ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 79662cb0-7676-11dc-a4d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 88, org 17, place 30
1 masthead
28. zári 1907.
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listů“
Přiloha
3 masthead
k čislu 20
4 masthead
Strana 9
5 article
Před volbou životní dráhy. Napaal dr. Vratislav Kučera. Universitní posluchači všech tří světských lakult před lelošními prázdninami veřejně vy- zývali abiturienty středních škol, aby se ne- věnovali studiu těch oborů, které oni sami nešťastnou náhodou si vyvolili. Slovem: varo- vali mladší studentstvo, aby nepokračovalo ve svých studiích ještě dále na vysokých školách. Tento zjev jest především nepopíratelným důkazem, že mladí inteligenti, kteří co nejdřive mají vstoupiti do samostatného života, jsou pln obav, zdali i s celou jejich učeností podaří se jim nalézti případné zaměstnání, ve kterémž by se mobli řádně obživiti. Kromě toho znamení tento zjev, že vysvědčení o universitním vzdělán již nikomu předem nezaručuje snadného, dobrého a stálého zdroje příjmův. Ale myslím, že přes to všechno dosavadní výzvy a výstrahy prozatim se minou s účinkem neboť nelze skoro ani žádati, aby již žác dnešních vyšších gymnasiálních tříd aneb i abi- turienti byli s to určitě posouditi, kde asi jim lepší kyne budoucnost, a dlo toho se také pevn rozhodnouti. Víme přece dobře, jaké jsou to školyt naše nenější gymnasia! Dle dosavadního systému nestarají se řádně ani o zdárný vývoj samo- statného, mladého ducha, ani o jeho vztah k du- ševnímu ruchu celé dnešní lidské společnosti ani o cenu dokonalého tělesného vývoje a ne porušeného zdraví mládeže, ani o sílu a význam veškeré živé i neživé přírody.
doktor Kučera
6 article
Není přece možno žádati od abiturientů, kteří šťastně překonali naprosto nepraktické. velmi namáhavé, zbytečně dlouhé, nákladné namnoze bezůčelně studium na vyšších gymns- silch, aby s lohkým srdcem opouštěli povolání, ke kterým jenom na základě maturitního vy- svědčení a prostřednietvím universit lze se do- šplhati! Nebylo by přímo lehkomyslností, kdyby se po maturitě uchylovali k zaměstnáním, pro něž nedostalo se jim ani chatrné průpravy Neboť co skytá gymnasium pro život samostat- ného zemědělce, obchodníka, živnostníka, prů- myslníka? Dle nedávného dobrozdání univ. prof- Strouhala neposkytuje přece ničeho ani pro na- stávající právníky, ani pro nastávajícl lékařea jenom filosofům a kněžím jest poněkud na pro- spěch. Z toho vyplývá, že všichni studující, kteřt před letošními prázdninami překonali maturity, po prázdninách do universit se nahrnou a že svrchu zmíněné výstrahy před studiem na uni versitách minou se s výsledkem. Nemůže tomu ani jinak býti. Byly příliš opozděné, jednostranné a tím nezdály se být upřímné a sobeckosti prosté.
Strouhal
7 article
Bylo by zajisté bývalo daleko vhodnějšía účinnější, kdyby byli abiturienti gymnasil se vším úsilím šířili asi tato důrazně odůvodněná hesla: »Nechoďte na gymnasia! Pryč s nyněj- ším gymnasiem a s maturitami! Učte se jenom tomu, čeho je zapotřebí pro jasný přehled vše- obecných vědomosti, pro pevný základ všestranné vzdělanosti a pro potřeby denního života! Stu- dujte pro duševní ušlechtilost a praktickou vý- konnost!« Také bylo by velmi vhodno, kdyby konečn na to jasně se poukázalo, že oba druhy práce, to jest jak tak zv. práce duševní i tak zvaná práce hmotná nyní skoro stejně jsou placeny že práce namnoze vskutku jen hmotně, vyžadu- jící toliko nepatrné činnosti lidského mezku. lépe jest placena, než práce duševní, umožněná jenom předchozi dlouholetou námahou mysli paměti. Na přiklad nadhodíme tu několik srovnání Mladý, asi 18lelý nádenik, vydělává nyní denně 3 až 5 K, sběrač chmele 10 až 15 K, zedník 5 až 15 K, sazeč 9 až 15 K, lokaj 3 až 15K číšník 3 až 20 K. Naproti tomu mladý filosof, kaplan, lékaí i právník v průměrném věku asi 25 llet, jsou velice tomu rádi, když jejich veškeré přijmy konečně již dosáhnou aspoň toho průměrného obnosu, kterého prostému nádeniku se dostává. t. j. 3 K denně čili asi 1000 ročně.
8 article
Ale tento roční příjem není ve skutečnost žádným čistým ziskem nebo výdělkem Počitejme, že studia gymnasijní a univer sitní a po nich obvyklá bezplatná léta počáteční praxe trvají průměrně jistě 14 let a že prů- měrný náklad na jednoho studenta pro tuto dobu vyžaduje — zvláště z kapes rodičů — asi 1000 korun ročně, celkem tedy hotově 14.000 korun. Vezmeme-li však kromě toho zajisté správný zřetel k tomu, že základní ka- pitál během 14 let se zdvojnásobuje, můžeme říci, že hotové výdaje na doktorát se ztracenými úroky z úroků pohlti vlastně obnos asi 20.000 korun. To znamená, že dokud absolvent univer- sity má platu jenom asi 1000 korun ročně, že vlastně stále žádného vlastního přijmu nemá. neboť začne pouze bráti 5 úrok z obnosu bě- hem studií mu poskytnutého. Lze tedy říci, že ve většině případů skoro až do 28 let stáří jeho veliká námaha duševní, kterou během studil překonal, že jeho práce duševní, kterou jenom na základě předběžně do- saženého vědění konati může, vůbec nic pla- cena není- Co může naproti tomu vyzlskati prostě bystrý člověk ve stáří od 18 do 28 let, tedy za 10 let činnosti podporované základní jistinou 20.000 K Z toho srovnání vyplývá zcela prostý zá- věr, že za dnešních poměrů jest všechno stu- dium na gymnasiích a universitách podnik ne- jenom velmi nákladný, nýbrž i dosti nejistý při tom velmi málo vděčný. Již ze žádného odboru universitního studi nelze sestrojiti zlatý důl, nepůsobí-li spolu vedle talentu a píle především některá šťastná náhoda. jako původní zámožnost, vážené přibuzenstvo ba též i zvláštní ohebnost páteře.
9 article
Nelze tedy touto krátkou, dostatečnými dů- vody neopatřenou úvahou naznačiti nic více, nežli: ze kterého odboru universitního studia jest doposud ještě nejvíce pravděpodobna bud společenská nebo finanční kariéra, anebo aspoř až do stáři a smrti zabezpečený jistý příjem klidný život. Za tím účelem stojí za povšimvuti, jak samy universitní úřady své fakulty oceňují a do ja- kého pořadí hodnoty je staví. Za první pokládá se fakulta theologická, p ní následují fakulty právnická a filosofická a po- slední v řadě nalézá se fakulta lékařská. A skutečně v životě pozorujeme, že mo církevní vyrovnává se politické moci státní a že jest přibuzna s moci privilegované třidy šlech- tické a vojenské. Můžeme tedy říci, že theolo- gická fakulta dovede každého zaopatřiti, kdokoli toho od ní požaduje. Posvěcením jest knězi otevřen celý svět, jeho roucho dobývá mu bez- děčně úcty a přednosti mezi všemi vrstvami lidské společnosti, skvělé kariéry společenské finanční jsou doposud mezi theology dosti ča- stým zjevem. Fakulta právnická dovedla učiniti na sobě závislým všední život nejenom jednotlivců bez rozdílu věku, stavu a náboženství, nýbrž i život spolků, obeí a států. Dovedla strhnouti na sebe výkonnou moc též i v otázkách přesně odborné práce vědecké, takže referuje nyní o zeměděl- stvl, o zdravotnictví aneb i o výpočtech a ná- vrzích inženýrů. Způsobem tím nachystala pro svě odcho
fakulta lékařský
10 article
vance příhodná místa ve všech oborech lidského snažení a podnikání a tak může podnes právník dosti snadno nalézti dostatečné zaměstnání, do- síci aspoň slušného platu, postupu i kariéry. Naproti theologům a právníkům odchovane fakulty filosofické a lékařské již postrádají vý- hody stavovské moci. Proto hned v této újmě nutno spatřovati první slabost jejich společenské a finsnční existence. Kromě toho trpí filosofové způsobem svého vlastního vzdělání. Fakulta poskytuje jim sice všestranných vědomostí, ale při tom zabývá s takořka jenom theoriemi vědeckými a málo stará se o to, jak lze věd prakticky využitkovati. Proto nastává filosofům krušná sháňka po den- ním chlebíčku, jakmile objeví se nedostatek pro ně předem uchystaných pevných úřadů a jak- mile jim nastává nutnost, aby samostatná za- městnání si zjednali a jenom na jejich neurči- tou vydatnost spoléhali. Filosofům kyne tedy dosti příjemný, bez starostný a klidný život jenom, dokud slušně placená místa profesorská pozvolna se uprázd ňují a nové síly v nich stejnoměrně uplatňovat se mohou. Celkem však i v těchto poměrech často nedobývají si skvělých kariér a zámož- nost bývá u nich zjevem dosti vzácným.
11 article
Studium lékařství jest však nejdelším, nej nákladnějším, nejnamshavějším a bývá též s nebezpečím ztráty zdraví nebo života spojeno Tedy bez odporu hned již na počátku jest pod nikem nejriskantnějším. Proto vskutku vzbuzuje podiv, proč před několika lety tolik studentů na lékařství se br nulo a proč fakulty lékařské nyní znovu vyka- zují takový přírůstek svých nových příslušníků, že průměrný roční, úbytek lékařů nadbytečně jest uhražen. Vysvělliti lze tento zjev pouze tím, že stále tvoří se nová a nová lékařská místa. Asi před 30 roky byla nově zřízena místa obvodních lékařů, pak vznikla místa po- kladničních lékařů a nyní jsou na obzoru místa školních lékařů. Ale všeobecně se zapomíná, že nově sestro jeně hodnosti bývají asi 800 korunami ročně hanebně placeny, že samy o sobě neposkytují dostatečných prostředků ani k slušné existenet jednotlivce, tím méně k existenci rodiny nebo k zabezpečení proti nemoci a stářl.
12 article
Zapomíná se, že proto nově jmenovaní lékaři vedle úřadních povinností musí sháněti své živobytí ze soukromých výdělečků čili že nové veřejné zdravotnické instituce budují se z trosek neskvělé praxe starších soukromých lékařů. Tak jest ožebračován celý stav, od něhož se vyžaduje, by byl humánním a dobro- dincem člověčenstva. Tak se stává, že nejpro- slulejší lidumil zanechává rodinu svou v chudobě, že dcery lékařů slouží a že mnohá vdova po řádném lékaři, aby si chléb vyprošovati nemu- sila, jest pomocnicí ku porodu, ba že třebne poklízí záchodky. Ale jak s předešlým srovnati zjev, že jest nyní vojenských lékařů nedostatek? Tím, že mladí lékaři štíti se nedůstojné podřízenosti v dů- stojnickém sboru a že hrozí se zdlouhavých po- stupů ve vojště. Nynl v celém Předlitavsku jest uprázdněno několik málo míst vojenských lékařo a za tím účelem má znovu nastati nával na lékařskou fakultu? Jest nepochybno, až nabídk se zlepší, že mísla hned se obsadí, neboť v jed né c. k. všeobecné nemocnici v Praze na to zlepšení čeká asi 15 mladých lékařů, z nichž některi slouží naprosto bezplatně již celých pět let. Kdo pak vedle těchto vylíčených poměro přihlédne ještě, jak lékař obvykle žije, že nemá chvilky jistého času pro své duševní a tělesné zotavení, že lékařská služba nemá odměřených hodin, nýbrž pokud lékař práce jest schopen, že trvá nepřetržitě ve dne i v noci, že lékař nesm
Předlitavsko Praha
13 article
dbáti ani svého zdraví, ani zdraví své rodiny že do žádného jiného stavu nežádají se výkoný bezplatné, než-li právě od slavu lékařského, že sám stát požaduje od lékařů mnohé práce ve svůj prospěch zdarma nebo skoro zdarma, zato však skřípá je c. k. výdělkovými daněmi tak, jako na základě jasné bilance pracujíeího ob- chodníka, ten zajidlé uzná, že neklidné povolání lékařské chová v sobě ze všech oborů univer- sitního studia nejméně lákavých a bezpečných existenčních podmínek. A jenom tím, že vznikají tuhé organisace stavu lékařského, předchází se. aby nestihl ho dokonalý úpadek. To by byl asi zběžný přehled vyhlídek ze studií gymnasijních a universitních. Narazí-li někde na nesouhlas a bude-li mu veřejně od- píráno, bude to jenom v zájmu rodičů a studu- jících, neboť tím přednosti a nedostatky toho neb onoho povolání zajisté blíže se vysvětlí. Podávám zde prostě svůj úsudek s hledi- ska svých zkušeností, kteréžto hledisko někdo azná za dosti široké, jiný za příliš úzké. Proto tm vším, co jsem zde dosud uvedl, nikomu nic přímo neradím.
14 article
Jest zajisté vůbec věc nad míru choulo- stivá a nesmírně obtížná, udileti rady i když rádce stojí na jedině správném slanovisku, že poradí jinému vždycky jenom to, co by sám pro sebe za nejlepší pokládal a si zvolil. Kdo však radí beze všeho zřetele k uve- denému stanovisku, byť i byl pln ochotné sta- rostlivosti a z počátku snad i projevoval oběla- vost, lehce uvádí lidi mu důvěřující do těžkých pohrom a svými dobře míněnými radami a snad i počátečními podporami dopoušti se přečinu proti budouenosti uposlechnuvších lehkověrníků Takový rádce bývá tím většinou vinen, že dosti nadaní studenti nedostudují a že z universit rojí se vzdělaný či lépe řečeno — polovzdělaný proletariát. Z toho vysvítá, že před volbou fakuliy dlužno počítati ještě více, nežli s nadáním pre jistý odbor zajisté dosud neurčitě vyznačenou, s tím, zdali pro zdárné skončení toho neb onoho odborného studia přiměřeně vysoké hmnotné prostředky jsou dosti zabezpečeny a kde spíše se může uplatniti sebevědomá energie nebo skromná vytrvalost.
15 article Jeho Excelenci.
Jeho Excelenci. panu hraběti J. Coudenhovovi místodržiteli král. českého. Parcelací pozemku bývalé zahrady slupské založena byla ulice, nyní »Albertov« zvaná, spojující ulici »U Karlova« s ulicí na »Slupi« Komunikace tato je velmi důležitou pro obyva- telstvo ulic »Sokolské«, »Táborské« a na »Slupi«. Obec pražská zřídila velkým nákladem této nové ulici pohodlné schodiště a jízdní drábu na odevzdaných ji uličních pozemeích. Takto hotova jest pohodlná komunikace v délce a čtyř pětin celé její délky — dosud však ne- mohla veřejnému užívání odevzdána býti, poně- vadž právě ona zmíněná pětina délky ulice př novém ústavě fysikálním úřady, Vaší Excelene podřízenými, veřejnému statku a tím veřejn komunikaci odevzdána nebyla. A poněvadž obyvatelstvo zmíněných část města jménem zástupců svých žádalo prostřed- nietvím rady král. hlav. města Prahy u c. k místodržitelství král. českého otevření ulice »Al- bertov« proražením její hořejší části před novým fysikálním ústavem od počátku letošního roku až do dnešního dne bezvýsledně a komunikace přes žádosti shora uvedené spojena dodnes není, usnesl se správní výbor podepsaného klubu
J Coudenhove Táborský Albertov Praha U Karlov
16 article
ve své schůzi, dne 26. t. m. konané, tímto v řejným listem žádati: Vaše Exeelence, račiž úřadům svým — poněvadž nijakých závad již nestává — naří- diti, aby odevzdání části ulice před novým ústa- vem fysikálním veřejné komunikaci co nejdřive provedeno bylo. V Praze, dne 28. záři 1907. Za »Správní výbor politického klubu král. Vyšehrad«: J. U. Dr. K. Černohorský, advokát, předseda. František Hodok, srchitekt a stavitel, jednatel.
doktor K Černohorský Hodok Praha Vyšehrad
17 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Dnešní události Slavia v. Racing C. de Bruxelies S. Freja. Slavia Res. v. S. K. Praha I » Černý. Slavia Jun. v. Vinohradský Team » Kratochvíl, » Herites. Sparta I. A v. Meteor, Praha VIII. » Herites. Sparta I. B v. Čechie, Smíchov Smíchov B v. A. F. K. Hvězda » Kratochvíl. » Fr. Novotný. Čechie, Karlín v. Č. A. č F. K. » Fr. Novotný. Čechie, K. B. v. Olymp. Ž D. F. C., Praha, v. Novoměstský S. K. » Grusv. Vinohradský S. K. v. Čechie, M. strana » Faltýn. Vinohradský B v. Čechie, M. strana B r Faltýn. A. F. K. Vršovice III. v. Hvězda Il. Mimo Prahu. Smíchov v. D. F. C., Plzeň S. Šmuer. S. K. Kladno v. Praha VII. » Serdl. » Pleskot. Pardubice v. Staroměstský II. národní závody střelecké na Smí- chově (Václavka), zabájení o 2. hod. odpol. Mezinárodní cyklistské závody Č. S K. Karlín 1885 na trati Chvala—Hloubětín; zae. o 3. hod. odpol. Podzimnílawntennisový turnaj ve Zbrojovně na Kampě.
S Freja Kratochvíl Herites Novotná F C S K Grusv Faltýn A F K D F C S Šmuer Pleskot Václavek Chval Praha Francie Karlín Č . A . č F . K Čechie Smíchov Plzeň Pardubice Hloubětín Kampa Slavia Racing C . jít Bruxely Slavia Resa Slavia Juna Sparta Meteor Čechie Smíchov Smíchov B Ž D mezinárodní cyklistský závod Č . S K . Karlín
19 article
Slavnostní dni českého střelectva. Loni učiněn nesmělý pokus ukázati výsledky práce, kterou po celý rok konají naše střelecké jed- noty skromné, bez reklamních bubnů ve svých střel- nicích, ve veřejné zkoušce velkých národních zá- vodů. Pokus se zdařil skvěle. Nebylo ani možno ne- pokračovati. Výsledkem úspěchu loňského jsou le- tošní druhé národní závody, jež zajisté budou no- vým úspěchem snaživé jednoty smichovské a novou pobídkou k další práci až k nejvyšší metě sportovní, zápolu mezinárodnímu. Po stránce organisační při- nesou zajisté tyto krásné podníky rovněž své ovoce, neboť očekaváme, že otázka Českého svazu střeleckého bude dnes definilivně rozřešenaa vstoupí ve stadium přípravných prací. Řadně orga- nisovaná ústřední jednota usměrní zajisté ke spoled- nému cili snažení všech jednot a mimo jiné zabez- pečí nejen pravidelné opakování národních, nýbrži provedení mezinárodních závodů K mistrovství král. hlav. města Praby věnoval dr. B. kníže Schwarzenberg jako putovní cenu ná- dherný pohár, zhotovený v závodu V. Němce. Pohár, nesoucí znaky Schwarzenbergů, spočívá na ebenovém podstavci. — Frant. baron Ringhoffer věnoval pře- krásný pohár gigantických přímo rozměrů, jenž jest určen vítěznému družstvu závodu mužstev. K lnn- ským pohárům braběte Harracha a kn. A. Scnwar zen- berga získalo pořadatelstvo jako ceny umělecká díla.
Praby Schwarzenberg František Ringhoffer Harrach A Scnwar Český svaz
20 article
Slavnostní terč jest dílem akademického maliře J. Duška. Závody budou dnes o 2. hod. odpol. okázale zahájeny a zejtra v nich bude po celý den pokračo- váno. »Vaclavka«, která jim poskytuje důstojný stánek, jest oděna svátečním rouchem, celé levé křídlo dolejší zahrady nad »Nikolajkou« proměněno v nádherné otevřené závodiště se Zterčovou střelnicl. Prostranné průčeli s pozadím zeleně »Vaclavky« pro- měněno v dekorační stan, kde umístěny trofeje zá- vodníků, nádherné čestné i věcné ceny a diplomy. Středem jejich jsou: »Harrachovský pohár«, Schwar- zenbergská cena, čestná cena pro závod družstev, věnovaná bar. Frant. Ringhoffrem a putovní cena JUDra. Bedřicha Schwarzenberga k závodu o mistrov- ství král. hlav. města Prahy. Ceny tyto jsou dnes vystaveny v květinářském závodě J. Soukupa na Smíchově. Závody, které jsou přístupny i širším kruhům, zasluhují pozornosti co největší, rozhodně však v míře větší, než v jaké se jim jí dosud do- stávalo. U jiných národů už dávno střelecký spor
J Dušek František Schwarzenberg J Soukup Nikolajka Schwar Praha Smíchov harrachovský pohár
21 title
FEUILLETON.
22 article Literatura.
Literatura. Soupisy rukopisů. Dnešní doba stojí ve znamení bibliograí a soupisů. Nazval bych tento časový proud přímo moderní horečkou, kdyby modernost ne- měla často příměsek a příchuť povrchnosti horečka pečeť chorobnosti. Potřeby vědeckého rozmachu dnešního vynesly tento všeobecný zjev do programu požadavků, jehož se moderní doba na všech stranách vědomě a účelně do- máhá. Všade lze postřehnouti snahu, pořídíi soupisné inventáře majetkové, ať již majetel patři jednotlivci nebo společnosti. A nalézáme tu celé stupnice růzností a rozmanitostí, jaké lidský život poskytuje: od inventáře kancelářské až k soupisu národnostních menšin i jednotliveů v cizině.
23 article
Soupisy, založené na vlastnicko-právnickém principu, sledují dva cíle: zjistiti a oceniti přesně majetkový poměr (cil subjektivní) a pro- vozovati tímto zjištěním dozor a kontrolu nad ustálenými poměry (eil objektivní). Toto vše- obecné pravidlo platí plnou měrou i o věde- ckých soupisech, jež se u nás v poslední době utěšeně v nebývalé míře pořizují. Pracuje se pilně na soupisu památek archeologických (Pič Starožitnosti země české), památek historickýeh a uměleckých, vydávaných archaeologickou ko- misí při České Akademii a řízených presidentem Akademie J. Hlávkou, soupisu rukopisů knihovních a archivních, katalogů knihovních. průvodců po museích a obrazárnách atd. Mo- derní doba, která nezná žádné hry na schová- vanou, jeví tím jen svůj zdravý smysl pro dnešní potřeby vědy i života, chtic trvající po- klady učinili všeobecně přistupnými všem, kdož se o ně zajímají, nelakotic s hřivnou jí svěře- nou, ale jata myšlenkou, využiti latentní sílu nahromaděných památek a učiniti z nich po klady, jež patří ve svém užitkovém výsledku všem vrstvám lidovým, sloužíce k jejich vycho- vání i poučení. Úkol moderního bibliotekáře a arehiváře je proto dnes jinak pojímán, než jindy. Dnes vy rostlo bibliolekářství a archivářství v samostatné vědecké discipliny, které se zdánlivě zdají býti služkou všech věd, t. j. badatolů, vskutku však stojí nad nimi, neboť umožňují rychlosti, správ- ností a vědeckostí biblioteční metody vhodné a okamžité používání chovaných pokladů. A tal je v knihovně ona pravá universitas literarum .. Dnes slačí býti jen a jen bibliotekářem a archi vářem a již to značí mnoho. Předsudky doby slarší, kdy úfadnlk biblioteční byl považován jen
J Hlávka
24 article
za »podavače« vědeckých pracovníků, bohudíky již minuly a straší leda ješté v hlavách starých pánů. Habeant sua Podmínku náležitého užívání rukopisných sbírek tvoři ovšem vždy sestavení a uveřejnění řádných katalogů, jež podávají přehled materiálu v rukopisech obsaženého a proto se přicház v dnešní době k systematickému probádání ruko- pisů, jež se u nás i v cizině po archivech i knihov- nách zachovaly, aby mohlo dojíti časem k úpl nému uveřejnění jejich soupisu tiskem. Ohlasem tohoto časového proudu jest vzorný soupis ruko- pisů (latinských i českých) universitní knihovny pražské, jejž pořídil kustos této knihovny Josei Truhlář; soupis rukopisů, chovaných v ar chivu královského hlavního města Prahy, práve vyšel (prof. dr. Jaromir Čelakovský) česká akademie podniká souborné vydání kata- logů bohemik v rukopisech domácích i cizích, z nichž se dotiskuje soupis předůležitých ruko pisů archivu kapitoly pražské (Palera — Podlaha); Patera chystá řadu soupisů bohemik z cizích knihoven; Tobolka pra- cuje na soupisu inkunabulí (prvotisků) do roku 1501; zemský archiv přikročuje ve svých Zprá- vách taktéž k uveřejnění rukopisů; sem patrí i výborné soupisné práce Flajšhanso vy, Schulzovy, Zibrtovy a Šimákovy (Bohemika v Lipsku) atd.; knihovna kláštera Emauzského přistupuje k vědecké lístkové kata- logisaci, knihovna umělecko-průmyslového Musea vydává katalog knih (Borovský- Wirth) knihovna Musea král. českého se taktéž chystá k brzkému vydání rukopisného materiálu.
Josei Truhlář profesor doktor Jaromir Čelakovský Paler Podlaha Patera Tobolka Schulzův Zibrtův Šimákův Wirth Praha Lipsko knihovna muzeum král
25 article
Tedy soupisy na všech stranách a možno hned podotknouti, že všechny jsou dobré. A tak možno jen s důvěrou pohližeti k úmyslu České akademie, vydati soubor všech bohemik u nás i v cizině, neboť komise k tomu cíli zvolená skládá se z osvědčených pracovníků, kteří sami platně již k soupisům přispěli nebo přispějou. Snad by také neškodilo, kdyby Česká akademi prostřednictvím této komise pátrala po rukopi sech u cizích i domácích antikvářů a po inku nabulích a starých vzáených tiselch, kter v Praze nejsou chovány a slanovila roční pří spěvek na zakupování těchto drahých pamálek. Musejní knihovna, která nemá povinných vý tisků, jest nucena zakupovati často nové knihy, takže její skrovná dotace v tomto směru ne- stačí. Zní to prapodivně a cizincům neuvěři- telně, že knihovna Musea král, českého nemá povinných výtisků, vždyť museum jest přece střediskem památek české slávy v minulosti i pří- tomnosti, vskutku národním ústavem! Nebyla by to vhodná úvaha pro český sněm? K soupisům rukopisným přibyla právě nová důkladná publikace ředitele archivu města Pra- hy, dvorního rady prof. dra. Jar. Čelakov- ského, vydaná nákladem obecních důchodů pražských: Soupis rukopisů chovaných v archi- vu král, hlav, města Prahy, I. Za vášnivých prudkých bojů o poslanecký mandát dotiskovala se tato práce, která jest opět jen dalším člán kem ve vědeckém bádání tohoto našeho nej- lepšího znalce právního vývoje českých měst S hrdostí ukazuje tu na bohatost rukopisného oddělení městského arcbivu, který po léta vzor- ně se svým předchůdcem drem. J. Emlerem spravoval a který svou důležitostí již tolik látky badatelům poskytl, z nichž postačí uvěsti jen Palackého, Tomka, Erbena, Emlera, Rezka.
profesor doktor J Emler Palacký Tomek Erben Emler Rezek Praha Český akademie knihovna muzeum král
26 article
Wintra, Čelakovského, Teigeho, Herajna atd. Čelakovský spojuje v sobě archiváře doby staré archiváře moderního. Archivář doby staré byl vždy více učencem než archivářem a archivář doby moderní jest více archivářem než odborníkem v jiných diseiplinách vědeckých. U Čelakov- ského nalézáme plnou harmonii: jest dobrým učencem i dobrým archivářem. A jako dobrý archivář přikročil k vydání soupisu rukopisných památek, aby je učinil obecně přístupnými i těm badatelům, kteří nedlí v Praze. Takovými pra- cemi vymizí pak všechny „objevy“, které se časem při různých příležitostech v archivech knihovnách vyskytnou, ačkoli se objeví zpra- vidla jen rukopis neb kniha, která je pouze širš veřejnosti neznámou, kdežto v knihovně a ar chivu jest řádně inventována, popsána, signa turou opatřena a vědeckému badateli buď v líst- kovém katalogu nebo v místním (lokálním) pře- hledu přístupna. U čtenáře vyrůstá tu často pi takových zprávách představa o tajemných skří ních nebo zaprášených truhlách, nad jejichž zámky bdí lakotný správce, podoben onomu plá- ku pohádky, který seděl na zlatém vejci. A za tím pouze nesprávné slovo a nesprávný názor
Winter Čelakovský Teige Herajn Čelakov Praha
27 article
Ovšem jest celá řada archivů, kde není ani tištěných, ani psaných katalogů, kde není an studovaného, ani nestudovaného archiváře, b kde není ani sluhy, kde pouze panuje prach pavouk, myš a plíseň. A netřeba hledati da leko... A děje-li se toto pod svícnem, možn. něco lepšího očekávati od venkova? Tu vystu puje jasně důležitost Historického spolku v Pra ze, jenž od mnoha let řídí výzkum archivů jenž při tom sleduje též účel poříditi soupisy rukopisů, jež se v nich chovají, obsahujíce pra meny demácí historie, aby tím způsobem usnad nil uveřejnění jich tiskem a přispěl zároven platně i k českému diplomatáři. Jak archiv mu- sejní nelení a z uložení výboru musejního uklá dá pečlivě výsledky tohoto výzkumu, opisy ar chivalií, Čech se týkající, u nás i v cizině, do svých bohatých, vzorně řízených sbírek, ukazuje přehled této činnosti v letošním Časop. Musee
Čo
28 article
král. českého (číslo říjnové), sestavený archi- vářem musejním V. Schulze m. Kde není katalogů ani psaných ani tiště- ných, praví Čelakovský v obšírném úvodě, který své práci předesílá, tam také není přehledu za- chovaných arohivalií ani možnosti jich užíván tam obyčejně ani rukopisy nejsou obecně pří- stupny a někteří správcové takovýchto sbírek, by nemusili se přiznávati k nepořádku, jich po- hodlností, nevědomostí neb nesvědomitostí často zaviněnému a udržovanému — takový šlendrian má vždy velkou setrvační a resistenční sílu — rádi uchylují se k výmluvám jakéhosi „úřadního tajemství“, jež dnes už ani v archivech papež- ských a tureckých se neuznává a jež obyčejně toliko v jejich fantasii existuje. A dokládá, že v archivu král. hlav. města Prahy takového úřadního tajemství nikdy nebylo, čehož zřejmým důkazem jsou samotná jména archivářů (Emler,
V Schulz Čelakovský Emler Praha
29 article
Čelakovský a nyní Teige). Od r. 1848., kdy se začal z trosek archivalií a rukopisů bývalých čtyř měst pražských tvořiti, bylo vždy úsilím cílem uvědomělé správy obecní i úřadníků ar- chivních, „aby archiv byl řádně spořádán, co možná moderně zařízen a obecně přístupným učiněn. Podrobné katalogy rukopisův a listin pečlivě sestavené dávno už proto usnadňují uží vání těchto archivních sbírek. A proto také při- stupuje se tímto k vydání katalogu aspcň star ších rukopisů archivních tiskem, když nelze rá zem k uveřejnění celého katalogu pro náklad nost přistoupili. I vidí se býti účelno v úvodě tomto o nejstarších knihách tři měst pražskýeh pro jejich důležitost poněkud podrobněji pojed- nati, aby se tím přispělo k objasnění výveje městského knihovnictví v těcht městech do r. 1526. A také v soupisu sa mém podány jsou za tímže účelem popisy ně- kterých rukopisů o něco obšírněji, nežli bývá obvykle, neboť zdálo se býti vhodno užiti tétc publikace k uveřejňování některých dokladů. jež cenu a pamětihodnost těchto vzácných po- zůstatků dávného života městského do pravého světla staví“, tak praví Čelakovský v úvode k objasnění své práce. V soupisu podává se přehled obsahu jednak rukopisů právních v archivu městském chovaných, jednak knih městských, jež obsahem do doby předhabsburské spadají a t Starého města, Nového města, Menšího městn a konečně i města Hradčan a města Vyšehradu a autor slibuje, že bude v tomto pořádku dále pokračováno při uveřejňování katalogu měst- ských knih z doby habsburské. Celkem čítá městský archiv 3410 rukopisů, z nichž se 122 rukopisů popisuje. Městské knihy Staroměstské vznikly v le tech 1279—80 podle vzoru desk zemských Účel nově založené knihy městské vidí její úvo
Čelakovský Teige Hradčany Vyšehrad
30 article
v zajištění a zabezpečení právních a majetke- vých poměrů veřejných; líčí neblahé následky, jež dosavadní stav nezápisů způsoboval, když smlouvy e závazky mezi lidmi v městě Pražském uzavírané se písemně a ve slavnostní formě ne- stvrzovaly, takže nebylo průkazu předsevzatého právního jednání a že se často vynášely nespra- vedlivé nálezy, že lidé o majetek přicházeli a poctivost jejich rodu byla brána v pochybnost. Tomu všemu měly nové knihy městské zabrá- niti, založené „regalium registrorum ad instar“ (podle vzoru desk zemských). A bylo by, praví Čelakovský, zajisté lákavé pokusiti se o porov- nání vývoje našich desk zemských s knihami městskými. I v deskách vyvinuly se ze soudních protokolů desky trhové a zápisné, i tam desky památné mají velkou podobnost s autentickými radními knihami a sotva lze pochybovati o tem, že vzájemný vliv obcjího knihovnictví, vede- ného v jednom a témže městě, byl velmi znač- ný. Než to přenechává autor k řešení budoucímu badateli. Městský archiv pražský počal první mezi archivy pražskými vydávati soupisy rukopisůa těšíme se, že v práci započaté bude dále úspěš- ně pokračováno, vždyť osoba vydavatele svým jménem za to ručí. Sláva a čest budiž prvním Dr. J. Volf.
Čelakovský doktor J Volf
31 article
Bibliografie. * Zvon, literární a beletristický týdenník, ma- jetek a orgán literární družiny, jež do redak čního kruhu vyslala Aloisa Jiráska, K. V. Raisa, M. A. Šimáčka, Josefa Thomayera Zikm. Wintra, vydává se dnešním číslem z na- kladatelství F. Šimáčka v Praze již na osmou roční pouť svoji. Mezi domácími listy beletristickými vy- dobyl si »Zvon« za dobu svého vycházení místa velmi význačného a to bez řinčivé reklamy, bez prémiových lákadel, pouze dobrým — v nejlepším slova smyslu dobrým a cenným svým obsahem, svým osobitým rázem literárním. Oceňuje po zá- sluze přednosti ty seskupil se kolem »Zvonu- pevný kruh členářstva, které žádá četbu vybranou, cennou i obsahově závažnou Také první číslo no- vého ročníku jest výmluvným dokladem neůnavné snaby redakčního krnhu, aby čtenářstvu »Zvonu« dostalo se uměleckého požitku hodnoty nej- ryzejší. Zahajuje nový ročník polobumoristický roman Lěgrův Podivná příhoda inže- nýra Vladivoje Vojvody, nová práce M. A. Šimáčka »Maxínkův strýc berec«, psaná v genru autorových zápisků PhilSt. Kořínka, Růženy Jesenské napínavá povídka »Noc na staré m zámku«, Vrchlického krásná báseň »Kořen y«, R. E. Jamotova (prof. dr. Jos. Thomayer) další řada dochaplných paběrků a historická studie Zikmunds Wintra »O pražských malířích XVI. věk us. V nejbližších číslech počne »Zvon« uveřejňovati svrchované zajímavou ukázku z literární po zůstalosti paní Hany Kvapilové (Třináctiletá. Dívčí do- pisy) a Trévalův Violin tatranský román »Mrtv plameny.« Rubriky: Literatura, Divadlo a Týden chovají hojnost pozoruhodných zpráv, z nichž uvá- díme jen zprávu o literární pozůstalosti paní Hany Kvapilové, o původních novinkách Národního divadla a městského divadla na Král. Vinohradech,
Jirásek K V Šimáček Thomayer Zikm Winter F Šimáček Lěgrův Vojvoda Maxínkův Kořínek Jesenský Vrchlický Jamotův profesor doktor Jos Thomayer Zikmunds Winter Kvapil Trévalův Král Praha národní divadlo