ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 78ad0810-661e-11dc-a971-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 172, place 98, org 13, work 5
1 masthead
2. listopadu 1901.
2 masthead
Číslo 302.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3.
5 article
neboť místa tato čekají na ně. Nevynikají sice ničim, ani duchem, ani obratností, ani píli, ani snaživostí, jsou ale zaznamenáni v oné zlato kníze, kde zapsáni jsou ti, již postupovati musí. Jděte do kterého úřadu cheete, naleznete tam vždy jednoho nebo dva, o němž každý vám řekne, že velikou udělá kariéru. Pláte-lis proč, pokrčí vždy rameny a s tajeným smíchem odpovi, že otázku tu zodpověděti nedovede V Praze na přiklad zastává jisté vysoké míst muž, jenž jako úřadník měl kvalifikaci nejhorší Bylť znám jako lenoch, jako ignorant, ale na vzdor tomu stal se velikým pánem. Náležel právě k těm, z nichž buduje se vlastní byro- kracie. A ta byrokracie je německá, skrz na skrz německá, třeba nebyla německonacionální.
Plát Praha
6 article
V příčině té třeba totiž činiti jemné rozdily Byrokracie ta totiž jinak nemluví než německy, jinak své potomky nevychovává než německy, jinak vůbec nemyslí než německy. Ne snad že by Neněmce nenáviděla, že by jazyk jeho podceno- vala, ale úřad nedovede si jinak představiti než německy. Jsou to Němci následkem vycho vání a ze zvyku a k němčině lnou ne snad z nějakého prudkého národního hnutí, ale spiše z duševní lenivosti a z pohodlí. Lidé tito udr- žuji se z generace do generace, dědí názory city své jeden po druhém a tvoří nerozbornou falangu oněch rytiřů smutné postavy, jež brání v Rakousku každému svěžejšímu větérku, každému modernějšímu, smělejšímu hnuti jen proto, aby nemusili se rozčilovati a aby vůbce zůstalo všechno při starém. A lidé ti a jejich odpor proti tomu, aby po právu a spravedlnost stalo se národům neněmeckým, je zrovna tak mocný, ale ještě mnohem nebezpečnější, než odpor lidí, z nichž srší národní hněv a ne- návist. A v rukou těchto lidí nalezá se dnes všechno, co v Rakousku má drobeo moci. Z lidí tohoto druhu je sestaveno ministerstvo, z lidí těch až na malé výjimky jsou sestaveny všecky senáty soudní se svými presidenty, těmito lidmi obsazena jsou všechn přední a důležitá místa v ministerstvech,z těchto lidí rekrutují se místodržitelově a pak se divte, že odstrkování jsme a utiskováni.
Neněmka Němec Rakousko
7 article
když o věcech našich rozhodují v poslední in stanci tito lidé. Musí přijíti dříve nějaký silný orkán, aby přetrhal neblahé pletivo inferessů. které nejednou i ministru stalo se nebezpečným a jež zejmena je příčinou, že bezprávím a křivdou prodrati se nemohou na venek práva národů neněmeckých v této říši. — Zajimavé prohlášení uveřejňuje po- slední číslo pražského orgánu agrárnického. Jest známo, co hluku natropily články olomouckých »Selských Listů«, uveřejněné minulého týdne z péra poslance Svozila pod titulem: »Všeslo vanská hráz«, jimiž jsme se také my zabývali a je podle zásluhy na pravou, ovšem velm skrovňoučkou míru uvedli. Propagujeť se v nie takřka přímé škrtnutí českého státního práva z českého programu za tím účelem, aby se do- eílilo všeslovanské hráze proti všeněmeckému hnutí s tím naprosto zvráceným předstíráním, že, podržíme-li svůj požadavek státního práva ostatní Slované v Rakousku nikdy nepropůjč svých sil ke zbudování řečené »všeslovansk hráze« na obranu před návalem pangermánstva.
Svozil Slovan Rakousko
8 article
spějícího za svými dobře známými cíti. »Obran zeměděleů« neměla nie lepšího na práci, leč že je ve svém churavém shonu po programech honem otiskla pod titulem »Pozoruhodné úvahy« a veselým krákoráním slepé slepice, která našla zrno, uvítala úvahy posl. Svozila jakožto věc převýbornou, doznávajíc, že se až dosud, bohu žel, ostýchala přiznati se tak zjevně k národ- nostní samosprávě a zapření práva státního, při jímajíc programní články Svozilovy za své vlastní vyznání. Obrátili jsme se proti »Obraně země děleů« s příslušným důrazem, kterýž se neminul účinku. Čtemeť v orgánu posl. p. Em. Hrubého následující prohlášení: »V čísle 85. »Obrany zemědělců« ze dne 25. řijna uveřejnény pod titulem »Pozoruhodné úvahy« dva články morav- ských »Selských Listů«, jichž tendence protistáto právní a pro národnostní autonomii horující ovšem nijak se státoprávním stanovi- skem naší strany agrární se ne- srovnává. Proto tím více překvapuje závěr, kterým úvahy ony provozeny jsou a v němž souhlas s nimi se prohlašuje. Poněvadž závěr ten podepsán jest »Redakci«, považuji za svoj povinnost dle pravdy prohlásiti, že s články
bůh Svozilův em
9 article
»Selských Listů« a závěrem tim ani poslane české strany agrární ani stoupenci naši nesou- hlasí, a že uveřejnění projevu toho umožněno bylo jen těžkou churavostí mojí, která znemož nila mi naprosto projev zmíněný před uveřejně ním pročísti. V Praze, dne 29. října 1901 Emanuel Hrubý, zodpovědný redaktor, zem. říš. poslanec.« Jak pozorovati lze, podařilo se podle uvedeného vyznání viry vymítání dábla dokonale. Otázka jenom jest taková, jak to bude nyní vypadati s »pokrokovosti« agrárnickou, v orgánu realisticky lidovém tak štědře uznáva- nou. Už od protokolu s klubem nár. poslaneů svobodomyslných na řišské radé agrárníky pode psaného, zdá se, že láhev realistického obdivu pro naše agrárníky byla zazálkována a nadobr odstavena po nedávném článku »Ob. zem. «, jimž se námluvy všech stran, realistieko-lidovou nevyjimajíc, naprosto odmitaly.
Hrubá Praha Ob
10 article
— Dotaz k poštovnímu ředitelství o poměrech na pošté duchcovské. Správcem poštovního úřadu v Duchcově jest pan Hiero- nymus Petschauer, který však více se staré o politiku Heřmana Wolfa a J. Sehönerera, než o úřad mu svěřený. Jeho úřadní činnost vrchol ve snaze, aby žádný Čecháček jako úřadník do Duchcova se nedostal; vybírá si za expeditory čisté Měmce, slova českého neznající. Od jara ve styku se stranami konají současné službu úřad- níci, českého jazyka vůbec neznali Dne 4. července t. r. u obou okének pro dopo- ručené zásilky pošty listovní i pro přijímání peněz nalezali se dva poštovní úřadníci slova českého neznající. Téhož dne přišel náhodou na poštu maje důvěrný dopis expedovati pan dr. Stejskal, advokát v Duchcové. Kupoval známky a žádal dvě mezinárodní poukázky. Na jeho českou žádost úřadníci mezi sebou se do- mlouvali, co asi si přeje. Úřadník, jenž známky prodává, odešel na chvili a vrátiv se, posadil se pokojně ke svému stolu a nechal dra. Stejskala státi. Když čekání přílis dlouho trvalo, odebral se dr. Stejskal se stížností k poštovnímu správei, kterýž však rovněž česky neumí. To stalo se na úřadě státním v místě kde napočitáno 5444 Čechů mezi 12.000 obyvateli, v okrese kde úřadně napočiláno přes 13.000 Čechů
Hiero Petschauer Heřman Wolf J Sehönerer Čecháček doktor Stejskal Čecho Duchcov
11 article
Jak se s těmito německými úřad- níky domluví strana, která vůbe německy neumí, jest u boha. Dne 6. července t. r. podal proto dr. Stejskal stíž- nost poštovnímu ředitelství. Poukazoval na tento nešvar připomínaje, že už v novinách byla uve- řejněna stížnost, kterou si však dle všeho nikdo k srdci nevzal, zejmena pan poštovní správce, kterému přece musí býti známo, že každé chvíle docházi k výstupům a který snadno mohl si už expeditora české řeči znalého opatřiti. Ve stiž- nosti poukázal dále dr. Stejskal, že v okresu duchcovském úřadně napočteno letos 26 9 obyvatelstva českého a že jest tudíž záhodno, aby úřadníci poštovní i se svým chefem byli znalí obou zemských jazyků, což stejně p lat i o listonoších, z nichž ani jeden česky neumí. Přirozeno, že za takových poměrů trpí zájmy obyvatelstva nemálo; expe- dice českých dopisů úřadníky, ani slova českého neznajícími, dopadá velice smutné. Že dr. Stej skal proti těmto nepřistojnostem zakročil u po štovního a telegrafního ředitelství v Praze, dově děla se sice ihned redakce »Duxer D. Zlgu.« kteráž na základě této stížnosti dra. Stejskala i proti němu a jeho nenáviděným konnacionálům zahájila štvanici, ale od poštovního ředitelstv nedošlo dosud ani slůvka vyřízení. Bez povším- nutí ponechalo poštovní ředitelství v Praze i další stížnost dra. Stejskala na to, že podání jeho první stížnosti bylo se strany poštovního správce duchcovského německému listu prozrazeno. Z
Stejskal doktor Zlg Praha
12 article
to však nepřístojnosti na poště duchcovské trvají dále, české obecenstvo nemůže se s německými úřadníky domluviti; a přece poštovní ředitelství samo na přípis obce duchcovské z 31. května 1900 č. 3509, jímž tato žádala odstranění če- ského razítka a českých nápisů na poště, od- větilo, že Ducheov byl prohlášen v základě §7 naříz. ze 24. února 1898 a dle výsledku sčítán za město jazykově smíšené a že tudíž nelze české nápisy odstraniti. — Kde je pak logika? Je-li Duchcov smíšeným, pak musl každý úřadník znáti obě řeči. Véc ta dotýká se zájmu veřejného a my z publicistické povinnosti musíme státi na tom, aby poštovní ředitelství vyřídilo přece jednou stížnosti ty a postaralose o nápravu. — »Zlatá Praha« vstupuje do novéh ročníku (XIX.). Má za sebou léta pilné práce, léta zdokonalování, léta programového řešen otázky velikého uměleckého listu malého národa. Konala svou práci poctivě a úspěšně. Ukončený právě ročník jest toho jasným a přesvědčivým důkazem. Po stránce obrazové i textové. Jej obrazová část má přesný program i eíl. Z do- mácí tvorby přináší systematicky práce mladých i starých a seznamování s pracemi ci- zími neděje se ani náhodně ani bez plánu.
Ducheov Duchcov Praha
13 article
Lonský ročník platil v tom směru zvlástě umění francouzskému, polské m a ruskému. Dvé čísla věnovaná francouz- skému maliřství posledního století (Ingres, Millet, Delaeroix, Boissard, Legros, Daubigny, Coubert, Puios de Chavane, Constant, Agrebe, Fremie a j., se slovním doprovodem K. B. Mádla), číslo Rivirovo, vybrané reprodukce děl Rěpinových atd. jsou skutečnými uměleckými činy. Aklem lásky k velikému našemu romanopiscí a stálému přispívateli »Zlaté Prahy« jest dvojité čísl Jiráskovo. Ale ani běžný náš život ne- uniká redakci: ve »Světozoru« přináší za- jímavé zprávy umělecké, literární a časové. Ná- kladným a cenným doplněním obrazové části jsou barevné reprodukce (loni dva ob- razy Dědinovy, Úprkovy, Novákovy, Věšinovy. Olivovy, Jelínkovy a j.). Z obsahu textového vzbudily pozornost práce: Štechovy »Ko vové ruce«, studie Holečkova »Vysoké hráze třeba«, krásná studie Krejčlho o J. Zeyerovi, práce Šlejharovy, Herrman- novy, Jahnovy atd. Z poesie zastou- peni tu téměř všichni čeští básníci, od nejmlad- ších až k mistru Vrehlickému. Zaslané nám právě prvé číslo nového roční ku dokazuje, že »Zlatá Praha« půjde stále z svými vysokými uměleckými a národními cíli. Dědina, Klusáček, Slabý, Mueha, Jansa (barevná příloha), Aleš a j. — značí již sami sebou kus programu. Z lextu prvého čísla uvádíme: A. Jirásek »Předehrá«, Nové básně J. Vrchlického, »Intimní nálady« od Jar. Kvapila, román M. Jahna »Du- hová vidma», Obrázky z cest J. Kořen- ského se zajímavými illustracemi, Svělozor a j. Po svém splynuti se »Světozorem« jest nyní »Zlatá Praha« jediným naším týdenníkem uměleckým. Týdenníkem velmi dobře redigo- vaným a pečlivě vypraveným. A čím více na nalezne porozumění a podpory, tím bude i její práce snazší a úspěšnější!
Lonský Ingres Millet Delaeroix Boissard Legros Daubigny Coubert Constanta Mádl Rivirův Akl Jiráskův Dědinův Úprkův Novákův Věšinův Olivův Jelínkův Štechův Holečkův Krejčlho J Zeyer Šlejharův Herrman Jahnův Vrehlický Klusáček Slabá Mueh Jansa Aleš A Jirásek Předehrat J Vrchlický Kvapil M Jahn Agrebe Praha Dědina Světozor Puios jít Chavane
14 article
— K slavnosti Chrysanthém. V posled ních dnech nahrnuly se dotazy po bližších podrobnostech velkolepé Matiční slavnosti, jež bude pořádána ve dnech 9., 10. a 11. listo- padu t. r. ve skvěle vyzdobené dvoraně žofín ské, za spoluúčinkování dam naší české spo lečnosti pražské damským odborem Ústřední Matice školské. Ku podivu! Ačkoli o chystané slavnosti tolik se hovoří po celé Praze a dárk do bazaru neobyčejné množství bylo vybráno stále ještě obchodnictvo a Češi domácí i v ci ziné usídlení nad obyčej štědře přispivají, ne- bylo lze dopíditi se, v čem půvabné tajemství slavnosti záleží. Zasvěcené kruhy dam zachová- vají tentokráte přísné tajemství. Nezbývá tudíž než klidně čekati a zabezpečiti si v čas vstu- penku. Schůze se konají každé pondělí vždy o 4. hodině odpolední v místnostech »Domác nosti«. — Osobní. Pan MUDr. Emanuel Sedlák, býv oper. elěve chirurg. kliniky prof. dr. K. Maydla, ho spitant kliniky pro nemoci ušní, nosní a hltanové dětské nemocnice, zemské porodnice, univ. polykli niky, externí lékař všeob, nemocnice zahají 15. listo- padu praksi lékařskou v Pardubicích v Sladkovskéh ulici. — Prof. dr. Rudolf Virchow přijel včera ráno z Berlína do Prahy. — Promoce. Pan MUC. Miloslav Seifer z Nového Knína v Čechách byl ve čtvrtek 31. října t. r. na českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově doktorem veškerého lékařství prohlášen. — Pan PhC. Vilém Appelt, professor reálky v Náchodě. prohlášen byl v pondělí dne 28. října t. r. o 12. hod polední na české universitě Karlo-Ferdinandověv Praze doktorem filosofie. — Rodlnné zprávy. Slečna Ludmila Lede- rerova a pan Hugo Pichl z Prahy slavili budou v neděli dne 17. listopadu t. r. v Hluboké svůj sňatek manželský. — Slečna Ernilka Vitova a pan Václav
Chrysanthý Čech MUDr Sedlák profesor doktor K Maydl Virchow Seifer Phc Appelt Ludmila led Hugo Pichl Ernilka Václav Praha Pardubice Sladkovskéh ulice Berlín Nový Knín Čechy Náchod vysoký učený KarlaFerdinandov český univerzita KarlaFerdinandověv Praga
15 article
Machač, obchodník, slaviti budou sňatek svůj dne 9. listopadu t. r. v děkanském chrámu v Pardubicích. — Úmrtí. Ve čtvrtek dne 31. října t. r. o 6. ho- dině večerní zemřel na Smíchově pan Jan Ladislav Švadlenka, ředitel tamější měšťanské školy chla- pecké na odpočinku, v 63. roce věku svého. Zvěčnělý narodil se 9. března 1839 v Lipkově u Nasavrk jako nejmladší syn rolnika Frant. Svadlenky. Do 12 lel chodil do jednotřídní školy v Krásném, byl nějaký čas v německé škole ve Skutči a pak učil se houslim v Nasavrkách. Roku 1853 vstoupil do německé nižší reálky v Chrudimi, kdež setrval až do roku 1856. Potom odebral se na německý ústav učitelský n Malé straně v Praze, kdež také roku 1858 odbyí zkoušky učitelské způsobilosti pro hlavní školy. Na to příjat byl jako bezplatný auskultant při školách pražských, kteréž místo 9 roků zastával. V tom čase studoval jako řádný posluchač na vyšším kursu paedagogickém při německé vyšší reälce v Praze o roku 1859—1861 a pozdějí i též v roku 1863—1864 na české vyšší reálce v Praze, kdež roku 1864 odbyv státní zkoušky, stal se učitelem pro nižší školy reální odboru gramaticko-historického. V těch letech vy- učoval též na různých školach soukromých a sice v ústavech pí. Casanové, sl. Lifkovy (nyní pl. Šl- mové), sl. Machovy, pí. Kelinerové, na židovské reálce pana Singra a převzal roku 1861 vedení první dívčí české školy, kterou zařídila sl. Matylda Pe- šková. Konečně vyučoval též roku 1866—1867 jako zástupce prof. Tonnera na vyšší divčí škole v Praze.
Machač Jan Švadlenka František Casanová Lifkův Kelinerová Singr Matylda pe profesor Tonner Pardubice Smíchov Lipkův u Nasavrky Skuteč Nasavrky Chrudim Praha Machov vysoký divčí škola v Praga
16 article
Roku 1867 zřídila obec smichovská novou hlavní průmyslovou školu a zvýšila značně platy učitelské. Vypsáno bylo 10 míst nových s platy nejvyššími a kazdému učiteli zabezpečeno bylo příbytečné. Proto také přihtásilo se na těch nových 10 míst 180 ža- datelů. Jedno z těch míst obdržel též J. L Švadlenka, i byl učitelem hlavní a průmyslové školy na Smí- chově, kdež od té doby až do roku 1900 působil. Nejprve byl učitelem, potom půl roku řídícím učíte- lem dívčí školy a od roku 1874 učitelem a ředitelem měšťanské školy chlapecké, kteréžto místo plných 26 roků zastával. Hned po svém nastoupení na škole měšťanské zřídil nedělní vyučování pro učedníky ře meslnické a také zvláštní oddělení kupecké, kteréž 9 roků bezplatně vedl. Roku 1883 byla jeho přiči něním zřízena řádná průmyslová škola pokračovací kterou 10 roků spravoval, a také obchodní škola po kračovací, kterouž po 15 let vedl. Krutá, dlouho trvající choroba přinutila jej žádati o delší dovolenou. Když nemoe jeho se nelepšíla, podal žádost za trvalý odpočinek, kterýž také dnem 1. ledna 1901 nastoupii Netěšil se mu však dlouho, dne 31. října o 6. hodině večerní dokonal. Čest budiž jeho památce! Pohřeh bude zejtra o 4. hodině odpolední z basiliky sv. Vá- clava na Smíchově na hřbitov smichovský (Mlalva — Velkokníže Michal Nikolnjevlě včera 346. hod ráno rychlikem spol. rak. uh. státních drál přijel z Vídně do Prahy a tímtéž rychlikem nastou- pil další jízdu do Drážďan. zinka).
J L Švadlenka Krutá Michal Nikolnjevl Smíchov Vídeň Praha Drážďany
17 article
— Z kruhů vládní žurnalistiky. Ve vší ti- chosti dán byl do výslužby bývalý spoluredakto »Pražského Denníku« V. V. Crha. Před léty, v do bách persekuce, počal »mrviti« na Moravě, kde stála jeho kolébka, později přenesl svou blahodárnou pů- sobnost do Čech, kde ve spolku a za vrchního ve dení zemřelého Jos. Svátka vydával český výlupek vladního rozumu, tak zv. »Pražský Denník«. Již zemřelému Jos. Svátkovi, který dle svých schopnost na poli literárním a místopisném mohl lepší věci prospívati, dostalo se na sklonku života nepěkné odměny, jako záhy zemřelému vlád. radovi Lukešovi Mnohem hůře vedlo se druhému věrnému trubači vládních fanfár. V. V. Crhovi, který odešel do pense roztrpčen, odstrčen. Byiť v poslední době sice na listě jako odpovědný redaktor, ale podřízen ve všem všudy svému německému, mnohem mladšímu a ne- zkušenému kollegovi,byl jeho vasalem, jako celá česká vládní officina v Praze ovládána jest svou německo hebrejskou kolleginí. Za dlouhá léta piln práce, kterou na úkor své reputace s Jos. Svátkem vykonával, nedostalo se mu ani tolik odměny, jaka se udilí poslednímu písma neznalému místodržitel- skému presidiálnímu sluhovi. Šnad bude tento fakt poučením mladším českým žurnalistům, že i slavne vlády dovedou neslavně odměňovati své žalmisty kteří beztoho — alespoň ti čeští — musí konat službu s velikým sebezapřením, proti svému pře
V V Crha Svátek Lukeš Morava Čechy Praha Jos
18 article
— Kluby občanské. Klub voličů novo městských má dnes o 8 hod. več. v restaurae Brejškově schůzi správního výboru. — Pavel Albieri usmrcen? »New- Yorksk Listy« ze dne 22. října, jež nás dnes došly, přiná- šejí tuto zprávu: »Včera večer došel nás z Chicaga III., telegram následujícího znění: »Oznamte pan Marii Jaegrové v čís, 220 vých. 3. ul., že Albieri by usmrcen a že má sem ihned přijeti. Josef. Triner.« Ze stručného telegramu toho není patrno, jedná-li s o vraždu nebo o nějaké neštěsti. Pokud jest nám známo, nacházel se Pavel Albieri, jenž byl reklamním korrespondentem pana Josefa Tr nera v Chicagu, vyvrabitele známého »Hořkého vina« na cestě do Texasu. Vlastní jméno Pavla Albiera bylo Jan Mucek. Týž nacházel se nyní v Americe podruhé. Poprvé byl vyzván do Ameriky Augustem Geringrem, vydavatelem chicagské »Svor- nosti«. Později byl redaktorem »Obzoru« v St. Paulu a pak »Chicagských Listů«, jež od té doby zanikly Po svém návratu do Čech byl zpravodajem »Národo- pisné výstavy« v Praze. Asi před třemi roky vráti se zase do Ameriky a v Nov. Yorku začal vydávati
Brejškův Pavel Albieri Jaegrová Albieri Josef Triner Pavel Albier Jan Mucek Geringr York New Chicago Texas Amerika St . Paulo Čechy Praha Chicago III
19 article
»Sborník americký«, jenž ale brzo zaníkl. Pak by redaktorem »Pestrých Listů« v Clevelandu, ale an zde nepřálo mu štěstí, až konečně uchytil se trval u p. Trinera v Chicagu. Pavel Albieri prodělal pestrý život jako spisovatel i jako žurnalista.- Číslo těchže listů ze 23. října doplňuje pak původní zprávu svoji těmito podrobnostmi: »Jakmile obdržel jsme v pondělí první telegrafickou zpráva, oznamu- jící, že známý český novinář, Pavel Albieri, by zabit, zaslali jsme do Chicaga telegrafický dota panu Jos. Trinerovi, u něhož byl Albieri zaměstná jako správce ohláškového oddělení závodu jeho. N dotaz náš zaslal nám p. Triner včera večer následu- jící telegrafickou zprávu: »Chicago, III., 22. října Pavel Albieri byl zabit na železniční trati ve Smith villu, Texas, byv na tamějším nádraží za- sažen lokomotivou, ježho k zemi sra- zila a přejela. Rány, jež utrpěl, byly hroznya smrt následovala nepochybně bezprostředně. Hlava nešťastníkova byla lokomotivou úplně roz- drcena a pravé rámě jeho bylo zlomeno.
Triner Pavel Albieri Jos Albieri Rán Cleveland Chicago Texas
20 article
Tělesné pozůstatky nešťastného krajana očekávají s do Chicaga ve středu večer, aneb v noci, a pohřeb jeho vypraven bude nepochybně v pátek. Josef Tri ner.« Jakmile obdrželi jsme tuto zvěsť, podali jsmo též zprávu paní Jaegrové v čísle 220 vých. 3. ulice matce paní Albieriové, jež z počátku nemohla uvě- řiti, že zvěst tak hrozná mohla by býti pravdivou Nyní není více pochybnosti, že Albieri skutečně sta se oběti neštěstí.« Tolik »New Yorské Listy.« Vzhle- dem na podrobnosti, znějící tak určitě, stěže lze se oddávati pochybnostem co do věrohodnosti žalné této zprávy. Po životě velmi pestrém, jenž z části vyplněn byl i hojnou a rozsáhlou prací lite- rární, po životě, jenž nebyl prost píle a přičinění trpkosti, skončil — dle zmíněných zvěstí ameri- ckých — český literát daleko od vlasti své smrt nejstrašlivější, smrtí jež vše uklizuje a vše vyrov nává. — Zesnulý napsal veliký počet děl belletri- stických, novell a románků, k nimž volil nejraděj: látku ze života vojenského. Psány byly novelkyty lehkým, přístupným slohem při ději napínavém a protož v určitých vrstvách čtenářstva docházely
Tri Jaegrová Albieri Chicago New yorský
22 article
živé obliby.
23 article
— »Kako sa pýtá naša vesnička«? Našim čtenářům v dobré paměti utkvěl tento název rozkoš- ného obrázku od Věšína, představující svižnou dívčinu s nákladem trávy domů se vracející a před sloupem na rozcestí stanuvší. Dívčina je Slověnka i stojí před ukazatelem cesty do své rodné vesničky Na tabulce pak nové včera zavěšené maďarské jméno její domoviny. Podobného překvapení dožili se v těchto dnech sousedé moravské obce zněmčoného Vacetina. Dříve bývala tato obec pro nedostatek všeho spojení širšímu i užšímu světu neznáma, teprve zřízením okresní silnice stala se dostupnější. Leč co zřeli chodci po této nové okresní silnici a návštěvníei jinak vlídné vesničky Vacetina? Péčí německého obecního výboru nově opravená skvěla se tu na rozcestí tabulka s nápisem: »Ortschaft Vacetin- Oržali Vaculin«. Umná hlava obecního výboru postarala se tak o český překlad českého Vacetina. Bývá prý cestou k Vacetínu na útraty německé kultury velice veselo. — První schůzka Právnické jednoty nově zahájeném období konala se tento čtvrtek (31. m. m.) v Karolinu za hojného účastenství členstva.
Kako Věšín Karolina Oržat Vaculin Ortschaft Vacetin
24 article
Předseda p. dv. r. prol. dr. ryt. Randa uvítal shro máždění, načež pokračoval: »Jest to smutná povin- nost, která mi ukládá, vysloviti bolest naši nad ztrátou, jež od poslední naší schůzky stihla řady naše nenadálou a předčasnou smrtí J. E. ministra dra. Josefa Kaizla. My všichni znali tohoto zna- menitébo muže, jenž z našeho středu, z české uni- versity vyrostl, vlastní silou do popředí veřejného života se dostal, při veřejné správě velkého vlivu nabyl, muže, jenž vynikl jako odborný spisovatela učenec, muže, jenž s neobyčejným nadáním a dů- kladnými vědomostmi spojoval — a to jest právě čeho při něm tak velice si vážíme a co památku jeho zvláště drahou nám činí — vřelý, účinn cit vlastenecký. Jeho vzácné státnické vlohy jeho pariamentní výmluvnost a obratnost, jeho zá- sluhy o reformu rak. finaančního hospodářství uzná vají i političtí jeho odpůrci. Povstali jste již a dali jste tím výraz hlubokému našemu žalu nad ztrátou toho času snad nenahraditelnou. Česť jeho památce!- — Na to sdělil p. předsedající obsah resoluce, usne- šené na schůzi právnictva českého při slavnost
doktor Randa Kaizl
25 article
Všehrdově v Chrudimi, jíž uloženo Právnické jednol v Praze, aby starala se o to, by v r. 1903, u příle- žitosti 40letého trvání této Jednoty, konal se v Praze první český sjezd všeprávnický, žádaje členstvo, aby již nyní o věci uvažovalo a pro ně- kterou z příštích schůzí návrhy své připravovalo. Na to rozvinul p. sekr. dr. Josef Worel svým důklad ným způsobem poutavou srovnávací studii o úča- stenství živlu laického v soudnictví a sklidil za před- nášku svou hojně potlesku. — Památku prvníh předsedy svého velezasloužilého + p. rady M. Ha velky uetila Jednota ve dnech dušičkových polože- ním kytice na rov jeho na hřbitově vyšehradském. — Podařenou historku o cestách, jakými vznikají na Moravé odrodilci, vypráví olomoucká »Malá Haná«. Počátkem tohoto měsice byl ve Vra- nové Lhotě křest z Veselí. Kmotrem byl jistý Frant.
Všehrdův doktor Worel František Chrudim Praha Malá Haná nový Lhota Jednota
26 article
Macháček, stolař z Kornic, jehož rodina pochází ze Lhoty Vranové a je tedy česká. I náš pan kmot ještě roku loňského, kdy také tento čestný úřad v téže obci zastával, uměl česky. Od té doby však. co v obci začalo všeněmecké »hajlování«, stal se zázrak i s naším Macháčkem, zapomněl najednou česky i prohlásil panu páterovi, že se bude křtít po německu slovy: »Nix böhmisch — deutsch taufen Poněvadž však kmotra neznala ani slova německého musil kněz klásti otázky česky i německy. Nej- krásnější však bylo, že pan kmotr neuměl ani n otázky německé odpovídati a proto mu musil du chovní napovídati. Vyznání víry modlili se kmotra česky a kmotr německy. Do matriky dal zapsati své dříve poctivé české jméno Machatschke. — Serenádaalampionový průvod k oslav dra. Dvořáka. Veškeré spolky a korporace, které se chtějí zůčastniti lampionového průvodu a serenády ve středu dne 6. listopadu, ale dosud se nepřihlásily. upozorňují se, aby nejdéle do pondělí večer 4. listo- padu u slavnostního komitétu Úmělecké besedy (Ne- kázanka, palác Zemské banky) od 5—7 hod. večen lak učinily, aby souborně za povolení k průvodu za- žádáno býti mohlo. Průvod seřadí se v Novoměstském dvoře (Sokolská třída) o půl 8. hod. več. . Odcho určen přesně na 8. hod. k bytu oslavence. Účastníc se spolkovým praporem a lampiony. — Ve prospěch Ústřední Matice školské »Damský Odbor Ústřední Matice školské« na Žiž- kově pořádal dne 20. října v tělocvičně tamního »Sokola« matiční havelské posvícení s výsledkem velice uspokojívým. Čistý výtěžek činí 1003 K.
Macháček Vrana Machatschke Dvořák Kornice zemský banka Sokol Úmělecký beseda
27 article
— Loutková předetavení pro dítky v prospěch Národní jednoty pošumavské. Ná- rodní jednota pošumavská hodlajíc přispěti hojnější měrou o letošní vánoční nadilce ke zmírnění bídy chudičké mládeže v krajích ohrožených, spolu pak vybovujíc dávné potřebě, by útlé mládeži dětské Praze poskytnuta byla v době zimní ušlechtilá při- měřená zábava, pořádá v době od 1. listopadu až do vánoc loutková představení pro dítky v sále u Kornelů« v Jungmannově třídě na No- vém městě (vedle průchodu Měšťanské besedy). Představení řídí osvědčený, intelligentní ředitel lout- kových divadel p. Řiha. Program sestaven a vybrán jest s obzvláštní péčí a slibuje malým i dospělejším návštěvníkům nejlepší požitek. Hraje se na zvlášt ním jevišti s velkými loutkami. Představení konají se denně o 5. hod. odpol., mimo to pak ve středu a v sobotu, v neděli a ve svátek též od 3—4 hod. Vstupné: místo k sezení 10 kr., k stání 5 kr. — Výstavy. Umělecko- průmy slov museum obchodní a živnostenské komory v Praze (proti Rudolfinu v Sanytrové ulici). Výstava praci konkurenčních otevřena jest denně, vyjma pondělí. od 10. do 3. hod. zdarma a potrvá až do 24. listo- padu. Po ukončení výstavy započne se ihned s pří- pravnými pracemi pro výstavu vánoční. Sbírky mu- sejní otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, od 10. do 3. hodin zdarma. Knihovna otevřena jest denně, vyjma pondělí; ve všední dny od 10. do 12. a od 5. do 8. hodin, v neděli od 10. do 12. hod. — Obrazárna v Rudolíině. Dnes, v den dušiček, bude obra- zárna uzavřena.
Kornel Jungmannův živnostenský komora v Praga Rudolfinum
28 article
— Svátek zesnulých. Nadešel sváteční den v který se zvláštní pietou uctívána jest pamálka drahých zesnulých. Hřbitovy olšanské i vyšehradský staly se včera střediskem obecenstva, které ozdobil rovy kvítím a ozářilo je světly. Návštěva břbitov byla po celý den převeliká. Umožnila ji velice při- znivá povětrnost. Jako obvykle, byly rovy věhlas- ných pracovníků na roli národa zvláště pečlivě okrá- šleny. Imposantní náhrobek zesnulého našeho chéfa na olšanských hřbitovech byl neustále obklopen ta kovým množstvím obecenstva, že přecházení v mi- stech těch úplně bylo přerušeno. Rov obklopen půlkruhu svěží zelení exotických květin a na mra- morovém náhrobku položeny libovonné květiny přečetnými navštívenkami. Také rovy Jos. Baráka- K. Sladkovského, Fügnera a Tyrše, K. Havlícka, G Eima a četných jiných osvědčených vlastenců byly kvítím ozdobeny. Dojímavý byl pohled na ono od dělení hřbitova, kde jsou pochovány dítky. Nesčetne rovy pokryty byly planoucími svíčkami a v jasu tom jmenovitě při soumraku, byl pohled nevýslovně po- hnutlivý. — Elektrické podniky zařídily dopravu p tratích svých dráh v nejvělším rozsahu. Dopoledne sice nastalo přerušení na trati vinohradské, násled kem nedostatku proudu, ale závada byla záhy od strančna. Včera dopraveno bylo na tratích elektri- ckých dráh přes 100.000 osob.
Svátek Barák K Sladkovský Fügner Tyrš K Havlíck Olšanský Olšanský hřbitov Jos G Eim
29 article
— Změny držebností. Pan Antonín Nádvor- ník koupil od obce král. hlav. města Prahy parcelu č. kat. 5/6 na Vyšehradě za 7570 K. Zemský výbo král. českého koupil od hraběte Leopolda ze Ster berga dům č. 7—III. na Malostranském náměstí za 200.000 K. Paní Emilie Sommrová koupila od pana Filipa Winternitze polovinu pozemku č. kat. 291—1 v Bubnech-Holešovicích za 14.000 K. Majetník kamen- nického závodu na Král. Vinohradech pan Marek Lucek koupil společně s manželkou svou Bertou o vinohradské záložny dílec pozemku od č. kat. 618—I. naproti hřbitovům na Král. Vinohradech za 8973 K. kdež vystaví kamennickou dílnu. — Uzavřená uiice. Za příčinou zřizování vodovodu bude dnes Kaprová ulice na Starém městě pro povozy uzavřena. — Sběratelská činnost příručího »U města Paříže«. V rozsáhlém obchodním domě »U města Paříže« v Celetné ulici v normálním období je za- městnáno dvacet příručích a deset sluhů, v čase vánočním pak tento počet je zdvojnásoben. Veškeren
Nádvor Leopold Sommrová Winternitz Král Lucek Berta Praha Vyšehrad malostranský náměstí Bubno Holešovice Vinohrady Kaprová ulice Paříž Celetná U město
30 article
personál požívá v závodě ovšem neobmezené dů- věry. Této důvěry jeden příručí zneužil a z okolnosti prozrazených je zřejmo, že nepoctivec může v zá- vodě nakrást takové množství zboží, že by si mohi opravdovou filialku obchodu zařídit. Nepoctivcem tím byl 21letý příručí Otakar Čihař z Karlína. Možno právem tvrdit, že mladíka svedla na scestí touha po prostopášném životě. V jisté vinárně v Hybrnské ulici zamiloval se do číšnice a mimo to náruživě počal pěstovati hru v karty. Obě libůstky vyžadova v značných nákladů, na které služné nestačilo a schodek uminil si příručí doplňovati — zbožím ze závodu p. Goldschmieda, u něhož byl zaměstnán. Jak dlouho krádeže prováděl, není známo. V poslední době po- zorovalo se v závodě, že mezi zřízenci je »škouná«.
Čihař Goldschmied Karlín Hybrnský ulice
31 article
Podezřívati někoho bylo velmi nesnadno, nastala tedy nutnosť bedlivě pozorovati Za několik dnů uva- leno podezření na příručího Čihaře a předevčirem oprávněnosť podezření byla prokázána. Když v po- ledne čásť příručích odcházela k obědu, byl Cíhař zadržen, odveden do kanceláře a kapsy jeho oděvu prohledány. Výsledek prohlídky byl překvapující. Ne- poctivý přiruči měl u sebe 20 lžic, tobolky, přívě sky k hodinkám, špičky a rozmanité okrasné drobnůstav. Z krádeže usvědčený přiručí sice zapíral, že ma doma některé předměty, ze závodu pocházející, ale proto přece zřízenci policejní vykonali tam zevrubnou prohlídku a nalezli velké množství zboží, ze závodu »U města Paříže« pocházejícího, jehož cena převy- šuje obnos 200 zl. Mnoho-li zboží příručí zpeněžil, není známo a nepoctivec se k tomu nepřiznal. Při- ručí byl odveden nejprve na policejní komisařství a odtud do be pečnostního oddělení policejního. — Výjev z ulice. Frant. Šlechta, 61letý obuv- ník ve Vrutici, stižen byl těžkou chorobou, k jejíž léčení byl stařík odkázán do pražské všeobecné ne- mocnice. Šlechta vydal se do Prahy a namáhavě putoval k nemocnici. Na Karlově náměstí se zastavil a nemohl dále. Pohled na rozsáhlou budovu nemoc- nice působil na mysl jeho tak nesmírně, že klesa pozbyl vědomí. Stráž opatřila košatinu a v té byl polomrtvý venkovan odvezen do nemocnice — Pátrání po uprchlých trestancích.
Čihař František Paříž Vrutice Praha Karlov náměstí Stráž zl
32 article
Václav Fousek, trestník z pankrácké trestnice, který v úterý odpoledne se dvěma svými soudruhy uprchi, nesplnil slib, který dal Janu Kučerovi. Tento se vrá- lil v noci na čtvrtek do trestnice a vyřizoval uclivé poručení od Fouska, který se šel podívat ještě do Nuslí a slíbil ve čtvrtek do trestnice se navratiti. Če- kali na něho, ávšak marně. Fousek patrně dosahl příjemného úkrytu. Policistě a četníci půtrali po něm bez výsledku. V Hostivaři už se domnivali, že uprchlíka chytili. Předvčirem večer obccní policista Novotný přistihl tam muže v rozedraném oděvua přadvedl jej k starostovi obce. Poněvadž zatčený měl na sobě trestnickou košili a kalhoty, domnivali se, že se jim dostal do rukou hledaný uprchlik z trest- nice. Proto telefonováno na nuselské nádraží, aby vyslán byl do Hostivaře buď četník nebo policista. Nadstrážník Volánek před 9. hod. večerní odjel do Hostivaře a zatčeného přivedl na strážnici ve Vršo- vicích, kde tulák udal, že není toložným s hledaným Fouskem, nýbrž že se jmenuje Frant. Novák, je 31 rok starý a do Poděbrad příslušný. Novák byl od- veden k soudu k potrestání pro potulku. — Doprava trestniků. Čtyřicet jeden trest- ník byl včera v průvodu sedmi dozorců státní drá- hou převezen z Krupé, kde byli zaměstnání při regu- lačních pracích, do Prahy a z nádraží byli vezňové převedení přes Král. Vinohrady a Nusle do trestnice na Pankráci.
Fousek Kučera Novotná Volánek František Novák Král Nusl Nusle Hostivař Vršo Poděbrady Krupá Praha Vinohrady Pankrác
33 article
— Povalen a přejet volocipodom. Obchodní jednatel Frant. Volf z čís. 423 v Libni předvčírem v Husově třídě na Žižkově jel tak neopatrné na ve- locipedu, že povatil a přejel topiče státní dráhy Karla Adamce z čís. 108 na Žižkově. Topiť utrpěl pora- nění na pysku, které mu lékař p. dr. Řehák obvázal — Zatčení zlodeji. K trestnímu soudu do vazby vyšetřovací byli dopravení dva zloději, jimž pobyt v Praze na vždy byl zapovězen a sice 45letý Josef Rak z Radešovic a 44letý Antonín Melzoch ze Smilkova. Oba vrátili se do Prahy za tím účelem, aby zde byli živi z výnosu krádeží Několik výprav se jim zdařilo. Z výkladní skříně obchodu Zikmunda Heitzla v čís. 398—I. odcizili 12 párů ponožek po 28 kr. a z výkladu firmy L. Fischer v čís. 494—I. v Železné ulici vzali dvě čepice. Melzoch před třemi rydny z obchodu Jindřicha Monelesa v čís. 473—I. vzal balik látky. Konečně byli zloději vypátránia zatčeni. — Sebevražda mladíka. Josel Srp, 19letý syn řezníka z čís. 629 v Holešovicích, před nedáv- nem upadl tak nešťastně, že utrpěl otřesení mozku. Mladík chřadl a byl stižen také chorobou duševní Včera v poledne byl mladík nalezen ve spižírně na řemenu oběšený. Sebevraždu patrně spáchal v ná- valu choromyslnosti. Přispění lékařů pp. dra. Kra- lovce a dra. Fähnricha bylo již bezvýsledné, mladík po nalezení nejevil již žádné známky života. Mrtvola byla odvezena do pathologického ústavu. — Vystěhovatci. Z Ameriky vracela se včera do Karlovce 31 osoba. Z Haliče jelo Prahou do Ameriky 12 vystěhovalců. — Z Kutné Hory, 1. listopadu. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Dnes ráno zemřel zde upřímný vla- stenec, rodem Moravan, inspektor tabákové továrny. pan Brázdil. Ve všech společenských kruzích po- žíval zasloužené obliby. Pohřeb koná se v neděli dne 3. listopadu 1901. Česť budiž památce zvěč- něléhol
František Volf Husův Adamec doktor Řehák Rak Melzoch Heitzl L Fischer Jindřich Monelesa Josel Srp Fähnrich Moravan Brázdil Libeň Žižkov Praha Radešovice Smilkov Železná ulice Holešovice Karlovec Halič Amerika Kutná Hora
34 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Na mělčině. Z Nyborgu, 1. listopadu. (C.- B. ) Ruský obrněnec »Peresvět« vrazil ráno na severním konci ostrova Langelandu na mělčinu. Poslán mu na pomoc parník. = Četník zastřelon. Jak již z Gčimalov sděleno, zastřelil farář Dugěvič četníka Maruščaka. Jak lvovské listy teď ale sdělují, stalo se to ne- šťastnou náhodou. Dugěvič ukazoval četníkovi svuj revolver. Nešťastnou náhodou vyšla rána, kterou byl četník smrtelně raněn. Četník Maruščak prohlásil před svou smrtí, že se nemůže domnívati, že by farář měl proti němu nepřáte ských úmyslů. = Zemötřeseni. Z Terstu se telegrafuje Zemětřesení v Salo na Gardském jezeře se již ne- opakovalo. Obyvatelstvo se pomalu uklidňuje. Vládní komisí prohlédnuty byly ohrožené domy, jichž jest asi 20. Padajícími cihlami byly zraněny tři osoby téžce na hlavě a jedna z nich zemřela. = Mor. Z Glasgowa, 1. listopadu. (C.-B.) Před- nosta zdravotního úřadu prohlašuje, že nových pří- padů nebylo. Opětné objevení se moru nemůže po- važovati se za epidemii, neboť obvod nákazy je velmi skrovný. Doufá, že rychlým zakročením úřadů nemoc se potlačí. — Z Glasgova, 1. listopadu v 1 hod. odp. Od poslední zprávy oznámen úřadně nový případ moru, takže je teď nemocných pět. O lodích odjiždějících z přistavu nedošel z minister- stva zahraničných věcí dosud žádný rozkaz, avšak myslí se, že dlouho se naň již čekati nebude. Kon- sulové odepřeli dnes vydati lodím »čisté vysvědčení«.
Dugěvič Maruščak Mor Nyborg Terst Sala Glasgow Kon
35 article
Mnoho osob, jež byly s nemocnými ve styku, jest osamoceno. Sklepníce na audrieském nádraží, jež do nedávna byla zaměstnána ve zdejším hostinci onemocněla za příznaků moru. Nádražní hostine byl protu zavřen. = Stavba chrámu na paměť cara Alex andra II. Z Petrohradu se oznamuje: Budovi chrámu postaveného na místě, kde car Alexandr li byl zavražděn, jest úplně holova a vedlejší prác vně i uvnitř dospívají ke konci. Chrám jest vystaver v ryze ruském slohu. Hlavního vchodu nemá. Ten jest nahražen čtyřmi tak zvanými »Jaroslavským vraty«. Chrám, jenž pojme as 3000 osob, bude vy- tapěn parou a elektricky osvětlen. Prostranství po hlavní zvonicí, kde byl car smrtelně raněn, buds vy- loženo mosaikami, představujícími výjevy z umučení Kristova, ve střední lodi pak zobrazeny budou vy- jevy ze života Kristova. Většína ornamentů uvniti chramu a na vnějších stěnách zholovena dle nákresu stavitele chrámu prof. Paarlanda. Nad každým ze čtyř vehodů budou mosaiky tvarů medaillonů, dle kartonů prof. Vasněcova, jež představují Krista ne- soucího kříž, ukřižování, sněti s kříže a vzkříšení. Ikonostas, zhotovený v Ilalii z různobarevného mra- moru, má výšku as 9 aršínů a bude ozdoben obrazy dle kartonů prol. Vasněceva a maliře Nesterova. Ve- škeré mosaiky uvnilě chrámu zaujímati budou pro- stor 3,200.000 čtverečných veršků. Na průčelích upra- veno bude 20 mramorových desk, připomínajících manifesty vydané za víády cara Alexandra Il.
Alex Bud Kristův profesor Paarlanda Vasněcov Krist Nesterův Petrohrad