1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 28. září 4907
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v sdministraei
pöst
nsčtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
moěsl
int 1ta . . . . 7 K 50
va Elialkáck-
na měsíe . . . . . . 2 K 80
Poštont
a mění
nu čtrrí kel. . . . .
s drojí zisllkon
na pirie
ntvrt . . . I K a
Praha
5
article
Dnešní čislo pro Prahu le s 18 stranácl.
Dnešní čislo pro Prahu le s 18 stranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v neděli dne
29. září v obvyklou hodinu
ranní.
Praha
6
article
K palčivé otázce.
K palčivé otázce.
V anketě »Co soudí Anglie o hnutí pan-
germánském v Čechách«, obsažené v našem
kalendáři, čteme na str. 165. následující
pozoruhodný názor vynikajícího publicisty
anglického Rowlanda Blennerhasseta: »Dle
meho mínění nespočívá nebezpečí v nějakém
snad násilném zabrání Čech Německem,
nýbrž v potměšilém a záludném
pronikání praktického panger-
manismu — jazyka, literatury, obchodu
a průmyslu, jenž se může zmocniti Čecha
ostatních částí Rakouska mnohem jistěji než
výboj ozbrojenou mocí«.
Těmito stručnými slovy trefil proslulý
anglický znatel ducha pangermánského do
černého, poukázav ihned na několik oborů
příkladmo, v nichž potměšilé a záludné
praktické všeněmectví snaží se proniknouti.
Oborů takových jest ve skutečnosti ještě více
náleží sem zejmena školství, organisace cí -
kevní a organisace státních úřadů ve všech
odvětvích. Ve školství Němci pracují záludně
jednak lákáním neněmeckých dítek do ško
německých, jednak zdržováním rozvoje škol
ství jinonárodního od nejnižších do nejvyš-
ších škol, aby takto zamezili pravidelný kul-
turní rozvoj Neněmců a již tím samým
ztížili i jejich zdar hospod ář-
ský. Sem náleží zejmena hrozná kapitoln
o osudu škol českých menšin ve smíšeném
území.
Nejvydatnější a nejúčinnější podporu
shledává však praktický pangermanism v ovlá-
dání pokud možná všech důležitých míst ve
státních úřadech, ježto tak ve svých rukou
udržuje bezprostřední, přímý vliv na působ
nost organisace státní, a pomocí této zasa-
huje a proniká pak do všech záhybů života
společenského. Zvláště u nás v Čecháci
v posledních letech napínají Němci veškere
síly, aby zaujali co nejvýhodnější postaven
v soudnictví a budiž bohu žalováno, že o
dob punktačních učinili značný krok v potmě
šilém a záludném postupu svém.
Rowland Blennerhasset
Čo
Čecho
Němec
bůh
Anglie
Čechy
Německo
Rakousko
Neněmce
7
article
Nedbajíce ani zákona ani slušnosti sa-
hají zpupně a lakotně po všech místecha
úřadech státních, pokud se uprazdňuj
v okresích převahou německých, přitom však
houževnatě se drží míst, jež zaujímají v ob-
vodech převahou neb výhradně českých.
o ústředních úřadech ani nemluvě. Takovýto
neloyální způsob praktického všeněmectví
způsobuje rok za rokem osudné otřesy právní
jistoty veškeré neněmecké veřejnosti, podrývá
právní vědomí povolaných pracovníků
chrámě spravedlnosti, zmítá fundamentem
státu, jakýž vždy a všude tvořilo soudnictví
Kdykoliv jde u nás v Čechách o obsazen
uprázdněných míst u soudů, rozpoutává prak
tický pangermanism všecky prostředky své
troufalosti, a nátlakem v jiném spořádaném
státě nemyslitelným sáhá po prerogativách
vyhražených moci výkonné.
Tak jest tomu i nyní, kdy jest na řade
obsazování četných uprázdněných míst soud
ních adjunktů.
My ze všech sil svých od let čelíme
podvracení nejdůležitější instituce státní, ja
kýmž je soudnictví, a hájíce práva, nabytá
vstupem do služeb státních, hájíce zákonná
pravídla povyšování ve službě této, hájím
spolu i stát sám proti podloudnému a potmě-
šilému pronikání praktického pangermanismu.
Na jak slabých nohou spočívá nejnovější
útok německý v oboru tomto, nejednou jsme
Čechy
8
article
již dokázali, a pro důležitost věci klademe
sem i dnes následující střízlivý hlas od
borníků:
Soudcovská jmenováni.
Za pošlední bouře protestů a sjezdů něme
ckých, aranžovaných z příčiny obsazení 57
uprázdněných místoudních adjunktů v králov-
ství českém, přihodilo se německé žurnalistice
ba i německým politikům, kteří činí nároky n
pověst vážných politiků, tolik omylů ba úmysl
ných nepravd, že nutno aspoň některé z nih
veřejně přibiti a opráviti, aniž bychom znovu
vyvraceli tak často již vyvrácenou nespravedl-
nost a neudržitelnost německého diktátu: „Do
německých míst smí přijíti jen němečtí úřad-
nici!“
Němci si osobují nejprve pro sebe 36 míst
v t. zv. uzavřeném německém území. Tu je
prvá nepravda. Uprázdněnať v okresích s če-
skou, úřadně sčítanou menšinou pod 5% tolik
23 místa. Mimo na tato místa činí však Něme
nárok výhradný i na 2 místa v Bílině (11.16 )
v Teplicích (10.35% Čechů), v Duchcov
(21.87% Čech), pak po jednom místě v Lan
škrouně (30.79% Čechů), ve Vimperce (39.87
Čechů) a v Prachaticích (dokonce s českou
většínou 50.44% v okresu), čili na dalších
9 míst, z kterých 3 poslední již samou vládou
u příležitosti provádění Gautschových nařízení
jazykových v r. 1898 za smíšené soudní okresy
problášeny byly. Ač tody tákto pouze 31 místo
má většinu německou, osvojují si Němci přece
36 míst, které číslice přidrželi se němečti poli
tikové proto, aby usadili tolikéž zkoušených ně
meckých auskultantů a shledávají při tom zeela
slušným a spravdlivým, že nejmladší z nich
mají se státi soudními adjunkty s příjmy 3400 K
ročně, kdežto Češi, kteří o měsíce před nimi
do soudní praxe vstoupili a dle odbyté soud
covské zkoušky jazykově i odborně lépe byl
kvalifikovaní v tutéž dobu, by ještě zůstali práv
ními praktikanty s 840 K stipendia.
Němec
Čecho
Gautschův
Čech
Bílina
Teplice
Duchcov
Lana
Vimperk
Prachatice
9
article
Vědomou nepravdou, již neváhají ani vážn
politikové němečtí stále a stále opakovati, jes
tvrzení o odstrkování německých úřadníků
zvláště soudců. Již prvý pohled na národnostní
poměry soudců a poměr obyvatelstva dle národ
nosti v tom kterém obvodu dokazuje nepravdu
toho. Tak u krajského soudu v Liberci s 13
českou menšinou měli by býti na systemisova-
ných místech 4 Češi místo dnešního 1, v Mostě
(27% Čechů) 6 Čechů místo dnešních dvou.
v Litoměřicích (26% Čechů) 7 Čechů míst-
dnešních 3, a v Budějovicích (59%% Čechů
11 Čechů místo dnešních 8. Naproti tom
v Praze, kde se nolézá jen 3.2%% Němeň v ob-
vodu zemského soudu, jest celkem 19 Němeů
u zemského a obchodního soudu, kdežto by jim
patřila u zemského soudu 3 místa, u obchodníh
soudu a u návladnictví nejvýše po jednom.
Čech
Čecho
Liberec
Most
Litoměřice
Budějovice
Praha
10
article
Však nejen že báchorkou jest odstrkování
německých soudců, pravý opak jest praxdou
stal se systémem, totiž tím, že na úkor starších.
kvalifikovaných českých úřadníků soudců —
mladší soudcové němečtí jsou povyšováni. Te
plyne jíž z číslie právě uvedených, ježi se týkajt
vlastně výhradně vyšších míst VII., VI. aV
hodnostní třídy, ale mnohem úžasnější měrou
vynikne to, přihlédneme-li k nižším třídám a k
všem jmenováním za posledních 5 let.
Němec v srpnu 1902 povýšený do VIII.
hodn. třidy dosáhl této třídy o dvě léta dříve
než Čech, který bezprostředně ve statusu mu
předcházel. Němec získal tím pořadí o 51 ko
legů příznivější, dostane se o tutéž dobu dřív
do VII. hodn. tř., a kdyby diktátu německémi
podařilo se zvítěziti, přišel by do VII. hodn.t
dokonce o 3 roky dříve. Tento nepoměr stoup
co do povýšení do VIII. hodn. tř. v květnu 1904
na 3 roky, o něž se zpozdí postup Čecha do
VIII. hodn. tř. Dále zhoršilo se pořadí u Čecha
o 110 kolegů, což způsobí zpozdění nejméná
4 let při postupu dle statusu do VII. hodn. t
a vedlo by k rozdílu jistě 7 let při postupu d
téte hodnostní třídy dle diktátu německého. Jme-
nováním v srpnu 1904 a červenci 1905 a do
konce v dubnu 1906 překročilo zpózdění Čocha
Němec
Čecho
Čechy
11
article
při postupu do VIII. hodn. třídy daleko 3 leta
Němci jsou již 21/2 roku v VIII. hodn. třídě
kdežto Češi, jich bývalí předáci, jsou posud ad
junkty s takovým pořadím adjunktským, že an
r. 1908 do VIII. hodn. tř. nepostoupí. O kolik
pak let později se dostanou do VII. hodn. třídy
než Němci od srpna 1904 do dubna 1906 po
výšení, nelze takto ani dohlédnouti! Tako věto
příkoři nestihlo však jednoho neb několik joud
ců českých, nýbrž vždy celé desítky, anyť sku-
piny Němců jich dokonce až 140 (v březnu
1906) přeskočilyí
Tytéž poměry počínaly i při postupu aus-
kultantů za adjunkty v září 1902 a v dubnu
1904, kde difference v pořadí dosáhla již čí-
slice 80 a rozdíl časový celého roku. Bohudík
učiněn tomu rázný konec povýšením 109 aus-
kultantů z března 1905 dle pořadí, za něž tito
nemohou býti dosti vděčni tehdejší mladočeské
delegaci na říšské radě s J. E. drem. Pacákem
v čele a tehdejšímu referentu mladočeského
klubu dv. radovi dru. Pantůčkovi. Z toho patrn
nebetyčná smělost, která si troufá mluviti z
takových poměrů o systematickém odstrkován
německých soudců. Z toho též patrno, jaké di
feronce nastaly by ke škodě Čechů, kdyby s
dávala již při nastávajícím postupu do IX. hodn.
třídy a pak při každém pozdějším postupu do
vyšších tříd taková přednost Němcům.
Němec
Čech
Pacák
Pantůček
Čecho
12
article
Proto naopak diviti se musíme, že veřej
nost česká, která jedině má příčiny volati po
nápravě a cdčinění křivd na její příslušnicích
páchaných a po odstranění pohany ji jako celku
národnímu tím způsobené, že politické veden
všech stran národních se nevzehopí a vším kra
jem českým nezaburácí moeným hlasem „A
sem a nic dále!“ Vždyť to, co německý poslane
dr. Maly na sjezdu rumburském na dotvrzen
pravdy o útisku německých úřadníků uvedl
mluví nade vše jasněji o opaku námi tvrzeném
Sám uvádí, že mezi 776 konceplními úřadnik
všech tříd v ústředních úřadech jest jich pouz
265, t. j. 34.2 jiné národnosti než německ
a zejména v těchto záse jen 26?% národnosti če
ské, čili 9% všech. A přec tvoří Němci tolik
35.8% všeho obyvatelstva rakouského, Češi pal
22.77%. Patřilo by tedy Němeům místo dneš
ních 511 jen 277, Čechům však 176 míst
dnešních 691
Němec
Čech
Čecho
13
article
Neméně jasně mluví další výpočet dra. Ma
lého, že ono plus, o něž Češi v král. českém
proli Němcům mají více úřadníků státních, ne
jim dle obyvatelstva a dokonce dle poplatní síly
(dle pověstné a tak často vyvrácené Wieserov-
ské statistiky) přísluší, činí 4817 míst s ročním
příjmem 121/2 mil. K. Horendní čislice německé
však se rozplynou v niveč, přihlédneme-li k nin
blíže. Kolik tedy činí průměr služného jednoho
úřadníka a o které úřadníky může se tu jednati
Průměr přijmů činí 2600 K, což jest při star
aktivitě služebním přijmem nově jmenovaného
úřadníka — X. hodn. tř.! Naproti tomu činí
průměr služebních příjmů, ať soudeovských
incl. návladnických, ať kancelářských, ať jiných
úřadníků u soudů v král. českém, pro. r. 1907
3510 K. Z toho zřejmo, že dle vlastního tvrzen
nejsou Němci zkracováni o úřadníky se vzdě
láním vysokoškolským, nýbrž o úřadníky s nej
menšim platem, kterážto místa jejich při-
slušníci míjejí, vyhledávajíce výnosnějších
nižší místa tedy musí státu vyplňovati Češi.
Čech
Němec
Ma
14
article
A tak zase se tu opakuje stará historie: Něme
vyhýbá se nevýnosným místům státní služby
pak křičí, že je státem potlačován, aby dosáh
jinde nepříslušných výhod pro své přislušníky -
jinými slovy, jeví se tu čírá chlebová politik
jejich. A takovému diktátu by mohla a směl
státní moc vyhověti? Quod non! Snad přee
nejvyšší správce spravedlnosti zná základní zá-
kony říšské ze dne 22. prosince 1867 č. 142
„o všeobecných právech státních občanů“
čís. 144 „o moci soudeovské“, ve kterých n
příklad 5l. II. praví, že „všichni státní občane
jsou si předzákonem rovni“, a čl.III., že „veřejn
úřady jsou pro všechny státní občany stejně pří-
stupny“, a nikde nestojí, že by Němci, zejměn
němečtí kandidáti na místa úřadnická, ktei
pravidelně mají kvalifikaci jazykovou slabší ne
jejich kolegové neněmečti, proto měli miti pře
nost před ostatními občany státními jiných ná
rodností.
Tyto základní zákony stvořili si Němci sam
a nyní chtějí státní správu hlomoznými, vylha
nými a uměle dělanými projevy „volkstagů
nutit k rušení jejich?
A tomu se říká „Deutsche Treue“ l
Němec
Deutsche Treue
15
title
Sněm království českého.
17
article
V Praze, 27. září.
Dnešní jednací pořad vyřízen byl rychle
vyjímaje pouze jediný předmět, bez debaty.
Po odbytí všeněmeckého návrhu na stavb
nového železničního spojení země české se sou
sedním Německem zlepšil sněm příjmy vedlei
ších učitelů na školách obecných a měšťanskýcl
a upravil jich starobní požitky ročním nákladen
na ten čas 105 000 K
Potom vyřízeno rychle patero projektů m
lioračních. Země připlatí na ně 633.975 K
z toho města dostanou 35.000 K, venkov pal
598 975 K. Celkem odhlasoval sněm dne
výdaj 738 975 K
Jak zanedbávání sněmu nepříznivě působ
na poměry země i v oboru podniků meliorač
ních, stejně správně jako vhodně vyložil posla
nec dr. Vojtěch Horák.
Řada pozoruhodných a významných dotazů
byla dnes podána poslaneckým klubem národa
strany svobodomyslně. Poslanec dr. Schane
interpeloval místodržitele o známém protizákon
ném a protičeském jednání okresního soude
chebského; pánům při něm působícím dal řízné
pnučení, jež zároveň výtečně vystihuje vědomost
oněch pánů i jejich zlovolnost.
Poslanec Josef Macháček upozornil svým
dotazem na potřebu upraviti náležitě pravidl
pro dodávky samosprávným institucím a pro
jich zařizovací podnikání. Konečně vicepresiden
obchodní komory pražské poslanec Václav Ne
mec poučil svým dotazem širší veřejnost o vy
děračství eizinců při dopravě labské.
Nejvyšší maržálsk zemský zahájil sezení o 11
hod. 15 min
U vládního slolu: míslodržitel království českéh
Coudenheve a míslodrž, rada Kosina
Galerie obsazeny hojně.
Došlých spisů bylo 2e
Petic podáno 257.
doktor
Horák
Schane
Macháček
Václav
Praha
Německo
rada Kosina
18
article
Návrhy a dolazy.
19
article
Posl. prof. dr. Čelakovský a soudr. podali náv
na poskylnutí nouzové podpory z prostředků státnícl
a zemalých Železnému Brodu a okolním obcím, po
sliženým průtrží mračen.
Posl. Blahovsc a soudr. podali návrh na zvýšen
dolace zemské na zřizování hospodářských vodovodo
v království českém
Posl. dr. Schauer a soudr, podali návrh na zl
zení justičního paláce v Praze
Pasl. Vojta a soudr. podali tři návrhy na poskyo
nutí zem, a stální subvence obcím, postiženým žive
ními pohromami v okresích netolickém, vltavotým
ském a bechyňském.
Porušování jazykových práv národa českého souden
v Chebu.
Posl. dr. Schauer podal k místodržiteli dotaz
o porušování jazykových práv národa českého c. k
okres. soudem v Chebu. Dotaz zníi
V. E.! Josef Hostounský, zastoupený drem
Janem Lhotou, advokátem v Praze, podal u c. k. okr
soudu v Chebu dne 22. září 1907 žalobu na chebský
spořitelní a záloženský spolek v Chebu. Tute žalobu
odmíll c. k. okresní soud v Chebu, oddělení II., usne-
sením ze dne 24. září 1907 č. j. C. II. 83/7-1 a limin
fori, poněvadž prý není sepsána jazykem v zem
obvyklým
Tolo porušování jazykových práv národa českéh
v království českém není u jmenovaného c. k. okres
ního soudu ojedinělým. Tak vyřídil týž soud usnese
ním ze dne 1. září č. j. E. 754.7-1 česky sepsa nou
a c. k obchodním seudem v Praze česky vyřízenou
žádost exekuční jazykem německým. Podobně vy
dána jsou usnesení téhož soudu ze dne 10. září 1907
č. j. E. 776.7-1, ze dne 14. září 1907 č. j. E. 617/7-9
ze dne 15. září 1907 č. j. E. 749/7-2 a plalební rozka
ze dne 17. září 1907 č. j. E. 749/7-2 v jazyce něme-
ckém, ač se jednalo o žádosti úplně české
Jesi tedy patrno, že u c. k. okresního soudu
v Chebu zaveden byl při vyřizování českých podá
Posl
profesor
doktor
Čelakovský
Schauer
Vojta
V E
Hostounský
Lhota
Železný Brod
český Posl
Praha Pasl
Cheb
Praha
český souden v Cheb
záloženský spolek v Cheb
okresní soud v Cheb
II
20
article
V drobném prouejí:
ranní čáslo o sob
na s
cdpoledni
za 2h
Ve Blislkách na venkověi
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 l
Inserát
platí se hotově napřel
Fředplacení a ipterty přijímá sdinlni
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nacházejí se tél rešsbce
tlskirna a ezpedice „ Narodnich Listt“
Bukopksy se Bevzacsjí
Narodnich Listt
21
article
v jazyce německém celý system, jemuž ovšem koruna
dána byla usnesením, na prvním místě tohoto dotazu
zminöným, kterým odepřeno bylo vůbec jed-
nali o žalobě, v jazyce českém podane
Neni nejmenší pochybnosti, že jedná se tu
o křiklavé, svěvolné porušování záko-
nem uznaných práv jazykových národa
českého. Okresní soud v Chebu odvolává sev
usnesení svém na § 13. všeob. řádu soudního z r.
1781, ač zajisté témuž soudu známo býti musí, ž
dekret nejvyššího justičního nísta, vydaný apelační-
mu soudu v Praze ze dne 22. dubna 1803, požívající
zákonně závaznosti, vyslovil, že není žádné překážky
aby dle § 13. všeob. ř. soudního každý žalobce podal
žalobu v jazyce českém nebo německém, v zemi stej-
ně obvyklém. I kdyby snad lento dekrel nebyl c. k.
okresnímu soudu v Chebu znám, zajisté znám mu
býti musí Nejv. kabinetní list cisaře Ferdinanda ze
dne 8. dubna 1848, vyslovující, že „úplná úroven
českého jazyka s německým ve všech odvětvích státní
správy a veřejného vyučování zásadou býti má“, a ž
podle příkazu c. k. ministerstva práv okružním naří-
zením českého soudu apelačního ze dne 30. května
1848, č. 9535, sbírka česk. prov. zák. z r. 1848, sv.
Ferdinand
Praha
okresní soud v Cheb
22
article
XXX. č. 119, veškeré soudní úřady v Čechách byly
zavázány, „ůstní jednání všeho druhu předsebráti
v anom jazyce zemském, jehož jest strana mocna“
„tedy české strany po česku, německé po německu“
C. k. okresní soud v Chebu musí znáti plenisi-
mární rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru soudního
ze dne 13. prosince 1898 č. 14934, jímnž výslovně
konslatováno, že Nejv. kabinetní list ze dne 8. dubna
1848 jevl se ve smyslu tehdejšího státního práva býti
zákonem, jenž žádným pozdějším zákonem zrušen
nebyl, kteréžto rozhodnutí nejvyššího dvoru soud-
ního vyslovilo zásadu, že sluší trvati na tom, že stra-
ny jsou oprávněny, při všech soudech korunní země
české užívati jak německého tak českého jazyka
jako „obvyklého jazyka zemského
Konečně jest c. k. okresní soud v Chebu povinen
znáti § 19. stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867
č. 142 ř. z
Z řečeného jest patrno, že syslema tické
zneuznávání práv jazyka českého se
strany c. k. okresního soudu v Chebu
jest zřejmým, vědomým porušováním
platných zákonů, svévolným vyzývá-
ním nejsvětějších citů českého národa.
I sebe klidnějšímu Čechu musí vstoupiti červeň sludu
a hněvu nad tímto vědomým pokořováním
národa českého se strany státního zřízence
v tvář. Vaší Excelenci dobře jest známo, že my, ná-
rod český, chceme žíli se svými krajany německ ými
v klidu a pokoji, že nežádáme nie jiného, než rovné
právo s nini, leč takovýmto nezákonným jednáním
musí se zmařiti předem veškerá snaha po klidném
spolužití obou národů v tomto království českém
Vznášíme proto k V. E. tento dotaz
1. Jest V. E. ochotna učiniti ihned u c. k. vrch-
ního zemského soudu pro království české v Prazea
u pana ministra spravedlnosti opatření, aby toto vě-
domé porušování zákonů se strany úřadníků c. k.
okresního soudu v Chebu bylo disciplinárně vyše-
lřene a slíháno?
Nejv
Čech
Čechy
Cheb
okresní soud v Cheb
23
article
2. Jest V. E. ochotna učiniti u c. k. vlády potřeb-
né kroky, aby takové svévolně poružování platných
zákonů a urážení citů národa českého se strany slá
aích zlízenců bylo pro budoucnost na trvale zame-
zeno
Zákaz sokolské slavnosti v Ossku
Posl. dr. Vojt. Horák a zoudr. podali k místo
držiteli dolaz o zákazu sokolské slavnosti v Oseku
Dolaz zní
V. E. V Oseku u Duchcova projektována a po
volena byla sokolská slavnost na den 15. září
t. r. Slavnost tato se toho dne následkem naproste
nepohody nekonala, nýbrž odložena byla na den
22. záři t. r. Okrosní hejtmanství v Duchcově zaká-
zalo konání slavnosti této a intervence starosty tělo-
cvičné jednoty „Sokola“ v Oseku u c. k. místodržitel-
ství zůstala bezůspěšnou
Zástupcům osecké tělocvičně jednoty oznámi
správce c. k. hejímanství dr. Frank, že odvolání proti
zákazu vyhověno nebylo, a že zákaz slay nosti
té stal se přímo na příkaz V. E. Zákaz ten
byl naprosto neodůvodněn a jeví se býlí poru-
šením občanských a ústavních práv
občanstva oseckého národnosti české.
O nějakém ohrožení veřejné bezpečnosti nemůže
býti řeči, neboť po celou řadu le! různé české slav-
nosti zcela nerušeně, bez závady a bez překážek
v Oseku se konají, a obě národnosti, česká a ně-
mecká, žijí v Oscku v nejlepší shodě.
Posl
doktor
Horák
Okrosní
Frank
Osek
Duchcov
Dolaz
Sokol
24
article
Podepsaní se táží
1. Jest V. E. zákaz sokolské slavnosti, která dne
22. září t. r. v Oseku konati se měla, znám a stal
se zákaz len na přímý příkaz V. E., a stal-li se, jak
ospravedlňuje V. R. zákaz ten?
2. Hodlá V. E pro příště učiniti opatření, aby
podobné zákazy se neopakovaly
Další dotazy a návrhy.
Posl. dr. Schaner a soudr. tázali se místodržilel
na zákaz táboru lidu, který chtěl uspořádali „Státo-
právní politický klub okresu jičínského?
Posl. Landa a soudr. interpelovali místodržitel
o poddolování obce Libušína v politickém okrest
slánském.
V E
Posl
doktor
Schaner
Osek
Libušín
právní politický klub
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 27. září 1907.
H. (Společnost a umění) Vernis
sage Manesovských výstav v malém pavilonu
pod Kinského parkem stala se již důležitou udá
losti pražské společnosti.
»Půjdeme se podívat na zahájení nové vý-
stavy »Manesa«, říkají naše dámy již dávno
před slavným dnem
Jdou se tam vlastně ukázat. Také jet
zcela přirozené a zcela dle vzoru pařížského
Nikoho nenapadne o dni vernissage v »Gran
Palais« tlačit se k obrazům tím skvělým shro-
mážděním elegantního světa, který se sešel k ja
kési parádní přeblidce svých siků, aby si po
hovořil o nejnovějších pikantnostech a klepech.
aby věvodkyně de Broglie a povedená slečna
Polaire »lancirovaly« své nové, sensační klo-
bouky. Okukovat obrazy? V takový den
K smichu
Proč bychom si u nás také občas nezahrál
na Paříž, na takovou drobnější Pařiž, menšlh
vydání, menšího stylu. Nechci říci menšlho
espritu a menšího chicu. Ale všechno je jaksi
v proporcích. Proto nekrěte nikdo soustrastně
rameny nad elegancí naší vernissage a nezivojte
blaseovaně při vkročení do toho šumu a lesku,
do toho hlaholu duchaplné konversace — již
Neruda tvrdil, že v obrazárnách a na výstavách
se nejvtipněji hovoří — do toho parádního
déflé nejnovějších toalet a klebouků damských.
Nešklebte se, když se vám připlete do cesty
mladý profesor, jenž již o 11. hodině dopolední
si navlékl frak. Manifestuje tím jaksi své nadšen
a porozumění pro slavnostní moment umělecký
i společenský. Chce být též elegánem svým způ-
sobem a jeho vinou není, že nestudoval n
oxfordské universitě a že se v Bachelor club
na Pickadilly Street nezasvěcoval do požadavko
distinguovaného světáctví.
Broglie
Polaire
Praha
Paříž
Pickadilla Street
Grana Palais
26
article
Tentokráte připravil nám »Manes« velko
lepý požitek. V malém pavilonu pod Kinského
zahradou je nakupeno tolik pokladů nejryzej
šího umění, že Praha něco podobného dosu
nezřela.
Francouzští impressionistě! Claude Mone
Degas, Raffaělil
Málem bych se dostal do exlase. Ale je
těžko horovati o krásách a originálnostech nej
větších umělců moderních po tom, co o niel
napsali Charles Morice, Camille Mauclair a Meler-
Graefe, kteří dovršili vltězství revolucionářo
malby.
Řekněme tedy prostě a přesně svůj dojem
o nejnovější výstavě v »Manesu«: nikdy ne-
uzřite tolik vzácnosti, tolik chef-d'oeuvrů v tak
poměrně malém počtu vystavených obrazů. Ta-
ková malá, vybraná, diskretní výstava je rez-
koší oka, plesem duše, právě tak jako velké
výroční »Salony«, ty lomozné orgie banálnosti
konvencionálnosti, nevkusu a zpátečnictví, jsou
trýzní, torturou a hrůzoul
Lidé jemné kultury a vybraného vkusu
najdou ve výstavě impressionistů francouzských
krásné rozjaření, osvěžení a snad též zneklid-
nění, neboť mnozí nebudou rozuměti řeči P'aula
Gouguina a Van Gogha, jež se jim bude zdáo
barbarsky exotickou.
Šel jsem do malého pavillonu, oplrajícího
se o pozadí zeleného návrší, zardivajícího se
barvami podzimu, abych oživil milé vzpominky
z uměleckých potulek pařížských.
Téšil jsem se, že se zase setkám s Mone-
tovými básněmi světla, s Degasovými chvějným
liniemi tanečními, s Rafaeliho živoncimi odlesky
svitu a pohybu pařížských ulic. A zejména dy-
chtil jsem poznati obdivuhodného Monticella,
muže opilého sluncem, vjehož obrazech barvy
jásají, tančí, bouří ve feerickém bachanale. Ca-
mille Mauelair portreloval Monticella, jehož živo
byl tragedil bohéma a zneuznaného umělee
v postavě Brignona ve svém románu » Město
Světla«.
Claud
Mone
Degas
Raffaělit
Charles Moric
Mauclair
Van Gogh
Degasův
Praha
Manes
Mone
Monticello
Ca
MelerGraefe
Brignona
P ' aula Gouguina
27
article
Je dosti nesnadný přístup k těmto moder
ním mistrům i v Paříži. V galerii loxembourgské
sloužící přehledu současného francouzského
umění výtvarného, pátravě se ohlížíte po díleeh
smělých novotářů a shledáváte, že zastoupeníje
jich je nepoměrně slabší oproli umělcům běž
ného vkusu, miláčkům mody, ochráncům vlády
kteří vytvořili to elegantní, způsobné a sladk
umění pařížské. Co tu bylo křiku, když vedl
Bouneta, Chartrana a Carolusa Durana oetla se
skupina moderních malířů, od Monela, Fantn-
Latoura až k Raffaelimu, která ostatně nestála
státní pokladnu ani sous, neboť byla gallerii od
kázána! Dokonce někteři členové Institutu, jako
hladký a cukrový Géröme, protestovali proti to
muto »vpádu barbarů«. Není divu, že umělci
kteří ze svých atelierů udělali salony a bu-
doary pro elegantní svět a kteří malují »v ruka
vičkách«, elegantně tlumí tony své palety, kroti
rozmach linil, vyrábějí dvorné a lichotivé por
tréty pro hraběnky a bankéřky, vzepřeli se prot
tomu přivalu slunce, světla, života záříciho.
hlaholicího z obrazů impressionistů. Ztrácelise
vedle této vítězné hordy revolucionářů umění
Ale jako Courbel a Manet triumfují v galleri
Louvru, tak i do Luxembourgu vniknou ti, ktere
dnes vidíme ve výstavě Manesa, a jejichž díla
jsme v Paříži mohli vidět jen v soukromýe
sbírkách a v uměleckých obchodech.
Bounet
Chartran
Carolus
Monel
Raffaeli
Manet
Paříž
Louvre
Luxembourg
FantnLatoura
28
article
Ale v den »vernissage« je těžko obdivovat
něco jiného nežli nádherný klobouk paní X
nebo světle šedou touletu anglického stylu slečny
Z. Někdy tím pestrým a vonným shlukem šele-
stících sukní a nadýchaných boa podaří se vám
zahlédnouti kus Sisleyova seinského údoli
úryvek z Renoirovy rozkošné »procházky«.
A poněvadž v tom veselém šumění kolem
není možno oddati se hlubším konlemplacím
snění před obrazy mistrů, musíle se oddati po-
zorování zábavného obrazu, který rozevřel pře
vámi život.
Hlahol konversace, pozdravy, pohledy
smích .. . Někdy roztržitý pohled na Pissarovu
vesnici, poněkud afektovaný výkřik obdivu pře
solidním Boudinem a zadržovaný smích pře
Gaugunem. A z toho hlaholu zaznivají úryvky
pražských hovorů. — —
»Kdo by si to pomyslil ! Tenorista ! V ja
kém příbuzenském poměru bude k saskému
králi?«
»Kouzlo umění! Knižata si berou baletky
a princezny tenoristy !«-
»Daumier! Hm, ten že je nebožtik? Ah
věděl jsem to přece!« rozkládá rukama mladý
slavný autor, pozdravující na všechny strany
chytající se někoho pod paží
». .. od té doby, co je rozvedená, je ješta
krásnější! Vi dle?.
»Zajisté! Creatura bella! Ale nic není krás
nějšího nežli tento stříbřitý nádech nad Moneto
vým mořem. «
Sisleyův
Renoirův
Daumier
Pissarovo
29
article
»Četl jste »Řím« ?«
»Ne, ale »Lourdy«. Zola je již tak z mody.e
»Myslím Macharův »Řime.e
»Moc učenosti, málo stylu,« míní mladý
kritik, vytyčující povznešeně hlavu v límei příli
vysokém.
»Nejlepší knihy jsou ty, které přečteme
jedním dechem a k nimž se vracime ..«
». . . třicet koroptví, to je dost, teď v zárí.
když tak špatně drží . ..«
»Ale již dávno nebylo tak málo zajíců!e
»To je k smíchu, nazvat Moravu slovan-
ským Norskem ! Dr. Žáček prý . ..«
»Co pak myslite, že v Norsku též nemají
své Kocourkovy ?«
»Jsou to teď krásné dny, milostivál-
»Božský podzim !«
»Jsme k politovánl, kdo jsme se musili již
vrátit, že, pane poslanče!«
»Věřte mi, že by mne teď nikdo nedostaí
do Prahy. Zvláště kdybych byl tak někde n
jihu, u moře .. . dejme tomu na Krýmu!e
Zola
Macharův
Řime
Morava
doktor
Žáček
Řím
Lurdy
Norsko
Praha