1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dnus 17. března.
Praha
2
masthead
K číslu 77.
čísto v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se.
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h.
Praha
5
article
Z Petrohradu, 16. března. (C.-B.)
Officiální zpráva. Carskym ukazem
byli admirál Molai, druhý ché
generálního štábu námořního na
Tichém okeanu a velitel eskadry
na Tichém okeanu viceadmirál
Stark pro nemoc odvoláni
se svých míst. Dále udělil car
v rozkaze ze dne 14. t. m. veliteli
obrněnce . »Retvizanu« kapitánu
Čemovičovi řád sv. Jiří 4. tř.
v uznání za odražený útok torpé-
dovek a za zničení loďstva, jež
mělo uzavříti vjezd do přístavu port-
arturského v nocích dne 24. a 25.
února.
L. Z Petrohradu, 17. března. 9 hod
10 m. dop. (Zvláštní telegram »Národních Listů«.)
Zvláštní zpravodaj časopisu »Ruse
oznamuje z Port Arturu, že kapi-
táni ruských lodí, zadržených Ja-
ponci žádali, by jednání soudní
dělo se za přítomnosti konsula bud
francouzského anebo německého.
Tento požadavek Japonci od-
mítli. Mimo lodi „Azuma“ byl do-
praven do Nagasaki poškozený
křižák. Námořník ruský, jenž roz-
umí japonsky, zaslechl, že to byla
loď velitelská. Dne 13. března byl
prý poblíže Vejhajveje torpedovou
lodicí potopen japonský křižák.
Angličtí cestující na cestě do
Vladivostoku uspořádali v Nagasak
Japoncům ovace a z daleka mávali
jim klobouky. Japonci nadšeně po-
zdravy opakovali výkřiky »Hurá«.
Molai
Stark
svatý . Jiří
Ruse
Artur
Japonec
Petrohrad
Nagasaki
Vladivostok
6
article
Z Port Arturu.
Port Artur
7
article
Z Petrohradu, 16. března. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje z Port Arturu
Admirál Wittköft, který byl jmenován
chefem námořní kanceláře u místodržitele, odjel
do Mukdenu. V městském okresu nestala se
žádná změna. O nepříteli není ni k de
Artur
Wittköft
Petrohrad
Mukden
8
article
UDNl
UDNl
z námky. Studující vladivostockého orientál-
ního semináře budou přiděleni ke hlavnímu
štábu armády mandžurské.
Nové daně japonské.
Z Tokia, 16. března. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: K daním, na jichž zvýšení
kabinet japonský se rozhodl, patří především
daň pozemková, daň z příjmů a výdělková, dále
poplatky z uzavírání obchodů s vínem, cukrem
a na peněžní burse a konečně také mají zvý-
šeny býti poplatky kolkové. Novým daním pod-
léhá hedvábí, dělovina, kerosin a bavlna.
(Ostatní zprávy viz na str. 3 .
Tokio
Reuterův
9
article
Telefonické zprávy „Nar. Listů.
Objektivnost listů vídeňských.
Z Vídně, 17. března, Očekává se, že ve
dnešní schůzi poslanecké sněmovny ministerský
předseda dr. Körber odpoví aspoň na dotaz,
vznesený naň posl. dr. Rybou ve včerejší
schůzi v příčině násilností, spáchaných všeně-
meckým furorem na národním domě vídeňském.
Konstatujeme, že ani dnes žádný vídeň-
ský list o těchto násilnostech neuveřejňuje
zpráv. Včera ráno již »Arbeiterzeitu nge
sdělila zprávu dosti obšírnou, která se shodovala
v podstatě s telegramem »Nár. Listů«. To, my-
slíme, mohlo býti vídeňské policii podnětem, aby
vyšetřila skutek a dala referát do vídeňských
večerníků prostřednictvím policejní korrespon-
dence tak zv. Wilhelmovy, z které vídeňský tisk
čerpá své denní zprávy o místních příhodách.
To se nestalo ani pro včerejší večerníky ani
pro dnešní ranní číslo.
Z toho vidno, že má hanebný tent
skutek všeněmecký umlčen býti
doma, umlčen naproti cizině, aby s vět
nezvěděl, jaké věci dějí se v sídel-
ním říšském hlavním městě. Listy,
které uveřejňují o každé pražské maličkosti,
má-li jen poněkud zdání nacionální, několik
sloupců — zvláště se v tom vyzná »Neue Fr.
Presse« — o tom, co se předevčírem stalo o půl
12. hod. půlnoční v 15. okresu vídeňském, ne-
mají slůvka. Z toho vidno, čeho se mohou Če-
chové nadíti u vídeňského tisku a vídeňských
orgánů vládních.
Vládní »Fremdenblatt« ve stručné
úvaze o včerejší schůzi poslanecké sněmovny
doktor
Körber
Ryba
Wilhelmův
Neue
Nara
Vídeň
Francie . Presse
poslanecký sněmovna
národní dům
10
article
pli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
pronáší se o rozbití koncertu Kubelí-
kova v Linci takto: »Němečtí nacionálové pro-
kázali špatnou službu němectví. Nikdy Němci
nedali vniknouti národní nesnášelivosti na pole
umění. Berlíňané dokonce vítali Sáru Bernhard-
tovu a vzdávali hold její umění. Způsob však,
jakým čeští řečníci kořistí (!) z linecké příhody,
budí domněnku, že jim byla vítána. Vylíčili ji
co nejdůkladněji.«
Jak patrno, ani slůvka politování, ani
slůvka odsouzení. Na Čechy rozvírá
tento vládní orgán vždycky svá ústa dokořán.
»N. F r. Presse« zmohla se o lineckéa
vídeňské příhodě na tato slova: »Poškození
českého národního domu ve Vídni a demon-
strace proti českému houslistovi Kubelíkoviv
Linci ovšem nedají se ani z daleka po-
rovnati (!) s tím, co stalo se v Prazea
jest omluveno spravedlivým roz-
hořčením nad událostmi praž-
skými. (11!) Ale kdo považuje se za přísluš-
níka velkého německého národa a kdo má smysl
pro jeho důstojnost, řekne si, že lépe by bylo-
bývalo, kdyby se tak nebylo stalo. Neboť jaký
je z toho výsledek pro Něrnectvo? Odpl a ta
za Prahu nebyla vykonána. (l!) Pěkná
vzdálenost, kterou Němci pražští dovedou udr-
žovat mezi sebou a mezi českým barbarstvím
a která vzbudila obdiv ciziny (?), byla zatem-
něna a českým poslancům dává příležitost k la-
ciným interpelacím, ve kterých tvrdí, že vše
spočívá na vzájemnosti a že Čechové tam, kde
jsou v menšiné, doznávají stejného nakládání
se strany Němců jako tito v Praze.«
Němec
Berlíňan
Bernhard
Čecho
Linec
Čechy
Vídeň
Praha
český národní dom
12
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 17. března. Oznámili jsme včera
večer, že na levici je velká stísněnost, která
jeví se také v úvahách listů. „O esterrei-
chische Volkszeitung“ konstatuje prostě:
„Situace Němců je kritickou.“ „Neue Fr.
Presse“ kormutlivě doznává: „Orientace
Němců stává se nyní vážnou přistoupením Jiho-
slovanů a Rusínů k české obstrukci a netajeným
souhlasem Vlachů. Poněvadž také Rumuni vyslo-
vili se pro změnu jednacího řádu, možno pozo-
rovati, že jsou to tytéž strany, které se spojily
ve většinu „železného kruhu“ z dob Taaffa,
Badena a Thuna. To nabádá k opatrnosti. Němci
Němec
Neue
Rusín
Vlach
Rumun
Taaff
Baden
Thun
Vídeň
Francie . Presse
14
article
Torpéda a útoky jimi.
Píše kapitán.
Torpéda a útoky jimi.
Píše kapitán.
Prvními, význačnějšími událostmi ve válce
rusko-japonské, vlastně zahájením jejím, byly
jak známo, útoky torpédových lodí japonských
na ruské loďstvo u Port Arturu v noci na
9. února.
Po zprávách, jež došly o děsných účincíc
při explosi torpéd, bylo patrno, že není každé-
mu úplně jasno, co je vlastně torpédo. Na-
prosti laikové se domnívali, že jest to malá
loď, jež podobně jako Verneův »Nautilus« pro-
vrtá dno nepřátelské lodi, jiní měli určitější již
pojem, ale, jak zcela přirozeno, neměli dosti
jasných představ o vypuštění jeho a o celé
manipulaci na torpédové lodi. Snad budou proto
řádky tyto, psané pérem kapitána, jenž po sedm
let byl na torpédové lodici velitelem, zajímat
nejširší veřejnost.
Torpéda v nynější formě nejsou starým
vynálezem. Před dvaceti pěti lety vešla do
oběhu, zhotovena s nepopíratelnou geniálností
továrníkem třaskavin, původem Angličanem, Whi-
teadem. V krátkém čase byla zavedena u všech
námořních mocí a pořízeny celé skupiny lod-
stva torpédového, jemuž zejmena v posledním
desítiletí připadly v námořních bitvách hlavní
role, ať už to bylo zahájení bitvy nebo rozhod-
nuti její. Původně omezena byla působnost tor-
pédových lodic, celkem nepatrné nosnosti pade-
sáti až šedesáti tun a rychlosti dvaceti námoř-
ních mil v hodině, jen na útoky u pobřeží.
Port
Angličan
15
article
Úkolem torpédových lodic tehdy bylo, napad-
nouti nepřátelskou loď, jakmile blížila se ke
břehům, kde veškeré manévrování pro ni, vzhle-
dem ku písčinám, mělčinám a skaliskům samo
sebou jest obtížné a nebezpečné,
Lehce pohyblivé torpédové lodice s nepa-
trným ponorem mohly však i u samotného po-
břeží projížděti. Později ovšem došlo k užívání
torpédových lodic na »širokém moři« a přiro-
zeně musily rozměry jejich, nosnost i ponor při-
způsobiti se požadavkům, jimž musí každá lod
vyhověti, nemá-li býti v rozvlněném moři vy-
dána vlnám v šanc. Zaveden systém torpédových
lodic dle modellu Šinchaova, totiž o nosnosti
90 tun při rychlosti 25 nám. mil, později aži
o nosnosti 160 tun a 30 mílové rychlosti. Ani
toto zdokonalení nestačilo, a když při větších
bouřích několik torpédových lodí se potopilo,
zhotovovány tak, jak dnes jsou v užívání, totiž
o 360 tunách s dvěma parními stroji.
Torpédová loď sama připomíná skutečně
pověstný Verneův »Nautiluse nebo podmořský
člun. Kdyby nečněly kominy do výše, snadno
mlze tmavé její obrysy mohly by se považovati
za vynořivší se velrybu. Torpédovka činí zvláštní,
tísnivý dojem. Paluba její je oblá, ke krajům
snížená, s nizoučkým, skoro nepatrným vroube-
ním, žádný stožár, žádné plachtoví. Jen z boků
vyčnívají asi na metr dlouhé, ne vysoko nad
hladinou umístěné jíeny, někdy po každé straně
pouze jeden, někdy dva až tři, jež možno při-
rovnati k jícnu pevnostních děl, ač-li porovnání
toto stačí. Bývá světlo roury, jímž se torpédo
vystřelí, až 50 em. v průméru-
Torpéda jsou ošemetné, příšerné hračky.
jež uloženy v torpédovce ve zvláštní, třemi
zámky uzavřené kajutě, jedno od druhéhov
uctivé vzdálenosti, ve zvláštní plechové krabici,
která opětné buď vložena do písku nebo drtin.
16
article
Jehly nárazné, ve špici torpéda umnístěné, hrají
při setkání s tvrdým předmětem osudnou roli;
před užitím torpéda jsou uloženy i s výbušnou
patronou ve velmi pečlivě uzavřených, zaletova-
ných krabicích, jež vydávají se velitelům lodí
pouze admiralitou. Za ztrátu a zneužití jich
čeká velitele lodi doživotní žalář na pevnosti.
Klíče od kabinetu, v němž uložena vlastní moc
torpédové lodice, má kapitán torpédovky a pod-
velitel, ale otevírání jimi je tak uspořádáno, že
jeden bez druhého skladiště torpéd neotevře.
Oba jsou povinni klíče míti ve dne v noci,
zkrátka nepřetržitě, pokud na torpédovce se na-
lezají ve službě u sebe a to obyčejně v tašce,
jež uložena těsně na tělo. Instrukce v ohledu
tom jsou velice přísné. Jak vypadá torpédo?
Dalo by se přirovnati svou formou s doutníkem,
v předu poněkud delší konickou špičkou uza-
vřeným. Ale plášť jeho hodně se liší od tabá-
kového listí! Mohlo by se říci, že jest to brnění
v pravém slova smyslu. Silný ocelový neb dělo-
vinový obal na povrchu napuštěn je mazem
z tuku, asi jako kule ostrých patron Manliche-
rovek. Na spodní straně jest tažen žlábek, jenž
má svůj účel při vypuštění torpéda z jíenu.
Velikost torpéd není určitá, ač možno říci, že
užívaná délka téměř u všech námořních mocí
činí 4.5 m. a průměr 40 cm. Váha takového
torpéda, naplněného třaskavinou, obnáší 250 kg.
Japonská torpéda nejsou aspoň o nic větší, ne-
Manliche
centimetr
kg