ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 78ab0c40-661e-11dc-b66f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 49, place 126, org 12, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 302
5 article
ným účelem jest z Jaderského moře učiniti »italské jezero«, vydobýti totiž veškeré bývalé »italské provincie« mohutné kdysi republiky be- nátské a nanejvýše dovoliti svým madarským spojeneům, aby tu a tam — jak na př. v Rěee — vývěsili svůj prapor na chorvatsko loď, neboť maďarského rázu nebudou nikdy s to vtisknouti ani samé Rěce a což teprve celému chorvatskému přímoří. Z Terstu se řídí — za pomoci nejen italské diplomacie, nýbrž i zaslepené vlády vídeňské — dobře promyšlená a dávno již organisovaná akce italská nejen v celém tak zv. rakousko-illyrském Přímoři, nýbrž — pokud to jest možno — na Rěce a v Chorvatsku dalmatském. Němectví italství jde tu tedy ruku v ruce a dle potřeby volá se na pomoc i maďarství, které ani necítí. že jest jen třetím kolečkem v tomto italsko- německém trakaři. Ale přes tuto allianci Slovan ství na chorvatsko slovinském přímoří zřejmě síll. ba možno již mluviti o příznacích jeho nového života a pevně organisace, která je přivede kji- stému a mnohem rychlejšímu vílězství, než se to mohlo do nedávna jen tušiti. I tu se ukazuje blahoděrnost a neocenitelný význam všenárodní jihoslovanské jednoty místo partikularistického velikášství slovinského, chorvatského, srbského a bulharského. Jest to vůbec jediné území, n němž jižní Slovanstvo neustupuje, právě proto, že Chorvaté a Slovinci všude a za všech podminek pracují společně. Taková jednotní akce nyní se přímo vnucuje mezi Bulhary Srby v Macedonii a v Turecku vůbec.
Chorvat Bulhar Srba Terst Chorvatsko Makedonie Turecko
6 article
Překáží-li různost víry — jak se stále tvrdi — společné akci chorvatsko srbské, ať jižní Slo- vanstvo začne se spojovati na krajních svých křidlech, na chorvatsko-slovinském severozápadě a v bulharskosrbském jihovýchodě a jednot v chorvatsko-srbském středisku bude jen usnad- Vraťme se však ke svému přímoří. Tus především všimněme loho faklu, že »Edinoste (slovinský denník terstský), »Novi List« (chorvatský denník rčcký) a »Naša Sloga« (chorvatský dvoutýdenník puljs ký) představuji vzácný tiskový triumvirát a že města, kde vy- cházejí: Terst, Rěka a Pulje, jen zvětšují jeho význam. Všechny tři listy jsou naprosto nezá- visly, jak od jednotlivých stran, tak od jednotli- vých osob, a nezávisly jsou proto, že jich re- daktoři pracují do úpadu za odměnu nejskrov- nější a proto, že všichni hlásají politiku ná- rodní obrany, která ovšem předpokládá organisovanou drobnou práci reellní politiku v dobrém toho slova smyslu. ve smyslu positivních a pravidelných ná- rodních vymožeností, ale se stálým zřelelem n konečný národní cil. Abychom správně posoudili politickou tak tiku Slovincův a Chorvatův — těch i u Čechů známých národních pracovníků rázu Spinči čova — stačí uvážiti, že chorvatsko- slovinské přímoři jest pravým »uzavřeným územím« ilal- ským, a že slovanská většina jest tam s národ- ního, s, hospodářského a s politického stanoviska v téže situací, jako jsou české menšiny v celých Čechách (v královstvi, v markrabství a věvodství). Terst, toť přimoř- ská Olomoue, Réka jest přímořskými Litoměři cemi, Zadr, toť chorvatský Cheb a Istrie chor- vatsko-slovinské Slezsko. Český boj v Zábřeze trvá v Pazlně (o chorvatské gymnasium), ne vyhnutelnost organisace českého venkova u Olo
Slog Pulj Slovincův Chorvatův Čecho Novi Terst Rěk Čechy Cheb Istria chor Slezsko Ola Český boj v Zábřeh
7 article
mouce cílí se stejně jak i potřeba organisovat slovinský venkov terstský. Jen jeden rozdíl exi stuje a to pro Chorvaty a Slovince dost smutný: »Všechny české země upírají své na- dějné zraky v »matičku Prahu«, odkud dostá- vají aspoň pravidelnou a již již i dostatečnou duševní stravu a mravní posilu, kdežto Záhřeh a Lublaň nebudou brzy přímořskému svému předvoji skýtati ničeho, kromě politické bez- hlavosti a literární kompilace. A přece vzdor tomu, že jsou ponecháni sobě samým, nezoufal si přímořšti Slované, ba naopak, právě v nej novější době možno citovati: petici rčekých Chorvatův a Slovincův, podepsanou 22 před- ními rěckými měšťany (jakými jsou bar. Vra- niezany Dobrinovích, advokáti Barčié a Bakarčié velkoprůmyslníci a velkoobchodníci Cušié, Mi kuličié, Bačié, Kapaitié, farář Kukanié, kanov ník Polié atd.). Petice žádá aspoň čtyřtřídní chorvatskou obecní školu pro chorva ts kou vétšinu rěckého obyvatelstva. Dále připo- meňme si otevření »Národního Domu« ve Vrb- níku na ostrově Krku; pravidelné zasílání příspěvkův isterské Matici školské (družstvu s Cyrilla a Metoděje); přípravné práce pro »Ná- rodní Dům« v Terstu; svěcení praporu terst- ského »Kola«, jehož zúčastnily se 24 korpo- race a na 10.000 účastnikův, a nedávnou (15. t. m.) slavnostní slovanskou mši v Riemanji (u Terstu), kde elementární silou projevilo se slovanské vědomí nejen slovinského lidu, ale i četné (na 400 osob) terstské intelligence. Jak- mile se tedy v Lublani a v Záhřebě začne vésti opravdová všenárodní politika, ukáže se síla slovanského přímořského živlu tak zřejmě politickým kruhům vídeňským, že nebude j možno také příště soustavně ignorovati a zabý- vati se »problémem«, jak by se i v Terstu vyhovělo požadavkům námofnictva — maďar
Chorvat Slovan Chorvatův Slovincův Barčié Kukanié Metoděj Praha Lublaň Terst Riemanje Záhřeb národní Dom
9 article
ského .. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. listopadu. Seskupení států na Balkáně. Tak je nadepsána úvodní úvaha »IIom Bpex.«, jež se nám zdá tak důležitou pro oce nění politické situace nejen na Balkáně, nýbrž i v Evropě, že neváháme čtenářstvo obeznámiti obšírněji s jejím obsahem. Rakousko Uhersko ješlě nedávno bylo v věcech balkánských rozhodující veličinou. Zdálo se, že Srbsko na dobro uvázlo v jeho siti aže cesta na Solun je mu zabezpečena. Bulharsko bylo rakouskou náručí finančné a hospodářsky sevřeno tak, že jedva dýchalo. Rakousko skvé plnilo úkol, pro který je naznačil Bismark, když je byl vysírčil z Německa a ukázal mu cestu na slovanský jih. Rusko se nevyhýbalo mirnému modu vivendi s Rakouskem a nej- lepšim důkazem loyalnosti Ruska jest úmluva s Rakouskem z r. 1897. Od té doby vítr se obrátil. Po vážné ra- kousko-uherské intrice naproti Rusku v slovan- ských státech Balkánu není ani památky. Ra- kousko hledá oporu v Rumunsku, pokoušíse sblížiti je s Řeckem a vidí nejvyšší svůj cíl v spolku řeckorumunsko tureckém, jenž pod ochranou trojspolku mařil by snahy slovanských státův, hledajících ochranu u Ruska. Odkud ta- ková skromnosť Rakouska? Odpověď jest jasná. Rakouská taktik utrpěla v jihoslovanských státech úplné fiasko, tak že nemá téměř žádné naděje, že by mohla pokračovati v boji za nynějších podmínek. Sm vzala nejhlavnější sloupy rakouského kultur- tregerství. Nových Stambulových a Milanů k úsluhám Vídně a Berlina nikde nenl, ano národ by jich už ani nestrpěl. Za to na jevište vystupují noví lidé, jejichž skutky i slova nenechávají Rakousko v nejistotě o skutečném stavu věcí.
IIom Bismark Sm Milan Praha Balkán Evropa Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko Německo Rusko Rumunsko Řecko Vídeň Berlín
10 article
Středoevropský německý tisk byl nespokojen trůnní řečí srbského krále, že v ní příli upřímně podškrtnut rozdil ve významu Ruska Rakouska pro jižní Slovany. Němeům není dost toho, že bezúhonný poměr Srbska k Rakousku podle krále Aloxandra spočívá hlavně na země- pisném položení a mezinárodních smluvách. Ba co vte, král slavnostně vyznačil, že každý zdar každý zisk jeho národa vždycky byl provázen pomocí a přátelským účastenstvím velikého sl vanského Ruska. Těmi slovy král Alexandr objevil se jak pravý Slovan. On učinil vyznání politické víry všeho balkánského a větší části západního Slo- vanstva: »Každý ruský úspěch jest naším úspěchem, každý ruský nezdar naším hořem. Žijeme Ruskem a bez něho nás nebude.« Týž národní slovanský duch došel výrazu i frůnní řečí knižete Ferdinanda, prohlásivšího, že bulharská vláda, poslušna přání všeho ná- roda, dělá vše možné, aby ještě víe upevnila poměr k Rusku, slovanskému osvoboditeli. Bylo by ovšem předčasno složiti ruce v klín. Nutno pracovati k tomu, aby slovanské státy balkánské srazily se ve spolek, a z té pří- činy radostně víláme zprávu, že kníže Nikola pozval srbského a bulharského diplomatického představitele k poradám, kterak by Černá Hora Srbsko a Bulharsko společně zasáhnouti měly v otázku starosrbskou a makedonskou.
Ferdinand Rusko Rakousko Srbsko Bulharsko Slovan
11 article
Z černohorsko-turecké hranice. »Tac Irop« oznamuje, že na za kročení černohorské vlády u Vysoké Porty vy slán byl pacifikátor Starého Srbska a Albanie, Šemsedin paša, se 4 prapory vojska do Gusině a Plava na východní hranici černohorské, aby tamní Arnauty držel na uzdě, postaral se o bezpečnost křesťanského obyvatelstva a obnovi pravidelné pohraničné styky mezi Tureckem Černou Horou. Aby mu práce byla usnadněna, černohorská vláda nařídila svému stálému poli- tickému komisaru v Andrijevici, vojvodé Lakiči Vojvodičoví a kapetánu Lalovičovi, aby se s ním dali do vyjednávání, klerak by společným úsilím Turecko a Černá Hora dosáhly úplné paci likaee jmenovaného kraje. Práce za počata a oba ko misaři doufají v dobrý zdar.
Lalovič Albánie Turecko Andrijevice Černá Hora Šemsedin paša Tac Irop
12 article
Katolická církev štve proti Slovanstvu. Rumunsko a rumunský národ tvoří velký ostrov v slovanském moři. Přes to, že vláda rumunská silně koketuje s trojspolkem, národ je proti trojspolku a proti Německu a zachová sympstie k sousedním národům slovanským, s nimiž je spojen pravoslavnou věrou. A ejhle zase tam vidíme katelickou církev jako pomoc- níka Němectva, jež je v Rumunsku represen- továno králem Karlem, a jako štváče prot Slovanstvu, s nímž Rumuni dosud žili ve sva- tém pokojiI Rumunský dopisovatel »HoB. Bpev.« žaluje na bezohlednost proti Slovanům, s jakou kato- lická propaganda v Rumunsku pracuje. Slovany líčí Rumunům jako úhlavní nepřátele a hrozt jim, že budou pohleeni slovanským mořem, jestliže se neobrátí na katolickou víru a nedají se pod ochranu Vatikánu. Pravoslaví je víra slovanská, katolietví romanská, a proto Rumu- nům nezbývě, než odpadnouti od pravoslaví k katolictví a tím se zachrániti od národní záhuby Nedávno propaganda učinila dokonce pokus, aby získala mitropolita Georgiona pro katolictví, do jehož lůna, jak propaganda počítala, přešel by potom celý 10millionový rumunský národ. Dílo propagandy v Rumunsku daří se potud. že je dosti takových Rumunů, kteří jsou ochotní vstoupiti aspoň v unii s Římem. Dvě stě semi- naristů připravuje se k úřadu uniatských du- chovních. Rumunský dopisovatel dobře prohlédá spo jenství germanismu s katolicismem, neboť praví: Vše to děje se pod účinkem německého pro- gramu, jenž směřuje k tomu, aby rumunský národ odtrhl od pravoslaví a potom jej ozbroji proti Rusku, tak aby bylo od Gdánska až k úst Dunaje opásáno nepřáte lským řetězem.
Karel Rumun Slovan Rumunsko Německo Vatikán Rumo Řím Rusko Dunaj
13 article
Rozmluva s vynikajíeím členem dnešního srbského ministerstva. V Zemunu, v říjnu 1901. Rozmluvy s osobami vysoce postavenými jsou z pravidla prázdné nejen proto, že »velcí páni« rádi si hrají na velké diplomaty, ale i proto, že na vysokém místě není vždy vysoká intolligence se širokým rozhledem a správným pojímáním vážného a všestranného vzdělání. Jmenovitě nemají ani pouhé informační ceny rozmluvy s »jedním dobře zasvěceným diplo- matem«, s »osobou s nejvyšších kruhův« a pod. Takovou však nebyla rozmluva — jak čtenán sám uvidí — s nynějším srbským ministrem národního hospodářství p. Milovanovicem. Milovanovié jest svým odborným vzděláním právník. Na »vysoké škole« bělehradské před- nášel právo mezinárodní. Svoji kariérou jest však diplomat: Byl přednostou ministerstva za- hraničných záležitosti v kabinetě Simicově (1897) a do nedávna srbským vyslancem v B- kurešti. Studoval a žil dosti dlouho v Paříži a je snad jediným Srbem, jenž v pravém slova smyslu pronikl v pařížskou společnost literárnou vědeckou, politickou a finanční, k čemu mu nemálo dopomohlo i dosti značné jeho jmění. Má tedy zkrátka všechny podmínky moderního politika-diplomata: důkladné právnieké, literárné, a národohospodářské vzdělání, služebnou praxi dokonalý společenský takt. Proto mi velmi zá- leželo na tom, abych s ním mohl nejen pro- mluviti, ale vážně porozprávěti o některých pře- důležitých problemech současné slovanské po litiky. Tu podávám věrnou tresť jmenovitě páne Milovanovičových náhledův a své poznámky uvádím jen k lepšímu porozumění.
Srb Milovanovičův Bkurešť Paříž
14 article
Po srdečném, zcela nenuceném a přátel ském uvílání vyžádal jsem si nejdříve odpovéd na tuto otázku: Jsou-li poměry mezi všemi třem našimi (jihoslovanskými) státy — mezi Srbskem. Bulharskem a Černou Horou — v té chvíl aspoň tak zdravé, že by v případě všeobecného národního nebezpečí možno bylo počítati na spo lečnou jejich akci pro národní obranu? Tu jest třeba, odpověděl p. Milovanovič. rozlišovati poměr Sebska k Černé Hoře, a jeho poměr k Bulharsku. Poměr náš — Srbska — k Černé Hoře může totiž býti nevím jak napjatý — nyní jest zeela normálný, jak uvidíte také z trůnní řeči — a přece v rozhodném okamžiku jednaly by oba státy společně a svorně. Srbské národn vědomi není dnes již pouze instinktivné, jakto bylo před padesáti a méně lety. Nad šuma- dinstvem (Šumadie, provineiálný název pro Srbsko. po velkých »šumách« či lestch) a černohorstvem zvedá se dnes národní vědomí tak silně a vše- obecně, že s ním dlužno počítati za všech okolností. Povstanou-li tedy různice mezi Běle- hradem a Cetyní, nemají nikdy národního rázu, neboť nepřicházejí z dola, z lidu. A proto pevně věřím ve společnou akci Srbska a Černé Hory, kdyby bylo nutno — čeho se myslím, není obávati — hájiti velké národní zájmy ve chví- lich, které, jak se říká, rozhodují na dlouhou dobu o osudech národův.
Milovanovič Srbsko Bulharsko Černá Hora Černá hoře Běla
15 article
K Bulharsku však jest náš poměr posu právě opačný: Bělehrad a Sofie mohou byt nevím jak spřáteleny, a přece v čas akce mů- žete býti jisti, že Srbsko a Bulharsko octnou se ve dvou různých táborech. To jest smutné, ba nanejvýše nebezpečné, avšak třeba míti muž- nosti přiznati si tuto pravdu. Byl jsem a zů- stanu obhájcem shody srhsko-bulharské, ale vté chvili jest velmi nes nadno jí dosíci, zejmena proto, že Bulhaři Srby z Macedonie naprosto vylučuji. — Promluvil jste mi z duše. Kdybychom byli aspoň tolik národně uvědomělí, že bychom nahlédli absurdnost takových tvrzení, jaké jest na př. p. Kančova, že v Macedonii jest pouze 700 Srbův, byl by to již značný pokrok ke sku- tečné naší národní politice. Na to pan ministr podrobně vysvětlil při činy, z kterých povstala dnešní bulharská ne přistupnost a výlučnost, zvláště zřízení bulhar ského exarchátu a ustanovení svatoštěpánského míru. Tu srbský politik přešel na známou di plomatickou nolu, kterou Rusko a naše říše vy bidly Srbsko, Bulharsko, Černou Horu a Ru munsko, aby zůstaly klidnými pozorovateli řecko turecké války a vyjádřil se o tomto zakročen následovně: »Podobná nota byla zbytečná. Mezi Bulharskem a Srbskem byla totiž a jest taková nálada, že by na pochod srbského vojska k Skoplji Bulhaři odpověděli pochodem k bojišti z roku 1885 a že bychom při vpádu bulhar- ského vojska do Macedonie my učinili totéž.
Bulhar Srba Bulharsko Bělehrad Srbsko Makedonie Rusko Černá Hora Srbův
16 article
Avšak nola by byla zbytečná i tehdy, kdybychom my a Bulhaři byli úplně politieky vyspěll. Vždyť i v Petrohradě a ta ké i ve Vídni uznali již nejeden hotový fakt. Ale v takové situaci, jaká jest nyní mezi Srby a Bul- hary, jest nemožno pos tavi t někoho před hotový fakt« Druhá moje otázka zněla: Pomýšlí- li se v Srbsku na následky celní roztržky mezi Uhrami, kdyby na ni došlo, čímž ovšem neroz- umím také Chorvatsko a mezi královstvím zeměmi zastoupenými v ústředním vídeňském parlamentě? — Dříve než o tom pohovoříme, vyslovuj s důrazem své přesvědčení, že hospodářskáa obchodní situace Srbska není ani zdaleka tal nepříznivá, jak sami rádi přeháníme. Předně dnešní právní a dopravní mezinárodní poměry nikterak nedovolují, aby Srbsko bylo hermeticky uzavřeno. Dále hlavní předměty našeho vývozu totiž ovoce a dobytek, možno s trochou péče dovedností vyvážeti i jinou cestou, než do sou sední říše. A konečně přírodní bohatství Srbska láká cizí kapitál, jenž umístiv se výnosně, čá stečně se i sám postará o to, aby jeho výrobky nalezly tržiště. Kromě toho, jakmile se ukonč stavba soluňského přístavu, zvětší se doprava sníží se sazby na hlavní naší železniční trati, což opět zlepší naši hospodářskou situnci.
Bulhar Srba Petrohrad Vídeň Srbsko Uhry Chorvatsko
17 article
Zkrátka, naše situace vyžaduje střízlivostí práce, avšak nikterak neopravňuje k steskům anebo dokonce k zoufalosti. A nyní několik slov k obnově obchodních smluv s Rakousko-Uherskem. Tu především počítáme na zkušenosti, kterých Rakousko nabylo s Rumunskem. Z Vídněa z Pešti k vůli sporu o Železná vrata, k vůli rumunskému hnutí v Sedmihradsku použili totiž veškeré své hospodářské mocí proti Rumunsku a docilili toho, že dnes německý kapitál z říše úplně ovládl průmyslem a obchodem rumunským.
RakouskoUhersko Rakousko Rumunsko Pešť Sedmihradsko
18 article
Od té doby Rumunsko se politicky velice sblížilo s Rakousko Uherskem, avšak tím nevrá- tilo mu dřívějších jeho hospodářských a finan- čních posic, neboť kdo je jednou ztratil nenabude jich nikdy již. Kdyby tedy velká sousední monarchie nerozvážně přetrhla svá hospodářská pojítka se Srbskem a s Balká- nem vůbec, nevím, na čem by příště zakládala svoji politiku v těchto krajinách, neboť dnes t jiných pojítek s nimi nemá. Co se zvláště týče Uher, ty by nám, kdyby přerušily celní svoj jednotu s Rakouskem, jen prospěly. Buď by totiž nám nechaly volnou cestu na jihovýchod, jen abychom s jejich vývozem nesoutěžili (dnes jsme totiž zavázáni na všech svých hranicích míti stejná cla, čímž se sami vydáváme sou- sední říši), anebo by svým hospodářským ne- přátelstvím proti Rakousku a proti nám způso- bily dorozumění mezi Vídní a Bělehradem tak, že by brzy dvě železnice prbjižděly ze Srbska přes Bosnu k Adriatickému moři, ke Splitu a k Dubrovníku, aby Rakousko na Balkáně na- lezlo jednak svoje tržiště a jednak potřebné suroviny, což obojí má dnes převážně v Uhrách. Na to jsem poukázal na význam Chorvatska v této věci a podotkl, že by Srbsku a králov- stvím a zemím, zastoupeným na říšské radě, bylo dosti nesnadno obejíti Uhry, kdyby Chorvatsko zůstalo v celní unii s nimi, kdyby se totiž zároveň s nimi vymklo dnešní celní jednotě v celé říši. Upozornil jsem na to, že Chorvatsko má zásadně totéž právo uzavírati obchodní smlouvy jako Uhry a že by odděle
Rumunsko Rakousko Uhersko Srbsko Balká Uhry Rakousko Vídeň Bělehrad Bosna Split Dubrovník Balkán Chorvatsko
19 article
ním Uher i nejkonservativnější živlové v Chor- vatsku byli pohnuti k tomu, aby hájili živoln své zájmy, neboť hospodářsky samostatné Uhry vnucovaly by Chorvatsku špatně výrobky svého nesolidního průmyslu, aniž by byly ochotny v pravdě řečeno, aniž by mohly státi se odbě- ratelem chorvatských surovin. O tomto před- mětu rozpředl se delší rozhovor, v němž pan Milovanovié pronesl následující vážný úsudek: Maďaři vůbec přeceňují svoji politickou sílu. Zapomínají, že třicetiletá jejich vládní praxe znepřátelila jim všecky nemaďarské národnosti v Uhrách, že podkopala i základy ústavního právního života a že do pozadí za- tlačila nejlepšl a nejzdravějš maďarské živly, takže by dnes každý c. k. rakouský generál s vládním strojem dosáhl stejných parlamentních úspěchů, jakými se chlub ústavní maďarští politikové. Uhry vůbec Maďaři zvláště jsou dnes slabši, než byly před dvaceti lety a to tím více, čím méně vůdčí jejich piolitikové tuto slabost vi dl.
Uher Milovanovié Maďar Uhry Chor Chorvatsko
20 article
Při té příležitosti upozornil jsem na pruské choutky na vévodství slezské a na záměry Ně- mecka, kleré vidím v čelných německých revních. obejíti Čechy a Prahu a dostati se přes Slez- sko do Uher, které již považují za svoji do- ménu a odkud přes Bosnu dostali by se snadno k Adriatickému a k Egejskému moři. Upozornii jsem zvláště na to, že železnice Sarajevo, Nový Pazar—Mitrovice není tak projektem rakouským. jako spíše maďarsko-pruským a že vladař sjedno- cené německé říše marně v Pešti nelichoti rytířské maďarské vášni. Z toho povstala roz- prava o balkánské politice Ruska, o projektu železné dráhy rumunsko-srbsko-turecko černohor- ské, která by čelila uvedené trati maďarsko- pruské a o probuzeném zájmu ruských finanč níkův pro Balkán. Tuto rozmluvu shrnul pan Milovanovič takto: Jak vidite, Rusko se teprve začíná zajímati o hospodářský stav na Balkáně
Čecho Mitrovic Milovanovič Praha Uhry Sarajevo Nová Pazar Pešť Rusko Balkán železný dráha
21 article
Kdo nezná dějin rusko-srbských stykův, nedo vede oceniti významu toho počátku. Avšak my se na ty skromné pokusy díváme s nadějemi s kterými naši otcové před stoletími přijímal ruské církevní knihy a ruské dary pro naše chrámy. Kulturní a politické styky naše s Ru- skem jsou historické a přirozené. Moderná praktická doba přirozeně nás povede také k sty kům národo-hospodářským. Politika jest v tom bezmocná. Pohleďle na Francii, jež jest nej více interesována, aby Angličané vyklidili Egypt a přece svým kapitálem této okkupaci nejvydat něji pomáhá. Opakuji, co jsem řekl dříve Důvěřuji v srbský národ, v srbskou státní ne- závislost a v přirozené bohatství Srbska. a proto vnutí-li nám někdo těžkou hospodářskou situaci, vyjdeme z ní po několika letech silnější neboť nouze jest nejlepší učilel. Vystříhám se ovšem nejpečlivěji všeho, co by mohlo dát podnět k hospodářskému nepřátelství proti nám. Avšak jedno jest nám nedotknutelné: nezávis lost Srbska. Také to opakuji, že ve Vídni roz vážní politikové nebudou si snad zahrávat zbytky své hospodářské nadvlády. Vždyť jes to poslední karta Rakouska na Balkáně . ..
Angličan Francie Egypt Srbsko Vídeň Rakousko Balkán
22 article
Francouzské loďstvo do vod tureckých. Veřejnost francouzská byla včera poněkud rozvířena zvěstí, že konečně vypravilo se lodstvo francouzské do vod tureckých, aby tam bud pouhým objevením se svým jako činitel hrozivý pro budoucnost aneb přímo již obsazením ně kterého přístavu tureckého přimělo Portu k po- volnosti a k zapravení celého dluhu státnímu příslušníku francouzskému Lorandovi. Jestliže ale veřejnost francouzská vytýkala tu něco, vy týkala jen, že se s donucovacími prostředk proti Turecku na úkor prestiže republiky tak dlouho váhá. Nejprve se vláda francouzská omlouvala, že nutno sečkati se vzrušujícím opa- třením téměř po návštěvě carově, ale car již dávno Francii opustil — a vláda Waldeck- Rousseauova nedovedla se pořád vzchopit k činu Snad z ohledu na Anglii, která již jednou obě- tovala klidně Fašodu, nelekajíc se ni výtky zba bělosti, jež ji za to z nacionalistiekých kruhův opětně byla učiněna. Tím živější uspokojen prolétlo včera Francií, že konečně rozhodný na dešel čin, jenž zlomiti musí vzdor sultánův. John Bullem ještě posilovaný. Ku podivu, ale dnes dochází z Francie zvěst, že divise lodní, jež měla k Levantě odplouti, vrátila se do Tou lonu. S jiné strany sice popírá se zprávao návratu loďstva, ale při čelných odporech ve dnešních depeších francouzských nelze roze znati jasně, je-li pravdivým tvrzení ono či de menti. Nezbývá tudiž, nežli vyčkati objasnění jež přinesou nepochybně již depeše noci dnešní.
Rousseauův Bull Turecko Francie Waldeck Anglie Fašoda
23 article
Kdyby ale pravdivou byla zvěst, že se divise lodní do Toulonu vrátila, mohly by býti pří- činou toho jen okolnosti dvě: buď že již sultán úplně povolil aneb že proti zamýšlenému ob sazení některého přístavu tureckého podaly jiné státy vážné rozklady a že Francie těmto pro- zatím vyhověla. »Tempse připomněl včera, že již v době, když Francie, Anglie a Rakousko byly s Portou v tichém sporu pro poštovn otázku, jednalo se o to, obsaditi Soluň, Smyrnu neb Bejrut. Rozdíl jest ale ten, že nyní jedná Francie na vlastní pěsť a také skutečné již pouhé ohlášení, že by obsadila Mytileny, vyvo- lalo silný odpor Italie, ač nevalně tam inter essované. Ve Francii přijala by veřejnost ovšem co nejtrpčeji, kdyby vláda francouzská osvědčil opětně shovivavost vůči sultánovi aneb ústup- nost před státem jiným, ať kterýmkoliv. Ne- třeba zatím ale rozsuzovati, dokud není vyjasněn a stvrzen fakt sám. Není vyloučeno ostatně též. že vláda francouzská propoušti i klamné a od- porující si zprávy do veřejnosti, aby Turecke i jiní její soupeři nevěděli do poslední chvile na čem jsou.
Toulon Francie Anglie Rakousko Soluň Smyrna Bejrút Mytilit
24 article
Holandsko a válka jihoafrická. Londýnský »Globe« štve ve zvláštním článku veřejné mínění anglické proti Holandsku. poněvadž trpí prý činnost Krügrovu na úkor Anglie. Jest prý již nejvyšší čas učiniti rozklad vládě holandské, by činnost Krügrovu obmezila Není prý projevem přátelství, když vláda holand- ská poskytuje útulek hlavě státu, jenž s Angli válku vede. Anglie může prý prostě zrušiti zá- kaz vývozu zbraní ze Singapuru, aby Ačine chopili se znovu zbraní za neodvislost svou proti Holandsku, čímž by panství těchto n Sumatře bylo ohroženo — hrozí »Globe« na konec. Na štěstí strašáky anglické nečiní sko- rem nikde již dojmu a neučiní ho také v Ho- landsku. Ostatně proslýchá se, že vláda holand- ská chce nabídnouti prostřednictví za těchto podmínek: Svrchovanost Anglie nad burským státy, ale při nejširší vnitřní jich autonomii, na- vrácení konfiskovaného jmění Burům a amnestie pro kapské Holanďany. Podmínky tyto byly by pro moudré anglické státníky přijalelny. Zdaž ale také pro Bury?
Ačine Holanďan Holandsko Anglie Singapur Sumatra Bura Glob
25 article
Evropské bestie v Afriec. Také brusselské listy pojednávají ostře ukrutnostech evropských na Kongu. Nejnověji vznešeny obžaloby proti agentům jedné antverp- ské společnosti osadní, kteří v jisté vsi na Kongu dali černoškám usekati pravé ruce za to, že nasbírali málo kaučukové látky. Uvádějí se ale i jiné ukrutnosti s přesným vy- jmenováním určitých osad a pachatelů. Veřejné mínění hlasitě volá poobjasnění i se strany správy kongského státu, jež, jak se zdá, tyto ukrut- nosti trpí. Loterie Národopisného musea českoslovanského. Do poslední chvíle kojil se loterní výbor nadějt že výsledek rozprodeje losů bude takový, aby moh býti tah konán 31. října, jak bylo ustanoveno. Činil také vše možné, aby ještě v postední chvíli upozor- nil na tuto v pravdě národní loterii (výstavami výher atd.) Afe výsledek rozprodeje losů objevil se tak žalostně nepatrný, že kdyby se th konal, skončila by loterie pro museum velikým schodkem — čili, že podnik, který svým finan- čním výsledšem měl museu poskytnouti vydatnou pomoc v době pro něj nejkritičtější a nejdůležitější připravil by mu místo toho těžkou pohromu, která by mohla existenci jeho zničiti. Toho zaji sté nesměl výbor, zodpovědný celému ná- rodu za zdar musea, nikterak dopu- stiti. I byl proti své nejlepší vůli donucen t ah znova odložiti. Poslední lhůtu k rozprodeji losů ustanovil co nejkratší, položiv slosování na den 1. června 1902.
Kong Afriec evropský bestie národní loterie
26 article
Výbor loterie Národopisného musea českoslovan- ského jest pevně odhodlán loterii do tá doby ukončiti, i obrací se za tou příčinou znova ke všem vlasteneckým vrstvám našeho ná- roda, aby věnovaly náležitou a zaslouženou přízeň podniku tomu, by neskončil pro důležitý národni ústav škodou a pohromou, nýbrž aby mu přinesl žádoucí prospěch. Národopisné museum českoslovanské stojí nyní před velkými úkoly jejichž provedení má umožnit právě výsledek loterie. Pro účely musejní potřebná. neodkladná úprava villy v zahradě Kinských, po- stoupené munificencí Prahy a Smíchova Národopis- nému museu českoslovanskému, stěhování sbírek do získané budovy, installace musea v nové budově, přenesení kostelika (a dle možnosti i jiných staveni českoslovanské vesnice) na doplněk Národopisného musea nahoru do zahrady Kinského — to vše vy- žadovati bude velikého náklaďu, k jehož uhražaní právě musí přispěti výsledek loterie, nemá-lis krásný a sympatický ústav národní na prahu nové doby svého rozvoje zakrváceti. Výbor loterní předkládaje veřajnosti rozhodnuí o odložení tahu zároveň s okolnostmi, které jej k tomu přinutily, doufá pevně, že nesetká se prota s výčitkami, ale že veškerá veřejnost naše, že ve- škeré vrstvy naší společnosti spoji se k tomu, aby se losy Národopisného musea českoslovanského do 1. června 1902 rozprodaly, aby loterie skončila sku- tečně ve prospěch národního ústavu a ne na jeho škodu a zkázu, jako by se při neočekávaně matém rozšíření losů stalo, kdyby tah byl skutečně dnes konán.
Kinská Kinský Praha Smíchov národní ústav
27 article
Třeba tu míti na paměti, že uppellujeme n přízeň veřejnosti pro podnik skutečně národní, jehok příznivý výsledek musí ležeti každému z nás na srdci — a krom toho pro podnik u nás první svého druhu tím, že poskytuje výhry vesměs umělecky cenné. O lom nabude veřejnost přesvědčení z vý- stav výber, jež bude výbor občas pořádati Nechceme pochybovati, že v celém šestimillio- novém národě najde se tolik uvědomělých jednot- livců, kteří by zakoupili 200.000 losů po jedn koruně, když vědí, že za nepatrný peníz kupují si naději na opravdu cenné výhry (první výbra ceně 25.000 K) — a že tím zároveň přispivají svou hřivnou k pojištění a upevnění existence ideálního ústavu národního. Připomínajíce ještě jednou, že vzhledem k na stávajícím blízkým již úkolům musejním tah loteri se vší určitostí dne 1. června 1902 pro- vésti chceme a musíme, že tato lhůt jest neodvolatelně poslední, douťáme, že dnešní naše vyzvání k lidu našemu nemine se příznivého výsledku pro Národopisné museum česko slovanské — a lo tím spíše, že obéť, kterou o jednotlivce žádáme, není zajisté se zřetelem k váž nému účelu národnímu velká. Výbor loterie Národopisného musea českoslovanského, v Praze, 31. října 1901.
Praha ideální ústav národní národopisný muzeum
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Proč nesnadno národům rakouským domoci se práva. Když zvedl se v úterýv rozpočtové debatě posl. Bareuther a pro- hlásil, že Rakousko musí býti německy ovlá- dáno, aneb že Rakouska nebude, tu zachvělo se každé srdce neněmecké hněvem a v každém Neněmci vzkypěla žluč. Tak bychom se domní- vati mohli. Však mýlili bychom se. Všeněmci a jejich stoupenec dr. Bareuther se všemi ostat- ními stranami německými — neboť v ohledu národním znají všichni jen jedno evangelium — mluví-li o Rakousku, nemyslí při tom ve smyslu lineckého programu ani na Halič, ani na Buko- vinu, ani na Dalmácii. Rakouskem jsou Němcům země, které bez svolení lidu, který v nich žije, pouhou zvůli německé Vídně zavlečeny byly ve spolek, jenž ve světě zůstal vždy jen paškvi- lem a persifláží říše a jehož instituce jsou dnes ještě nevyčerpatelným zdrojem pro vtipkaře a sa- tyriky. A poněvadž do tohoto spolku proti vůl obyvatelstva zavlékli též země koruny české, vy- vozují z loho dnes, že skloniti musíme šíji svou pode jho germanisace a zaplatiti za tuto zvůhi, které klneme, národní svou existencí. Takovon byla vždy Vídeň. Byla němečtější, nežli byl Berlín, klerý k německému spolku se svýmí východními provinciemi, s Poznaňskem a V. Prusy nebyl přistoupil, jakkoliv žije tam nepoměrně více Němců, nežli v našich zemích českých.
doktor Bareuther Němec Poznaňsko Rakousko Halič Buka Dalmácie Vídeň Berlín
29 article
A pátráme-li potom, kde je příčina toho, ze národové neněmečtí v Rakousku nemohou na- lézti národního práva, vždy se nám tu jako hlavní odpůrkyně všeho, co není německé, ob- jeví — Vídeň. A může-li býti jinak, neboť když poohlédneme se po tom, kdo v Rakousku jest vlastně hlavním pilířem veřejné správy? Byro- kracie, která v tomto státě docela něco jiného znamená, než kdekoli jinde. Je pravda, také z nás má právo každý, kdo splní jisté zákonné podmínky, stát se jejím příslušníkem. Kde al uvázne z pravidla? V sedmé, nanejvýš v šesté dietní třídě. Dále to nejde. Všechna míst ostatní a malými výjimkami jsou vyhražena dědicům byrokratickým. Třeba tomu rozuměti. Jsou jistí pánové, již nemají na proste zapotřebí čekat na pěkně, pohodlná, výnosná nuista,
Rakousko Vídeň