ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 794c3c10-7676-11dc-80d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, person 75, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 28. září 4907
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v sdministraei pöst nsčtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou moěsl int 1ta . . . . 7 K 50 va Elialkáck- na měsíe . . . . . . 2 K 80 Poštont a mění nu čtrrí kel. . . . . s drojí zisllkon na pirie ntvrt . . . I K a
Praha
5 article Dnešní čislo pro Prahu le s 18 stranácl.
Dnešní čislo pro Prahu le s 18 stranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 29. září v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article K palčivé otázce.
K palčivé otázce. V anketě »Co soudí Anglie o hnutí pan- germánském v Čechách«, obsažené v našem kalendáři, čteme na str. 165. následující pozoruhodný názor vynikajícího publicisty anglického Rowlanda Blennerhasseta: »Dle meho mínění nespočívá nebezpečí v nějakém snad násilném zabrání Čech Německem, nýbrž v potměšilém a záludném pronikání praktického panger- manismu — jazyka, literatury, obchodu a průmyslu, jenž se může zmocniti Čecha ostatních částí Rakouska mnohem jistěji než výboj ozbrojenou mocí«. Těmito stručnými slovy trefil proslulý anglický znatel ducha pangermánského do černého, poukázav ihned na několik oborů příkladmo, v nichž potměšilé a záludné praktické všeněmectví snaží se proniknouti. Oborů takových jest ve skutečnosti ještě více náleží sem zejmena školství, organisace cí - kevní a organisace státních úřadů ve všech odvětvích. Ve školství Němci pracují záludně jednak lákáním neněmeckých dítek do ško německých, jednak zdržováním rozvoje škol ství jinonárodního od nejnižších do nejvyš- ších škol, aby takto zamezili pravidelný kul- turní rozvoj Neněmců a již tím samým ztížili i jejich zdar hospod ář- ský. Sem náleží zejmena hrozná kapitoln o osudu škol českých menšin ve smíšeném území. Nejvydatnější a nejúčinnější podporu shledává však praktický pangermanism v ovlá- dání pokud možná všech důležitých míst ve státních úřadech, ježto tak ve svých rukou udržuje bezprostřední, přímý vliv na působ nost organisace státní, a pomocí této zasa- huje a proniká pak do všech záhybů života společenského. Zvláště u nás v Čecháci v posledních letech napínají Němci veškere síly, aby zaujali co nejvýhodnější postaven v soudnictví a budiž bohu žalováno, že o dob punktačních učinili značný krok v potmě šilém a záludném postupu svém.
Rowland Blennerhasset Čo Čecho Němec bůh Anglie Čechy Německo Rakousko Neněmce
7 article
Nedbajíce ani zákona ani slušnosti sa- hají zpupně a lakotně po všech místecha úřadech státních, pokud se uprazdňuj v okresích převahou německých, přitom však houževnatě se drží míst, jež zaujímají v ob- vodech převahou neb výhradně českých. o ústředních úřadech ani nemluvě. Takovýto neloyální způsob praktického všeněmectví způsobuje rok za rokem osudné otřesy právní jistoty veškeré neněmecké veřejnosti, podrývá právní vědomí povolaných pracovníků chrámě spravedlnosti, zmítá fundamentem státu, jakýž vždy a všude tvořilo soudnictví Kdykoliv jde u nás v Čechách o obsazen uprázdněných míst u soudů, rozpoutává prak tický pangermanism všecky prostředky své troufalosti, a nátlakem v jiném spořádaném státě nemyslitelným sáhá po prerogativách vyhražených moci výkonné. Tak jest tomu i nyní, kdy jest na řade obsazování četných uprázdněných míst soud ních adjunktů. My ze všech sil svých od let čelíme podvracení nejdůležitější instituce státní, ja kýmž je soudnictví, a hájíce práva, nabytá vstupem do služeb státních, hájíce zákonná pravídla povyšování ve službě této, hájím spolu i stát sám proti podloudnému a potmě- šilému pronikání praktického pangermanismu. Na jak slabých nohou spočívá nejnovější útok německý v oboru tomto, nejednou jsme
Čechy
8 article
již dokázali, a pro důležitost věci klademe sem i dnes následující střízlivý hlas od borníků: Soudcovská jmenováni. Za pošlední bouře protestů a sjezdů něme ckých, aranžovaných z příčiny obsazení 57 uprázdněných místoudních adjunktů v králov- ství českém, přihodilo se německé žurnalistice ba i německým politikům, kteří činí nároky n pověst vážných politiků, tolik omylů ba úmysl ných nepravd, že nutno aspoň některé z nih veřejně přibiti a opráviti, aniž bychom znovu vyvraceli tak často již vyvrácenou nespravedl- nost a neudržitelnost německého diktátu: „Do německých míst smí přijíti jen němečtí úřad- nici!“ Němci si osobují nejprve pro sebe 36 míst v t. zv. uzavřeném německém území. Tu je prvá nepravda. Uprázdněnať v okresích s če- skou, úřadně sčítanou menšinou pod 5% tolik 23 místa. Mimo na tato místa činí však Něme nárok výhradný i na 2 místa v Bílině (11.16 ) v Teplicích (10.35% Čechů), v Duchcov (21.87% Čech), pak po jednom místě v Lan škrouně (30.79% Čechů), ve Vimperce (39.87 Čechů) a v Prachaticích (dokonce s českou většínou 50.44% v okresu), čili na dalších 9 míst, z kterých 3 poslední již samou vládou u příležitosti provádění Gautschových nařízení jazykových v r. 1898 za smíšené soudní okresy problášeny byly. Ač tody tákto pouze 31 místo má většinu německou, osvojují si Němci přece 36 míst, které číslice přidrželi se němečti poli tikové proto, aby usadili tolikéž zkoušených ně meckých auskultantů a shledávají při tom zeela slušným a spravdlivým, že nejmladší z nich mají se státi soudními adjunkty s příjmy 3400 K ročně, kdežto Češi, kteří o měsíce před nimi do soudní praxe vstoupili a dle odbyté soud covské zkoušky jazykově i odborně lépe byl kvalifikovaní v tutéž dobu, by ještě zůstali práv ními praktikanty s 840 K stipendia.
Němec Čecho Gautschův Čech Bílina Teplice Duchcov Lana Vimperk Prachatice
9 article
Vědomou nepravdou, již neváhají ani vážn politikové němečtí stále a stále opakovati, jes tvrzení o odstrkování německých úřadníků zvláště soudců. Již prvý pohled na národnostní poměry soudců a poměr obyvatelstva dle národ nosti v tom kterém obvodu dokazuje nepravdu toho. Tak u krajského soudu v Liberci s 13 českou menšinou měli by býti na systemisova- ných místech 4 Češi místo dnešního 1, v Mostě (27% Čechů) 6 Čechů místo dnešních dvou. v Litoměřicích (26% Čechů) 7 Čechů míst- dnešních 3, a v Budějovicích (59%% Čechů 11 Čechů místo dnešních 8. Naproti tom v Praze, kde se nolézá jen 3.2%% Němeň v ob- vodu zemského soudu, jest celkem 19 Němeů u zemského a obchodního soudu, kdežto by jim patřila u zemského soudu 3 místa, u obchodníh soudu a u návladnictví nejvýše po jednom.
Čech Čecho Liberec Most Litoměřice Budějovice Praha
10 article
Však nejen že báchorkou jest odstrkování německých soudců, pravý opak jest praxdou stal se systémem, totiž tím, že na úkor starších. kvalifikovaných českých úřadníků soudců — mladší soudcové němečtí jsou povyšováni. Te plyne jíž z číslie právě uvedených, ježi se týkajt vlastně výhradně vyšších míst VII., VI. aV hodnostní třídy, ale mnohem úžasnější měrou vynikne to, přihlédneme-li k nižším třídám a k všem jmenováním za posledních 5 let. Němec v srpnu 1902 povýšený do VIII. hodn. třidy dosáhl této třídy o dvě léta dříve než Čech, který bezprostředně ve statusu mu předcházel. Němec získal tím pořadí o 51 ko legů příznivější, dostane se o tutéž dobu dřív do VII. hodn. tř., a kdyby diktátu německémi podařilo se zvítěziti, přišel by do VII. hodn.t dokonce o 3 roky dříve. Tento nepoměr stoup co do povýšení do VIII. hodn. tř. v květnu 1904 na 3 roky, o něž se zpozdí postup Čecha do VIII. hodn. tř. Dále zhoršilo se pořadí u Čecha o 110 kolegů, což způsobí zpozdění nejméná 4 let při postupu dle statusu do VII. hodn. t a vedlo by k rozdílu jistě 7 let při postupu d téte hodnostní třídy dle diktátu německého. Jme- nováním v srpnu 1904 a červenci 1905 a do konce v dubnu 1906 překročilo zpózdění Čocha
Němec Čecho Čechy
11 article
při postupu do VIII. hodn. třídy daleko 3 leta Němci jsou již 21/2 roku v VIII. hodn. třídě kdežto Češi, jich bývalí předáci, jsou posud ad junkty s takovým pořadím adjunktským, že an r. 1908 do VIII. hodn. tř. nepostoupí. O kolik pak let později se dostanou do VII. hodn. třídy než Němci od srpna 1904 do dubna 1906 po výšení, nelze takto ani dohlédnouti! Tako věto příkoři nestihlo však jednoho neb několik joud ců českých, nýbrž vždy celé desítky, anyť sku- piny Němců jich dokonce až 140 (v březnu 1906) přeskočilyí Tytéž poměry počínaly i při postupu aus- kultantů za adjunkty v září 1902 a v dubnu 1904, kde difference v pořadí dosáhla již čí- slice 80 a rozdíl časový celého roku. Bohudík učiněn tomu rázný konec povýšením 109 aus- kultantů z března 1905 dle pořadí, za něž tito nemohou býti dosti vděčni tehdejší mladočeské delegaci na říšské radě s J. E. drem. Pacákem v čele a tehdejšímu referentu mladočeského klubu dv. radovi dru. Pantůčkovi. Z toho patrn nebetyčná smělost, která si troufá mluviti z takových poměrů o systematickém odstrkován německých soudců. Z toho též patrno, jaké di feronce nastaly by ke škodě Čechů, kdyby s dávala již při nastávajícím postupu do IX. hodn. třídy a pak při každém pozdějším postupu do vyšších tříd taková přednost Němcům.
Němec Čech Pacák Pantůček Čecho
12 article
Proto naopak diviti se musíme, že veřej nost česká, která jedině má příčiny volati po nápravě a cdčinění křivd na její příslušnicích páchaných a po odstranění pohany ji jako celku národnímu tím způsobené, že politické veden všech stran národních se nevzehopí a vším kra jem českým nezaburácí moeným hlasem „A sem a nic dále!“ Vždyť to, co německý poslane dr. Maly na sjezdu rumburském na dotvrzen pravdy o útisku německých úřadníků uvedl mluví nade vše jasněji o opaku námi tvrzeném Sám uvádí, že mezi 776 konceplními úřadnik všech tříd v ústředních úřadech jest jich pouz 265, t. j. 34.2 jiné národnosti než německ a zejména v těchto záse jen 26?% národnosti če ské, čili 9% všech. A přec tvoří Němci tolik 35.8% všeho obyvatelstva rakouského, Češi pal 22.77%. Patřilo by tedy Němeům místo dneš ních 511 jen 277, Čechům však 176 míst dnešních 691
Němec Čech Čecho
13 article
Neméně jasně mluví další výpočet dra. Ma lého, že ono plus, o něž Češi v král. českém proli Němcům mají více úřadníků státních, ne jim dle obyvatelstva a dokonce dle poplatní síly (dle pověstné a tak často vyvrácené Wieserov- ské statistiky) přísluší, činí 4817 míst s ročním příjmem 121/2 mil. K. Horendní čislice německé však se rozplynou v niveč, přihlédneme-li k nin blíže. Kolik tedy činí průměr služného jednoho úřadníka a o které úřadníky může se tu jednati Průměr přijmů činí 2600 K, což jest při star aktivitě služebním přijmem nově jmenovaného úřadníka — X. hodn. tř.! Naproti tomu činí průměr služebních příjmů, ať soudeovských incl. návladnických, ať kancelářských, ať jiných úřadníků u soudů v král. českém, pro. r. 1907 3510 K. Z toho zřejmo, že dle vlastního tvrzen nejsou Němci zkracováni o úřadníky se vzdě láním vysokoškolským, nýbrž o úřadníky s nej menšim platem, kterážto místa jejich při- slušníci míjejí, vyhledávajíce výnosnějších nižší místa tedy musí státu vyplňovati Češi.
Čech Němec Ma
14 article
A tak zase se tu opakuje stará historie: Něme vyhýbá se nevýnosným místům státní služby pak křičí, že je státem potlačován, aby dosáh jinde nepříslušných výhod pro své přislušníky - jinými slovy, jeví se tu čírá chlebová politik jejich. A takovému diktátu by mohla a směl státní moc vyhověti? Quod non! Snad přee nejvyšší správce spravedlnosti zná základní zá- kony říšské ze dne 22. prosince 1867 č. 142 „o všeobecných právech státních občanů“ čís. 144 „o moci soudeovské“, ve kterých n příklad 5l. II. praví, že „všichni státní občane jsou si předzákonem rovni“, a čl.III., že „veřejn úřady jsou pro všechny státní občany stejně pří- stupny“, a nikde nestojí, že by Němci, zejměn němečtí kandidáti na místa úřadnická, ktei pravidelně mají kvalifikaci jazykovou slabší ne jejich kolegové neněmečti, proto měli miti pře nost před ostatními občany státními jiných ná rodností. Tyto základní zákony stvořili si Němci sam a nyní chtějí státní správu hlomoznými, vylha nými a uměle dělanými projevy „volkstagů nutit k rušení jejich? A tomu se říká „Deutsche Treue“ l
Němec Deutsche Treue
15 title
Sněm království českého.
16 article
(Schůze 56.
17 article
V Praze, 27. září. Dnešní jednací pořad vyřízen byl rychle vyjímaje pouze jediný předmět, bez debaty. Po odbytí všeněmeckého návrhu na stavb nového železničního spojení země české se sou sedním Německem zlepšil sněm příjmy vedlei ších učitelů na školách obecných a měšťanskýcl a upravil jich starobní požitky ročním nákladen na ten čas 105 000 K Potom vyřízeno rychle patero projektů m lioračních. Země připlatí na ně 633.975 K z toho města dostanou 35.000 K, venkov pal 598 975 K. Celkem odhlasoval sněm dne výdaj 738 975 K Jak zanedbávání sněmu nepříznivě působ na poměry země i v oboru podniků meliorač ních, stejně správně jako vhodně vyložil posla nec dr. Vojtěch Horák. Řada pozoruhodných a významných dotazů byla dnes podána poslaneckým klubem národa strany svobodomyslně. Poslanec dr. Schane interpeloval místodržitele o známém protizákon ném a protičeském jednání okresního soude chebského; pánům při něm působícím dal řízné pnučení, jež zároveň výtečně vystihuje vědomost oněch pánů i jejich zlovolnost. Poslanec Josef Macháček upozornil svým dotazem na potřebu upraviti náležitě pravidl pro dodávky samosprávným institucím a pro jich zařizovací podnikání. Konečně vicepresiden obchodní komory pražské poslanec Václav Ne mec poučil svým dotazem širší veřejnost o vy děračství eizinců při dopravě labské. Nejvyšší maržálsk zemský zahájil sezení o 11 hod. 15 min U vládního slolu: míslodržitel království českéh Coudenheve a míslodrž, rada Kosina Galerie obsazeny hojně. Došlých spisů bylo 2e Petic podáno 257.
doktor Horák Schane Macháček Václav Praha Německo rada Kosina
18 article
Návrhy a dolazy.
19 article
Posl. prof. dr. Čelakovský a soudr. podali náv na poskylnutí nouzové podpory z prostředků státnícl a zemalých Železnému Brodu a okolním obcím, po sliženým průtrží mračen. Posl. Blahovsc a soudr. podali návrh na zvýšen dolace zemské na zřizování hospodářských vodovodo v království českém Posl. dr. Schauer a soudr, podali návrh na zl zení justičního paláce v Praze Pasl. Vojta a soudr. podali tři návrhy na poskyo nutí zem, a stální subvence obcím, postiženým žive ními pohromami v okresích netolickém, vltavotým ském a bechyňském. Porušování jazykových práv národa českého souden v Chebu. Posl. dr. Schauer podal k místodržiteli dotaz o porušování jazykových práv národa českého c. k okres. soudem v Chebu. Dotaz zníi V. E.! Josef Hostounský, zastoupený drem Janem Lhotou, advokátem v Praze, podal u c. k. okr soudu v Chebu dne 22. září 1907 žalobu na chebský spořitelní a záloženský spolek v Chebu. Tute žalobu odmíll c. k. okresní soud v Chebu, oddělení II., usne- sením ze dne 24. září 1907 č. j. C. II. 83/7-1 a limin fori, poněvadž prý není sepsána jazykem v zem obvyklým Tolo porušování jazykových práv národa českéh v království českém není u jmenovaného c. k. okres ního soudu ojedinělým. Tak vyřídil týž soud usnese ním ze dne 1. září č. j. E. 754.7-1 česky sepsa nou a c. k obchodním seudem v Praze česky vyřízenou žádost exekuční jazykem německým. Podobně vy dána jsou usnesení téhož soudu ze dne 10. září 1907 č. j. E. 776.7-1, ze dne 14. září 1907 č. j. E. 617/7-9 ze dne 15. září 1907 č. j. E. 749/7-2 a plalební rozka ze dne 17. září 1907 č. j. E. 749/7-2 v jazyce něme- ckém, ač se jednalo o žádosti úplně české Jesi tedy patrno, že u c. k. okresního soudu v Chebu zaveden byl při vyřizování českých podá
Posl profesor doktor Čelakovský Schauer Vojta V E Hostounský Lhota Železný Brod český Posl Praha Pasl Cheb Praha český souden v Cheb záloženský spolek v Cheb okresní soud v Cheb II
20 article
V drobném prouejí: ranní čáslo o sob na s cdpoledni za 2h Ve Blislkách na venkověi ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 l Inserát platí se hotově napřel Fředplacení a ipterty přijímá sdinlni strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí se tél rešsbce tlskirna a ezpedice „ Narodnich Listt“ Bukopksy se Bevzacsjí
Narodnich Listt
21 article
v jazyce německém celý system, jemuž ovšem koruna dána byla usnesením, na prvním místě tohoto dotazu zminöným, kterým odepřeno bylo vůbec jed- nali o žalobě, v jazyce českém podane Neni nejmenší pochybnosti, že jedná se tu o křiklavé, svěvolné porušování záko- nem uznaných práv jazykových národa českého. Okresní soud v Chebu odvolává sev usnesení svém na § 13. všeob. řádu soudního z r. 1781, ač zajisté témuž soudu známo býti musí, ž dekret nejvyššího justičního nísta, vydaný apelační- mu soudu v Praze ze dne 22. dubna 1803, požívající zákonně závaznosti, vyslovil, že není žádné překážky aby dle § 13. všeob. ř. soudního každý žalobce podal žalobu v jazyce českém nebo německém, v zemi stej- ně obvyklém. I kdyby snad lento dekrel nebyl c. k. okresnímu soudu v Chebu znám, zajisté znám mu býti musí Nejv. kabinetní list cisaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848, vyslovující, že „úplná úroven českého jazyka s německým ve všech odvětvích státní správy a veřejného vyučování zásadou býti má“, a ž podle příkazu c. k. ministerstva práv okružním naří- zením českého soudu apelačního ze dne 30. května 1848, č. 9535, sbírka česk. prov. zák. z r. 1848, sv.
Ferdinand Praha okresní soud v Cheb
22 article
XXX. č. 119, veškeré soudní úřady v Čechách byly zavázány, „ůstní jednání všeho druhu předsebráti v anom jazyce zemském, jehož jest strana mocna“ „tedy české strany po česku, německé po německu“ C. k. okresní soud v Chebu musí znáti plenisi- mární rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru soudního ze dne 13. prosince 1898 č. 14934, jímnž výslovně konslatováno, že Nejv. kabinetní list ze dne 8. dubna 1848 jevl se ve smyslu tehdejšího státního práva býti zákonem, jenž žádným pozdějším zákonem zrušen nebyl, kteréžto rozhodnutí nejvyššího dvoru soud- ního vyslovilo zásadu, že sluší trvati na tom, že stra- ny jsou oprávněny, při všech soudech korunní země české užívati jak německého tak českého jazyka jako „obvyklého jazyka zemského Konečně jest c. k. okresní soud v Chebu povinen znáti § 19. stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z Z řečeného jest patrno, že syslema tické zneuznávání práv jazyka českého se strany c. k. okresního soudu v Chebu jest zřejmým, vědomým porušováním platných zákonů, svévolným vyzývá- ním nejsvětějších citů českého národa. I sebe klidnějšímu Čechu musí vstoupiti červeň sludu a hněvu nad tímto vědomým pokořováním národa českého se strany státního zřízence v tvář. Vaší Excelenci dobře jest známo, že my, ná- rod český, chceme žíli se svými krajany německ ými v klidu a pokoji, že nežádáme nie jiného, než rovné právo s nini, leč takovýmto nezákonným jednáním musí se zmařiti předem veškerá snaha po klidném spolužití obou národů v tomto království českém Vznášíme proto k V. E. tento dotaz 1. Jest V. E. ochotna učiniti ihned u c. k. vrch- ního zemského soudu pro království české v Prazea u pana ministra spravedlnosti opatření, aby toto vě- domé porušování zákonů se strany úřadníků c. k. okresního soudu v Chebu bylo disciplinárně vyše- lřene a slíháno?
Nejv Čech Čechy Cheb okresní soud v Cheb
23 article
2. Jest V. E. ochotna učiniti u c. k. vlády potřeb- né kroky, aby takové svévolně poružování platných zákonů a urážení citů národa českého se strany slá aích zlízenců bylo pro budoucnost na trvale zame- zeno Zákaz sokolské slavnosti v Ossku Posl. dr. Vojt. Horák a zoudr. podali k místo držiteli dolaz o zákazu sokolské slavnosti v Oseku Dolaz zní V. E. V Oseku u Duchcova projektována a po volena byla sokolská slavnost na den 15. září t. r. Slavnost tato se toho dne následkem naproste nepohody nekonala, nýbrž odložena byla na den 22. záři t. r. Okrosní hejtmanství v Duchcově zaká- zalo konání slavnosti této a intervence starosty tělo- cvičné jednoty „Sokola“ v Oseku u c. k. místodržitel- ství zůstala bezůspěšnou Zástupcům osecké tělocvičně jednoty oznámi správce c. k. hejímanství dr. Frank, že odvolání proti zákazu vyhověno nebylo, a že zákaz slay nosti té stal se přímo na příkaz V. E. Zákaz ten byl naprosto neodůvodněn a jeví se býlí poru- šením občanských a ústavních práv občanstva oseckého národnosti české. O nějakém ohrožení veřejné bezpečnosti nemůže býti řeči, neboť po celou řadu le! různé české slav- nosti zcela nerušeně, bez závady a bez překážek v Oseku se konají, a obě národnosti, česká a ně- mecká, žijí v Oscku v nejlepší shodě.
Posl doktor Horák Okrosní Frank Osek Duchcov Dolaz Sokol
24 article
Podepsaní se táží 1. Jest V. E. zákaz sokolské slavnosti, která dne 22. září t. r. v Oseku konati se měla, znám a stal se zákaz len na přímý příkaz V. E., a stal-li se, jak ospravedlňuje V. R. zákaz ten? 2. Hodlá V. E pro příště učiniti opatření, aby podobné zákazy se neopakovaly Další dotazy a návrhy. Posl. dr. Schaner a soudr. tázali se místodržilel na zákaz táboru lidu, který chtěl uspořádali „Státo- právní politický klub okresu jičínského? Posl. Landa a soudr. interpelovali místodržitel o poddolování obce Libušína v politickém okrest slánském.
V E Posl doktor Schaner Osek Libušín právní politický klub
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 27. září 1907. H. (Společnost a umění) Vernis sage Manesovských výstav v malém pavilonu pod Kinského parkem stala se již důležitou udá losti pražské společnosti. »Půjdeme se podívat na zahájení nové vý- stavy »Manesa«, říkají naše dámy již dávno před slavným dnem Jdou se tam vlastně ukázat. Také jet zcela přirozené a zcela dle vzoru pařížského Nikoho nenapadne o dni vernissage v »Gran Palais« tlačit se k obrazům tím skvělým shro- mážděním elegantního světa, který se sešel k ja kési parádní přeblidce svých siků, aby si po hovořil o nejnovějších pikantnostech a klepech. aby věvodkyně de Broglie a povedená slečna Polaire »lancirovaly« své nové, sensační klo- bouky. Okukovat obrazy? V takový den K smichu Proč bychom si u nás také občas nezahrál na Paříž, na takovou drobnější Pařiž, menšlh vydání, menšího stylu. Nechci říci menšlho espritu a menšího chicu. Ale všechno je jaksi v proporcích. Proto nekrěte nikdo soustrastně rameny nad elegancí naší vernissage a nezivojte blaseovaně při vkročení do toho šumu a lesku, do toho hlaholu duchaplné konversace — již Neruda tvrdil, že v obrazárnách a na výstavách se nejvtipněji hovoří — do toho parádního déflé nejnovějších toalet a klebouků damských. Nešklebte se, když se vám připlete do cesty mladý profesor, jenž již o 11. hodině dopolední si navlékl frak. Manifestuje tím jaksi své nadšen a porozumění pro slavnostní moment umělecký i společenský. Chce být též elegánem svým způ- sobem a jeho vinou není, že nestudoval n oxfordské universitě a že se v Bachelor club na Pickadilly Street nezasvěcoval do požadavko distinguovaného světáctví.
Broglie Polaire Praha Paříž Pickadilla Street Grana Palais
26 article
Tentokráte připravil nám »Manes« velko lepý požitek. V malém pavilonu pod Kinského zahradou je nakupeno tolik pokladů nejryzej šího umění, že Praha něco podobného dosu nezřela. Francouzští impressionistě! Claude Mone Degas, Raffaělil Málem bych se dostal do exlase. Ale je těžko horovati o krásách a originálnostech nej větších umělců moderních po tom, co o niel napsali Charles Morice, Camille Mauclair a Meler- Graefe, kteří dovršili vltězství revolucionářo malby. Řekněme tedy prostě a přesně svůj dojem o nejnovější výstavě v »Manesu«: nikdy ne- uzřite tolik vzácnosti, tolik chef-d'oeuvrů v tak poměrně malém počtu vystavených obrazů. Ta- ková malá, vybraná, diskretní výstava je rez- koší oka, plesem duše, právě tak jako velké výroční »Salony«, ty lomozné orgie banálnosti konvencionálnosti, nevkusu a zpátečnictví, jsou trýzní, torturou a hrůzoul Lidé jemné kultury a vybraného vkusu najdou ve výstavě impressionistů francouzských krásné rozjaření, osvěžení a snad též zneklid- nění, neboť mnozí nebudou rozuměti řeči P'aula Gouguina a Van Gogha, jež se jim bude zdáo barbarsky exotickou. Šel jsem do malého pavillonu, oplrajícího se o pozadí zeleného návrší, zardivajícího se barvami podzimu, abych oživil milé vzpominky z uměleckých potulek pařížských. Téšil jsem se, že se zase setkám s Mone- tovými básněmi světla, s Degasovými chvějným liniemi tanečními, s Rafaeliho živoncimi odlesky svitu a pohybu pařížských ulic. A zejména dy- chtil jsem poznati obdivuhodného Monticella, muže opilého sluncem, vjehož obrazech barvy jásají, tančí, bouří ve feerickém bachanale. Ca- mille Mauelair portreloval Monticella, jehož živo byl tragedil bohéma a zneuznaného umělee v postavě Brignona ve svém románu » Město Světla«.
Claud Mone Degas Raffaělit Charles Moric Mauclair Van Gogh Degasův Praha Manes Mone Monticello Ca MelerGraefe Brignona P ' aula Gouguina
27 article
Je dosti nesnadný přístup k těmto moder ním mistrům i v Paříži. V galerii loxembourgské sloužící přehledu současného francouzského umění výtvarného, pátravě se ohlížíte po díleeh smělých novotářů a shledáváte, že zastoupeníje jich je nepoměrně slabší oproli umělcům běž ného vkusu, miláčkům mody, ochráncům vlády kteří vytvořili to elegantní, způsobné a sladk umění pařížské. Co tu bylo křiku, když vedl Bouneta, Chartrana a Carolusa Durana oetla se skupina moderních malířů, od Monela, Fantn- Latoura až k Raffaelimu, která ostatně nestála státní pokladnu ani sous, neboť byla gallerii od kázána! Dokonce někteři členové Institutu, jako hladký a cukrový Géröme, protestovali proti to muto »vpádu barbarů«. Není divu, že umělci kteří ze svých atelierů udělali salony a bu- doary pro elegantní svět a kteří malují »v ruka vičkách«, elegantně tlumí tony své palety, kroti rozmach linil, vyrábějí dvorné a lichotivé por tréty pro hraběnky a bankéřky, vzepřeli se prot tomu přivalu slunce, světla, života záříciho. hlaholicího z obrazů impressionistů. Ztrácelise vedle této vítězné hordy revolucionářů umění Ale jako Courbel a Manet triumfují v galleri Louvru, tak i do Luxembourgu vniknou ti, ktere dnes vidíme ve výstavě Manesa, a jejichž díla jsme v Paříži mohli vidět jen v soukromýe sbírkách a v uměleckých obchodech.
Bounet Chartran Carolus Monel Raffaeli Manet Paříž Louvre Luxembourg FantnLatoura
28 article
Ale v den »vernissage« je těžko obdivovat něco jiného nežli nádherný klobouk paní X nebo světle šedou touletu anglického stylu slečny Z. Někdy tím pestrým a vonným shlukem šele- stících sukní a nadýchaných boa podaří se vám zahlédnouti kus Sisleyova seinského údoli úryvek z Renoirovy rozkošné »procházky«. A poněvadž v tom veselém šumění kolem není možno oddati se hlubším konlemplacím snění před obrazy mistrů, musíle se oddati po- zorování zábavného obrazu, který rozevřel pře vámi život. Hlahol konversace, pozdravy, pohledy smích .. . Někdy roztržitý pohled na Pissarovu vesnici, poněkud afektovaný výkřik obdivu pře solidním Boudinem a zadržovaný smích pře Gaugunem. A z toho hlaholu zaznivají úryvky pražských hovorů. — — »Kdo by si to pomyslil ! Tenorista ! V ja kém příbuzenském poměru bude k saskému králi?« »Kouzlo umění! Knižata si berou baletky a princezny tenoristy !«- »Daumier! Hm, ten že je nebožtik? Ah věděl jsem to přece!« rozkládá rukama mladý slavný autor, pozdravující na všechny strany chytající se někoho pod paží ». .. od té doby, co je rozvedená, je ješta krásnější! Vi dle?. »Zajisté! Creatura bella! Ale nic není krás nějšího nežli tento stříbřitý nádech nad Moneto vým mořem. «
Sisleyův Renoirův Daumier Pissarovo
29 article
»Četl jste »Řím« ?« »Ne, ale »Lourdy«. Zola je již tak z mody.e »Myslím Macharův »Řime.e »Moc učenosti, málo stylu,« míní mladý kritik, vytyčující povznešeně hlavu v límei příli vysokém. »Nejlepší knihy jsou ty, které přečteme jedním dechem a k nimž se vracime ..« ». . . třicet koroptví, to je dost, teď v zárí. když tak špatně drží . ..« »Ale již dávno nebylo tak málo zajíců!e »To je k smíchu, nazvat Moravu slovan- ským Norskem ! Dr. Žáček prý . ..« »Co pak myslite, že v Norsku též nemají své Kocourkovy ?« »Jsou to teď krásné dny, milostivál- »Božský podzim !« »Jsme k politovánl, kdo jsme se musili již vrátit, že, pane poslanče!« »Věřte mi, že by mne teď nikdo nedostaí do Prahy. Zvláště kdybych byl tak někde n jihu, u moře .. . dejme tomu na Krýmu!e
Zola Macharův Řime Morava doktor Žáček Řím Lurdy Norsko Praha