1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 77. ze dne 17. března 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Živá reklama. Z Paříže se oznamuje: Těchto
dnů poskytoval boulevard štrasburský na některých
místech zajímavý pohled. Před některými populár-
ními restauracemi, známými »Bouillons«, jež jsouu
pařížského obyvatelstva velmi oblíbeny svou lácí
dobrou úpravou krmí a jež bývají z pravidla ve spo-
jení s řezníky ve velkém, hověli si na širokém chod-
níku zcela klidně bílí nebo hnědí volci. Před okny
místnosti bylo jim ve čtverci nastláno a předložena
píce. Byla to krásná zvířata a plakát na dveřích re-
staurace oznamoval, že vystavené dobytče poctěno
bylo cenou na hospodářské výstavě, uspořádané mi-
nulého týdne. Jako americký nabob kupuje v Satonu
toliko obrazy, jež byly vyznamenány cenou, tak
snaží se zde obratný hostinský získati dobytče, je-
muž se dostalo vyznamenání. Reklama to, jež obe-
censtvu má dokázat, jak znamenité krmě se mu
strojí. Kdežto obyčejně bývají u vchodu vyvěšena
těla celých telat, skopců aneb i zajíců, připadli ten-
tokráte restauratéři na myšlenku, ukázati svým zá
kazníkům dobytek živý. Před jednou z těchto restau
rací krmil právě sklepník vyznamenaného vola. Ně
kolik hezkých děvčat a několik vyvolavačů novin
pronášeli poznámky, kterak je zvíře ověnčeno a kte
rak je hoch, jenž je obsluhoval, hladí. »Dnes vě
nec a zejtra ráno nožem,« pravila jedna z nich.
= Drahý losos. Počátek sezony lovu lososů
zavdává anglickým časopisům podnět, aby uvažovaly
o nákladnosti tohoto sportu. Před několika lety za
platil jakýs londýnský sportsman, milovník lovu na
udici, 300 1. st. za právo, lovit v jedné řece v Inver-
ness shiru po šest neděl lososy. Najatá část řeky
měla délku jedné anglické míle. Chodil každý den
na lov a chytil konečně lososa, vážícího 10 liber.
Bouillons
Paříž
4
article
Poněvadž tento losos byl nejdražší rýbou, dal jej pro
sebe vycpat. Jsou sportsmani, kteří platí za právo,
smět lovit v řece Dee v Aberdeenshiru, ročně ohrom-
nou sumu 6000 1. st. Letošního roku byla poptávka
po vodách neobyčejně značná tak, že poplatky za
právo k lovu ryb značně vzrostly.—Také lov pstrahů
jest v Anglii dosti nákladná zábava. Majitel jakés
řeky v Kentu prodává právo k lovu pstruhů po 175
1. st. za angl. míli. Jakýs sportsman vypočítal, že ho
minulého roku stál jeden pštruh 9 l. 5 shillingů.
= Pes zachranitelem. Před několika dny udál
se v údolí Cembry v jižním Tyrolsku následující pří-
pad: Dva sedláci, ubírajíce se k domovu, šli mimo
mjýn mezi Soverem a Brusagem, kdež, jak se často
stávalo, vyběhl jim s hlasitým štěkotem vstříc hlídací
pes. Sedláci si ho nevšimli a z počátku také nepo
zorovali, že pes jest velmi nepokojný. Teprve když
pes neustále štěkaje a skuče běžel za nimi a jednoho
z nich kousl do lýtek, bylo jim chování psa ná-
padné. Zároveň se jim zdálo, že se ze mlýna ozývá
slabé volání o pomoc. To přimělo oba muže, aby se
vrátili a když v průvodu psa, teď radostně skučícího,
vešli do mlýna, nalezli mlynářku skorem v bezvě-
domí; bylať se dostala rukou mezi ozubené kolo
mlýnského stroje a nemohla ji již vyprostit. Jednomu
ze sedláků, Bazanellovi, podařilo se s velkým nama-
háním vyprostit mlynářku z nebezpečné situace. Byla
dopravena do nemocnice v Tridentu.
Brusag
Sedlák
Aberdeenshir
Anglie
Kent
Tyrolsko
Trident
5
article
= O požáru v Rochestru oznamují se ještě ná-
sledující podrobnosti: Po celodenní takřka práci pře-
možen byl teprve oheň, který postihl obehodní di-
strikt města, způsobil na 5 mill. doll. škody a připravil
při nejmenším 3000 lidí o zaměstnání. Byl to nejne-
bezpečnější a nejzhoubnější požár v dějinách města
Rochestru. Vypuknuv skorem stejným způsobem a
také ve velkém střižním obchodě Rochestr Dry Goods
Company jako onen požár v Baltimore, zuřil od 4.50 h.
ráno dlouho do noci s neochabující zuřivostí, a během
šesti hodin natropil celé dílo zkázy. Pak obmezen
jsa nadlidským úsilím místních, buffalských, syracu-
ských a dobrovolných hasičů na zhoubě propadlou
prostoru, uhasl nemaje další potravy. Několik z nej-
výstavnějších a nejcennějších obchodních budovv
městě leží ve sříceninách. Severovýchodní nároží sou-
běžku ulic Main a St. Paul, dosahující na Mainstreetu
až ke skladu pian firmy Gibbons Stone, jest úplně
zničeno, a totéž platí o ulici St. Paul až ke Cox Buil-
ding. Spáleniště nepokrývá sice snad ani dva akry
půdy, avšak těžko by bylo v městě najíti podobnéno
místa, kde by požár takové škody mohl natropiti.
Velký, departement store, firmy Sibley, Lindsay a
Curr, jeden z největších obchodů svého druhu mezi
Novým Yorkem a Chicagem jest v pravém slova smy-
slu smeten s povrchu zemského. Zboží, jež v tomto
krámě nacházelo se na skladě, mělo ceny 380.000 doll.
a pojištěno je na 300.000 doll. V celé budově zboží
uložené mělo cenu na 1,200.000 doll a pojištěno jest
na 1,000.000 doll. A podobné Jobovy zvěstí nutno
hlásiti i z ostatních, požárem zmařených obchodů.
Stanislav
Paul
Stanislav . Paul
Cox Buil
Curr
Jobův
Rochestr
Baltimore
Nová York
Chicago
Rochestrálie dra Good Company
Gibbons Ston
Sibley
Lindsay
6
article
Rána, obchodu zasažená jest sice veliká, avšak možno
již dnes říci, že během šesti měsíců na místě vyho-
řelých státi budou budovy nové. Ačkoliv příčina
vzniku ohně není určitě známa, shodují se jak stráže
budovy, tak i hasiči v náhledu, že požár zaviněn po-
rušeným vedením elektrickým
Nová obrovská loď. Největší oceanský parník
přítomné doby jest parník dopravní a osobní »Bal-
tic«, zřízený pro White Star linii v Belfastu, kdež spu-
štěn 21. listopadu 1903 na vodu. Má délku 222 metry.
šířku 22.85 metru, prostornou hloubku 15 m. a vy-
tlačí as 40 tun vody při nákladu 28.000 tun. Lodní
těleso samo váží 15.0C0 tun. Oba čtyřnásobné parn
stroje umožňují lodi rychlost plavby 16.5 a 17 moř-
ských mil za hodinu. V Anglii se domnívají, že ne-
velká rychlost parníku »Baltic« u porovnání s rychlý-
mi parníky jiných společností bude uspokojivě na-
hražena cestujícím příjemnostmi, poskytnutými na
základě značné velikosti lodi. »Baltic« jest nyní čtvrtý
obrovský parník White-Star linie; »Oceanic« má
17.274, »Celtic« 20.904, »Cedric« 20.980 a »Baltice
24.000 registr. tun. »Baltic« bude míti posádku 350
mužů a pojme 3000 pasažérů. Jídelna prvé třídy na-
lezá se na hořejší palubě a má 370 sedadel.
Rán
Cedric
Belfast
Anglie
Bala
White star linie
Baltic
Celtic
Baltika
C 0
whitestar
Baltic
7
article
Zemřelí v Praze.
Praha
8
article
Dne 10. března 1904: Reindl Václav, syn zří-
zence dráhy, 8 měs., 120—VI. Zintlová Marie, ošetřo-
vatelka, 72 roky, 111—IV. Neumannova Gisela, dcera
brašnáře, 3/4 roku, 421—VII., Patřínova Emilie, dcera
kuchařky, 11 měs., 713—VII. JUDr. Polák Robert,
advokát, 70 roků, 548—I. Kvochová Eleonora, dcera
maj. realit, 19 roků, 1052—I. — Ve všeobecné
nemocníci: Biedermannova Zdeňka, herečka, 42
roky. Šrámková Josefa, vdova po učiteli, 49 roků. Vol-
šická Marie, vdova po dělníku, 75 roků. Zelenka Ja-
roslav, syn truhláře, 7 roků. — U Milosrdných
bratří: Čadský Václav, dělník, 39 roků. Jeřábe
Václav, lyposral, 49 roků. Janáček Václav, kočí, ae
Zintlová
Marie
Neumannův
Gisela
JUDr
Polák
Robert
Josef
Zelenka
Václav
Janáček
Patřínov Emilie
Reindl Václav
Kvochová Eleonora
Biedermannův Zdeňka
Čadský Václav
9
article
roků. Křiklán František, tesař, 46 roků. — U Milo-
srdných sester: Schmidtová Emilie, vdova po
výrobci sodové vody, 67 roků. Zrna Josef, žebrák,
77 roků. — U Alžbětinek: Urbanová Marie, vdova
po zámečníku, 42 roky
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Mimo předplacení.
Ve čtvrtek 17. března.
Pohostinské hry Jane Hadingové
a její francouzské společnosti.
La Chátelaine.
Comédie en 4 actes de M. Alfred Capus.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Po druhém dějství přestávka.
V pátek 18. března.
Mimo předplacení.
Pohostinské hry Jane Hadingové
a její francouzské společnosti
La seconde Mme Tanqueray.
Křiklán
Josef
Král
Hadingová
M Capus
Tanqueray
Praha
národní divadlo
Comédie en
U Mila
Schmidtová Emilie
U Alžbětinka
Urbanová Marie
Le Chátelaine
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě l. pražského měšt. pivovaru.
Ve čtvrtek 17. března.
Začátek o 7. hod.
Na paměť úmrtí ředitele J. V. Slukova
ve prospěch »Siukovova fondu pro nejstarší české
herce«, založeného Ústř. jednotou českého herectva.
Po čtvrté se svolením ředitelství Nár divadla.
Vojtěch Žák výtečník.
Drama o 5 děj. od Lad. Stroupežnického. Režisér
Frant. Šípek.
Slukův
Siukovův
Žák
Stroupežnický
František
Šípek
Praha
lidový divadlo
národní divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 17. března.
61. hra v předplacení (čtvrteční)
Novinka. Poprvé: Zázraky magnetismu.
Fraška o 3 jedn. Napsal A. Bisson. Přeložila Olga
6047
Fastrova. Režisér V. Táborský
na Král.
Fraško
A Bisson
Olga
6047
Fastrův
V Táborský
Král
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vnhrkoeo.
Pištěkovo lidové divadlo vnhrkoeo.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 17. března.
Ve prospěch p. Frant. P aclta.
Poprvé: Černá růže.
Tragedie o 5 jednáních od Karla Sabiny.
František
Karel Sabina
Pištěkův lidový divadlo
15
article
ochotu nějakou, učinil bych to okamžitě. Pomyslete však,
že v nynější chvíli nelze mně již ustoupiti. Ostatně upo-
kojte se. Nebude to tak vážné. Má se dostati pánu tomu
jen škrábnutí, aby se naučil zdvořilosti a to bude vše.
Nechci smrt jeho a nepochybně také on nepřeje si smrti
Plukovník opakoval ale rozčileně:
»Nikoli — ne, ne! Nemůžete se bíti s tímto
mužem !«
»Jest tedy proti souboji tomu opravdu vážný
důvod? . . . Jest snad soupeř můj k zadostiučinění ne-
způsobilým? . . . Jest snad mužem nečestným?«
»Nemohu vám říci ničeho více. Ale nechci, abyste
se bil s tímto mužem. Nechci tomu!«
»Nemůžete přece chtíti, pane plukovníku, aby se
soudilo o mně, o důstojníku, že se bojím kordu . . . že
jsem zbabělec!«
»Je známo o vás, můj mílý, že jste statečným.
Nikdo nemůže o tom pochybovati a neběží tudíž o vaši
čest. Jsou to důvody zcela jiného rázu, jež mně pudík
námitkám mým. Nemohu vám je vysvětlovati, ale prosím
vás, byste mně věřil, musím vás prositi, byste mne po-
slechl na slovo.«
»Pane plukovníku, nutíte mne tak do postavení zcela
nemožného. Uveďte mi důvod, který bylo by možno před-
nésti čtyřem svědkům a který by měl u nich váhy, i —
poslechnu vás ihned.«
17
article
Plukovník de Riverolles prohodil, mluvě sám k sobě
Plukovník de Riverolles prohodil, mluvě sám k sobě
»Jaká to situace nemilá.«
I obrátiv se pak přímo k mladému muži, pravil mu:
»Slyšte, Dauriole, co vám nyní řeknu, jest pro vás,
toliko pro vás! Ani vaši svědči nosmějí ničeho z toho zvěděti.
Riverolles
18
article
»Vy znáte pana doktora Maintrela? . . .«
»Ano, pane plukovníku, jest to přítel rodiny naší.
Ale nepochybně vy jste churav, pane plukovníku, nebot
odcházíte sám od lékaře !«
», má nevolnost nic skorem neznamená. Jen stará
rána se zase ozývá, jež mne trápívá každé zimy. . .
Připomínala by mně tak aspoň rok 1870, kdybych byl
vůbec schopen ho zapomenouti . . . Nuže, na shleda-
nou . . . Doufám vás zítra uviděti !«
»Na shledanou, pane plukovníku !«
Oba mužové stiskli si srdečně ruku a Jacques Dau-
riol vešel k lékaři.
Plukovník de Riverolles sestoupil zatím po schodech
a opustil dům.
Popošel ale na ulici jen několik kroků a zastavil
se opět.
Myšlenka náhlá vzklíčila v duchu jeho.
Na jisto, děl si, Dauriol má zcela jiný vzhled nežli
obyčejně, vzhled, jevicí jakousi starost. Neodpovídal mu
tak s obvyklou upřimností! Mluvil velmi zdrželivě, zdál
se hledati teprve slova ! ..
A proč přichází Jacgues — tázal se plukovníkv
duchu sama sebe — k lékaři právě v jeho hodinách
ordinačních, když není churav!
Myšlenka na souboj připadla plukovníku na mysl.
Poněvadž pak miloval velice mladého důstojníka
toho, rozhodl se, počkati na něj, až od lékaře vyjde, aby
mu řekl upřímně, co si myslí a aby si vyžádal od něho
odpověď upřímnou.
Nepochyboval, že na jeho otázku určitou Jacques
Dauriol řekne mu také jen pravdu skutečnou.
Zaprodáni nopřiteli.
Maintrel
Dau
Riverolles
Dauriol