1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 99. ze dne 9. dubna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Milostné drama v Paříži. Hotel „D' Orsav«
stal se v sobotu večer jevištěm krvavého dramatu.
Dragounský dobrovolník Henri Mielvaque použil ve-
likonočních prázdnin, aby se se svou milenkou Jeannou
Tanninovou vydal z Limoges do Paříže. K šesté ho-
dině navštívil párek bratránek Henriův, bývalý po-
slanec Mielvaque, jenž sám před léty vzbudil znač-
nou sensaci únosem bohaté španělské dědičky seňo
rity Mercedes de Campos. Bývalý poslanec snažil se
mladíka vyvést z jeho náruživosti pro Jeannu a pravil
mu v její přítomnosti, že jej klame s jinými důstoj-
níky v Limoges. Henri se rozzuřil a počal spílati Je-
anně. Dívka jej zpoličkovala, načež se Henri chopil
revolveru. Bývalý postanec chopil jej za paží, přes
to však moh! Henri dvakráte vystřelit. První střela
minula se cílem, druhá zasáhla Jeannu do života.
Mielvaque povalil Henria a odzbrojil jej. Těžce ra-
něná, jejíž stav jest beznadějný, dopravena do ne.
mocnice. Henri byl zatčen.
Mielvaque
Jeanný
Henriův
Henri
Henrio
Paříž
Limoges
D ' Orsav
mercedes jít Campos
4
article
= Řím o Velikonocích. Dávná přítažlivost papež-
ského sídla se opět osvědčila. O Velkonocích byl Řím
opět plný cizinců, ba bylo jich více, než kdy jindy
poněvadž jakýsi šprýmař, jenž se vyzná v lákání ci-
zinců, pustil do světa pověst, že papež Pius X. vzdá
se tradice obou svých předchůdců a zúčastní se
osobně obřadů velikonočního týdne. Zpráva ta ovšem
se nevyplnila, ale přes to, že panovala skorem po
celou dobu velkonoční hanebná pohoda, byl petrský
chrám přeplněn. Římský lid slavil Velikonoce obvy.
klým způsobem. V domech se poklízelo, o Bílou so-
botu kladena nemluvňata nahá na holou podlahu,
aby zvuk velikonočních zvonů na dítě blahodárně
působil, pokrmy připravené k velikonočním hodům
stavěny před domy, aby jim kněz, obcházející dům
od domu, požehnal a služebnictvo a nižší úřadnictvo
těšilo se na dárek od svých zaměstnavatelů za ob-
vyklé velikonoční přání
Pius
obva
Řím
5
article
= O pokusu trojnásobné loupežné vraždyv
Lodži oznamuje nám přítel našeho listu následující
podrobnosti: Dnešního dne mohu vám podati urči-
tější zprávy o nedokonaném trojnasobném vražedném
přepadení dne 2. t. m. rodiny Bulwovy. Vrah Kon-
stantin Drzazga (Dřazga) odveden na komisařství, kde
s ním zaveden první protokol, odtud pak ihned za
silné stráže doveden k náčelníku tajné policie, kde
ponechán ve vazbě a podroben dalšímu výslechu.
Nemýlil jsem se, když jsem ve svém předešlém do-
pisu poznamenal, že snad z Drzazgy vyklube se
vrah manželů Jentschových. A vskutku tomu tak;
neboť při výslechu u náčelníka tajné policie a u pří-
tomnosti zdejšího prokurátora Drzazga určitě doznal,
že dne 13. zavraždil manželé Jentschovy a líčil
věc následovně: Zavraždění manželů Jentschových
se vůbec nevyplatilo. Předpokládal jsem, že u nich
naleznu na hotovosti aspoň 2—3000 rublů, však
pouze 60 padlo mně do rukou, které jsem v násle-
dujících dvou dnech promrhal. Manželé Jentschovi
nebyli millionáři, jak vám bylo kým sděleno, nýbrž
lidé středního stavu, mající veškerého jmění movitého
; nemovitého asi na 15—20 tisíc rublů. V domnění, že mi
padne do rukou větší suma, umínil jsem sobě, sprovoditi
je se světa. Dne 13. března asi o 6. h. več. odebral jsem se
do domu Jentschových a tam vyčkával vhodné pří-
ležitosti, abych do příbytku vstoupiti mohl. Konečně
zpozoroval jsem, že paní Jentschová vyšla z domu
Bulwův
Jentschová
Jentschův
Jentschová
Kon
6
article
do krámu a poněvadž nebylo mnoho času nazbyt,
přistoupil jsem ihned k činu. Přiblížil jsem se k bytu
Jentschových a zaklepal na dvéře. Pan Jentsch, pa-
trně ničeho zlého netuše, otevřel dvéře a v tom oka-
mžiku udeřil jsem jej železnou tyčí tak prudce do
hlavy, že se svalil na zem a abych byl jist smrtí
jeho, nechal jsem tyčí padnouti ještě několik ran na
hlavu jeho, odhodil jej stranou a odebral se do ku-
chyně, kde očekával jsem příchodu paní Jentschové.
Nečekal jsem dlouho. Pojednou vstoupila paní Jen-
tschová a vidouc mne, zalekla se nemálo. Přistoupil
jsem k ní a chtěl jí ruku políbit, tak že se musila
poněkud nahnout a v tom okamžiku udeřil jsemji
tyčí do hlavy, ona se svalila na zem a já, abych pří-
liš nebouchal, prořízl jsem jí hrdlo až po šíji. Když
jsem byl hotov, podrobil jsem kuchyň i pokoj po-
drobné prohlídce, při které mně padlo, jak již pra-
veno, do rukou 60 rublů na hotovosti a několik pla-
týrovaných lžic.« Věc tuto vyprávěl Drzazga s tako-
vým klidem, jakoby šlo o nějaký chvalitebný čin
nebo zaříznutí páru kuřat. Policie nedůvěřujíc výpo-
vědi jeho, domnívala se, že snad Drzazga chce při-
vést ji na jinou stopu, ale když několik tajných po-
licistů nalezlo šest malých a čtyři velké lžice v lese
pod jedlí, na které byl svatý obraz, jak Drzazga
sám byl udal, nebylo pochybnosti o výpověděch
vrahových. Jest tudíž zcela jisto, že Drzazga
jest vrahem manželů Jentschových. Na otázku náčel-
níka policie, jak se mohl odhodlat přepadnout rodinu
Bulwových, kde se nalezaly tři osoby, odpověděl
»Zmýlil jsem se! Domníval jsem se, že Bulwas
manželkou odešli z domu a že doma zůstala pouze
dvacetiletá sestra Bulwova a kojná. S těmi bych byl
býval lehko hotov. Ale na pokřik kojné přiběhla pí.
Jentschová
Jentsch
Drzazgo
Bulwův
Bulwový
7
article
Bulwová a křikem obou bylo mi znemožněno pro-
vést svůj záměr a já byl nucen na rychlo utéci, při
čemž jsem byl chycen.« — Sl. Bulwova dosud zá-
pasí se smrtí. O uzdravení jejím se pochybuje. V po-
slední chvíli se oznamuje, že kromě naznačených
dvou vražd spáchal Drzazga před časem ještě několik
jiných. Tak na př. dere se na povrch úkladná vražda,
spáchaná na paní Schmidtové v jejím příbytku blíže
Grabinky před několika měsíci, aniž po dnes vrah
byl vypatrán a podezření tenkráte padlo na jejího
vlastního manžela, který za kauci 10.000 rublů na
svobodě byl ponechán. Vrah arci se zdráhá doznati
tuto loupežnou vraždu, ale podle snešených důkazů
a všelikých okolností doufá se, že i z této vraždy co
nejdříve bude moci být usvědčen. Dále padá pode-
zření na Drzazgu ze spáchané vraždy na paní Brau-
nové, neboť i tato vražda byla spáchána za zcela
podobných okolností jako u Jentschů i Bulwů a za
tuto pyká již 1 rok v těžkých pracích muž paní
Braunové, který mnohokráte před soudem zapřísahal
se svojí nevinou a prosil o osvobození. Pan Braun
odsouzen na 4 leta do Sibíře k těžkým pracím. Dou-
fejme, že i z této vraždy bude Drzazga usvědčen a
odsouzen k těžkému trestu na doživotí; neboť u nás
trest smrti zaveden pouze v některých případech,
když zločinec postaven před vojenský soud. Po-
dotknouti sluší, že matka a bratr Drzazgovi pykají
trest doživotní v těžkých pracích na Sibíři za za-
vraždění manžela a otce a Konstantin Drzazga pouze
z té příčiny byl tehdy osvobozen, že byl příliš mlád.
Jablko arci nepadne daleko od stromu.
= Černoška vyznamenána. Z Plainfieldu, N. J.
se oznamuje: Při letošním ukončení kursu na zdej
Bulwův
Schmidt
Brau
Braun
Drzazg
Drzazgo
Černošek
Sibíř
Plainfield
8
article
ších vysokých školách, jež bude oslavováno v červnu,
řeč na rozloučenou pronese černoška Anna F. Broad-
naxova. Prohlášení ve smyslu tom učinil dnes prin-
cipál Travell. Týž podotkl při té příležitosti, že čest
tu Broadnaxova si plně zasloužila, neboť ve svých
studiích dospěla vysokého stupně. Broadnaxova jest
17letá a během posledních čtyř roků byla vždy v čele
své třídy.
= Lidové universitní kursy v Anglii. Pro ty,
kdož by se chtěli dotvrditi v angličině, nebude od
místa upozorniti, že »letní meeting«, jejž pořádá uni-
versita cambridgeská již po několik let, bude konán
od 29. července do 23. srpna výminečně v Exeteru.
Poplatek za celý kurs jest 40 sbillingů, pro učitele a
učitelky 30 sbillingů. Bližší zprávy podá Secretary
for Lectures, Syndicate Buildings v Cambridge. Pře-
ložení těchto populárně vědeckých přednášek, jež po-
skytují nejlepší příležitosti zdokonaliti se v angličině
a poznati anglické poměry, do starobylého přívětivého
města v krásném Devonshiru, bude vítán, zejmena
oněm účastníkům, kteří při nepříliš namáhavém
studiu chtějí užíti rozkošného letního pobytu ve vlíd-
ném ovzduší nedaleko moře, neboť již po půlhodinné
cestě na dráze možno se odtud dostati k mořským
lázním v Exmouthu. Z Londýna možno se dostati
do Exeteru as za pět hodin a sice přes Salisbury,
kde by se měl účastník alespoň den zdržet, aby na-
vštívil kathedrálu z doby ranné gotiky, blízký Wilton-
house se svou zajímavou sbírkou obrazů a přede-
vším záhadné Stonehenge na pusté vysočině nad
městem s obrovskými náhrobky z doby bronzové.
Do jiných pozoruhodných míst v okolí Exeteru, jako
na př. do Plymouthu, budou mezi kursem pořádány
výlety.
Broadnaxův
Anglie
Exeter
Cambridge
Devonshire
Londýn
Salisbury
Plymouth
Secretara fórum Lecture
Syndicate Building
blízký Wilton
9
article
= Vlastenecké hubičky. Z Petrohradu se ozna-
muje: Krásná slečna Sacharinova, zbožňovaná zlatou
mládeží v Permi, odevzdala právě pro fond pro ra-
něné první svoji splátku 1800 rublů, jež byla sebrala
způsobem velmi zábavným. Slečna Šacharinova jest
jednou z nejhezčích chansonettek ruských. Jest te-
prve 19letá a proslavena svým okouzlujícím úsměvem
a svou krásnou pletí. Před několika dny zapěla slečna
Sacharinova novou vlasteneckou píseň »Slavnaja Ros-
sija«. Když skončila, ohlásila svému posluchačstvu,
že dá hubičku každému, kdo jí přispěje deseti rubly
na raněné. Přítomní mužští ihned vyskočili, mávali
bankovkami a hrnuli se na jeviště. Zmatek byl tak
veliký, že zpěvačka musila se utécí do své garderoby.
Když se vřava utišila, vyšla opět na jeviště a prodala
za ohromného nadšení svým ctitelům přes půldruhého
sta hubiček.
= Namlsal se. Pařížský dopisovatel římské »Tri-
buny«, jenž se podepisuje Folcheto, vypravuje ná-
sledující šprýmovou historku: As přede dvěma roky
požádal mne známý kollega, abych jej po čas krátké
jeho dovolené zastupoval a telefonoval nejdůležitější
pařížské zprávy také jeho listu, vycházejícímu v Tu-
rině. Slíbil jsem ochotně a již druhého dne ráno
volal jsem turinskou redakci. Z počátku neodpově-
děla mi živá duše. Pojednou však zařval jakýs hlas
tak silně, že by se byl málem celý přístroj rozsypak
»Není tu nikdo, všichni šli k snídani.« — »Ach, vý-
borně, tak tedy pánové plní svou povinnost !« —
»Co pak vlastně chcete, mějte půl hodinky strpení,
anebo . .. počkejte . . . Mohl bych snad vypo-
moci?« — »Promiňte . . . kdo pak vlastně jste ?
Sacharinův
Petrohrad
Slavnij rosa
Tribuna
10
article
— »Jsem vrátný našich novin.« — »0, výborně, pak
— »Jsem vrátný našich novin.« — »0, výborně, pak
312 —
11
article
Muž smál se tak tiše nad nálezem svým.
Složil papírek, vložil ho do kapsy pruhovaného ka-
bátce svého a směje se pořád ještě tiše, vyšel těmitéž
opět dveřmi, jimiž byl právě do pokojíku vstoupil.
12
article
Stack zastihl hraběnku Boccinellovou sedící ještě
Stack zastihl hraběnku Boccinellovou sedící ještě
na loži.
Usmívaje se děl:
»Dobré jitro, miloušku. Oči vaše jsou však ještě
celé rozespalé! . . .«
»Jak jste vstával časně?... A což, můj milý.
ranní tvůj polibek?«
Stack usedl vedle hraběnky
Juana ovinula rámě své bělostné kol šíje Stackovy a
usmívajíc se — roztomilá nevylíčitelně ve svých skvost-
ných kadeřích rozcuchaných — přitáhla hraběte k sobě,
nabízejíc mu rty své.
Zároveň pravila
»Zdáš se býti velice starostliv, Herberte. Dostal jsi
snad zlé zprávy? Kdo to přišel sem dnes ráno?«
»Haigre !«
Zvážněvši sama teď, hraběnka Boccinellová zvolala
»Ach! Co se děje? Proč přišel Haigre ráno a tak
záhy ?«
»Musím právě proto, miloušku, uspíšiti odjezd svůj.
Na místě zejtra, opustím tě dnes již. Jest čas, abych
zmizel odtud. Pobyt v Paříži, ano ve Francii vůbec stává
se pro mne nebezpečným !«
Juana zamyslila se a tázala se
»Ty tedy nechceš, abych odjela s tebou ?«
— 309 —
Boccinellová
Juan
Stackův
Herbertus
Haigre
Paříž
Francie
13
article
lze zjistiti a to k vůli tomu, aby si mohl dáti zadati ope-
vňovací práce v Toulu. To vše podařilo se mi vyzvěděti
v úřadě bezpečnostním .. .«
A Haigre náhle dodal:
»Ach ano, jednu ještě věc zvěděl jsem.«
»Kterou?«
»Komandant Tardin pracoval včera celé odpoledne,
aby rozluštil systém mřížek.«
Stack trhl sebou nervosně
Potlačil ale rychle hnutí to a tázal se:
»Viděl jste ho sám ?«
»Ano, spatřil jsem ho v jeho pracovně, jak zabývá
se trojhrannou mřížkou.«
Stack se nyní ani nepohnul, ale zapomenuv, že
nemá na sobě obvyklý šat svůj, sáhl maně rukou po
kapse své, jak by v ní něco hledal.
Po malé přestávce děl pak
»Snad byla to mřížka, náležející jemu samému.«
»Toť možné, pane hrabě, ale já v rukou jeho až
posud nikdy mřížky takové nespatřil. Nepoužívá mřížek
takých ovšem veřejně ani přede mnou, ale leckdy přece
překvapil jsem ho, pootevřev dvéře, jak se zabývá mříž-
kováním, ale podobné mřížky, jak jsem již děl, nezahlédl
jsem u něho nikdy.«
»Dobrá, děkuji vám ... Vy sám jste nic nevykonal.«
»Ovšem že nikoli! Pan hrabě zajisté pochopí, žev
tomto okamžiku musí býti člověk opatrným.«
»Ach ano, máte pravdu! Ostatně nechoďte také ke
mně po nějakou aspoň dobu. Netřeba uvaliti nějakým
krokem neopatrným — a někdy věc také ani nestojí za
pochůzku — podezření na nás. Můžeme býti dnes klidni,
jest ale třeba, aby to tak i zůstalo. Vyhledáte mne te-
Zaprodání nepřiteli.
Tardin
Toul