1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 82. ze dne 22. března 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= »Nabob z Pucha«. Z Pešti se oznamuje
Zdejší policii se podařilo objeviti raffinované šejdíř-
ství, zosnované v Londýně. Před několika nedělmi
dostali četní župní soudcové a jiní správní úřadníci
oběžník »English Frencl Motor Limited Company«
z Londýna o slosování automobilů, k němuž byl při-
pojen bezplatný los. Adressáti podrželi si los a ně-
kolik dnů potom dostali zprávu, že na jejich los při-
padla hlavní výhra, automobil v ceně mnoha tisíc
korun. Zároveň byli vyzváni, aby zaslali 400 korun
na uhražení dopravních výloh speditérské firmě La
Semeuse v Antwerpách, aby jim automobil mohl býti
poslán, poněvadž zasílati na dobírku není možno.
Někteří adressáti peníze skutečně poslali, jiní otázali
se policie. Zdejší policii podařilo se zjistit, že ona
anglická společnost vůbec neexistuje, ale ovšem ant-
werpská speditérská firma, jež však neměla nija-
kého účastenství na podvodu. Představiliť se u této
firmy před několika dny dva elegantní pánové jako
ředitelové londýnské společnosti automobilů a ozná-
mili, že očekávají z Uher peníze pro svoji společ-
nost. Poněvadž se zdánlivě řádně legitimovali, byly
jim došlé peníze vskutku vydány. Jak nyní zjištěno.
byli oba pánové z Londýna dva šejdíři v Pešti dobře
známí: bývalý učitel šermu Eugen Robelli, o jehož
útěku z Pešti pro šmejdy s kaucemi a jiné podvody
jsme onehdy přinesli zprávu a pověstný šejdíř Julius
Jankovics, jenž pod jmenem »nabob z Pucha« o
několika let jest v trestním vyšetřování. Policie pešt-
ská žádala v Antwerpách telegraficky, aby oba »ele-
gantní pánové« byli zatčeni, jest však pochybno,
vlezou-li šejdíři do pasti.
Adressáťa
Robelli
Julius
Pešť
Londýn
Antverpy
Uhry
Limited Company
Le Semeuse
4
article
= O falšování tureckých řádů, o němž jsme
již onehdy přinesli zprávu, oznamují se z Cařihradu
následující podrobnosti: Nikdo by si zde nemohl před-
staviti, že možno turecké řády falšovati, neboť ty jsou
zboží, které se prodává veřejně na ulici tak lacino,
že by se falšování sotva vyplatilo. Proto překvapilo
každého, že byla pro tento nevinný přestupek celá
ctihodná společnost pohnána před soud. V čele jejím
stojí, rozumí se samo sebou, Tahir bey, majitel pěti
novin, který neumí dobře ani psáti ani čísti a ještě
před málo lety byl nepatrným sluhou v paláci. Tam
se mu podařilo získati si přízeň několika mocných
osobností a jich pomocí i přízeň padyšaha. Z osobní
zkušenosti vím, že provedl tolik kousků, že byv
každém jiném státě musil je zaplatiti aspoň padesáti-
letým vězením, ale v Turecku dopomohly mu mnohé
z nich ke vlivu a moci, tak že se ho mocní hodno-
stové báli a o jeho přízeň se ucházeli. Měl své lidi
v každém ministerstvu a v Yildizu a mísil se do všech
záležitostí, z nichž možno těžiti. Jeho výhradnou zá-
sluhou o časopisectvo bylo, že zavedl zcela nový druh
redaktorů. Ti jsou všech národností a vyznání v Tu-
recku, ale hlavní zjsou z nich Armeni a Řekové, jako
„nejpoctivější“ lidé na světě. Povinností jejich jest.
donášeti články obchodníkům nebo soukromníkům,
v nichž se naráží na nekalé jednání jejich a vyjed-
nati s nimi odměnu za mlčení. Sumu odměny té sta-
novil Tahir bey sám a třeba přiznati, že byl v té věci
velmi svědomitý, neboť bral ohled na majetnost pro-
vinilce a nesvlékal mu kůži s těla. Poněvadž se
v Cařihradě a tureckých pobřežních městech sebrali
největší poctivci všech dílů světa, nalezajíce tam příz-
nivou půdu pro svou činnost, byl obchod ten velmi
Řek
Cařihrad
Tahir
Turecko
5
article
výnosný. Řády obstarával dříve Tahir bey v Yildizu.
ale musil se s tamějšími poctivci o výtěžek děliti.
při čemž přišel zkrátka, proto utvořil onen tajný spo-
lek z úřadníků Vysoké Porty. Kromě toho chtěl uše-
třiti svému padyšahovi práci, osvojiv si právo udíleti
řády v jeho jménu, ale bez jeho vědomí. Spolek pra-
coval velmi solidně a uspokojil ctižádostivé a marnivé
lidi ze všech dílů světa, neboť dle tureckého zvyku
nedostane vyznamenaný řád, nýbrž toliko sultánský
diplom. Řád samý podrží si obyčejně úřadníci, by
ho vyznamenanému nebo některému zlatníkovi zvláště
prodali. Nad tím vším nepozastavovala by se pocti-
vost a svědomitost tureckých zřízenců, jelikož z po-
ctivosti dosud ani jeden z nich nezemřel, ale jak
zřejmo, poškozoval spolek osobní a hmotné zájmy
sultánovy továrny na řády a jiná vyznamenání v Yil-
dizu dělaje jí bezohlednou konkurenci a snižuje cenu
dvorních patentovaných výrobků. Jest tedy jen při-
rozeno, že poškozené osobnosti v Yildizu proti spolku
Yil
6
article
Tahyra beje zakročili a že na příkaz sultana členové
spolku byli postaveni před soud, by se při zavřených
dveřích u soudců, kteří jim v počestnosti nic nezadají,
se zodpovídali. O výsledku tohoto procesu jsme již
přinesli zprávu. Ale musíme všem blahopřáti, kteří
si od spolku koupili za tisíce lir lesknoucí se řády a
dostali tak zaslouženou odměnu za nekonečné zá-
sluhy, jež si o padyšaha a jeho vzornou říši zjed
nali. Nejzábavnější při tom jest, že dnes nikdo ne-
může věděti, má-li pravý řád nebo ne, neboť v Jil-
dizu se nevede pravidelný seznam udělených řádů,
poněvadž počet jejich jest nesmírný a diplomy spolků
jsou zcela pravidelně vystaveny a úřadními pravými
pečetěmi opatřeny. To však nemusí žádného majitele
řádu znepokojovati, neboť turecké vládě na tom ne-
sejde a nebude nikomu popírati oprávnění nositi ho.
7
article
Jako majitel pěti novin a turecký vlastenec sbíral
Tahyr bey i příspěvky pro raněné vojíny, aniž mu
napadlo skládati účty z nich, nebo odváděti peníze,
neboť si myslil, že jsou lépe uschovány v jeho ru-
kou, než v kapse ministerských úřadníků. Ti však
názor ten nesdíleli a proto ho přinutili, by alespoň
čásť příspěvků jim vydal, čemuž musel vyhověti,
odevzdav ministeriu války 340 lir a ponechav si za
své namáhání, jak se všeobecné tvrdí, několik tisíc
lir. Ale to mu vládnoucí kruhové nezazlívají, poně-
vadž přece musejí odměniti nějakým způsobem jeho
služby. Takému osudu propadlo v Turecku již mnoho
sbírek k dobročinným nebo vlasteneckým účelům a
i ohromné sumy, jež často sultán k takým účelům
věnuje, zmízí z velké části v kapsách jeho svědomi-
tých úřadníků.
Zemřelí v Praze.
Dne 14. března 1904: Maličkých Anna, dcera
nádražního dělníka, 1 rok, 815—I. Procházka Vojtěch,
syn obuvníka, 14 roků, 290—III. Bubriova Anna, dcera
krejčího, 4 roky, 307—III. Smutná Johanna, manželka
zedníka, 68 roků, 411—I. Novotný Bedřich, syn po-
sluhovačky, 3 ned., 816—I. Hrodej Václav, hostinský,
53 roky, 795—II. Slezákova Klementina, učitelka,
24 roky, 1386—II. Kellner Jan, syn c. a k. setníka,
9 roků, 596—III. Novák Jan, topič, 63 roky, 366—VII.
Stöhr Karel, syn šičky, 8 m., 496—VII. Kutova Anna,
dcera dělníka, 5 hod., 582—VII. Dirlbekova Josefa,
dcera sladovnického pomocníka, 11/% roku, 699—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Katzova Helena,
chovanka isr. dív. sirotčince, 6 roků. Nuderová Anna,
Vojtěch
Bubriův
Anna
Johann
Bedřich
Václav
Kellner
Jan
Novák
Stöhr
Karel
Kutův
Turecko
Praha
Slezákův Klementinum
Dirlbekov Josef
Katzův Helena
8
article
manželka kamnáře, 58 roků. Turek Karel, topič, 59
roky. — U Milosrdných bratří: Kubiska Josef,
dělník, 62 roky. Pobuda Josef, krejčovský pomocník,
24 roky. — U Milosrdných sester: Veselá
Josefa, posluhovačka, 69 roků. — V josef ovské
nemocmici: Knittlová Marie, 74 roky. — V měst.
chudobinci: Müllerová Kateřina, vdova po kon-
duktéru, ošetřovanka, 79 roků.
Turek
Karel
Josef
Kubiska Josef
Knittlová Marie
Müllerová Kateřina
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 22. března.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
140. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Nikolaj Artěmjavič Ševoljov z Moskvy j. h.
Tannhäuser
a zápas pěvců na Wartburce.
Romantická opera o třech dějstvích. Složil Richard
Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Moric
Anger. Režisér Robert Polák-
Konec o 1/211. hod.
Začátek o 7. hod.
Po prvním dějství přestávka.
Artěmjavič
Tannhäuser
Wagner
V J Novotná
Anger
Robert Polák
Moskva
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod
V úterý 22. března.
Ve prospěch pí. Luisy Kovářové.
Poprvé: Sen noci svatojanské.
Čarovná hra o 5 jedn. Napsa! W. Shakespear. Hudba
od Mendelsohna Bartholda. Režisér. B. Kovář.
Kovář
Napsa
W Shakespear
Mendelsohn Barthold
B Kovář
Praha
lidový divadlo
Sen noc svatojánský
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod
62. hra v předplacení (úterní).
Zázraky magnetismu.
Fraška o 3 jedn. Napsal A. Bisson. Přeložila Olga
Fastrova. Režisér V. Táborský.
6443
Fraško
A Bisson
Fastrův
V Táborský
Smíchov
Švandův divadlo
13
article
V úterý 22. března.
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vrehrsdesn
Pištěkovo lidové divadlo vrehrsdesn
na Kra
V úterý 22. března.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Muzikant a jeho žena.
Lidová hra se zpěvy o 4 jedn. od Bern. Buchbindra.
Hudba od Rudolfa Raimana. Přeložil Jos. Novák.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Mušketýrova první láska.
Krajky,
stuhy,
aplikace, posa-
menterie, veškeré
ozdoby a potřeby
krejčovské v nej-
větším výběru nej-
levněji v obchod-
ním domě
Raiman
Jos
Novák
Bern
Pištěkův lidový divadlo
15
title
J. Novák, Praha.
J Novák
Praha
16
article
Slzy její přestaly se řinouti a oči její zářily.
«Matinko, vidíš, jak jsem klidna. Víš, že nedovedu
a nechci lháti. Ano, byla bych bývala šťastna, kdybych
se byla mohla provdati. Byla bych bývala hrda, kdybych se
byla mohla opírati o rámě muže, jejž byla bych milovala
z celé duše- Tak štěstí vysněné zjevilo se mi blízko již
a já chtěla již o tom promluviti s tebou, matičko drahá.
Nyní sen ten jest u konce, nadobro u konce ! Nechci na
něj ani již mysliti!«
Matka zvolala:
»A proč ?
»Proto, matko, že nemohu, nesmím se již provdati!«
»Co díš? Že nemůžeš, nesmíš se provdati ... ty ?.
Avšak, což neuhodla, nevycítila jsi, drahoušku, že někdo
tě miluje již?... že strýc tvůj i já byli bychom šťastni,
kdyby srdce tvé odpovídalo i na něžné ony city?«
Laura sedla si k matce svojí.
»Věř, matko, že mne srdce bolí nesmírně, když ti
pravím tato slova. Ale nyní, kdy hanba vznáší se nad
námi, nyní, kdy tuším katastrofu, jež poskvrní jméno
naše, nemohu, nechci uvaliti na muže poctivého břímě tak
strašné. Povinnosti mou jest, nechť děje se cokoliv, bych
nesla poskvrněné jméno to sama, aneb spíše ještě, ma-
tičko drahá, bych pomohla ti je nésti !«
Laura mluvila s klidem a vůlí rozhodnou, jež pře-
kvapovaly u dívky jejího věku.
Paní de Riverolles, žasnouc nad prohlášením tím,
pohlížela na dceru svou, aniž odpovídala.
Laura pokračovala;
»Uvaž, matinko, sama, kdyby před katastrofou, jež
stihne rodinu naši, jméno naše, řádný muž některý spojil
Matek
Laura
Riverolles
17
article
jest velmi vážná věc, nikdy nelze ani dost napřemýšleti
se o něm, nežli se člověk rozhodne.«
»Věřte mi, že Jacques sám vřele si sňatku toho
přeje. Miluje Lauru, jeho otec mluvil se mnou již něko-
likráte o tom i myslím, že Laura sama také.«
»Ano, to myslím také já . . .«
»Nuže, zařiďme sami vše konečně, promluvte o tom
s Laurou. Má-li býti tento sňatek štěstím pro ni, proč če-
kati déle ještě? Štěstí jest věcí tak vzácnou, že třeba ry-
chle se ho chopiti, dokud lze ho dosíci, jinak jest nebez-
pečí, že unikne navždy.«
»Máte pravdu, promluvím o tom s Laurou zcel
šetrně a něžně. ..«
Plukovník pomyslil v té chvíli na kynoucí souboj Dau-
riolův, a při pomyšlení tom se opět hluboce zamyslil.
Čelo jeho se svraštilo, ale chránil se toho, aby dal
na jevo starosti svoje.
Doporučil jedině švagrové své, aby nemluvilao
svatbě s Laurou před dvěma nebo třemi dny, aby prý se
nezdálo, že podnět k tomu dal dr. Maintrel.
Při obědě plukovník přemáhal se všemožně, nutil se
do šprýmu, i snažil se rozveseliti neteř svou.
Laura od té doby, kdy matka její byla vrátila se
ze Spaa, aniž Renéa s sebou přivedla, chřadla vůčihledě,
tvář její pozbyla červeně, oči, planoucí horoucím žárem,
vroubily tmavé kruhy, jež svědčily o nocech strávených
bez spánku a v slzách.
Trapné poměry byly nastaly mezi třemi osobami tě-
mito, které se tak něžně milovaly.
Trpěly tiše, chráníce si každá své tajemství pro
sebe, aby nezvyšovaly zármutek druhého.
Zaprodáni nepřiteli.
Jacques
Laura
Maintrel
Spaa