ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 78ce63d0-65ff-11dc-8769-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 39 celkem · entity: person 142, place 49, org 17, work 5
1 masthead
12. ledna 1901. Císlo 12.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
závodě pana A. B. Stýbla na Václavském náměstía zničil řadu škatul různého zboží. Pražská městská pojišťovna, u níž jest závod pojištěn, nahradila škodu obnosem 3000 K. — Hasičská stráž staroměstak byla včera několikráte povolána k zamezení nebez- pečí požáru. V poledne byl tažen automat na Spálene ulici a když tam hasiči přijeli, shledali, že v komíně domu č. 63 vzňaly se saze. Nebezpečí bylo záhy od- straněno. — V domě knihkupce a obecního staršího p. Urbánka na Ferdinandově třídě včera vzniklo dva- kráte nebezpečí ohně. Při opravě zamrzlých rour vzňal se obal rour a poněvadž obeň se šířil se značnou rychlostí, byli povoláni hasiči, kteří oheů uhasili. Aby nebyla způsobena větší škoda, neod- bourána zeď, v níž obalené roury byly umístěny, a vyslovena ihned obava, že obal bude dále doutnati O 5. hod. odpol. množství dýmu nasvědčovalo tomu, že se oheň šířil. Proto opět povoláni hasiči a tento kráte zeď odbourali a dalšímu nebezpečí zabránili.
A B Stýblo Urbánek Ferdinandův Spálen ulice městský pojišťovna
5 article
— Oheň v dětské nemocnici. Včera po 10 hod. vypukl v německé dětské nemocnici na Karlově náměstí oheň. Od komína chytly trámy a záhy šířily se plameny v sini ve III. poschodí se nalezající zvláště když drtiny, jimiž obklopen byl reservoir, aby nezamrzl, poskytly jim vydatnou stravu. Počal hořet strop síně té mezi III. poschodím a půdou. K obni vypravili se hasiči se stříkačkami z pražské centrály z pobočky novoměstské, vyšehradské a ze stanice nuselské a smíchovské. Po nějaké době byl oheň ob mezen a uhašen. — Nehody a úrazy. Václav Hochimann, 29lele úřadník, včera na náledí sklouzl a pádem značné poranil se na pravé noze. Byl v ambulančním voze záchranné stanice převezen do nemocnice. — Aloisa Svobodu, dělníka při stavbě nového mostu na král Vyšehradě, včera odpoledne roztočená klika jeřábu zasáhla do obličeje a roztříštila mu bradu. Zraněný odvezen rovněž do nemocnice. — Tamtéž byl do- praven 38letý rolník Karel Knap ze Zberazu u Sedlčan jejž zachytil žentour a způsobil mu těžké poranění na pravé ruce.
Nehoda Hochimann Svoboda Knap Karlov náměstí Vyšehrad Zberaz Sedlčany
6 article
— K odvážlivé krádeži koní v Čimicích u Karlina se nám sdělaje popis jednoho z pacha telů, který se za svým soudrahiem poněkuď opozdi a tím poskyti stíhajícím příležitost k částečnému prohlédnutí. Zloděj jest as 40—50 let starý, prostřední velkosti, štihlého těla, s kaštanovými, krátce při- střiženými vlasy a hnědým knírem, jejž si nepo chybně teď dal oholit. Dále má tupý nos, šilhavé oči a oděn byl v krátký zimník (kalmuk) kávov barvy, na nohou měl vysoké boty. Dle zručnosti. s jakou krádež provedli, soudí se, že lupiči byi cikáni. Stopování byli téměř k česko-saským hra- nicím, kde veškeré známky po nich zanikly. — K vraždě hajného Hamerníka. Z Brna. 11. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Vyšetřování pro vraždu tuto jest ukončeno. Vrah hajného Paviíček jenž se byl již přiznal, dodán k zemskému soudu v Brně, kdež postaven bude před porotu.
Karlin Cikán Hamerník Čimice Brno
7 article
— Zo Smíchova. (Damský odbor Národní jednoty pošumavské na Smichově) pořádá letos svů první čajový večírek v sále akciového pivovaru v středu dne 16. ledna. Pečliv toho, aby získanou do- brou pověsť svým zábavám i na dále zachoval, před- stupuje odbor v tomto svém pívním večírku před veřejnost se zvláště pečlivě voleným programem. získav k tomu damské oktetto Hlaholu pražského. dámy: sl. Mak. Svobodovu, ředitelku oktetta, pan T. Doležalovou, L. Homolovou, O. Chodounskou B. Mrázkovou, sl. O. Čelakovskou, A. Kaslovon R. Potůčkovu a J. Rybovu, které přednesou Rubli- čovy písně »Pod ořechem« a »Písnička« a Malátov »Našim ženám«. Mimo to účinkuje kvarteto pánové A. Mikoláš, R. Černý, J. Novák a A. Svojsík a Fr Lábek, český deklamátor a humorista. Začátek jes o 1/28. hod. Po programu podáván bude čaj damam odboru, načež zábavu ukončí tanec. Všechny dosa- vadní večírky damským odborem Národní jednoty pošumavské na Smíchově pořádané byly vždy obe- censtvem přečetně navštíveny. Vstupné: v předpro- deji za osobu 30 kr., rodina 80 kr., u pokladny 35 kr a 1 zl. Lístky k dostání jsou v předprodejí v knih- kupectví p. Kotíka na Smíchově a v úřadnickém sklad ve Vodičkově ulici v Praze.
Mak Svobodův T Doležalův L Homolův B Mrázkův O Čelakovská A Kaslovon R Potůčkův J Rybův R Černá J Novák A Svojsík Kotík Smíchov Vodičkův ulice Praha zo Smíchov Francie Lábek
8 article
— Z Mladé Boleslavi. (Všeobecná ve- řejná okresní nemocnice v Mladé Bole slavi.) Minulého roku 1900 ošetřováno bylo v této nemocnici, která z větší části nemocnými chirurgi- ckými jest vyhledávána, 2273 osob se 4.619 ošetřo- vacími dny. Mezi nimi bylo 26 osob operovaných se 464 ošetřovacími dny, kteří dle 1. třídy stravo- vání byli. Dle příslušnosti patřilo 509 osob do okresu mladoboleslavského, ostatních 1764 nemoc- ných bylo přijato ze sousedních i vzdálenějších okresů. Větších chirurgických operací provedeno celkem 884. Řídicím lékařem a zároveň primárním chirurgem nemocnice jest bývalý první assisten chirurgické kliníky prof. K. Maydla, pan MUDr. Václav Kopfstein, Sekundárními lékaři jsou t.č. pp. dr. Josef Číž a dr. VI. Havlík. Počtem léčených osob a počiem provedených chirurgických operaci palří tato nemocnice po pražských klinikách k nej- frekventovanějším nemocnicím v Čechách a její vý- znam pro obecenstvo venkovské dlužno hledativ tom, že zde chirurgické operace i nejtěžšího druhu odborně se provádějí. Nemocnice před člyřmi lety byla otevřena a roku minulého pak usnesením okres- nlho zastupitelstva pro operativní chirurgií patřičně rozšířena a moderně upravena.
K Maydl MUDr Kopfstein doktor Josef Číž VI Havlík Mladá Boleslav Čechy
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sňatek bývalého kanovníka. Z Pešt telegrafují: Kanovník dr. Karel Boschmann, jenž ne dávno přestoupil z katolické víry k reformovanému vyznání, oženil se včera ve Velkém Varadu s dcerou předsedy tamního soudu Delicaya. = Souboj poslance s plukovníkem. Z Če novic v Bukovině telegrafují: Včera dopoledne konal se zde na bambitky souboj plukovníka zdejšího hu sarského pluku Gemmingena s říšským a zemským poslancem Vasilkem. Každý ze soupeřů vystřelil jednou: raněn nebyl z nich nikdo. Sokové rozešli se nesmíření. Pohnutka souboje se neuvádí. = Sebovražda jodnoročního dobrovol níka. Z Kološe telegrafují: Jednoroční dobrovolní zdejšího husarského pluku baron Andor Jozika za- střelil se z pohnutky dosud neznámé. =K zavraždění gymnaslety Wintorá Z Chojnice telegrafují: Oděv gymnasisty Wintera by tyto dny nalezen nedaleko města pohozen vojáky Nalezen v oděvu tom i kapesní šátek písmenam- »E. W.« znamenaný. Z nálezu šatu jest viděti, že vrah gymnasisty zdržuje se napořád v Chojnici nebo na blízku.
doktor Boschmann Vasilko Winter E W Peštátný Bukovina Kološ Andorra Chojnice Delicaya
10 article
= Na mořl. Z Faramonu, 11. ledna. (C B.) Cel u noc pracovalo se, aby se dostalo »Russii« pomoci ale marně, neboť byla bouře. Když k ránu bouře ochabla, spuštěn na moře člun, jenž po rozčilujícím zápase s vinami, dorazil k parníku. Cestující a po sádka jásali. Záhy vypravena druhá loďka. Za svítán odrazil první člun plný ženských. Když dostaly se na pevninu, došlo k dojemným výstupům. Byly hned dopraveny do majáku, kde se jim dostalo všemožného ošetření. Brzo potom přistála druhá loďka. Jiné loďky prostředkovaly spojení mezi vrakem a pobřežím. kam převezly ponenáhlu všecky lidi z parníku. Za- chraňovatelé vyznamenali se neobyčejnou odvahou a obětavosti. — Z Faramanu 11. listopadu. (C.- B. Když první záchranný člon přirazil k »Russii«, vy stoupily nejprvé ženské — 12 —. Zachraňován ostatních cestujících provedlo se v úplném pořádku. O 7. hodině byli všichni v bezpečnosti. Velitel parníku »Russie« Douvé opustil loď poslední.
Douvá
11 article Z literatury.
Z literatury. Věda. 52— Účty minulého století jsou uzavřeny. sakov jeho přistavena k ostatním osmnácti — nečítaje předchozí — do krypty Času, jedná se teď jen o nápis na jeho sargofag, o nápis, jenž by jedním charakteristickým slovem vystihl jeho přednosti a vady, jeho poměr k předchůdcům — i k následníkům. Našlo se již dosti poeti- ekých i vědeckých hrobníků, kteří se zabývali touto otázkou, a křtili je před smrtí stoletím páry a elektřiny, stoletím osvíceným, stoletím vynálezů, osvěty atd. a pro každý titul měl hojnost dokladů, právě tak jako jejich odpůre snesli hojnost důkazů, jak nesprávná jsou jieh označení. Nevím, proč bychom nemohli roz- množit tu řadu titulů vědou. Ne snad, že by století předešlá nebyla přispěla ve všech oborech k rozvoji vědy, ale proto, že věda stala se v století devatenáctém metou, k níž tíhlo veškeré snažení, stala se formálním štítem, jenž často i šarlatánské práci sloužil za ochranu. A na druhé straně ve všech téměř odvětvích lidské práce vědecké zkoumání, vědecký podklad, vě- decký cíl a vědecká methoda měla získati lid- skému duchu pevnou oporu a vymýtiti vše nevědecké, od víry až po nesoustavné praktické namáhání.
12 article
Rozumí se, že ani literatura nezůstala vědou ušetřena, a snad právě na literatuře ten vědecký charakter minulého století byl nejvýznačnější na literatuře, jež ještě na sklonku osmnáetého století považována za »umění baviti a osvěžo vati« a měla za účel »potěšiti mysl v době od dechu«. Celá vědecká práce spočívala v tom že robeny předpisy pro vyrábění veršů, vedeny učené hádky o způsobnosti mluvy, stanovena přesná pravidla pro tragédii a komedii atd. Naše stoleli rozbořilo tuto zábavnou vědu a počalo stavěti znova od základů. Historie, filosofie, psycho logie, přírodověda posloužily svými methodami svými poznatky, síla literární pitvána po stránce formální, látkové i ideové, autoři podrobováni od bornému vědeckému studiu, a brzy rojila se litera tura theoriemi literární kritiky a lilerárního sludia návrhy různých vědeckých melhod a hlubokým analysami literárního tvoření. Nastal pravý shou po pevném měřitku pro cenění uměleckého díla, vymýšleny systémy, klassifikace, vývojové, socio- logické i filosofické methody na vystižení a roz třídění jevů duševních ve tvorbě literární, otázky o volnosti genia, o poměru tvořícího in dividua ke společnosti a prostředí, problém při činnosti, zákonnosti atd. nastoupily místo dřívěj- ších hádek o slova a formu.
13 article
A jako literární studium, tak laké literatur sama neunikla vlivu vědy. Zmizely pastýřské romány, pracně vysoustruhované oslavné básně. laškovné novelly, pikantní historky, těžkopádne ódy, aby ustoupily na čas hloubavému roman- tismu, zmitajícímu se v nejasných projevech nezažitých problémech, silnému však po stránce umělecké. Netrvalo dlouho a i romantismus se přežil a věda naplno slavila svůj vjezd do tvůrčí literatury. Život studován pravidelně jako objekt anatomický a pathologický, nemocnice, bída, společnost, hostince, herny, průmyslově závody atd. skýtaly materiál vědychlivým poetům, již k tvorbě svě vyzbrojovali se spoustou vědeckých detailů. Stará esthetika dávno zapadla mezi staré haraburdi, tvořivá síla nespoutaná nijakými pra- vidly zkoušela se na plnosti žívota, z níž, časlo jen modním vkusem vedena, se zálibou vybírala si nejchoulostivější vědecké problémy a řešila je hravě pomocí trochy zbylé fantasie a trochy násilí.
14 article
Přes všechny výstřelky, jež toto úsili tak hojnou měrou způsobilo v tvorbě literární, přece vědecká žízeň v jednom plně prospěla tvůrčí sile autorů. Naučila je hlouběji, soustavnějí a váž něji pohlížeti na život, svedla literaturu s mo- derním, současným žilím a otevřela literátům nové, netknuté a bohaté lány. Změna ta nepro- vedla se bez obětí a ještě dnes spousty literár ního pseudovědeckého zboží chtějí býti literárně ceny proto, že mají nátěr vědeckého názoru na život. Byl čas, kdy tento nátěr stačil, aby na- hradil tu nevystihlou, kriticky, nevyměřitelnou tvůrčí sílu, jíž geniové stvořili svá nesmrtelná díla. Ale čas ten minul, a dnes tvůrčí síla duše. tvoříci na novém, vědou zjednaném podkladě. opět přichází k platnosti a zatlačuje do pozadí modní sice, zdánlivě vědecké, ale umělecky chudé literáty. České spisy. * Edvard Aiberl: »Na nebí a na zemi« Básně. V Praze, nákl. F. Šimáčka. 1900. Za K 1.60 Věru, kniha, kterou s uctivou dychlivostí otví- ráme, a s povznešenou myslí, s radostnou a silnou, opojivou náladou a s vděčným srdcem zavíráme. abychom ji uložili k nejvybranějším a nejčastěji po třebovaným poesiím svých svátečních okamžiků. Jaká to vzácnost! Tolik přesné, exaktní vědy a to vědy, která prý zřídka duši nalezá a bol z jeho sídel vypuzuje, a zde poesie, živé, z nitra hloubi prýštící a v ní tolik ideálnosti a vzietu, po- cházejícího nikoli z blouznivosti citové, ale ze vzne- šenosti poznatků rozumových. Jak patrno, byla zde věda tvůrčí, pracující právě v týchž báních obrazotvornosti, v nichž pracuje kutí všecko pravé umění. Proto byl slavný autor tolik oddán přátelským poměrům a činným stykům s věcmí i osobami uměleckými.
Aiberl F Šimáček Věra Praha
15 article
Tolik se zabýval poesiemi. Snad tedy zde více jakési ohlasy? Ani zdání, právě naopak. Hned na- poprvé zajme čtenáře zvláštní nový, originální způ sob výrazu, svědek to síly zcela samostatné. A samo - statný, zcela osobitý názor na život a svět, jak čteme, stále víc a více se šíří v přeďstavě naší, až oba svěly v lom se soustavně rozloží. Právě nejbohatší kořisť představují ty básně. v nichž uloženy součásti aulorovy povahy a jeho přesvědčení. Jaká podivná, zcela individnálního rázu kompa- race na konci prvé básně! Autor vnimal bezpro středně a tak i popisuje. Ale to ho pak uvrhlo rozjímání, z toho přešel v abstrakci, a z té pocházi na půdě české krajiny ryze antická ona stafáž. Rychlé stýkání se konkretního, bezprostředního vjemu života s abstraklním nazíráním, je tu velmi časté, jako u Vrchlického. Vizme: Poledne. Čas letí. Zeměkoule letí. (Hvězdář !) Ujíždí loď plná otroků Jaké to zajímavé, originální sdružování a míchání představ Hvězdář: loď plná otroků = zeměkoule! T sdružení svědčí o přítomnosti a účastenství moe- ného soucitu se vším. Večery v Alpách méně zajímají. Ale za to »Sněženka a havran«. Jak nové, situace i kompa- race i cítění! Nejen takto idealisticky, ale i realisticky umě chápati i reprodukovati svět. Jak mocně ho pouta svět český a to hlavně zdravý svět venkovský. V t příčině vyniká »V sobotu« originalitou a silou pravdy i zdravé prostoty nade vše tak, že báseň tu zařa- díme ke klassickým obrázkům poetickým z vesni- ckého života. Výborné sloučení pravdy i poesie. Zvláště nás mile jímá nenucený výraz zdravé smysl nosti a suverenní humor.
Vrchlický Hvězdář Alpy T sdružený
16 article
Elegicky povznešenou a očisťující náladou pů sobí všechny básně, v nichž se antor tak neodola telně mužně, při tom jemně a spanilomyslně dotýká posledních konců člověka, a svého vlastního záhrobí Filosof a básník, jak obojí nerozeznatelně sloučeno Jak mírný, smířlivý, skoro optimistický a zbožný názor! Jak se těch jeho veršů chytá jiná duše ustra- šená, jako vůdce na cestu. Kde se tu octl úkol poesi jinde, než na hranicích přirozeného náboženství? Pohled na věrného psa ho vede k myšlení o vyšších bytostech, jichž by člověk potřeboval, aby se dle své schopnosti zušlechtil. Pohledy na chrám, na slavnosti kolem něho, na přírodu, jaké hymny mu všechno vyluzuje. Víra i přesvědčení o pokroku lidstva, důvěra v přítomnost dobra, vůbec zname nitý smysl života sálá ze všech těch básní, že bych si přál, aby všechna naše mládež se s tou poesií dost a dost seznámila. Ano, to je ona poesie, která silí a pozvedá, i když obrazy bídy cit a rozum člověka porážejí. Ta poesie nese nadšení, lásku. radost, obdiv, zdravou nenucenost a přírozenost, t nese — lék ! Díky za nil Vbk.
17 article
* Björnstjerne Björnson: Nad našl sílu. I. Hra o dvou dějstvích. Přeložil Jaroslav Kvapil. S úvodem F. V. Krejčího. V Ottově Svět knih. č. 185—186. 1900. Jest nepochybno, že je to dílo velice významné výraz ducha smělého, revolučního, odvážný pokus rozřešiti zoufalou jednu záhadu přechodního věku prostředky neočekávanými, ježto totiž čerpanými ze silné — skopse, ale bylo tomu dílu tolik chvály ode- všad dopřáno, že bude pravdě jistě zdravěji, když se mu ukáže také to, co ukazuje ono světu, totiž tvář skeptickou. Dnio to má předně jisté filosofické jádro, návrh totiž, jak řešiti bolestnou otázku lidské touhy po vyšším, pak základní myšlénky, these, z nichž lo- gika jeho vychází, a konečně fabuli dle potřeby ustrojenou.
Kvapil F V Krejčí Björnstjerne Björnson Ottův Svět
18 article
Žákladní these jsou: »Co je křesťanství, které spočívá na zázrakua které ztratilo během času sílu zázraku? Nic, led morální předpisy.« (Str. 109.) A nejvyšší morální předpis, obět? »Žít a umírat za to, ce milujem? To není žádná podstata křesťanství, to bylo před ním, a jest posu vedle něho.« (Str. 110.) »Jsme (= my křestané) žebráky bez zázraků bez odvahy zázraků se dožadovát.« (Str. 107.) »Co se církev zřekla zázraků, zbyly jí jen ne dostatečné doktriny a výklady. (Str. 106.) »Buďto je křesťanství život v bohu, nad svě a jeho všechny předpisy, anebo není vůbec. Buď je víc, než obětování se nějaké ideji, tedy nový svět zázrak — anebo není.« (Str. 111.) Tato these je nejhlavnější ze všech, obsahuje podmínku člověku nějvyáší a nejtěžší. Síla lidská je (praví autor) rozličná. Jsou snad nější předpisy a přece jsou často »nad sílu naši- Tak na př. pravdu ve všech okolnostech života za- chovávati je nad sílu světáckého člověka, i je-li kně zem (str. 104). »Lépe dělati (= zcela věřiti), než jen pracovat a důvěřovati« je nad síly náše. Připad Klářmn (str. 53) A ujímati sobě a svým dětem a dávati cizím, za jine se obětovati, je mnohým lidem nad sílu. Opět Klářin případ. Nehledati víry bojem, ale věřiti bez důkazu, bez zázraku — nad síly naše, dí rozpálený Bratt. A býti nad svět a jeho předpisy, je nad sílu (d autor) křesťanstva. Ten nový svět, zázrakem otví raný, je člověku nepřístupen, ježto je zázračná víra (zázrak sám) nad lidské síly. To je případ hlavn osoby hry, jíž jest pastor Sang. Všecky osoby ostatní mají se k požadavku kře sťanství chabě a nedůsledně. Jejich život nijak ne splňuje kčesťanského ideálu. Tedy je lu nedokonalost povrchnost a lež. Jenom Sang se staví ku křesťanstv přísně a důsledně. Z něho se děje vývoj hry.
Klářmn Klářin Sang
19 article
Farář Sang viděl, »že se křesťanství tiskn k zemi vystříhajíc se opatrně všelikého vzepjetí- (t. j. určitě řečeno: křesťané nežijí nad svět a jeho předpisy všecky, ale kompromisně, a neodvažujís ani důslednosti ve víře, toliž neodvažují se ani chtí silou víry dělat zázraky a žádati splnění slov Páně Budete-li míti víru jako zrno hořčičné, díte k hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde. A nebude vám nic nemožného). Ptal se sebe, proč to? Snad že by to »všechny věci« (jaká prázdná slova uourčilá l) vyvrátilo z jejich řádu«? Kdyhy se jediný člověk odvážil důslednost víry, a stal by se zázrak, odvážili by se pak fisícové. A tehdy mi vysvitlo, dí Sang, že se musím po- kusit, abych byl tím jediným. Odvážil se, a hlei počal uzdravovat a dělat zázraky. Jeho pokusy s důsledností víry se tedy dařily. Tento začátek je neobyčejný a prapodivný. Hra chce vésti Sanga na kuňec k nezdaru jeho pokusu s důslednosti víry, a napřed mu dává udělati množství zázrakůl O jakou moc praktickou (morální) mají Sangovy zázraky? Těměř žádnou. Všickni zde vědí o nich. a přece neuvěřili. Žena jeho Klára leží po léla na loži nemohouc na nohy, nuže proč ji neuzdraví zázračný její muž? ptá se sestra Ifanna zcela vhod To je prý »zcela zvláštní okolnost«. Která ? Abyji mohl zázračně uzdraviti, musila by se také ona uměti s vírou modliti. A toho ona nedovede. Ona je (prý) ze starého, nervósního pokolení pochybovačů, a tedy, ač jí dělá muž dojem »nadpřirozenosti« (l aě cítí vůni jasmínu z daleka, když on vchá (protivná mystika l), ač se údům její vždy polehní. jak se on přiblíží, ač slyšela o stu (1)e jeho zázraků. a viděla sama, jak mrtvou vzkřísil (1). ač ho miluje tak, že jím jen žije, — přece tím vším víry nenabyla. a z té příčiny nemohouc se dobře modliti, nemůže býti uzdravena.
Sang Sangův Ifann
20 article
Nu, dramatik si může nadělati výhrad a pod mínek a překážek dle libosti. Ale kam se poděje pravda? Ta Klára není ani poesie ani pravda. D vadelní kostra všude přiliš vyniká. Bratt se dělá svým zápalem a prudkostí mnohem pravdivějším. Ale brzo chuť jeho nám zhořkne. Ho roucně rád by věřil. Ala to by musil viděti zázrak. aby se na něm spinilo slovo, že »kdo uvidůli uvěřili« Ale jaké podmínky zas! To nesmí býti jen tak zázrak. Pochodil už všecka zázračná mnísta v Evropě a marně. Vše ho zklamalo. Přišel do Norska. že slyšel o zázračném faráři. Jeho hotovým zázrakům nemůže se nevěra jeho vzdáti, proč? Protože jichje tuze mnoho! On chce zázrak jediný, ale to takový, »aby ho nedovedly rozebrat ani nejostřejší přístroje pochybnosti«, t. j. hledá zázrak, který by ho k víře donulil, ať by chlěl nebo nechtěl. (Nemožnost čirá.) Bratlem představuje se duch jiný, než snad autor zamýšlel. Tak, jak je, nikdy ničím nemůže býti upo- kojen: vědou ne, protože má potřebu víry, a věrou ne, protože chce býti evidentně přesvědčen. Vždy se zmítá mezi strachem srdce a pochybnostmi rozumu. až to s ním špatně skoncí. Trpí nedostatkem vůle zdravé přirozenosti. Bratt je dekadent vlastně, druhu dnes velice roz- šířeného. I kdyby se Sangovi jeho poslední »velký zázrak úplně povedl, nemohlo by to Bratta uzdravili To je jeho illuse jen. Lék takovému dekadentství uka- zuje sám na sobě Tolstoj a jiné přísné melhody nikdy však mystika tohoto druhu.
Klár Bratt Al Tolstoj Evropa Norsko Sang
21 article
Jeden výjev je znamenitě podařený a jedině také cenný, ten, kde jedná biskup a jeho duchovní, a kde pomocí pastora Kröjera mluví bezpochyby sám auto Seéna zvonění, řícení se hory, příchodu faráře Sanga a slledání jeho s chotí, zdánlivě uzdravenou jsou mocné divadelní efekty, mysticky děsné, al hloubka poesie tu není žádná. Drama to vůbec není. je to prostě divadelní hra, znázorňující autorovo pře- svědčení, že škodí, co je nad sílu naši, že je dobr slovo ono starodávné »Nic příliš!«, a hlavně, že dnes už nemůže býti panující ideou náboženství. neboť nikdo, kdo by to bájil, nemůže se zmoci na platný důkaz — na zázrak. Ibsenův Brand vede o tom z morálky důkaz a absurdum, Björnsonův Sang opět z věrouky. Předmě jistě veliký a slavný, ale ptáme se duše, rozřešení nějakého žádost vé, »nuže, jak je ti nyní?« Obdiv. úžas ano, závěr? žádný. Samo drama se k řešení nadsmyslného nehodí, když totiž běži především o lo- giku a rozum, jako zde.
Sang Ibsenův Brand Björnsonův Sang Drama
22 article
Sang má prý takovou a takovou víru. Ti lidé to povídají. Ale co je nám do toho, když my sami s o tom máme a musíme přesvědčiti, má-li effekt zá- zraku býti hlubší. A to je právě naprosto nemožné. umění nepřístupné. Jaká jest víra néčí, to není vidi- telno žádhému člověku. Všickni hlásají, že je Sang muž nejdokonalejší a že má víru prý obrovskou, nu, a hle! svou ženu se bojí uzdravovati, a když to přece podnikne, způsobí jí tím smrt, a sobě tk hrozné překvapení, že z toho sám smrt má. Nadělal zázraků přes sto, a že se mu jeden nepovedl, padá jeho víra? Jak to možno? A vůbec, vždyť je patrno, že je při tomto posledním činu jeho víra jasnáa bezpochybností. On zvoní, zvoní, žena trpíci nespa- vostí rázem usne, a hora na kostel se říticí uhne se stranou. Ejhle, víra jeho je snad silna dosti? Proč nevstane paní jeho po vyspání z lože zdráva? Pro přichází »ztrnulá«? Jako magnetickou silou z dáli ta- také.
Sang
23 article
žená? Proč? Proč? Otázek valný dav, odpovědi žádné. S otázkou na rtech umírá Sang, s otázkou na rtech zhyne snad poslední člověk. Tento nedostalek smíru, tyto pochybnosti jsou význačny u všeho mo derního. Tou tedy moderností vítězí, ale i byna Björnso nova báseň. Opírajíc se o rozum a logiku, řeší zá hady, vězící v citu a obraznosti. Nabírá z věčného vyšetřuje časovým. Otrockou morálku s křesťanstvím snad zamítá, ale panskou zdá se rovněž nepřijme. jak ukazují řeči Bratlovy. Hlavní akt Sangův je založen na rozporu a ne- shodě. Nemá prý žádné moci zázračné, dokud se chorý nemodlí s ním. A proto ty obšírné, ryze středo- věké a pověrečné přípravy, to zřizování »řetězu mo- dliteb« kol nemocné paní. Ale vdovu po faráři, která už byla — jak aspoň všickni soudili, mrtva, tu vzkří- sil prostou svou mocí, bez jejího modlení. Ostatně by tento právě zázrak, vzkříšení z mrtvých, měl býti hlavním, a ne uzdravení hysterické ženy, každým přiblížením se mužovým napolo uzdravené. Budiž českému rozumu i to říci dovoleno, že je velice pochybno, zdali je správna základní myšlenka filosofická, že je totíž náboženský ideal dnes už od- stavitelný, protože důsledky jeho jsou nad sílu naši. že je možno budoucnost řešiti bez něho; zdali je správná definice života křesťanského a náhled o pře- svědčivé moci zázraku a o potřebě zázraku duším moderního svěla nevěreckého. O všech těch »zdali« možno míti velice vážné pochybnosti. Vbk.
Sang Bratlův Sangův
24 article
*Fr. X. Svoboda, Přiběhy a obrázky. Po- vídky. Laciná knihovna národní. Serie XXIII. Nakl. J. Otto. Objemný svazek, obsahující třináct po- vídek, delších i kratších. Svoboda dovede v ždycky zajímavě vypravovat, má vždy poutavou látku, názon i konflikt. Každá z povídek jeví příznačný rys auto rův, zálibu ve psychologickém rozboru, v kresbě povah mnohdy bizarrních, ale nepostrádajících vni- terné pravdivosti. Také rozuzlení bývá mnohdy dosk neočekávané, ale vždy zdůvodněné z povah osob. Nejzajímavější z povídek jsou »Bouřes, »Povídka r- vírníka v R. o přiteli Vitovi,« »Tušení hříchu a ulrpení« a »Těžiště« * Prof. dr. K. Chodounský, O příčinách chorob vnitřních. Lidové rozpravy lékařské, red. MUDr. L. Haškovec č. 13. Nakl. J. Otto. Autor pojednává spůsobem snadno srozumitelným o předmětu, rozděluje jej na nemoci infekční a cizo- pasné, otravy prudké i vleklé jedy organickými i mor ganickými, sebeotravy látkami, jež vznikly pochodem životním, nemoci z nedostatku určitých látek anor- mální výměny a nemoci místné, na základě výsledku objevů moderního bádání. Snaží se poučiti čtenáře o pravé podstatě příčin chorob a vyvrátiti panující předsudky, pojednává o příčinách a poměrech ve- doucích k náchylnosti k chorobám a o příčinách chorob nezávislých na vrozenosti.
Svoboda Přiběha Otta Bouřes profesor doktor K Chodounská MUDr L Haškovec Francie Seria
25 article
* Gabriela Preissova, Jerla. Povídka z Korutan. Nakl. F. Šimáček. Pěkný obrázek vý- voje povahy dívčí, dost podivínské, samorostlé, jejíž srdce teprve po dlouhém bloudění nalezne toho, je- muž náleží. Vzplanuvši láskou nejprvé ke šlechet- nému duchovnímu, jenž ji nemohl přijmout, pak k chudému studentu, jemuž sama dá výhost, po- znavši podlou jeho povahu, věnuje svoji läsku by valému svému učiteli, k němuž hned v mládí při- Inula náklonností. Povídka jest znamenitě vypravo- vána, vývoj dívčího srdce od let dětských až takořka ke staropanenství vylíčen tu poutavě nejen pouhými analysami, nýbrž i skutky hrdinky. A pří tom vý- borně zachycen místní kolorit slovanského venkova korutanského. * Antal Stašek, Nedokončený obraz. Román. Druhé vydání. Libuše, ročník XXXI. číslo 1. Nakl. F. Šimáče k. Román, vydaný před více než dvaceti lety ja- kožto první obsáhlejší práce autora, jenž se později na dlouhá léta odmlčel, jeví již charakteristické známky jeho umělecké letory. Práce tato bude mít větší účinek u nás nyní, než před léty, kdy čtenář- stvo ještě lpělo na obvyklé šabloně. Byla sice již tehdáž chválena pro svůj napínavý a bohatý dě i uměleckou formu, ale rázovitost její, pravdivé a správně líčení prostého lidu, jež tehdáž nebylo ceněno ani u Nerudy, nalezne nyní spíše plného porozumění. A i ti neklidní rozumní intelligentové, jimž osud nedopřál, aby se plně vyžili, naleznou u nynějšího čtenářstva plných sympathií.
Preissův Jerla F Šimáček Stašek Libuše Korutany
26 article
* Vácslav Beneš-Třebízský, V záři kalicha. Pořadí druhé. Třetí vydání. Nakl. F. Topič V těchto třech historiích »V podvečer pětilisté růže«. »Masopust na Karlštejně« a »Ušlapán« líči miláček českého lidu dobu zevní slávy a vnitřního úpadku ve druhé polovici šestnáctého století. Jako dovedl vyličiti nadšeně a přece jen pravdivě a bez nadsázek heroickou dobu husitskou, tak líčí pravdivě i dobu počínajícího úpadku, kdy na místě péče o věci zem- ské naštoupil shon po vlastním sobeckém prospěchu, k vůli němuž ochotně dopřáváno sluchu cizím pleti- chářům, až na konec věc národa, jedněmi zrazována, jinými chabě a netečně hájena, musila podlehnout. * K. J. Erben, Kytice. Illustroval St. Hu- deček. Knihovna Malého Čtenáře. Nakl. J. R. Ví- límek. Knihovna tato v poslední době jeví chvali- tebný směr podávati naší mládeži četbu co možná nejlepší, zejmena pak seznamovati ji s dějinami do- mácími a s bájemi ostatních slovanských národů Přitomné vydání Erbenovy »Kytice«, jež pro mládež k tisku připravil a úvodem opatřil básník Fr. S. Pro- cházka, ješt zajisté vhodným obohacením četby naší mládeže. Úhledná knížka v pěkné úpravě bude víta- ným obohacením knihovniček našeho drobného čte- nařstva.
Beneš Třebízský Erben Erbenův Karlštejn Francie Illustrovat St . Hu
27 article
Z českých listů.
28 article
* Františkovo museum v Brně stalo se ústavem zemským, oběma národnostem v zemi rovnoprávným a proto, jak praví provolání Čechů moravských, » jest nyní naší povinností, abychom také se přičinilio zdokonalení tohoto musea«. Pěkným výsledkem to- hoto českého úsilí je »Časopis moravskéh musea zemského«, jenž právě počal vycházeti a věnován je vědecké práci všech oborů. Nalezáme v něm pěkné články z praehistorie moravské, z archiv- ních a historických prací na Moravě, a rovněž lite- raturu lidopisnou, zastoupenou podrobnou studií Ja- náčkovou o lašských tancích a referátem o lidských dokumentech A. Šebestové. Čilé hnutí na prospěch studií o Komenském zastupuje článek F. Rypáčkao nových dvou písemných památkách po Komenském Obsah vykazuje vesměs články popisné, materialové a referující; těšíme se, že rozšíří se časem i na stu- die programní a theoretické.
A Šebesta Komenský F Rypáčkao Brno Morava Františkův muzeum
29 article
* Ve Slovanském Přehledu referuje L Niederle o návrzích na reformu studia slavistiky n Rusi, opíraje se o nový spisek Grotův stejného ob- sahu. Z referátu Niederlova patrno, že slavistika na ruských universitách nepěstuje se s takovým úsilím, jak bychom v největším slovanském státě očekávali Stav, ve kterém se nachází slavistika na universilách ruských, naznačuje jako dávno překonaný. Stolice slavistiky jsou tam velmi nedostatečně opatřeny, pra- videlně jeden professor má obsáhnouti všechen ten nesmírný materiál, jenž dnes je pojmem slavistiky zahrnut a nikterak není přihlíženo k specialisaci a k vědám jednotlivým, slavistiky se týkajícím, z nichž každá sama o sobě již vyžaduje celého člověka. Rte- ferent přijímá s povděkem opravné návrhy Grolovy, jimiž slavistika má býti vybavena z podruží filologie a rozdělena na tři stolice: filologie, historie literatur a historie politické se slovanskými starožitnostmia národopisem. Připomíná však správně, že třeba ještě třetí stolici rozdělit na dvě a osamostatnit jednak po- litické dějiny, jednak starožitnosti s ethnologií. Po- zoruhodna je poznámka, jíž vzdává chválu české uni- versitě, má celou řadu docentů pro jednotlivá odvětví slavistiky a je po té stránce ze slovanských universit nejlépe opatřena. Praví správně na konec: »Česká universita měla by si přímo postaviti za jeden ze svých speciálních cílů, aby docílila v sobě co nejvše strannějšího rozvoje studií slavistických. V Čechách a speciálně v Praze je už skoro historická půda pro takovouto koncentraci.« Čtenát.
Niederle Grotův Niederlův Rus Čechy Praha
30 article
Ze slovanských listů. * V literárních kruzích ruských vzbudila živé účastenství volba nových členů petro- hradské akademie. Padla na zasloužilé pra- covníky v ruském písemnictví: na věhlasného publi- cistu Konstantina Konstantinoviče Arsenjeva, na pro- slulého romanopisce Petra Dmitrijevice Boborykina. jenž nedávno slavil 40leté jubileum své spisovatel ské činnosti, Sergěje Vasiljeviče Maksimova, pře ního záslupce národopisné nanky ruské a obratného belletristu a známého uměleckého kritika Vladimíra Vasiljeviče Stasova. Arvenjev znám jesl 23lelou pu- blicistickou činností při měsíčníku: »Bierns Espou«, kde obstarával rubriku »Buyrpennee O6ospžuie« a »O6mecrensa xponma«. Literárni činnost zahájil v »Pyccgoa Bicramsa«. Pěstoval těž literární kritiku a vyníkl i jako odborný spisovatel právník. Maksimov jest autorem velmi populárních knih »Toa na chnea«, »Ha nocrokh«, »Cabaps Karopra«, »Bposa Pycs xpucra pazii« a j. v nichž projevil nejen důkladnou znalost národního života, ale i nevšední talent umělecký. Pokud se týká Stasova, jmeno jeho jest těsně spojeno s vý- vojem novějšího ruského umění, jmenovitě s roz- vojem talentu Musorgského, Rimského-Korsakova, Rěpina, Antokolského aj.
Konstantinos Konstantinovič Arsenjev Petro Boborykin Vasiljevič Maksimův Vasiljevič Stasov Maksimov Stasov Musorgský Rimskij Korsakův Rěpin Antokolský Biern Espa Pyccgoa Bicramsa Cabaps Karopra
31 article
* Známý publicista ruský Old Gentleman prohlédl si důkladněji strašidlo panslavismu a dojmy své sděluje v časopise »Poccis«“ Podnět k tomu za- vdala mu známá řeč dra. Riegra na banketě »Slo- vanského klubu«. Ruský publicista nechce rozuměti pouze kulturnímu panslavismu, neboť na západě jest prý kultura starší a vyvinutější a slovanští národové vždy v potřebách kulturních budou se obraceti spíše na západ. Pouze politický panslavismus má půdu a smysl. Ale ti. kdo by toužili uvésti slovanské kmeny pod vládu Ruska, nejsou panslavisty, jako vůbec se zdá, že podobný panslavismus jest pouhým mylhem, jest strašákem, utvořeným katolickým kněžstvem a polskou šlechtou. Slovanská politika Ruska projevila se přece ve stycích s Jihoslovany. Rusové nemají potřebí hledali pro sebe nového Polska. Ještě jedno Polsko — a Rusko bylo by ztruceno. Programem panslavismu musí býli utvoření slovanské federace, v níž Ruško hrálo by úlohu jako Prusko v Německu a jaku Rakousko kdysi v říši římské. Ale to jest po- sunuto do daleké budoucnosti, o které dnes možno jenom sníti. Nejbližším úkolem panslavismu jest sjednotiti Srby a působiti ke konečnému zorganiso- vání Bulharska, jakož i odstraniti spor polsko ruský, který je strašnou koulí vězňovou, uvázanou na nohou panslavismu. Rusové nikomu nechtějí oblékati cho- mout, prostě toho ani neumějí. Neučinili tak ani s Bulhary, ani se Srby, ani s Rumuny, ani s Reky a pokus s Poláky Rusku jen uškodil.
Riegr Jihoslovan Rus Srba Bulhar Rumun Rusko Polsko Německo Rakousko Bulharsko Reka Ruško
32 article
Pokud se týká převahy literalury a jazyka, jest na biledni, že literatura, která vydala Gogola, Pu- škina, L. Tolstého, Dostojevského, má převahu nad literaturami slabšími. Ale až se zrodí český Tolstoj. srbský Puškin, bulharský Gogol, pak přirozeně pře- nese se tam těžisko slovanských literatur. Bude-li na jedné straně Sienkiewicz a na druhé Boborykin. tedy převaha zůstane na straně polské. Ale vidíme-li v čele literatury ruské L. Tolstého, rozumí se, že vážka skloní se k Rusům. Povinností těchto jest pe- čovati, aby znalost ruského jazyka stala se pro ostatní Slovany potřebou. Umělé rozšíření znalosti jazyka nevede k cíli. Proto zbytečným jest spor, který jazyk má se státi všeslovanským. Bude jím ten, jenž v ohledu kulturním stane se nezbytným pro všechny. Slavjanin.
Gogol L Tolstý Dostojevský Puškin Sienkiewicz Rus Puškina
33 article
Z cizích revui.
34 article
* V poslední době mnoho se mluvilo o cenách, vypsaných zesnulým švédským millionářem Nobelem Alfréd Nobel pocházel z rodiny vynálezců a finan- čníků (jeho otec jest vynálezcem nitroglycerinu)a ňarodil se r. 1833. Za života proslavil se vynálezem dynamitu, po smrti millionovým svým odkazem ná- rodu. Odkázalť r. 1896 čelé své jmění — více jak 40 millionů franků! — národním fondům, z nichž by rok za rokem vyplácely se premie tomu, kdo roku toho největších lidstvu prokázal úsluh. Cen jest pět a sice bude udělena jedna tomu, kdo učiní nej- důležitější vynález ve fysice, druhá za vynález v chemii, třelí za vynález ve fysiologii neb medi- cině, čtvrtá za nejlepší dílo literární (směru ideali- stického) a pátá za čin nejzáslužnější ve prospěch světového míru. Tyto fondy dohromady nesou název
Nobel Alfréd Nobel národní fond
35 article
»Nobelova Instituce«, jejíž sídlo jest ve Štokholmu a jež řizena bude vždy pěti členy národnosti švéd- ské. První rozdělení cen bude 10. prosince r. 1901 (a potom rok za rokem vždy 10. prosince, v úmrtní den Nobelův) a bude každá z cen obnášeti asi 200.000 franků. Desetina z úroků přiráží se každý rok k jistíně, tak že se nejen na kapitál nesahá, nýbrž tento i vzrůstá. Zajímavo jest ustanovenío tom, kdo má právo ucházeti se o cenu! Jsou to: 1. členové Akademie švédské, Acaděmie frangaisea Real Academia Espaňola: 2. členové humanistických tříd všech ostatních akademií a učených společností, 3. professoři aesthetiky, literárních dějin a dějin na veškerých universitách nebo technikách. Lhůta k za- slání své práce jest do února r. 1901 a může býti práce podána v jazyku švédském, německém, fran- couzském, anglickém a latinském. »Nobelův ústav«, jehož úřadníky mohou býti i cizinci i dámy, bude odvětvím švédské akademie a právě teď zřizuje se v něm zvláštní »Nobelova knihovna«. Gigantický podník ten budí oprávněné naděje pracovníků všech národů ku prospěchu ideí humanituích.
Nobelův Real Academia Nobelův ústav Nobelův knihovna
36 article
* O literárních proudech v Belgii rozhovořil se A. Ruhemann v »Das litt. Echo«. Vlastně prý v poslední době není v Belgii žádných literárníca proudů. Na místo ruchu nastoupila stagnace. Prak- lický duch Belgičanů nabyl zase převahy a proto se již dnes Belgičan k vůli literárním otázkám neroz. čiluje. Tím více obdivuhodno jest, že i při takových poměrech naleznou se v Belgii literáti, ba i obětavy nakladatel, jenž stále nevzdává se naděje, že lho- stejnost belgickou k literatuře svojí vytrvalostí přece jen zlomí. I jiné pokusy k oživení ruchu literárního se dějí. Zvláštní výbor obírá se uspořádáním lite- rární výstavy, jež by obsáhla produkci posledních 25 let, mimo to sbírku fotografií, autografů atd., jež mají vztah k literatuře. Nedosti na tom! Muži du- ševně vynikající (mimo jiné i bývalý bru sselský purkmistr K. Buls) založili literární ligu, jejíž čle- nové za 20 Ir. ročně dostanou knihy v oné ceně, dle vlastního výboru. Tedy něco podobného, jako naše Česká Matice. Mr. Penn.
A Ruhemann Belgičan K Buls Ir Belgie Český Matica
38 article
* Razor. Napsali dr. Karel Chodounskýa prof. Ant. Dvořák. V Praze. Nákladem vlastním. 1901. * Národ a škola. List věnovaný časovým otázkám z oboru školství obacného a snahám novo- dobého národního učitelstva. Orgán Ústřední jednoty českých učitelů ve Slezsku. Vydává Klement David ve Velkém Meziříči, nakládá a řídí Fr. J. Frg al. Nový ročník XXII. * Divadelní listy. Illustrovaný čtrnáctidenník pro dramatické umění a literaturu. Rediguje Otto Faster. Nákladem knihkupectví M. Knappa v Práze- Karlíně. Z bohatého obsahu 3. sešitu uvádíme vedle běžných rubrik zvláště články ze slovanského diva- delního světa: Anton Pavlovič Čechov: Tragik a in- formativní dopis ze Lvova. * Slovenské Pohlady. Časopis zábavno-po- učný. Redaktor a vydavatel Josef Škultéty. Roč. XXI. Seš. 1. V Turčanskom Sv. Martine 1901. * Hlas. Mesačník pre literaturu, politikua otázku sociálnu. Roč. III. č. 6. Redaktor a nakladatel dr. Pavel Blaho. V Uherské Skalici 1901. * Chemické Listy. Orgán chemické společ- nosti. Redigují dr. Ot. Šulc a prof. Josef Mašín.
doktor Chodounský profesor Antonín Dvořák Klement David J Frg Faster M Knapp Škultéty Martinus Hlas Pavel Blaha Otakar Šulc Mašín Praha Slezsko Francie PrázeKarlín Lvov uherský Skalica Pavlovič Čechov slovenský Pohlady
39 article
Roč. XXV. č. 1. V Praze. Nákladem Spolku chemiků českých 1901. Časopis pro pěstování mathematikya fysiky. Spolupůsobením odborniků rediguje prof. Aug. Pánek. Roč. XXX. V Praze 1901. Nákladem Jednoty matematiků. * Slánský Obzor. Věstník musejního a liter. spolku »Palacký«. Redaktor Petr Hrubý. Roč. VIII V Slaném 1900. *Dalibor. Hudební listy. Roč. XXIII. Č. 1. Na- klad. a redaktor Mojmír Urbánek v Praze 1901. * Časopis českých citeristů. Orgán všech českých klubů. Majitel a redaktor J. M. M ádl. Roe. VII. č. 12. V Praze 1900 * Slovník naučný. Seš. 372—373. Dílu XVII. seš. 5. a 6. Majitel a nakladatel J. Otto v Praze. * Český mechanik. Orgán strojníků a me- chaniků. Redakcí Ant. Vorlíčka. Roč. XV. V Praze * Český obuvník. Jakuba Spurného ústřední noviny obuvnické »Česká práce«. První český odborný list společenstev obuvnických v ze- mich koruny české na hájení zájmů řemesla obuv- nického. Nového ročníku XIX. číslo 1. se vzorkovou přílohou. V Praze, Jungmannova tř. č. 41.
profesor Aug Pánek Palacká Hrubá Dalibor Urbánek Otta Antonín Vorlíček Spurný Praha Slaný Jungmannův třída Ichanik