1
article
hám přáteil a nepřátel dra. Körba jej povaliti, tož
možno ve stranách, které způsobily, že volby
do delegaci se zmařily, spatřovati většinu, která
by stála k disposici budoucí vládě.
Telegraflcké zprávy.
Maďarská strana neodvislosti.
Z Pešti, 22. března, (C.-B.) Včera večer
konala strana neodvislosti poradu, na
níž bylo usneseno rozpočet na rok 1903 ne-
přijati. Dále bylo vysloveno, že jest žádou-
cím, aby se členové strany zúčastnili! rokování
pokud možno nejčetněji. Dále učinila konfe-
rence usnesení, aby bylo finanční provisorium
s Chorvatskem a Slavonskem zamítnuto.
Japonsko doma.
Z Tokia, 21. března. (C.-B.) Následkem
celé řady porad, konaných mezi vůdci jednotli-
vých stran, zdá se jistým, že se vláda vzdá
pokusu zaříditi monopol soli a uvaliti
clo na hedvábí a že se spokojí s menším
zvýšením pozemkové daně, než bylo pů-
vodně navrhováno.
Členové ministerstva konají ustavičně po-
rady s vůdci stran a dávají si podávati zprávy
zástupci interessentů dotčených válečnými dáv-
kami, aby učiněna byla opatření, jež by národ
uspokojovala. Stále více razí si cestu názor, že
vláda neměla se ani pokusití náklady válečné
ihned z větší části zvýšenými daněmi vybírati,
nýbrž že měla vydati bony a rozděliti placení
na řadu let.
V poslanecké sněmovně bude se zejtra
projednávati návrh, aby byl loďstvu vysloven
dík národa za udatnost, projevenou v dosavad-
ních vítězstvích.
Pešť
Chorvatsko
Slavonsko
Japonsko
Tokio
2
article
Otázka marocká.
Z Madridu, 21. března. (C.-B.) Ministr za-
hraničních záležitostí Sanbernardo pravil
v senátě, odpovídaje na četné dotazy, že jest
správno, že se mezi Londýnem a Paříží konalo
vyjednávání o otázce marocké, ale i se
Španělskem bude uzavřena smlouva, kterou bu-
dou zájmy země v Marokku zabezpečeny. Re-
publikán Labra podá zejtra o Marokku
dotaz.
Král Belgičanů.
Z Brusselu, 21. března. (C.-B.) Král od
jede zejtra do Wiesbadenu.
Proti Pelletanovi.
Z Pařlze, 21. března. (C.-B.) Na chodbách
sněmovních se vypravuje, že Doumer podá v
zejtřejší schůzi dotaz ve příčině zdráhání se
Pelletanova vydati rozpočtové komisi jisté
důvětné listiny. V opposičních kruzích
má se za to, že interpellaci tou budou způso-
beny vládě vážné potíže.
Belgičan
Doumer
Madrid
Londýn
Paříž
Španělsko
Maroko
Re
Brusel
Wiesbaden
Pařlha
senát
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naše právo a požadavky Němců. Němei
odpovídají, jak již pověděli několikrát, že o po-
žadavcích českých nynějších (rovnoprávnosti
v úřadech, vnější i vnitřní a universitě české na
Moravě) nemůže býti jednáno zvlášť, nýbrž že
diskutovány býti mají toliko společně s celým
komplexem vyrovnání česko-německého. Tím oni
se své strany míní patrně požadavky zvláštního
území německého a výlučné panství němčinyv
něm. Avšak požadavky české, jichž splněním
má uvolněna býti především jednání ve vídeň-
ském parlamentě, nepatří nikterakv
komplex vyrovnání česko-něme-
ckého, nýbrž směřují toliko ku provedení zá-
konů platných (především čl. XIX. zákl.
zák.), i nemají Němci, pokud platnost zákonů
uznávají, žádného práva provedení zákonů těch
překážeti a provedení to se svými poža-
davky směšovati. O fjejich požadavcích, svrchu
dotčených, bude se jednou snad moci diskutovati,
až svolána bude poraďa o změně ústavy nynější,
kterouž předpokládají, a až také s naší strany
rozvinuty budou požadavky povahy státoprávní
(na př. větší autonomie zemí, společný sněm ko-
runy české a p.). Přejí-li si takové porady, s naší
strany zajisté nebude v příčině té neochoty, ale
pokud se v tomto ohledu nevysloví zřejmě, ne-
mají práva s podobnými pretensemi vystupovati;
neboť této porady účastní býti můžeme toliko
jako v jazykových právech rovní s rovnými, t. j.
požadavky naše nynější, hledící k rovnoprávnost
v úřadech a školách, musí býti dávno napřed
uskutečněny, než ku poradě státoprávní s nimi
zasedneme. Qui bene distinquit, bene docet.
Vašatý, redivivus.
Němec
Vašatá
univerzita český na Morava
4
article
— »Polepšená« situace. Vesměs má se z
to, že situace v posledních dnech ve vídeňském
parlamentě se polepšila. Z té příčiny, že od-
pověď Němců na české proposice nezněla kate-
goricky zamítavě. Ke skutečnému smíru toje
ovšem krok pranépatrný a k jeho uskutečnění
je dosud náramně daleko, jestli ale z těchto
německých hlasů se vyvozuje, že od svých
požadavků jsme ustoupili my Čechové resp.
čeští poslanci aneb domnívá-li se kdo, že z nich
něco bylo sleveno, je to mýlka, která zlo-
myslně-li se kolportuje, podrývá a poškozuje
beztoho dost obtížnou a namáhavou nynější
českou akci. Není to pravda. Dr. Pacák,
byv rytířem Jaworským vyzván, by precisoval
české požadavky, prohlásil do slova následující:
»Upustíme od obstrukce pro ten případ, že
nám bude císařským slovem slav-
nostně zaručeno zřízení české
university na Moravě s udáním
času a když vedle toho zavedena bude
opět čeština do vnitř úřadů a soud
buď via facti neb jiným způsobem,
ale tak, aby o tom Němci věděli a
nečinili ve věci té nijakých pře-
kážek.« Takové byly podmínky poslanců če-
ských. Zli jazykové mimo to kolportují poví-
dačku o tom, jako by čeští poslanci, resp.
Čecho
doktor
Pacák
Jaworský
Němec
český univerzita na Morava
5
article
jejich parlamentní komise pustila se opět do
vyjednávání s drem. Körbrem. Jakkoli může
býti názor o usnesení nemluviti a jednati
s vedoucím ministrem různý, konstatujeme zde
opětně a výslovně, že hned v úvodních slovech
svých o konferenci, k níž byl českou parla-
mentní komisi pozval rytíř Jaworski, prohlásil
určitě a zjevně, že krok, jehož účelem
je vyléčiti parlament z těžké
jeho choroby, podniknut byl Po-
láky, z nejvlastnější jejich ini-
ciativy, že k němu nikým, nejméně
ale vládou, nebyli vyzváni. Dr. Körber
by ovšem rád vzbudil nyní domnění, že porady
tyto konají se na jeho popud a na jeho inicia-
tivu. Proč by rád, aby ujala se myšlénka, že
v akci té je vedoucím činitelem, je samozřejmé.
Že ale tomu není tak, toho dokladem jsou
známá slova císařova, jenž nad tím žasnul, že
o krocích, podniknutých v zájmu česko-něme-
ckého smíru, dověděl se teprve z vídeňských —
večerníků.
— Volby do delegací. Pan dr. Körberje
pán velmi chytrý. Co mu do toho, provozuje-l
se v parlamentě obstrukce a zůstává-li činnost
rady říšské neplodnou: má svůj § 14. a na zá-
kladě toho bez debaty a jak chce provede
všechno. Nač se rozčilovati a tahati s poslanci.
když tak snadné činí se mu vládnutí. Co na
tom, že v státních základních zákonech stojí,
paragrafem čtrnáctým že smí vláda provésti jen
takové věci, jimiž trvale se neobtíží rozpočet
a nemění základní zákony státní a že přikazuje
dodatečné jich schválení parlamentem — toho
»konstitucionální« ministr nemusí dbáti. Co věcí
dosud povoleno na základě tohoto jmenovaného
paragrafu, aniž by komu napadlo se nad tím po-
zastavit, neb dokonce dát ministra v obžalobu.
Jaworský
doktor
Körber
Körberje
6
article
Jednu věc však dr. Körber přece paragrafem 14.
provésti nemůže: jsou to volby do delegací.
Ty míti musí, neboť paragrafem čtrnáctým de-
legáti se do této korporace vyslati nedají. Do-
sud ovšem měl štěstí: delegace dosud bez pře-
kážky vždy byly zvoleny, ba ujala se jistá le
genda, že prý volby do delegací vůbec obstru-
ovati se nedají. Zatím ale věc znovu prostudo-
vána a tu se ukázalo, že tomu tak není, že
schůze, v níž se delegace konají, je zrovna
taková, jako všechny jiné volby a ty že se
dají učiniti nemožnými těmitéž prostředky, jako
každý jiný programový odstavec. A bylo dobře,
že se to zjistilo. Pan dr. Körber vytasil se
pojednou s plánem, dát zvoliti delegace jižv
tomto zasedání, tedy před svátky Velikonočními,
jakkoli přísahal, že po svátcích parlament opět
svolá. Proč tak učinil, je jasno. Chtěl si po
jistiti ne snad delegace, ale své ministerské
křeslo. Kdyby volby do delegace provedeny
byly hned nyní — měly se dostat na jednací
pořad v úterý ve večerní schůzi — byl by
parlament vůbec letos již ne-
svolal a vládl dle libostia
bez překážky opět celý rok.
Körber
jítlegát
doktor
7
article
Úmysl pana chéfa vlády byl ale tak průzračný,
že strany pravice naň nesedly, ba že i levicea
zejména strana německo-nacionální a velkoně-
mecká dělaly drahoty. Toť se ví, že výmluv-
nosti páně Körbrově se podařilo přiměti německé
nacionály, aby se podřídili — učinili prý tak s du-
chaplným odůvodněním, že jsou nyní pro
volby z té příčiny, poněvadž proti nim
jsou Čechové! Za to velmi statečně
drželi se Poláci. Byli hned z počátku proti vol-
bám a když jim Körber namluvil, že má dele-
gací zapotřebí z důvodů zahraničních, odebrala
se polská deputace k hraběti Goluchowskému.
Körbrův
Čecho
Polák
Körber
Goluchowský
8
article
aby zvěděla, co na tom pravdy. A hrabě Golu-
chowski šlechtice Körbra zapřel. Předně, že mu
lhostejno, provedeny-li budou delegační volby
ihned aneb za tři neb čtyři neděle. Tím vyra-
žena byla dr. Körbrově intrice z rukou zbraň i
nezbylo mu nic jiného než povoliti. Volby do
delegací se tedy v tomto zasedání konati již
ne budou.
— O nástupci sesazeného arcibiskupa
olomouckého dra. Kohna stále roznášejí se nej-
dobrodružnější zprávy, rovněž o otázce, bude-li
nový arcibiskup zvolen či jmenován. Podle sdě-
lení olomouckého původu nehodlá si domská
kapitula dát vzíti právo volby a v sobotu usnesla
se podati a snad již dokonce podala k mini-
sterstvu kultu pamětní spis, v němž se ohražuje
proti tomu, aby se jí u výkonu práva toho pře-
káželo. »Neue Freie Presse«, orgán vídeňské
nunciatury, ujišťuje sice, že papeži mnoho zá-
leží na tom, aby se arcibiskupem v Olomouci
stala osobnost císařem vybraná, a že se papež
obmezí na to, že potvrdí kandidáta císařem na-
vrhnutého. Naproti tomu tvrdí se, že kapitula
olomoucká vykoná volbu jíž v dubnu, ježto
arcibiskupský stolec nesmí býti déle tří měsícu
prázdným. Ku přemnohým kandidátům již jme-
novaným přibylo v nejnovější době jméno,
v každém ohledu, zejmena národním, přede-
vším pak mocným vlivem za ním stojícím,
nebezpečné. — Jak sděluje olomoucký »P.«,
naléhá se se strany dvorních kruhů, ve-
dené arcivévodou Eugenem, velmistrem řádu
německých rytířů, aby arcibiskupského obročí
dostalo se hr. Peteneggovi, knězi řádu
německých rytířů. »Dajčmajstr« nástupcem
Gola
Körbr
Körbrův
intrika
Kohn
Eugen
Olomouc
Neue Frei Presse
9
article
Methodějovým, toť asi to nejúžasnější, co by
se mohlo přihoditi moravské arcidiécesi, po
živém osiřelé. Zaznamenati sluší také pověst od-
neděle se udržující, že arcibiskupem olomou-
ckým stane se najisto biskup brnénský dr. Bauer,
a není také bez významu, že stále ještě udržuje
se zvláště v zasvěcených kruzích pražských
kombinace s pražským kardinálem bar. Skrben-
ským, ve vzniku svém popíraná, zejmena z toho
důvodu, že by odchod kardinála Skrbenského
do Olomouce znamenal vlastně sestup jeho s dů-
stojenství primasa král. českého. Ujišťuje se,
že nynější kardinál pražský by byl první, který
by oželel tuto hodnost, a že jest skutečným
jeho přáním vrátiti se na Moravu v hodnosti,
kterou před ním držel dr. Kohn, bývalý jeho pro-
fessor na fakultě. Nikoli snad proto, že by jeho
vítězstvi nad drem. Kohnem bylo co nejúplnější
— známé řevnivosti a hořkosti mezi oběma za-
městnávaly před časem veřejnost a dostoupily
vrchole, když bar. Skrbenský dosáhl kardinál-
ského klobouku, — ale z pouhé nostalgie a
z únavy politickými zápasy, zvláště o národní
rozdělení diécesí vedenými. Praví se, že by olo-
moucká kapitula přijala bar. Skrbenského s ote-
vřenou náručí. Zatím však má známý německý
kanovník světák Grimmenstein naděje větší, než
by tušil, kdo nezná úspěchy intrik vedlejší,
německé vlády na Moravé. V kruzích rozhodu-
jících pouští se splnění touhy bar. Skrbenského
se zřetele hlavně z toho důvodu, že by otázka
jeho pražského nástupce byla mnohem těžší
krisí, než jaká řešena býti má nyní v Olomouci.
doktor
Bauer
Skrbenský
Kohn
Olomouc
Morava
10
article
Tak stalo se, že věc nenabyla určitějších forem
i jest jenom předmětem úvah a hovorů v kru-
zích vyššího i nižšího duchovenstva pražského.
— Z arcibiskupského paláce olomouckého stě-
hují tou dobou svršky dra. Kohna, padlé veli-
činy, kteráž nebyla dost silnou, aby vydržela
břímě své velikosti. »M. T.« vypravuje, že jich
není mnoho, ježto arcibiskup žil skromně, s jiné
strany ujišťuje se, že statky, jež nashromáždil
arcibiskup Kohn, netřeba stěhovati a že obnášejí
na hotovosti neméně než deset millionů K jeho
úspor. Že by mu kynula nějaká skvělá budouc
nost, zejmena hodnost kardinála, či dokonce
nějaký vysoký úřad při Vatikáně, popírá se,
nejvýše prý stane se kanovníkem u svatopetr-
ského chrámu a to ještě s obmezenou jurisdikcí.
Jeho poslední list pastýřský bude teprve o svát-
cích v kostelích arcidiécese čten a k zakročení
kurie vyňat z něho odstavec, v němž arcibiskup
ujišťuje svou nevinou, procesem prokázanou.
A tak nebude jeho poslední pastýřský list obsa-
hovati krom tklivého rozloučení ničeho více . ..
— Kněžna Alžběta Windischgrätzová po půlnoc
na dnešek ve vílle Gräbově na Král. Vinohradech
povila syna.
— Dary stavebnímu fondu Národního divadl
v Brně. Malíř pan Alois Kalvoda, jenž hned na po-
čátku prací pro stavební fond nového českého Národ-
ního divadla v Brně postavil se uspořádáním a vydá-
ním známého obrazového alba „Moravě“ do přední
řady příznivců a horlivých podporovatelů tohoto ústa-
vu, projevil při nynější sbírce pražské novou šlechet-
nou obětavost, složiv v hotovosti 200 K jako svůj dan
Kohn
M T
Windischgrätzová
Král
Kalvoda
Vatikán
Vinohrady
Brno
Morava