2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. listopadu 1901.
5
article
ným účelem jest z Jaderského moře učiniti
»italské jezero«, vydobýti totiž veškeré bývalé
»italské provincie« mohutné kdysi republiky be-
nátské a nanejvýše dovoliti svým madarským
spojeneům, aby tu a tam — jak na př. v Rěee
— vývěsili svůj prapor na chorvatsko
loď, neboť maďarského rázu nebudou nikdy s to
vtisknouti ani samé Rěce a což teprve celému
chorvatskému přímoří.
Z Terstu se řídí — za pomoci nejen italské
diplomacie, nýbrž i zaslepené vlády vídeňské —
dobře promyšlená a dávno již organisovaná akce
italská nejen v celém tak zv. rakousko-illyrském
Přímoři, nýbrž — pokud to jest možno — na
Rěce a v Chorvatsku dalmatském. Němectví
italství jde tu tedy ruku v ruce a dle potřeby
volá se na pomoc i maďarství, které ani necítí.
že jest jen třetím kolečkem v tomto italsko-
německém trakaři. Ale přes tuto allianci Slovan
ství na chorvatsko slovinském přímoří zřejmě síll.
ba možno již mluviti o příznacích jeho nového
života a pevně organisace, která je přivede kji-
stému a mnohem rychlejšímu vílězství, než se
to mohlo do nedávna jen tušiti. I tu se ukazuje
blahoděrnost a neocenitelný význam všenárodní
jihoslovanské jednoty místo partikularistického
velikášství slovinského, chorvatského, srbského
a bulharského. Jest to vůbec jediné území, n
němž jižní Slovanstvo neustupuje, právě proto,
že Chorvaté a Slovinci všude a za všech
podminek pracují společně. Taková jednotní
akce nyní se přímo vnucuje mezi Bulhary
Srby v Macedonii a v Turecku vůbec.
Chorvat
Bulhar
Srba
Terst
Chorvatsko
Makedonie
Turecko
6
article
Překáží-li různost víry — jak se stále tvrdi
— společné akci chorvatsko srbské, ať jižní Slo-
vanstvo začne se spojovati na krajních svých
křidlech, na chorvatsko-slovinském severozápadě
a v bulharskosrbském jihovýchodě a jednot
v chorvatsko-srbském středisku bude jen usnad-
Vraťme se však ke svému přímoří. Tus
především všimněme loho faklu, že »Edinoste
(slovinský denník terstský), »Novi List«
(chorvatský denník rčcký) a »Naša Sloga«
(chorvatský dvoutýdenník puljs ký) představuji
vzácný tiskový triumvirát a že města, kde vy-
cházejí: Terst, Rěka a Pulje, jen zvětšují jeho
význam. Všechny tři listy jsou naprosto nezá-
visly, jak od jednotlivých stran, tak od jednotli-
vých osob, a nezávisly jsou proto, že jich re-
daktoři pracují do úpadu za odměnu nejskrov-
nější a proto, že všichni hlásají politiku ná-
rodní obrany, která ovšem předpokládá
organisovanou drobnou práci
reellní politiku v dobrém toho slova smyslu.
ve smyslu positivních a pravidelných ná-
rodních vymožeností, ale se stálým zřelelem n
konečný národní cil.
Abychom správně posoudili politickou tak
tiku Slovincův a Chorvatův — těch i u Čechů
známých národních pracovníků rázu Spinči
čova — stačí uvážiti, že chorvatsko- slovinské
přímoři jest pravým »uzavřeným územím« ilal-
ským, a že slovanská většina jest tam s národ-
ního, s, hospodářského a s politického stanoviska
v téže situací, jako jsou české
menšiny v celých Čechách (v královstvi,
v markrabství a věvodství). Terst, toť přimoř-
ská Olomoue, Réka jest přímořskými Litoměři
cemi, Zadr, toť chorvatský Cheb a Istrie chor-
vatsko-slovinské Slezsko. Český boj v Zábřeze
trvá v Pazlně (o chorvatské gymnasium), ne
vyhnutelnost organisace českého venkova u Olo
Slog
Pulj
Slovincův
Chorvatův
Čecho
Novi
Terst
Rěk
Čechy
Cheb
Istria chor
Slezsko
Ola
Český boj v Zábřeh
7
article
mouce cílí se stejně jak i potřeba organisovat
slovinský venkov terstský. Jen jeden rozdíl exi
stuje a to pro Chorvaty a Slovince dost
smutný: »Všechny české země upírají své na-
dějné zraky v »matičku Prahu«, odkud dostá-
vají aspoň pravidelnou a již již i dostatečnou
duševní stravu a mravní posilu, kdežto Záhřeh
a Lublaň nebudou brzy přímořskému svému
předvoji skýtati ničeho, kromě politické bez-
hlavosti a literární kompilace. A přece vzdor
tomu, že jsou ponecháni sobě samým, nezoufal
si přímořšti Slované, ba naopak, právě v nej
novější době možno citovati: petici rčekých
Chorvatův a Slovincův, podepsanou 22 před-
ními rěckými měšťany (jakými jsou bar. Vra-
niezany Dobrinovích, advokáti Barčié a Bakarčié
velkoprůmyslníci a velkoobchodníci Cušié, Mi
kuličié, Bačié, Kapaitié, farář Kukanié, kanov
ník Polié atd.). Petice žádá aspoň čtyřtřídní
chorvatskou obecní školu pro chorva ts kou
vétšinu rěckého obyvatelstva. Dále připo-
meňme si otevření »Národního Domu« ve Vrb-
níku na ostrově Krku; pravidelné zasílání
příspěvkův isterské Matici školské (družstvu s
Cyrilla a Metoděje); přípravné práce pro »Ná-
rodní Dům« v Terstu; svěcení praporu terst-
ského »Kola«, jehož zúčastnily se 24 korpo-
race a na 10.000 účastnikův, a nedávnou (15.
t. m.) slavnostní slovanskou mši v Riemanji
(u Terstu), kde elementární silou projevilo se
slovanské vědomí nejen slovinského lidu, ale
i četné (na 400 osob) terstské intelligence. Jak-
mile se tedy v Lublani a v Záhřebě začne
vésti opravdová všenárodní politika, ukáže
se síla slovanského přímořského živlu tak zřejmě
politickým kruhům vídeňským, že nebude j
možno také příště soustavně ignorovati a zabý-
vati se »problémem«, jak by se i v Terstu
vyhovělo požadavkům námofnictva — maďar
Chorvat
Slovan
Chorvatův
Slovincův
Barčié
Kukanié
Metoděj
Praha
Lublaň
Terst
Riemanje
Záhřeb
národní Dom
9
article
ského ..
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. listopadu.
Seskupení států na Balkáně.
Tak je nadepsána úvodní úvaha »IIom
Bpex.«, jež se nám zdá tak důležitou pro oce
nění politické situace nejen na Balkáně, nýbrž
i v Evropě, že neváháme čtenářstvo obeznámiti
obšírněji s jejím obsahem.
Rakousko Uhersko ješlě nedávno bylo v
věcech balkánských rozhodující veličinou. Zdálo
se, že Srbsko na dobro uvázlo v jeho siti aže
cesta na Solun je mu zabezpečena. Bulharsko
bylo rakouskou náručí finančné a hospodářsky
sevřeno tak, že jedva dýchalo. Rakousko skvé
plnilo úkol, pro který je naznačil Bismark,
když je byl vysírčil z Německa a ukázal mu
cestu na slovanský jih. Rusko se nevyhýbalo
mirnému modu vivendi s Rakouskem a nej-
lepšim důkazem loyalnosti Ruska jest úmluva
s Rakouskem z r. 1897.
Od té doby vítr se obrátil. Po vážné ra-
kousko-uherské intrice naproti Rusku v slovan-
ských státech Balkánu není ani památky. Ra-
kousko hledá oporu v Rumunsku, pokoušíse
sblížiti je s Řeckem a vidí nejvyšší svůj cíl v
spolku řeckorumunsko tureckém, jenž pod
ochranou trojspolku mařil by snahy slovanských
státův, hledajících ochranu u Ruska. Odkud ta-
ková skromnosť Rakouska?
Odpověď jest jasná. Rakouská taktik
utrpěla v jihoslovanských státech úplné fiasko,
tak že nemá téměř žádné naděje, že by mohla
pokračovati v boji za nynějších podmínek. Sm
vzala nejhlavnější sloupy rakouského kultur-
tregerství. Nových Stambulových a Milanů
k úsluhám Vídně a Berlina nikde nenl, ano
národ by jich už ani nestrpěl. Za to na jevište
vystupují noví lidé, jejichž skutky i slova
nenechávají Rakousko v nejistotě o skutečném
stavu věcí.
IIom
Bismark
Sm
Milan
Praha
Balkán
Evropa
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Německo
Rusko
Rumunsko
Řecko
Vídeň
Berlín
10
article
Středoevropský německý tisk byl nespokojen
trůnní řečí srbského krále, že v ní příli
upřímně podškrtnut rozdil ve významu Ruska
Rakouska pro jižní Slovany. Němeům není dost
toho, že bezúhonný poměr Srbska k Rakousku
podle krále Aloxandra spočívá hlavně na země-
pisném položení a mezinárodních smluvách. Ba
co vte, král slavnostně vyznačil, že každý zdar
každý zisk jeho národa vždycky byl provázen
pomocí a přátelským účastenstvím velikého sl
vanského Ruska.
Těmi slovy král Alexandr objevil se jak
pravý Slovan. On učinil vyznání politické víry
všeho balkánského a větší části západního Slo-
vanstva: »Každý ruský úspěch jest naším
úspěchem, každý ruský nezdar naším hořem.
Žijeme Ruskem a bez něho nás nebude.«
Týž národní slovanský duch došel výrazu
i frůnní řečí knižete Ferdinanda, prohlásivšího,
že bulharská vláda, poslušna přání všeho ná-
roda, dělá vše možné, aby ještě víe upevnila
poměr k Rusku, slovanskému osvoboditeli.
Bylo by ovšem předčasno složiti ruce
v klín. Nutno pracovati k tomu, aby slovanské
státy balkánské srazily se ve spolek, a z té pří-
činy radostně víláme zprávu, že kníže Nikola
pozval srbského a bulharského diplomatického
představitele k poradám, kterak by Černá Hora
Srbsko a Bulharsko společně zasáhnouti měly
v otázku starosrbskou a makedonskou.
Ferdinand
Rusko
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Slovan
11
article
Z černohorsko-turecké hranice.
»Tac Irop« oznamuje, že na za
kročení černohorské vlády u Vysoké Porty vy
slán byl pacifikátor Starého Srbska a Albanie,
Šemsedin paša, se 4 prapory vojska do Gusině
a Plava na východní hranici černohorské, aby
tamní Arnauty držel na uzdě, postaral se
o bezpečnost křesťanského obyvatelstva a obnovi
pravidelné pohraničné styky mezi Tureckem
Černou Horou. Aby mu práce byla usnadněna,
černohorská vláda nařídila svému stálému poli-
tickému komisaru v Andrijevici, vojvodé Lakiči
Vojvodičoví a kapetánu Lalovičovi, aby se s ním
dali do vyjednávání, klerak by společným úsilím
Turecko a Černá Hora dosáhly úplné paci likaee
jmenovaného kraje. Práce za počata a oba ko
misaři doufají v dobrý zdar.
Lalovič
Albánie
Turecko
Andrijevice
Černá Hora
Šemsedin paša
Tac Irop
12
article
Katolická církev štve proti
Slovanstvu.
Rumunsko a rumunský národ tvoří velký
ostrov v slovanském moři. Přes to, že vláda
rumunská silně koketuje s trojspolkem, národ
je proti trojspolku a proti Německu a zachová
sympstie k sousedním národům slovanským,
s nimiž je spojen pravoslavnou věrou. A ejhle
zase tam vidíme katelickou církev jako pomoc-
níka Němectva, jež je v Rumunsku represen-
továno králem Karlem, a jako štváče prot
Slovanstvu, s nímž Rumuni dosud žili ve sva-
tém pokojiI
Rumunský dopisovatel »HoB. Bpev.« žaluje
na bezohlednost proti Slovanům, s jakou kato-
lická propaganda v Rumunsku pracuje. Slovany
líčí Rumunům jako úhlavní nepřátele a hrozt
jim, že budou pohleeni slovanským mořem,
jestliže se neobrátí na katolickou víru a nedají
se pod ochranu Vatikánu. Pravoslaví je víra
slovanská, katolietví romanská, a proto Rumu-
nům nezbývě, než odpadnouti od pravoslaví k
katolictví a tím se zachrániti od národní záhuby
Nedávno propaganda učinila dokonce pokus, aby
získala mitropolita Georgiona pro katolictví, do
jehož lůna, jak propaganda počítala, přešel by
potom celý 10millionový rumunský národ.
Dílo propagandy v Rumunsku daří se potud.
že je dosti takových Rumunů, kteří jsou ochotní
vstoupiti aspoň v unii s Římem. Dvě stě semi-
naristů připravuje se k úřadu uniatských du-
chovních.
Rumunský dopisovatel dobře prohlédá spo
jenství germanismu s katolicismem, neboť praví:
Vše to děje se pod účinkem německého pro-
gramu, jenž směřuje k tomu, aby rumunský
národ odtrhl od pravoslaví a potom jej ozbroji
proti Rusku, tak aby bylo od Gdánska až k úst
Dunaje opásáno nepřáte lským řetězem.
Karel
Rumun
Slovan
Rumunsko
Německo
Vatikán
Rumo
Řím
Rusko
Dunaj
13
article
Rozmluva s vynikajíeím členem
dnešního srbského ministerstva.
V Zemunu, v říjnu 1901.
Rozmluvy s osobami vysoce postavenými
jsou z pravidla prázdné nejen proto, že »velcí
páni« rádi si hrají na velké diplomaty, ale
i proto, že na vysokém místě není vždy vysoká
intolligence se širokým rozhledem a správným
pojímáním vážného a všestranného vzdělání.
Jmenovitě nemají ani pouhé informační ceny
rozmluvy s »jedním dobře zasvěceným diplo-
matem«, s »osobou s nejvyšších kruhův« a pod.
Takovou však nebyla rozmluva — jak čtenán
sám uvidí — s nynějším srbským ministrem
národního hospodářství p. Milovanovicem.
Milovanovié jest svým odborným vzděláním
právník. Na »vysoké škole« bělehradské před-
nášel právo mezinárodní. Svoji kariérou jest
však diplomat: Byl přednostou ministerstva za-
hraničných záležitosti v kabinetě Simicově
(1897) a do nedávna srbským vyslancem v B-
kurešti. Studoval a žil dosti dlouho v Paříži
a je snad jediným Srbem, jenž v pravém slova
smyslu pronikl v pařížskou společnost literárnou
vědeckou, politickou a finanční, k čemu mu
nemálo dopomohlo i dosti značné jeho jmění.
Má tedy zkrátka všechny podmínky moderního
politika-diplomata: důkladné právnieké, literárné,
a národohospodářské vzdělání, služebnou praxi
dokonalý společenský takt. Proto mi velmi zá-
leželo na tom, abych s ním mohl nejen pro-
mluviti, ale vážně porozprávěti o některých pře-
důležitých problemech současné slovanské po
litiky. Tu podávám věrnou tresť jmenovitě páne
Milovanovičových náhledův a své poznámky
uvádím jen k lepšímu porozumění.
Srb
Milovanovičův
Bkurešť
Paříž
14
article
Po srdečném, zcela nenuceném a přátel
ském uvílání vyžádal jsem si nejdříve odpovéd
na tuto otázku: Jsou-li poměry mezi všemi třem
našimi (jihoslovanskými) státy — mezi Srbskem.
Bulharskem a Černou Horou — v té chvíl
aspoň tak zdravé, že by v případě všeobecného
národního nebezpečí možno bylo počítati na spo
lečnou jejich akci pro národní obranu?
Tu jest třeba, odpověděl p. Milovanovič.
rozlišovati poměr Sebska k Černé Hoře, a jeho
poměr k Bulharsku. Poměr náš — Srbska —
k Černé Hoře může totiž býti nevím jak napjatý —
nyní jest zeela normálný, jak uvidíte také z trůnní
řeči — a přece v rozhodném okamžiku jednaly
by oba státy společně a svorně. Srbské národn
vědomi není dnes již pouze instinktivné, jakto
bylo před padesáti a méně lety. Nad šuma-
dinstvem (Šumadie, provineiálný název pro Srbsko.
po velkých »šumách« či lestch) a černohorstvem
zvedá se dnes národní vědomí tak silně a vše-
obecně, že s ním dlužno počítati za všech
okolností. Povstanou-li tedy různice mezi Běle-
hradem a Cetyní, nemají nikdy národního
rázu, neboť nepřicházejí z dola, z lidu. A proto
pevně věřím ve společnou akci Srbska a Černé
Hory, kdyby bylo nutno — čeho se myslím, není
obávati — hájiti velké národní zájmy ve chví-
lich, které, jak se říká, rozhodují na dlouhou
dobu o osudech národův.
Milovanovič
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Černá hoře
Běla
15
article
K Bulharsku však jest náš poměr posu
právě opačný: Bělehrad a Sofie mohou byt
nevím jak spřáteleny, a přece v čas akce mů-
žete býti jisti, že Srbsko a Bulharsko octnou
se ve dvou různých táborech. To jest smutné,
ba nanejvýše nebezpečné, avšak třeba míti muž-
nosti přiznati si tuto pravdu. Byl jsem a zů-
stanu obhájcem shody srhsko-bulharské, ale vté
chvili jest velmi nes nadno jí dosíci, zejmena
proto, že Bulhaři Srby z Macedonie naprosto
vylučuji.
— Promluvil jste mi z duše. Kdybychom
byli aspoň tolik národně uvědomělí, že bychom
nahlédli absurdnost takových tvrzení, jaké jest
na př. p. Kančova, že v Macedonii jest pouze
700 Srbův, byl by to již značný pokrok ke sku-
tečné naší národní politice.
Na to pan ministr podrobně vysvětlil při
činy, z kterých povstala dnešní bulharská ne
přistupnost a výlučnost, zvláště zřízení bulhar
ského exarchátu a ustanovení svatoštěpánského
míru. Tu srbský politik přešel na známou di
plomatickou nolu, kterou Rusko a naše říše vy
bidly Srbsko, Bulharsko, Černou Horu a Ru
munsko, aby zůstaly klidnými pozorovateli řecko
turecké války a vyjádřil se o tomto zakročen
následovně: »Podobná nota byla zbytečná. Mezi
Bulharskem a Srbskem byla totiž a jest taková
nálada, že by na pochod srbského vojska
k Skoplji Bulhaři odpověděli pochodem k bojišti
z roku 1885 a že bychom při vpádu bulhar-
ského vojska do Macedonie my učinili totéž.
Bulhar
Srba
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
Makedonie
Rusko
Černá Hora
Srbův
16
article
Avšak nola by byla zbytečná i tehdy, kdybychom
my a Bulhaři byli úplně politieky vyspěll.
Vždyť i v Petrohradě a ta ké
i ve Vídni uznali již nejeden
hotový fakt. Ale v takové situaci,
jaká jest nyní mezi Srby a Bul-
hary, jest nemožno pos tavi t
někoho před hotový fakt«
Druhá moje otázka zněla: Pomýšlí- li se
v Srbsku na následky celní roztržky mezi
Uhrami, kdyby na ni došlo, čímž ovšem neroz-
umím také Chorvatsko a mezi královstvím
zeměmi zastoupenými v ústředním vídeňském
parlamentě?
— Dříve než o tom pohovoříme, vyslovuj
s důrazem své přesvědčení, že hospodářskáa
obchodní situace Srbska není ani zdaleka tal
nepříznivá, jak sami rádi přeháníme. Předně
dnešní právní a dopravní mezinárodní poměry
nikterak nedovolují, aby Srbsko bylo hermeticky
uzavřeno. Dále hlavní předměty našeho vývozu
totiž ovoce a dobytek, možno s trochou péče
dovedností vyvážeti i jinou cestou, než do sou
sední říše. A konečně přírodní bohatství Srbska
láká cizí kapitál, jenž umístiv se výnosně, čá
stečně se i sám postará o to, aby jeho výrobky
nalezly tržiště. Kromě toho, jakmile se ukonč
stavba soluňského přístavu, zvětší se doprava
sníží se sazby na hlavní naší železniční trati,
což opět zlepší naši hospodářskou situnci.
Bulhar
Srba
Petrohrad
Vídeň
Srbsko
Uhry
Chorvatsko
17
article
Zkrátka, naše situace vyžaduje střízlivostí
práce, avšak nikterak neopravňuje k steskům
anebo dokonce k zoufalosti. A nyní několik slov
k obnově obchodních smluv s Rakousko-Uherskem.
Tu především počítáme na zkušenosti, kterých
Rakousko nabylo s Rumunskem. Z Vídněa
z Pešti k vůli sporu o Železná vrata, k vůli
rumunskému hnutí v Sedmihradsku použili totiž
veškeré své hospodářské mocí proti Rumunsku
a docilili toho, že dnes německý kapitál z říše
úplně ovládl průmyslem a obchodem rumunským.
RakouskoUhersko
Rakousko
Rumunsko
Pešť
Sedmihradsko
18
article
Od té doby Rumunsko se politicky velice
sblížilo s Rakousko Uherskem, avšak tím nevrá-
tilo mu dřívějších jeho hospodářských a finan-
čních posic, neboť kdo je jednou ztratil
nenabude jich nikdy již. Kdyby tedy
velká sousední monarchie nerozvážně přetrhla
svá hospodářská pojítka se Srbskem a s Balká-
nem vůbec, nevím, na čem by příště zakládala
svoji politiku v těchto krajinách, neboť dnes t
jiných pojítek s nimi nemá. Co se zvláště týče
Uher, ty by nám, kdyby přerušily celní svoj
jednotu s Rakouskem, jen prospěly. Buď by
totiž nám nechaly volnou cestu na jihovýchod,
jen abychom s jejich vývozem nesoutěžili (dnes
jsme totiž zavázáni na všech svých hranicích
míti stejná cla, čímž se sami vydáváme sou-
sední říši), anebo by svým hospodářským ne-
přátelstvím proti Rakousku a proti nám způso-
bily dorozumění mezi Vídní a Bělehradem tak,
že by brzy dvě železnice prbjižděly ze Srbska
přes Bosnu k Adriatickému moři, ke Splitu a
k Dubrovníku, aby Rakousko na Balkáně na-
lezlo jednak svoje tržiště a jednak potřebné
suroviny, což obojí má dnes převážně v Uhrách.
Na to jsem poukázal na význam Chorvatska
v této věci a podotkl, že by Srbsku a králov-
stvím a zemím, zastoupeným na říšské radě,
bylo dosti nesnadno obejíti Uhry, kdyby
Chorvatsko zůstalo v celní unii s nimi, kdyby
se totiž zároveň s nimi vymklo dnešní celní
jednotě v celé říši. Upozornil jsem na to, že
Chorvatsko má zásadně totéž právo uzavírati
obchodní smlouvy jako Uhry a že by odděle
Rumunsko
Rakousko Uhersko
Srbsko
Balká
Uhry
Rakousko
Vídeň
Bělehrad
Bosna
Split
Dubrovník
Balkán
Chorvatsko
19
article
ním Uher i nejkonservativnější živlové v Chor-
vatsku byli pohnuti k tomu, aby hájili živoln
své zájmy, neboť hospodářsky samostatné Uhry
vnucovaly by Chorvatsku špatně výrobky svého
nesolidního průmyslu, aniž by byly ochotny
v pravdě řečeno, aniž by mohly státi se odbě-
ratelem chorvatských surovin. O tomto před-
mětu rozpředl se delší rozhovor, v němž pan
Milovanovié pronesl následující vážný úsudek:
Maďaři vůbec přeceňují svoji politickou sílu.
Zapomínají, že třicetiletá jejich vládní praxe
znepřátelila jim všecky nemaďarské národnosti
v Uhrách, že podkopala i základy ústavního
právního života a že do pozadí za-
tlačila nejlepšl a nejzdravějš
maďarské živly, takže by dnes každý
c. k. rakouský generál s vládním strojem dosáhl
stejných parlamentních úspěchů, jakými se chlub
ústavní maďarští politikové. Uhry vůbec
Maďaři zvláště jsou dnes slabši,
než byly před dvaceti lety a to
tím více, čím méně vůdčí jejich
piolitikové tuto slabost vi dl.
Uher
Milovanovié
Maďar
Uhry
Chor
Chorvatsko
20
article
Při té příležitosti upozornil jsem na pruské
choutky na vévodství slezské a na záměry Ně-
mecka, kleré vidím v čelných německých revních.
obejíti Čechy a Prahu a dostati se přes Slez-
sko do Uher, které již považují za svoji do-
ménu a odkud přes Bosnu dostali by se snadno
k Adriatickému a k Egejskému moři. Upozornii
jsem zvláště na to, že železnice Sarajevo, Nový
Pazar—Mitrovice není tak projektem rakouským.
jako spíše maďarsko-pruským a že vladař sjedno-
cené německé říše marně v Pešti nelichoti
rytířské maďarské vášni. Z toho povstala roz-
prava o balkánské politice Ruska, o projektu
železné dráhy rumunsko-srbsko-turecko černohor-
ské, která by čelila uvedené trati maďarsko-
pruské a o probuzeném zájmu ruských finanč
níkův pro Balkán. Tuto rozmluvu shrnul pan
Milovanovič takto: Jak vidite, Rusko se teprve
začíná zajímati o hospodářský stav na Balkáně
Čecho
Mitrovic
Milovanovič
Praha
Uhry
Sarajevo
Nová Pazar
Pešť
Rusko
Balkán
železný dráha
21
article
Kdo nezná dějin rusko-srbských stykův, nedo
vede oceniti významu toho počátku. Avšak my
se na ty skromné pokusy díváme s nadějemi
s kterými naši otcové před stoletími přijímal
ruské církevní knihy a ruské dary pro naše
chrámy. Kulturní a politické styky naše s Ru-
skem jsou historické a přirozené. Moderná
praktická doba přirozeně nás povede také k sty
kům národo-hospodářským. Politika jest v tom
bezmocná. Pohleďle na Francii, jež jest nej
více interesována, aby Angličané vyklidili Egypt
a přece svým kapitálem této okkupaci nejvydat
něji pomáhá. Opakuji, co jsem řekl dříve
Důvěřuji v srbský národ, v srbskou státní ne-
závislost a v přirozené bohatství Srbska. a
proto vnutí-li nám někdo těžkou hospodářskou
situaci, vyjdeme z ní po několika letech silnější
neboť nouze jest nejlepší učilel. Vystříhám
se ovšem nejpečlivěji všeho, co by mohlo dát
podnět k hospodářskému nepřátelství proti nám.
Avšak jedno jest nám nedotknutelné: nezávis
lost Srbska. Také to opakuji, že ve Vídni roz
vážní politikové nebudou si snad zahrávat
zbytky své hospodářské nadvlády. Vždyť jes
to poslední karta Rakouska na Balkáně . ..
Angličan
Francie
Egypt
Srbsko
Vídeň
Rakousko
Balkán
22
article
Francouzské loďstvo do vod
tureckých.
Veřejnost francouzská byla včera poněkud
rozvířena zvěstí, že konečně vypravilo se lodstvo
francouzské do vod tureckých, aby tam bud
pouhým objevením se svým jako činitel hrozivý
pro budoucnost aneb přímo již obsazením ně
kterého přístavu tureckého přimělo Portu k po-
volnosti a k zapravení celého dluhu státnímu
příslušníku francouzskému Lorandovi. Jestliže
ale veřejnost francouzská vytýkala tu něco, vy
týkala jen, že se s donucovacími prostředk
proti Turecku na úkor prestiže republiky tak
dlouho váhá. Nejprve se vláda francouzská
omlouvala, že nutno sečkati se vzrušujícím opa-
třením téměř po návštěvě carově, ale car již
dávno Francii opustil — a vláda Waldeck-
Rousseauova nedovedla se pořád vzchopit k činu
Snad z ohledu na Anglii, která již jednou obě-
tovala klidně Fašodu, nelekajíc se ni výtky zba
bělosti, jež ji za to z nacionalistiekých kruhův
opětně byla učiněna. Tím živější uspokojen
prolétlo včera Francií, že konečně rozhodný na
dešel čin, jenž zlomiti musí vzdor sultánův.
John Bullem ještě posilovaný. Ku podivu, ale
dnes dochází z Francie zvěst, že divise lodní,
jež měla k Levantě odplouti, vrátila se do Tou
lonu. S jiné strany sice popírá se zprávao
návratu loďstva, ale při čelných odporech ve
dnešních depeších francouzských nelze roze
znati jasně, je-li pravdivým tvrzení ono či de
menti. Nezbývá tudiž, nežli vyčkati objasnění
jež přinesou nepochybně již depeše noci dnešní.
Rousseauův
Bull
Turecko
Francie
Waldeck
Anglie
Fašoda
23
article
Kdyby ale pravdivou byla zvěst, že se divise
lodní do Toulonu vrátila, mohly by býti pří-
činou toho jen okolnosti dvě: buď že již sultán
úplně povolil aneb že proti zamýšlenému ob
sazení některého přístavu tureckého podaly jiné
státy vážné rozklady a že Francie těmto pro-
zatím vyhověla. »Tempse připomněl včera, že
již v době, když Francie, Anglie a Rakousko
byly s Portou v tichém sporu pro poštovn
otázku, jednalo se o to, obsaditi Soluň, Smyrnu
neb Bejrut. Rozdíl jest ale ten, že nyní jedná
Francie na vlastní pěsť a také skutečné již
pouhé ohlášení, že by obsadila Mytileny, vyvo-
lalo silný odpor Italie, ač nevalně tam inter
essované. Ve Francii přijala by veřejnost ovšem
co nejtrpčeji, kdyby vláda francouzská osvědčil
opětně shovivavost vůči sultánovi aneb ústup-
nost před státem jiným, ať kterýmkoliv. Ne-
třeba zatím ale rozsuzovati, dokud není vyjasněn
a stvrzen fakt sám. Není vyloučeno ostatně též.
že vláda francouzská propoušti i klamné a od-
porující si zprávy do veřejnosti, aby Turecke
i jiní její soupeři nevěděli do poslední chvile
na čem jsou.
Toulon
Francie
Anglie
Rakousko
Soluň
Smyrna
Bejrút
Mytilit
24
article
Holandsko a válka jihoafrická.
Londýnský »Globe« štve ve zvláštním
článku veřejné mínění anglické proti Holandsku.
poněvadž trpí prý činnost Krügrovu na úkor
Anglie. Jest prý již nejvyšší čas učiniti rozklad
vládě holandské, by činnost Krügrovu obmezila
Není prý projevem přátelství, když vláda holand-
ská poskytuje útulek hlavě státu, jenž s Angli
válku vede. Anglie může prý prostě zrušiti zá-
kaz vývozu zbraní ze Singapuru, aby Ačine
chopili se znovu zbraní za neodvislost svou
proti Holandsku, čímž by panství těchto n
Sumatře bylo ohroženo — hrozí »Globe« na
konec. Na štěstí strašáky anglické nečiní sko-
rem nikde již dojmu a neučiní ho také v Ho-
landsku. Ostatně proslýchá se, že vláda holand-
ská chce nabídnouti prostřednictví za těchto
podmínek: Svrchovanost Anglie nad burským
státy, ale při nejširší vnitřní jich autonomii, na-
vrácení konfiskovaného jmění Burům a amnestie
pro kapské Holanďany. Podmínky tyto byly by
pro moudré anglické státníky přijalelny. Zdaž
ale také pro Bury?
Ačine
Holanďan
Holandsko
Anglie
Singapur
Sumatra
Bura
Glob
25
article
Evropské bestie v Afriec.
Také brusselské listy pojednávají ostře
ukrutnostech evropských na Kongu. Nejnověji
vznešeny obžaloby proti agentům jedné antverp-
ské společnosti osadní, kteří v jisté vsi na
Kongu dali černoškám usekati pravé
ruce za to, že nasbírali málo kaučukové látky.
Uvádějí se ale i jiné ukrutnosti s přesným vy-
jmenováním určitých osad a pachatelů. Veřejné
mínění hlasitě volá poobjasnění i se strany správy
kongského státu, jež, jak se zdá, tyto ukrut-
nosti trpí.
Loterie Národopisného musea
českoslovanského.
Do poslední chvíle kojil se loterní výbor nadějt
že výsledek rozprodeje losů bude takový, aby moh
býti tah konán 31. října, jak bylo ustanoveno. Činil
také vše možné, aby ještě v postední chvíli upozor-
nil na tuto v pravdě národní loterii (výstavami
výher atd.) Afe výsledek rozprodeje losů objevil se
tak žalostně nepatrný, že kdyby se th
konal, skončila by loterie pro museum velikým
schodkem — čili, že podnik, který svým finan-
čním výsledšem měl museu poskytnouti vydatnou
pomoc v době pro něj nejkritičtější a nejdůležitější
připravil by mu místo toho těžkou pohromu,
která by mohla existenci jeho zničiti. Toho zaji sté
nesměl výbor, zodpovědný celému ná-
rodu za zdar musea, nikterak dopu-
stiti. I byl proti své nejlepší vůli donucen t ah
znova odložiti. Poslední lhůtu k rozprodeji
losů ustanovil co nejkratší, položiv slosování na
den 1. června 1902.
Kong
Afriec
evropský bestie
národní loterie
26
article
Výbor loterie Národopisného musea českoslovan-
ského jest pevně odhodlán loterii do tá
doby ukončiti, i obrací se za tou příčinou
znova ke všem vlasteneckým vrstvám našeho ná-
roda, aby věnovaly náležitou a zaslouženou přízeň
podniku tomu, by neskončil pro důležitý národni
ústav škodou a pohromou, nýbrž aby mu přinesl
žádoucí prospěch.
Národopisné museum českoslovanské stojí nyní
před velkými úkoly jejichž provedení má umožnit
právě výsledek loterie. Pro účely musejní potřebná.
neodkladná úprava villy v zahradě Kinských, po-
stoupené munificencí Prahy a Smíchova Národopis-
nému museu českoslovanskému, stěhování sbírek do
získané budovy, installace musea v nové budově,
přenesení kostelika (a dle možnosti i jiných staveni
českoslovanské vesnice) na doplněk Národopisného
musea nahoru do zahrady Kinského — to vše vy-
žadovati bude velikého náklaďu, k jehož uhražaní
právě musí přispěti výsledek loterie, nemá-lis
krásný a sympatický ústav národní na prahu nové
doby svého rozvoje zakrváceti.
Výbor loterní předkládaje veřajnosti rozhodnuí
o odložení tahu zároveň s okolnostmi, které jej k
tomu přinutily, doufá pevně, že nesetká se prota
s výčitkami, ale že veškerá veřejnost naše, že ve-
škeré vrstvy naší společnosti spoji se k tomu, aby
se losy Národopisného musea českoslovanského do
1. června 1902 rozprodaly, aby loterie skončila sku-
tečně ve prospěch národního ústavu a ne na
jeho škodu a zkázu, jako by se při neočekávaně
matém rozšíření losů stalo, kdyby tah byl skutečně
dnes konán.
Kinská
Kinský
Praha
Smíchov
národní ústav
27
article
Třeba tu míti na paměti, že uppellujeme n
přízeň veřejnosti pro podnik skutečně národní, jehok
příznivý výsledek musí ležeti každému z nás na
srdci — a krom toho pro podnik u nás první svého
druhu tím, že poskytuje výhry vesměs umělecky
cenné. O lom nabude veřejnost přesvědčení z vý-
stav výber, jež bude výbor občas pořádati
Nechceme pochybovati, že v celém šestimillio-
novém národě najde se tolik uvědomělých jednot-
livců, kteří by zakoupili 200.000 losů po jedn
koruně, když vědí, že za nepatrný peníz kupují
si naději na opravdu cenné výhry (první výbra
ceně 25.000 K) — a že tím zároveň přispivají svou
hřivnou k pojištění a upevnění existence ideálního
ústavu národního.
Připomínajíce ještě jednou, že vzhledem k na
stávajícím blízkým již úkolům musejním tah loteri
se vší určitostí dne 1. června 1902 pro-
vésti chceme a musíme, že tato lhůt
jest neodvolatelně poslední, douťáme,
že dnešní naše vyzvání k lidu našemu nemine se
příznivého výsledku pro Národopisné museum česko
slovanské — a lo tím spíše, že obéť, kterou o
jednotlivce žádáme, není zajisté se zřetelem k váž
nému účelu národnímu velká.
Výbor loterie Národopisného musea
českoslovanského,
v Praze, 31. října 1901.
Praha
ideální ústav národní
národopisný muzeum
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proč nesnadno národům rakouským
domoci se práva. Když zvedl se v úterýv
rozpočtové debatě posl. Bareuther a pro-
hlásil, že Rakousko musí býti německy ovlá-
dáno, aneb že Rakouska nebude, tu zachvělo
se každé srdce neněmecké hněvem a v každém
Neněmci vzkypěla žluč. Tak bychom se domní-
vati mohli. Však mýlili bychom se. Všeněmci a
jejich stoupenec dr. Bareuther se všemi ostat-
ními stranami německými — neboť v ohledu
národním znají všichni jen jedno evangelium —
mluví-li o Rakousku, nemyslí při tom ve smyslu
lineckého programu ani na Halič, ani na Buko-
vinu, ani na Dalmácii. Rakouskem jsou Němcům
země, které bez svolení lidu, který v nich žije,
pouhou zvůli německé Vídně zavlečeny byly
ve spolek, jenž ve světě zůstal vždy jen paškvi-
lem a persifláží říše a jehož instituce jsou dnes
ještě nevyčerpatelným zdrojem pro vtipkaře a sa-
tyriky. A poněvadž do tohoto spolku proti vůl
obyvatelstva zavlékli též země koruny české, vy-
vozují z loho dnes, že skloniti musíme šíji svou
pode jho germanisace a zaplatiti za tuto zvůhi,
které klneme, národní svou existencí. Takovon
byla vždy Vídeň. Byla němečtější, nežli byl
Berlín, klerý k německému spolku se svýmí
východními provinciemi, s Poznaňskem a V. Prusy
nebyl přistoupil, jakkoliv žije tam nepoměrně
více Němců, nežli v našich zemích českých.
doktor
Bareuther
Němec
Poznaňsko
Rakousko
Halič
Buka
Dalmácie
Vídeň
Berlín
29
article
A pátráme-li potom, kde je příčina toho, ze
národové neněmečtí v Rakousku nemohou na-
lézti národního práva, vždy se nám tu jako
hlavní odpůrkyně všeho, co není německé, ob-
jeví — Vídeň. A může-li býti jinak, neboť když
poohlédneme se po tom, kdo v Rakousku jest
vlastně hlavním pilířem veřejné správy? Byro-
kracie, která v tomto státě docela něco jiného
znamená, než kdekoli jinde. Je pravda, také
z nás má právo každý, kdo splní jisté zákonné
podmínky, stát se jejím příslušníkem. Kde al
uvázne z pravidla? V sedmé, nanejvýš v šesté
dietní třídě. Dále to nejde. Všechna míst
ostatní a malými výjimkami jsou vyhražena
dědicům byrokratickým. Třeba tomu
rozuměti. Jsou jistí pánové, již nemají na proste
zapotřebí čekat na pěkně, pohodlná, výnosná nuista,
Rakousko
Vídeň