ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 7950cff0-7676-11dc-b934-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 89, place 40, org 6, work 3
1 masthead
28. září 1907. Císlo 268.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3.
4 article
tomu tak není, nemůžeme se do projednávání pu- stiti. Naše situace by se mohla zboršiti, a to je pře- kážka. Zde by šlo jenom o akademické jednání ježto bychom my bez záruk zmařili každé projed- návání, Voličové mají k tomu zaujmout stanovisko, tedy před volbami není to včas, Ve volebních shro- mážděních se mohou ovšem vysloviti. Tedy před volbami ani nejsme oprávnění o tom jednati. Předseda dr. Eppinger sdělil, že deputac soc. dem. strany žádala za urychlení záležitosti.
doktor Eppinger
5 article
Posl. dvorní rada prof. dr. Čelakovský pro- hlásii, že je proti subkomitétu, poněvadž by to zna- menalo protahování celé věci do neko- nečna. Má za svou povinnost nejprve doplniti zprávu předsedy dra. Eppingera v ten způsob, že jeho političií přátelé ohlásili návrh na zavedení vše- obecného práva hlasovacího s přiměřenými zásadami poměrného zastoupení jako minoritn votum a že při tomto votu také setrvávají, zvo- livše posl. dra. Podlipného za zpravodaje. Poněvadl ve zřízení zemském jest výslovně předepsáno, že vládní osnovy nesmějí se odmítnouti bez porady předběžné a poněvadž projednání volební reformy považují za záležitost nanejvýše nalehavou, usnesli se neodporovati tomu, když vládní předloha vzata byla za základ rokování v komisi, po případě ve sněmu, avšak třeba se postaviti na toto stano- visko: Mají za svou povinnost prohlásiti, že opravu zastaralého a křiklavě nespravedlivého platného vo- lebního řádu považují za nalehavou jak v zájmu ná- rodnosti české, tak i všeho občanstva, a že, kdyby došlo ku projednání volební předlohy, vyhražují si činiti zlepšovací návrhy, zejména ve smyslu svého právního přesvědčení, které rozšíření voleb- ního práva na nových spravedlivých základech má za nezbytno. Jest ovšem věcí pánů členů ko- mise, kteří vládní předlohy vzali za základ podrob- ného rokování, aby sami ustanovili způsob, jakým by se toto rokování usnadnilo a urychlilo, a není pochybnosti, že volba referenta pro komisi může urychliti projednání volební opravy spíše, nežli volb subkomitétu.
Posl profesor doktor Čelakovský Podlipný
6 article
Je-li tomu tak, že v době ještě zbývající pro za- sedání sněmu nelze volební reformu již prověsti. tedy projednání otázky této v komisi samo může přispěti aspoň k potřebnému objasnění stanovisk, jel strany sněmovny k vládní reformě zaujímají, kdežte rokování v subkomilétu ovšem bude tajné a zajisté k vyrovnání protiv přispěti není způsobilé. Ku pro- jednání v komisi měl by býti přizván vládní zá- stupce, který by vyložil důvody, jež vedly vládu k podání volební opravy a který by sdělil data, na nichž se rozvržení poslanců na jednotlivé sbory. okresy a místa zakládá. Jsouce v menšině, ne- můžeme jiného činiti, nežli žádati, aby komise všebo zbývajícího času užila k nejrychlejšímu projednání této záležitosti a vyslovujeme se proti průtahu věci obnovením subkomitétu. Posl. přís. zem. výb. Žďárský pravil, že př změně volebního řádu nespravedlivého pro venkov je třeba dobré vůle. Voličové nesčislněkráte vyslovili se pro odstranění dosavadní nespravedlnosti. My agrárníci též jsme se přiklonili k zásadě všeobecného práva volebního, když bude upravena soustava da- ňová. Byli jsme pro suhkomitét a jsme i dnes pro něj, poněvadž jiné cesty nezbývá. Posl. dr. Baxa vyslovil se proti průtahu tét věci. Celé dnešní rokování už je odkladem. Bude-li dobrá vůle, může se vymoci na vládě, aby pone- chala sněmu dosti času k provedení reformy. Mů- žeme v prosinci zasedati a ukončiti jednání, aby se plnou parou vše projednalo. Proto ať se rokuje o osnovách a souhlasí s drem. Čelakovským.
Posl doktor Baxa Čelakovský
7 article
Posl. dr. Schreiner obdivoval se tomu, že někdo může mysliti, že reforma do nového roku se dá provésti. Po punktacích bylo to spíše možno. Teď ale je všechno jedno: jednání neb subkomitět; nám jde o kautely ve smyslu národní auto- nomie. Čechové jsou proti tomu a proto my máme podezření o jich úmyslech. Rovněž dr. Rieger na- bízel bílý list; snad by kalastrování voličů vedlo k cili po příkladě Moravy. Na konec vyslovuje sou- hlas s volbou subkomitétu. Posl. dr. Baernreither souhlasí s drem. Reinigerem, že nemáme nejmenší naděje, abychom v tomto zasedání za týden toto velké dílo provedli I ve věci souhlasí, neboť v říšské radě bylo třeba měsíců a zde jde o změnu zřízení zemského a to je tak obtižno, že reformu tu nelze za několik dní provésti. Pak není však příčiny, voliti subkomitét Má-li to býti čestný pohřeb, tedy je lépe v sezení do podrobné debaty vejíti, která ale nebude mít také žádného výsledku. Prolo musí se vláda a strany samy dohodnouti. Za týden se to ale nedá rozhodně provésti. Dr. Pippich pravil, že celé jednání se strany německé vyjasňuje, že není na straně lé žádné opravdové vůle, třeba i jen částečně vykonati po- vinnost vůči širokým vrstvám liduvým, postrádajícím práva volebního. Jestliže podle výroku dra. Reinigra se žádají předem kautely pro Němce, které dr.
Posl doktor Schreiner Čecho Rieger Baernreither Pippich Němec Morava
8 article
Schreiner označuje jako poskytnutí národnostní auto- nomie Němcům, tedy jako řešení celého komplexu olázek česko-německého vyrovnání, pak ovšem stává se každá oprava volebního řadu i změna zemského zřízení nyní nemožnou. Ale není žádnou potřebou ani v zájmu německém, aby s otázkou nejnaleha- vější praktické potřeby, sociálního a kulturního po- kroku, jakým je rozš ření práva volebního, bylo uměle vytvořováno nemožné junclim, nýbrž může býti ve speciální debatě vyhledáno pouza to, o čem by bylo možno shodnouti se, a odstraniti to, co by zůstalo sporno. Kdyby i jen část z obou předloh vládních byla dohodnuta a projednána, bylo by to výhodou, ale odpírati možnost i jen částečného do- hodnutí již předem bez věcných důvodů — to do- kazuje naprostý nedostatek oprav- dové vůle na straně německé Kdybychom umožnili, když již všeobecné právo volební v duchu moderním teď provésti se nedá, aby v přištím sněmu široké vrstvy lidové byly zastou- peny — a v ohledu tom dožadujeme se nikoli vše- obecné čtvrlé kurie, nýbrž chceme, aby nových 3e mandátů náleželo výlučně lěm, kleří dosud práva volebního nemají — a aby byly účastny řešení vel- kých sporných otázek vyrovnání česko-německého, pak by také pro řešení těchto otázek nalezla se půda daleko vhodnější a příznivější, nežli je slav nynější. Proto třeba vstoupiti bezohledně a beze všeho dalšího průtahu v jednání speciální, při kterém se musí ukázati, není-li shoda aspoň v jistých či- stech těchto předloh možná bez nepřípustného pří- měsku jiných sporných otázek.
Schreiner Němec
9 article
Posl. dr. Reiniger setrval na svém slanovi- sku. Posl. dr. Podlipný navrhl konec debaty Posl. hr. Frant. Thun sen. byl proti tomu, načež návih byl zamfinut. Poslanec dr. Herold soudl. že debata vede pouze k zdržování. Většina vzala vládní předlohu za základ rokování a teď rokujeme, jak by k jejímu provedení nedošlo. Subkomilét vzal za předmět nesporné všeobecné ustanovení volebního řádu. Rozdělení vo lebních okresů by nepůsobilo obiíží, kdyby nemělo sloužiti k tomu, aby se národnostní poměry změnily Těžší je rozdělení mandátů na obmyšlené skupiny ale bude li dobrá vůle, je možno oblíže ty překonat. Má-li však volební oprava souviseti s autonomil ná- rodní, pak nelze kreformě přikročit. Zem- ské zřízení sotva dá se změniti v zájmu Němců a ni- koliv v zájmu země. Moderní zřízení zemské na no vém základě, kdyby mohlo býti vybudováno takto. mohlo by se vyhověti oběma národům i ochraně menšin. Ale dnes jde o odstranění nejkřiklavější ne- spravedlnosti volebního řádu a tu se zase přichází s junktim! Není jednoduše vůle německých krajanů změnit řád volební. Subkomitét ať se nedoplňuje. neboť to nemůže míti pražádného výsledku. Komise při dobté vůli může rozšířiti volební právo a spra- vedlivé požadavky uskutečnili. Parlamentní sbor na sklonku svého zasedání není snad výrazem smýšlení voličstva, ale zkušenost učí, že nový sbor tím méně provede spravedlivou volební reformu. My budeme pokládati subkomitét za pohřeb třetího řádu.
Posl doktor Reiniger Podlipná František Thun sen Herold Němec
10 article
Poslanec hr. Fr. Thun: My jsme přesvěd- čeni o potřebě změny volebního řádu rozšlření volebního práva, a žádný po- slanec nemůže se potřebě té uzavírati. I nový sněm musí tomu přesvědčení vybověti. Jiná jest však olázka, zdali je možno letos provésti reformu a to do 8. října, kdy je sněmu konec. To pro- vésti se nedá. My máme ještě velký počet záležitostl, jež ve sněmě musí se vyříditi. Ale ani do 13. pro- since nedá se vše provésti. Přes naši nejlepší vůli není možno to provésti a ide také o to, jak umož- niti, aby se budoucně o věci jednalo. Musíme konati práci, jež nemá žádné ceny. I diskusse je píseň po- hřební, se řeklo. Ale my nemůžeme si jinak pomoci Cesta subkomitétu je odhlasována a tu bychom mu- sili renovovati a proto tedy jde jenom o doplňovaci volbu do subkomitétu. Menší kruh je způsobilejší k odstranění protiv a ku přípravným pracím. Posl. dr. Schreiner pravil, že Němci v čelo staví národní autonomii a to právem, třebas mají dobrou vůli změniti volební řád. Voličové jejich t jistě schváli. I sociální demokraté dnes zaujímaji národní stanovisko a s tím beslem půjdou do voleb. Pak bude však dorozumění tim těžší. Národního za- bezpečení musí se Němcům dostati i při zaokrouhlení okresů volebních. Posl. dr. Herold (z Mostu) pravil, že sněm nemůže volební reformu provésti, poněvadž na t nemá času. Němci rovněž přejí si moderní reformy. ale nejde to. Snad by subkomitét mohl pracovati přijati zásady o národnostních kautelách, jež Něme žadají a jež dříve musí býti dány. Návrh posl. dra. Reinigera na doplnění sub- komitétu byl pak přijat hlasy Němců a velkostat- kářů (11 hlasy) proti hlasům českým (8 hl.) Do subkomitétu zvoleni byli poslanci: hr. Fr Thun. Žďárský, dr. Podlipný, dr. Schrei- ner, dr. Baernreither a dr. Herold (z Mostu.
František Thun Posl doktor Schreiner Němec Herold Žďárský Podlipná Schrei Baernreither Most
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. září. (Nové sněm o vn volební řády.) Úřadní noviny dnes ohlašují že osnova nového zemského zřízení a volebního řádu, na níž se usnesl gorický sněm dne 15. března t. r., byla panovníkem schválena. Gorický sněm připojil k dosavadním kuriím no- vou, všeobecnou se šesti mandáty. Po- něvadž polovina těchto nových mandátů přiřčena vlašským okresům a polovina slovinským, zůstane v Gorici i na dále zajímavý stav, že o většině sněmovní bude svým hlasem rozhodovati virilista, gorický arcibiskup. Jinak slovinské a vlašské hlasy budou opět v rovnováze, ač Slovinci tvoří v zemi dvě třetiny obyvatelstva. Dolnorakouský sněm vyřídil v je- diné včerejší schůzi celou reformu zemského zří- zení a volebního řádu. Počet členů sněmovníeh rozmnožen z dosavadních 78 na 127, z nichž tři budou virilisté a 124 volení poslanci. Tito budou rozděleni ve tři sněmovní kurie; do prvé zařaděno 16 poslanců velkostatkářských, 4 po- slanci obchodní komory a 3 virilisté, celkem tedy 23 členové; do druhé zařadéno 46 poslanců, volených dle censu ve venkovských městech (15) a ve venkovských okresích (31); do třeli, všeobecné kurie zařaděno 58 poslanců, z nichž
Praha Gorica
12 article
Vídeň bude voliti 48, ostatní země 10. Volební právo ve všeobecné kurii je vázáno tříletou usedlostí; ve Vídni jednotlivé volební okresy budou voliti 1 až 6 poslanců, při čemž každý volič bude voliti všechny poslance, přidělené tomu kterému volebnímu okresu. Dolnorakouská volební reforma pořízena výhradně na prospěch strany křesťansko-sociální, což nejzřejměji vysvítá z roz- dělení vídeňských mandátů. Tu nerozhodoval ani počet obyvatelstva, ani poplatnost, nýbrž jen a pouze přislušnost ke strané křesťansko-soeiální neb sociálně demokratické. Okresy antisemitské mají celkem 826.400 obyvatelů a dostanou 36 poslanců, okresy s většinou sociálně-demokrati- ekou mají 701.500 obyvatelů a dostanou pouze 12 poslanců. Většinou židovsko-liberální Leopol- dov, mající 116.400 obyvatelů a platíci dan 7,072.395 K, dostane 2 poslance, ale antisemit ský Wieden, mající pouze 53 600 obyvatel a platicí 6,681.856 K daní, bude míti čtyři po slance.
Wieden Vídeň
13 article
Nový dolnorakouský volební řád podržuje zastoupení dle zájmů pouze ve ven- kovakých městech a obelch; Vídeň nebude již míti zastoupení zájmového, nýbrž zavádí se tu volební právo všeobecné a rovné. Soudě dle prohlášení místodržitele hr. Kielmannsegga, že proti novému volebnímu řádu není podstat- ných námitek, vláda bar. Becka již upustila o zásady, že všeobecně se smí voliti pouze do říšské rady jakožto korporace čistě politické, kdežto do sněmů, majících vedle úkolů politi- ckých také úkoly správní, má se voliti jen dle kuril. Co plati pro Vídeň, musí platiti také pro ostatní země a proto možno se i v Čechách domáhati všeobecného rovného volebního práva také při volbách sněmovních. Osnova volební opravy, předložená zem- ským výborem sněmu istrijskému, není vlastně oprava, nýbrž zhoršeni dosavadního volebního řádu. Osnova zvyšuje sice počet slo- vanských poslanců z 9 na 15, za to počet vlaš- ských poslanců rozmnožuje z 18 na 24. Dle starého volebního řádu Slované mělí však na- ději, že dobudou 4 zbývajících ještě Vlachům venkovských okresů a snad i některé skupiny městské, takže by měli stejný počeť poslanců, jako Vlachové; dle navrženého nového rozdě- lení volebních okresů Slované neměli by naděje na dobytí některého volebního okresu a byli by tedy ve sněmu na vždy vydáni na milost a ne- milost irredentistské vlašské většiny. Chorvaté a Slovinci jsou tedy nuceni návrh zemského výboru zamilnouti a jeho projednání ve sněmu zmařiti, ač nepodaři-li se ve výboru, jemuž by návrh zemského výboru odkázán, upraviti vo lební řád tak, aby aspoň částečně vyhovova skutečným poměrům v zemi.
Slovan Vlach Chorvat Vídeň Čechy
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. zářl. Volby do třeti Hosudarstvenné dumy. Vůdcové všech politických stran ruských národnosti v to počitaje, prohlašovali, že volby do třeti Hosudarstvenné dumy přinesou jejieh stranám zisk. Volby volitelů tyto dni započaly a počátek zdá se naznačovati, že výsledek voleb bude velkým překvapením. Jako již z gubernie petro- hradské oznámeno bylo, že se tam mezi volič- stvem jeví veliká netečnost, tak oznamují také z jiných míst. V mnohých volebních okresích uemohly býti volby vykonány, protože se k nim uedostavili voličové. Notečnost se jeví u všech stavů a vrstev obyvatelstva, u velkostatkárů právě tak jako u dělnictva. I tam, kde se volb konají, dějí se za nepatrného účastenství voličů. Dostavila-li se jich někde menší polovina, to jest ještě účastenství ohromné. Jsou místa, kde ani dvacátá čásť voličů nejde volit. S první a druhou dumou nebylo možno vládnouti, že byly revoluční. O třetí se nedá předvídati, jaká bude, ale že nebude výrazem politického smýšlení národa, zdá se již nepo- chybným, neboť smýšlení se nevyjadřuje mlče- ním, »absenteismem«. Přes to možno již nyní zpytovati, jaké smýšlení se kryie za volebním absenteismem. Podle Petra Struwe revoluce ruská uči- nila úplný bankrot. Ruská intelligence se vychovala ve fetišismu (praví Struwe) revo luce, revolučních programů, resolucí a hesel. Pro skutečnost, pro fakty neměla smyslu. Když na to Struwe ukazoval, nazvali ho zrádcem. »Ale zrádcování mé,« píše Střuwe, »nezažehná ideovou krisi v životě ruského národa, jako ji nezažehná žádná politická »taktika«. Kris jde, a v ní právě musíme spatřo- vati pramen našeho státního ob- novení,« prohlašuje Struwe v »Tovarišči« jenž mu vmetl titul »zrádce« do tváře.
Petro Struwe Struwe Kris Praha
15 article
Proces s ministrem vyučování. V prvních dnech listopadových počne pře nejvyšším soudem italským proces celoměsíční s býv. ministrem vyučování Nasiem a býv. šefem jeho presidiální kanceláře Lomb ar- dem. Předseda soudu toho Cannonico bude s senatory Munichem a Manfredem tvořiti sbor soudní. Poslanecká sněmovna bude zastoupenu komisaři svými Mariottem, Tomassinem a Poz ziem jakožto státními zástupci. Obžalovaní budou hájeni 13 advokáty. Hearst a Roosevelt Hearst prohlašuje, že nečiní si naději n kandidaturu presidentskou. »Nedělám to ale« — dokládá v prohlášení svém — »jako Roosevelt kterýž kandidaturu veřejně odmitá a soukromě o ní usiluje a ji dosíci se snažl.«
Manfréd Hearst Roosevelt Hearst Roosevelt Poza zie Lomb ar
16 article
Slavený vezeň polský Probošt Ruchniewicz z Grodziczna, v záp Prusku, byl propuštěn nyní z vězení, odbyv si 1měsíční trest, uvalený naň pro »veřejné vyzý- vání k neposlušnosti úřadům« ve známé stávce polské. Vraceje se domů byl z nádraží odvezen statkáři v povoze a veden městem v průvodu, v němž kráčely napřed dítky bíle oděné a na cestu květy sypající. V kostele měl pak pro- bošt od oltáře řeč k shromážděné vsi, načež věnován byl mu proboštstovi farními osadníky drahocenný obraz »Sv. Petr ve vězení« s ná- pisem: »Blahoslaveníti, kdož pro spravedlnosť pronásledování jsou neboť jejich jest království nebeské.« Sociálně demokratická škola v Berlíně a poli- cejní zakročení. Škola talo má býti otevřena již 1. října Policie vypověděla však nyní učitele, jenž před nášeti měl o sociální theorii a historickém ma- terialismu, a dále i Rudolfa Hilferdinga, učitele pro německé dějiny hospodářství a pro národo- hospodářství. Přes to škola bude bez závady zahájena. Fr. Mehring zdvojnásobí hodiny svého vyučování německým dějinám a známá Ros Luxembergova bude přednášeti o theoriích ho spodářských. Dělníci proli Taftovi. Předseda amerického svazu dělnického Gompers vyslovil se v orgánu svazu toho roz- hodně proti presidentské kandidatuře Taftově, jelikož jest Taft nástrojem kapitalismu a nepří telem dělnictva.
Probošt Ruchniewicz Petr Hilferding František Mehring Taft Grodziczno Prusko Berlín Luxembergov
17 article V železárnách kladenských.
V železárnách kladenských. (Exkurse účastniků mezinár. železářškého a ocelář- ského svazu. — Od zvl. zpravodaje „Nár. Listů“.) . . Těžké mlhy podzimní, zhuštěné bilým dýmem továrních komínů, ležely nad Klad- nem, když zvláštní vlak buštěhradské dráhy, obsazený členy Mezinárodního žele- zářského a ocelářského sva zu přibyl k 10. hodině dopolední do stanice kla- denské a neprodleně přesunut byl na tra kladensko-nučickou, jež slouží jinak výhradně dopravě železné rudy a udržuje spo- jení mezi ohromnými hutěmi králodvor- skými u Berouna a kladenskými. Po nedlouhé, několikaminutové jízdě vjel vlak do »továrního města«, jež trať protíná, projel mezi smělými, laiku bizzarními připada- jícími stavbami a konstrukcemi a zastavil na krátkém peronku, který jest současně i vstupem do kladenských železáren, obehnaných kol do kola vysokou zdl. Čas, vyměřený návštěvě hutí, vzhledem k krátkému pobytu hostů, byl přesně rozdělen proto nepromeškána zbytečnými řečmi ani mi- nuta. Na peronu shromáždění přední úřadníci, inženýři a ředitelové závodu pp. Forbach a Macháček, rychle byli představeni při- tomným prostřednictvím centrálního ředitele p. Kestřánka, načež neprodleně vydali se ku prohlídce železáren. Jak již v telefonické zprávě včera bylo uvedeno, provedeni byli účastnici jen hlavními částmi závodů, neboť možnost důkladné pro- hlídky byla vyloučena a konečně zbytečna při odborných znalostech hostů a téměř zcela ana- logických poměrech výroby a zpracování železa jako v jiných světových železárnách a oce lárnách.
Macháček Kestřánek ský svaz Beroun Forbach
18 article
Několik závodních inženýrů a úřadníků ad- ministrativních ve skupinách podávalo odborn informace, týkající se roční výroby a spotřeby. počtu zaměstnaného dělnictva (3500 osob) atd Po stránce technické nebylo mnoho vý- kladů, neboť zařízení samo i laikovi prozrazuje svůj účel. Působí arci mohutným dojmem na nezasvěcence v oboru železářském, shlédne-li celý proces od pražení rudy, jímž vypuzuje se síra, arsén a anlimon, až do vydělání želez a to buď v litinu nebo železo kujně či ocel. Stačí zastaviti se před vysokými pecemi — čtyři toho druhu jsou na Kladně — a shlednout spouštění rozžhavené litiny po brázdách. Další zpracování železa, dějícl se dříve v menším dosud v »hamrech«, děje se zde válcováním. Také do těchto válcoven, velice rozměr- ných, byli hosté uvedeni a měli příležitost shlédnouti přiřezávání železničních kolejí, které zde nejvíce jsou zhotovovány. Shlédnuvše ještě nové přístavby závodů zejména t. zv. martinské pece, krátce před 12. hodinou polední vyšli návštěvníci druhým vý- chodem do parku, obklopujícího závodní hotel, kde uspořádán byl ku poctě hostí lunch, při němž pronesena řada připitků rázu děkovného. Zvláštním vlakem o 1. hodině odjeli účast- níci ezkurse opět do Prahy, kterou na dobr opustili po 3. hodině odpolední vídeňským rychlikem. Pro spravedlivé jmenování soudcov- ského úřadnictva v král. českém. Němci češti způsobili svým nezákonným požadavkem vyloučení českých úřadníků z úřa dů v uzavíraném území silné odvetné a protest né hnutí v krajích českých. Včera vydala projev svůj rada král. hlav města Prahy; z měst českých i od okresníe výborů docházojí obdobné projevy napořád.
Němec Kladno Praha
19 article
Projev městské rady pražské ve přičině jmenování soudních úřadníků. Rada král. hlav města Prahy usnesla se ve včerejší své schůz k návrhu prosidia na následující resoluci která byla zaslána ministerskému předsedovi, mi. nistru spravedlnosti a ministru krajanu dru. B. Pacakovi: „Rada král. hlav. města Prahy vyslovuje se co nejrozhodněji proti nespravedlivému, ba právu přímo ve tvář bijícímu požadavku, jen tlumočen byl německým „Volkstagem“ v Lito mělicích dne 22. září t. r., aby totiž při nastá- vajícím obsazování úřadů soudních veškerá mí sta soudcovská v tak zv. „německém“ územ jazykovém byla obsazena jedině soudci německé národnosti, bez zřetele na nynější status úřad nictva soudního a ohražuje se zejména proti ni čím neodůvodněnému, nesprávnému a podezří vavému tvrzení, jakoby mezi českými soudci ne bylo dosti uchazečů, znalých jazyka německého a tím k vykonávání soudcovské moci i v jazy kově smíšených obvodech úplně způsobilých.
B Pacak Praha Rada král
20 article
Městská rada, jsoue si vědoma toho, že ná- tlakem stran soudcovská místa ve smíšených městech často velmi dlouhou dobu jen prote vládou ponechávají se neobsazena, aby úřadník národnosti české, jenž je právě na řadě a ma spravedlivý nárok na postup, nebyl dosazer do města na jazykovém rozhraní, protestuje se vším důrazem proti tomuto porušování práv českého úřadnictva a vyhovování přáním německého obyvatelstva, směřujícím k umělému vytvořeni „uzavřeného“ území a v konečném cíli svém k administrativnímu rozdělení nedílného králov- ství českého, v němž oběma kmenům plna rovnocennost a rovnoprávnost jest zaručenaa ve kterém u všech soudů Čech dojíti má svého práva v řeči mateřské. V uvážení těchto okolností obrací se rada král. hlav. města Prahy k Vaší Excel. se spra- vedlivou a důraznou žádostí, aby tak dlouho již očekávané jmenování soudců v Čechách bylo provedeno na základě naprosté spravedlnosti podle platného statusu tak, aby vyhověno bylo nejen oprávněným požadavkům českého úřad- nictva, jež kvalifikací svou zajisté německým kolegům svým zejména v příčině jazykové se vyrovnává, nýbrž i prokázaným potřebám če- ského obyvatelstva v území smíšeném. Rada městská vyslovuje povné očekávání, že jmeno- vání soudcovské nebude znamenati urážku a po- tupu národa českého, který chce jen dobré právo své akterý nestrpí, ab ve vlastí své byl odstrkován na místo druhé.
Praha Čechy
21 article
Pan starosta dr. Groš dal tuto záležitost přednésti hned po zahájení schůze. Při tom ujal se slova p. m. r. Vaniček, jenž vřelými slovy návrh resoluce přivítal a na důležitost projevu v tom smyslu poukázal, nalézaje spolu případná slova pro odsouzení křivdy, kterou se hrozí se strany německé českému národu. Pan dr. Ba- štýř konstatoval, že král. hlav. město Praha jest v prvé řadě povoláno, aby se ozvalo proti rozpinavosti německé a to nejen se stanovisk českého vůbec, nýbrž také proto, že zachováva- jíc šetrnost k nepatrné menšině německé v své pravomoci, činí tak dobrovolně, toliko v tom předpokladu, že tolikéž šetrnosti dostane se menšinám českým v tak zvaném území uzavíra- ném. Praha ve své správě zachovává k Němcům více než povinný zřetel, bude-li však s druhé strany stále nastupována jednostranná cesta proti Čechům v německých krajinách, bud nutno obrátiti ji také proti Něm- cům v Praze. Za přiklad lze tu uvésti magi- strát liberecký, který žádnou instancí, žádným zákonem nedává se pohnouti k vyřizování če- ských podání a úřady nadřízené, chtějí-li míti klid, jednoduše mu opatřují překlady. Vládě za- jisté nebude lhostejno, počne-li se Němcům v Praze měřiti stejným loktem, ale půjde-li ně- mecký teror dále svým dosavadním směrem. bude nutno ve všech směrech sprá vy pražské sáhnouli k odvetě, ab neutkvěla na Praze skvrna podlé zání. (Slova tato provázena hlučným souhla- sem.)
doktor Groš Němec Čecho Praha Německo
22 article
Po poznámce pana Kasalického a po závě- rečném vysvětlení pana starosty dra. Groše byl návrh resoluce jednomyslně schválen. Z Vídně, 27. září. Ministra dra. Pacáka došel dnes opět veliký počet telegrafických pro jevů protestu proti snahám Němců, uzavříti če- ským úřadníkům soudeovským tu část králo. ství českého, jež osazena jest obyvatelstvem po většině německým. Projevy řečené zaslali ze jména: posl. Karlík za okr. výbor blovický J. Štastný jmenem okresního výboru chru dimského, Jos. Šule za obecní zastupitelstv v Kosmonosích, posl. Ronz za městskou radu v Karlině, Jindř. Pavlíček za městskou radu v Týně n. Vlt., dále městská rada v Jaro- měři, Jan Anichober jménem městské rady v Rokycanech, A. Mareš za okresní výbon v Roudnici. Další projevy zaslány městskou radou v zastoupení města Tábora, městskou radou král, města Hor Kutných, městskou radou litomyšlskou a městskou radou král. města Něm. Brodu. Z Vídně, 27. září. »Něm, nacionální ko- respondence« sděluje, že množící se protesty s české a německé strany ve věci soudcovskéh jmenování neprospivají věcnému vyřízení télc otázky, nýbrž že budou míti patrně za násle- dek, že otázka ta nebude vyřízena ani do te doby, kdy zahájena bude říšská rada. V po- předí politických rozprav jest prý požadavek, aby úřadnický status byl zákonem podle národ- nosti stanoven. (
kasalický Groš Pacák Němec J Štastná Jindřichův Pavlíček Anichober A Mareš Vídeň Jos Kosmonosy Karlin Vltava Rokycany Roudnice Tábor Kutná Německo . Brod Německo rada král rada litomyšlský a městský rada král
23 article
Měslská rada na Smíchově zaslala c. k. mini- sterstvu spravedlnosti, ministerskému předsedovi ministru Pacákovi následující projev: Městská rada na Smíchově se ohražuje se vší rozhodností pro nezákonnosti a vyzývavosti, s jakou vystupují ně- mecké kruhy v otázce jmenování soudního úřadni- civa v království českém na porušení zákona zaru- čené rovnoprávnosti a rovnocennosti úřadnictva če- ského s úřadnictvem německým a na pokoření jeho i poškození v právech již nabytých a žádá co nej- důrazněji, aby odmítnut byl každý takový nátlak proti pravu a spravedlnosti, poněvadž by každé, celý český národ uražející nadpráví německé proti plat- němu statutu úřadnickému sloužicí strannickým účelům politickým, musilo vzbuditi v českém lidu bouři nevole a nejkrajnější odpor.
Pacák Smíchov
24 article
Projev městského zastupitelstva žižkovského. Ve včerejší schůzi městského zastupitelstva v Žižkově byl jednomyslně schválen následující projev: Politi- cké kruby německé snaží se všemi silami ve skutek uvésti dávný svůj požadavek, směřující k rozdělení království českého. Prvním krokem k splnění tohoto požadavku jest úsilná snaha, v poslední době vyví- jená, aby úřadníci soudní národnosti české nesměli vykonávati úřad soudcovský v krajinách německých, kteréžto snaze má dán býti výraz při nastávajícím jmenování úřadníků soudních, při němž v krajinách némeckých a národnostně amíšených mají býti jme- nováni a povýšeni pouze úřadníci národnosti neme- cké. Neslýchaný tento požadavek, jehož splnění by znamenalo úplnou zvůli národnosti jedné na úkor druhé, jebož splnění snižuje mravní a úřadní zdat- nost soudcovských úřadníků národnosti české a po- rušuje veškerou důvěru v platné základní a jiné zá- kony státní, nutno odmitnouti a městské zastupitel- stvo v Žižkově ohražuje se proti úmyslu vyšších kruhů národa německého a žádá, aby jmenování českých úřadníků soudních provedeno bylo spraved- livě dle platných předpisů zákonných a kvalifikace žadatelů a nikoli dle přání a nátlaku politické strany národnosti německé.
Žižkov
25 article
Z městské rady čáslavské zaslán byl ministerstvu spravedlnosti ve Vídni tento protest: V posledních lélech. kdykoli se jedná o jmenování soudního úřadnictva pro království české, vyvolává se mezi obyvateli ně- mecké národnosti v království tomto nezřízená, ba přímo nezákonná agitace na prospěch soudců něme- cké národnosti. Tak děje se i nyní, kdy konečně při- kročeno býti má opětné ke jmenování soudního úřad- nictva v království tomto, ačkoliv v jiných korunních zemích, na radě říšské zastoupených, jmenování ta- kové, jak slušno a spravedlivo jest, hladce se pro- vádí. — Jmenovitě na »Volkstagu« v Litoměřicích
Vídeň Litoměřice
26 article
Frýdlandě dne 22. září t. r. konaném, kde pouze ne- patrná hrstka německého lidu se sešla a který jen uměle a pouze za účelem politické agitace svolána sehnán byl, vystoupeno bylo způsobem, spravedinost a zákon naprosto urážejícím v otázce jmenování soudního úřadnictva a žádáno tam zavedení separát- ního statusu pro soudní úřadnictvo německé národ- nosti, jakoži jmenovaní soud. úřadnictva pouze něm, ná- rodnosti pro města v tak zv. uzavřeném územl, jež ne- existuje a které neuznáváme. Bylo tam žádáno také, aby jmenování německých uchazečů bylo provedeno i tenkráte a přes to, že uchazečům těm ve společ- ném, jedině zákonném a možném statusu předcházejí uchazeči češti. — Poněvadž naprosto neoprávněnýa nezákonný diktát tento má za účel pouze porušení zákonem zaručené rovnoprávnosti a rovnocennosti úřadnictva českého, poněvadž nezákonný a přímo vyzývavý diktát ten směřuje proti jasným ustanove- ním stát. zákl. zákonů o všeobecných právech stát- ních občanů ze dne 21. prosince 1867 č. 34 jmeno- vitě čl. 3. a 19. a hlavně proti ustanovením st. z. z. ze dne 21. prosince 1867 č. 40 o mocí soudcovské, zvláště čl. 5., 6. a 8., tedy z důvodů těchto co nej- dárazněji žádame V. E., aby neoprávněný a naprosto nezákonný nállak v zaležitosti očekávaného jmeno- vání soudního úřadnictva pro král. české s rozhoř- čením odmítla a na půdě státních základních zákonů nezvratně setrvala.
V E zákon o všeobecný právo stát
27 article
Při jmenování soudního úřadnictva, které samo dle čl. 8. stát. zákl. zákonů ze dne 21. pros. 1867o moci soudcovské ve své služební přisaze slibo oje státní základní zákony neporušeně zachovávati a pl- niti, jest tím více dháti, aby naprosto spravedlivěa zcela zákonitě se postupovalo, ježto by jinak toto úřadn ctvo samo ve své povinnosti plniti zákonya šeťřiti jich, otřeseno bylo, a jednání takové pro bu- doucnost státu zhoubné následky, které bohužel již dnes namnoze se jeví, míti musilo; zásada jedině správná: »Iustitia est fundamentum regnorume, by tím bya jen šlapána a porušena. — Očekáváme proto s naprostou bezpečností, že V. E. jako nej- vyšší úřadník, který též na neporušitelné zachování státních základních zákonů přisahu složiti musil, ná- tlaku na V. E. činěnému, a proti právu a spravedl- nosti směřujícímu, nepovoli a průchod státním zá- kladním zákonům zjedná. — Z důvodů těchto podá- váme proti diktátu německých hlasů spravedlivýa rozhodný protest a žádáme eo nejdůtklivěji a c nejrozhodněji, by při nastávajícím i budoucím jme- nování soudního úřadnictva v království českém je- nom na základě platných zákonů postupováno bylo, aby dobré a rovné právo českého, zdatného úřad- nictva soudcovského na prospěch úřadníků soude ov- ských národnosti německé poškozováno nebylo, ježto by jinak křivda taková přirozeně v celém lidu če- ském vzbudila důvodný odpor a rozbořčení au soudcovských úřadníků národnosti české, na jejichž úkor a bez jejichž viny měla by býti dána přednost úřadníkům soudcovským národnosti německé, oprav- něné rozhořčení a přímou nevoli. — Za obec král. města Čáslavi: dr. Jan Zimmer, starosta.
doktor Zimmer Čáslav
28 article
Z Týna n. VIt Z městské rady v Týně n. VIt. zaslán byl ministrům svob. p. Beckovi, dru. B. Pa- cákovi a ministru spravedlnosti dru. Kleinovi tento projev: Ještě v poslední chvili zvedáme varovný bla a voláme výstražně k vládě, aby nekapitulovala před nestoudným a vší spravedlnosti v tvář bijícím poža- davkem Němců, dle něhož proti všem zásadám práva a spravedlnosti mají býti čeští soudcové při nejbliž- ším povýšení odstrčení a našim krajanům v krajích převážně německých odňata možnost dovolávati s práva svého ve své mateřštině.
Beck Klein Němec
29 article
Spoleháme se vší určitosti, že J. E. p. ministr krajan a naši poslanci se vším důrazem hájili budou v této otázce nezadatelná práva lidu českého a že nepřipustí, aby splněním nespravedlivého požadavku německého našemu národu opětně nová křivda byla způsobena, ježto jinak nespokojenost, která násled- kem váhání vlády v této olázce, jakož i v otázc splnění jiných spravedlivých českých požadavků v lidu českém již vře, nedala by se více utlumitia vypukla by elementární silou. Za městskou radu v Týně n. Vlt.: Jindř. Pavlíček, starosta. Z Poličky, 27. září. (Zvl. tel. »N. L.«) Městská rada zaslala ministrům dru. Pacákovi a dru. Kleinovi tento telegrafický projev: Neustálé oddalování jme- nování soudních úřadníků znepskojuje celou českou veřejnost. I žádáme Vaši Excellenci, aby konečně se stalo po právu a aby nebyli opět čeští soudcové na prospěch německých odstrkování. Rada král. věnného města Poličky. Velké neštěstí na dole „Felix v Zakolanech. (Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Jindřichův Pavlíček Pacák Klein Felix Vltava Rada král
30 article
V Zakolanech, 27. září.
31 article
Je již známo, že uhelný důl »Felix« v Za- kolanech zatopen byl ve čtvrtek 26. t. m. z ne- nadání vodou, že v dole zůstalo ve chvili kata- strofy šest horníků a že na jich záchranu byly ihned zahájeny příslušné práce. Práce ty pokračují dnes zcela jinak než v prvý den. Včera čerpalo se malou stříkačkou za minutu 95 litrů, dnes 215 litrů. Včera vody přibývalo, dnes ubývá. Výška vody je dnes skoro o 40 cm. nižší. Je tedy naděje, že snad ještě dnes — padne-li voda na 10 m. — budou horníci moci — ovšem po krk ve vodě — do dolu se do- stat a pátrati po nešťastnících, kteří v dolu zů- stali, když zatopila jej voda. Naděje dnešní jsou tedy veliké. Revírní úřad slánský zastupuje zde báňský rada z Kladna, který s sebou přivezl pulsometr a potřebné roury. Dále je zde dnes okr. hejt- man slánský p. Sehaller, říšský poslanec p. Bi- ňovec a právě přijel z Prahy vrchní báňský rada p. Benda, který ihned počal svou odbor-
Felix Benda Kladno Praha centimetr