2
masthead
NADNI LST Y.
Nadeň LST Y
3
masthead
12. ledna 1901.
5
article
a jiná že se neudá. Rubrika ta zůstane u uvě
domělých Čechů prázdná a to prý potud, at
přijde z Mostu sekretář zdejší obce, který tam
poslán prý k hejtmanství, aby se informoval.
zda-li zdejší Češi mohou zapsáni býti s obco-
vací řečí českou. Obecní sekretář se vrátil již
včera — patrně se informoval v některé redakci
— a dnes páni zpívají tutéž písničku a Čechov
opět na dále vydáni jsou útisku a poněmčení
Většina Čechů však odepřela každou vý
pověď a podpis potud, pokud jim nebude na-
psána obcovací řeč česká a tím hromadně pro-
testovala proti takovému znásilňování. Zdejší
Čechové brániti se budou do krajnosti a nepovol
Táž komise čítala lid v okolních místecha
Nemilkově, Lyšnicích, Koporeči, Moravsi a Sa
běnicích, jež tvoří s Havraní jednu politickou
obec. V těchto vesnicích jest značný poče
Čechů, ale komise nenalezla ani jediného
Toho chtějí páni dosíci v Havrani, nedaří s
jim to však a také nepodaři. Toto poněmčován
děje se šmahem ve všech obcích zdejšího
kraje a neujmou-li se nás Čechů kruhy k tomu
povolané, zmizíme v moři germánském. Němei
jdou solidárně vpřed a dílo jejich se jim daří.
Česká veřejnost sleduje dnes volby příli
napjatě a zapomíná při tom na sčí
tání lidu, na nás, české menšiny, tak důle-
žité kvádry našeho života národního. Výsledek
za takových poměrů byl by pro nás přímo
zdrcující; české menšiny pozbyly by svého vý-
znamu, ztenčily by se na veličiny skrovné pol-
tické ceny anebo namnoze zmizejí úplně, jak si
mnozí páni přejí.
Čech
Čechov
Čecho
Nemilkov
Lyšnice
Koporeč
Havraň
6
article
Sčítání lidu zde se může provésti jen z
přítomnosti zeměpanského komisaře a jednoho
Čecha, jenž by v komisi zasedal; jinak nás
Němci pohlti. Jinak ale můžeme dopracovati se
výsledků netušených a položiti takto základy
naší politické samostatnosti.
Z Litoměřic se nám píše: Zdejší
»Leitmeritzer Zeitung«, orgán liberala dra. Funka,
napadá v posledním čísle zdejšího českého lé-
kaře p. dra. Kšandu, tvrdě, že pán ten nepřišel
do Litoměřic, aby zde prováděl lékařskou praksi,
nýbrž aby byl českým agitátorem. Jeho úkolem
prý nyní je, vyptávat se českých služek, jakou
obeovaci řeči do sěítacího archu byly zapsány.
Rádi věříme, že to pány zlobí, když někdo kazi
jich nekalé počínání při sčítání lidu, jako se
stalo v následujících dvou připadech. Služka
jedna z domu, kde dr. Kšanda bydlí, přišla
k témuž s otázkou, co je to obcovací řeča
řekla mu, že byla zapsána německy. Když se
jí dostalo řádného vysvětlení, žádala svého pána,
by byla zapsána s obcovací řečí českou. Děvče
odpykalo svoji odvahu ihned. Zuřivý Germán
propustil služku na hodinu ze služby. V jiném
případě zamezil p. dr. Kšanda přihlášení české
rodiny za německou tím, že poučil je, by arch,
který na radnici byl německy vyplněn, neod-
váděli, nýbrž aby vyžádali si listinu obou-
jazyčnou, česky vyplnili a odevzdali. Za to stihí
také p. dra. Kšandu trest. Nejen že se na něj
Čecho
Němec
Funk
Germán
Litoměřice
Leitmeritzer Zeitung
7
article
»Ltmz. Zeitung« sápe, ale nějaký člen kultur-
ního národa strhl mu také českou tabulku na
doměla pomazal jinou v prvém poschodí. V témž
čísle štve se proti bývalému kožešníkovi panu
Moukovi, který má na bytě několik německých
studentů, pro přihlášení se k obcovací řeči
české
Sčítání lidu na Král. Vino hra dech
provádí se pro pohodli obyvatel způsobem, že
komise sčítací vyzdvihují vyplněné sčítaci tisko
pisy po domech a na místě je přehližejí
Přichod komise oznamuje se vlastníku domu
pokud se týče jeho zástupci den napře
za účelem, aby, čeho třeba, bylo připraveno
Povinností pp. domácích jest, aby se před pří-
chodem komise sami přesvědčili, že tiskopisy
ve všech sloupcích a odděleních jsou
správně a zevrubně vyplněny a také
náležitě podepsány jakož i aby se o správné a
zevrubné vyplnění tiskopisů domovních (č. VI.,
VIII, XIla, XIIIa) postarali. Také jest ve vlastním
zájmu obyvatel domu, aby připravena byla
k příchodu komise místnost vytopená
k úřadování způsobilá a aby po čas
pobytu komise v domě obyvatelé dom a
zdrželi, majíce pohotově domovské, popisní i jině
úřadní průkazy, čímž ušetři si předvolávání na
úřad. U mladiků rozených r. 1881—1891 při-
pojeny býti musí k archu sčítacímu výtahy
z matriky.
Mouk
Král
XIII
8
article
Zemětřesení v Čechách.
Zemětřesení v Čechách.
Dle došlých zpráv postihlo čtvrteční zemětřesen
mnohem větší objem východních a severních Čech
nežli se zdálo a jest vážnějšího rázu, nežli se mu
z počátku přikládal. Ve většině míst nezpůsobilo
ovšem škod žádných, za to však v některých obcích
a městech vzbudilo vážné obavy pro případ, kdyb
se opakovalo,
Prudký náraz byl pocítěn zejmena v Hro no vě
kde poškozena jím, jak jsme se již zmínili, škola
tak, že nebylo možno v ní druhého dne vyučovati
V Náchodě způsobeny byly trhliny na budově mě-
šťanské školy a hostince »na růžku«. V Žerno v
a v Nízké Srbské způsobilo zemětřesení větš
trhliny na stodolách, kdežto na Jizbici vyvráceny
kamenné opěrní sloupy v plotu. V Königsháne
u Žacléře znáti jest na domech rovněž různá poško
zení; zejmena zdivo jejich jest v základech roztrháne
a sklepní klenutí popraskáno. Velice prudký pod
zemní náraz pozorován byl v Bořitově u Žam
berka, kde v jednom domě roztříštěna byla při něm
okna.
Čechy
Náchod
Jizbice
Königsháne
Žacléř
Bořitov
9
article
Nejvíce ovšem potlučeno bylo v bytech nádob
a náčiní ze skla a porcelánu, buď vzájemnými ná
razy nebo překocením a pádem s míst, na nichž
bylo uloženo.
Odevšad potvrzuje se původní zpráva, že ofřesy
byly krátké, vlnité a že následovaly rychle za sebou,
že však netrvaly delší dobu, nežli 10 vteřin. V této
poměrně velice krátké časové prostoře pozorováno
bylo však na něklerých místech až 12 nárazův
otřesův.
Ve větší části postiženého území pocitěno byl
však méně nárazů, také jen dva nebo tři, které byly
slaběí, nežli tam, kde jich bylo více.
Zajímavo jest těž stopovati, jakým směrem vlnilý
otřes země se pohyboval. Většina zpráv tvrdi, že
vlnitý pohyb pozorován byl směrem od jihovýchodu
k severozápadu, kdežto z některých obcí se sděluje
že postupoval od jibu k severu, jinde opět od vý
chodu k západu, kdežto z Mladkova dochází zpráva
že otřesy země, které trvaly tam 4—5 vteřin a pro
vázeny byly hukotem, jako když jede vlak, pohybo
valy se směrem od severozápadu k jihovýchodu
Mladkov
10
article
tudíž zcela opáčným nežli jinde. V nedalekých Te-
plicích pozorován dokonce směr vlnitých otřesů, jež
trvaly tam asi 3 až 4 víeřiny, směrem od sever
k jibu.
V Broumově a ve třech okolních osadách trva
otřes pouze dvě vteřiny a náraz stal se směrem
kolmým a nebyl provázen žádným rachotem.
V Hamburku u Železného Brodu zdálo se, že olřes
země pohybuje se od západu k východu.
Různící se údaje v přičině směru pohybu pod
zemních vln vysvětlují se jednak tím, že solva jsou
úplně správné, protože nárazy staly se v noci v době
kdy každý pohroužen byl ještě ve tvrdý spánel
a vytrhnut z něho a vyděšen chvěním a kolisáním
všeho v okolí a hromovým podzemním rachofem
sotva může ve velké části přesně udati, kterým
směrem se otřes pohyhoval, zejmena když doba
jejich byla tak krátká a uplynula dřive, nežlise
polekaní lidé mohli vzpamalovati. Ostatně v prvém
okamžiku málo kdo věděl, co se děje. Tak na př
v Mimoni, kde byl prvý olřes tak prudký a silný
že lidé vyskakovali z postelí a prchali na ulici, do-
mnívali se, že výbuchl někde parní kolel, kdežto
z Mladkova se oznamaje, že prchalo tam obyvatel-
stvo z domů v domnění, že sřítila se nad nim
střecha nebo že zbořila se čásť domu. A tak dělc
se téměř všnde.
Broumov
Hamburk
Železný Brod
Mimoň
Mladkov
11
article
Přes to vše není však vyloučeno, že uveden
udaje v směru zemětřesení jsou naproslo správné
neboť jest zcela vysvětlitelno, že v tak velkém ob
vodu, který byl postižen předvčerejším zemětřesením
při celkovém pohybu podzemních vln od jihovýchodu
k severozápadu nastaly i vlnité pohyby pobočné
směru odchylného, který na menší prostoře změniti
se mohl, jak se stává i ve směr zcela opáčný.
Kde vlnitý náraz pozemní poprvé hnul povrchem
zemským a ve kterém nejvýchodnějším místě nej-
dříve byl pocítěn, není dosud zjištěno; zdá se však
že stalo se tak východněji, nežli v Čechách, snad
v Kladsku nebo v Pruském Slezsku. V našem krá-
lovství stopovati možno podzemní nárazy od vý-
chodních hranic celými Krkonošemi i Podkrkonošín
až k výtoku Labe z Čech. Avšak ani zde vzbouřený
podzemní živel neustal, neboť oznamuje' se, že otřesy
země pozorovány byty ve stejnou dobu také
v Drážďanech i v jejich okoli a byly prudké,že
předměty v bytech uvedeny v pohyb.
Jako vznik a konne, tak není zjištěna dosud jižní
a severní hranice olřesů, Na severu překročila území
Čech a přesunula se do říše německé.
Jižní hranice obvodu zjištěna v Čechách nejdále
v Janově u Litomyšle, načež došly zprávy teprve
z Kyšperku, Hradce Králové, Bělohradu, Jilemnice
atd. Z jižnějších míst neoznámeno odnikud, že by
v nich byl otřes země pozorován. Proto také zdají se
býti nepravdivými zprávy několika osob, že prý po-
cítify otřesy tyto v době, kdy udály se na severu
také v Praze a na Smíchově. Jeden z nich na př.
vypráví, že v noci na čivrtek po 3. hodině v noc
pozoroval otřesy, při nichž se postel a ostalní ná-
bytek v bytě chvěl a pohyboval. Nevěnoval tomu
hrubě pozornosti, až teprve když dočetl se o země-
třesení v severních Čechách, vzpomněl si, čeho
v noci zažil.
Čechy
Kladsko
Slezsko
Krkonoše
Labe
Drážďany
Janov
Litomyšl
Kyšperk
Hradec Králové
Bělohrad
Jilemnice
Praha
Smíchov
12
article
Dva páni, bydlící Na příkopě a na Perštýně
v Praze, probuzeni prý byli v noci na čtvrtek otřesy
země, ale z počátku domnívali se, že vyburcování
byli ze spánku kolem jedoucím povozem.
Zjistiti, zdali v Praze skutečně staly se ve čivrtek
před 4. hodinou ranní otřesy země, se asi nepodaří
Zajímavou a naléhavou tuto olázku rozřešiti by měly
naše hvězdárny, avšak, jak se zdá, postrádají po-
třebných k tomu přístrojů.
Od ustanovených pozorovatelů o zemětřesení ze
dne 10. t. m., které zasahovalo daleko přes hranice
české na severo východ, došlo již hojně zpráv
V zájmu vědy se však žádá, by z každého místa
kde otřes země pozorován — též z Prahy a okolí—
zaslaly se podrobné zprávy p. prof. dru. Wol d ři
chovi, referentu pro zemětření v Praze, v geol
gickém ústavě na Karlově náměstí č. 21.
profesor
doktor
Praha
Karlov náměstí
Perštýn
Wol d ř ch
13
article
Zemětřesení v Krkonoších. Z Horníc
Štěpanic (p. Jilemnice) sděluje se nám ještě
Není pamětníka, že by kdy v prahorním pásmu krko
nošském pozorovány byly záchvěvy země, až dne
10. t. m. dokázal tajemný vnitrozemský živel, že
moc jeho sahá až pod základy skalných obrů. Toho
dne ráno ve 3 hod. 40 min. probuzeno bylo obyva-
telstvo Horních Štěpanic, Rychlova, Mrklova a čá-
stečně i Dolních Štěpanic náhlým otřesením země
Budovy třásly se ve svých základech až okna řin-
čela, a záchvěvy ty provázeny byly příšerným du-
něním, jako by se řítil k zemi obrovský vodopád
Někomu zase připadalo dunění to jako hukot ná-
hlého, prudkého vichru. Při tom byla venku jasná
měsíčná, mrazivá noc. Nárazy byly krátké, rychlé
jako při velmi prudkém zahřmění, a směr jejich neda
se zjistit: dle pohybu různých předmětů souditi se
dá nejspíše na směr od západu k východu. Otřásání
to trvalo 10—15 vteřin, dunění pak doznfvalo ješte
asi o 5 vteřin déle. Mnozí lidě vybíhali hned vy-
děšeni ze stavení, a psi dali se náhle do štěkotu
Ráno šířilo se plno zpráv, jak kde se chvění země
jevilo. Někde drnčelo nádobí v polici, jinde po-
hnuly se hodiny na stěně a pod. Nescházel
ovšem ani těch, kdož vše šťastně přespali
Úkaz ve značné síle pozorován byl nejen v okol
Jilemnice, ale i v horských osadách, v samé bliz
kosti vlastních krkonošských hor ležících. Tí, kdol
již od půlnoci bděli, ucítili již o 2. hodině prvý
záchvěv země, kterýž však byl mnohem slabší
druhého. Namnoze znepokojuje obyvatelstvo obava
že by se brůzný zjev tento ve větší sífe mohl opa
kovati.
Z Poděbrad se nám dále píše: Ráno as o 3i
hodině pozorovány byly zřejmě dva otřesy v ně-
kolika vleřinách za sebou. Při prvním se chvěly
okna, hodiny i obrazy; při druhém slabším by
slyšet rachot jako vzdáleného hromu a vlnění bylo
tu slabší.
Krkonoše
Horníc Štěpanice
Jilemnice
Horní Štěpanice
Rychlov
Mrklov
Dolní Štěpanice
Poděbrady
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Výklad o volbách, který přináší
»Neue Froio Presse«, je nejvýmluvnějším dokla-
dem pověstné prohnaností a smělosti německo-
liberálního tisku, s jakouž to, co je bilé, snaží
se učiniti černým, s jakouž z neřesti dělá ctnost
a z očividné lži nezvratnou pravdu. Vítězstv
německých radikálův, kterého dobyto ve čtvrteč-
ních městských volbách v Čechách, je prý ná-
sledkem nešťastné politíky, která prý se provo-
zuje v tomto státě již od let na úkor Němeů
a na prospěch slovanského obyvatelstva. Vol-
bami těmi je prý dokázáno, že německé oby-
vatelstvo se slovanským a klerikálním panstvím
se nespřátelí a že Rakousko prospřvati může
jen na německém základě. Výborně! Výbuch
prušáctvi — a výsledek čtvrtečních voleb v ně-
meckém kraji v Čechách ničím jiným není —
je tedy následkem těch »velikých ústupků«, jež
vlády vídeňské činily v poslední době nám. Čechům.
Kdyby prolhaný, nemravný vídeňský list byl po-
hnán za toto tvrzení k zodpovědnosti, jak by
zjistil příčinnou souvislost v tomto případě mez
příčinou a účinkem? Kde jsou ty výhody, kte-
rých se nám z Vídně bylo dostávalo a jež do-
nutily jádro německého lidu až ku vlastizrádě.
kterou nyní již nepokrytě na jevo dávají ? Necho
nám označí německý tisk jedinou křivdu, která
se byla Němcům kdy stala v této říši, ze-
jmena v Čechách. Kdyby ji hledali jako pro-
klatec svůj ztracený ráj, nenalezli by jt nikde
a nikdy. Je to jedna z oněch velikých
drzých politickýchlží tvrditi, že
bylo kdy v Rakousku slovanské ho
regimu. Nebylo ho nikdy. Všechny vlády ra-
kouské od té doby, co osud nás byl s touto
říší spojil, byly německé, všechna ministerstva
od zrušení dvorní kanceláře české německá.
v době konstituční i předůstavní. I v »nejslo-
vanstější«, nejfederalističtější vládě Hohenwar-
tově zasedali tři čtvrtiny Němců vedle jedné čtvrtiny
Čecho
Němec
Čechy
Rakousko
Vídeň
Neue Froio Presse
15
article
Slovanů. Vlády v Rakousku se rozeznávaly na-
nejvýš tím, že jedna utiskovala Slovany víc, jiná
poněkud méně. Vlády absolutně k národu našemu
spravedlivé jsme vůbec neměli. A tu opovažuje
se list vysoké finance vídeňské, klerá z boje
národnostního v této říši vždy nejvíce odnesla,
neboť ve slátě boji rozeklaném, kde následkem
toho jsou deroutní též poměry hospodářské.
bursovním trhanům nejlépe se daří, dokazovati,
že rozmach Prušáctva v Čechách je následkem
ústupků nám Čechům. Kdo jen poněkud v úct
má pravdu a při tom otevřený, nezkalený zrak
pro vývoj věcí u nás, poněkud jinak o věc
soudí. Všechno je následkem nešťastného hesla,
že v Rakousku bez Němců vlád-
nouti nelze. Němci musili by býti politieky
neskonale naivními, kdyby z tohoto principu
notěžili. Co znamená jiného, přeložíme-li jev
srozumitelnou řeč? V této říši musí se státi
co chceme my a basta! Po dvé stě let již pá-
chány na národech slovanských v tomto státě,
zejmena ale na národě našem, křivdy přímo do
nebe volající, vše namiřeno bylo na zničení národ-
nosti naší, že ale nedali jsme zahrabati, to Němce
rozčiluje a pálí a je příčinou všech národnoslních
štvanic a bojů. A poněvadž dospěli ku pře-
svědčení, že v Rakousku již svého ideálu se
nedomohou, proto hrr za hranice této říše. Ti,
již pášou na Polácích a na Dánech to, eo
v Rakousku by Němce ke vzpouře dohnalo, by
to snad dovedli, nač té doby již Vídeň si ne-
troufá. Co znamená radikalismus německý
v Čechách? Nie jiného než: Nedovedeš-li ty
Vídni, Čechy ubit, dovede to Berlín! A proč
by si takovou mluvu nedovolili ti, kterým bylo
řečeno, že v Rakousku bez Němců vládnouti
nelze? Těch Němců je tu 8lg millionu, mezi nimi
ovšem též houf klerikálů, jež »N. Fr. Presse
z německého souručenství vypovídá. Tito Němei
mají státi se v konstitučním tomto státě pány.
Čecho
Němec
Polák
Dán
Rakousko
Čechy
Vídeň
Berlín
Prušáctva
16
article
Když ale Neněmců zde patnáct millionů, tedy
bezmála dvakrát tolik, jak věc narafičit? Voleb-
ními řády? Což jiného dalo by se udělat, než
co už dávno je, že totiž ve vídeňském parla-
mentě zastoupeno 8lg* millionu Němců 205
poslanci, kdežto 14 millionů Slovanů má pouze
170 poslanců ! Co jiného mělo by se ještě státi.
když dnes už dvůr, generalita a vysoká byro-
kracie je německá? Linecký program. Obětovat
Halič, Bukovinu a Dalmácii. Aby Němei stačili
nás a Slovince zardousit. Potom organické slou-
čení tohoto státu s Německem. Jinými slovy,
uznání pruského primátu a spokojiti se s po-
stavením vasalského státu. Bez Němcův se v této
řiši vládnouti nedá a Němci cenou levnější se
nespokojí. Při nových volbách bude zvoleno
Schönereroveů ještě více a čím více se bude
tento stát s Němci mazlit, tím hůře pro něj
My Čechové s tímto vývojem můžeme býti spo-
kojeni a pranic nevytýkám. Čechům ve smí
šeném kraji, že hlas svůj dali Schönererovci.
Vzrůstem této strany jen se uspíší proces
urychlí příšti okamžik, kdy Rakousko bude nu-
ceno rozhodnouti se buď pro spravedlnost ke
všem národům stejnou, jinými slovy, pro státní
útvar federalistický nebo pro abdikaci ve prospěch
panství německého.
— Pošetilost. Kníže Liechtenstein, který
jako pravý kavalír také politiku pěstuje ze sportu,
uznal za potřebí, pošpiněný německý nátěr své
»rytířské« strany drobet obnoviti. Za tím účelem
definoval jako nezbytný požadavek křesťanských
sociálů, aby chráněny byly německé menšiny ve
slovanských zemích a aby zavedena byla pro-
středkovací řeč německá mezi úřady na vzájem.
Němec
Němcův
Schönererove
Čecho
Liechtenstein
Halič
Bukovina
Dalmácie
Německo
Rakousko
17
article
Nežádal tedy nie jiného než státní něm-
činu. Požadavek tento prohlásil za nale-
havý, poněvadž prý není Rakousko vzdáleno
zavedení přímého a rovného hlasovacího práva
a potom prý by bylo pozdě hájit německou věc,
potom prý se pro ni již ničeho nedá učiniti. —
Kníže Liechtenstein je dle toho politikem dosti
naivním. Což domnívá se opravdu, že parlament
vzešlý ze všeobecného práva hlasovacího dá se
obmezovati ve svých disposicích tím, co na
spěch a v poslední chvili ukul parlament před-
chozí? Nový parlament to, co na škodu říše
a právu učinil kdokoli již, prostě vyhodí. Necho
si Němci dělají, co chtějí, nechť sehe více s
kroutí, nechť sebe více hlavu si lámou, srov-
nati, co zásadně se vylučuje a sice surové, ná-
silnické panství menšiny se zásadou konstituční,
založenou na vůli většiny, se mu nepodaří. Pr
politiky toho druhu není ovšem jiné methody,
než — obstrukční. Starý parlament, či nový
parlament: vše jedno. Většina si ani v tom, ani
v onom nedá poroučeti menšinou.
— Konkurs na Husův pomník. Cizl
členové poroty pro posouzení návrhů na pomník
Husův, sochaři Godebský a Beklemišev opou-
štějí dnes ráno Prahu. Na rozloučenou
se vzácnými slovanskými hostmi uspořádal
výbor pro zřízení Husova pomniku včera
v hotelu »u saského dvora« večírek, jehož
se zúčastnili členové výboru, členové po-
roty, někteří přátelé slovanské vzájemnosti
a první cenou vyznamenaní umělci. Při
večírku, při němž panovala nejsrdečnější nálada, po-
děkoval pokladník výboru pro zřízení pomníku dr.
Jan Podlipný pánům Godebskému a Beklemiševu
za ochotu, s kterou vyhověli pozvání výboru
a zavítali v nepříznivé době do Prahy. Prol.
Jar. Čelakovský, předeslav, že my Čechové, žá-
dostiví, nestranného soudu v otázce umělecké,
požádali jsme za rozhodči své nejbližší sousedy
Liechtenstein
Němec
Husův
Godebský
Beklemišev
doktor
Podlipná
Beklemiševo
Čelakovský
Čecho
Rakousko
Praha
18
article
Poláky a Rusy, vyslovil přání, aby i jiné spory
ve světě slovanském řešily se přátelskou
dohodou za pomoci spřízněných sousedů.
Oba hosté slovanští ozvali se též srdečnými
slovy. Rektor petrohradské akademie V. A. B-
klemišev odmitl slova vděčnosti, poznamenav.
že památka Husova jest všem Slovanům stejně
draha, jako nám Čechům a že tedy součinnost
ve věci pomníku Husova vykonal jen svou po-
vinnost. Sochař Godebský připil pak mladým
umělcům, Šalounovi a Přeifrovi, s přáním,
aby dilo jejich brzy uviděl uskutečněno.
S vřelým přáním, aby tak, jako se zá-
stupcové dvou největších slovanských národů,
Rusů a Poláků, srozuměli se v Praze v otázee
umělecké, srozuměli se Rusové i Poláci na ra-
dost nás Čechů také ve všech otázkách jiných
a s provoláním »na brzkou shledanou« rozlou-
čili se účastnici večírku s oběma slovanskými
hosty, kteří zanechali nejlepší dojem ve všech,
kdož měli příležitost za krátkého jich pobytu
v Praze s nimi se selkati.
— Výstava návrhů na pomník Mistra
Jana Husa. Dnešním dnem je obecenstvu ote-
vřena v sále umělecko průmyslového musea vý-
stava 23 návrhů na pomník Mistra Jana Husa.
Polák
Rus
A B
Husův
Slovan
Čecho
Godebský
Šaloun
Přeifr
Hus
Praha
petrohradský akademie
průmyslový muzeum vý
19
article
Výstava tato zajisté vyvolá mimořádný zájem
našeho obecenstva, jež s napjetím očekávalo
rozhodnutí poroty a udělení cen nejlepším ná-
vrhům a jež bude žádostivo shlédnouti, jakým
způsobem rozluštili čeští umělci plastické zná-
zornění pamětníku Jana Husa, jak tlumočili ve
svých návrzích velikou postavu kazatele, refor-
mátora a vlastence i vznešenou ideu jim repre-
sentovanou. Pro snahy českého umělce nemůže
býti krásnějšího úkolu. Na výstavě návrhů v
umělecko-průmyslovém museu zříme, že někteří
mladší umělci pokusili se o tento úkol s nadše-
ním a smělosti a že někteří docilili pěkného
zdaru. Ocenění vyslavených návrhů přenechá-
váme rubrice výtvarného umění, zde chceme
jen předběžně upozorniti na poctěně cenou ná-
vrhy. Jak známo, byly uděleny tři ceny a to
první cena jednohlasně byla přiřčena ná-
vrhu sochaře L. Šalouna a arch. Přeiffra,
druhá většinou hlasů návrhu sochaře Jindřicha
Říhy a architektů J. Brzáka a A. Stárka
a třetí rovněž většinou hlasů návrhu sochaře
Fr. Rousa a architekta Ant. Balšánka.
Hus
L Šaloun
Přeiffr
Říha
J Brzák
A Stárek
Antonín
Balšánek
Francie
20
article
Návrhy jsou vystaveny v jednom ze sálů
v umělecko-průmyslovém museu. Ve dvou řa-
dách stojí tu sádrové modelly pomníků a po-
skytují velmi poutavý obraz, jak naši umělci.
skoro vesměs mladí, představovali si monumentální
pomník, jenž má hlásati slávu Husovu na staro-
slavném náměstí Staroměstském, mezi kostelem
týnským, kde kdysi hrdě zářil v průčelí znak
kalicha, věštící zenit doby husitské za panování
krále Jiřího z Poděbrad, a radnící, před níž na
tragickém lešení pobělohorském padly hlavy če-
ských pánů a touto popravou učiněn byl konee
slavné době české reformace i konec samostat-
nosti českého národa. Mnohé návrhy projevují
upřímně cítěnou snahu umělce, vzletně a hlu-
boce vyjádřiti grandiosni myšlenku, mnohé pak
pohybují se v konvencionálním slohu pomníků
důstojně slavnostních, některé pak jsou naivní,
bizarrní, dilettantské. Krásným úspěchem nového
českého umění lze nazvati I. cenou poetěný návrh,
dílo dvou mladých, vysoce nadaných uměleův
sochaře Šalouna, známého již ušlechtilými
poetickými výtvory sochařskými, vynikajícími no-
blessou i citem, a velmi nadějného arch. Pfeiffra.
Husův
Jiří
Šaloun
slavný náměstí
Poděbrady
21
article
Návrh tento vyniká vážnou a imposantní monu-
mentálností. Massivní, mohutný pilíř tvoří základ
pomníku, na něm na hranici stojí Hus v tra-
gické a vznešené pose mučedníka. Po obou
stranách jsou skupiny, znázorňující význam Hu-
sův pro národ český. Na pravé straně je vysoce
dramatická skupina plná života, představující lid
český, povstalý do boje za reformáční a národni
myšlenkou Husovou. Na levé straně pak nazna
čen je vrchol hnutí husitského ve svém nej-
ušlechtilejším významu v postavách Českých
Bratří: Konec doby obrození a samostatnosti
české — vyhnanci pobělohoršti. Dojem díla je
mohutný, vzrušující a je podporován i šťastnou,
přilehavou architekturou. Umístění pomníku
představují si umělci tak, že by skupina husit
ská byla obrácena ke chrámu Týnskému a sku-
pina pobělohorská k radnici. Pomník je řešen
s ohledem na nepravidelnost náměstí na tři ne-
stejné díly a šťastně naznačuje účinný kontrast
mezi bouřnou slávou doby husitské a chmurnou
tragedii pobělohorskou. Druhý modell, vynika jíeí
klidnou okázalostí, okazuje Husa na štihlém
pylonu, vztýčeného hrdě a slavnostně v pose
kazatele. Po stranách jsou effektní skupiny bo-
jovníků husitských, Táboritů a selského lidu
vzbouřeného, v popředí pak figura Čechie se
Ivem. Podobně effektně a též s jistým vzletem
podán je třeti cenou poctěný návrh, zajímavý
též svou bohatou architekturou. K Husovi, při-
praveném k smrti mučednické, vzhlíží z dolej-
ška u vytržení genius, v popředí pomníku je
relief, představující obraz soudu kostnického dle
Hu
Husův
Ive
Hus
Čechie
22
article
Brožikovy slavné malby. Po obou stranách
pomníku jsou rázovitě postavy bojovníků husit-
ských. Vedle těchto tří skutečné vynikajícíeh
modellů, najde obecenstvo jistě několik návrhů
zajímavých, uměleckým cítem prodchnutých, ně-
které pak jeví stopy přílišné touhy po originál
nosti a nedostatek soustředěně síly umělecké
která se tříšu o příliš těžký a vážný předmět
který svádí k nejrozmanitějším allegoriím histo
rickým. Jsou tu návrhy, provedené ve slohu nej
modernějším, recessionistickém, jiný zase je čist
gotický, některé pak jsou zcela konvencionální
studeně, theatrální. Doufáme, že naše obecenstv
co nejvíce pozornosti věnuje této výstavě, kter
je velmi důležitou a interessantní manifestaei
českého umění mladého.
— Rodinné zprávy. Slečna Olga Rouša-
lova, dcera pana PhDra. Ant. Roušala, řed. měšt
školy v Karlíně a pan Frant. Klečka, sládek ve
Zlonicích, slaviti budou dne 15. ledna o 11. hod
dopol. v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně
svůj sňalek manželský.
— Úmrtí. Včera zemřel p. RudolI Zacha
v 65. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hodině
z domu smutku (pivovar v Kročehlavech) na hřbitov
kladenský.
— Doputace města Karlína ve Vídni
Z Vídně, 11. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Dli zde
karlínský slarosta p. Lokay s deputací a přijat
byl dnes v říšském ministerstvu vojenství a v mini-
sterstvech vyučování a vnitra.
— Z möstské rady pražské. (Schůze v pátek
dne 11. ledna.) Předneseny a schváleny byly návrhy
na opětné vypsání konkursu na pomník Fran
Palackého; konkurs bude užší, mezi umělci pů-
vodně prvou cenou poetěnými (sochař prof. St. Su-
charda a arch. Drvákem a sochař Lad. Saloun s atch
Brožikův
Rouša
PhDr
Roušal
František
Kleček
Cyrill
Rudoli Zach
Lokay
Fran Palacký
profesor
Stanislav
Karlín
Zlonice
Kročehlavy
Doputace město Karlín
Vídeň
23
article
Dlabačem). Honorář — bez ohledu na počet projekta
— určen na 2000 K: s umělcem cenou vyznamena-
ným bude pak dále o propracování projektu nebo
jednotlivých jeho částí za zvláštní honorář jednáno.
Porota bude táž jako poprvé, toliko prof. Myslbek
žádal, by byl úřadu jurora zproštěn, bude však znov
žádán, by ve funkci tu se uvolil. — Občanstvo hole-
šovické žádalo opětně za zrušení mostného
na mostě Františka Josefa, jenž je mu
nutnou komunikací s ostatním městem, jako ulice
v jiných částech. Vzhledem k financím obecním ne-
lze však dosud na zrušení mostného pomýšleti. —
Ministerstvem zamítnuta byla slížnost obce pražské,
karlínské a okolních v příčině placení přispěvků
k vyklizení karlínského přístavu. — Mostné (hrubý
příjem) v týdnu od 29. prosince m. r. do 5. ledna
t. r. obnášelo na prozatímním mostě u Národního
divadla 3107 K 54 h, na mostě Františka Josefa
2940 K 70 h (loňského roku v témže obtlobí 3395 K
58 h), na mostě Palackého 3966 K 22 h, na mostě
žofínském 216 K 48 h, na mostě přes Štvanici 146
K 58 h (od otevření tohoto mostu celkem 4476 K
28 h). — Na Palackého mostě bylo v roce 1900 vy-
bráno mostného 242.986 K 91 h. V roce 1899 vy-
bráno 244.452 K 24 h., tedy o 1465 K 33 h měně.
Myslbek
František Josef
Palacký
Palacký most
národní divadlo
František Josef 2940
24
article
Úbytek lze vysvětliti ochabnutím stavebního ruchu.
— Národní sdružení obecních zřízenců žádalo svého
času, by obec pražská ze zakoupených zásob uhlí
za hotové nebo na poukázky členům jmenovaného
sdružení uhlí prodávala. Ježto však obec zakupuje
uhlí toliko ke svým potřebám a nezřídila letos žád-
ných prodejen — nelze tudíž uvedené žádosti vy-
— Trhliny na novém kamenném mostě
u Národního divadla. Včerejší stručnou zprávu
o trhlinách doplňujeme těmito podrobnostmi. Na
stavbě nového kamenného mostu jest pozorovati
trhliny v zábradlí, v Himse a parapetní zdi, právě
místech, kde jednotlivé kameny k sobě- přilehají.
Hims
národní sdružený
obecní zřízenec
národní divadlo
25
article
Někde tzhliny ty jsou vlasové, jinde dostupují roz-
sahu 8 mm. Na jednom místě u ostrovního pilíře
ke straně smíchovské pozorovati jest, že vrchní
deska, spočívající na kůželkách, jest o 1 cm
zdvižená a dvě pískovcové kůželky v hrdle
přetrženy; mimo to jsou některé pískovcově
kameny přetrženy. Zajímavý tento úkar,
který tak záhy se objevuje, vysvětlen byl včerav
radě městské tak, že jest důsledkem klesnut
teploty a že nemá na stabilitu mostu žádného
vlivu. Známý nám odborník, ač sdíli náhled ten,
že změnou temperatury nastává v obloucích klenbo-
vých napjetí, které má ten účinek, že klenba působící
co jednotný celek se přetváří, totiž deformuje, tvrdí
však, že deformace klenbového oblouku následkem
změny teploty není jedinou příčinou obje-
vivších se trhlin, nýbrž že taktéž sázení zdiva
v piliřích a poddajnost jich ovšem v mezích pruž-
nosti nemálo přispělo k objevivším se trhlinám.
Kdyby se trhliny objevily na jiných ještě místech
v parapetní zdi, dalo by se souditi, že jest to ná-
sledkem mrazů, ale jelikož trhliny jsou
pravidelně vždy v parapetní zdi po
stranách piliřa a ty se — ovšem v míře ne-
palrné — zvětšují, dlužno hledati hlav ní
příčinu v sázení se a pohybu pilíř ů.
mm
centimetr
26
article
Sázení a pohyb pilířů jest úkazem, který se obje-
vuje a byl u různých staveb mostních pozorována
nemá škodlivého vlivu na sta bilitu
mostu, pakli základy pilířů jsou bytelně založeny,
jak to skutečně jest na stavbě nového kamenného
mostu. Ovšem nelze zamlčeti, že velkým ště-
stím jest, že byly střední části sta-
rých pilířů, jež dle původního projektu měly
býti ponechány, odatraněny a znovua
řádně na caisson až na skálu zalo-
ženy, neboť by nestejné sázení se střední a krajní
části pilíře mělo velice vážné následky. Neméně
jest pozorubodno, že trhliny objevily se právě v té
době, kdy pomýšlí se na revisi disciplinárního ří-
zení, zavedeného svého času ve příčině stavby no-
vého kamenného mostu. Objevivší se trhliny jsou
stále předmětem bedlivého dozoru. Jakmile nastane
teplé počasí, bude nutno ony části mostu, v kterých
nastaly trhliny, odbourati a opět znova pečlivě za-
saditi. Není vyloučeno, že dokončení stavby bude
tím posunuto. — V téže věci sděluje úřadní zpráva
z městské rady: Pan starosta dr. Vlad. Srb sděl
s radou městskou, že na základě úřadní z právy
dal vyšetřiti objevivší ne trhliny na novém mostě u
Národního divadla a požádal pana prof. Petrlika, by
jmenem dozorčí rady nad stavbou mostu podal
zprávu o tomto úkaze radě městské, aby ve veřej-
nosti, jež s citlivou kritikou stopuje práce obecní a
zejmena stavbu tohoto mostu, nevznikly mylnéa
snad pobuřující zprávy o tomto zjevu. Pan prol.
doktor
Vlad
Srb
profesor
Petrlik
národní divadlo
27
article
Petrlík sdělil, že — na základě oznámení úřadu
stavebního — prohlédl s pány prof. Velflíkem,
stav. radou Václavkou a inž. Kaplanem ve
čtvrtek dne 10. t. m. všechny klenby, kdež ne-
byly shledány trhliny vůbec žádné. Za to shledány
trhliny na zábradlí na všech pilířích, po obou
stranách mostu, ve vztyčných spárách desk římso-
vých a ve spodních plátech pilířů, kde se klenba
připojuje k ostatnímu zdivu. Trhliny jsou nepatrné,
o několika milimetrech, toliko v šestém pilíři
(u Střeleckého ostrova) jest jedna trhlina větší,
žádná však neláhne se daleko. Příčina objevivšich
se trhlin spočívá — dle dosavadních zkušeností —
ve velkém klesnutí teploty. Jest známo, že účinky
mrazu jest vývin některých organismů podporován,
jiných opět ničen, vůbec způsobují přetvoření. Tak
také při stavbě nového mostu náhlý mráz způsobi
smrštění oblouků a náslodkem toho, že klenby, tvo-
řící jakci pružné trámy do oblouku ohnuté, vlivem
mrazu se přetvořily, objevily se v parapelu a balu-
strádě trhliny, jež však pro stabilitu mostu nejsou
nikterak nebezpečné, nemajíce na ni vlivu. Tyž
úkaz objevil se ve větší míře svého času u obno-
vených pilířů mostu Karlova, v menší míře objevil
se tamtéž i letos a rovněž bývá pozorován na mostě
Palackého. V témž směru podal objasnění náměstek
p. Eust. Neubert, jenž už po více let a zejmena
letos týž úkaz pozoruje na mostě Palackého. Též
cement ve spárách pracuje, stahuje se a vypadává;
nový most bude se zajisté ještě delší dobu ssedat.
Sdělení tato byla městskou radou s povděkem vzata
na vědomí.
— Konflskace. »České Úřadnické Listy«,
ústřední orgán státního úřadnictva česko-slovanského
byly státním zastupitelstvím pražským konfiskovány.
Redakce uspořádala nové vydání.
Petrlík
profesor
Velflík
Ing
Kaplan
Palacký
Neubert
most Karlov
28
article
— Soutěž na náčrtek diplomu pro zemský
ovocnický spolek pro markrabství mor. doplňuje se
ještě sdělením, že v diplomu umístní se text: »Čestný
diplom zemského ovocnického spolku pro markrahství
moravské, jejž obdržel (následuje jmeno a stav vy-
znamenaného. V Brně, 3. ledna 1901. Dr. Galusek,
t. č. předseda.«
— Z Brna, 11. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Několik zde meškajících důstojníků z Uher napsalo
do sčítacích listin, že jsou národnosti maďarské,
třeba že obcovacím jazykem jejich jest němčina.
— Změny držebností. Obec nuselská koupila
od velkostatku nuselského stavební pozemek č. kat.
307 v Nuslich za 14.011 K. Továrník p. Otto Schulz
koupil od nuselského velkostatku stavební pozemek
č. kat. 19/2 v Nuslích za 2593 K. Obchodník p. Václ.
Rott koupil společně s chotí svou Marií od pí. Anny
Navrátilové stavební pozemek č. parc. 21/6 v Žižkově
za 10.676 K.
doktor
Schulz
Václ
Rott
Navrátil
Brno
Uhry
Nusle
Žižkov
29
article
— Statistická zpráva z Prahy a před-
městí. V týdnu od 30. prosince 1900 do 5. ledna
1901 byla teplota nejvyšší + 3.7° C. nejmenši
— 15.8° C. V tomtéž týdnu narodilo se 186 dítek
sice v Praze 110 (24 mužského a 33 ženského po-
hlaví manželského původu a 30 mužského a 23 žen-
ského pohlaví nemanželského původu); v Karlíně
narodilo se 6 dítek, na Smíchově 21, na Král. Vino-
hradech 19, na Žižkově 30. Mrtvě narozených bylo
6 dítek. Zemřelo 157 osob, a sice 111 v Praze (53
muži a 58 žen), v Karlině 4, na Smíchově 25, na
Král. Vinohradech 5 a na Žižkově 12. Na tuberkule
zemřely 42 osoby.
— Z Brna, 11. ledna. (Zvl. Ulgm.) Městský
pokladník německé městské správy v Hustepeči,
Nowack, byl zatčen. Zpronevěřil 60.000 korun.
— Ohně v Praze a náhrady škod. V úterý
dopoledne vznikl oheň na půdě nádvorní budovy
hötelu »u černého koně« na Příkopě. Za přilomnosti
zástupců pražské městské pojišťovny byla škoda dru-
hého dne vyšetřena a nahražena obnosem 3800 K.
— Předvčírem ráno vznikl oheň v knilikupeckém
Král
Nowack
Praha
Praha 110
Karlín
Smíchov
Žižkov
Vinohrady
Brno
městský pojišťovna