2
masthead
V Praze, v sobotu dne 12. ledna 1901
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí ne
v Praze v adnínistrael
nřtvrt leta. . . . 6 K —
s dvojí donáškou
za měsíe
7k
sk čvrt leta
ve filialkšcht
na něste . . . . . 2 K 30
Pošton:
za měsíe
skei
na čtvrí lela
s dvojí zlsilkon
na měsi
na čivrt lota . . . . 11 K 40
Praha
5
article
Na světovém tržišti.
Na světovém tržišti.
Uveřejnili jsme včera v hospodářské
rubrice stručný výkaz zahraničného obchodu
anglického za minulý rok 1900, jenž zaslu-
huje v nejednom ohledu bližšího povšimnutí
Anglie se svými osadami zaujímá v mezi
národním obchodě dosud místo daleko nej
přednější, zahrnujíc z něho dle stálé celn
komise francouzské skorem čtyřicet procent
kdežto všecky ostatní státy i s Amerikou
dělí se o zbytek.
Anglie déle roku ociťuje se ve vysilující
válce v jižní Africe, od května minuléh
roku zmatky čínské účinkují na poměry za
hraničného obchodu, neméně znepokojovaly
jej volby presidenta Spojených států ameri
ckých — okolností to zajistě dosti, aby
i první velmoc obchodní účinky jejich na
sobě pocítila.
Zdálo by se, že nepříznivé výsledky
obchodu zahraničného za minulý rok mus
se v Anglii již i číselně ozývati, ale ve
skutečnosti tomu není tak. Úhrnné sumy vý-
vozu i dovozu anglického stouply; vývozu
okrouhle o 386 mill. lib. šterl., dovozu
okrouhle o 27 mill. a pospolu vzaty zname-
nají ony čislice vzrůst obratu v obchodu
zahraničném okrouhle asi o 1600 millionu
našich korun!
Číslice tato sama o sobě o tom svědčí.
jaká obrovská síla a rozpínavost vězí v ob-
chodu anglickém, i když nespustíme
z mysli všeobecné zdražení hlavně zboži
hromadného a surovin všeho druhu, počínaje
uhlím. Ona dále praví, že uvedené, nevý-
hodné okolnosti ještě následky svými lon
ského roku se nedotkly hlavní síly
anglické, průmyslu a obchodu.
Anglie
Amerika
jižní Afrika
spojený stát
6
article
Jest dobře to míti na mysli, protože
u nás jsou také někteří znalci poměrů ob-
chodních a průmyslových, kteří vinu všelikého
vlastního nebo jiného neúspěchu nehledají ve
vlastní malomoci, ale svádějí ji na každého
kde také průmyslově a obchodně závodí
v čemž vynikají zvláště páni vídeňští, když
jde o hmotné zájmy »provincií« anebo i druhe
poloviny říše.
Anglickým průmyslem a obchodem ne
otřásla válka, již Anglie vede na vzdálenost
10.000 mil a jež vyžaduje týdně více než
50 mill. korun! Dle našich vídenských národ-
ních ekonomů otřese hospodářskou sílou tétc
poloviny říše již i to, úřaduje-li se dle potře
zdejších národů rovnoprávně!
A přece anglický případ ukazuje, že síla
hospodářská — kde skutečně jest — svou
vlastní expansí a setrvačností pracuje i tehdy.
když jí jest něsti i několik soustředěných ne-
příznivých okolností.
Anglické listy, oceňujíce hospodářskou
situaci svého národa a své říše, počítají jedině
s činiteli, na nichž obchodní a průmyslová
konjunktura přímo závisí a ani ve snu jim
nenapadá, aby příčiny upadání či vzrůstu
hospodářského hledali v něčem jiném. Tak
nejčelnější list londýnský »Times« předpo-
kladá, že po delší době průmyslového ruchu
vysoké mzdy, vysokého zisku a bohatých
příjmů nadchází více méně citelné váznutí
kteréž se může proměniti i v obchodní a prů
myslovou tíseň značného trvání. Takovéto
změny jsou nezbytné a nářek tu nic nepo
máhá. V průmyslu a obchodu jest takovéto
střídání tak nezbytné a přirozené, jako stří-
daní ročních počasí.
Anglie
Times
7
article
Vlna vzmachu v průmyslu i obchodu
počala r. 1896 a v minulých čtyřech letech
nadělalo se množství peněz ve všech skorem
odvětvích obchodních; kapitálu se nahroma-
dilo více asi, než kdykoliv dříve. I r. 190
byl účasten ještě tohoto příboje. V prvních
šesti měsících r. 1900 dosáhl vývoj nej-
vyššího stupně. Asi v polovině roku počala
vlna váznouti, ač sotva znatelně. Koncem
roku však již byl úbytek makavý, a ač oka-
mžiky nadějné se několikráte vrátily, nen
již nijaké pochybnosti dle zpráv, docházejí-
cích ze všech středisk obchodních, že ob-
chodní a průmyslové poměry octly se v ob-
dobí tísně. Není však příčin k oba-
vám, protože podmínky prům-
slové a obchodní síly zůstaly
nedotěeny. S těmi prostředky, jež Anglie
má, a s oním duchem podnika-
vosti, v němž nynější pokolení Angličanů
a Skotů nezadá snad svým předkům, jest
myšlenka, že stojí v cestě pře-
kážka nějaká, pouze vzpruho
k obnovenému úsilí.
Angličan
Skot
Anglie
8
article
Vyznačiv takto povšechný stav hospo-
dářský, anglický list přechází k jednotlivým
zjevům a tu shledává, že průmysl kovový a
textilní vysokými cenami surovin stih
krutý trest. Naříká se i na sílu ciz
soutéže a tihu placené mzdy, že jest
vyšší, než v zemích konkurrujících; válka
ovšem odvedla mnoho pracovních sil, a cena
práce, zvláště dobrých dělníků stoupla,
byť i zisku ubývalo. Tito tři činitelé, kon-
kurrence, drahé suroviny a vysoké mzdy
byly však přetrumíovány dra-
hotou uhlí, jež přímo i nepřímo zasáhla
do všech odvětví.
Pokud jde o cizí konkurenci, nezbývá
anglickým továrníkům, než aby podrobně
postihli a osvojili si způsoby postupu svých
soupeřů, zvláště Amerikánů a Němců; opa-
třili se nejnovějšími a nejlepší m
stroji a zařízením, a podobně jako tito
stálou a neunavnou pozornos
věnovali potřebám světového
trhu a je studovali!
Zůmyslně jsme sem položili obšírněji
výňatky z ocenění listu anglického jak cos
týče poměrů na trhu světovém, tak i bližších
poměrů anglických.
V každém slově, v kazdé myšlence
možno tu postihnouti snahu, poznat
všecku pravdu o poměrech hospodář-
ských, a vypátrati a správně označiti i pří
činy seznaných nedostatků.
Amerikán
Němec
9
article
Anglie jest dosud první velmocí průmy-
slovou a obchodní, bilance jejího obchodu
zahraničného za minulý rok to dokazuje, ale
Anglie jest si též vědoma toho, že její ne-
odolatelná do nedávna převaha průmyslová
klesá, tím ohrožen jest i obchod anglický,a
proto první myšlenkou Anglie jest, napraviti,
co v důvěře na pokročilost průmyslu angli
ckého bylo zanedbáno. Angličané poznali
že lepší výroba americká a německá jest
jejich nejnebezpečnějším soupeřem, a proto vo-
lají po dávné podnikavosti a pokročilosti angli-
cké, aby dohnali, co omeskano!
A jak si počíná na př. u nás první ob
chodní komora v říši, anebo svaz průmysl-
níků rakouských? Ukazuje na každou objed-
návku, jíž se dostane průmyslu českému, na
každý nový podnik, jenž se zakládá v Uhrách
a volá: Národnostní spory jsou příčinou ho-
spodářské tísně.
Angličan
Anglie
Uhry
10
article
V Německu národnostních sporů ne
mají a úřadní listy záhy loni upozornily na
blížící se tíseň hospodářskou, v Anglii rovněž
nemají národnostních sporů, za to vedou
nákladnou válku, ale příčiny vznikající tísně
hledají v podmínkách výroby, v lepší
výzbroji konkurujícího průmyslu a podněcují
podnikavost svou.
Jeli pak divu, že u nás selhává každé
volání po hospodářském obrození a že opě
tovné vládní projevy v tomto smyslu vyzní-
vají na plano; vždyť každý z nás musí tu
cítiti, že prostředky hospodářského ozdravení
musí býti hledány především v podmínkách
pro rozkvět průmyslu a obchodu nezbytných.
z nichž některé tak jasně označil a pojme-
noval anglický znalec světového i domácího
trhu. Na těchto podmínkách trvá i tenkráte,
když ví a pociťuje, že prvenství uniká
z rukou Angličanů a že na oře hospodářského
pokroku přisedá si čím dále tím troufaleji
Amerikán, jenz svého evropského bratra těší
slovy: »Na koni zůstaneš, Johne Bulle, jde
jen o to, kdo z nás obou bude seděti na-
před a držeti otěže v rukou!«
Angličan
John Bulla
Německo
Anglie
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. ledna. (Volby.) V po
slední den tohoto týdne koná se volba 19 po
slanců. Tři volí korutanská města, sedm ob
chodní komory v Čechách a devět moravský
velkostatek. Nějakého překvapení při těchto vol
bách sotva se lze nadíli. Z voleb dnešnílch
zaznamenáváme neutěšenou zprávu, že snahy
bratři Slovinců o získání celjského mě st-
ského mandátu zůstaly marny. Nacioná
Pommer zvítězil několika málo hlasy nad Slo-
vincem drem. Dečkem. Ale veliká minorita, jíž
nabyl při dnešních volbách, opravňuje k na-
ději, že aspoň při volbách přištich zvítězí spra-
vedlivá věc slovinská.
O nezdaru dra. Ebenhocha v městskén
okresu welsském v Horn. Rakousích, jehož vý
znam se vyrovná význámu porážky Dipaulovy
v pátě kurii bolzánské, podáváme zprávuni
jiném místé.
Výsledky včerejších voleb, pokud defini
tivně ukončeny, sestaveny v následující tabulce
Volební
okres
Slovinec
Pommer
Horn
Praha
Čechy
Rakousy
12
article
Zvolen
Zvolen
Morava, města, 10. ledna
Dr. Jindř. bar. D'Elvert
soudní rada
doktor
Jindřichův
bar
D Elvert
Zvolen
Morava
14
article
Dr. Otto Lecher, taj. ob-
chodní komory
Edv. Skála, továrník
Hugo Albrecht
doktor
Lecher
Hugo
15
article
3. Olomůc
4. Mor. Tre
bová
5. Nové mě
sto
6. Jihlava
7. Znojmo
8. Mikulov
9. Kroměří
10. Holešov
11. Nov.Ji
čín
Mor
Jihlava
Znojmo
Mikulov
Holešov
16
article
Dr. Ad. Stránský, adv.
Dr. Gust. Gross, c. k.
proí.
Vikt. Hübner, maj. real
Dr. Leop. Gölz, advok
Vojt. Kulp, maj. realit
Dr. Jan Žáček, advokát
Dr. Max Menger, advok.
Ada
Stránský
doktor
Gusta
Gross
Hübner
Leop
Žáček
Menger
17
article
12. Hranice
13. Šternbera
Ko
2. Sv. Vít
3. Bělák
4. Spital
Hali
1. Lvov
2. Krakov
3. Brody
Vít
Lvov
Krakov
Spital Hat 1
Šternber ko 2
18
article
Jan Klein
Dr. Kar. Chiarri, tovární
utany, IV. kurie, 10.
Ant. Tscharre, předseda
zeměd. rady
Jan Tschernigg, statkát
Matouš Orasch, statkář
Ambrož Wernisch, stalk
Klein
Kara
Tschernigg
Orasch
Wernisch
20
article
obchodní komory, 10
Jak. Piepes- Poratyňský
lékárník
Dr. Arn. Rapaport, adv
Dr. Jindřich Kolischer,
továrník
doktor
Arn
Kolischer
Piepes
21
article
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Bukovinn, obelsední komora,
10. ledna.
1. Černovce Lev Rosenzwei
JNěm. pokro
Dalmacfe, největší poplatníci, 10. ledna.
1. Dalmacie [Dr. Zafron, advokát Chorv. národ
V Praze, 11. ledna. (Uherský hla
o českých volbách.) »N. Pest. Journale
vidí v dosavadních výsledcích voleb do říšsk
rady neklamný důkaz, jak se dr. Körber zmýlil
když rozpouštěje starou sněmovnu, nadál se, že
svou hospodářskou politikou umlčí zájmy národ
nostní ve prospěch zájmů stavovských. Čelné
porážky socialistů v zemích českých a zejmena
vítězství radikálních Němců nad pokrokovci jsou
důkazem, že myšlenka národnostní nejen neklesá.
nýbrž stále ještě vzrůstá. »Pokud se týče voleh
v krajích českých« — praví »N. P. J. « —
»myšlenka národní neutrpěla jimi nijaké újmy
Bukovinné
doktor
Zafron
Chorv
Körber
Němec
Dalmacie
Praha
Černovec Lev Rosenzwei JNěmecko
stará sněmovna
22
article
Neboť ačkoli Mladočeši mají některé ztráty, stalo
se to jen na prospěch českonárodního dělnictva
a českých agrárníků, tedy dvou frakcí, které
snad se v některých hospodářských i politických
otázkách s Mladočechy rozeházejí, ale v otáz-
kách národních v ničem jim nezadají, majíce
na svém praporu české státní právo. Byť tedy
organisace mladočeská byla tu a tam uvolněna,
přece lze předvídati, že v otázkách národních
všechny české frakce půjdou společně a bude-l
třeba obstrukce, společné k ní sáhnou.«
V Praze, 11. ledna. (Příští politi ka
jihoslovanských poslanců.) Volby
v krajích jihoslovanských jsou až na nepatrnou
výjímku odbyty. Záhřebská »Hrvatska« zabývá
se za tou příčinou otázkou, jaká má býti po-
litika jihoslovanských poslanců v přištím parla-
mentě. Nechce řešiti otázku, je-li výhodnější
rozbíjeti nynějši fiktivní parlamentarismus ob-
strukcí nebo neustálou parlamentní prací, ale
tolik má za jisté a jasné, že Slovinci a Chor-
vaté musejí především dbáti svého prospěchu
proto nesměji jíti s Němci, nýbrž postaviti se
v opposici. Dokud to bude možno, musejí jii
svorně s ostatními slovanskými poslanci, ze-
jmena s Mladočechy, s nimiž je poutají tolikeré
přátelské svazky. Obstrukční taktice nesměj
však obětovati svě zásady a svoje zájmy, jež
musejí míti vždy předem na paměti.
Slovinec
Němec
Praha
Hrvatsko
23
article
Ze Záhřeba, 9. ledna. (Chorvats ký
sněm.) V některých uherských listech objevila
se zpráva, že chorvatský sněm bude svolán
ještě během ledna. »Agr. Tagbl.« dovídá s
však se strany chorvatské vlády, že se pomýšli
svolati sněm až po velkonocích, tedy asi upro-
střed dubna. Úkolem jarního sněmování bude
vyříditi definitivně finanční vyrovnání s Uhrami,
jež už třikrát zatímně prodlouženo o jeden rok
Mimo to mají býti vyřízeny některé drobné zá
kony významu místního, jako záležitost sirotčíeh
pokladen, polepšoven, advokátního a notářského
řádu, nový zákon o četnictvu atd.
Strana
Velikonoce
Záhřeb
Uhry
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
Něm. pokrok
Německo
26
article
V Praze, 11. ledna.
Praha
27
article
Něm. pokrok
Německo
28
article
Ze Starého Srbska.
Starý Srbsko
29
article
Svobodom.
Něm, radik.
Německo
30
article
Staré Srbsko budí den za dnem živějš
pozornosť. Položení tamních Srbů je stále trud-
nější, neboť Arnauté nepřestavají je trýzniti
ubijeti, turecké úřady nedostačují k zachování
pořádku a žandarmerie nezřidka se skládá z lu
pičův, ano i důstojníci její bývají loupežniky.
Tak nedávno major žandarmský Mutu Nilie
v Peči byl jat a v okovech odvlečen, že se do-
kázalo, že na svých výpravách proti loupež
nikům sám loupí a drancuje. Obyvatelstvo na
řiká na rakouské konsuly, že jsou spoluvinniky
jeho žalostného stavu. Oni tak dlouho radil
tureckym úřadům, aby Arnautům povolovaly
s nimi se mazlily, že z toho vyšla úplná
anarchie.
Srbové, chtějí-li zachrániti své životy, mu-
sejí se buď poturčovati nebo prchati do Srbska.
Věrnost víře předků zdržuje je od prvého
raději chápou se hole vystěhovalecké. U soudů
tureckých už nikdo nehledá spravedlnosť. Soud
nice turecké zpustly. Chce-li někdo žalovati.
obrací se na některého z arnautských hlavárův
a dává se za poplatek pod jeho ochranu. Z
lakových okolností právo má ten, kdo má
mocnějšího protektora, čí ochránce je věts
loupežník.
Srba
Muta
Arnaut
Srbsko
Peč
31
article
Turci škodí utiskovaným ne tím, že by
byli zlí, ale svým fatalismem. Oni nechávají
věci běžet jak běží a stojí nad nimi se zalo-
ženýma rukama a teprve v poslední chvíli, když
už je pozdě, chápou se prostředků, které n-
mohou k ničemu dověsti.
Za takových okolností se stalo, že rakoušt
konsulové a agenti nabyli velikého vlivu v zemi.
Turci po léta svou lhostejností vzrůst ra-
kouského vlivu podporovali. Z ospalosti je pro
budilo Rakousko, když ohlásilo, že hodlá vy-
stavěti strategickou dráhu Sarajevo—Mitrovica.
Charakterný pro poměry starosrbskéje
případ Rizy bega. Riza beg z Dakovice, mocný
arnautský hlavár, přilnul srdcem k rakouským
konsulům v Prizrenu a Skopljí. Jak v něm
rostla láska k rakouským úřadníkům, takse
v něm zmáhala nechuť k Cařihradu, až ko-
nečně se dopálil a vráhil sultanovi všecka vy-
znamenání, která od něho měl, a současně s
vzdal titulu tureckého plukovníka. Edhem paša
byl za ním vyslán s vojskem, aby ho ztrestal
Ale mezi tím, co Edhem paša táhl k Mitrovici
přišel rozkaz, aby Rizu nechal a raději sháně
Ale Arnauté daní neplati. Jak se řekne
»sháněti daně«, to zase znamená pronásledovat
Srby, kteří musejí platiti za sebe i za Arnauty
i za Turky.
Také do Prištiny byl vyslán sultanský ko-
misař Šemezdin paša, aby zabránil Arnautům
Turek
Mitrovica
Edh
Mitrovic
Srba
Rakousko
Sarajevo
Prizren
Cařihrad
Priština
32
article
Svobodom.
Svobodom.
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Svobodom.
Svobodom.
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. nacion
dna.
Něme nacion
Něm. nacion.
Něm. agrárn
Něm. nacinn
ledna.
Svobodom
Německo
34
article
V drobném prodlejit
raani číalo o zabě . . . ra Sh
odpolední.
. . na 2k
Ve Blialkách na venkově-
ranní čísla. . . .
vdpolední . . . . . . . . 3h
Insera ty
plati se hotově niapřel
Předplacenl a ineerty pěijlná sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam naelázají sa též rodakne
tiskárna a vzpedics „Národnich Listá“
Eukopisy se uavraé - ji.
Národnich
Eukopisa
Inser
35
article
Srby pronásledovati. Chvalitebná pověst ho
předcházela. Přišel, povolal k sobě Srby i Ar-
nauty a oznámil jim, proč přišel. Srby vyzval,
aby mu přednesli všechny své stížnosti. Arnauty
nevyzval, věda dostatečně, že oni křivdy pášou
a nesnášejí. Srbové upřímně vypověděli své za-
loby a Arnauté ztichli. Krátkou dobu byl po-
řádek. Ale i Šemezdin paša najednou dostal
rozkaz, aby nechal všeho a sháněl daně. Tim
se všechno vrátilo do starých kolejí. Jakmile
začnou turecké úřady vymáhati ze Srbů nešpra-
vedlivé daně a tísniti, uleví se Arnautům v šle-
chetných srdeích a hned zas nastává sblížení
mezi nimi a Turky.
Jak se »Köln. Ztg.« dovídá z Prizrenu,
arnautští hlaváři konají časté schůzky, ke kterým
také Porta vysílá své důvěrníky. Jde prý o to,
aby Arnauté prohlásili se proti každé dráze na
území, kde oni žijou. A skutečně jsou prý jak
proti strategieké dráze rakousko-uherské, tk
proti »slovanské« dráze, která by spojila
Černou Horu, Srbsko a Bulharsko.
Srba
Turek
Köln
Port
Arnautý
Prizren
Srbsko
Bulharsko
36
article
Socialisté ve Francii.
Všeobecný komitět socialistické strany ve
Francii příjal návrh na rekonstituci své strany.
V rozporu s projektem, navrženým guesdisty,
připouští, aby syndikáty a korporace se účast-
nily v řizení strany, kdežto druhá strana jediné
žádá, aby všeobecný komitét strany socialistické
byl ve volném jen spojení s konfederací práce,
jež pojí veškeré syndikáty a společnosti.
Francouzská předloha proti
řeholím.
Jak lze již dnes předpověděti, bude boj
o předlohu zmíněnou, jenž v ponděli bude za-
hájen, veliký a urputný. Dle posledních zpráv
z Říma došlých papež nepotvrdí vlá dou
francouzskou navržených biskupu.
Na otázku žurnalistky slečny Royerovy, co vláda
hodlá potom činiti, odpověděl dle žurnálu »La
Fronde« vůdce francouzských radikálů pan
Brisson: »Dobře, místa ta zůstanou neobsazena.
Jest to důsledné. Je-li něco zbytečného ve světě
a v moderním životě, jsou to biskupství. A zů-
stane-li papež rozhněván na republiku, necht
tato se k němu obrátí zády. Tím lépe bude pro
ní.« Tak se aspoň pan Brisson vyjádřil.
Pan Edvard Drumont píše o jmění řádů
francouzských: »Co se týká obvinění proti cir-
kevním řádům, že jsou příliš bohaty, tu věru
naši radikálové a socialisté by měli důkladněji
uvažovati o této celé věci. Jedenáct set millionů,
mezi kterými figurují dobrou polovicí budovy
určené pro sirotčince a útulny, to jest tedy
majetek řádový. A z toho žije 160.000 řehol-
níků a řeholnie. A není tomu dávno, co ze mřel
v Paříži jeden žid, baron Hirsch, který nebyl
ani první, ani druhý mezi knížaty Israele a ten
zanechal jmění 800 millionů.«
K afféře Cuignetově.
Ministr války oznámil majoru Cuignetovi,
že jeho trest bude odbyt dne 18. února. Toho
dne major Cuignet odpyká 60 dní vězení.
Royerův
Brisson
Drumont
Hirsch
Cuignetův
Francie
Řím
Paříž
Izrael
Le Monde
37
article
Sčitání lidu.
Sčitání lidu.
[Sčitání lidu v Havrani u Mostu.]
Na den 9., 10. a 11. t. m. oznámeno sči-
tání lidu v Havrani. Komise sčítací sestává z
zdejších tří učitelů, představeného obce Havraně
a místního starosty z Koporeče.
V prosincovém jednom čísle »Brx. Ztgu.
vyzývají se všecky německé obce, aby obcovaei
jazyk český nikde připuštěn nebyl, poněvadž
prý kraj ten považovali sluší za čistě německý.
Sčitací komise odvolává se nyní k tomuto článku,
že nebyl zkonfiskován a že tudíž třeba ve
smyslu jeho se řiditi, a vskutku pilně dbá o jeho
zachování. Našinci, bývše vybídnuti, přicházejí
udati svá dáta; po obcovací řeči se jich nikdo
neptá a rubrika vyplní se slovem »deutsch«,
aniž kdo vůbec co tuší. Přihlásí-li však někdo
obcovací řeč českou, odepře se mu to s po-
známkou, že v Havrani je obcovaci řeč německ
Most
Havraň
koporeče
38
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nejstarší písmo evropské.
Až do nejnovějších časů bylo obecné do
mnění, že veškery písemné soustavy národův
evropských zakládají se na písmu, které si Re
kové v VIII. neb VII. stoleti na základě folni
ckého písma upravili, i tvrdilo se, že Řekové
národové italští následkem toho mnohem později
dospěli k výši záznamů historických, přestáva
jíce na více neb méně historicky cenných po
věstech
Proti tomuto názoru bylo lze toliko uvěst
nápisy Etrusků v Italii, prastaré nápisy v kan-
toné tessinském, Ligurům připisované, i řezy
slovanské a runy germanské jako druh písma
svérázného. Konečně sluší uvésti, že již Řekové
mluvili o prastarém písmě »kadmejském«, a že
Schliemann v Hissarliku a Flinders Petrie
egyptském Fajjumu objevili keramiky, pravidel-
nými črtami pokryté, uprostřed II. tisíceletí před
Kr. Než přisným úvahám vědeckým nepostačo-
valy tyto zjevy, pohřešující žádoucí určitosti
možnosti spolehlivého chronologického zařaďování.
Roku 1894 Angličan Arthur J. Evans.
ohledal na Krétě a okolních ostrovech, ano i na
pobřeži řeckém četné hlazené kameny, pokryté
črtami podobnými těm, které objevili Schliemann
v Hissarliku a Flinders Petrie ve Fajjumu.
Usoudil, že representují písmo z tak zvaně doby
Mykénské, jež nazval písmem Protoaegejským.
Professor v anhaltském Koethenu L. Kluge
učinil ihned pokus rozřéšiti záhadné písmno
Řek
Etrusk
Ligur
Schliemann
Hissarlika
Flinders
Fajjum
Kristus
Angličan
J Evans
Petria
Protoaegejský
L Kluge
Italia
Kréta
39
article
domníval se, že pismem tím psali předkové
Řeků Homérových, jichž znamenitá kulturn
výše zjevna jest z nálezů v Mykénách, Spatě
Meridi i jinde v končinách řeckých.
Duchaplný pokus Klugeův potkal se všal
s kritikou namnoze nepříznivou. Neúnavný an-
glický badatel nedal se ale zastrašiti úsudky od-
mitavými. Hleděl s energil synům bilého Albionu
vrozenou snésti nový, přesvědčující materiál ku
konečnému zdárnému vyřízení zajímavé zábady.
Spořádané poměry, které za správcovství ře-
ckého prince Georgia na Křidovém ostrově
zavládly, byly úmyslu Evansovu velice pro
spěšny. On tudíž obrátil zření své k nejzna-
menitějšímu zůstatku starokrětskému, k ssulinám
antického města Knossa, jižně hlavního města
Hérakleia za benátských a tureckých dob Kandi
zvaného, které již navšliviti chtěl r. 1546 náš
Oldřich Prefát a ve shodě s názory své doby
za labyrinth Minoův pokládal. Paměť tuto
ssutinách města Knossa sluší zvláště nyní oži-
viti, když Knossos sám poprvé byl po stránee
archaeologické prozkoumán. Ze zprávy Prefátovy
plyne, že byla skutečně za doby jeho antická
troska, 30 vlašských neboli 6 českých mil o
města Kandie vzdálená, za zbytek Minoova laby-
rinthu pokládána. Pohřichu krátkost času nedo-
volovala bystrému a technicky výborně vzděla-
nému českému inženýru, aby navštívil ssutiny ty-
Od té doby prošlo více než 350 let a když
Evans konečně r. 1898 na ssutinách dávné
ostrovské stolice stanul, zbývaly již jen památky
nemnohé, namnoze římského již původu. Opodál
městiště však, na výběžku, jejž soutok dvou
ručejí tvoří, zdvihá se plochý pahrbek, podoby
téméř okrouhlé, jejž Řekové i Turci zovou
Řek
Homérův
Klugův
Georgias
Evansův
Prefát
Minoův
Knóssos
Prefátův
Evans
Turek
Mykény
Knossa
Hérakleios
Kandia
40
article
»hlavou čelebvoou«, »hlavou páně«, a v tomto pa
horku ukryty jsou vzácné zbytky dávného Knossa
způsobem svým s Mykénami i Hissarlikem sou
těžíci. Již r. 1878 v těchto místech zakopl
výsledkem řecký starožitník Kalokérinos a uhodi
na zasuté zbytky dávné budovy, v jejíž jedné
komnatě objeveno dvanácte obrovských džbáno-
vitých nádob, v téže podobě i z Hissarliku
jiných nalezišť již známých, které podávaly svě-
dectví o původu zasutého paláce z tak zvan
doby mykénské. Bouřlivé poměry na ostrově ne-
dovolily ani nálezci, ani jiným badatelům, aby
ve zkoumání pokračovali, Evans ale obrátilk
němu již r. 1894 zření, zakoupil po mnohých
obtížích místo a maje povolení králevice Georgia.
jal se r. 1898 zkoumati tajemství paláce po
tisíce let v zemi pohřbeného,
Práce jeho korunována výsledkem překva-
pujícím, ba skvělým. Objeveny totiž záhy hlavni
části velikého paláce s četnými komnatami, ve-
likými i menšími, které byly určeny buď pro
soukromou potřebu mocného vládce, buď pro
veřejné vladařské výkony jeho. Velmi solidní
zdívo z mohutných tesaných štuk namnoze za-
chováno, výzdoba jejich podává důkaz veliké
kulturní vyspělosti původců, zvláště veliké malby
násténné, obdivuhodně zachované. K Mykénám
Troji, Orchomenu a Athénám druží se tu opět
panovnický palác z mykénské doby, poměrně
však ze všech nejlépe zachovaný, z něhož
možno úsudek si činiti o znamenité vzdělanosti
obyvatelů řeckých krajin již i na prahu dějin
světových.
Ponechávaje archaeologický popis staro-
bylého paláce v Knossu odborníkům, chci do-
tknouti se na tomto místě toliko stránky nálezu
pán
Kalokérinos
Evans
Georgias
Mykény
Trója
Orchomen
Atény
41
article
nejzajímavější, písemnických totiž památek, Evan
sem v Knossu nalezených, o nichž jest na
snadě trojí různá zpráva, Evansova v londýn
ském Alhenaei, 1900, 634.793, Woltersov
v Archaeol. Anzcigru 1900, 141—151 a Say
ceova v The Expository Times 1900, Říjen
28—29.
V jednotlivých síních objeveného paláce
shledal totiž Evans asi 2000 větších i menšíeh
desk, po výtce podélných, s písemnými znaky
v řádkách po celé šiřce vrylými. Dsky ty jsou
uhněteny z temně zbarveného jílu a psáno byl
na ně jako na dsky klinopisné, když byly jestě
měkky, ostrým nástrojem jakýmsi. Proti dskám
klinopisným ten však se jeví rozdíl, že klíno-
pisy, když byly popsány, byly v ohni páleny,
mnohdy i s obalem jilovým, kdežto dsky krélské
byly toliko v nepáleném stavu ukládány. Požár,
jimž byl palác kdysi ztráven, jest přičinou, že
uchovaly se dsky poměrně málo porušené až
do dnů svého objevení. Některé, v něž žár
méně působil, jsou tak měkky, že se ve vodě
rozplývají.
Vidno z míst, kde byly nasbromážděny.
že uchovávání jejich bylo věcí důležitou. Na-
lezce soudí, že byly ukládány do přihrad dře-
věnných, které sice požár zničil, ale spolu i dsky
samy konservoval. Část byla uložena ve zbylcích
hliněné vany lázeňské. Na druhé straně ovšem
požár vyhledával i oběť, neboť mnohé dsky byly
rozmačkány a zpřeráženy. Písmo samo jest
zřejmě, ustálené, o dlouhé praxi svědčící. Řádky
jsou od sebe odděleny vrytými linkafni jako
u klínopisů. Evans soudí, že písmo nalezalo se
v přechodu z ideografického ke slabičnému a
hláskovému. Některé známky projevují určit
Evan
Evansův
Evans
Knoss
42
article
povahu číslic. Některé skupiny znaků pravidelně
se opakují a sice, což nejvíce překvapuje,
v určitých místnostech. Nálezce a zkoumatelé
domnívají se, že jsou to účty, které dle povahy
účtovaných předmětů vždy v jedné síni byly
ukládány. Wolters uvádí příkladem dsky z jedné
a též sině, na kterýchž všech spatřuje se obraz
válečného vozu a hlava koňská. Vedle desk vy-
skytují se i pečeti vytlačené na kouseích jílu,
mezi prsty uhnětených. V jedné síni shledány
ne dsky, nýbrž kusy jílu podoby hranolovité
na čtverečné téměř podstavě, popsané na všech
čtyřech stranách, vedle čehož pak spatřují s
otisky pečetí. Písmo má vice ráz obrazný a po-
dobá se písmu kamenů, jež Evans původné
u Praisa ve východní části ostrova shledal.
Nálezem Evansovým zjednána půda pro
důležité korrektury v dějinách starořeckých.
Nechceme prozatím obsahu desk krétskýcha
ostrovských praejudikovati, ač jest více než
pravděpodobno, že obohatí naši znalost nejstar-
ších dějin řeckých i obsahem svým. I kdyby
rozřešení záhadného písma se nepodařilo aneb
alespoň prodhilo, jedno vždy pravdou zůstává,
že měli toliž Řekové vlastní písmo a vlastní
vzdělanost před přichodem Foiničanů ku břehům
svým, a že doktrina, duchaplným Grotem před
více než 50 roky v Anglii hlásaná a za našich
dnů Belochem recipovaná, která tvrdí, že řecké
pověsti jsou mythy bez historického jádra, ná-
lezy jest překonána. Děje se ji jako mnohým
jiným úsudkům, na pouhé pravděpodobnosti
zbudovaným a nálezy předsliženým
Dr. J. V. Prá šek.
Wolters
Evans
Evansův
Řek
Féničan
doktor
Prat
Anglie
Praisa