1
masthead
28. zári 1907.
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listů“
Přiloha
5
article
Před volbou životní dráhy.
Napaal dr. Vratislav Kučera.
Universitní posluchači všech tří světských
lakult před lelošními prázdninami veřejně vy-
zývali abiturienty středních škol, aby se ne-
věnovali studiu těch oborů, které oni sami
nešťastnou náhodou si vyvolili. Slovem: varo-
vali mladší studentstvo, aby nepokračovalo ve
svých studiích ještě dále na vysokých školách.
Tento zjev jest především nepopíratelným
důkazem, že mladí inteligenti, kteří co nejdřive
mají vstoupiti do samostatného života, jsou pln
obav, zdali i s celou jejich učeností podaří se
jim nalézti případné zaměstnání, ve kterémž by
se mobli řádně obživiti. Kromě toho znamení
tento zjev, že vysvědčení o universitním vzdělán
již nikomu předem nezaručuje snadného, dobrého
a stálého zdroje příjmův.
Ale myslím, že přes to všechno dosavadní
výzvy a výstrahy prozatim se minou s účinkem
neboť nelze skoro ani žádati, aby již žác
dnešních vyšších gymnasiálních tříd aneb i abi-
turienti byli s to určitě posouditi, kde asi jim
lepší kyne budoucnost, a dlo toho se také pevn
rozhodnouti.
Víme přece dobře, jaké jsou to školyt
naše nenější gymnasia! Dle dosavadního systému
nestarají se řádně ani o zdárný vývoj samo-
statného, mladého ducha, ani o jeho vztah k du-
ševnímu ruchu celé dnešní lidské společnosti
ani o cenu dokonalého tělesného vývoje a ne
porušeného zdraví mládeže, ani o sílu a význam
veškeré živé i neživé přírody.
doktor
Kučera
6
article
Není přece možno žádati od abiturientů,
kteří šťastně překonali naprosto nepraktické.
velmi namáhavé, zbytečně dlouhé, nákladné
namnoze bezůčelně studium na vyšších gymns-
silch, aby s lohkým srdcem opouštěli povolání,
ke kterým jenom na základě maturitního vy-
svědčení a prostřednietvím universit lze se do-
šplhati! Nebylo by přímo lehkomyslností, kdyby
se po maturitě uchylovali k zaměstnáním, pro
něž nedostalo se jim ani chatrné průpravy
Neboť co skytá gymnasium pro život samostat-
ného zemědělce, obchodníka, živnostníka, prů-
myslníka? Dle nedávného dobrozdání univ. prof-
Strouhala neposkytuje přece ničeho ani pro na-
stávající právníky, ani pro nastávajícl lékařea
jenom filosofům a kněžím jest poněkud na pro-
spěch.
Z toho vyplývá, že všichni studující, kteřt
před letošními prázdninami překonali maturity,
po prázdninách do universit se nahrnou a že
svrchu zmíněné výstrahy před studiem na uni
versitách minou se s výsledkem.
Nemůže tomu ani jinak býti. Byly příliš
opozděné, jednostranné a tím nezdály se být
upřímné a sobeckosti prosté.
Strouhal
7
article
Bylo by zajisté bývalo daleko vhodnějšía
účinnější, kdyby byli abiturienti gymnasil se
vším úsilím šířili asi tato důrazně odůvodněná
hesla: »Nechoďte na gymnasia! Pryč s nyněj-
ším gymnasiem a s maturitami! Učte se jenom
tomu, čeho je zapotřebí pro jasný přehled vše-
obecných vědomosti, pro pevný základ všestranné
vzdělanosti a pro potřeby denního života! Stu-
dujte pro duševní ušlechtilost a praktickou vý-
konnost!«
Také bylo by velmi vhodno, kdyby konečn
na to jasně se poukázalo, že oba druhy práce,
to jest jak tak zv. práce duševní i tak zvaná
práce hmotná nyní skoro stejně jsou placeny
že práce namnoze vskutku jen hmotně, vyžadu-
jící toliko nepatrné činnosti lidského mezku.
lépe jest placena, než práce duševní, umožněná
jenom předchozi dlouholetou námahou mysli
paměti.
Na přiklad nadhodíme tu několik srovnání
Mladý, asi 18lelý nádenik, vydělává nyní denně
3 až 5 K, sběrač chmele 10 až 15 K, zedník
5 až 15 K, sazeč 9 až 15 K, lokaj 3 až 15K
číšník 3 až 20 K.
Naproti tomu mladý filosof, kaplan, lékaí
i právník v průměrném věku asi 25 llet, jsou
velice tomu rádi, když jejich veškeré přijmy
konečně již dosáhnou aspoň toho průměrného
obnosu, kterého prostému nádeniku se dostává.
t. j. 3 K denně čili asi 1000 ročně.
8
article
Ale tento roční příjem není ve skutečnost
žádným čistým ziskem nebo výdělkem
Počitejme, že studia gymnasijní a univer
sitní a po nich obvyklá bezplatná léta počáteční
praxe trvají průměrně jistě 14 let a že prů-
měrný náklad na jednoho studenta pro tuto
dobu vyžaduje — zvláště z kapes rodičů —
asi 1000 korun ročně, celkem tedy hotově
14.000 korun. Vezmeme-li však kromě toho
zajisté správný zřetel k tomu, že základní ka-
pitál během 14 let se zdvojnásobuje, můžeme
říci, že hotové výdaje na doktorát se ztracenými
úroky z úroků pohlti vlastně obnos asi 20.000
korun.
To znamená, že dokud absolvent univer-
sity má platu jenom asi 1000 korun ročně, že
vlastně stále žádného vlastního přijmu nemá.
neboť začne pouze bráti 5 úrok z obnosu bě-
hem studií mu poskytnutého.
Lze tedy říci, že ve většině případů skoro
až do 28 let stáří jeho veliká námaha duševní,
kterou během studil překonal, že jeho práce
duševní, kterou jenom na základě předběžně do-
saženého vědění konati může, vůbec nic pla-
cena není-
Co může naproti tomu vyzlskati prostě
bystrý člověk ve stáří od 18 do 28 let, tedy
za 10 let činnosti podporované základní jistinou
20.000 K
Z toho srovnání vyplývá zcela prostý zá-
věr, že za dnešních poměrů jest všechno stu-
dium na gymnasiích a universitách podnik ne-
jenom velmi nákladný, nýbrž i dosti nejistý
při tom velmi málo vděčný.
Již ze žádného odboru universitního studi
nelze sestrojiti zlatý důl, nepůsobí-li spolu vedle
talentu a píle především některá šťastná náhoda.
jako původní zámožnost, vážené přibuzenstvo
ba též i zvláštní ohebnost páteře.
9
article
Nelze tedy touto krátkou, dostatečnými dů-
vody neopatřenou úvahou naznačiti nic více,
nežli: ze kterého odboru universitního studia
jest doposud ještě nejvíce pravděpodobna bud
společenská nebo finanční kariéra, anebo aspoř
až do stáři a smrti zabezpečený jistý příjem
klidný život.
Za tím účelem stojí za povšimvuti, jak samy
universitní úřady své fakulty oceňují a do ja-
kého pořadí hodnoty je staví.
Za první pokládá se fakulta theologická, p
ní následují fakulty právnická a filosofická a po-
slední v řadě nalézá se fakulta lékařská.
A skutečně v životě pozorujeme, že mo
církevní vyrovnává se politické moci státní a že
jest přibuzna s moci privilegované třidy šlech-
tické a vojenské. Můžeme tedy říci, že theolo-
gická fakulta dovede každého zaopatřiti, kdokoli
toho od ní požaduje. Posvěcením jest knězi
otevřen celý svět, jeho roucho dobývá mu bez-
děčně úcty a přednosti mezi všemi vrstvami
lidské společnosti, skvělé kariéry společenské
finanční jsou doposud mezi theology dosti ča-
stým zjevem.
Fakulta právnická dovedla učiniti na sobě
závislým všední život nejenom jednotlivců bez
rozdílu věku, stavu a náboženství, nýbrž i život
spolků, obeí a států. Dovedla strhnouti na sebe
výkonnou moc též i v otázkách přesně odborné
práce vědecké, takže referuje nyní o zeměděl-
stvl, o zdravotnictví aneb i o výpočtech a ná-
vrzích inženýrů.
Způsobem tím nachystala pro svě odcho
fakulta lékařský
10
article
vance příhodná místa ve všech oborech lidského
snažení a podnikání a tak může podnes právník
dosti snadno nalézti dostatečné zaměstnání, do-
síci aspoň slušného platu, postupu i kariéry.
Naproti theologům a právníkům odchovane
fakulty filosofické a lékařské již postrádají vý-
hody stavovské moci. Proto hned v této újmě
nutno spatřovati první slabost jejich společenské
a finsnční existence.
Kromě toho trpí filosofové způsobem svého
vlastního vzdělání. Fakulta poskytuje jim sice
všestranných vědomostí, ale při tom zabývá s
takořka jenom theoriemi vědeckými a málo stará
se o to, jak lze věd prakticky využitkovati.
Proto nastává filosofům krušná sháňka po den-
ním chlebíčku, jakmile objeví se nedostatek pro
ně předem uchystaných pevných úřadů a jak-
mile jim nastává nutnost, aby samostatná za-
městnání si zjednali a jenom na jejich neurči-
tou vydatnost spoléhali.
Filosofům kyne tedy dosti příjemný, bez
starostný a klidný život jenom, dokud slušně
placená místa profesorská pozvolna se uprázd
ňují a nové síly v nich stejnoměrně uplatňovat
se mohou. Celkem však i v těchto poměrech
často nedobývají si skvělých kariér a zámož-
nost bývá u nich zjevem dosti vzácným.
11
article
Studium lékařství jest však nejdelším, nej
nákladnějším, nejnamshavějším a bývá též
s nebezpečím ztráty zdraví nebo života spojeno
Tedy bez odporu hned již na počátku jest pod
nikem nejriskantnějším.
Proto vskutku vzbuzuje podiv, proč před
několika lety tolik studentů na lékařství se br
nulo a proč fakulty lékařské nyní znovu vyka-
zují takový přírůstek svých nových příslušníků,
že průměrný roční, úbytek lékařů nadbytečně
jest uhražen. Vysvělliti lze tento zjev pouze
tím, že stále tvoří se nová a nová lékařská
místa. Asi před 30 roky byla nově zřízena
místa obvodních lékařů, pak vznikla místa po-
kladničních lékařů a nyní jsou na obzoru místa
školních lékařů.
Ale všeobecně se zapomíná, že nově sestro
jeně hodnosti bývají asi 800 korunami ročně
hanebně placeny, že samy o sobě neposkytují
dostatečných prostředků ani k slušné existenet
jednotlivce, tím méně k existenci rodiny nebo
k zabezpečení proti nemoci a stářl.
12
article
Zapomíná se, že proto nově jmenovaní
lékaři vedle úřadních povinností musí sháněti
své živobytí ze soukromých výdělečků čili že
nové veřejné zdravotnické instituce budují se z
trosek neskvělé praxe starších soukromých
lékařů. Tak jest ožebračován celý stav, od
něhož se vyžaduje, by byl humánním a dobro-
dincem člověčenstva. Tak se stává, že nejpro-
slulejší lidumil zanechává rodinu svou v chudobě,
že dcery lékařů slouží a že mnohá vdova po
řádném lékaři, aby si chléb vyprošovati nemu-
sila, jest pomocnicí ku porodu, ba že třebne
poklízí záchodky.
Ale jak s předešlým srovnati zjev, že jest
nyní vojenských lékařů nedostatek? Tím, že
mladí lékaři štíti se nedůstojné podřízenosti v dů-
stojnickém sboru a že hrozí se zdlouhavých po-
stupů ve vojště. Nynl v celém Předlitavsku jest
uprázdněno několik málo míst vojenských lékařo
a za tím účelem má znovu nastati nával na
lékařskou fakultu? Jest nepochybno, až nabídk
se zlepší, že mísla hned se obsadí, neboť v jed né
c. k. všeobecné nemocnici v Praze na to zlepšení
čeká asi 15 mladých lékařů, z nichž některi
slouží naprosto bezplatně již celých pět let.
Kdo pak vedle těchto vylíčených poměro
přihlédne ještě, jak lékař obvykle žije, že nemá
chvilky jistého času pro své duševní a tělesné
zotavení, že lékařská služba nemá odměřených
hodin, nýbrž pokud lékař práce jest schopen, že
trvá nepřetržitě ve dne i v noci, že lékař nesm
Předlitavsko
Praha
13
article
dbáti ani svého zdraví, ani zdraví své rodiny
že do žádného jiného stavu nežádají se výkoný
bezplatné, než-li právě od slavu lékařského, že
sám stát požaduje od lékařů mnohé práce ve
svůj prospěch zdarma nebo skoro zdarma, zato
však skřípá je c. k. výdělkovými daněmi tak,
jako na základě jasné bilance pracujíeího ob-
chodníka, ten zajidlé uzná, že neklidné povolání
lékařské chová v sobě ze všech oborů univer-
sitního studia nejméně lákavých a bezpečných
existenčních podmínek. A jenom tím, že vznikají
tuhé organisace stavu lékařského, předchází se.
aby nestihl ho dokonalý úpadek.
To by byl asi zběžný přehled vyhlídek ze
studií gymnasijních a universitních. Narazí-li
někde na nesouhlas a bude-li mu veřejně od-
píráno, bude to jenom v zájmu rodičů a studu-
jících, neboť tím přednosti a nedostatky toho
neb onoho povolání zajisté blíže se vysvětlí.
Podávám zde prostě svůj úsudek s hledi-
ska svých zkušeností, kteréžto hledisko někdo
azná za dosti široké, jiný za příliš úzké. Proto
tm vším, co jsem zde dosud uvedl, nikomu
nic přímo neradím.
14
article
Jest zajisté vůbec věc nad míru choulo-
stivá a nesmírně obtížná, udileti rady i když
rádce stojí na jedině správném slanovisku, že
poradí jinému vždycky jenom to, co by sám
pro sebe za nejlepší pokládal a si zvolil.
Kdo však radí beze všeho zřetele k uve-
denému stanovisku, byť i byl pln ochotné sta-
rostlivosti a z počátku snad i projevoval oběla-
vost, lehce uvádí lidi mu důvěřující do těžkých
pohrom a svými dobře míněnými radami a snad
i počátečními podporami dopoušti se přečinu
proti budouenosti uposlechnuvších lehkověrníků
Takový rádce bývá tím většinou vinen, že dosti
nadaní studenti nedostudují a že z universit
rojí se vzdělaný či lépe řečeno — polovzdělaný
proletariát.
Z toho vysvítá, že před volbou fakuliy
dlužno počítati ještě více, nežli s nadáním pre
jistý odbor zajisté dosud neurčitě vyznačenou,
s tím, zdali pro zdárné skončení toho neb onoho
odborného studia přiměřeně vysoké hmnotné
prostředky jsou dosti zabezpečeny a kde spíše
se může uplatniti sebevědomá energie nebo
skromná vytrvalost.
15
article
Jeho Excelenci.
Jeho Excelenci.
panu hraběti J. Coudenhovovi
místodržiteli král. českého.
Parcelací pozemku bývalé zahrady slupské
založena byla ulice, nyní »Albertov« zvaná,
spojující ulici »U Karlova« s ulicí na »Slupi«
Komunikace tato je velmi důležitou pro obyva-
telstvo ulic »Sokolské«, »Táborské« a na
»Slupi«.
Obec pražská zřídila velkým nákladem
této nové ulici pohodlné schodiště a jízdní drábu
na odevzdaných ji uličních pozemeích. Takto
hotova jest pohodlná komunikace v délce a
čtyř pětin celé její délky — dosud však ne-
mohla veřejnému užívání odevzdána býti, poně-
vadž právě ona zmíněná pětina délky ulice př
novém ústavě fysikálním úřady, Vaší Excelene
podřízenými, veřejnému statku a tím veřejn
komunikaci odevzdána nebyla.
A poněvadž obyvatelstvo zmíněných část
města jménem zástupců svých žádalo prostřed-
nietvím rady král. hlav. města Prahy u c. k
místodržitelství král. českého otevření ulice »Al-
bertov« proražením její hořejší části před novým
fysikálním ústavem od počátku letošního roku
až do dnešního dne bezvýsledně a komunikace
přes žádosti shora uvedené spojena dodnes
není, usnesl se správní výbor podepsaného klubu
J Coudenhove
Táborský
Albertov
Praha
U Karlov
16
article
ve své schůzi, dne 26. t. m. konané, tímto v
řejným listem žádati:
Vaše Exeelence, račiž úřadům svým —
poněvadž nijakých závad již nestává — naří-
diti, aby odevzdání části ulice před novým ústa-
vem fysikálním veřejné komunikaci co nejdřive
provedeno bylo.
V Praze, dne 28. záři 1907.
Za »Správní výbor politického
klubu král. Vyšehrad«:
J. U. Dr. K. Černohorský, advokát,
předseda.
František Hodok, srchitekt a stavitel,
jednatel.
doktor
K Černohorský
Hodok
Praha
Vyšehrad
17
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Dnešní události
Slavia v. Racing C. de Bruxelies
S. Freja.
Slavia Res. v. S. K. Praha I
» Černý.
Slavia Jun. v. Vinohradský Team
» Kratochvíl,
» Herites.
Sparta I. A v. Meteor, Praha VIII.
» Herites.
Sparta I. B v. Čechie, Smíchov
Smíchov B v. A. F. K. Hvězda
» Kratochvíl.
» Fr. Novotný.
Čechie, Karlín v. Č. A. č F. K.
» Fr. Novotný.
Čechie, K. B. v. Olymp. Ž
D. F. C., Praha, v. Novoměstský S. K. » Grusv.
Vinohradský S. K. v. Čechie, M. strana » Faltýn.
Vinohradský B v. Čechie, M. strana B r Faltýn.
A. F. K. Vršovice III. v. Hvězda Il.
Mimo Prahu.
Smíchov v. D. F. C., Plzeň
S. Šmuer.
S. K. Kladno v. Praha VII.
» Serdl.
» Pleskot.
Pardubice v. Staroměstský
II. národní závody střelecké na Smí-
chově (Václavka), zabájení o 2. hod. odpol.
Mezinárodní cyklistské závody Č.
S K. Karlín 1885 na trati Chvala—Hloubětín; zae.
o 3. hod. odpol.
Podzimnílawntennisový turnaj ve
Zbrojovně na Kampě.
S Freja
Kratochvíl
Herites
Novotná
F C
S K
Grusv
Faltýn
A F K
D F C
S Šmuer
Pleskot
Václavek
Chval
Praha
Francie
Karlín
Č . A . č F . K
Čechie
Smíchov
Plzeň
Pardubice
Hloubětín
Kampa
Slavia
Racing C . jít Bruxely
Slavia Resa
Slavia Juna
Sparta
Meteor
Čechie
Smíchov Smíchov B
Ž D
mezinárodní cyklistský závod Č . S K . Karlín
19
article
Slavnostní dni českého střelectva.
Loni učiněn nesmělý pokus ukázati výsledky
práce, kterou po celý rok konají naše střelecké jed-
noty skromné, bez reklamních bubnů ve svých střel-
nicích, ve veřejné zkoušce velkých národních zá-
vodů. Pokus se zdařil skvěle. Nebylo ani možno ne-
pokračovati. Výsledkem úspěchu loňského jsou le-
tošní druhé národní závody, jež zajisté budou no-
vým úspěchem snaživé jednoty smichovské a novou
pobídkou k další práci až k nejvyšší metě sportovní,
zápolu mezinárodnímu. Po stránce organisační při-
nesou zajisté tyto krásné podníky rovněž své ovoce,
neboť očekaváme, že otázka Českého svazu
střeleckého bude dnes definilivně rozřešenaa
vstoupí ve stadium přípravných prací. Řadně orga-
nisovaná ústřední jednota usměrní zajisté ke spoled-
nému cili snažení všech jednot a mimo jiné zabez-
pečí nejen pravidelné opakování národních, nýbrži
provedení mezinárodních závodů
K mistrovství král. hlav. města Praby věnoval
dr. B. kníže Schwarzenberg jako putovní cenu ná-
dherný pohár, zhotovený v závodu V. Němce. Pohár,
nesoucí znaky Schwarzenbergů, spočívá na ebenovém
podstavci. — Frant. baron Ringhoffer věnoval pře-
krásný pohár gigantických přímo rozměrů, jenž jest
určen vítěznému družstvu závodu mužstev. K lnn-
ským pohárům braběte Harracha a kn. A. Scnwar zen-
berga získalo pořadatelstvo jako ceny umělecká díla.
Praby
Schwarzenberg
František
Ringhoffer
Harrach
A Scnwar
Český svaz
20
article
Slavnostní terč jest dílem akademického maliře J.
Duška.
Závody budou dnes o 2. hod. odpol. okázale
zahájeny a zejtra v nich bude po celý den pokračo-
váno. »Vaclavka«, která jim poskytuje důstojný
stánek, jest oděna svátečním rouchem, celé levé
křídlo dolejší zahrady nad »Nikolajkou« proměněno
v nádherné otevřené závodiště se Zterčovou střelnicl.
Prostranné průčeli s pozadím zeleně »Vaclavky« pro-
měněno v dekorační stan, kde umístěny trofeje zá-
vodníků, nádherné čestné i věcné ceny a diplomy.
Středem jejich jsou: »Harrachovský pohár«, Schwar-
zenbergská cena, čestná cena pro závod družstev,
věnovaná bar. Frant. Ringhoffrem a putovní cena
JUDra. Bedřicha Schwarzenberga k závodu o mistrov-
ství král. hlav. města Prahy. Ceny tyto jsou dnes
vystaveny v květinářském závodě J. Soukupa na
Smíchově. Závody, které jsou přístupny i širším
kruhům, zasluhují pozornosti co největší, rozhodně
však v míře větší, než v jaké se jim jí dosud do-
stávalo. U jiných národů už dávno střelecký spor
J Dušek
František
Schwarzenberg
J Soukup
Nikolajka
Schwar
Praha
Smíchov
harrachovský pohár
22
article
Literatura.
Literatura.
Soupisy rukopisů.
Dnešní doba stojí ve znamení bibliograí
a soupisů. Nazval bych tento časový proud
přímo moderní horečkou, kdyby modernost ne-
měla často příměsek a příchuť povrchnosti
horečka pečeť chorobnosti. Potřeby vědeckého
rozmachu dnešního vynesly tento všeobecný
zjev do programu požadavků, jehož se moderní
doba na všech stranách vědomě a účelně do-
máhá. Všade lze postřehnouti snahu, pořídíi
soupisné inventáře majetkové, ať již majetel
patři jednotlivci nebo společnosti. A nalézáme
tu celé stupnice růzností a rozmanitostí, jaké
lidský život poskytuje: od inventáře kancelářské
až k soupisu národnostních menšin i jednotliveů
v cizině.
23
article
Soupisy, založené na vlastnicko-právnickém
principu, sledují dva cíle: zjistiti a oceniti
přesně majetkový poměr (cil subjektivní) a pro-
vozovati tímto zjištěním dozor a kontrolu nad
ustálenými poměry (eil objektivní). Toto vše-
obecné pravidlo platí plnou měrou i o věde-
ckých soupisech, jež se u nás v poslední době
utěšeně v nebývalé míře pořizují. Pracuje se
pilně na soupisu památek archeologických (Pič
Starožitnosti země české), památek historickýeh
a uměleckých, vydávaných archaeologickou ko-
misí při České Akademii a řízených presidentem
Akademie J. Hlávkou, soupisu rukopisů
knihovních a archivních, katalogů knihovních.
průvodců po museích a obrazárnách atd. Mo-
derní doba, která nezná žádné hry na schová-
vanou, jeví tím jen svůj zdravý smysl pro
dnešní potřeby vědy i života, chtic trvající po-
klady učinili všeobecně přistupnými všem, kdož
se o ně zajímají, nelakotic s hřivnou jí svěře-
nou, ale jata myšlenkou, využiti latentní sílu
nahromaděných památek a učiniti z nich po
klady, jež patří ve svém užitkovém výsledku
všem vrstvám lidovým, sloužíce k jejich vycho-
vání i poučení.
Úkol moderního bibliotekáře a arehiváře je
proto dnes jinak pojímán, než jindy. Dnes vy
rostlo bibliolekářství a archivářství v samostatné
vědecké discipliny, které se zdánlivě zdají býti
služkou všech věd, t. j. badatolů, vskutku však
stojí nad nimi, neboť umožňují rychlosti, správ-
ností a vědeckostí biblioteční metody vhodné
a okamžité používání chovaných pokladů. A tal
je v knihovně ona pravá universitas literarum ..
Dnes slačí býti jen a jen bibliotekářem a archi
vářem a již to značí mnoho. Předsudky doby
slarší, kdy úfadnlk biblioteční byl považován jen
J Hlávka
24
article
za »podavače« vědeckých pracovníků, bohudíky
již minuly a straší leda ješté v hlavách starých
pánů. Habeant sua
Podmínku náležitého užívání rukopisných
sbírek tvoři ovšem vždy sestavení a uveřejnění
řádných katalogů, jež podávají přehled materiálu
v rukopisech obsaženého a proto se přicház
v dnešní době k systematickému probádání ruko-
pisů, jež se u nás i v cizině po archivech i knihov-
nách zachovaly, aby mohlo dojíti časem k úpl
nému uveřejnění jejich soupisu tiskem. Ohlasem
tohoto časového proudu jest vzorný soupis ruko-
pisů (latinských i českých) universitní knihovny
pražské, jejž pořídil kustos této knihovny Josei
Truhlář; soupis rukopisů, chovaných v ar
chivu královského hlavního města Prahy, práve
vyšel (prof. dr. Jaromir Čelakovský)
česká akademie podniká souborné vydání kata-
logů bohemik v rukopisech domácích i cizích,
z nichž se dotiskuje soupis předůležitých ruko
pisů archivu kapitoly pražské (Palera —
Podlaha); Patera chystá řadu soupisů
bohemik z cizích knihoven; Tobolka pra-
cuje na soupisu inkunabulí (prvotisků) do roku
1501; zemský archiv přikročuje ve svých Zprá-
vách taktéž k uveřejnění rukopisů; sem patrí
i výborné soupisné práce Flajšhanso vy,
Schulzovy, Zibrtovy a Šimákovy
(Bohemika v Lipsku) atd.; knihovna kláštera
Emauzského přistupuje k vědecké lístkové kata-
logisaci, knihovna umělecko-průmyslového Musea
vydává katalog knih (Borovský- Wirth)
knihovna Musea král. českého se taktéž chystá
k brzkému vydání rukopisného materiálu.
Josei Truhlář
profesor
doktor
Jaromir Čelakovský
Paler
Podlaha
Patera
Tobolka
Schulzův
Zibrtův
Šimákův
Wirth
Praha
Lipsko
knihovna muzeum král
25
article
Tedy soupisy na všech stranách a možno
hned podotknouti, že všechny jsou dobré. A tak
možno jen s důvěrou pohližeti k úmyslu České
akademie, vydati soubor všech bohemik u nás
i v cizině, neboť komise k tomu cíli zvolená
skládá se z osvědčených pracovníků, kteří sami
platně již k soupisům přispěli nebo přispějou.
Snad by také neškodilo, kdyby Česká akademi
prostřednictvím této komise pátrala po rukopi
sech u cizích i domácích antikvářů a po inku
nabulích a starých vzáených tiselch, kter
v Praze nejsou chovány a slanovila roční pří
spěvek na zakupování těchto drahých pamálek.
Musejní knihovna, která nemá povinných vý
tisků, jest nucena zakupovati často nové knihy,
takže její skrovná dotace v tomto směru ne-
stačí. Zní to prapodivně a cizincům neuvěři-
telně, že knihovna Musea král, českého nemá
povinných výtisků, vždyť museum jest přece
střediskem památek české slávy v minulosti i pří-
tomnosti, vskutku národním ústavem! Nebyla
by to vhodná úvaha pro český sněm?
K soupisům rukopisným přibyla právě nová
důkladná publikace ředitele archivu města Pra-
hy, dvorního rady prof. dra. Jar. Čelakov-
ského, vydaná nákladem obecních důchodů
pražských: Soupis rukopisů chovaných v archi-
vu král, hlav, města Prahy, I. Za vášnivých
prudkých bojů o poslanecký mandát dotiskovala
se tato práce, která jest opět jen dalším člán
kem ve vědeckém bádání tohoto našeho nej-
lepšího znalce právního vývoje českých měst
S hrdostí ukazuje tu na bohatost rukopisného
oddělení městského arcbivu, který po léta vzor-
ně se svým předchůdcem drem. J. Emlerem
spravoval a který svou důležitostí již tolik látky
badatelům poskytl, z nichž postačí uvěsti jen
Palackého, Tomka, Erbena, Emlera, Rezka.
profesor
doktor
J Emler
Palacký
Tomek
Erben
Emler
Rezek
Praha
Český akademie
knihovna muzeum král
26
article
Wintra, Čelakovského, Teigeho, Herajna atd.
Čelakovský spojuje v sobě archiváře doby staré
archiváře moderního. Archivář doby staré byl vždy
více učencem než archivářem a archivář doby
moderní jest více archivářem než odborníkem
v jiných diseiplinách vědeckých. U Čelakov-
ského nalézáme plnou harmonii: jest dobrým
učencem i dobrým archivářem. A jako dobrý
archivář přikročil k vydání soupisu rukopisných
památek, aby je učinil obecně přístupnými i těm
badatelům, kteří nedlí v Praze. Takovými pra-
cemi vymizí pak všechny „objevy“, které se
časem při různých příležitostech v archivech
knihovnách vyskytnou, ačkoli se objeví zpra-
vidla jen rukopis neb kniha, která je pouze širš
veřejnosti neznámou, kdežto v knihovně a ar
chivu jest řádně inventována, popsána, signa
turou opatřena a vědeckému badateli buď v líst-
kovém katalogu nebo v místním (lokálním) pře-
hledu přístupna. U čtenáře vyrůstá tu často pi
takových zprávách představa o tajemných skří
ních nebo zaprášených truhlách, nad jejichž
zámky bdí lakotný správce, podoben onomu plá-
ku pohádky, který seděl na zlatém vejci. A za
tím pouze nesprávné slovo a nesprávný názor
Winter
Čelakovský
Teige
Herajn
Čelakov
Praha
27
article
Ovšem jest celá řada archivů, kde není ani
tištěných, ani psaných katalogů, kde není an
studovaného, ani nestudovaného archiváře, b
kde není ani sluhy, kde pouze panuje prach
pavouk, myš a plíseň. A netřeba hledati da
leko... A děje-li se toto pod svícnem, možn.
něco lepšího očekávati od venkova? Tu vystu
puje jasně důležitost Historického spolku v Pra
ze, jenž od mnoha let řídí výzkum archivů
jenž při tom sleduje též účel poříditi soupisy
rukopisů, jež se v nich chovají, obsahujíce pra
meny demácí historie, aby tím způsobem usnad
nil uveřejnění jich tiskem a přispěl zároven
platně i k českému diplomatáři. Jak archiv mu-
sejní nelení a z uložení výboru musejního uklá
dá pečlivě výsledky tohoto výzkumu, opisy ar
chivalií, Čech se týkající, u nás i v cizině, do
svých bohatých, vzorně řízených sbírek, ukazuje
přehled této činnosti v letošním Časop. Musee
Čo
28
article
král. českého (číslo říjnové), sestavený archi-
vářem musejním V. Schulze m.
Kde není katalogů ani psaných ani tiště-
ných, praví Čelakovský v obšírném úvodě, který
své práci předesílá, tam také není přehledu za-
chovaných arohivalií ani možnosti jich užíván
tam obyčejně ani rukopisy nejsou obecně pří-
stupny a někteří správcové takovýchto sbírek, by
nemusili se přiznávati k nepořádku, jich po-
hodlností, nevědomostí neb nesvědomitostí často
zaviněnému a udržovanému — takový šlendrian
má vždy velkou setrvační a resistenční sílu —
rádi uchylují se k výmluvám jakéhosi „úřadního
tajemství“, jež dnes už ani v archivech papež-
ských a tureckých se neuznává a jež obyčejně
toliko v jejich fantasii existuje. A dokládá, že
v archivu král. hlav. města Prahy takového
úřadního tajemství nikdy nebylo, čehož zřejmým
důkazem jsou samotná jména archivářů (Emler,
V Schulz
Čelakovský
Emler
Praha
29
article
Čelakovský a nyní Teige). Od r. 1848., kdy se
začal z trosek archivalií a rukopisů bývalých
čtyř měst pražských tvořiti, bylo vždy úsilím
cílem uvědomělé správy obecní i úřadníků ar-
chivních, „aby archiv byl řádně spořádán, co
možná moderně zařízen a obecně přístupným
učiněn. Podrobné katalogy rukopisův a listin
pečlivě sestavené dávno už proto usnadňují uží
vání těchto archivních sbírek. A proto také při-
stupuje se tímto k vydání katalogu aspcň star
ších rukopisů archivních tiskem, když nelze rá
zem k uveřejnění celého katalogu pro náklad
nost přistoupili. I vidí se býti účelno v úvodě
tomto o nejstarších knihách tři měst pražskýeh
pro jejich důležitost poněkud podrobněji pojed-
nati, aby se tím přispělo k objasnění výveje
městského knihovnictví v těcht
městech do r. 1526. A také v soupisu sa
mém podány jsou za tímže účelem popisy ně-
kterých rukopisů o něco obšírněji, nežli bývá
obvykle, neboť zdálo se býti vhodno užiti tétc
publikace k uveřejňování některých dokladů.
jež cenu a pamětihodnost těchto vzácných po-
zůstatků dávného života městského do pravého
světla staví“, tak praví Čelakovský v úvode
k objasnění své práce.
V soupisu podává se přehled obsahu jednak
rukopisů právních v archivu městském
chovaných, jednak knih městských, jež
obsahem do doby předhabsburské spadají a t
Starého města, Nového města, Menšího městn
a konečně i města Hradčan a města Vyšehradu
a autor slibuje, že bude v tomto pořádku dále
pokračováno při uveřejňování katalogu měst-
ských knih z doby habsburské. Celkem čítá
městský archiv 3410 rukopisů, z nichž se 122
rukopisů popisuje.
Městské knihy Staroměstské vznikly v le
tech 1279—80 podle vzoru desk zemských
Účel nově založené knihy městské vidí její úvo
Čelakovský
Teige
Hradčany
Vyšehrad
30
article
v zajištění a zabezpečení právních a majetke-
vých poměrů veřejných; líčí neblahé následky,
jež dosavadní stav nezápisů způsoboval, když
smlouvy e závazky mezi lidmi v městě Pražském
uzavírané se písemně a ve slavnostní formě ne-
stvrzovaly, takže nebylo průkazu předsevzatého
právního jednání a že se často vynášely nespra-
vedlivé nálezy, že lidé o majetek přicházeli a
poctivost jejich rodu byla brána v pochybnost.
Tomu všemu měly nové knihy městské zabrá-
niti, založené „regalium registrorum ad instar“
(podle vzoru desk zemských). A bylo by, praví
Čelakovský, zajisté lákavé pokusiti se o porov-
nání vývoje našich desk zemských s knihami
městskými. I v deskách vyvinuly se ze soudních
protokolů desky trhové a zápisné, i tam desky
památné mají velkou podobnost s autentickými
radními knihami a sotva lze pochybovati o tem,
že vzájemný vliv obcjího knihovnictví, vede-
ného v jednom a témže městě, byl velmi znač-
ný. Než to přenechává autor k řešení budoucímu
badateli.
Městský archiv pražský počal první mezi
archivy pražskými vydávati soupisy rukopisůa
těšíme se, že v práci započaté bude dále úspěš-
ně pokračováno, vždyť osoba vydavatele svým
jménem za to ručí. Sláva a čest budiž prvním
Dr. J. Volf.
Čelakovský
doktor
J Volf
31
article
Bibliografie.
* Zvon, literární a beletristický týdenník, ma-
jetek a orgán literární družiny, jež do redak čního
kruhu vyslala Aloisa Jiráska, K. V. Raisa,
M. A. Šimáčka, Josefa Thomayera
Zikm. Wintra, vydává se dnešním číslem z na-
kladatelství F. Šimáčka v Praze již na osmou roční
pouť svoji. Mezi domácími listy beletristickými vy-
dobyl si »Zvon« za dobu svého vycházení místa
velmi význačného a to bez řinčivé reklamy, bez
prémiových lákadel, pouze dobrým — v nejlepším
slova smyslu dobrým a cenným svým obsahem,
svým osobitým rázem literárním. Oceňuje po zá-
sluze přednosti ty seskupil se kolem »Zvonu-
pevný kruh členářstva, které žádá četbu vybranou,
cennou i obsahově závažnou Také první číslo no-
vého ročníku jest výmluvným dokladem neůnavné
snaby redakčního krnhu, aby čtenářstvu »Zvonu«
dostalo se uměleckého požitku hodnoty nej-
ryzejší. Zahajuje nový ročník polobumoristický
roman Lěgrův Podivná příhoda inže-
nýra Vladivoje Vojvody, nová práce
M. A. Šimáčka »Maxínkův strýc berec«, psaná
v genru autorových zápisků PhilSt. Kořínka, Růženy
Jesenské napínavá povídka »Noc na staré m
zámku«, Vrchlického krásná báseň »Kořen y«,
R. E. Jamotova (prof. dr. Jos. Thomayer) další řada
dochaplných paběrků a historická studie Zikmunds
Wintra »O pražských malířích XVI. věk us.
V nejbližších číslech počne »Zvon« uveřejňovati
svrchované zajímavou ukázku z literární po zůstalosti
paní Hany Kvapilové (Třináctiletá. Dívčí do-
pisy) a Trévalův Violin tatranský román »Mrtv
plameny.« Rubriky: Literatura, Divadlo a Týden
chovají hojnost pozoruhodných zpráv, z nichž uvá-
díme jen zprávu o literární pozůstalosti paní Hany
Kvapilové, o původních novinkách Národního
divadla a městského divadla na Král. Vinohradech,
Jirásek
K V
Šimáček
Thomayer Zikm
Winter
F Šimáček
Lěgrův
Vojvoda
Maxínkův
Kořínek
Jesenský
Vrchlický
Jamotův
profesor
doktor
Jos
Thomayer
Zikmunds Winter
Kvapil
Trévalův
Král
Praha
národní divadlo