ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78a60330-661e-11dc-81c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 41, person 65, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. listopadu 1901
Praha
3 masthead
Číslo 302.
4 article
Na ranní a odnpl. list přilohámi (. Nauev ror v středu a „Lilbrárnl Hlidka v pátek) předplátí seu Pvaze v aduainistraei na nění .. . . 2K — nn čtvrt lnta . . . . . sK — s dvojí donáškou na něsle na čtvt lets ki ve silsikšct: za něile . 2 K 30m P'eštont a něale 51e nčtrrý leia , s dvojí zšeilkoe ma mřele řtvrt vote
P eštont Lilbrárnl Hlidek
5 article Maďaři a Rusové.
Maďaři a Rusové. Vídeňské časopisy, kteréž jindy i udá lostem menšího významu věnují dlouhé, ně- kolikasloupcové úvahy, zachovaly se tento- kráte při návštěvě nejstaršího ruského velko- knížete Michajla Nikolajeviče v hlavním městě uherském, návštěvě zajisté kromobyčejně, nápadně zamikle, obmezivše se pouhým oti- štěním zpráv z Pešti došlých. Pochopujeme ovšem tuto zamlklost, jež jest plodem žárlivého vědomí, že Vídeň ne- jen v otázkách vnitřních, ale i v důležitých poměrech mezinárodních pozbývá významu. A není to snad jenom následek dualismu. Vídeň, pokud se týče politika Němeů cislajtánských, zadala si v posledních letech na všech stranách, a osvědčila tolik nesnáše- livosti a sobeckosti, jak ve věcech národních. tak i hospodářských a politických, že osamo tila se ve své obmezenosti a politické krátko- zrakosti jak doma, tak proti Uhrám a ne- méně i na venek. Koho také má navnaditi uvnitř hlásaná politika národního nadpráví, na venek pak nezastřená touha po hospodářském přičle- nění této poloviny říše k Německu? Účinky vnitřní této politiky cislajtánského němectví jeví se především: v rostoucím rozkladu, jehož nejpatrnějším dokladem jest rozháranost parlamentní a přirozený úpadel rovnováhy této poloviny říše k Uhrám, na venek pak jsou pronikavou výstrahou všem národům, v jejichž zájmu to není, aby stromy německé rostly až do nebe, upozorňujíce je. aby v čas učinily svá opatření.
Maďar Rus Michajl Nikolajevič Pešť Vídeň Uhry Německo
6 article
Neváháme tvrditi, že bezprostředním následkem vítězství velkoněmecké politiky hospodářské v Cislajtanii by musil býti útok na hospodářskou existenci Uher — jakožto nejbližší překážky dalšímu postupu němectv na Východ. Na tom by nic neměnilo, že by se zápas tento počal jmenem hospodářských zájmů cislajtánských, hlavně ovšem vídeň ských. Cislajtanie v hospodářském podruz Německa nemohla by býti pokládána v za pase tom leč za nástroj velkoněmeckého rozmachu. Tyto okolnosti jsou však pro národy ohrožené německým pudem na Východ otáz kami životními, jež opětně dle svědectví dějin vedly již k účtování mezí svě- tem západním a východním, a jež by ani tentokráte nemohly vésti k jiným koncům, kdyby se jim v čas nečelilo. A sotva se klameme, máme-li za to, že z takovýchto úvah vznikla potřeba nového směru politiky balkánské, v níž za tuto říši největší účasť dávali vždy na jevo Maďaři, takže se zdálo býti nemožným, nalezti tam východiště mezi různícími se zájmy Rusk a Rakousko- Uherska. A přece vidíme, že od r. 1897 takovéto východiště za souhlasu Uher bylo nalezeno, a jak výše vzpomenutá návštěva ruského velkoknížete ukazuje, dohoda ona v účincích svých dosud nejen neochabla, ale spíše sílí. Rusové již po delší dobu ohlašují, že poměry balkánské budou se na dále vyvíjet vlastní silou tamních, domácích činitelů, a ve příčině Rakousko. Uherska se podobá, že opírá se o tytéž zásady, ovšem že politika obou velmocí dle zájmu vlastního snaží se domácí síly balkánské seskupiti způsobem pro sebe co nejvýhodnějším. Proto objevila se tam skupina bulharská, srbská a černo- horská na straně jedné, jíž za stranu druhou má čeliti sblížení Rumunska a Řecka a snad i dalších sil balkánských, jakými jsou na př- Albánci, Kucovlaši, nemluvíme-li již o Tu recku samém.
Maďar Rusk Rus Albánec Uhry Německo RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Rumunsko Řecko
7 article
Tato nová politika ukládá ovšem domá- cím balkánským silám těžké úkoly, ale po- kládá se za politiku zabezpečující mír. Jest proto pozoruhodno, že Maďaři ná- vštěvu velkoknížete ruského uvádějí v pří- mou souvislost s mírumilovnými snahami cara Mikuláše, a že kladou ji do tétéž řady s ostatními kroky, jež car již byl vykona od konference hágské až po poslední na vštěvy v Gdansku a v Compiěgni Tato mírumilovná politika ruská dosáhla však i jiných ještě úspěchů. Teprve tyto dny způsobil značnou po- zornost článek předního anglického časopisu »Timesů« o potřebě sblížení Anglie s Ru- skem, článek, jenž zvláště v Německu došel povšimnutí, tak že někdejší orgán Bismarkův výstražně zvolal: Německo se může samo uvésti v podezření u Ruska, bude-li překá- žeti dosažení takových cílů politiky ruské. jež jsou životními otázkami carské říše — ale článek »Timesů« dokazuje prý zároveň, že »Angličané nikoho tak nenávidí, a ne- snaží se poškoditi jako — Němce.« V Uhrách mírumilovná politika ruská. soudě dle zpráv časopisů peštských, způso- bila však pravý zázrak; přivodilať úplny obrat v nazírání Maďarů na Rusy. Tak píše na př. list strany liberální, jenž doposudse choval k Rusům co nejupjatěji: »Nejdůleži- tější jest poznání, jež uzrálo za pobytu velko- knížete Michaila Nikolajeviče v Pešti. Histo- rické události, ještě přiliš nedávné, abyse bylo dalo na ně zapomenouti, nedopustily dosud nikdy, aby náklonnost k Rusům v ny- nějším pokolení maďarského národa vzky- pěla. A tak zůstával ještě do nedávna v ná- ladě národa trpký zbytek, jenž nedal vznik nouti srdečnějším pocitům pro Rusy
Maďar Mikuláš Angličan Němec Rus Nikolajevič Anglie Německo Rusko Uhry Pešť Timesy
8 article
Až když car Mikuláš II. ve svém manifestu míru promluvil k srdcím národů, na stal obrat. Ideální názory tyto získaly i srdce uherská, a to v míře, jež se právě nyní uká- zala. Obyvatelstvo hlavního města uvítalo velkoknížete s nadšením, jež se naprosto růz- nilo od pathosu, jaký jinak zaznívá z dola v ústrety korunovaným hlavám a členům panujících rodin. Mohutné projevy plné sym- patie to byly, jimiž byl velkokníže vítán na své jízdě královským hlavním městem uher- ským a byť i z valné části platily osvědče- nému příteli našeho krále, přece jim dodá valo zvláštní vřelosti a síly vědomí, že jes poslem cara míru. Byla to tedy sympati s mírumilovnou politikou Mikuláše II., jejíz akkordy spolu vyznívaly z nadšení lidu. A toto poznání za návštěvy velkoknížete Michaila Nikolajeviče nesmí býti podceňo- váno. My jsme rozpoznání uherského listu do plnili již z předu, upozornivše na bližší ony zájmy, kteréž dovedou překlenouti i sporna stanoviska, zdánlivě neslučitelná, naskytnou-i se úkoly důležitější, než byly příčiny dosa vadních sporů.
Mikuláš II Nikolajevič
9 article Vyjasnění.
Vyjasnění. Ve Vídni, 31. října. Ministr-krajan dr. Rezek nedostavilse ani do druhé schůze debaty rozpočtové. Tlm situace drasticky označena. Místo jeho zůstalo prázdné, jakoby na doklad, jak prázdné a ne- upřímné bylo všechno Körbrovo ujišťování, že jeho pevnou vůlí je, zasaditi se o to, aby ná rodu našemu dostalo se práva a spravedlnosti Den dnešní stal se vůbec významným v h storií zápasů, jež národ náš od té doby, ce připoutal svůj osud k této monarchii, svád- s nepřátelským živlem německým. Rozptýlily se mlhy, jimiž tomu, kdo nebyl u věc zasvěcen, zdál se býti zastřen poměr náš ke vládě, snad následkem kanonády řeč níků českých, jejichž včerejši parlamentní vý kony vysoko se povznesly nad pronesené reč se stran ostatních. Dr. Kramář, jehož řeč byla snad nej lepší ze všech, které kdy byl promluvil, za nechal tentokrát hladkého diplomatisování, v němž druhdy si liboval a mluvil akcenty vroucími. aniž by byl při tom na okamžik vybočil z cesty řečnické elegance. Řeč jeho působila následkem toho tím mocněji. Byl to také vysoce ctěný poslanec za město Tábor, jak pan Körber dra. Kramáře důsledně označoval, který s vytrvalostí náruživosti proste pana chefa vlády vyburcoval, tak že týž se zvedl, aby v delším proslovení pokusil se ob- hájit vládu proti útokům dra. Kramáře a podě- koval zejmena panu Jaworskému a hr. Taroue- covi za ochotu, kterou tito dva stateční vládn
doktor Rezek Körbrův Kramář Körber Jaworský Vídeň Tábor
10 article
halapartníci z bývalé většiny nabízeli mu sve služby. Po slovech Kramářových »A my ohla šujeme vládě, že nedáme se zmást její taktikou, otázkami hospodár skými ubiti snažení po náro nostní rovnoprávnosti, nýbrž ž všude a vždy snahy j ejí budeme po tírati,« zvedl se pan Körber a rozechvěn vy běhl ven ze sněmovny do svého appartementu aby tam koncipoval odpověd. A odpověď ta nasvědčovala tomu, že o svých nejmilejších přátel na lavicích všeněme- ckých lecčemus již se přiučil. Mluvil tentokrá ne hrdě a sebevědomě, nýbrž s urážlivou smě lostí a jizlivostí. A věru, že byl to spíše před- nes praobyčejných frásí, než jejich obsah, kter rozčiloval. Kdybychom souditi měli z tónu, kterým mluvil a v tomto případě snad skutečno dělal zvuk muziku, pak ovšem seděl by pevně Co do obsahu je Körbrova odpověď v dvou směrech zajímavá: v tom, co obsahovala a v tom, o čem se ani slovem nezmínila. Dr Körber trval na tom, že vláda jeho je dosud »neutrální« a odmítl velmi důrazně od sebe »podezření« že by byl chefem vlády strannické a měl vůbec něco společného s programem ně- které strany. Panu Körbrovi chvěl se při tom hlas, když to vykládal, na doklad, že sám svému tvrzení nevěři. A věru, že nikdy nebylo s takovou troufalostí tvrzeno, o čem celý svě ví, že to nepravdou a klamem. Kdo viděl vče- řejší scenerii, nemusil ani sledovati páně Kör- brova slova.
Kramářův Körber Körbrův Körbr
11 article
Nezůstalť ani okamžik v pochybnosti o tom, čí jest jeho vláda, zdali to vláda levice, neb kloni-li se v pravo. Což skutečně se domnívá pan Körber, že vláda, která po zrušení jazykových nařízení prohlásila, že v jazykových otázkách zůstati chce neutrální — může býti jinou než německou? »Neutralita«, kterou honosi se vláda není nic jiného, než špatný vtip. Kdo se zalo- ženýma rukama na to se divá, jak silnější uti- skovatel žáhu panovačnosti na slabším si schla- zuje, není neutrálním, nýbrž utiskovatele spo- jencem, i kdyby třeba ani prstem nehnul. Však to se o panu Körbrovi říci nedá. Pan dr. Körber zavázal se poslancům če ským svým čestným slovem, že v oboru veřejné správy, v soudnictví a vůbec nikde, kam sahá vliv vlády, ve stavu věcí, pokud jde o otázku jazykovou, prozatím v ničem se zmény nestane Však sotva že smlouva ratifikována, ve všech oborech jakoby zúmyslně práva jazyka našeho poškozována, ba tak daleko troufala si drzos nepřátel našich, že odvážila se i za mez. stanovenou jazykovými nařízeními Stremayero- vými a že strany české oblěžovány byly něme- ckými výnosy a rozhodnutími, jimž neroz uměly. Také se ví, jak nestranně a s jakou blaho- volnosti k nám obsazována místa úřadnická, jak třicet až i padesát kompetentů bylo pomi- nuto, aby jedenatřicátý, jedenapadesátý Němec urval místo. V ohledu tom Excellence Spena. Böhm a Wittek pravé činili divy. Pan Wittek na přiklad vysílá nyní do českých stanic extra německé zuřivce, aby tam Čechy a »bující češ ství« krotili. Tak počínala si »neutrální« vláda o jejíž »nestrannosli« a chování se ve volbách sněmovních ještě si promluvíme.
Körber Körbr doktor Němec Böhm Wittek Čechy Stremayerový
12 article
Kdybychom byli Italiány Zlomek tohoto národa, jenž v pěti zemich roztroušen, representuje asi 500.000 duší, jinak je na tom, než historický národ náš, jenž učinih z Rakouska velestát a jehož země, v pravém slova toho smyslu, stát tento živí. Jakou musíme podstoupiti k vůli každé střední škole cestu kti- žovou, jakých obětí z naší strany třeba, jdel vůbec o nějakou kulfurní potřebu naši ! Mez Italy a Němci došlo onehdy na inšprucké uni- versitě ke rvačce a ejhle: pan Körber ve sve řeči ihned prohlásil, že Vlachům zřídí univer- situ. Bude dojista dříve hotova, než ta naše česká na Moravě. Pan Körber nechce sednouti si jako chel vlády do pohodlného křesla politiky národnostní, on zvolil si posici mnohem obtižnější a nepo- hodlnější, on z bídy povznésti hodlá národy ra kouské k blahobytu. A poněvadž ví, to že práce. která nedá se jen tak sfouknouti, spekuluje, že bude tak dlouho trvati to »povznášení«, až zatím národové na své národní potřeby zapo- menou. Pan Körber zná špatně národ český. Tolik aspoň mohl by věděti, že právě u nás jdou odchylné směry hospodářské ruku v ruce s národním radikalismem. Jeli týž upřímný, o tom nebudiž tu rozhodováno, však tolik je jisto, že s touto spekulací u nás nepochodí. Je vůbec podivno, že pan předseda mini- sterstva jen nám imputuje, odložiti národní po- žadavky až do vyřízení olázek hospodářských, proti nám že se obrací vší svou žlnčí a svým hněvem proto, že té jeho methodě roz- uměti nechceme. Proč nezaklepá u Němců, pro na ty se neobrátí? O, na ty si netroufá. Vždyo dobře ví, co by mu národně přesycení naši o půrci na to odpověděli.
Zlomek Italos Němec Körber Vlach Rakousko Morava
13 article
Nejvíce pana předsedu ministerské rady podráždilo, že poslanci čeští o to se zasadí při každé příležitosti, aby úmysly vlády zmařili. To není prý nepřátelství vypovězené vládě,to je prý válka vypovězená státu a nejvážnějším interessům obyvatelstva. Pan dr. Körber žádá ohledy na tom, jenž je týrán a šlapán, po věky pronásledován, komu odpírá se právo, jemuž těší se národové menší a na samém počátku kulturního vývoje. Kdo praci svou a svým potem živí stát, jenž pro ného nemá než útočné řeči, jakou debutoval včera pan dr. Körber, národu takovému aspoň to právo musí býti ponecháno, aby bránil se jak může. Nám není stát účelem sám sebou, nám je toliko prostředkem, nám je institucí, která za oběti, které jí přinášíme, má poctive konati povinnosti převzaté — nečiní-li tak, potom nám — není ničím. Nechť se pan Körber utiší, my před sou dem historie dovedeme zodpověděti, čeho jsme se na tomto státě dopustili, zda-li dovede ospra- vedlniti se Rakousko z toho, čeho dopustilo se a dopouští se na nás, je jiná otázka. A o čem se pan Körber ve své řeči an nezmínil? O svých stycích se Všeněmci a o agi- taci této strany, klerá na divokém je postupu. třeba to pan Körber popíral a jejichž heslo včera slavnostně panem Bareutherem proklamované je. že buď Rakousko německé neb — žádné. Pan Körber popřel něžné city, které jej poutají k panu Wolfovi, však s popíráním tím pochodí jen u politických slepců. Pan Körber mlčel, my ale jej vyzývám co nejrozhodněji, aby zodpověděl otázku“: Je pro to, aby bylo Rakousko ně mecké, anebo je pro to, aby ne byloe Svým mlčením oproti kategorickému vy zvání, aby odsoudil zeměz rád ne pikle domácích Prušáků, pa Körber sám se odsoudil- Poměr mezi ním a námi je dne jasný
doktor Körber Bareuther Wolf Rakousko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. listopadu. (Krise.) O kri- tickém stavu, v němž se ocitla vídeňská vláda a z části i parlament, nabývají znenáhla pře- svědčení i listy, jež se dosud přesvědčení tako- vému uzavíraly. »Pester Lloyd« soudí na př. v posledním čísle, že na ten čas nelze siee mluviti o krisi ministerské neb parlamenlní avšak že celá situace jest kritická, toho popírati nelze. Podobně i krakovský »Czase přiznává, že se v poslanecké sněmovně počlná cosi hatit. Řeč dra. Kramáře a ostentativní ne- přítomnost dra. Rezka ve sněmovně ukazují, ž situace opravdu se zkalila. »Dnes už se ví — sděluje »Czasu« jeho vídeňský zpravodaj — že český klub žádá na dru. Körbrovi zřízení utra- kvistické university na Moravě a pro případ od- řeknuti hrozi obstrukcí . . . Signaturou dnešní situace — končí »Czas« — jest vlastně to, že nejčipernější politikové v parlamentě ji neroz- umějí a jen tuší, že osud parlamentu nezávisí od politické myšlénky, nýbrž často jen od osob- ních choutek.« Vídeňský dopis Ivovského »Předsvitu . psaný ještě 29. řijna, mluví jíž o krisi celéh kabinetu. »Věc započala skoro fraškou — píše »Předsvit« — jejíž účelem bylo učiniti nátlak na sněmovnu, aby upustila od pilných návrhů .. Zatím však, jak se zdá, vmisili se do hry jiní činitelé, stojíel mimo okruh specificky ra
Kris Lloyd Kramář Rezek Körbr Praha kvistický univerzita na Morava
15 article
V drobném prodejtr sanní čtslo o sob5 . . . se 8 3 ndpolad . . . . na 2h o illalkéch na venhově ranní čítle. . . . v6polední . . . . . . . . 3h Inserát v platí se hetevě eaplel Předplaeeni a inserty pžljieá ednalnl- straca v Mínrianské ulicí č.s Tam nacháneií se t55 rržakee tiskárna s ozpedice „ Nlároidních L. istá“. Bukopiny se nevrne-jl-
Mínrianský ulice Tama Nlároidne L
16 article
kouských parlamentních poměrů a právě fito činitelé ohrožují postavení dra. Körbra a jeho kabinetu opravdově. V prvé řadě je to vliv uherský. Na programovou řeč Körbrovu odpo- věděl »Pester Lloyd«, že Uhři neustoupí ani o vlas od dosavadního vyrovnání, uzavřeného za pomoci § 14. Zakládá-li se tato odpověd peštského listu na určitém rozhodnutí směro- datných kruhů, pak by vůbec nebylo naděje na vyřízení uherského vyrovnání cestou parla- mentní... S druhé strany jsou i důležíté ka- tolické kruhy velice nespokojeny, protože před- seda kabinetu notoricky koketuje se Všeněmei, hlásajícími heslo »Pryč od Říma !« V těchto kruzích činí se mu oprávněná výtka, že zhoubný onen ruch nejen nepotírá, jak by se slušelo, nýbrž, aby si Všeněmce naklonil, patří na jich řádění skrze praty a dovoluje v Rukousku agi- tovati i zahraničným emissarům profestantství.
Körbrův Lloyd Uher Řím
17 article
Takovým způsobem — pokračuje »Přodsvit« — bylo by postavení Körbrovo ohroženo se dvou stran a sice mimo rakouský parla ment . . . Si- tuace jest na všechen způsob taková, že ji nelze bráti na lehkou váhu. Včera mohlo s o ní mluviti humoristicky, dnes však včerejšl pověsti nabývají pevného podkladu a tím s stávají vážnými.« Ze Lvova, 31. října. (Nové ruské gymnasium v Bukovině.) Z Vídně bylo tyto dni sděleno, že dr. Körber slíbíl ruským poslancům brzké zřízení ruského gymnasia v Stanislavově, jehož uskutečnění Poláci na sněmu lvovském všemožně ztěžovali, což bylo hlavní příčinou červencového odchodu Rusů z sněmu. Nyní sděluje »Galičanin«, že velkostatkát Rutkovský daroval obci města Vižnice v Buko- vině rozsáhlý pozemek, na němž má býti vysta- veno ruské gymnasium, jehož se severní Buko- vina dávno už domáhá. Obec přijala dar a za- vázala se vystavěti budovu, v níž má býti umí- stěno gymnasium, které ovšem dle bukovinských poměrů může býti jen utraquistické, t. j. rusko- německé. Jde o to, aby také vláda promluvila konečné své slovo a vyhověla dávno cítěné po- třebě bukovinských Rusů.
doktor Körber Rus Rutkovská Lvov Bukovina Vídeň Stanislavův Vižnice Buka
18 article
Ze Záhřeba, 30. října. (Voleb n ruch.) Do počátku chorvatských voleb zbývá už jen týden. Volební ruch jest ovšem v plném proudu, pokud to dovolují poměry Chorvatska, kde vláda proti výslovnému znění zákonů zne- možňuje všemi prostředky styk opposičných kandidátů s voliči. Národní (vládní) strana chor- vatská jmenovala již 74 kandidáty, tak že zbývá jen 14 volebních okresů (všech je 88), v nichž nemá ještě svého kandidáta. Opposiční koalice (strana »Obzoru« a »Hrvatské«) má již 41 kan- didátů a dalších 24 bude jmenováno v nejbliž- ších dnech. Mezi opposičními kandidáty jsou dr Rubelič, rěcký vlastenec dr. Eram Barčič, který je kandidován ve dvou okresích, dr. Banjavčič, Modrušan, redaktor »Obzoru« Pasarič, redakton »Hrvatské« dr. Harambašič, vůdce spojené oppo- sice Brestěnský, předseda klubu strany práva Tuškan, dr. Derenčin, Fr. Folnegovič atd. Jméno dra. Šime Mazzury není mezí kandidáty; pravi se, že nohodlá již přijati sněmovního mandátu.
Rubelič doktor Eram Barčič Banjavčič Modrušan Harambašič Derenčin Folnegovič Záhřeb Chorvatsko Francie klub strana práv Tuškany
19 article
Také David Starčevič z čisté strany práva hodlá se prý uchýliti v soukromí a nebude jiz kandidovati. — Srbové chorvatští vydali k vol- bám své samostatné provolání, v némž ukáznjí na své nesplněné požadavky, týkající se hlavné rovnoprávnosti srbského praporu a srbského pí ma s chorvatským a samosprávy školní. Pro východní volební okresy jmenovali již asi 10 kandidátů. — Pro poměry chorvatské charakte- ristickým je vydané právě nařízení zemské vlády, jímž se podřízeným politickým úřadům dává poučení, že volné cestování po volebním okrese je dovoleno pouze kandidátům. Každá jiná osoba, jež by ve věcech volebních v okrese vystoupila, má býti ihned zatčena a postrkem poslána do obce, k níž přísluší. K tomu ovšem poznámky netřebal Nový život v chorvatsko-slovinském přímoří. R. Kdyby jižní Slovanstvo bylo politick tak vyspělým, jak jest ethnograficky jednotným. byl by se Terst již dávno stal jihoslovanskýa Petrohradem. Takto zůstává střediskem nejnebez pečnějších protislovanských piklů, jejichž netaj
Starčevič Srba Terst Petrohrad
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Naše hroby. Přišel jsem pozdě v noci domů. Zdržel jsem se neobyčejně dlouh v politiekém spolku a vrátiv se, ulehl jsem po- někud rozrušen do posťele. Nespal jsem dlouho — tak aspoň měl jsem za to — když kdosi políbil mne na čelo a z šeptal: »Následuj mne e Otevřel jsem oči, však nikoho jsem neviděl jakkoli se mi zdálo, že větérek zvláštní jemnost a teploty ovívá mé skráně. »Pojď!« zaslechl jsem šepot po druhé. »Kdo jsi a kam mne chceš véstí ? »Genius tvého národa. Chci v tento vý znamný den navštíviti s tebou hroby snův nadějí, jež uložili jste v mateřskou zemi.« Zdvihl jsem se a šel. Jak podivně vypadalo to v té přírodě. V dáli samá mlha, jako šedý závoj, do něhož halila se příroda jakoby na znamení smutku. Se stromů vůkol padalo s příšerným šelestem, jenž zněl jako věštba smrti, zluté listí a jasany, olše a buky vypadaly jako obrovští kostlivci. Na pokrýtých jiním kvělinách, jež za- hradník na pospas šlehavým zimním větrům ponechal v sadě, leskly se krůpěje deště, ted v slzy zmrzlé. Šli jsme za město, až konečně jsme se zastavili u veliké zdi, jež připomínala mi trosky chrámu jerusalemského, na nichž čelem pode- přeni, židě naříkají. Zeď před námi se roze- stoupla a my vkročili do vnitř hřbitova, v jehož středu do nedozírné výše čněl prostý dřevěný kříž bez nápisu, beze zbraní a mučidel. »Divíš se, že kříž tak vysoký ?« Přisvěděil jsem.
21 article
»Roste s utrpením tvého národa. Věz, že křivda na něm páchaná volá již do nebe.e A pod křížem stařec bílý jako snih do veliké knihy psal na jedné straně krvavým hrotem na druhé perem z růžového dřeva. »Kronikář. Na jednu stranu zanáší radostné na druhou žalostné zprávy, Viz, jak málo jich psáno růží. A nyní se ubírej za mnou.« Šli jsme nekonečným stromořadím cypři- šovým, v levo a v pravo samé mohyly a hroby Malé i velké. Pokryty byly všechny polozmrzlou myrtou a vyzdobeny trsy tvrdých, vzdorných tuberos. Pojednou jsme se zastavili. »Zůstaňmež u hrobů nejnovějších« — z šeptal můj průvodčí, »k tém dávným z minu- losti cesta daleká.« Zde odpočívá diplom řljnový. O jaké radostné hnutí projelo tehdy jako elektrická jiskra celým národem. »Konec utrpení a bídy!« — volánose všech stran, konec doby brutální libovůle, jež skácena s prestolu, aby učinila místo právu A poprvé zahlaholilo opět světem českým volné slovo, poprvé rozezvučela se po českém luhu nadšená píseň. O jak se prsa dmula každému vědomím, že dožil se okamžiku osvobození že otevřela se mu konečně brána štěstl. »Viz tam ty hrozné zdi. To je Munkač Komárno!« »Viz, jak mučenníci dnů svatodušníc s vavřínem na skráni vystupují z hrobu . . . Zavři raději oči. Neminulo ani půl léta naděje tvá v troud se proměnila, neboť slovo pronesené 20. října 1860 prokláno bylo slovem ze dne 26. února 1861.
Komárno
22 article
A šli jsme dále Hrobeček druhý, malý sice, ale stačil, ab v něm zahrabáno bylo, co skryto bylo v Belere diových slovech: »Volná dráhale Znova zajásal lid český. Po čtyřech létech svobody Schmerlingovy »jako v Anglii«, po čtyř letém pronásledování a žalařování, po panství bídné zvůle a hrubé nadvlády jednoho kmene nad ostatními svraštil obočí bůh války a orkán božího hněvu zaburácel touto zemí. Po kolikáté již, pokud sahá paměť lidstva? A vy poznovu jste krví srdce svého kropili tuto vlast a zmi- rali ve válce, již vedli — bratři proti bratrům. Běs války ničil životy vaše i statek váš, vy ale ochotně na pospas dávali jste obé — aby p válce, když z Berlina do Vidně sklenula se opět duha míru, vydáni jste byli ve psí a vržen v tyranii nejhorší: v tyranii zpupného národa. jenž zapomenuv, co je poroba, sám hned v pout jímal jiné. A ubírali jsme se ještě dále
Schmerlingův Anglie Berlín
23 article
Hrob vysoký, obložený hrubými kameny. z nichž vyrůstala sporá travinka a vinul se te noučký prouteček břečťanu. »Zakopali je důkladně, aby nikdy ji z hrobu nevstaly.« »Koho?« osmělil jsem se tázati. »Fundamentálné články.« Konečně, konečně zaplesal národ, když do- šla velká zvěst, že vráceno mu býti má, co prů během věků mu bylo odňato a že odčiněno bude bezpráví na něm páchané již od roku 1620 .. Jako zvěst spásy, jako vykoupení přijali jste slavné poselství. Rozstoupily se černé mraky nad trpitelem-národem sklenul se obrovský lazu rový oblouk, jenž tvořil přechod do říše klidu, spokojenosti a blaženosti. Když nejvyšší maršálek četl královský re skript a povzneseným hlasem pronesl slova »... a uznávám milerád práva tohoto královstv a jsem ochoten korunovační přísahou je stvr- diti...« tu plakali jste všichni bez výminky ať mladí či staří, ať vznešení či chudí. A prosti jste byli všeho hněvu proti Němcům a veškeré nenávisti, naopak, v čisté radosti své na svých prsou jste jich postrádali. Proč nenapsali tehdy na bílý arch, který jste jim podávali, vše, čeho si přáli? Byli byste jim povolili všechno všechno. Proč? Proto, že jim ku blaženství nestač míti vše, čeho si přejí, nýbrž oni mohou být šťastni jen u vědomí, že druhý je nešťastný. A jednoho krásného jitra došla zpráva, že mrtvy jsou fundamentálky a že ustanoven již
Němec
24 article
kurátor, aby projednal jejich pozůstalost. a opět v posledním okamžiku a před samým usku- tečněním snův vašich zklamání. Nebyli jst pouze zklamáni, to přilíš prázdné, slabé, suché slovo: byli jste zdrcení a zničeni. A vyštvání znovu do boje, sbírali jste roz- ptýlené praporečky a hotovili se dále k odporu Byla to těžká, krušná práce. Krvavý pot lil se vám s čela a ruce vaše byly rozdrásány. Však nic naplat, znovu do boje. A v té nekonečné tmě zjevila se vám po dlouhých letech opět na nebi hvězdička. Ne sice první velikosti, ale zářivá. Hvězdička j a z y ko- vých nařízení Řeklo se vám: ne najednou, nýbrž po eta- pách, za to ale bezpečně dobývali budete práva svého. A spravovali jste se dle toho. Však sotva že citili jste v žilách opět te- plejší proud krve, zaburácel divoký orkán ob- strukce a hvězdička — shasla. Zde její roveček. Sedmnáctý říjen 1899 Pozoruješ, jak z hrobu zvedá se postava příšerná, jak vystupuje druhá, třetí? Jak pěsti svírají a hrozl? Mstitelové Vsak neřekl jsem nic. Jsou okamžiky, kdy i genius nejlépe učiní, když mlčí Jeho ale naučení si zapamatuj Pracuj, bojuj, doufej, ale — nev čři