a rozkvělu národností, tvořících slo- vanský svět, cestou dobré a bratrské součinnosti s jinoplemennými národnostmi a bojem se vším, co ve svých egoistických snahách rozrušuje všelidskou solidárnost a je protilidské. Rozvoj německé národně-politické myšlenky na základě protivném, hrubě a pořád hrubějí egoistickém, slovanský sjezd v Praze r. 1848, válka s Tu- reckem za osvobození Jihosfovanů r. 1876—1878 atd. dávají myšleňce slovanské jednoty životnost a půdu. Ale posledním popudem k založení tohoto společného střediska Slovanům odesským byl zábor Bosny a Hercegoviny. Po tomto úvodním výkladu vykonány volby. Předsedou zvolen prof. K. M. Sapěžko a do výboru: I. N. Tjurin, A. O. Dlusský, G. A. Kára, V. D. Agura, dr. R. S. Klisič, G. D. Christov, S. P. Šeluchin, S. P. Dragovič, I.I. Mysllk, K. O. Jezbera, A. P. Popovský a V. P. Voje vodský. Schůzi byl přítannen generál. Volodimirov, jenž se vragel z cesty po Balkáně. vnide o* o
Sapěžko I N Tjurin A O Dlusský G A Kára Agura doktor Klisič Christov Šeluchin S P Dragovič K O Jezbera Popovský Volodimirov Václavský já Praha Bosna a Hercegovina Balkán
16 article Rusko a Německo.
Rusko a Německo. Bavorská sněmovna jednomyslně se usnesla, aby Rusku vypovězena byla smlouva z r. 1885 o vydávání ruských zločineů, kteří se provini proti osobé carově. »Novoje Vremě« k tomu poznamenává »Přivykli jsme již tomu, že v Némeck dějt se v nynější době věci vel m urážlivě pro Rusko! Ale dnešní manife- stace celé snémovny převy šuje v šle, co jsme mulili očekávati i od rozpálených něme- ckých šovinístů. Otevřeně prohlásiti, že Bavorsko si preje dávati útočiště osobám, viněným z úkfaduo život ruského mocnáře, mohou toliko lidé, úplně ztrativší cit každé miry. Usnesení bavorské sněmovny nemůžeme pokládati za nie jiného, leč za dívoký a každého, byť nejposled- nějšílio parlamentu nedůstojný výpad.
Rusek Rusko Německo Bavorsko bavorský sněmovna Novoj Vrema
17 article
Ruský rozpočat na r. 1910. Ruské ministerstvo financi dekončilo sesta- vení rozpučtu státních přijmů a vydání na r 1910 Obyčejné příjmy rozpočteny na 2 535.800 000 rublů, obyčsjné vydání na 2.510,000,000 rublů, mimořádně pěíjmy na 10 mil. rublů, mimořádné vydání po likvidaci války na 3,800. 000 rubla Vláda žádá na hpspodářská vydaní ministerstva vojenství 50 mil. rublů, na stavbu železnie 64,800000 rub., pro společnosti železných dral 1,400000 rub., dohromady 120 mil. rublů. o . a Carská návštšva v Italii a Rakousko. Německé listy jsou plny hádání o tom, kdy ear vykoná svou návště u u italských man želo královských, zda v Raceonigi, Baji, neb v Bari. Při tom věnují hodně místa zprávám o policej- ních opatřeních na ochranu jeho, ačkoliv jsou obvyklého rázui ačkoliv těmže připravám n ochranu Viléma II. nevšnují nikdy ani řádky. »Messagero« varuje italské socinlisty přeu projevy proticarskými, poněvadž netřeba po annexi bosenské dávati takovou satilsfakci Rakousku, jež by i poru- šila snad vřelě styky rusko-italské. Ostatně již za posledního táboru prudké útoky socialisty Norgeria přijal lid s ledovým mlčením. V Sestri Riviera zatčen byl elegantně o- děný muž, kterýž si koupil listek do Raceonigi, nalezen u něho nabilý revolver, dýka a 8000 v bankovkách. Muž ten, jenž prohlásil, že jest Španělem, čtníl dojem sllence. Falliěres chce prý odstoupiti V některých pařižských listech se nazna- čuje, že president republiky Falliěres je unaven svým úřadem, nebo aspoň byl unaven. Jmenují se dokonce jeho nástupci: předseda snémovny Brisso n, jehož kandidatura na nej- vých symřonií. Pozejtřejší koncert v Národním dome na Král. Vinohradech, řízený drem. V. Zemankem, věnován hude zajímavým cizím novinkám, od orche- stru Č. F. dosud nehraným.
Vilém II Norgerio Španěl Král V Zemanek Rakousko Baja Bari Sestri Riviera
18 title
V Praze. 18. ríjna.
Praha
19 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Kníže Emgen Wrede zemřel včera v Mni- chiově. Vyprostěný parnik. Z Terstu, 18. října (K. k.) Ar glický parník „Murillo“, který uvázl u Punta-Merlery, byl dnes sprostěn větší části nákladu a pomocí vlečného parníku „Belrorie“ uvolněn. Trhli- ny byly zatím spraveny. Počasí je příznivé a proto bude parník dovlečen „Belrorií“ do Terstu. = Aeroplanem přes Černé moře. Z Petrohra- du, 18. října. Jak sděluje „Rěč“, chystá se francouz- ský aviatik Gilbert letěti aeroplanem z Oděsy na tu- recký břeh Černého moře — Odsouzení vydůrači. Z Berlína, 17. října U trestního soudu v Elku konalo se včera přeličen proti artistovi Krusecvi z Hamburku, číšníku Sli winskému z Berlína, jistému majoru ve výslužběa jednomu obchodnímu příručímu, kleří byli obvi- něni z vydírání a nemravných činů. Oba poslední byli osvobozeni, Kruse pak odsouzen pro vydírání na 5 let a Sliwinskí na 2 léta do vězení. = Vybodila novorozeně oknam. Z Berlína 18. října. Včera večer žádala 18letá návštěvnice asylu armády spásy o prozatímní přijetí do záchranné společnosti ammády spásy, odebrala se však záhy do čtvrtého patra budovy, kdež tajně porodila, načež dítě zardousila a hodila mrtvolku oknem na dvůr.
Emgen Wrede Murillo Belrorie Gilbert winský Krus Terst Černý moře Berlín Hamburk Elka PuntoMerlera
20 article
Pozdě v neci byla pachatelka, která se úzkostí a roz- čilením zdála beze smyslů, zatčena a dopravena do vazby = Proces proti paní Steinhcilové. Z Paří že, 17. října. Bylo zahájeno vyšetřování, aby se zjistilo. kdo opatřil ohžalobu proti paní Steinheilové „Mati- nu“, jenž bude pro uveřejnění stíhán. Poněvadž paní Steinheilová obdržela dne 8. července opis obžaloby způscbila asi uveřejnění buďto sama, nebo některý z jejích důvěrníků, při čemž ovšem není jasno, za ja kým účelem se to stalo. Svědků bude předvoláno 67. Kromě Marietty Wolfové a sluhy Couillarda nalé- zají se v seznamu svědků také členové židovského divadla, z něhož zmizely černé kaftany, dále paní Steinheilovou nepravdivě obviněný maliř Burling- ham, oba žurnalisté, Marcel Hutin a Labruvěre, kteří vlastně způsobili svou reporterskou činností rozhod- ný obrat v aféře a konečně poslední přítel paní Stein- heilové Borderel, pro nějž dle dosavadní domněnky chtěla manžela svého odstraniti. = Technik Keidl, který včera dopoledne pokusi se vzlétnouti na aparátě Wrighlově — dle bornstedt ské depeše — sřítil se s výše 10 m a lehce se poranil Aeroplan se rozbil.
Steinhcilová Steinheilová Maťa Wolf Couillard Hutin Labruvěre Stein Keidl Aeroplan
21 title
Kudba.
22 article
vyšší úřad republiky několikráte selhala, bývalý ministr války Berteaux, vůdee radikálů. o němž se tvrdí, že má nejvíce naděje státi se Falliěrovým nástupcem a konečně bývalý pre- sident Loubet, jenž by zajisté byl vážným uchazečem. Zdá se, že to vše jsou jen liché pověsti. Šíří se zprávy o churavosti presiden- tově, jen aby se uvolnilo místo pro všelija ké spekulace. Z nejbližšího okolí presidentova se oznamuje, že Fallieres je zdráv a nemá úmysl vzdáti se svého úřadu. Situace v Marokku Z Tangeru a Oranu byly zaslány do Pa- říže zprávy, nasvědčující tomu, že tam snaži se různým způsobem komplikovati spor Španělska s Marokkem a zatáhnouti do věc Německo. Některé listy oznamují zprávu tajných instrukeích, zaslaných kaidům charb- ským sultánem, aby za bojů u Mellily jednali se španělskými ochránci shovívavě, s německým a anglickým přisněji a s franeouzským s ne- smířitelnou bezohledností. Mulej Hafid přejímá každou zodpovědnost. Podobný tajný dopis oet se v rukou francouzského vyslance. Dopisovatal »Matinu« v Oranu oznamuje s výhradou, že koluje pověst o rifských ložiská ch které daly podnět ke sporu španělsko-marocké- mu, že přešly do německého maje!ku Mulej Hafid prodal doly německé společnosti.
Falliěrův Fallieres Maroko Tanger Oran Španělsko Německo
23 article
Jména účastníků, mezi nimiž se uvádl filnaně- ník, usazený ve Fezn, se veřejně označuj v Mellile a Oranu. Mulej Hafid, tak ujisťnj zprávy z německých pramenů, měl nepopl ratelné právo prodati ložiska, po- něvadž Španělové nabyli za 75.000 franků svých práv od Roghiho, který nemohl v zem nijak disponovati. Událost ta přivodl mezi Ne- meckem a Španělskem rozpor, klerý může da- leko vésti. »Matin« tvrdí těž, že četní němečt důstojníci přibyli do Mellily jako turistě. Nelz všechny tyto zprávy zjistiti. Zdá se všsk, že marocká otázka se stane opět aktuální, když o situaci v Rífu nebude jasno mezi Španělskem a Německem. Francouzský vyslanec Rěgnaul byl telegraficky povolán do Paříže, aby poda vládě sdělení o otázkách, jež budou ve sně movně předmětem debaty. Poslání El Mokriho. Vyslanec Maleje Hafida El Mokri byí poslán do Paříže s novým posláním. Finanční ministr sultánův byl interviewován zpravodajem »Tempsu«, jemuž sdělil účel své cesty. Nej- důležilější předměty, o nichž bude El Mokr s franeouzskou vládou vyjednávati, jsou: ma- rocká půjčka, vyprázdnění Udždy a územi Šauju, jakoz i Casablanky. Vyslanec připoustí, že in- strukce sultánovy nekryjí se zcela se stanoviskem francouzské vlády. Doufá však v dohodu, vy- jde-li Francie Marokku poněkud vstříc. E Mokri nevěří v důvěrné instrukce pro kaidy území charbského, o nichž se zmiňuje »Matin« Podobné vzkazy maghzenovy jsou prý nemožné. Popravu roghiho pokládá za ospravedlněnu zá- kony koranu. O způsobu popravy se nevyslovi
Španěl Rěgnaul Mellile Oran Španělsko Matina Německo Paříž Udžda Casablanca Francie Maroko Mulej Hafid El Mokri El Mokrajina Matin
24 article Poslední demonstrace pro Ferrera
Poslední demonstrace pro Ferrera Poslední demonstrace pro Ferrera konsly se včera v Londýně za obrovské účasti as 35 000 osob. Byly už vyličeny v depeších na šeho večerníka a pondělníka. Na některých ml stech italských zvrhly se demonstrace v násil nosti. O předchozích pokusech zapáliti chrámy jsme již zprávu podali. V San Giovanni dei Genovesi zapuzeni byli demonstranti právě, když chtěli zapáliti dvéře chrámu. V Píse rozbil dvéře dvou chrámů, dvéře kostela Sv. Kříže za páleny, několik svícnů zničeno a z chrámu Sv. Marty odnešena starobylá malba velké ceny pak zničena. Rovněž tak tabernakl. V Salesian- ském kostele vytlučena všechna okna. V Milaně, Ferraře, Salermu a Tarentu čestní konsulové spanělští zřekli se svých čestných úřadů a odstranili španělské znaky konsulátní ze štítů svých. Rektor university bolognské i pro- fesor Derosa vrátili španělské řády a napsal řádové správě na korespondenčním lístku, že budí řády ty nyní v nieh hnus. Žádají proto aby byli ihned ze seznamu člsnů řádových škrt- nuti. Jen lidé bez svědomí a cti mohou prý na dále takové řády nositi. Dospěli páni profesoři k tomuto demokratickému názoru teprve nyní? V Paříži svedla policie zvláště tukou bitku s demonstranty, když se tito hrnuli po schodišti k chrámu Snere Coeur. Tasila nejprve poboční zbraň a na konec pustila na ně poli- cejní psy, načež se demonstranti v divokém útěku rozprehli.
Ferrer Mars Londýn San Giovanni dei Genovesi Ferrara Salermo Tarent Paříž Rektor univerzita Snere Coeur
25 article
Mladší dcera Ferrerova vystoupila ze svazku divadla Odeon v Pařiži a odjela do jižní Francie kde se hodlá usaditi. Jmění, po otei nyní zdě déné, jí to dovoluje. Některé pařížské listy sdělují, že mezi krá lem Alfonsem a premiérem Maurem vypuk konflkt, poněvadž tento prý krále v čas ne nfurmoval o smýšlení v zemi. Berlinské ženy pořádají v úterý pro testní schůzi proti popravě Ferrerově. Referát bude míti Lily Braunova. Při banketu na počest ruských důstojníkův v Bukurešti protestoval proti popravě Ferrerove inženýr Pede. Byl prý ihned zatčen.
Ferrerův Alfons Maur Braunův Pařiž Francie Bukurešť divadlo Odeon
26 article
K osobním změnám v zemské školní radě. (Hlas profesora české státní střední školyý Nejvyšší zemský úřad v království českém jest právě před velmi důležitými změnami osob- ními, jež nastanou v době nejkratší. Příčinou je úmrti 2 zasloužilých inspektorů Fr. Rosického a dra. Kastnera, žádosti dvor. r. Fr. Weniga a E. Eisnera za přel. na odpoč. a jmenování vice- presidenta, které mělo již všecky možné formy jako Proteus. Dle doslechu nastanou záměny iv dalších referátech. Jest přirozeno, že tyto ne- očekávané apertury u zem. šk. rady vzbudily živý zájem nejširších kruhů české inteligence vůbec a školské zvláště. Neboť dle výsledku je- jich posoudíme lásku směrodatných kruhů k če- ské škole a součnsně poznáme opravdové poroz. umění Svazu českých poslanců pro mravní a du- ševní kulturu našeho národa a míru jejich poli- tického vlívu u vlády. Otázka úpravy personalii u zemské školní správy jest eminentně národní a politická, jelikož z celé minulosti samostatnéh státu českého máme toliko dvojí cenný odkaz: český jazyk a českou škelu. Proto jest oboje předmětem vášnivých útoků našich národ- ních odpůrců. Český jazyk útoků zjevných a če- ská škola zjevných i tajných. Tyto jsou nejvíce škodlivé, ježlo v různých formách se mohou u- platčovati vůdčími osobami ve školství. Dále snaží se všecky politické strany dosaditi čelné osoby své za referenty školní, dobře vědouce, že tomu patří budoucnost, kdo má v moci školu. Doba přítomného protičeského úsilí jest pro nás příkazem, aby nás nalezla velikými a sjednoce- nými ve všech otázkách národních, politických a kulturních.
Rosický Kastner Wenig E Eisner Próteus Francie
27 article
Prote chceme záležitosti nastávajícího jme- nování rozhodujících referentů u zem. šk. rady věnovati bedlivou pozernost. Ve věci by účinné jednati měl Svaz českých poslanců. První a po- slední sluvo příslušelo by definitivnímu návriiu, vytvořenému ze zasedání českého odboru zemské školní rady. Dosavadní zvyklosti však se tomuto očekávání staví na odpor. Ačkoli v jednacím řádě daném pro zem, školní radu českou výn ze dne 29. prosince 1890 č. 1897/min. se praví, že veškeré záležilosti, jež vyžadují rozhodnutí, dobrozdání anebo návrhu na ministerstvo kultur a vyučování, mají se v zasedání projednati, přece se z ominentně kolegiální záležitosti činí privátní záležitost předsedy a přísedicí mají odňatu mož- nost, projeviti sborově své mínění. Škola přestala již býti politicum a stala se publicum, pročež těžisko výlučného vlivu předsedy zemské šk. ra- dy na jmenování jednollivých referentů má bíti přesunuto na mínění a rozhodnutí většiny gre- mia školního. Šťastnějšími v ohledu tomto jsou haličtí Poláci, kteří v jasně formulovaném orga- nisačním regulativu, daném císařským rozhodnu- tím ze dne 25. června 1867, v odstavci 2., mají výslovně vyhrazeno zdělávání návrhů na jmeno- vání školdozorců. Jedním z předních cílů politi- ekých pracovníků školských by měle býti znovu- formulování článků, jimiž jasně a nezcizitelně by vytčen byl ober právomoci zemské školní ra- dy pro král. české. Pak by též odpadnul často odůvodněný, někdy ale nespravedlivý steska palčivá výtka, že Němci dovodou si své lidi nejen vybrati, ale i obratně dosadliii.
Prot Polák Němec
28 article
Neméně důležilým požadavkem v nové úpra- vě persenalií ve školství jest zdolání dotěrného předsudku, vžilého z dob abselutismu, že školní referent zemský má býti především a téměř je- dině školským úřadníkem. Další uplatňování té- to zásady stalo by se u zemské šk. rady skali- skem, o něž stroskolávati by musil význam zem- ského školního úřadu. Důsledky by se brzy dostavily; inspekce by byly úzkostlivé, utlumující a vedly by ke zmecha- nisování vyučování, což by čelilo proti moderní- n názoru, že vyučování jest uměním svobod- ným, jehož zdar závisí na osebnosti něitelově Ziláště za nynějších reformních směrů, kdy in- divídualisování jest vůdčí myšlenkou vyučování, jest nejvýšo třeba, aby volný okruh, jehož umění toto vyžaduje, nebyl zbytečně omezován. V instrukeích, vydaných pro zemské škol- dozorce (V. Bl. minist. v. ze dne 11. července 1869, ř. z. č. 129) a to v § 1. (Všeobecná usta- novení) isou přesně vytčeny povinnosti a zahrnují v sobě nepřímo agendu administralivní Avšak v min. výnosu ze dne 1. červenc 1873 č. 8493 ř. ž. č. 79 mohou býti zemští in- spektoří sproštěni od jinorodých prací přenesením jieh na členy zem. šk. rady, kteří patří stavu učitelskému a konečně přibíráním subreferentů ze stavu učitelského. Obtíže u překonávání od- poru správy finanční dovede odstraniti proziravý referent a energická povaba.
V Bl
29 article
Námitky, pronášené proti náhledům o roz- loučení administrativní a paedagegieko-didakti- cké funkce a z. 5. insp. mohou pochoditi z myl- ného výkladu zákona ze dne 26. března 1869 ř z. číslo 40, § 4., dle něhož ministr kullu a vyučování ve shodě s ministrem vnitra může přikázat referát oekenomických a admini- strativních záležitostí školnímu dozorci. Toto opa- tření stalo se za příčinou okamžitého zastoupení řečeného referenta i silou neprávniekou, jakož toho doklad shledáváme ve jmenování profesora středoškolského administrativním referentem (dv. rady dra. Grohnanna u zem. šk. rady v Praze). Nutnost výkonů přebytečně administrativníchv řečeném zákoně pro zem. školdozorce obsažena není. Přejeme si, aby budoucí referenti dovedli rozeznávati mezi vedením a vládou, ježto pro- středky vedení jsou vůbec mírnější než vlády, jež stojí po boku učitele vice jako karatel a ne jako zkušený vůdee a nádce, jenž obrací zření učitelovo k sebevládě a ke vlastnímu poznávání vůbec. Inspekce nátlaku dovedla by učitelstvu ztrpčovati život i znechutit veškeru práci; přihlí- žela by toliko k zevnějšku, ohledávajíc, kam se až ve kterém předmětě došlo, zdali úlohy byly vystiženy, nuly v katalogu vyplněny atd., misto aby zření obracela k duchu, jaký vládne ve třídách, k vývoji mohutností mravních, k vybrou- šenosti úsudku, ladnosti mluvy a vědeckému pro- spěchu. Škola za podobných okolností by vycho- vávula duševní a mravní trpaslíky a stnla by se služebnicí rozmarů osoby, mající úřadní nad- vládu.
Praha
30 article
Další desideria týkají se plného vzdělání kandidátů inspektor. jak po stránce vědecké, tak i filosofické a praktickč. Požadav- ky tyto jsou vytčeny přesně v zákoně ze dne 26. března 1869, kdež v § 2. se praví, že za zem. dozorce mají býti bráni muží, kteří se ve veřej- ném úřadě školním, aneho v oboru vědeekém č paedagogicko-didaktickém osvědčili. Doba nyněj- ší honosi se řadou kullurních pracovníků, kteří prokázali způsobilost a schopnost opravdovou školskou a kulturní prací a kteři jsouce šlechet- nými lidmi a věrnými syny našeho národa a kteří mohli by s úspěchem zastávati místa školdozor- ců. Jest potěšilelnou okolnosti fakt, obsažený v § 4. zmíněného zák. ze dne 26. března 1869, že ministr kultu a vyuč. jest oprávněn dle potřeby svěřiti fenkci zemského insp. členu z. š. r., jenž patří stavu učitelskému, anebo jinému praktické- mu pracovníku a odborníku školskému. Výhody § 4. mělo by se použíti právě v době nynější, kdy mají ku platnosti přijití školy reformní. Státzavedltotižieformníškoly a směry v celé říši najednou a neome- zil se při tom na některé pokusy, jež by zabr- nuly jen částečně pole applikace a měly dosah jen omezený. Při tem však bylo zapomenuto, ze