2
masthead
NAnODNÍ VISTY.
3
masthead
19 října 1909. Císlo 289.
4
article
strany pokrokové, druhý z klerikální, třetí za-
grárníků. Šlo o to, které ze dvou velkých stra
bude náležeti čtvrté místo: zda lidové straně po-
krokové, nebo skupině staročesko-klerikální. Li-
dová strana pokroková kandidovala dra. Budín-
ského po dohodě se sociálními demokraty a
sgrárníky, skupina staročesko-klerikální dra.
Šromotu. Ale přes tuto úmluvu se v předve-
čer volby agrární klub usnesl, že postaví do prvé
volby vlastního kandidáta posl. Staroští ka.
jenž náleží ke konservativnímu, klerikálům blíz-
kému křídlu agrárního klubu — a vědělo se
ihned, že klerikálové na prvý ráz budou volit
Staroštíka, který pak ovšem vyšel hned z prvé
volby jako přísedící. Tak řečené pokrokové kři-
dlo v agrárním klubu, jež vede posl. Staněk a jež
má v klubu většinu, mohlo zmařit usnesení, ale
neučinilo tak, ačkoli byla uzavřena o volbě do-
hoda se Staňkem, jenž z několika kandidátů lido
vopokrokových se právě pro Budínského vyslovil.
Že nepřispívají takové episody k semknutí če-
ského tábora, netřeba dokládat; výsledek volby
neuspokojuje však ani v ohledu národním, poně-
vadž posl. Staroštík nejen že nebydlí v Brně, ani
blízko Brna, ale nemá dle úsudku vlastních stran-
níků té energie, které je třeba pro toto místo z
dnešního stavu věcí na Moravě. Půjde nyní o roz-
dělení referátů; po Žáčkovi je uprázdněn škol-
ský, resignací Koudelovou finanění. Je nebezpečí,
že školský referát se dostane klerikálnímu velko-
statkáři; v nejlepším případě zůstane p. Starošti-
kovi, který je blízek klerikálům a kterého již
s ohledem na toto rozdilení referátů neměl kan-
didovat agrární klub, který má přece ve svých
řadách učitele M unka a Pilá t nl-
Takové jsou výsledky minulého sněmování.
Šromota
Staroštík
Staněk
Budín
Brno
Morava
5
article
Před novým rokem sněm se opět sejde a bude
jednat zvláště o rozpočtu. Finanění odbor se usta-
vil jako stálá anketa o sanucí zemských finaneí
a má přípruvovat návrhy pro sněm. Jeho zodpo-
vědnost je značha jako zodpovědnost všech, kteře
budou předetr řešení této otázky rozhodovat.
Nechť mají v prvé řadě na pamětí, že fronta v
této při mosí být obrácena protí Vídni, že sněm
nesmí spokojovat se s tím, co p. Bíliňski mu na-
bízí Jest nutno zvláště, aby otázka se řešila v
dorozumění s říšskými poslanci, kteří budou mu-
sit podepřít akei, vedeneu na zemském sněmu.
Finenční plán, který byl navržen v minulém za-
sedání, jest nepřijatelný; má-li se dojít k lepším
výsledkům, jest nejdřive nezbytno, aby se ko-
nečně rozhodla česká kurie, jaké stanovisko ko-
tázee zaujme. Nejasnost a rozháranost, Která se
objeviln nym, by přivodíla úpadek, jehož se mu-
síme varovat nejvíce právě na poli zemské auto-
nomie.
Vídeň
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. října. (Chorvatský hla
o polské politice.) Záhřebský „Obzor“,
jejž nikdo nebude viniti z předpojatosti proti
Polákům, odsuzuje rozhodně nynější politiku
polského kola na říšské radě. „Obzor“ se divi.
že vůdcové polského kola dosud nepochopili,
jaký obrat na říšské radě nastal všeobeeným vo-
lebním právem, které ze Slovanů, o jichž mínění
se vlády dříve nestaraly, učinilo sílu, s kterou
každá vláda musí počítati. Všichni rakouští Slo-
vané již chápou, že jsou v Rakousku otázky,
všem jim společné, za které musejí všichní jako
jeden muž jiti do boje, ačkoli v jiných, více
místních otázkách, se mohou v názorech roz-
cházeti. Takovou společnou, všeslovanskou otáz-
kou byla agrární banka bosenská, která opravdu
našla všechny Slovany na říšské radě svorně,
až na Poláky. Podobně jsou všem Slovanům
společnou věcí jazykové zákony čtyř německých
sněmů, nehoť ostří tčehto zákonů nemíří jen
proti Čechům, nýbrž proti všem Slovanům, ani
Peláků nevyjímaje, což zcela správně uznává
krakovská „Nová Reforma“. Ale polské kolo
půjde i v této věci s Němci, aby se opětně před
celým slovanským světem zostudilo. Vůdcové
polského kola — píše dále „Obzor““ — se do-
mnívají, že se vrátí časy, kdy šlechta svými blý-
skavými frásemi mohla světu zamazati oči. Také
Poláci mají lid, jemuž je ještě mnoho třeba do
Polák
Slovan
Čecho
Pelák
Němec
Praha
Rakousko
Slovan
7
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Vinohradské divadle. „V klubovní len oš-
ce“, Věselohra o třech jednáních od K. Rösslera
a L. Hellera. Přeložil J. Štastný. Režisér V. Štech.
Poprvé 16. řijna
Gourmandi dobře vědí, že už dávno nemá Fran-
cie monopol na svoje šampaňské. Německý sekt chul-
ná — aspoň ve svých vynikajících známkách — stej-
ně dobře, ba jsou milovníci, kteří mu dávají do-
konce přednost před slabšími známikami francouz-
skými, protože jej shledávají solidnějším a pitelněj-
ším, chuť jeho lahodnější a jiskru ohnivější. Ale to
už patrně přehánějí. Berlínská veselohra „V k lm-
bovní lemošce“ je takový němpcký sekt, který
má svoje staré, osvědčené vzory ve francouzském
šampaňském, ale svým obsahem i celou fakturou, jež
není špatná, prezrazuje nepochybně dobré domání
pěstění. Veselohra je z druhu komedií mravoličných.
K Rössler
L Heller
J Štastná
V Štech
vinohradský divadlo
8
article
Kreslí mravy lenošné aristokratické společnosti, kte-
rou zátopa dluhů nijak nevyrušuje z flirtův a poží-
vačství, tahy hodně ulustými a drastickými, což s
na scéně nejenom snese, nýbrž často dobře působí.
je-li tendence trochu zdravě salirická, jako je tomu
tady. Na Vinohradech silně salir. náněhy vesel. měly
spíš ráz nátéhů ke frašce, ale zvyšovalo to jenom
úspěch večera, ktarý měl velmi animovaný průběh,
a tento úspěch přinese asi „Klubovní lenošce“ znač-
nou příta žlivost v nýnějším mdlém činoherním re-
poríciru tohoto divadla
Děj veselohry je hotová strakatina vlipů a sar-
kasmů, vyčlených z „Fliegende“, „Meggendorfer“a
ze „Simplicissinia“, jako pestrá mosaika, slepená z
komických situací a zpovypůjčených scén ze všech
možných veseloher, frašek a operét. Ani hlavní dvě
figurky kusu, Jan Jiří hrabě Tela-Lannatschi a jeho
syn Jan Krištoť, ktelí se záviděníhodným klidem as
povýšeným despektem aristokratů filosofují nad svou
fidanční deroutou a nad drazbou starého rodininého
sidla, nejsou zádně zázraěné originály, natož pak
hlöchá tete která, jsoue přítomna dražebnímu aktu,
dá si namluviti, že to deputace veteránského spol-
ku přišla slavnostně odevzdati diplom, nebo vy-
sloužilá prima balerina, která v upomínkách na dáv-
né milostné styky přichází skracbovanému hraběti
nabídnout půjěku, neno „přírodní muž“, chodicív
sandálech na boso a v plavkách, jenž světákům hlá-
sá potlebu návlatu ku přirodě, vegelariánství a zdr-
želivost v požitcích alkoholu a tabáku, nebo dokonee
Simplicissinio
Jan Jiří
Jan Krištoť
Tela
Lannatschi
9
article
kulturní kvalifikace, jež by mu umožnila úspěš-
ný zápas s Němci. Tento polský lid, tápající
dosud ve tmách bezgramotnosti, trpí za politiku
své inteligence. Slované proto nespoléhají zalím
na pomoc polského klubu, ale jsou přesvědčeni,
že nadejde čas, kdy většína polského lidu v Ra-
kousku přijme za své zásady posl. Stapiňského
a potom i většina polských poslanců při všech
vážných otázkách, týkajících se celého Slovan-
stva, bude státi ve společném táboře s ostntními
Slovany.
V Praze, 18. října. (Železniční sp-
jení Dalmacie s Räkouskem.) V
schůzi dalmatského sněmu dne 16. t. m. místo-
držitel Nardelli zodpověděl dotaz poslance
Biankina, týkající se železnic, Dalmacii slí-
bených, ale neslavěných. Odpověď místodržite-
lova osvětluje neobyčejně jasně maďarskou poli-
tiku a spolehlivost závazků, převzatých maďar-
skou vládou. Běží o dráhu z Aržana do Bugojna,
jež má spojiti Dalmacii s Bosnou, a o dráhu
z Knina přes Ogulin do kraňského Nového Mě-
sta, jež má spojiti. Dalmacii s Rakouskem.
Němec
Slovan
Biankin
Ra
Praha
Dalmacie
Aržan
Bugojno
Ogulin
Nový
Rakousko
10
article
Pokud jde o dráhu ze Splitu přes Aržan
do Bugojna, na níž rakouský parlament už před
lety povolil peníze, místodržitel oznámil, že
stavba na rakouském území započne okamžitě,
jakmile bosenská vláda najde prostředky, aby
mehla začít stavěti trať na svém území. Dokud
nebude zabezpečena bosenská trať, bylo by
marno stavěti rakouskou. Vzhledem k druhé
dráze nutno rozeznávati tři trati. První, vedouci
z Nového Města na chorvatské hranice, se teprve
vyměřuje, poněvadž jest několik variant a ko-
nečné rozhodnutí se dosud nestalo. Ale tato kran-
ská trať bude prý zcela jistě vystavěna, jakmile
bude vystavěna také trat chorvatská. (Mimocho-
dem poznamenáváme, že peníze, určené na stav-
bu této „bělokraňské“ dráhy ryt. Bilinskin ode-
vzdal vojenskému ministerstvu, jež je utopilo
v Bosně. Pozn. red.) Trať dalmatská z Knina
na chorvatské hranice u Pribudiče je úplně při-
pravena a může se začit okamžitě stavět, jak-
mile se začne stavět i na chorvatském území.
Split
Aržany
Bugojno
Nový město
Boseň
11
article
Ale — pokračoval místodržitel Nardelli do-
slovně — uherská vláda na dotaz, u ní učiněný,
oznámila, že detailní projekt dráhy Kninsko-
ogulinské je sice vypracován, ale se slavbou se
nemůže začiti dříve, dokud nebude zjištěn roz-
počet celé dráhy; proto také uherská vláda ne-
může prý slíbiti, že chorvatská trať budec hotova
do lhůty, stanovené posledním rakousko-uher
ským vyrovnáním (do konce r. 1910. Pozn
red.). Po tomto prohlášení uherské vlády ne-
může se zahájiti také stavba dalmatské trati,
která by bez připojení k chorvatské trati ne
měla smyslu... Závazek uherské vlády, že do
r. 1911 budle vystavěna t. zv. „likánská dráha“,
která spojí Dalmacii s Rakouskem, byl, jak
ještě známo, prohlášen za velikou vymoženost
rakouské vlády. Nyní sám zástupce vlády v Dal-
macii dosvědčuje, jakou praktickou cenu má
ona vymoženost. Odpověď místodržitelova byla
v dalmatském sněmě provázena výkřiky, které
dobře charakterisují spolehlivost státních úmluv,
uzavřených s Maďary.
Maďar
Dalmacie
Rakousko
Dal
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Slovanské hnutí v Odesse.
(Pov. zpráva »Nár. Listů«.)
V Odesse konala se ustavující valná hro-
mada nově založeného spolku »Slovanské jednoty«
za přitomnosti 200 přislušníků všech slovan-
ských národností, kteři v Odesse žijí. Za před-
vedu schůze zvolen I. N. Tjurin, za jednatele
V. D. Agura, jenž měl řeč o úkolech spolku.
Nejprvé podal historický obzor rozvoje slovan-
ského vědomí a myslenky slovanské jednoty
Ukázal, že přičinou historického neštěstí, které
pronásledovalo slovanské plémě, byl nedostatek
solidarností mezi slovanskými národy. Vyllčil
dějiny národulho slovanského probuzení a zmlniv
se o jeho apuštulech, jimiž jsou: Šafařik, Pa-
lacký, Kollár, Vuk Karadžiě, Ševčenko, Chiom-
jakov, Aksakov, Giljarov Platonov, Kirějevský
a j. Vyložil pak podstatu slovanské myšlenky
v jejím základě položena idea všelidská, ona
onen pruský poručík, který se dušuje mladé naivce,
že neví, co to jsou dluhy a ženy.
I N
Tjurin
Agura
Kollár
Vuk Karadži
Ševčenko
Chiom
Aksakov
Giljarov Platonov
Kirějevský
Odessa
13
article
Tří přednosti však má tato německá veselohra-
Živý a nikoli nevtipný dialog. hbité i řízné tempo.
a především dobrý konec, uspokojující diváka už
tím, ze jej vlastně od počátku tušil: Když se mladý
hrabě Teta-Lannatsch nemá k tomu, aby finanční ka-
tastrolu odvrátil milionovým sňatkem, „obětuje sel
starý hrabě a ožení se se Stefanií z Göndöru, třebaže
její předkově noválčili v křižáckých válkách, spokojen
tím, že aspoň už její dědeček byl pokřtěn. Je známno
přece, jak takové mravní zadostučinění, že jste uho-
dli, „jak to dopadne“, zvyšuje divákův požitek z kon-
ce i chuť k večeři.
Veselohru hrají na Vinohradech hodně vesele
berlínsky, lešácky, jak je nevyhnutelno pro tento gen-
re. Až na to, že satirický živel se zvrhá v reprodukeí
některých pobočných figurek ve zbytečnou fraško
vitost, jak již nahoře řečeno, ve fraškovitost, připomí-
nající zlozvyky arén a kočujících společností. Úspěch
novinky nesly zvláště velmi dobré výkony obou fe-
šáckých hrabat (pp. Zakopal a Tesař) a jejich lieute-
nantského synovce (p. Pražský). Jim nejblíž stála
hezká trojice damských hlavaích úloh (slč. Májova
Štěpničkova a Baldova) a Vogelsang p. Havlův
Stefanie
Göndör
Zakopal
Jim
Májův Štěpničkův
Baldův
Vogelsang
Havlův
Teta
Lannatsch
14
article
+ Kubolíkův koncert ve Vídni. Z Vídně, 18
října. Jan Kubelík měl zde dnes ve velké dvoraně
hudebního spolku koncert orchestrový, navštívený
3000 lidmi. Ohromná dvorana byla plna ve všech
prostorách. Orchestr umělců hudebních řídil Oskar
Nedbal s pevným klidem a dovedností. Kubelík za-
hrál koncert Mendellsohnův, koncert. Čajkovského
Paganiního „Etudu“ a „Motýli“. Obecenstvo, hrou
jeho unešené, nadšeně vyznamenávalo jej po každí
hře poctami a potleskem v pravdě demonstrafivním.
jakoby chtělo názorně ukázati, že odsuzuje taktiku
vídeňských německých nacionálů proti českým u-
mělcům hudebním. Kubelík hrál zde již několikráte.
ale s takovým úspěchem ostentativním, jako dnes.
ještě nikdy. Po kuždé produkci byly výbuchy, te-
ploty v pravdě jižníl Ke konci byl nucen český mistr
přidati několik picc. 29. t. m. ke všeobecné žádosti
pořádá koncert druhý.
+ Z Ceské Filharmonie. K nedělnímu symfoni-
ckému koncertu v Plodmnové burse byl obrovský ná-
val, že několik set osob nemohlo obdrželi vstupenky.
Kubolíkův
Kubelík
Nedbal
Čajkovský
Vídeň
18 říjen
Ceský filharmonie
15
article
Obecenstvo se upozorňje na výhodu předprodeje
v kanceláři na Václavském nám. č. 53, kde možno
ode dneška obdržeti vstupenky na příští nedělní
koneert, v němž zabájen bude cyklus Besthoveno-
nezná žádného výlučného národního egoismu,
chce osvobození všech a všem přeje práv du-
chovného rozvoje. Slovanslvo se sjednocuje ne
aby druhé napadalo, aby války vedlo, aby
utiskovalo a národy pohleovalo, nýbrž aby
uskutečnilo myšlenku jednoty člověčenstva cestou
rozvoje a rozkvělu národností, tvořících slo-
vanský svět, cestou dobré a bratrské součinnosti
s jinoplemennými národnostmi a bojem se vším,
co ve svých egoistických snahách rozrušuje
všelidskou solidárnost a je protilidské. Rozvoj
německé národně-politické myšlenky na základě
protivném, hrubě a pořád hrubějí egoistickém,
slovanský sjezd v Praze r. 1848, válka s Tu-
reckem za osvobození Jihosfovanů r. 1876—1878
atd. dávají myšleňce slovanské jednoty životnost
a půdu. Ale posledním popudem k založení
tohoto společného střediska Slovanům odesským
byl zábor Bosny a Hercegoviny.
Po tomto úvodním výkladu vykonány volby.
Předsedou zvolen prof. K. M. Sapěžko a do
výboru: I. N. Tjurin, A. O. Dlusský, G. A.
Kára, V. D. Agura, dr. R. S. Klisič, G. D.
Christov, S. P. Šeluchin, S. P. Dragovič, I.I.
Mysllk, K. O. Jezbera, A. P. Popovský a V. P.
Voje vodský.
Schůzi byl přítannen generál. Volodimirov,
jenž se vragel z cesty po Balkáně.
vnide o* o
Sapěžko
I N
Tjurin
A O
Dlusský
G A Kára
Agura
doktor
Klisič
Christov
Šeluchin
S P Dragovič
K O
Jezbera
Popovský
Volodimirov
Václavský já
Praha
Bosna a Hercegovina
Balkán
16
article
Rusko a Německo.
Rusko a Německo.
Bavorská sněmovna jednomyslně se usnesla,
aby Rusku vypovězena byla smlouva z r. 1885
o vydávání ruských zločineů, kteří se provini
proti osobé carově.
»Novoje Vremě« k tomu poznamenává
»Přivykli jsme již tomu, že v Némeck
dějt se v nynější době věci vel m
urážlivě pro Rusko! Ale dnešní manife-
stace celé snémovny převy šuje v šle, co
jsme mulili očekávati i od rozpálených něme-
ckých šovinístů. Otevřeně prohlásiti, že Bavorsko
si preje dávati útočiště osobám, viněným
z úkfaduo život ruského mocnáře, mohou toliko
lidé, úplně ztrativší cit každé miry. Usnesení
bavorské sněmovny nemůžeme pokládati za nie
jiného, leč za dívoký a každého, byť nejposled-
nějšílio parlamentu nedůstojný výpad.
Rusek
Rusko
Německo
Bavorsko
bavorský sněmovna
Novoj Vrema
17
article
Ruský rozpočat na r. 1910.
Ruské ministerstvo financi dekončilo sesta-
vení rozpučtu státních přijmů a vydání na r 1910
Obyčejné příjmy rozpočteny na 2 535.800 000
rublů, obyčsjné vydání na 2.510,000,000 rublů,
mimořádně pěíjmy na 10 mil. rublů, mimořádné
vydání po likvidaci války na 3,800. 000 rubla
Vláda žádá na hpspodářská vydaní ministerstva
vojenství 50 mil. rublů, na stavbu železnie
64,800000 rub., pro společnosti železných dral
1,400000 rub., dohromady 120 mil. rublů.
o . a
Carská návštšva v Italii a Rakousko.
Německé listy jsou plny hádání o tom, kdy
ear vykoná svou návště u u italských man želo
královských, zda v Raceonigi, Baji, neb v Bari.
Při tom věnují hodně místa zprávám o policej-
ních opatřeních na ochranu jeho, ačkoliv jsou
obvyklého rázui ačkoliv těmže připravám n
ochranu Viléma II. nevšnují nikdy ani řádky.
»Messagero« varuje italské socinlisty přeu
projevy proticarskými, poněvadž netřeba po
annexi bosenské dávati takovou
satilsfakci Rakousku, jež by i poru-
šila snad vřelě styky rusko-italské. Ostatně již
za posledního táboru prudké útoky socialisty
Norgeria přijal lid s ledovým mlčením.
V Sestri Riviera zatčen byl elegantně o-
děný muž, kterýž si koupil listek do Raceonigi,
nalezen u něho nabilý revolver, dýka a 8000
v bankovkách. Muž ten, jenž prohlásil, že jest
Španělem, čtníl dojem sllence.
Falliěres chce prý odstoupiti
V některých pařižských listech se nazna-
čuje, že president republiky Falliěres je
unaven svým úřadem, nebo aspoň byl unaven.
Jmenují se dokonce jeho nástupci: předseda
snémovny Brisso n, jehož kandidatura na nej-
vých symřonií. Pozejtřejší koncert v Národním dome
na Král. Vinohradech, řízený drem. V. Zemankem,
věnován hude zajímavým cizím novinkám, od orche-
stru Č. F. dosud nehraným.
Vilém II
Norgerio
Španěl
Král
V Zemanek
Rakousko
Baja
Bari
Sestri Riviera
18
title
V Praze. 18. ríjna.
Praha
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Kníže Emgen Wrede zemřel včera v Mni-
chiově.
Vyprostěný parnik. Z Terstu, 18. října
(K. k.) Ar glický parník „Murillo“, který uvázl u
Punta-Merlery, byl dnes sprostěn větší části nákladu
a pomocí vlečného parníku „Belrorie“ uvolněn. Trhli-
ny byly zatím spraveny. Počasí je příznivé a proto
bude parník dovlečen „Belrorií“ do Terstu.
= Aeroplanem přes Černé moře. Z Petrohra-
du, 18. října. Jak sděluje „Rěč“, chystá se francouz-
ský aviatik Gilbert letěti aeroplanem z Oděsy na tu-
recký břeh Černého moře
— Odsouzení vydůrači. Z Berlína, 17. října
U trestního soudu v Elku konalo se včera přeličen
proti artistovi Krusecvi z Hamburku, číšníku Sli
winskému z Berlína, jistému majoru ve výslužběa
jednomu obchodnímu příručímu, kleří byli obvi-
něni z vydírání a nemravných činů. Oba poslední
byli osvobozeni, Kruse pak odsouzen pro vydírání
na 5 let a Sliwinskí na 2 léta do vězení.
= Vybodila novorozeně oknam. Z Berlína
18. října. Včera večer žádala 18letá návštěvnice asylu
armády spásy o prozatímní přijetí do záchranné
společnosti ammády spásy, odebrala se však záhy do
čtvrtého patra budovy, kdež tajně porodila, načež
dítě zardousila a hodila mrtvolku oknem na dvůr.
Emgen Wrede
Murillo
Belrorie
Gilbert
winský
Krus
Terst
Černý moře
Berlín
Hamburk
Elka
PuntoMerlera
20
article
Pozdě v neci byla pachatelka, která se úzkostí a roz-
čilením zdála beze smyslů, zatčena a dopravena do
vazby
= Proces proti paní Steinhcilové. Z Paří že,
17. října. Bylo zahájeno vyšetřování, aby se zjistilo.
kdo opatřil ohžalobu proti paní Steinheilové „Mati-
nu“, jenž bude pro uveřejnění stíhán. Poněvadž paní
Steinheilová obdržela dne 8. července opis obžaloby
způscbila asi uveřejnění buďto sama, nebo některý
z jejích důvěrníků, při čemž ovšem není jasno, za
ja kým účelem se to stalo. Svědků bude předvoláno
67. Kromě Marietty Wolfové a sluhy Couillarda nalé-
zají se v seznamu svědků také členové židovského
divadla, z něhož zmizely černé kaftany, dále paní
Steinheilovou nepravdivě obviněný maliř Burling-
ham, oba žurnalisté, Marcel Hutin a Labruvěre, kteří
vlastně způsobili svou reporterskou činností rozhod-
ný obrat v aféře a konečně poslední přítel paní Stein-
heilové Borderel, pro nějž dle dosavadní domněnky
chtěla manžela svého odstraniti.
= Technik Keidl, který včera dopoledne pokusi
se vzlétnouti na aparátě Wrighlově — dle bornstedt
ské depeše — sřítil se s výše 10 m a lehce se poranil
Aeroplan se rozbil.
Steinhcilová
Steinheilová
Maťa
Wolf
Couillard
Hutin
Labruvěre
Stein
Keidl
Aeroplan
22
article
vyšší úřad republiky několikráte selhala, bývalý
ministr války Berteaux, vůdee radikálů.
o němž se tvrdí, že má nejvíce naděje státi se
Falliěrovým nástupcem a konečně bývalý pre-
sident Loubet, jenž by zajisté byl vážným
uchazečem. Zdá se, že to vše jsou jen liché
pověsti. Šíří se zprávy o churavosti presiden-
tově, jen aby se uvolnilo místo pro všelija ké
spekulace. Z nejbližšího okolí presidentova se
oznamuje, že Fallieres je zdráv a nemá úmysl
vzdáti se svého úřadu.
Situace v Marokku
Z Tangeru a Oranu byly zaslány do Pa-
říže zprávy, nasvědčující tomu, že tam snaži
se různým způsobem komplikovati spor
Španělska s Marokkem a zatáhnouti do věc
Německo. Některé listy oznamují zprávu
tajných instrukeích, zaslaných kaidům charb-
ským sultánem, aby za bojů u Mellily jednali
se španělskými ochránci shovívavě, s německým
a anglickým přisněji a s franeouzským s ne-
smířitelnou bezohledností. Mulej Hafid přejímá
každou zodpovědnost. Podobný tajný dopis oet
se v rukou francouzského vyslance. Dopisovatal
»Matinu« v Oranu oznamuje s výhradou, že
koluje pověst o rifských ložiská ch
které daly podnět ke sporu španělsko-marocké-
mu, že přešly do německého maje!ku
Mulej Hafid prodal doly německé společnosti.
Falliěrův
Fallieres
Maroko
Tanger
Oran
Španělsko
Německo
23
article
Jména účastníků, mezi nimiž se uvádl filnaně-
ník, usazený ve Fezn, se veřejně označuj
v Mellile a Oranu. Mulej Hafid, tak ujisťnj
zprávy z německých pramenů, měl nepopl
ratelné právo prodati ložiska, po-
něvadž Španělové nabyli za 75.000 franků
svých práv od Roghiho, který nemohl v zem
nijak disponovati. Událost ta přivodl mezi Ne-
meckem a Španělskem rozpor, klerý může da-
leko vésti. »Matin« tvrdí těž, že četní němečt
důstojníci přibyli do Mellily jako turistě. Nelz
všechny tyto zprávy zjistiti. Zdá se všsk, že
marocká otázka se stane opět aktuální, když
o situaci v Rífu nebude jasno mezi Španělskem
a Německem. Francouzský vyslanec Rěgnaul
byl telegraficky povolán do Paříže, aby poda
vládě sdělení o otázkách, jež budou ve sně
movně předmětem debaty.
Poslání El Mokriho.
Vyslanec Maleje Hafida El Mokri byí
poslán do Paříže s novým posláním. Finanční
ministr sultánův byl interviewován zpravodajem
»Tempsu«, jemuž sdělil účel své cesty. Nej-
důležilější předměty, o nichž bude El Mokr
s franeouzskou vládou vyjednávati, jsou: ma-
rocká půjčka, vyprázdnění Udždy a územi Šauju,
jakoz i Casablanky. Vyslanec připoustí, že in-
strukce sultánovy nekryjí se zcela se stanoviskem
francouzské vlády. Doufá však v dohodu, vy-
jde-li Francie Marokku poněkud vstříc. E
Mokri nevěří v důvěrné instrukce pro kaidy
území charbského, o nichž se zmiňuje »Matin«
Podobné vzkazy maghzenovy jsou prý nemožné.
Popravu roghiho pokládá za ospravedlněnu zá-
kony koranu. O způsobu popravy se nevyslovi
Španěl
Rěgnaul
Mellile
Oran
Španělsko
Matina
Německo
Paříž
Udžda
Casablanca
Francie
Maroko
Mulej Hafid
El Mokri
El Mokrajina
Matin
24
article
Poslední demonstrace pro Ferrera
Poslední demonstrace pro Ferrera
Poslední demonstrace pro Ferrera konsly
se včera v Londýně za obrovské účasti as
35 000 osob. Byly už vyličeny v depeších na
šeho večerníka a pondělníka. Na některých ml
stech italských zvrhly se demonstrace v násil
nosti. O předchozích pokusech zapáliti chrámy
jsme již zprávu podali. V San Giovanni dei
Genovesi zapuzeni byli demonstranti právě, když
chtěli zapáliti dvéře chrámu. V Píse rozbil
dvéře dvou chrámů, dvéře kostela Sv. Kříže za
páleny, několik svícnů zničeno a z chrámu Sv.
Marty odnešena starobylá malba velké ceny
pak zničena. Rovněž tak tabernakl. V Salesian-
ském kostele vytlučena všechna okna.
V Milaně, Ferraře, Salermu a Tarentu čestní
konsulové spanělští zřekli se svých čestných
úřadů a odstranili španělské znaky konsulátní
ze štítů svých. Rektor university bolognské i pro-
fesor Derosa vrátili španělské řády a napsal
řádové správě na korespondenčním lístku, že
budí řády ty nyní v nieh hnus. Žádají proto
aby byli ihned ze seznamu člsnů řádových škrt-
nuti. Jen lidé bez svědomí a cti mohou prý na
dále takové řády nositi. Dospěli páni profesoři
k tomuto demokratickému názoru teprve nyní?
V Paříži svedla policie zvláště tukou
bitku s demonstranty, když se tito hrnuli po
schodišti k chrámu Snere Coeur. Tasila nejprve
poboční zbraň a na konec pustila na ně poli-
cejní psy, načež se demonstranti v divokém
útěku rozprehli.
Ferrer
Mars
Londýn
San Giovanni dei Genovesi
Ferrara
Salermo
Tarent
Paříž
Rektor univerzita
Snere Coeur
25
article
Mladší dcera Ferrerova vystoupila ze svazku
divadla Odeon v Pařiži a odjela do jižní Francie
kde se hodlá usaditi. Jmění, po otei nyní zdě
déné, jí to dovoluje.
Některé pařížské listy sdělují, že mezi krá
lem Alfonsem a premiérem Maurem vypuk
konflkt, poněvadž tento prý krále v čas ne
nfurmoval o smýšlení v zemi.
Berlinské ženy pořádají v úterý pro
testní schůzi proti popravě Ferrerově. Referát
bude míti Lily Braunova.
Při banketu na počest ruských důstojníkův
v Bukurešti protestoval proti popravě Ferrerove
inženýr Pede. Byl prý ihned zatčen.
Ferrerův
Alfons
Maur
Braunův
Pařiž
Francie
Bukurešť
divadlo Odeon
26
article
K osobním změnám v zemské
školní radě.
(Hlas profesora české státní střední školyý
Nejvyšší zemský úřad v království českém
jest právě před velmi důležitými změnami osob-
ními, jež nastanou v době nejkratší. Příčinou je
úmrti 2 zasloužilých inspektorů Fr. Rosického
a dra. Kastnera, žádosti dvor. r. Fr. Weniga a
E. Eisnera za přel. na odpoč. a jmenování vice-
presidenta, které mělo již všecky možné formy
jako Proteus. Dle doslechu nastanou záměny iv
dalších referátech. Jest přirozeno, že tyto ne-
očekávané apertury u zem. šk. rady vzbudily
živý zájem nejširších kruhů české inteligence
vůbec a školské zvláště. Neboť dle výsledku je-
jich posoudíme lásku směrodatných kruhů k če-
ské škole a součnsně poznáme opravdové poroz.
umění Svazu českých poslanců pro mravní a du-
ševní kulturu našeho národa a míru jejich poli-
tického vlívu u vlády. Otázka úpravy personalii
u zemské školní správy jest eminentně národní
a politická, jelikož z celé minulosti samostatnéh
státu českého máme toliko dvojí cenný odkaz:
český jazyk a českou škelu. Proto jest
oboje předmětem vášnivých útoků našich národ-
ních odpůrců. Český jazyk útoků zjevných a če-
ská škola zjevných i tajných. Tyto jsou nejvíce
škodlivé, ježlo v různých formách se mohou u-
platčovati vůdčími osobami ve školství. Dále
snaží se všecky politické strany dosaditi čelné
osoby své za referenty školní, dobře vědouce, že
tomu patří budoucnost, kdo má v moci školu.
Doba přítomného protičeského úsilí jest pro nás
příkazem, aby nás nalezla velikými a sjednoce-
nými ve všech otázkách národních, politických
a kulturních.
Rosický
Kastner
Wenig
E Eisner
Próteus
Francie
27
article
Prote chceme záležitosti nastávajícího jme-
nování rozhodujících referentů u zem. šk. rady
věnovati bedlivou pozernost. Ve věci by účinné
jednati měl Svaz českých poslanců. První a po-
slední sluvo příslušelo by definitivnímu návriiu,
vytvořenému ze zasedání českého odboru zemské
školní rady. Dosavadní zvyklosti však se tomuto
očekávání staví na odpor. Ačkoli v jednacím řádě
daném pro zem, školní radu českou výn ze dne
29. prosince 1890 č. 1897/min. se praví, že
veškeré záležilosti, jež vyžadují rozhodnutí,
dobrozdání anebo návrhu na ministerstvo kultur
a vyučování, mají se v zasedání projednati, přece
se z ominentně kolegiální záležitosti činí privátní
záležitost předsedy a přísedicí mají odňatu mož-
nost, projeviti sborově své mínění. Škola přestala
již býti politicum a stala se publicum, pročež
těžisko výlučného vlivu předsedy zemské šk. ra-
dy na jmenování jednollivých referentů má bíti
přesunuto na mínění a rozhodnutí většiny gre-
mia školního. Šťastnějšími v ohledu tomto jsou
haličtí Poláci, kteří v jasně formulovaném orga-
nisačním regulativu, daném císařským rozhodnu-
tím ze dne 25. června 1867, v odstavci 2., mají
výslovně vyhrazeno zdělávání návrhů na jmeno-
vání školdozorců. Jedním z předních cílů politi-
ekých pracovníků školských by měle býti znovu-
formulování článků, jimiž jasně a nezcizitelně
by vytčen byl ober právomoci zemské školní ra-
dy pro král. české. Pak by též odpadnul často
odůvodněný, někdy ale nespravedlivý steska
palčivá výtka, že Němci dovodou si své lidi nejen
vybrati, ale i obratně dosadliii.
Prot
Polák
Němec
28
article
Neméně důležilým požadavkem v nové úpra-
vě persenalií ve školství jest zdolání dotěrného
předsudku, vžilého z dob abselutismu, že školní
referent zemský má býti především a téměř je-
dině školským úřadníkem. Další uplatňování té-
to zásady stalo by se u zemské šk. rady skali-
skem, o něž stroskolávati by musil význam zem-
ského školního úřadu.
Důsledky by se brzy dostavily; inspekce by
byly úzkostlivé, utlumující a vedly by ke zmecha-
nisování vyučování, což by čelilo proti moderní-
n názoru, že vyučování jest uměním svobod-
ným, jehož zdar závisí na osebnosti něitelově
Ziláště za nynějších reformních směrů, kdy in-
divídualisování jest vůdčí myšlenkou vyučování,
jest nejvýšo třeba, aby volný okruh, jehož umění
toto vyžaduje, nebyl zbytečně omezován.
V instrukeích, vydaných pro zemské škol-
dozorce (V. Bl. minist. v. ze dne 11. července
1869, ř. z. č. 129) a to v § 1. (Všeobecná usta-
novení) isou přesně vytčeny povinnosti a zahrnují
v sobě nepřímo agendu administralivní
Avšak v min. výnosu ze dne 1. červenc
1873 č. 8493 ř. ž. č. 79 mohou býti zemští in-
spektoří sproštěni od jinorodých prací přenesením
jieh na členy zem. šk. rady, kteří patří stavu
učitelskému a konečně přibíráním subreferentů
ze stavu učitelského. Obtíže u překonávání od-
poru správy finanční dovede odstraniti proziravý
referent a energická povaba.
V Bl
29
article
Námitky, pronášené proti náhledům o roz-
loučení administrativní a paedagegieko-didakti-
cké funkce a z. 5. insp. mohou pochoditi z myl-
ného výkladu zákona ze dne 26. března 1869
ř z. číslo 40, § 4., dle něhož ministr kullu
a vyučování ve shodě s ministrem vnitra
může přikázat referát oekenomických a admini-
strativních záležitostí školnímu dozorci. Toto opa-
tření stalo se za příčinou okamžitého zastoupení
řečeného referenta i silou neprávniekou, jakož
toho doklad shledáváme ve jmenování profesora
středoškolského administrativním referentem (dv.
rady dra. Grohnanna u zem. šk. rady v Praze).
Nutnost výkonů přebytečně administrativníchv
řečeném zákoně pro zem. školdozorce obsažena
není.
Přejeme si, aby budoucí referenti dovedli
rozeznávati mezi vedením a vládou, ježto pro-
středky vedení jsou vůbec mírnější než vlády,
jež stojí po boku učitele vice jako karatel a ne
jako zkušený vůdee a nádce, jenž obrací zření
učitelovo k sebevládě a ke vlastnímu poznávání
vůbec. Inspekce nátlaku dovedla by učitelstvu
ztrpčovati život i znechutit veškeru práci; přihlí-
žela by toliko k zevnějšku, ohledávajíc, kam
se až ve kterém předmětě došlo, zdali úlohy byly
vystiženy, nuly v katalogu vyplněny atd., misto
aby zření obracela k duchu, jaký vládne ve
třídách, k vývoji mohutností mravních, k vybrou-
šenosti úsudku, ladnosti mluvy a vědeckému pro-
spěchu. Škola za podobných okolností by vycho-
vávula duševní a mravní trpaslíky a stnla by se
služebnicí rozmarů osoby, mající úřadní nad-
vládu.
Praha
30
article
Další desideria týkají se plného vzdělání
kandidátů inspektor. jak po stránce vědecké,
tak i filosofické a praktickč. Požadav-
ky tyto jsou vytčeny přesně v zákoně ze dne 26.
března 1869, kdež v § 2. se praví, že za zem.
dozorce mají býti bráni muží, kteří se ve veřej-
ném úřadě školním, aneho v oboru vědeekém č
paedagogicko-didaktickém osvědčili. Doba nyněj-
ší honosi se řadou kullurních pracovníků, kteří
prokázali způsobilost a schopnost opravdovou
školskou a kulturní prací a kteři jsouce šlechet-
nými lidmi a věrnými syny našeho národa a kteří
mohli by s úspěchem zastávati místa školdozor-
ců. Jest potěšilelnou okolnosti fakt, obsažený
v § 4. zmíněného zák. ze dne 26. března 1869,
že ministr kultu a vyuč. jest oprávněn dle potřeby
svěřiti fenkci zemského insp. členu z. š. r., jenž
patří stavu učitelskému, anebo jinému praktické-
mu pracovníku a odborníku školskému. Výhody
§ 4. mělo by se použíti právě v době nynější, kdy
mají ku platnosti přijití školy reformní.
Státzavedltotižieformníškoly
a směry v celé říši najednou a neome-
zil se při tom na některé pokusy, jež by zabr-
nuly jen částečně pole applikace a měly dosah
jen omezený. Při tem však bylo zapomenuto, ze