Dne 28. října 1900.

KATOLICKÉ LITY.

Číslo 296. Strana 5.

třemi muži a že to také neřekl. (Téměř celým sálem zavzněl souhlas s tvrzením svědkovým.) Na otázku dra. Pevného desvědčuje Cink, že ho Hilsner na pranici upozorn 1 a na nebezpečí jeho bratra. Pranice tam skutečně byla a bratr Cinkův měl zkrvácenou ruku — proto i to tak pamatuje. Dr. Vodička se ptá, proč si vzpomínal svědek na jedno po druhém. Svědek vykládá, že je to přirozené. Dr. Vodička opět žádá, aby se to zjistilo (Vše- obecné vzrušení.) Dr. Auředníček také žádá přečtení jeho výpo- vědí, jež jsou dnes jiné. Štátní zástupoe připomíná, že svědek nevy- padá podle toho, že by mnoho mluvil, odpovídá prostě na otázky a konstatuje, žetehdáještě nebylo vy- šetřování pro vraždu Marie Klímové a tudíž byly to věci vedlejší, bezpodstatné. Dr. Auředníček podotýká, že se váha na to již tehdy kladla. Čte se protokol o konfrontaci Cinka s Hilsner e m. Nastalo vzrušení, — mezi posluchačstvem i slabý potlesk. Dr. Pevný: Kde jste byl o Zhořské pouti? Hilsner: V Jihla vi. Dr. Pevný: A tady povídáte že ve Žďáře (v protokole tak uvedeno) Dr. Vodička: S kým to mluvil tehdy paj- davý žid? Svědek: S Osk. Friedem. Hilsner: Co uvádí pan Cink, nemohl mě vidět 29. března s výrostky, musí se mýlit v datum, se žádnými israelity jsem nešel. (Trhaně, podrážděně): Také není pravda, že jsem byl ve Zhoři, byl jsem v Jihlavě, pak na cestách. Nemožno, aby mě ten datum viděl ve Zhořiu nějakého krámu. Beran byl v Polné celé svátky — to je možné.

Předseda konstatuje, že Hilsner 26. července 1898 práci nastoupil ve Žďáře, 8. srpna z ní vystoupil. Švědkyně Marie Bruknerová, 56letá vdova, ná- dennice z Polné, vzata do přísahy. Noví, kdy pan Cink slámu vozil, také neví v kterém roce to bylo. Prostá tato žena vypráví, že tehdy šel holem skládky slámy Hilsner, jen se mihl a volal na své kamarády, aby nekouřili. Jak byl oblečen, neví. Hilsner: Jak mě znáte, odkud jste mě poznala? Já vás neznám. Svědkyně: Bože, znám vás; viděla jsem vás a co pak vás nejmenovali pane Hilsner? (Veselost.) Svědkyně Anast. Pojmanová, 39letá vdova, mlé- kařka v Polné vzata do přísahy. Vypráví věci bezvý- znamné. Potvrzuje jen, že o Škaredou středu svážela slámu s Cinkem; bylo k 5. hod. odp. Svědek Jos. Strnad, 45letý krejčí z Polné; vzat do přísahy. Uvádí, že Kandie a Pátek v Polné je totéž. Viděl Hilsnera s neznámými 2 židy z okna svého bytu dne 29. března 1899 Viděl je až nahoru ke kříži. Šli směrem na Kateřinský kopec. To bylo as kol 5. hod. odpol. Tehdy měl Hilsner tmavomodré šaty; oba židé byli cizí. Jeden byl pomenší, měl světlý svrchník, tmavé kalhoty tvrdý klobouk; druhý měl řebíčkové šaty. Jeden, ten se světlým kabátem, byl as 40letý, měl malé vousy. Před tím jednoho ze židů viděl na Škaredou středu s Cinkem po půl 3. hod. ráno v Polné. Šel na kořalku setkal se s Cinkem. Ten jeden na jednu nohu napadal. Ostatně Ant. Klusáček, zámečník, ty židy viděl také. Erb- mann a Wassermann to nebyli.

Hilsner (trhaným hlasem) uvádí, že svědek uváděl, že to bylo 28. března. Svědek: To není pravda, já se ptal vás, kteří to byli ti dva, co s vámi šli. Vy jste mi řekl, že jiste s nimi šel, ale že jména jich neznáte. Ještě jsem se ptal, co byl ten se šmaťhanými botami a ten s tím červeným kabátem. Hilsner odporuje. Svědkyně Marie Sobotková, 56letá žena obuv- níka z Polné, vzata do přísahy. Viděla o Škaredou středu Hilsnera; bylo to k večeru. Hilsner měl tmavé šaty a byl od ní vzdálen na 30 kroků — šel k domovu z Březiny. Uvádí, že stará Hrůzová se jí kdysi svěřila, že jí dcera (Anežka) řekla, že jí ten žid »špehuje« u Aufrechtových a že jí ani nepozdraví. Hilsner uvádí, že ho vidět sice mohla, ale žeto byl jiný den. Svědek Laixner není k nalezení, přes to, že pro něho třikráte telegrafováno. Svědek K. Kindl, 52letý obecní tajemník v Polné. Vzat do přísahy. Uvádí, že v březnu 1899 přišel Fried po- strkem do Polné. Svědek Fr. Veselý, 23letý obuvnický pomocník z Polné: vzat do přísahy. S Hilsnerem as 3—4 leta kama- rádil. Nebyl práč — ale vyhrožoval nějakému Nesládkovi. Hilsner měl tehdy vkapsekabátu dlou hý nůž — to bylo asi před dvěma lety. Nüž vypadal jako košerácký nůž, byl zaku- lacený. O kuchyňském nožimluvil v Pol- né proto, že ho rada Reichenbach z a- křikl.

Předseda: Vy jste Hilsnera navštívil krátce po vraždě na Hrůzové? Svědek: Šel jsem k němu, aby se přiznal, ale on to zapřel a řekl: »Jestli Lajxner neví něco, já nevím nic!« Svědek vypráví, že navštívil obžalovaného také před vraždou, ale on měl na půdě kufr. Předseda: Vypravoval vám Hilsner o Hrůzové Svědek: Zdálo se mi, že by mi byl řekl, žeu Prchalů šije hezká holka z Věžničky, ale s jistotou to říci nemohu. Hilsner ukazoval také Vytlačilové ten nůž. Tehdy chodila Vytlačilova s Reismanovou, mluvily německy. Rada Danzer: Kdy bylo podezření na Hilznera? Svědek: Hned druhý den. Šel jsem k němu, aby se přiznal. Řekl jsem: „Jestli jsi to udělal, tak líp, abys se přiznal.“ On řekl: „Já se nic nepřiznám, já nic neudělal.“ Pak vedl svědek Hilsnera do umrlčí komory, zda se zarazí. Nezarazil. Lajxner prý říkal k Hilsnerovi: Co pak ty můžeš mluvit, já bych moh' mluvit.“

Svědek uvádí, že ptal se Hilsnera po šedivých kal- hotách, jež týž nosil před vraždou, ale po vraždě ne. On prý řekl, žeje prodal do svět a. To bylo po vý- slechu na cestě od soudu v Polné. Šedivé kalhoty svědek u Hilsnera viděl. Dr. Auředníček: Byl obžalovaný kurážný? Svědek: Ne, byl bázlivý. — Svědek uvádí, že zná košerácký nůž, poznal ho na š achtě u žida; (ukazuje, jak as vypadá košerácký nůž); byl nůž ten as :0 cm. dlouhý. V Polné zakřikoval ho pan rada, a proto když byl vy- slýchán, nemohl mluvit. (Svědek načrtává obraz nože koše- ráckého na papír.) Když namítnuto že byl nůž slabší, dí svědek, obrácen k Hilsnerovi: Hilsner to musí dobře vědět, jak vypadal nůž. Dr. Vodička: Proč padlo na Hilsnera podezření z vraždy? Svědek: Že neměl zaměstnání žádné a se celý den toulal. Hilsner: Ukazoval-li jsem někdy nůž, ukazoval jsem ten u Zellingra. Svědek: Nepovídám ti to z nějaké nenávisti, na cos měl ten nůž, to já nevím. (Hilsner mlčí) Svědek Fr. Blažek, 2lletý obuvnik, nyní vojín u 12. pluku v Čáslavi: přísahá, Hilsner ukazoval mu kdys nůž, říkal, že dostal od kohosi facku a že „ho musí zabít“. Nůž měljelení střenku, byl zakulacený (kreslí nůž). Nůž ukazoval prý Hilsner i Vytlačilové — byl snad broušen na jedné straně. Hilsner: Jestli jsem mu ukazoval — to si nepa- matuji. Snad to byl ten od Zellingra. Svědkyně Vytlačilova Marie, 19letá dělnice obuv- nická v Polné, vzata do přísahy. Sešla se jedenkráte s Hil- snerem, když chodily po náměstí s Anežkou Prokopovou Veselý se k nim připojil. Prokopová se ptala, co dělá jeho milenka. Hilsner ptal se, která. Když mu řekl, odvětil je, tehdá jsem byl moc hloupý, teď mám jinší holku — ve Věžničce.

(Výslech trvá. — 33/, hod. odp.)

Z Písku, 27. řijna. (Zvláštní tel. »K. L .) V dalším výslechu Hilsner popřel udaje svědkyně Vytlačilové jí do očí. Na to vy- slechnuta svědkyně Prokopova a svědek Fried, jenž popřel udání Cinkovo. Líčení odročeno na pondělí, kdy povoláno deset svědků a čtyři znalci- Z Písku, 27. října. (Zvl. tel. »K. L.«) Včera došla sem brožura dri. Bulovy z Karlína v množství výtiscích, adresovaných jednotlivým porotcům a členům soudu i žurna- listům. Brožura státním zastupitelstvím byla zabavena. Z Písku, 27. října. (Žvl. tel. »K. L.«) Městem ko- luje pověst o tom, kterak před dvěma roky beze stopy zmi- zela odtud jistá služka, sloužící v židovské rodině; pátrání po ní zůstalo prý bez výsledku Co na pověsti pravdy, těžko věděti. Z Písku, 27. března. (Zvl tel. „K. L.“) Udržuje se mínění, že soud k návrhu obhajců Hilsnerových ode- bere se as na dva dny do Polné na místo obou zločinů. Proces sám postupuje velice pomalu a dle všeho pře- kročí vypočítanou dobu 14 dnů.

Zprávy denní. * Kandidátní listina „Staré Prahy“ k volbám do sboru obecních starších jest následující: na Starém Městě: v II. sboru: Liebscher Adolf, docent na technice, v III. sboru: Podhorský Josef, obchodník. Na Novém Městě: v I. sboru: Josef V. Novák, inže- nýr, ve II. sboru: prof Jan Drozd, kníž. a. notář, inž. Jan Herain, konservator, Rud, Kříženecký, archi- tekt, doc. na technice, Jos. O rt, vrchní účetní záložny, dr. Ant. Podlaha, prof. a spisovatel, dr. Stan. Pra- chenský, advokát, Jan Rybář, stav. rada, ve III. sboru: dr. V. Bouček, advokát, A. Pfl anzer, slá- dek. Na Malé Straně v II sboru: F. A. Šubert, řid. grafické společnosti „Union“, v III. sboru J. Malina, řid. odborné školy. Na Vyšehradě: F. Hodek, stavitel. * Pravdomluvnost lidovců. »Lid. Nov.« obvi- nily zemřelého faráře z Jesence z nesprávných skutků. C. k. státní zastupitelství prohlásilo po vyšetření zprávu tu za ne- pravdivou, čehož ovšem »Lid. N.« nikterak nedbaly. Jim se to hodilo do krámu. Tento týden však byly přece nuceny opravu nd. kn. arcibiskupské konsistoře přinésti, avšak teprve tehdy, když se jim pohrozilo žalobou. To je v pravdě svo- bodomyslnost. Kompromis. Na schůzi novoměstského klubu konané v patek, ustanoveno bylo skupinou dra. Friče, aby se vešlo podle návrhu p. Březnovského ve shodu se Staročeskou jednotou občanů pražských na Novém Městě. Z kruhů lékařských. Po skončení lázeňské saisony ve Františkových Lázních přesídlil p. MUDr. O. Ro- žánek, odborný lékař pro choroby ženské, do Prahy na Fer- dinandovu třídu č. 4, vedle Národního divadla a jest k mlu- vení vždy mezi 2. a 4. hod. odp.

* Úmrtí. Ve středu zemřel náhle p. Titus Krška, to- várník a inspektor hasičských sborů celé Moravy, ve Velkém Meziříčí — V sobotu, dne 27. října 1900 o 8. hodině ranní zemřel náhle p. Jan Hrubeš, zasloužilý řídící učitel na od- počinku, majitel záslužného stříbrného kříže s korunou, který po 52letém působení ve Velkých Popovicích, okr. Vinohrady, 2 leta na odpočinku na Král. Vinohradech trávil, a bude po převezení v úterý, dne 30. října t. r. o 10. hod. dopol. v Pyšelích pochován. Stavba kolleg. chrámu vyšehradského po- kračuje za stálé podzimní pohody velice utěšeně Přes pa- desát dělníků jest na staveništi zaměstnáno. Nyní se již vyzdívají základy v celé prostoře pro novostavbu zabrané a lze se toho nadíti právem, že do 10. listopadu dosažena bude rovnost s povrchen země, načež se v dalším vyzdí- vání ustane. V únoru počne se s odbouráním staré části, již třeba nahraditi přístavbou, odpovídající goth, slohu. V těchto dnech věnovali bezdětní manželé ze Žižkova, ma- jící hrobku na vyšehradském hřbitově, do nové přístavby figurální okno Stavba jubilejního chrámu Fáně sv. Pro- kopa v Žižkově, zahájená na paměť 50letého vladař- ského jubilea Jeho Veličenstva, dospěla po stránce stavební dnes téměř k svému dokončení. Stavbu provádí přesně dle plánův zesnulého architekta Jos. Mockra, jehož chrám ten posledním jest sice dílem, avšak krásou svou byhdá nepo- sledním památníkem, stavební výbor, v němž zasedali za předsednictví starosty města a předsedy spolku Ed. Žďár- ského pp.: Kapr Autonín, Nesládek Jan, Petr Emanuel.

Říha Bohumil, Schmidl Karel, Volf Josef [akožto zástupci obce žižkovské, pp.: Mucha Václav, Pupp Antonín, Slu- néčko Karel, Šittler Edvard, Vajtr František, Žák Gustav, jakožto zástupci spolku, p. Čermák Vojtěch, jakožto právní rádce, pp.: Mikš František, Josef Bayer a Mot jl Jindřich, jakožto stavební odborníci. Zemřelého pana Josefa Volfa nahradil pan Václav Axler. Mimo tyto pány zasedali ve výboru tom v období předcházejícím ještě pánové. Bláha František, Mojžíš Václav a Praus Richard. Státní stavební dozor má vrchní stavebí rada při c. k. místodržitelství v Praze p. Matyáš Krch. Detailní plány provádí a arti- stický dozor vede srchitekt Frant. Mikš Stavbu provádí první městský inženýr p. Jindřich Motejl, kamenickou práci pak stavitel pan Josef Uzel. Lešení zbudoval tesařský mistr

Frant. Vajtr. — Stavební období v roku 1899 počalo dne 24. dubna a skončilo 5. prosince. Vykazuje v prvém pololetí 50 pracovních dnů, průměrně o 36 dělnících, v druhém po- loletí 139 dnů o 5 dělnících — mimo huť k menickou s 30 pracovníky, tesaře a potřebné dovozy. Stavba dospěla po vyzdění mohutných a nákladných vákladův až po římsu pod- okenní. V roce pak letošním zahájeny práce stavební 26. bře na a prováděny průměrně s 85 dělníky denně — mimo práce kamenické, tesařské a povo nické. Dnes jest hrubá stavba chrámu skončena, zdivo zevně vyspárováno, okenní kružby osaz ny, věž pak právě se dokončuje. Zbývá svázati a pokrýti krov, což bude (kromě věže) ještě letos provedeno, chrám sklenouti, uvnitř omítnouti, vydlážditi a vnitřní chrá- movou úpravu poříditi. — Vydání stavební obnášela do dne 30. září t. r. úhrnem 268.310 K 97 hal. Stavební náklad rozpočten jest na 376.000 K mimo vnitřní úpravu a výzdobu, z čehož dosud nezajištěno 41.979 K 68 hal. Proto třeba no- vých ještě dobrodincův. — V uplynulém období přispěli:

Dp. P. Ant. Pupp v Žižkově daroval kamennou kazatelnu opukovou (v ceně 420 ) K), firma Stabenov v Žižkově da- rovala ozdobné bronzové obití dveří do obou chrámových portálů, p. J. Kovařík v Žižkově daroval pískovcovou sochu žehnajícího Krista pro severní chrámový štít, p. J. Šťastný v Žižkově daroval taktéž pískovcovou sochu sv. Prokopa pro průčelí věže, pí. A. Štěpánová v Žižkově darovala sochu srdce Páuě pro kapli při věži a skvostnou kustodii pro svato- stánek, pan Kauble Frant., hotovitel pokladen v Praze, da- roval ohnivzdornou a nedobytnou schránku do svatostánku. sl. Paramentní spolek v Praze daroval dvě mešní roucha, zelené a fialové, bohatě vyšívaná. Nejmenovaný kněz v Ži- žkově daroval kalich s vyrytými obrázky a fialové roucho vyšívané. Rodina Tichovských d rovala na památku zesnu- lého nejstaršího učitele žižkovského p Tomáše Tichovského gotický klich. Školní dítky žižkovské konaly po celý rok s přivolením c. k. zem. šk. rady krejcarové sbírky mezi se- bou, z jichž výtěžku (cirka 330 korun) pořízeno bude skvostné ciborium, dp. P. Slunéčko Karel v Žižkově věno- val gotickou moustranci. Zesnulý ndp. kardinál Fr. de Paula hrabě Schönborn daroval spolku staré varhany z kostela sv. Jana na Skalce, aby jich mohlo býti použito, dokud nebude možno poříditi nových. Ti, jimž se dostalo při vladařském jubileu Jeho Veličenstva vyznamenání a řádů, učinili mezi sebou sbírku, jejíž výtěžek obrácen bude na zbudování hlavního oltáře v našem jubilejním chrámu Páně.

Konfiskace. Poslední číslo »Humoristických Listů« bylo zabaveno pro Hilsnerovský obrázek, vyšlo však zase v novém vydání. — Včerejší čís o »Českého Východu« bylo opět konfiskováno Závadnou shledána řeč redaktora »Katol. Listů« p. Kratochvía, pronesená v nedělní schůzi politického tiskového družstva královéhradeckého v Chrasti. Vyjde opravené vydání. Potrestaní záložníci. Kontrolní shromáždění v Vel. Meziříčí 24. října minulo celkem klidně až na dva pří- pady, kde branci hlásili se slovem »zde«, začež jim bylo určeno jednomu pětidenní, druhému dvoudenní vězení. — Při kontrolním skromáždění v Bzenci na Moravě nehlásil se záložník Holub slovem »hier« a byl zatčen a bude prý souzen vojenským soudem. K požáru v Horkách u Nové Bystřice (Adams- freiheit) se nám oznamuje jako doplněk ke zprávě v č. 288., že nikoliv manželka, nýbrž matka kupce p. Černocha ze- mřela, když byla od příbuzného nesena do bytu jiného, asi 500 kroků vzdáleného. Dp. faráři Fr. Bohuslávkovi shořely věci všecky, matrika však nikoli, archiv ovšem, ač nalézal se v chodbě klenuté a na kamenné ploše. Pokrývač Holzer spadl se střechy domu asi 50 kroků od požářiště vzdáleného. Při požáru pracovalo 11 stříkaček, avšak pro nedostatek vody hašeno bylo — zemí z polí přinešenou. * Ta kořalka. Píse se nám: Ve čtvrtek nalezen v Dobřenicích v panském stohu mrtev známý kořalce od- daný tamní obyvatel Mrázek. V neděli dali mu tři dobří přátelé z mokré čtvrti napíti tolik kořalky, až nemohl se ani hnouti. I vzali jej a na trakaři dovezli do stohu, kdež bídně následkem nemírného požití alkoholu zahynul. Nebylo by na čase zákonem zakázati prodej lihovin lidem již napilým?

* Nehoda při práci. V továrně na pergament firmy Hirsch a spol. v Holešovicích pracoval včera o půl 8. hodině ranní 29letý dělník Josef Ulom se čpavkem, při čemž mu část tekutiny stříkla de očí. Zraněný dělník byl dopraven do všeobecné nemocnice. Povedený příručí. V Hustopeči bylo často ná- padným v některých rodinách, že menší hoši bývali často- obdarováni obchodním příručím Vítězslavem Gerberem růz- nými barevnými pentlemi. Pátralo se, odkud prýští stědrost příručího a přišlo se na to, že Geber hošíků zneužíval. Bylo na něho učiněno trestní oznámení. Zjištěná smrt. Před třemi dny nalezena byla mrtvola dívky za vinohradskou tržnicí, jež převezena do pathologického ústavu. Pitvou shledáno, že si vzala život následkem nešťastné lásky. Dosud nebyla její totožnost zji- štěna; proto bude pořízena její fotografie a zaslána četni- ckým stanicím. Dívka beze vší pochyby je z venkova. * Udusili se. Neopatrnost zavinila opět zkázu dvou mladých životů v Brně. Dělnice Kalinová odešla po práci, pěti- a dvouleté děti si hrály a sirkami zapálily slamník, který začal doutnati. Nešťastné dítky se udusily. — Ve staré palárně na Štítině nalezeni byli v neděli v klenuté jizbě nádennice Apolonie Stavařová s 5letým děckem Růženoua svým mužem Josefem mrtvi. Zadušeni byli uhelným plynem, který ucházel z nedobře uzavřených kamen. * Sebevražda následkem obchodních ztrát. Obchodník Robitschek že Zábřehu u Mor. Ostravy, otec9 dětí, vrhl se dne 16. t m. před parostroj vlaku na závodní dráze z Vítkovic ke Svinovu a byl ihned zabit. Za pří- činu sebevraždy udávají se veliké ztráty v obchoděa hrozící bída.