1
article
vným a věrným spojencem v minulosti, zvláště
roku 1897, ještě více pak r. 1899 před samým
obratem ve vnitřní politice, že by tento obrat
nebyl se ani stal, anebo že by se byl stal
jinak.
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Jmenování.
3
article
Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) Ministr kultua
vyučování jmenoval professora na státním gym
nasiu v Čáslavi Josefa Patočku okresním
školním inspektorem pro české školy ve škol-
ském okresu Turnov-Liberec (město i venkov)a
Jablonec.
Patočka
Vídeň
Čáslav
Turnov
Liberec
Jablonec
český škola v školaský
4
article
Goluchowski a Tittoni.
Goluchowský
Tittoni
5
article
Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) »Fremdenblatt«
pojednávaje o schůzi hraběte Goluchowského
s italským ministrem zahraničních záležitostíp
Tittonem, praví: Zpráva o nastávající schůzi
ministrův zahraničních záležitostí Italie a R-
kouska vzbudila obecnou pozornost. Na jedné
straně soudilo se, že tato schůze souvi sí
s událostmi na Balkáně, na druhé
straně pak vzbudila ohlášená schůze tím živější
zájem, ježto za posledních let různé zjevy se
udály, ze kterých lze bylo soudit, že přátel-
ský poměr mezi oběma státy ja ks
ochladl.
Nelze popříti, že se děly v Italii třenice
nezodpovědných činitelů, jež docházely výrazu
demonstracemi proti Rakousku.
Tyto demonstrace byly trpěny a tím vzniklo
domnění, že vedoucí osobnosti v Ita-
lii se začínají kolísat. Avšak odté
chvíle, co nynější vláda italská v úřad se
uvázala, zaujalo veřejné mínění v Italii pevnější
stanovisko. Zaznamenáváme to s tím větším
uspokojením, ježtoe si rozhodující činitelovéu
nás upřímně přejí, aby naše shoda s Italií ne-
plynula jenom ze slov písemné smlouvy, nýbrž
z poznání našich společných velkých zájmů.
Na základě těchto společných zájmů obno-
vili státníci po druhé náš spolek s Italif a velká
většina obyvatelstva na obou stranách Alp ra-
dostně s tím souhlasila. Když pak by
učiněn pokus, aby naše shodas
Italií byla zkalena, jest nyní tím radost
nějším poznání, že tento pokus byl zmařen a že
zkalení skutkem se nestalo. Jedním z důkazů tohoto
potěšitelného obratu byl též způsob, kterýmž italský
tisk za příčinou panovnické schůze v Neapoli takéo
poměru Italie k Rakousko-Uhersku pojednal
novým důkazem jsou výklady, jež č aso pi sy
schůzi v Opatiji věnují. A ktu ál ní příči ny
pomněl. Napil se jí hodně a teď ji vrací. Patr
mu to.
Fremdenblatt
Goluchowský
Vídeň
Balkán
Rakousko
Neapol
Uhersko
Italia
Rkousek
6
article
Pan Cvrčala se zarděl jako vlčí mák, vstal
s podlahy, a bylo mu nějak divně. Útrpnost pří-
tomných zmizela rázem a na rtech všech objevil
se úsměšek, který po chvilce vybuchl v salvu
smíchu.
Toho měl již pan Cvrčala dosti. Zaplatila
vrhnuv opovržlivý pohled na smějící se společ-
nost, vyrazil s Puntíkem ze dveří. Až na ulie
dorážel k němu pustý smích rozjařených smíšků.
Dlouhý čas po této příhodě neobjevil se pan
Cvrčala v hostinci „u dřevěné nohy
Když se již poněkud pozapomnělo, přiše
opět, ale bez Puntíka. Vydávati šlechetné to
zvíře ničemnému posměchu lecjakých lidí, zdálo
se panu Cvrčalovi být krutým.
Panu Kyžlinkovi se však stýská při mariáši
po Puntíkovi a říkává:
„Škoda, že tu není Puntík. Jak jsem se
na něj podíval, věděl jsem, co má pan Cvrčala
v kartě.“
„Ale není to zdravé, Vašnosti, v takovém
kouři sedět,“ poznamená jedovatě řezník Do-
mlátil, „takový slabý pejsek dostane pak lehee
chrlení krve.
Pan Cvrčala ani neceká, dívá se na zed.
kde visí obraz jeho patrona, sv. Jiřího, a jeho
ústa zdají se šeptati prosbu ke světci, aby ne-
slevil tomu tlučhubovi, který ani psovi pokoje
nedává.
A kuchta Běta, která večer v koutku šen-
kovny sedává a hostům přisluhuje a která také
něčemu rozumí — bylať někde až v „Saksích“
u myslivce ve službě — říkává:
„Můj pár. míval taky rozumný psy, ale c
je pravda, to je pravda, takovýho psa, jakoje
Puntík, jsem eště neviděla.
Kdyby Bětě bylo o dvacet let míň a měla
jen o tři zuby víc, vletěl by jí pan Cvrčala do
náručí za tuhle její řeč.
Neboť Běta je snad jediná osoba, která do
vede ocenit psa — Puntíka.
Cvrčal
Kyžlink
Jiří
Běta
7
article
tato schů ze nemá. Rozumí se samo se-
bou, že ministři o běžných politických záležito-
stech spolu porokují, avšak tyto záležitosti, ani
zejmena záležitost balkánská, ne-
zavdaly ke schůzi nutkavého pod-
nětu. Balkánská otázka je tou dobou zcela
vyčerpána akcí o provedení navržených oprav.
Podaří-li se, jakož doufáme, orgánům, jež
ku provedení oprav byly zřízeny, tureckému
generálnímu inspektorovi, civilním jednatelům
velmocí a cizím důstojníkům žandarmerie, a by
úkoly své provedly, bude zemi klid za-
bezpečen a dosavadní stav věcí zů-
stane nezměněn. Dokud tomu tak
bude, nebude příčiny k nějakému
zakročení.
Pokud pak se žádoucími zdají zvláštní uji-
štění mezi Rakousko-Uherskem a Italií, byla
tato již dávno učiněna. Rakousko-U her-
sko a Italie vědí, že na svoji ne-
zištnost ohledně Albánska vzá-
jemně spolehati mohou. Návštěvu
Tittonia sluší považovati jenom za ra-
dostný důkaz přátelského poměru
mezi oběma mocemi. Na konec pak praví
»Fremdenblatt«: Každá moc může uzavírati
různé spolky, aniž by se sama s sebou do
rozporu dostala. Věrnost ke spolku, jenž za
účelem míru byl uzavřen, nemusí býti otřesena
jinými přátelskými styky a jakožto nové potvr-
zení této věrnosti vítáme srdečně schůzi mini
strů v Opatiji, jako jsme pozdravili schůzi moc
nářů v Neapoli.
RakouskoUhersko
Rakousko
Opatiji
Neapol
Italia
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jinak v Praze, jinak v Mostě. Při ne-
dávných demonstracích proti české škole a če-
skému obyvatelstvu mosteckému vynikli zvláštní
horlivostí a surovostí někteří členové tamějšího
velkoněmeckého sdružení. Okresní hejtmanstv
potrestalo demonstrující Všeněmce dle císař-
ského nařízení z r. 1854 vězením několika
dnů. Německo-nacionální tisk strhl veliký rámus,
vylíčil zděšení, jež prý tyto tresty v občanstvu
vzbudily, ba městská rada mostecká vyslala
k místodržitelství zvláštní posly s protestem
a žádostí, aby kruté (!) tresty byly zrušeny
A c. k. místodržitelství? Vyřídilo protesty tím,
že v jednotlivých případech rozhodnutí okres-
ního hejtmanství mosteckého vůbec zrušilo,
v jiných změnilo trest vězení v nepatrné pokuty
peněžité. Tak houslaři Wanerovi a krejčímu
Mallymu, kteří byli odsouzení do vězení každý
na 3 dni, změnilo místodržitelství tento trest
v peněžitou pokutu — 5 korun. Bude tedy
nutno vyslati k panu místodržiteli deputaci praž-
skou, aby vymohla prominutí, nebo změnění
trestu všem, kdož při pražských buršáckých
demonstracích policejně byli odsouzeni.
Waner
Mally
Praha
Most
9
article
— Obětí německého zbujnictví, jemuž se
za patronance Körbrovy vlády u nás tak zname-
nitě daří, stal se již i hluchoněmý a sice jen
proto, že přírodou oloupen byl o možnost, aby
mohl řváti s německými neurvalci »heil«, což
bylo pro ně důkazem, že jest Čechem a do
Čecha mlátiti jest nyní svatým příkazem všech
Němců. V minulém týdnu vyjel si 32letý hlucho-
němý modelář Dittmarovy továrny ve Znojmě do
obce Vrbovce a na zpáteční cestě byl v ně-
mecké obci Oblazích přepaden členy spolku
»Südmährenbundu«, kteří chtěli na něm vy-
nutiti řvaním »heil«, je-li Němec nebo Čech.
Jelikož hluchoněmý při nejlepší své vůli slova
»heil« zvolati nemohl, němečtí neurvalci v do-
mnění, že jest to tedy Čech, který s nim
slovo »Heil!« řváti nechce, křičeli: »Haut s
ihn, das ist ein Böhm!« (Mažte ho, je s
to Čech!) a na dané znamení ztloukli nebo-
hého hluchoněmého tak, až zůstal na sil-
nici ležeti v bezvědomí. Němci, po-
sedlí v pravdě zvířeckou surovostí, nedbalia
nevšímali si, že jejich oběť vyrážela při třískán
klacky do jejího těla jen nesrozumitelné zvuky
a nepřestali ve svém díle, dokud hluchoněmého
úplně nezdolali, načež nechali jej ležeti na sil-
nici a vítězoslavně bojiště opustili, hrdi na
novou ratolest, kterou vpletli do věnce matky
Germanie.
— Z Červeného Kostelce. (Pův. zpráva.)
Petrohradská městská rada zaslala starostovi
Červeného Kostelce tento telegram: Petrohradská
městská rada dojata projevem sympatií a přáním
městské rady v Kostelci prosí, abyste při-
jali osvědčení její vděčnosti a přeje od srdce
všeho zdaru zástupcům bratrského národa.
Purkmistr: Lejnanov.
— Z Berouna. (Volební ruch.) Obrazem
trapné rozháranosti je naše město. Demagogie
Čecho
Němec
Dittmarův
Čo
Haut
Böhm
Znojmo
Vrbovec
Červený Kostelec
Kostelec
Beroun
Lejnanov
petrohradský městský rada
10
article
nejšerednějšího rázu dostala se ke slovu a ho.
rečně shání voliče pro své kandidáty: stavov-
ského J. B. Horáka, radikálního dr. Sobotkua
sociálně-demokratického dr. Soukupa. Rozumí se
a nikoho už nepřekvapuje, že všichni tři jen v
jednom se shodují: v útocích na národní stranu
svobodomyslnou. Kandidát této strany dr. Lad.
Klumpar minulého týhodne svým věcným
výkladem získal si rázem všechno politicky vy-
spělé a soudné voličstvo našeho města. Dojem
jeho kandidátní řeči byl mohutný. Aby byl se-
slaben, svolána na čtvrtek dne 7. dubna do sálu
hotelu »Plzenky« schůze voličská, jejíž průběh
byl dokladem velikého rozvratu, způsobeného
agitacemi lidí, shánějících mandáty. Jednání za-
hájil obchodník p. Fr. Vítkovský, předsedou byl
zvolen p. Foukal, přívrženec strany sociálně-de-
mokratické. Prvním řečníkem byl dr. Sobotka,
který do únavy napínal své plíce a většinu své
řeči věnoval kaceřování strany svobodomyslné.
Sobotku
doktor
Soukup
Lada
Foukal
jítmokratický
Sobotka
11
article
Opakoval, co na jiných schůzích byl přednesla
co několikráte již bylo mu vyvráceno. Tento
kandidát, potíraje všechno vyjednávání a kom-
promissování, zapomněl jen podotknouti, že sám
na Zbraslavi uzavřel kompromis s dr. Waltrem
a pomohl mu tak k funkci starostenské. Na to
řečnil kandidát strany sociálně-demokratické pan
dr. Soukup. Přirozeno, že také schladil si žáhu
na straně svobodomyslné, načež podrobil své
»kritice« i strany ostatní. Všechny jsou mizerné,
spásonosnou jedině strana sociálně-demokratická.
Následující řečník, stoupenec a snad i původce
stavovské kandidatury býv. »mladočecha« pana
J. B. Horáka, pobavil posluchače opět jednou
ze svých řečí, jež by ve vážném shromáždění
vzbudily jen útrpnost. Neostýchal se tvrditi,
i nepraydy. Není pravda, že mladočeští důvěr-
níci na své schůzi ve Voticích dne 7. února
konané odmítli stavovskou kandidaturu pana
J. B. Horáka. Naopak, zástupce strany p. JUDr.
Vejvar vyzýval přítomné pány živnostníky be-
rounské, aby svého kandidáta jmenovali. Po
delším jednání označili tito pánové pana J. B.
Horáka za svého kandidáta, což pan dr. Vejvar
ve schůzi důvěrníků ihned tlumočil. Tu však
pan J. B. Horák, tehdáž ještě důvěrník mlado-
český ve schůzi přítomný, veřejně prohlá-
sil, že nestydí se za to a nepovažuje to za
hanbu, že nemá dostatečné kvalifi-
kace pro čestný úřad říšského plo-
slance a že kandidaturu nepři-
jímá, ba naprosto ji odmítá. Pak te-
prve prohlášena byla kandidatura p. JUDra.
Klumpara a pan Horák prohlásil, že ji bude
podporovati. Tak se věci mají a ne, jak je líčí
pan Amort a kortešové p. J. B. Horáka, kteří
by rádi jednání to zakryli. Proto leták dobříšský
nemusí pány Klimta, Habětína atd. tak rozčilovat.
Waltr
doktor
Soukup
JUDr
Vejvar
Klumpar
Horák
Amort
Klimt
Habětín
Zbraslav
Votice
12
article
Velmi směšnou episodu způsobil pánům »orga-
nisovaným stoupencům p. J. B. Horáka« zá-
stupce strany dělnické, který se divil, že tak
slavnostně provolávají hanbu straně svobodomy-
slné, ač jejich kandidát pan J. B. Horák se
důvěrníkům této strany a také jim prohlásil, že
po svém zvolení vstoupí do klubu svobodomy-
slného! Jest ovšem velkou otázkou, bude-li
zvolen a kdyby, bude-li do klubu přijat. Schůze
doslovem dra. Sobotky, replikou dra. Soukupa,
skončila za dosti pohnutých přestřelek. Politická
soudnost v této schůzi respektována nebyla a
po pravdě sluší doznati, že chování »česko-
slovanské sociální demokracie« bylo slušeé,
dělnictva důstojné. Byli jsme v Berouně
uvyklí slyšeti od mezinárodní sociální de-
mokracie jen surové spílání českému národu,
české vlasti a posměch všem vlasteneckým
projevům. Tentokráte byl obrat zjevný. Při-
vrženci pana J. B. Horáka mohli by se le-
dačemus přiučiti, pokud se týče politické vyspě-
losti, slušnosti a mravu. — Schůze měla pro
každého soudného voliče jediný výsledek: že za
nynější politické situace jest jeho povinností vo-
liti dra. Klumpara.
Soukup
Klumpar
Sobotka
Beroun
13
article
— Sjezd českých advokátů o Letnicích 1904
v Praze. Přípravné práce k obeslání sjezdu, o
něž pečuje sjezdové komité, jsou v plném
proudu. V kruzích advokátských, zejmena na
venkově, jeví se čilý zájem o předměty polo-
žené dosud na pořad jednání sjezdového,
zračící se v projevených pokynech a přáních,
vycházejících z místních odborů za účelem
sjezdovým, v mnohých městech již zřízených.
Vysoký cíl, který čeští advokáti tímto prvým
sjezdem v zájmu povznesení stavu advokátního
sledují, opravňuje k naději, že také v místech,
z nichž dosud odezva na rozeslaná pozvání ne-
došla, co nejdříve utvoří se odbory místní, aby
přikročily k důležité a nezbytné součinnosti.
Výsledek jednání sjezdového bude trvale za-
Praha