ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78c4c6e0-65ff-11dc-a681-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 42 celkem · entity: place 65, org 5, person 104, work 4
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 12. ledna 1901
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí ne v Praze v adnínistrael nřtvrt leta. . . . 6 K — s dvojí donáškou za měsíe 7k sk čvrt leta ve filialkšcht na něste . . . . . 2 K 30 Pošton: za měsíe skei na čtvrí lela s dvojí zlsilkon na měsi na čivrt lota . . . . 11 K 40
Praha
5 article Na světovém tržišti.
Na světovém tržišti. Uveřejnili jsme včera v hospodářské rubrice stručný výkaz zahraničného obchodu anglického za minulý rok 1900, jenž zaslu- huje v nejednom ohledu bližšího povšimnutí Anglie se svými osadami zaujímá v mezi národním obchodě dosud místo daleko nej přednější, zahrnujíc z něho dle stálé celn komise francouzské skorem čtyřicet procent kdežto všecky ostatní státy i s Amerikou dělí se o zbytek. Anglie déle roku ociťuje se ve vysilující válce v jižní Africe, od května minuléh roku zmatky čínské účinkují na poměry za hraničného obchodu, neméně znepokojovaly jej volby presidenta Spojených států ameri ckých — okolností to zajistě dosti, aby i první velmoc obchodní účinky jejich na sobě pocítila. Zdálo by se, že nepříznivé výsledky obchodu zahraničného za minulý rok mus se v Anglii již i číselně ozývati, ale ve skutečnosti tomu není tak. Úhrnné sumy vý- vozu i dovozu anglického stouply; vývozu okrouhle o 386 mill. lib. šterl., dovozu okrouhle o 27 mill. a pospolu vzaty zname- nají ony čislice vzrůst obratu v obchodu zahraničném okrouhle asi o 1600 millionu našich korun! Číslice tato sama o sobě o tom svědčí. jaká obrovská síla a rozpínavost vězí v ob- chodu anglickém, i když nespustíme z mysli všeobecné zdražení hlavně zboži hromadného a surovin všeho druhu, počínaje uhlím. Ona dále praví, že uvedené, nevý- hodné okolnosti ještě následky svými lon ského roku se nedotkly hlavní síly anglické, průmyslu a obchodu.
Anglie Amerika jižní Afrika spojený stát
6 article
Jest dobře to míti na mysli, protože u nás jsou také někteří znalci poměrů ob- chodních a průmyslových, kteří vinu všelikého vlastního nebo jiného neúspěchu nehledají ve vlastní malomoci, ale svádějí ji na každého kde také průmyslově a obchodně závodí v čemž vynikají zvláště páni vídeňští, když jde o hmotné zájmy »provincií« anebo i druhe poloviny říše. Anglickým průmyslem a obchodem ne otřásla válka, již Anglie vede na vzdálenost 10.000 mil a jež vyžaduje týdně více než 50 mill. korun! Dle našich vídenských národ- ních ekonomů otřese hospodářskou sílou tétc poloviny říše již i to, úřaduje-li se dle potře zdejších národů rovnoprávně! A přece anglický případ ukazuje, že síla hospodářská — kde skutečně jest — svou vlastní expansí a setrvačností pracuje i tehdy. když jí jest něsti i několik soustředěných ne- příznivých okolností. Anglické listy, oceňujíce hospodářskou situaci svého národa a své říše, počítají jedině s činiteli, na nichž obchodní a průmyslová konjunktura přímo závisí a ani ve snu jim nenapadá, aby příčiny upadání či vzrůstu hospodářského hledali v něčem jiném. Tak nejčelnější list londýnský »Times« předpo- kladá, že po delší době průmyslového ruchu vysoké mzdy, vysokého zisku a bohatých příjmů nadchází více méně citelné váznutí kteréž se může proměniti i v obchodní a prů myslovou tíseň značného trvání. Takovéto změny jsou nezbytné a nářek tu nic nepo máhá. V průmyslu a obchodu jest takovéto střídání tak nezbytné a přirozené, jako stří- daní ročních počasí.
Anglie Times
7 article
Vlna vzmachu v průmyslu i obchodu počala r. 1896 a v minulých čtyřech letech nadělalo se množství peněz ve všech skorem odvětvích obchodních; kapitálu se nahroma- dilo více asi, než kdykoliv dříve. I r. 190 byl účasten ještě tohoto příboje. V prvních šesti měsících r. 1900 dosáhl vývoj nej- vyššího stupně. Asi v polovině roku počala vlna váznouti, ač sotva znatelně. Koncem roku však již byl úbytek makavý, a ač oka- mžiky nadějné se několikráte vrátily, nen již nijaké pochybnosti dle zpráv, docházejí- cích ze všech středisk obchodních, že ob- chodní a průmyslové poměry octly se v ob- dobí tísně. Není však příčin k oba- vám, protože podmínky prům- slové a obchodní síly zůstaly nedotěeny. S těmi prostředky, jež Anglie má, a s oním duchem podnika- vosti, v němž nynější pokolení Angličanů a Skotů nezadá snad svým předkům, jest myšlenka, že stojí v cestě pře- kážka nějaká, pouze vzpruho k obnovenému úsilí.
Angličan Skot Anglie
8 article
Vyznačiv takto povšechný stav hospo- dářský, anglický list přechází k jednotlivým zjevům a tu shledává, že průmysl kovový a textilní vysokými cenami surovin stih krutý trest. Naříká se i na sílu ciz soutéže a tihu placené mzdy, že jest vyšší, než v zemích konkurrujících; válka ovšem odvedla mnoho pracovních sil, a cena práce, zvláště dobrých dělníků stoupla, byť i zisku ubývalo. Tito tři činitelé, kon- kurrence, drahé suroviny a vysoké mzdy byly však přetrumíovány dra- hotou uhlí, jež přímo i nepřímo zasáhla do všech odvětví. Pokud jde o cizí konkurenci, nezbývá anglickým továrníkům, než aby podrobně postihli a osvojili si způsoby postupu svých soupeřů, zvláště Amerikánů a Němců; opa- třili se nejnovějšími a nejlepší m stroji a zařízením, a podobně jako tito stálou a neunavnou pozornos věnovali potřebám světového trhu a je studovali! Zůmyslně jsme sem položili obšírněji výňatky z ocenění listu anglického jak cos týče poměrů na trhu světovém, tak i bližších poměrů anglických. V každém slově, v kazdé myšlence možno tu postihnouti snahu, poznat všecku pravdu o poměrech hospodář- ských, a vypátrati a správně označiti i pří činy seznaných nedostatků.
Amerikán Němec
9 article
Anglie jest dosud první velmocí průmy- slovou a obchodní, bilance jejího obchodu zahraničného za minulý rok to dokazuje, ale Anglie jest si též vědoma toho, že její ne- odolatelná do nedávna převaha průmyslová klesá, tím ohrožen jest i obchod anglický,a proto první myšlenkou Anglie jest, napraviti, co v důvěře na pokročilost průmyslu angli ckého bylo zanedbáno. Angličané poznali že lepší výroba americká a německá jest jejich nejnebezpečnějším soupeřem, a proto vo- lají po dávné podnikavosti a pokročilosti angli- cké, aby dohnali, co omeskano! A jak si počíná na př. u nás první ob chodní komora v říši, anebo svaz průmysl- níků rakouských? Ukazuje na každou objed- návku, jíž se dostane průmyslu českému, na každý nový podnik, jenž se zakládá v Uhrách a volá: Národnostní spory jsou příčinou ho- spodářské tísně.
Angličan Anglie Uhry
10 article
V Německu národnostních sporů ne mají a úřadní listy záhy loni upozornily na blížící se tíseň hospodářskou, v Anglii rovněž nemají národnostních sporů, za to vedou nákladnou válku, ale příčiny vznikající tísně hledají v podmínkách výroby, v lepší výzbroji konkurujícího průmyslu a podněcují podnikavost svou. Jeli pak divu, že u nás selhává každé volání po hospodářském obrození a že opě tovné vládní projevy v tomto smyslu vyzní- vají na plano; vždyť každý z nás musí tu cítiti, že prostředky hospodářského ozdravení musí býti hledány především v podmínkách pro rozkvět průmyslu a obchodu nezbytných. z nichž některé tak jasně označil a pojme- noval anglický znalec světového i domácího trhu. Na těchto podmínkách trvá i tenkráte, když ví a pociťuje, že prvenství uniká z rukou Angličanů a že na oře hospodářského pokroku přisedá si čím dále tím troufaleji Amerikán, jenz svého evropského bratra těší slovy: »Na koni zůstaneš, Johne Bulle, jde jen o to, kdo z nás obou bude seděti na- před a držeti otěže v rukou!«
Angličan John Bulla Německo Anglie
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. ledna. (Volby.) V po slední den tohoto týdne koná se volba 19 po slanců. Tři volí korutanská města, sedm ob chodní komory v Čechách a devět moravský velkostatek. Nějakého překvapení při těchto vol bách sotva se lze nadíli. Z voleb dnešnílch zaznamenáváme neutěšenou zprávu, že snahy bratři Slovinců o získání celjského mě st- ského mandátu zůstaly marny. Nacioná Pommer zvítězil několika málo hlasy nad Slo- vincem drem. Dečkem. Ale veliká minorita, jíž nabyl při dnešních volbách, opravňuje k na- ději, že aspoň při volbách přištich zvítězí spra- vedlivá věc slovinská. O nezdaru dra. Ebenhocha v městskén okresu welsském v Horn. Rakousích, jehož vý znam se vyrovná význámu porážky Dipaulovy v pátě kurii bolzánské, podáváme zprávuni jiném místé. Výsledky včerejších voleb, pokud defini tivně ukončeny, sestaveny v následující tabulce Volební okres
Slovinec Pommer Horn Praha Čechy Rakousy
12 article Zvolen
Zvolen Morava, města, 10. ledna Dr. Jindř. bar. D'Elvert soudní rada
doktor Jindřichův bar D Elvert Zvolen Morava
13 article
1. Brno
Brno
14 article
Dr. Otto Lecher, taj. ob- chodní komory Edv. Skála, továrník Hugo Albrecht
doktor Lecher Hugo
15 article
3. Olomůc 4. Mor. Tre bová 5. Nové mě sto 6. Jihlava 7. Znojmo 8. Mikulov 9. Kroměří 10. Holešov 11. Nov.Ji čín
Mor Jihlava Znojmo Mikulov Holešov
16 article
Dr. Ad. Stránský, adv. Dr. Gust. Gross, c. k. proí. Vikt. Hübner, maj. real Dr. Leop. Gölz, advok Vojt. Kulp, maj. realit Dr. Jan Žáček, advokát Dr. Max Menger, advok.
Ada Stránský doktor Gusta Gross Hübner Leop Žáček Menger
17 article
12. Hranice 13. Šternbera Ko 2. Sv. Vít 3. Bělák 4. Spital Hali 1. Lvov 2. Krakov 3. Brody
Vít Lvov Krakov Spital Hat 1 Šternber ko 2
18 article
Jan Klein Dr. Kar. Chiarri, tovární utany, IV. kurie, 10. Ant. Tscharre, předseda zeměd. rady Jan Tschernigg, statkát Matouš Orasch, statkář Ambrož Wernisch, stalk
Klein Kara Tschernigg Orasch Wernisch
19 article
1. Celovec
20 article
obchodní komory, 10 Jak. Piepes- Poratyňský lékárník Dr. Arn. Rapaport, adv Dr. Jindřich Kolischer, továrník
doktor Arn Kolischer Piepes
21 article
Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Bukovinn, obelsední komora, 10. ledna. 1. Černovce Lev Rosenzwei JNěm. pokro Dalmacfe, největší poplatníci, 10. ledna. 1. Dalmacie [Dr. Zafron, advokát Chorv. národ V Praze, 11. ledna. (Uherský hla o českých volbách.) »N. Pest. Journale vidí v dosavadních výsledcích voleb do říšsk rady neklamný důkaz, jak se dr. Körber zmýlil když rozpouštěje starou sněmovnu, nadál se, že svou hospodářskou politikou umlčí zájmy národ nostní ve prospěch zájmů stavovských. Čelné porážky socialistů v zemích českých a zejmena vítězství radikálních Němců nad pokrokovci jsou důkazem, že myšlenka národnostní nejen neklesá. nýbrž stále ještě vzrůstá. »Pokud se týče voleh v krajích českých« — praví »N. P. J. « — »myšlenka národní neutrpěla jimi nijaké újmy
Bukovinné doktor Zafron Chorv Körber Němec Dalmacie Praha Černovec Lev Rosenzwei JNěmecko stará sněmovna
22 article
Neboť ačkoli Mladočeši mají některé ztráty, stalo se to jen na prospěch českonárodního dělnictva a českých agrárníků, tedy dvou frakcí, které snad se v některých hospodářských i politických otázkách s Mladočechy rozeházejí, ale v otáz- kách národních v ničem jim nezadají, majíce na svém praporu české státní právo. Byť tedy organisace mladočeská byla tu a tam uvolněna, přece lze předvídati, že v otázkách národních všechny české frakce půjdou společně a bude-l třeba obstrukce, společné k ní sáhnou.« V Praze, 11. ledna. (Příští politi ka jihoslovanských poslanců.) Volby v krajích jihoslovanských jsou až na nepatrnou výjímku odbyty. Záhřebská »Hrvatska« zabývá se za tou příčinou otázkou, jaká má býti po- litika jihoslovanských poslanců v přištím parla- mentě. Nechce řešiti otázku, je-li výhodnější rozbíjeti nynějši fiktivní parlamentarismus ob- strukcí nebo neustálou parlamentní prací, ale tolik má za jisté a jasné, že Slovinci a Chor- vaté musejí především dbáti svého prospěchu proto nesměji jíti s Němci, nýbrž postaviti se v opposici. Dokud to bude možno, musejí jii svorně s ostatními slovanskými poslanci, ze- jmena s Mladočechy, s nimiž je poutají tolikeré přátelské svazky. Obstrukční taktice nesměj však obětovati svě zásady a svoje zájmy, jež musejí míti vždy předem na paměti.
Slovinec Němec Praha Hrvatsko
23 article
Ze Záhřeba, 9. ledna. (Chorvats ký sněm.) V některých uherských listech objevila se zpráva, že chorvatský sněm bude svolán ještě během ledna. »Agr. Tagbl.« dovídá s však se strany chorvatské vlády, že se pomýšli svolati sněm až po velkonocích, tedy asi upro- střed dubna. Úkolem jarního sněmování bude vyříditi definitivně finanční vyrovnání s Uhrami, jež už třikrát zatímně prodlouženo o jeden rok Mimo to mají býti vyřízeny některé drobné zá kony významu místního, jako záležitost sirotčíeh pokladen, polepšoven, advokátního a notářského řádu, nový zákon o četnictvu atd. Strana
Velikonoce Záhřeb Uhry
24 title
Politické zprávy zahraničné.
25 article
Něm. pokrok
Německo
26 article
V Praze, 11. ledna.
Praha
27 article
Něm. pokrok
Německo
28 article
Ze Starého Srbska.
Starý Srbsko
29 article
Svobodom. Něm, radik.
Německo
30 article
Staré Srbsko budí den za dnem živějš pozornosť. Položení tamních Srbů je stále trud- nější, neboť Arnauté nepřestavají je trýzniti ubijeti, turecké úřady nedostačují k zachování pořádku a žandarmerie nezřidka se skládá z lu pičův, ano i důstojníci její bývají loupežniky. Tak nedávno major žandarmský Mutu Nilie v Peči byl jat a v okovech odvlečen, že se do- kázalo, že na svých výpravách proti loupež nikům sám loupí a drancuje. Obyvatelstvo na řiká na rakouské konsuly, že jsou spoluvinniky jeho žalostného stavu. Oni tak dlouho radil tureckym úřadům, aby Arnautům povolovaly s nimi se mazlily, že z toho vyšla úplná anarchie. Srbové, chtějí-li zachrániti své životy, mu- sejí se buď poturčovati nebo prchati do Srbska. Věrnost víře předků zdržuje je od prvého raději chápou se hole vystěhovalecké. U soudů tureckých už nikdo nehledá spravedlnosť. Soud nice turecké zpustly. Chce-li někdo žalovati. obrací se na některého z arnautských hlavárův a dává se za poplatek pod jeho ochranu. Z lakových okolností právo má ten, kdo má mocnějšího protektora, čí ochránce je věts loupežník.
Srba Muta Arnaut Srbsko Peč
31 article
Turci škodí utiskovaným ne tím, že by byli zlí, ale svým fatalismem. Oni nechávají věci běžet jak běží a stojí nad nimi se zalo- ženýma rukama a teprve v poslední chvíli, když už je pozdě, chápou se prostředků, které n- mohou k ničemu dověsti. Za takových okolností se stalo, že rakoušt konsulové a agenti nabyli velikého vlivu v zemi. Turci po léta svou lhostejností vzrůst ra- kouského vlivu podporovali. Z ospalosti je pro budilo Rakousko, když ohlásilo, že hodlá vy- stavěti strategickou dráhu Sarajevo—Mitrovica. Charakterný pro poměry starosrbskéje případ Rizy bega. Riza beg z Dakovice, mocný arnautský hlavár, přilnul srdcem k rakouským konsulům v Prizrenu a Skopljí. Jak v něm rostla láska k rakouským úřadníkům, takse v něm zmáhala nechuť k Cařihradu, až ko- nečně se dopálil a vráhil sultanovi všecka vy- znamenání, která od něho měl, a současně s vzdal titulu tureckého plukovníka. Edhem paša byl za ním vyslán s vojskem, aby ho ztrestal Ale mezi tím, co Edhem paša táhl k Mitrovici přišel rozkaz, aby Rizu nechal a raději sháně Ale Arnauté daní neplati. Jak se řekne »sháněti daně«, to zase znamená pronásledovat Srby, kteří musejí platiti za sebe i za Arnauty i za Turky. Také do Prištiny byl vyslán sultanský ko- misař Šemezdin paša, aby zabránil Arnautům
Turek Mitrovica Edh Mitrovic Srba Rakousko Sarajevo Prizren Cařihrad Priština
32 article Svobodom.
Svobodom. Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. pokrok Svobodom. Svobodom. Něm. pokrok Něm. pokrok Něm. nacion dna. Něme nacion Něm. nacion. Něm. agrárn Něm. nacinn ledna.
Svobodom Německo
34 article
V drobném prodlejit raani číalo o zabě . . . ra Sh odpolední. . . na 2k Ve Blialkách na venkově- ranní čísla. . . . vdpolední . . . . . . . . 3h Insera ty plati se hotově niapřel Předplacenl a ineerty pěijlná sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam naelázají sa též rodakne tiskárna a vzpedics „Národnich Listá“ Eukopisy se uavraé - ji.
Národnich Eukopisa Inser
35 article
Srby pronásledovati. Chvalitebná pověst ho předcházela. Přišel, povolal k sobě Srby i Ar- nauty a oznámil jim, proč přišel. Srby vyzval, aby mu přednesli všechny své stížnosti. Arnauty nevyzval, věda dostatečně, že oni křivdy pášou a nesnášejí. Srbové upřímně vypověděli své za- loby a Arnauté ztichli. Krátkou dobu byl po- řádek. Ale i Šemezdin paša najednou dostal rozkaz, aby nechal všeho a sháněl daně. Tim se všechno vrátilo do starých kolejí. Jakmile začnou turecké úřady vymáhati ze Srbů nešpra- vedlivé daně a tísniti, uleví se Arnautům v šle- chetných srdeích a hned zas nastává sblížení mezi nimi a Turky. Jak se »Köln. Ztg.« dovídá z Prizrenu, arnautští hlaváři konají časté schůzky, ke kterým také Porta vysílá své důvěrníky. Jde prý o to, aby Arnauté prohlásili se proti každé dráze na území, kde oni žijou. A skutečně jsou prý jak proti strategieké dráze rakousko-uherské, tk proti »slovanské« dráze, která by spojila Černou Horu, Srbsko a Bulharsko.
Srba Turek Köln Port Arnautý Prizren Srbsko Bulharsko
36 article
Socialisté ve Francii. Všeobecný komitět socialistické strany ve Francii příjal návrh na rekonstituci své strany. V rozporu s projektem, navrženým guesdisty, připouští, aby syndikáty a korporace se účast- nily v řizení strany, kdežto druhá strana jediné žádá, aby všeobecný komitét strany socialistické byl ve volném jen spojení s konfederací práce, jež pojí veškeré syndikáty a společnosti. Francouzská předloha proti řeholím. Jak lze již dnes předpověděti, bude boj o předlohu zmíněnou, jenž v ponděli bude za- hájen, veliký a urputný. Dle posledních zpráv z Říma došlých papež nepotvrdí vlá dou francouzskou navržených biskupu. Na otázku žurnalistky slečny Royerovy, co vláda hodlá potom činiti, odpověděl dle žurnálu »La Fronde« vůdce francouzských radikálů pan Brisson: »Dobře, místa ta zůstanou neobsazena. Jest to důsledné. Je-li něco zbytečného ve světě a v moderním životě, jsou to biskupství. A zů- stane-li papež rozhněván na republiku, necht tato se k němu obrátí zády. Tím lépe bude pro ní.« Tak se aspoň pan Brisson vyjádřil. Pan Edvard Drumont píše o jmění řádů francouzských: »Co se týká obvinění proti cir- kevním řádům, že jsou příliš bohaty, tu věru naši radikálové a socialisté by měli důkladněji uvažovati o této celé věci. Jedenáct set millionů, mezi kterými figurují dobrou polovicí budovy určené pro sirotčince a útulny, to jest tedy majetek řádový. A z toho žije 160.000 řehol- níků a řeholnie. A není tomu dávno, co ze mřel v Paříži jeden žid, baron Hirsch, který nebyl ani první, ani druhý mezi knížaty Israele a ten zanechal jmění 800 millionů.« K afféře Cuignetově. Ministr války oznámil majoru Cuignetovi, že jeho trest bude odbyt dne 18. února. Toho dne major Cuignet odpyká 60 dní vězení.
Royerův Brisson Drumont Hirsch Cuignetův Francie Řím Paříž Izrael Le Monde
37 article Sčitání lidu.
Sčitání lidu. [Sčitání lidu v Havrani u Mostu.] Na den 9., 10. a 11. t. m. oznámeno sči- tání lidu v Havrani. Komise sčítací sestává z zdejších tří učitelů, představeného obce Havraně a místního starosty z Koporeče. V prosincovém jednom čísle »Brx. Ztgu. vyzývají se všecky německé obce, aby obcovaei jazyk český nikde připuštěn nebyl, poněvadž prý kraj ten považovali sluší za čistě německý. Sčitací komise odvolává se nyní k tomuto článku, že nebyl zkonfiskován a že tudíž třeba ve smyslu jeho se řiditi, a vskutku pilně dbá o jeho zachování. Našinci, bývše vybídnuti, přicházejí udati svá dáta; po obcovací řeči se jich nikdo neptá a rubrika vyplní se slovem »deutsch«, aniž kdo vůbec co tuší. Přihlásí-li však někdo obcovací řeč českou, odepře se mu to s po- známkou, že v Havrani je obcovaci řeč německ
Most Havraň koporeče
38 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nejstarší písmo evropské. Až do nejnovějších časů bylo obecné do mnění, že veškery písemné soustavy národův evropských zakládají se na písmu, které si Re kové v VIII. neb VII. stoleti na základě folni ckého písma upravili, i tvrdilo se, že Řekové národové italští následkem toho mnohem později dospěli k výši záznamů historických, přestáva jíce na více neb méně historicky cenných po věstech Proti tomuto názoru bylo lze toliko uvěst nápisy Etrusků v Italii, prastaré nápisy v kan- toné tessinském, Ligurům připisované, i řezy slovanské a runy germanské jako druh písma svérázného. Konečně sluší uvésti, že již Řekové mluvili o prastarém písmě »kadmejském«, a že Schliemann v Hissarliku a Flinders Petrie egyptském Fajjumu objevili keramiky, pravidel- nými črtami pokryté, uprostřed II. tisíceletí před Kr. Než přisným úvahám vědeckým nepostačo- valy tyto zjevy, pohřešující žádoucí určitosti možnosti spolehlivého chronologického zařaďování. Roku 1894 Angličan Arthur J. Evans. ohledal na Krétě a okolních ostrovech, ano i na pobřeži řeckém četné hlazené kameny, pokryté črtami podobnými těm, které objevili Schliemann v Hissarliku a Flinders Petrie ve Fajjumu. Usoudil, že representují písmo z tak zvaně doby Mykénské, jež nazval písmem Protoaegejským. Professor v anhaltském Koethenu L. Kluge učinil ihned pokus rozřéšiti záhadné písmno
Řek Etrusk Ligur Schliemann Hissarlika Flinders Fajjum Kristus Angličan J Evans Petria Protoaegejský L Kluge Italia Kréta
39 article
domníval se, že pismem tím psali předkové Řeků Homérových, jichž znamenitá kulturn výše zjevna jest z nálezů v Mykénách, Spatě Meridi i jinde v končinách řeckých. Duchaplný pokus Klugeův potkal se všal s kritikou namnoze nepříznivou. Neúnavný an- glický badatel nedal se ale zastrašiti úsudky od- mitavými. Hleděl s energil synům bilého Albionu vrozenou snésti nový, přesvědčující materiál ku konečnému zdárnému vyřízení zajímavé zábady. Spořádané poměry, které za správcovství ře- ckého prince Georgia na Křidovém ostrově zavládly, byly úmyslu Evansovu velice pro spěšny. On tudíž obrátil zření své k nejzna- menitějšímu zůstatku starokrětskému, k ssulinám antického města Knossa, jižně hlavního města Hérakleia za benátských a tureckých dob Kandi zvaného, které již navšliviti chtěl r. 1546 náš Oldřich Prefát a ve shodě s názory své doby za labyrinth Minoův pokládal. Paměť tuto ssutinách města Knossa sluší zvláště nyní oži- viti, když Knossos sám poprvé byl po stránee archaeologické prozkoumán. Ze zprávy Prefátovy plyne, že byla skutečně za doby jeho antická troska, 30 vlašských neboli 6 českých mil o města Kandie vzdálená, za zbytek Minoova laby- rinthu pokládána. Pohřichu krátkost času nedo- volovala bystrému a technicky výborně vzděla- nému českému inženýru, aby navštívil ssutiny ty- Od té doby prošlo více než 350 let a když Evans konečně r. 1898 na ssutinách dávné ostrovské stolice stanul, zbývaly již jen památky nemnohé, namnoze římského již původu. Opodál městiště však, na výběžku, jejž soutok dvou ručejí tvoří, zdvihá se plochý pahrbek, podoby téméř okrouhlé, jejž Řekové i Turci zovou
Řek Homérův Klugův Georgias Evansův Prefát Minoův Knóssos Prefátův Evans Turek Mykény Knossa Hérakleios Kandia
40 article
»hlavou čelebvoou«, »hlavou páně«, a v tomto pa horku ukryty jsou vzácné zbytky dávného Knossa způsobem svým s Mykénami i Hissarlikem sou těžíci. Již r. 1878 v těchto místech zakopl výsledkem řecký starožitník Kalokérinos a uhodi na zasuté zbytky dávné budovy, v jejíž jedné komnatě objeveno dvanácte obrovských džbáno- vitých nádob, v téže podobě i z Hissarliku jiných nalezišť již známých, které podávaly svě- dectví o původu zasutého paláce z tak zvan doby mykénské. Bouřlivé poměry na ostrově ne- dovolily ani nálezci, ani jiným badatelům, aby ve zkoumání pokračovali, Evans ale obrátilk němu již r. 1894 zření, zakoupil po mnohých obtížích místo a maje povolení králevice Georgia. jal se r. 1898 zkoumati tajemství paláce po tisíce let v zemi pohřbeného, Práce jeho korunována výsledkem překva- pujícím, ba skvělým. Objeveny totiž záhy hlavni části velikého paláce s četnými komnatami, ve- likými i menšími, které byly určeny buď pro soukromou potřebu mocného vládce, buď pro veřejné vladařské výkony jeho. Velmi solidní zdívo z mohutných tesaných štuk namnoze za- chováno, výzdoba jejich podává důkaz veliké kulturní vyspělosti původců, zvláště veliké malby násténné, obdivuhodně zachované. K Mykénám Troji, Orchomenu a Athénám druží se tu opět panovnický palác z mykénské doby, poměrně však ze všech nejlépe zachovaný, z něhož možno úsudek si činiti o znamenité vzdělanosti obyvatelů řeckých krajin již i na prahu dějin světových. Ponechávaje archaeologický popis staro- bylého paláce v Knossu odborníkům, chci do- tknouti se na tomto místě toliko stránky nálezu
pán Kalokérinos Evans Georgias Mykény Trója Orchomen Atény
41 article
nejzajímavější, písemnických totiž památek, Evan sem v Knossu nalezených, o nichž jest na snadě trojí různá zpráva, Evansova v londýn ském Alhenaei, 1900, 634.793, Woltersov v Archaeol. Anzcigru 1900, 141—151 a Say ceova v The Expository Times 1900, Říjen 28—29. V jednotlivých síních objeveného paláce shledal totiž Evans asi 2000 větších i menšíeh desk, po výtce podélných, s písemnými znaky v řádkách po celé šiřce vrylými. Dsky ty jsou uhněteny z temně zbarveného jílu a psáno byl na ně jako na dsky klinopisné, když byly jestě měkky, ostrým nástrojem jakýmsi. Proti dskám klinopisným ten však se jeví rozdíl, že klíno- pisy, když byly popsány, byly v ohni páleny, mnohdy i s obalem jilovým, kdežto dsky krélské byly toliko v nepáleném stavu ukládány. Požár, jimž byl palác kdysi ztráven, jest přičinou, že uchovaly se dsky poměrně málo porušené až do dnů svého objevení. Některé, v něž žár méně působil, jsou tak měkky, že se ve vodě rozplývají. Vidno z míst, kde byly nasbromážděny. že uchovávání jejich bylo věcí důležitou. Na- lezce soudí, že byly ukládány do přihrad dře- věnných, které sice požár zničil, ale spolu i dsky samy konservoval. Část byla uložena ve zbylcích hliněné vany lázeňské. Na druhé straně ovšem požár vyhledával i oběť, neboť mnohé dsky byly rozmačkány a zpřeráženy. Písmo samo jest zřejmě, ustálené, o dlouhé praxi svědčící. Řádky jsou od sebe odděleny vrytými linkafni jako u klínopisů. Evans soudí, že písmo nalezalo se v přechodu z ideografického ke slabičnému a hláskovému. Některé známky projevují určit
Evan Evansův Evans Knoss
42 article
povahu číslic. Některé skupiny znaků pravidelně se opakují a sice, což nejvíce překvapuje, v určitých místnostech. Nálezce a zkoumatelé domnívají se, že jsou to účty, které dle povahy účtovaných předmětů vždy v jedné síni byly ukládány. Wolters uvádí příkladem dsky z jedné a též sině, na kterýchž všech spatřuje se obraz válečného vozu a hlava koňská. Vedle desk vy- skytují se i pečeti vytlačené na kouseích jílu, mezi prsty uhnětených. V jedné síni shledány ne dsky, nýbrž kusy jílu podoby hranolovité na čtverečné téměř podstavě, popsané na všech čtyřech stranách, vedle čehož pak spatřují s otisky pečetí. Písmo má vice ráz obrazný a po- dobá se písmu kamenů, jež Evans původné u Praisa ve východní části ostrova shledal. Nálezem Evansovým zjednána půda pro důležité korrektury v dějinách starořeckých. Nechceme prozatím obsahu desk krétskýcha ostrovských praejudikovati, ač jest více než pravděpodobno, že obohatí naši znalost nejstar- ších dějin řeckých i obsahem svým. I kdyby rozřešení záhadného písma se nepodařilo aneb alespoň prodhilo, jedno vždy pravdou zůstává, že měli toliž Řekové vlastní písmo a vlastní vzdělanost před přichodem Foiničanů ku břehům svým, a že doktrina, duchaplným Grotem před více než 50 roky v Anglii hlásaná a za našich dnů Belochem recipovaná, která tvrdí, že řecké pověsti jsou mythy bez historického jádra, ná- lezy jest překonána. Děje se ji jako mnohým jiným úsudkům, na pouhé pravděpodobnosti zbudovaným a nálezy předsliženým Dr. J. V. Prá šek.
Wolters Evans Evansův Řek Féničan doktor Prat Anglie Praisa