1
article
jsou menšinou, Která pokryta je jizvami exi-
stenčního boje proti menšině. Není hanbou si to
doznat. Má-li se státi nějaká náprava, náleží ob-
strukčníkům učinit počátek. Bude jim snadným.
Nebudou-li dále obstruovat je parlament z ob-
strukce vysvobozen.
O konferencích.
Z Vídně, 17. března. „Neue Freie
Presse“ oznamuje: „Z konference, kterou
konali včera Poláci s Němci, vyšlo na jevo, že
Čechové ze svých požadavků ne-
slevují praničeho. Rozdíl spočívá pouze
v tom, že české požadavky p. Jaworským a Abra-
hamowiczem byly formulovány slovy něžněj-
šími.“ K tomu dodáváme: Není pravda, že tvr-
zení ve včerejší soukromé zprávě o této konfe-
renci, že Čechové žádají moravskou universitu
bez určitého terminu, zmkládá se na pravdě;
naopak jsme zmocněni prohlásiti, že poslanei
čeští položili termin určitý.
„Deutsches Tagbdlatt“ — zanikl.
Z Vídně, 17. března, „Deutsches Tag-
blatt“ — dříve „Ostdeutsche Rundschau“ —
dnešním dnem přestal vycházeti. „Arbeiter-
Zeitung“ tvrdí, že se tak stalo pro nedostatek
peněz.
Polák
Němec
Čecho
Jaworský
Abra
Vídeň
Deutsches tag
Neue Frei Presse
Deutsches Tagbdlatt
ArbeiterZeitung
2
article
Jednací řád sněmovní.
Z Vídně, 16. března. Strana křesťansko-
sociální zabývala se včera změnou jednacího
řádu a učinila usnesení, že v zásadě jest pro
ni, že však za nynějšých poměrů politických ne-
považuje tento prostředek za praktický.
Dr. Lueger o vídeňských Češích.
Z Vídně, 17. března. Dr. Lueger měl
včera v 5. okresu ke svým voličům řeč velmi
sebevědomou. »Český národ« — pravil — »nese
největší zodpovědnost, poněvadž svou obstrukcí
pomáhá k vítězství žídovsko-maďarskému. Jakým
právem odvažuje se tvrdit hr. Sternberg,
že si mají Slované podat s Maďary ruce přes
hlavy Němců? (Hlasy: Fuj!) Bylo by štěstím,
kdyby Čechové s námi se spojili proti zpupnosti
židovsko-maďarské. Události na pražské a vídeň-
ské universitě jsou politování hodny. Co se
tkne vídeňských výtržností, je potěšitelno, že
ona část obecenstva, která sympatisuje s námi,
třeba jest českou, nezúčastnila se kravalů.
Vídeňští Čechové zůstávají mi věrni. At
poslanci čeští štvou proti mně jak chtějí. (Ve-
selost a pochvala.) Čechové vídeňští vědí, že tu
mají domov a že mohou zde obstáti jen, jsou-li
věrnými přáteli Němectva. Bylo mi dnes vypra-
vováno, že starosta obuvníků Bitza císaři,
když tento navštívil výstavu módní, řekl: Če-
chové a Němci ve Vídni jsou za jedno; kdyby
tomu jen také bylo v parlamentě.« (Pochvala.)
Čechové vídeňští vědí dobře, že zde musí
se učiti německy. Jsme dobrými hostiteli a do-
kud se Čechové považovati budou za hosty, mo-
hou klidně žítj. Kdyby však zdvihli ruce, pak
silná německá ruka se sveze a sjedná pokoj.
(Demonstrativná pochvala.) Němci na říšské radě
doktor
Lueger
Čech
Slovan
Maďar
Němec
Čecho
Němectva
Vídeň
Sternberg
3
article
usilují o zjednání pořádku. Změna jednacího
řádu způsobem parlamentním je nemožna. Ne-
bude-li sjednán pořádek, tož proti vůli Němců
a Čechů někdo prohlásí: »Teď jsem pánem já
a vy všichni dohromady nemáte co mluvit.«
Protestní schůze vídeňských Čechů.
Z Vídně, 17. března. Včera večer konal
se v hotelu »U pošty« protestní schůze vídeň-
ských Čechů. Dostavilo se přes tisíc účastníků.
Mluvil redaktor dr. Vergun. Pravil, že Če-
chové mohou spolehat na 100millionový národ
ruský, který teď v zájmu Slovanstva bojuje proti
Japoncům. Řečník odsoudil příkře násilnosti,
spáchané na Češích, zejmena útok na Kube-
líka. Ve Vídni je 500.000 Čechů a kde mají
školy, kde divadlo? Vídeň se musí státi prvním
slovanským městem, kde se rozhodne boj mezi
světem slovanským a germánským. Po řečech
posl. Klofáče a Fresla schůze skončena.
Za zpěvu »Hej Slované« účastníci se roz-
cházeli. Na Svatoštěpánském náměstí skupina
Čechů, v jejíž čele byli posl. Klofáča
Fresl, zpozorovala posl. Steina a volala:
»Fuj Stein!« Ten křičel: »Česká pakáž!« Zá-
roveň popadl jednoho Čecha a vedl ho k stráž-
níkovi. Na posl. Klofáče volal: »Klofáči, ne-
drážděte lid a dejte nám pokoj!« Stráž zakro-
čila. Po provolání »Sláva Klofáčovi« zástup se
rozešel.
Němec
Čecho
doktor
Vergun
Japonec
Čech
Klofáč
Fresl
Slovan
Stein
Zá
Vídeň
svatoštěpánský náměstí
4
article
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Císař jmenoval
soukromého docenta dra. Bohumila Matěj ku
mimořádným professorem dějin umění na české
universitě v Praze a propůjčil soukromému do-
centovi dějin umění na této universitě a řediteli
umělecko-průmyslového musea obchodní a živ-
nostenské komory pražské dru. Karlu Chyti-
lovi titul mimořádného universitního professora.
Oslava hr. Tiszy.
Z Pešti, 16. března. (C.-B.) Liberální klub
demokratů vnitřního města uspořádal dnes na
počest předsedy ministerstva hostinu, jíž se
zúčastnili předseda ministerstva hrabě T i s za,
ministři Lukacs, Plosz, Hierony mi,
Nyiri a Berczeviczy, jakož i četné no-
tability a zástupci měšťanstva. První přípitek
pronesl čestný předseda klubu a předseda správ-
ního soudu Weckerle, který velebil před-
sedu ministerstva nadšenými slovy.
Předseda ministerstva hr. Tisza v od-
povědi své mimo jiné pravil: Budoucnost Uher
mohou zabezpečiti dvě věci: Svobodný rozvoj
sil dřímajících v národě uherském a sdružení
těchto sil pro velké cíle, jež se nemohou však
jinak uskutečniti než pomocí demokracie a to
oné demokracie, která spojuje rovnost a volnost
s liberalismem. Vždyť i v porobě může býti de-
mokracie, smlouvají-li se totiž všechny hlavy
nad námi jsoucí!
Bohumil Matěj
doktor
Karel Chýt
Lukacs
Plosz
Hieron
Nyiri
Berczevicza
jítmokracie
Vídeň
Praha
Pešť
Tisza
5
article
Takovou demokracii však nemám na mysli,
nýbrž demokracii, která hledá rovnost a rovno-
právnost, která dává každému možnost svou
individualitu ve velkém boji světovém uplatniti,
která dovede v každém skutečnou sílu oceniti,
ale nikoliv sílu, kterou propůjčují zrozená práva
přednosti a vedlejší okolnosti, nýbrž sílu, kterou
si vydobude individuum svou duševní velkostí.
To je cesta, kterou musí uherský národ sledo-
vati, chce-li dosíci vznešených cílů, jež jsou
s to učiniti národ velkým Na konci řeči, jež
byla často přerušována souhlasem, propukli pří-
tomní v bouřlivé volání »eljen !«
Po několika přípitcích povstal pak opětně
předseda ministerstva hr. Tisza a pravil, že
od r. 1867 sice politika různých uherských
vlád v jednotlivých podrobnostech se lišila, ale
hlavní směr — liberalismus — že zůstal vždy
stejným. Připil pak dru. Weckerlovi, jako
svému předchůdci a prohlásil, že chce udržeti
a dále rozšiřovati to, co on vykonal. Snahou
jeho že bude, aby se nestal nehodným zástup-
cem Weckerlovým.
Proti Číňanům v Transvaalu.
Z Londýna, 16. března. (C. B.) Camp-
bellBanerman ohlašuje, že navrhne v dolní
sněmovně, aby byla vyslovena vládě nedů-
věra V prohlášení tom bude, že sněmovna
nesehvaluje jednání vlády potud, že neporadila
koruně, aby odepřela sonhlasu k zavedení čín-
ských dělníků v Transvaalu.
Tisza
Weckerl
Číňan
Camp
Transvaal
Londýn
dolní sněmovna
6
article
Cisař Vilém na cestách.
Z Viga, 17. března. (C.-B.) »Král Albert«
s císařem Vilémem na palubě a »Bedřich
Karel« vypluly ve 4 hodiny na moře. »Giralda«,
na jejiž palubě byl král Alfons, provázel je
až ke hranicím španělského loďstva.
Z Viga, 16. března. (C.-B.) Před svým
odjezdem měl císař Vilém rozmluvu s králem
Alfonsem, jež trvala 115 hodiny. Císař
Vilém byl při svém odjezdu velice hlučně
pozdravován.
Smlouva anglicko-francouzská.
Z Londýna, 17. března. (C.-B.) „Reuterova
kanc.“ oznamuje z Paříže: Vzhledem na různá
sdělení, jež byla uveřejněna o nové smlouvě
anglicko-francouzské, ujišťuje se z kruhů dobře
zpravených, že jednání už tak dlouhou dobu
mezi francouzskou a anglickou vládou vedené,
bylo nyní skutečně skončeno Ve všech kolo-
niálních i jiných palčivých otázkách byla docí-
lena naprostá dohoda. Úpravy vyžadují už jen
některé otázky. Také o formulování jednotlivých
otázek bude co nejdříve rozhodnuto, tak že po-
depsání smlouvy možno očekávati v několika
dnech. V zásadě jsou všechny otázky upraveny.
Z Madridu, 17. března. (C.-B.) Císař Vi-
lém jmenoval krále Alfonsa admirálem ně-
meckého námořnictva.
Ze Štokholmu, 17. března. (C.-B.) Říšský
sněm skončil včera poradu o předloze o při-
Vilém
Vigo
Bedřich Karel
Alfons
Vilém rozmluva
Reuterův
Alfonso
Štokholma
Giralda
Vigo
Londýn
Paříž
Madrid
Král Albert
7
article
jsou-li menšírni. Torpédo skládá se ze tří hlav
ních částí. V přední nalezá se nejhrůznější jeho
obsah, náboj trhacího účinku, třaskavina, oby-
čejně nitroglicerinem napuštěná střelná bavlna,
ve váze ažý do 115 kg.!
V samotné špici, z níž vyčuhuje břitká
ocelová jebla, uložena jest výbušná patrona,
v mluvě námořníků »pistolí« jednoduše zvaná.
Jehla při nárazu přirozeně couvne nazpět, na-
razí na patronu s třaskavou rtutí, obloženou
suchou sttřelnou bavlnou a explose ostatní
třaskaviny nastane. Prostřední díl torpéda obsa-
huje hodinový stroj, jímž reguluje se ponor
jeho. Třeží, zadní díl, jest vzdušný reservoir,
jenž obsa huje zhuštěný vzduch o tlaku 65—70
atmosfér, kterým uvádí se vzadu torpéda se na-
lezající šroub či vrtule v pohyb a tím i celé
torpédo se pohání jako malý šroubový parníček
s nesmítrnou rychlostí ku předu. Rychlost tor-
péda řítlí se vzdáleností, na kterou jest vypu-
štěno. Děje se tak obyčejně na 700 m. a pak
dostačí, urazí-li torpédo ve vteřině 8—9 m.
Při vzdálenostech kratších laboruje se se zvět-
šenou rychlostí 14—20 m. ve vteřině.
Tlorpédo vložené do roury, jež jest pohyblivá
a směirem k cíli zamířená, vymrští se buď pomocí
zhuštiěného vzduchu vývěvovým strojem, neboa
to nyní nejčastěji Auplerovým pérovým strojem.
Jakmsile projede torpédo délkou roury, zavadí na
koncá jejím o zvláštní zoubek, jenž uvede stroj
v střjedu torpéda v činnost a vrtule začne se otá-
četi. Po „skoku“ do vln ponoří se přirozeně, ale
po dvaceti až třiceti metrech stoupne do výše
ponpru, jaký mu určen. Při nárazu na tvrdý před-
měni účinek jest strašlivý. Vletí-li na skalisko,
rozlétne se toto na tisíce kousků. Vletí-li na lod,
Auplerův
kg
8
article
ať je to pancéř či obrněnec s pláty třeba 300
millimetrovými, je osud její zpečetěn. „Viděl
jsem,“ píše autor, „pancéře 250 millimetrové
po účinku torpéda. Žádný hadr nemůže býti tak
rozdřípán jako tato ocel. Tisíce a tisíce cárů a
útržků z ní visí.“ Než vraťme se k torpédovkám.
Z pravidla jest každá ještě vyzbrojena děly, lépe
snad řečeno houfnicemi, neboť průměr kalibru
„děla“ nebývá větší než 5 cm.
Jsou však rychlopalná a konají mnohdy
v krajním nebezpečí znamenitou službu. Anglie,
jejíž „námořní politika“ výhradně pohybuje se
na širém moři, chtěla se vyzbrojiti proti četným
torpédovkám Francie nějakým duchaplným „ni-
čitelem torpéd“. Vynalezen skutečně typ tako-
vých lodí, jež Angličané zovou „destroyer“, dle
nás „torpédoborec“, ale ve skutečnosti, kromě
hrůzného jména, není po nich ničeho. Jsout
opět lodi, trochu silněji vyzbrojené ocelovou ar-
maturou, ale o osvědčení jich při chytání torpéd
žádný námořník nemůže vyprávěti toho nej-
menšího.
Budiž zde uvedeno několik ještě črt ze ži-
vota mužstva na torpédovce. Na žádné válečné
lodi, na žádném křižáku a obrněnci není služba
tak napínavá, namáhavá a vysilující, jako zde.
Pouze dlouhým cvikem a neustálou agilností
možno nabýti jistoty ve vedení torpédovky a také
ve vážných momentech platného jejího zasažení
do boje. Mužstvo mohlo by vyprávěti o svízelích,
jaké na torpédovce je mu zakusiti: hněvivé moře,
které zmítá torpédovkou jako skořápkou, pře-
hazuje přes její palubu každé chvíle nebetyčné
vlny; a není-li z dola voda, z pravidla, zejmena
na Severním moři přichází v podobě lijavců
s hora. Je to život obojživelníků! Ale nervy
Angličan
Anglie
Francie
centimetr
9
article
utuží se jako ocel kalením, svaly stuhnou a do-
staví se chladnokrevnost a opovrhování nebez-
pečím. Při nynější organisaci loďstva je torpédov-
kám veseleji. Obyčejně ve shluku po pěti plují
pohromadě; jedna z nich jako delfín vede
ostatní a pohyby její stačí zkušenému a cviče-
nému oku ostatních k postižení manévru.
Tmavá, bezměsíčná noc, zachmuřené nebe,
dešť a sníh, jsou torpédovkám vhod. To jest čas
pro ně jako stvořený k útokům na nepřátelské
loďstvo. Za dne zjistí bezpečně loďstvo, jež má
službu vyzvědačskou, posici nepřátelských lodí
a sděli ji s veliteli torpědovek, jimž nastává úkol,
až se sešeří. Tu pojednou vynoří se v nočních
tmách v mohutných obrysech černavé silhouetty
obrněnců, v noci ještě massivněji se rýsujících:
nastává okamžik rychlého činu. Každá minuta
jest drahá, neboť vedetty nepřátelské zpozoro-
valy na hladině tmavé šmouhy letících torpédo-
vek. Reflektory vrhají oslnivé proudy světla zma-
teně do dálky, mužstvo jest alarmováno. Torpé-
dovky, v řádce za sebou brázdí plnou parou hla-
dinu. Útoku nemožno již zabrániti. Vypuštěná
torpéda zasviští a dunivé výbuchy ozývají se
pod hladinou, mezi to mísí se i střelba děl. Proti
torpédu, jež u cíle exploduje, není žádné po-
moci a postižená loď stává se k boji neschopnou,
není-li vůbec zničenou. Návrat torpédových lodie
na původní jejich stanoviště jest ještě obtížnější;
jsou pronásledovány, děla házejí po nich šrapnely
a granáty a křižáky nasazují vše, aby je dostihly
a zničily na padrť. Tak se stává, že po bitce, při
schůzce na určitém místě, dostaví se z pěti
mnohdy jen tři torpédovky. Ale to je už jejich
osud...