ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b3f15d0-720c-11dc-bd5f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 47, place 18, org 2, work 6
1 article
jsou menšinou, Která pokryta je jizvami exi- stenčního boje proti menšině. Není hanbou si to doznat. Má-li se státi nějaká náprava, náleží ob- strukčníkům učinit počátek. Bude jim snadným. Nebudou-li dále obstruovat je parlament z ob- strukce vysvobozen. O konferencích. Z Vídně, 17. března. „Neue Freie Presse“ oznamuje: „Z konference, kterou konali včera Poláci s Němci, vyšlo na jevo, že Čechové ze svých požadavků ne- slevují praničeho. Rozdíl spočívá pouze v tom, že české požadavky p. Jaworským a Abra- hamowiczem byly formulovány slovy něžněj- šími.“ K tomu dodáváme: Není pravda, že tvr- zení ve včerejší soukromé zprávě o této konfe- renci, že Čechové žádají moravskou universitu bez určitého terminu, zmkládá se na pravdě; naopak jsme zmocněni prohlásiti, že poslanei čeští položili termin určitý. „Deutsches Tagbdlatt“ — zanikl. Z Vídně, 17. března, „Deutsches Tag- blatt“ — dříve „Ostdeutsche Rundschau“ — dnešním dnem přestal vycházeti. „Arbeiter- Zeitung“ tvrdí, že se tak stalo pro nedostatek peněz.
Polák Němec Čecho Jaworský Abra Vídeň Deutsches tag Neue Frei Presse Deutsches Tagbdlatt ArbeiterZeitung
2 article
Jednací řád sněmovní. Z Vídně, 16. března. Strana křesťansko- sociální zabývala se včera změnou jednacího řádu a učinila usnesení, že v zásadě jest pro ni, že však za nynějšých poměrů politických ne- považuje tento prostředek za praktický. Dr. Lueger o vídeňských Češích. Z Vídně, 17. března. Dr. Lueger měl včera v 5. okresu ke svým voličům řeč velmi sebevědomou. »Český národ« — pravil — »nese největší zodpovědnost, poněvadž svou obstrukcí pomáhá k vítězství žídovsko-maďarskému. Jakým právem odvažuje se tvrdit hr. Sternberg, že si mají Slované podat s Maďary ruce přes hlavy Němců? (Hlasy: Fuj!) Bylo by štěstím, kdyby Čechové s námi se spojili proti zpupnosti židovsko-maďarské. Události na pražské a vídeň- ské universitě jsou politování hodny. Co se tkne vídeňských výtržností, je potěšitelno, že ona část obecenstva, která sympatisuje s námi, třeba jest českou, nezúčastnila se kravalů. Vídeňští Čechové zůstávají mi věrni. At poslanci čeští štvou proti mně jak chtějí. (Ve- selost a pochvala.) Čechové vídeňští vědí, že tu mají domov a že mohou zde obstáti jen, jsou-li věrnými přáteli Němectva. Bylo mi dnes vypra- vováno, že starosta obuvníků Bitza císaři, když tento navštívil výstavu módní, řekl: Če- chové a Němci ve Vídni jsou za jedno; kdyby tomu jen také bylo v parlamentě.« (Pochvala.) Čechové vídeňští vědí dobře, že zde musí se učiti německy. Jsme dobrými hostiteli a do- kud se Čechové považovati budou za hosty, mo- hou klidně žítj. Kdyby však zdvihli ruce, pak silná německá ruka se sveze a sjedná pokoj. (Demonstrativná pochvala.) Němci na říšské radě
doktor Lueger Čech Slovan Maďar Němec Čecho Němectva Vídeň Sternberg
3 article
usilují o zjednání pořádku. Změna jednacího řádu způsobem parlamentním je nemožna. Ne- bude-li sjednán pořádek, tož proti vůli Němců a Čechů někdo prohlásí: »Teď jsem pánem já a vy všichni dohromady nemáte co mluvit.« Protestní schůze vídeňských Čechů. Z Vídně, 17. března. Včera večer konal se v hotelu »U pošty« protestní schůze vídeň- ských Čechů. Dostavilo se přes tisíc účastníků. Mluvil redaktor dr. Vergun. Pravil, že Če- chové mohou spolehat na 100millionový národ ruský, který teď v zájmu Slovanstva bojuje proti Japoncům. Řečník odsoudil příkře násilnosti, spáchané na Češích, zejmena útok na Kube- líka. Ve Vídni je 500.000 Čechů a kde mají školy, kde divadlo? Vídeň se musí státi prvním slovanským městem, kde se rozhodne boj mezi světem slovanským a germánským. Po řečech posl. Klofáče a Fresla schůze skončena. Za zpěvu »Hej Slované« účastníci se roz- cházeli. Na Svatoštěpánském náměstí skupina Čechů, v jejíž čele byli posl. Klofáča Fresl, zpozorovala posl. Steina a volala: »Fuj Stein!« Ten křičel: »Česká pakáž!« Zá- roveň popadl jednoho Čecha a vedl ho k stráž- níkovi. Na posl. Klofáče volal: »Klofáči, ne- drážděte lid a dejte nám pokoj!« Stráž zakro- čila. Po provolání »Sláva Klofáčovi« zástup se rozešel.
Němec Čecho doktor Vergun Japonec Čech Klofáč Fresl Slovan Stein Zá Vídeň svatoštěpánský náměstí
4 article
Telegraflcké zprávy. Z úřadního listu. Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Císař jmenoval soukromého docenta dra. Bohumila Matěj ku mimořádným professorem dějin umění na české universitě v Praze a propůjčil soukromému do- centovi dějin umění na této universitě a řediteli umělecko-průmyslového musea obchodní a živ- nostenské komory pražské dru. Karlu Chyti- lovi titul mimořádného universitního professora. Oslava hr. Tiszy. Z Pešti, 16. března. (C.-B.) Liberální klub demokratů vnitřního města uspořádal dnes na počest předsedy ministerstva hostinu, jíž se zúčastnili předseda ministerstva hrabě T i s za, ministři Lukacs, Plosz, Hierony mi, Nyiri a Berczeviczy, jakož i četné no- tability a zástupci měšťanstva. První přípitek pronesl čestný předseda klubu a předseda správ- ního soudu Weckerle, který velebil před- sedu ministerstva nadšenými slovy. Předseda ministerstva hr. Tisza v od- povědi své mimo jiné pravil: Budoucnost Uher mohou zabezpečiti dvě věci: Svobodný rozvoj sil dřímajících v národě uherském a sdružení těchto sil pro velké cíle, jež se nemohou však jinak uskutečniti než pomocí demokracie a to oné demokracie, která spojuje rovnost a volnost s liberalismem. Vždyť i v porobě může býti de- mokracie, smlouvají-li se totiž všechny hlavy nad námi jsoucí!
Bohumil Matěj doktor Karel Chýt Lukacs Plosz Hieron Nyiri Berczevicza jítmokracie Vídeň Praha Pešť Tisza
5 article
Takovou demokracii však nemám na mysli, nýbrž demokracii, která hledá rovnost a rovno- právnost, která dává každému možnost svou individualitu ve velkém boji světovém uplatniti, která dovede v každém skutečnou sílu oceniti, ale nikoliv sílu, kterou propůjčují zrozená práva přednosti a vedlejší okolnosti, nýbrž sílu, kterou si vydobude individuum svou duševní velkostí. To je cesta, kterou musí uherský národ sledo- vati, chce-li dosíci vznešených cílů, jež jsou s to učiniti národ velkým Na konci řeči, jež byla často přerušována souhlasem, propukli pří- tomní v bouřlivé volání »eljen !« Po několika přípitcích povstal pak opětně předseda ministerstva hr. Tisza a pravil, že od r. 1867 sice politika různých uherských vlád v jednotlivých podrobnostech se lišila, ale hlavní směr — liberalismus — že zůstal vždy stejným. Připil pak dru. Weckerlovi, jako svému předchůdci a prohlásil, že chce udržeti a dále rozšiřovati to, co on vykonal. Snahou jeho že bude, aby se nestal nehodným zástup- cem Weckerlovým. Proti Číňanům v Transvaalu. Z Londýna, 16. března. (C. B.) Camp- bellBanerman ohlašuje, že navrhne v dolní sněmovně, aby byla vyslovena vládě nedů- věra V prohlášení tom bude, že sněmovna nesehvaluje jednání vlády potud, že neporadila koruně, aby odepřela sonhlasu k zavedení čín- ských dělníků v Transvaalu.
Tisza Weckerl Číňan Camp Transvaal Londýn dolní sněmovna
6 article
Cisař Vilém na cestách. Z Viga, 17. března. (C.-B.) »Král Albert« s císařem Vilémem na palubě a »Bedřich Karel« vypluly ve 4 hodiny na moře. »Giralda«, na jejiž palubě byl král Alfons, provázel je až ke hranicím španělského loďstva. Z Viga, 16. března. (C.-B.) Před svým odjezdem měl císař Vilém rozmluvu s králem Alfonsem, jež trvala 115 hodiny. Císař Vilém byl při svém odjezdu velice hlučně pozdravován. Smlouva anglicko-francouzská. Z Londýna, 17. března. (C.-B.) „Reuterova kanc.“ oznamuje z Paříže: Vzhledem na různá sdělení, jež byla uveřejněna o nové smlouvě anglicko-francouzské, ujišťuje se z kruhů dobře zpravených, že jednání už tak dlouhou dobu mezi francouzskou a anglickou vládou vedené, bylo nyní skutečně skončeno Ve všech kolo- niálních i jiných palčivých otázkách byla docí- lena naprostá dohoda. Úpravy vyžadují už jen některé otázky. Také o formulování jednotlivých otázek bude co nejdříve rozhodnuto, tak že po- depsání smlouvy možno očekávati v několika dnech. V zásadě jsou všechny otázky upraveny. Z Madridu, 17. března. (C.-B.) Císař Vi- lém jmenoval krále Alfonsa admirálem ně- meckého námořnictva. Ze Štokholmu, 17. března. (C.-B.) Říšský sněm skončil včera poradu o předloze o při-
Vilém Vigo Bedřich Karel Alfons Vilém rozmluva Reuterův Alfonso Štokholma Giralda Vigo Londýn Paříž Madrid Král Albert
7 article
jsou-li menšírni. Torpédo skládá se ze tří hlav ních částí. V přední nalezá se nejhrůznější jeho obsah, náboj trhacího účinku, třaskavina, oby- čejně nitroglicerinem napuštěná střelná bavlna, ve váze ažý do 115 kg.! V samotné špici, z níž vyčuhuje břitká ocelová jebla, uložena jest výbušná patrona, v mluvě námořníků »pistolí« jednoduše zvaná. Jehla při nárazu přirozeně couvne nazpět, na- razí na patronu s třaskavou rtutí, obloženou suchou sttřelnou bavlnou a explose ostatní třaskaviny nastane. Prostřední díl torpéda obsa- huje hodinový stroj, jímž reguluje se ponor jeho. Třeží, zadní díl, jest vzdušný reservoir, jenž obsa huje zhuštěný vzduch o tlaku 65—70 atmosfér, kterým uvádí se vzadu torpéda se na- lezající šroub či vrtule v pohyb a tím i celé torpédo se pohání jako malý šroubový parníček s nesmítrnou rychlostí ku předu. Rychlost tor- péda řítlí se vzdáleností, na kterou jest vypu- štěno. Děje se tak obyčejně na 700 m. a pak dostačí, urazí-li torpédo ve vteřině 8—9 m. Při vzdálenostech kratších laboruje se se zvět- šenou rychlostí 14—20 m. ve vteřině. Tlorpédo vložené do roury, jež jest pohyblivá a směirem k cíli zamířená, vymrští se buď pomocí zhuštiěného vzduchu vývěvovým strojem, neboa to nyní nejčastěji Auplerovým pérovým strojem. Jakmsile projede torpédo délkou roury, zavadí na koncá jejím o zvláštní zoubek, jenž uvede stroj v střjedu torpéda v činnost a vrtule začne se otá- četi. Po „skoku“ do vln ponoří se přirozeně, ale po dvaceti až třiceti metrech stoupne do výše ponpru, jaký mu určen. Při nárazu na tvrdý před- měni účinek jest strašlivý. Vletí-li na skalisko, rozlétne se toto na tisíce kousků. Vletí-li na lod,
Auplerův kg
8 article
ať je to pancéř či obrněnec s pláty třeba 300 millimetrovými, je osud její zpečetěn. „Viděl jsem,“ píše autor, „pancéře 250 millimetrové po účinku torpéda. Žádný hadr nemůže býti tak rozdřípán jako tato ocel. Tisíce a tisíce cárů a útržků z ní visí.“ Než vraťme se k torpédovkám. Z pravidla jest každá ještě vyzbrojena děly, lépe snad řečeno houfnicemi, neboť průměr kalibru „děla“ nebývá větší než 5 cm. Jsou však rychlopalná a konají mnohdy v krajním nebezpečí znamenitou službu. Anglie, jejíž „námořní politika“ výhradně pohybuje se na širém moři, chtěla se vyzbrojiti proti četným torpédovkám Francie nějakým duchaplným „ni- čitelem torpéd“. Vynalezen skutečně typ tako- vých lodí, jež Angličané zovou „destroyer“, dle nás „torpédoborec“, ale ve skutečnosti, kromě hrůzného jména, není po nich ničeho. Jsout opět lodi, trochu silněji vyzbrojené ocelovou ar- maturou, ale o osvědčení jich při chytání torpéd žádný námořník nemůže vyprávěti toho nej- menšího. Budiž zde uvedeno několik ještě črt ze ži- vota mužstva na torpédovce. Na žádné válečné lodi, na žádném křižáku a obrněnci není služba tak napínavá, namáhavá a vysilující, jako zde. Pouze dlouhým cvikem a neustálou agilností možno nabýti jistoty ve vedení torpédovky a také ve vážných momentech platného jejího zasažení do boje. Mužstvo mohlo by vyprávěti o svízelích, jaké na torpédovce je mu zakusiti: hněvivé moře, které zmítá torpédovkou jako skořápkou, pře- hazuje přes její palubu každé chvíle nebetyčné vlny; a není-li z dola voda, z pravidla, zejmena na Severním moři přichází v podobě lijavců s hora. Je to život obojživelníků! Ale nervy
Angličan Anglie Francie centimetr
9 article
utuží se jako ocel kalením, svaly stuhnou a do- staví se chladnokrevnost a opovrhování nebez- pečím. Při nynější organisaci loďstva je torpédov- kám veseleji. Obyčejně ve shluku po pěti plují pohromadě; jedna z nich jako delfín vede ostatní a pohyby její stačí zkušenému a cviče- nému oku ostatních k postižení manévru. Tmavá, bezměsíčná noc, zachmuřené nebe, dešť a sníh, jsou torpédovkám vhod. To jest čas pro ně jako stvořený k útokům na nepřátelské loďstvo. Za dne zjistí bezpečně loďstvo, jež má službu vyzvědačskou, posici nepřátelských lodí a sděli ji s veliteli torpědovek, jimž nastává úkol, až se sešeří. Tu pojednou vynoří se v nočních tmách v mohutných obrysech černavé silhouetty obrněnců, v noci ještě massivněji se rýsujících: nastává okamžik rychlého činu. Každá minuta jest drahá, neboť vedetty nepřátelské zpozoro- valy na hladině tmavé šmouhy letících torpédo- vek. Reflektory vrhají oslnivé proudy světla zma- teně do dálky, mužstvo jest alarmováno. Torpé- dovky, v řádce za sebou brázdí plnou parou hla- dinu. Útoku nemožno již zabrániti. Vypuštěná torpéda zasviští a dunivé výbuchy ozývají se pod hladinou, mezi to mísí se i střelba děl. Proti torpédu, jež u cíle exploduje, není žádné po- moci a postižená loď stává se k boji neschopnou, není-li vůbec zničenou. Návrat torpédových lodie na původní jejich stanoviště jest ještě obtížnější; jsou pronásledovány, děla házejí po nich šrapnely a granáty a křižáky nasazují vše, aby je dostihly a zničily na padrť. Tak se stává, že po bitce, při schůzce na určitém místě, dostaví se z pěti mnohdy jen tři torpédovky. Ale to je už jejich osud...