Periodikum ALTO Viewer

1

30. září 1905

2

Příloha „Národnich Listui

3

k čisl 269.

4

Strana9.

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Bytová otázka a městská renta pozemková. Napsal prof. dr. Cyril Horáček. (Knihovny Sborníku věcí právních a státních řady státovědeské čís. VII.) Bytová otázka, čásť velké otázky sociální jest dnes palčivým problémem naši společnosti. který ještě asi dlouho zůstane pouhým tímte problémem, než dospěje k uspokojivému roz- řešení. Kdežto však v cizině otázka tato jest již dávno předmětem vědeckého bádání národo- hospodářských theoretiků, jednání sjezdů inter essentů a praktických pokusů — velmi často zdařených — se strany veřejných korporací byla táž u nás dosud zanedbávána, jakoby naše poměry bytové nevolaly hlasitě po reforměa jakoby i u nás otázka tato nerozvírala se v ce- lém svém ostří a nestávala se pomalu bolavým mistem na těle našeho společenského života. Ceny bytů v městech našich (zvláště ovšem v Praze) stoupají v míře, která není v poměru s příjmem jednotlivců, tak že značná čásť pří- jmu toboto pohleována jest výlohou bytovou, na úkor jiných potřeb životních a kulturních. Poměry tyto — tím tisnivější, čím skrem- nější jsou proti cizině prostředky naše — měly by se státi předmětem bedlivé péče povolaných činitelů; ž: však schází pravé pochopení důle- žitosti otázky bylové právě v těchto kruzích, vy- svítá z předmluvy spisu dra. Horáčka, kde s resignací zmiňuje se o výsledku své dosa- vadní činnosti v oboru sociální politiky komu- nální na radnici pražské.

profesor doktor Horáček Praha

6 article

Autor ovládá obsáhlou cizí literaturu ná- rodohospodářskou a z oboru politiky sociálně- komunální, jakož i veliký materiál statistický tohoto oboru a rozvinuje před námi logicky přesvědčivě celý souhrn otázek, do thematu určeného spadajících. V první části díla spisovatel, oceniv důle- žitostí bydlení stálého pro společnost lidskou vůbec, vypočítává hlavní vady bydlení našeho a sice: nedostatečný počet vhodných, zejmena malých bytů, jich přeplněnost, vzdálenost na- šich příbytků od místa našeho zaměstnání a zvláště drahotu bytů. K těmto vadám pojí se dále četné závady zdravotní a ethické. Z pří- čin těch stala se otázka bytová předmětem še- tření a úvah theoretických i praktických o pro- středcích k odstranění vad zmíněných. Výminečně a v omezené míře bylo by lze nalézti lék v altruismu. V té příčině jest nám nedostižným vzorem Anglie (nadace Peabodya). Větší však důležitost než dobročinnost sou- kromá, má akce svépomocná. Sdružení inter- essentů k vystavění domů obytných docílila některých zemích značného úspěchu, zvláště kde akce svépomocná podněcována a podporo- vána jest prostředky zevními (subvencemi, vý- hodnými půjčkami, výhodami daňovými). Zvláště důležita jest podobná akce svě- pamocná, takto podporovaná při řešení otázky dělnické. Ačkoli prostředky tyto pro řešení otázky bytové jsou důležity a též skutečně příznivých výsledků praktických docílily (více však v ci- zině než u nás, kde akci svépomocné nechce se dařiti — viz otázku úřadnických domů), po- hybují se přece jen v ůzkých poměrně mezleh soukromé dobročinností neb svépomoci.

Anglie Peabodya sdružený interessent

7 article

Důkladněji lze řešiti otázku bytovou tam. kde do ní zasáhne moc veřejná (obec nebo stát). Zde uplatňuje se tato moc veřejná v před- pisech hygienických v bytové inspekci (v An- glii, Belgii, Francii, Americe); sem patří i různé akce assanační a ke zdokonalení velkoměstské komunikace čelící, čímž otázka vzdálenosti bytů od místa denního zaměstnání jich obyva- telů ztrácí své ostří. Mnozí přikládají v tomto směru velikou dů- ležitost i snížení daně činžovní, ač, jak zkuše- nost ukazuje, otázka bytová jeví se v celé své ostrosti i v těch státech, kde daň jest nepatrna. Nejhlouběji však zasahá moc veřejná do řešení otázky bytové tam, kde sama získává vlastnictví pozemků k účelu zřizování domo obytných. Autor vidí v této cestě nejdůležitější prostředek k řešení problému bytového a vrae se podrobněji k této myšlence v oddílu třetím.

Belgie Francie Amerika

8 article

Dříve však v oddílu druhém řeší za účelem poznání příčin drahoty bytů ve velkých městech (kteráž jest vlastně podstatou celé olázky by- tové) způsobem jasným a srozumitelným různé theoretické otázky národohospodářské, jako otázku cen bytových a s ní souvisící zákon nabídkový a poptávkový, jakož i zákon nákla- dový a přechází konečně k výkladu theorieo rentě pozemkové a dospívá k rosumé následu- jícímu: „Otázka bytová má původ svůj ve vy- sokém nájemném příbytků velkoměstských, kte- ráž výše stoupá podle výhodnosti jich polohy. Příčina tohoto vysokého nájemného spočívá ve zvýšené užitečnosti a vzácnosti takových bytů. výhodněji ležících, ve vyšší jich hodnotě. Ná- sledkem pak zvýšené výnosnosti domů, v nichž byty takové se nalézají, požívají vlastníci domů těch, resp. pozemků, na nichž domy ty jsou vystavěny, zvláštního přednostního, důchodu, městské renty pozemkové.“ (Str. 112.). V oddílu třetím zabývá se autor na základě doeílených theoretických poznatků praktickými úkoly, otázkou zakročení moci veřejné vzhle- dem na stoupající městskou rentu pozemkovou.

9 article

Každá renta pozemková, tím více městská renta pozemková jest důchodem bezzáslužným. Jednotlivec nemá zásluhy o to, že kolem jeho stavení, na obvodu města ležícího, vzni- kají stavby nové, že povstávají nové ulice, které se upravují dle požadavků velkoměstských (dlažba, kanalisace, osvětleni), že celá nová čtvrť se rychle zalidňuje, čímž výnosy domůa ceny pozemků stoupají. Zásluha ta patři pospolitému celku, který jest příčinou vyšší užitečnosti a vzácnosti po- zemků u obvodu velkého města. Proto přírostok městské renty pozemkové a hodnoty pozemků stavebních má obrácen býti ku prospěchu obec- nému. Toho docílilo by se buď zdaněním těchto přírostků neb poveřejněním či zobecněním ne- movité půdy městské (nemovitý kollektivismus). V tomto směru otevřelo by se veliké, nové pole činnosti moderní komunální politice sociální. Tímto prostředkem nezastavilo by se však stoupání městské renty pozemkové; stoupala by dále, ovšem že by neměli z něho prospěchn soukromí vlastníci půdy, nýbrž obec, ale vlastn otázka bytová — nedostatek levných bytů — zůstala by nerozřešenou. Též nerozluštil by se problém bytový při mým zasáhnutím moci veřejné do otázky cen bytových, poměru to ryze soukromoprávníh mezi majitelem domu a nájemcem bytu, každý podobný pokus setkal by se s jistým nezdarem Ale v jiném směru mohla by působiti mo veřejná na tvoření se cen bytů, kdyby totiž stát neb obce zřizovaly na svých pozemcíeh budovy k účelům obytným a to nikoli výhrad ně, nýbrž vedle soukromých podnikatelů. To vzbudilo by ovšem odpor těchto podnikatelů v jich zájmech dotčených.

10 article

Autor očekává, že by nájemné v domech státních a obecných bylo levnější, vzhledem k tomu, že by při domech takových odpadl zisk podnikatelský, zvláště když by správa sama. řízená dle zásad veřejnoprávních, byla jedno- dušší a tím i levnější. Vlivem konkurence těchto domů snížilo by se pak postupně i nájemné domech soukromých. V další části zabývá se spisovatel otázkou zda zákonodárství stavební neb daňové jest s to, otázku bytovou přiznivě rozřešiti a při- cházi k výsledku zápornému, neb přísná ome- zení řády stavebními mobou spíše býti příčinou zdražení bytů a úlevy daňové velice zřídka způ- sobují snížení nájemného. Závěr spisu vyznívá pessimisticky: auton doznává, že nepodává v díle žádného prostřed- ku univorsálního, kterým by se otázka bytová rozřešila, každý z prostředků jmenovaných tají v sobě nebezpečí na jiné straně. Stojíme tu před zjevem ryze ekonomickým, naproti kte- rému jest hospodářská politika malomoenou. Jen v jediném z prostředků dotčených vid- autor cestu k možné snad nápravě: v energické komunální bytové politice, spočívající v sou- těži se soukromým podnikáním při nabývánt pezemků městských a ve zřizování na nic domů obytných. S tím souvisí přesunutí dosn- vadního, ryze soukromoprávního poměru mez majitelem domu a nájemcem bytu do sféry ve- řejnoprávní, zrovna jak se stalo s poměrem mezi zaměstnavatelem a dělníkem. Autor probral otázku, nezasvěcenému na první pohled dosti jednoduchou se všech mož- ných hledisek a ukázal, kolik rozporů a po- chyb táž v sobě tají a jak těžké jest léčení této velkoměstské sociální choroby, pro kterou naše veřejnost — rozohňující se často pro všední otázky denní — neměla dosud pochopení, snad teď pozná její dosah a bude zkoumati autorem naznačené cesty k nápravě.

11 article

Německý spolek pro sociální politiku o kartelech Debata následovavší po referátu Schmollerově a po vývodech Kirdorfových, kterými vytčena obě proli- chůdná stanoviska, byla velmi zajímava. Uvádíme hlavní momenty její. Prof. Liebmann z Freiburgu líčí svaz ocelářský, jeho organisaci a činnost. Sdružo- vání byla by tu nastala i bez kartelů, kartelyje ale podporovaly. Státní zpozvolnění procesu tohot není v zájmu mezinárodní soutěžnosti. Stát může nepřístojnosti potírati celní a dopravní politikou. Vý- voz za každou cenu byl zpřílišňován. Není pochyby že tendence k mezinárodnímu sdružování tu jest. Nej- krajnějším opatřením bylo by stanovení cen sláten za účasti interessentů, zvlástě plalí lo o surovinách Praven vedou se stížnosti do prodejových podmínek syndikátů a do strannosti při přiřčení prémií vývoz- ních. Naproti tomu nutno schvalovati bezcelné řízen zušlechťovací. Alespoň prostředeční význam maj kartely na úpravu poměrů pracovních, posilujíce po- stavení podnikatelů. Oproti tomu mohou pomoci pouze plná koaliční svoboda, zavedení konstituční soustavy smlouvy tarifní a p. Kartelní problém jest dokladen moderního vývoje hospodářského, který se nese k spjetí skupin bank a průmyslů. Vedle státního vlivu na stanovení cen nutno se domáhati veřejnosti, vy- tvoření společnostního práva, nutno potírati hru na burse a p. Socialislně-umělecké zasažení se nedopo ručuje. Důlní mistr Engel z Essenu: Šetřením důl- ního spolku zjištěno, že v rýnském obvodu uhlářském klesl zisk za 1 t. z 1.14 fen r. 1886 na 1.04 fen. že ale současně stoupla mzda z 2.7 na 4.69 fen. v

Schmollerův Kirdorfový Liebmann Engel Freiburg Pravno Essen

12 article

Francii uplatňuje se dle slov Kaufmannových v po- litice revolutionism, v hospodářské politice ale kon- servatism. V Německu jest poměr obrácený. Dělnické organisace jsou bojovnými organisacemi, protože je stát zbavil poslání zajišťovacího. Snažíme se stále levněji vyráběti. Střední stav nezmizí, přeměňuje se pouze. Posl. Gollein poukazuje, že v Anglii nen kartelů. Konstrukce německého bankovnictví, odlišná od anglického, jest jednou z příčin soustřeďování průmyslového. Anglie může po vodních cestách kamkoli dopravovati levně své uhlí, tarifní politik pruských drah však podporovala kartelování se, proto že vylučovala soutěž cizího uhlí. Uhelný syndikát dovede důkladně ochrany využíti. Také celní ochrana živila kartelní hnutí. Mezinárodní dohoda o železář- ských clech na způsob cukerní dohody brusselské znemožnila by kartely a chránila by spotřebitele. Ně- mecko je na cestě k trustům; čím větší závod, tín bureaukraličtější jeho správa. Německý průmysl žele zářský je dostatečně vyvinut, než aby nemohlse vzdáti celní ochrany. Koncentrací průmyslovou je děl ník spoután ve své politické i hospodářské svobodě Je vždy slabší stranou. Bernhard z Charlotten burgu: Kartel je útvarem monopolistním, trust je vyš ším hospodářským útvarem. Finančník a spekulantje užitečným tvorem; bez bursy nebylo by ani trustů ani kartelů. Zrušením cel ochranných se kartel ne- odslraní. Dojde k tomu, že budou banky ovláda celý průmysl. Pracují dnes s cizím kapitálem a přec vládnou průmyslu. Ekonomické zásady státu bu- doucnosti provedli průmyslníci a veliké německo banky. Řečník žádá povinnou organisaci v odborných a spotřebních spolcích. Prof. Schumacherz

Kaufmannův Posl Bernhard profesor Schumacherz Francie Německo Anglie Charlotten

13 article

Bonnu pokládá návrhy Schmollerovy za neprovedi- telné a bezúčinné; oslabily by chuť podnika telskou a ohrozily soutěžnost německého průmyslu. Organi- sace odběratelské a dělnické nutno podporovati. O- mítá státní stanovení cen a kartelní úřady. Žádá kon- stituční soustavu v provozování továren. Prof. We- ber z Prahy: Není trvalé hybně síly ceny stlačující kromě volné soutěže. Od trvání uhelného kartelu kle sání cen přestalo. Není přítelem postátnění, ale obává se, že k němu dojde. Dnes, v době mezinárodních zápasů není místným. Sestátniti dnes doly, zname- nalo by tolik, jako dáti dnešním vlastníkům věčnou rentu, zalím co by stát při snižování cen, k němuž by musil sáhnouti, špatně pochodil. Farář Nau mann: Ve straně, která zvána dříve liberálním mě- šťanstvem, nastalo značné itio in partes. Obírá se hlavami kartelů. Jich politický vliv není vyznačen tím. co Kirdorf řekl, že toliž by nebyly zvoleny do par- lamentu. Kartelovaný průmysl má veliký zájem na právním pořádku. Naše právní instituce vlastnictví spo- čivá na předpokladu, že jest vlastnictví prostředken k výrobě v rukou držitelových. Tento psychologický moment dnes odpadl, protože vedení závodu odlou- čeno od vlastnictví. To dokázala právě řeč Kirdorfova Právní řád musí se ale psychologické změně při- způsobiti. Mluvení o převratu pachovalo platnost právě v těchto průmyslových kruzích, neboť nejsou při svém isolovaném postavení jisty, nevytlačí-li je ostatní organisované skupiny z držby, jsou tedy při hospodářském radikalismu politicky konservativními a jdou ruku v ruce se šlechtou a středním stavem

Schmollerův Organus Kirdorf Bonn Praha

14 article

Tyto skupiny ovšem nahlédnou, že to byla societas lconina. Co může činiti vláda za tohoto stavu? Vedle staré instituce stálu vyrůstá nová, obvodové veden jistých ressortů, a není pochyby, že dojde tu k prud- kým konfliktům. Konec konců bude průmysl nucen sjednati s dělníky mír — k tomu nutno pracovat již nyní. Prof. Solz dovozuje, že slanovení cen stá- tem není ještě včasno. Je pro uplatnění svobodné soutěže. Prof. Dieh! žádá volnou půdu pro volné uplatnění a rozvinutí osoby. Prof. Cohn vyslovuje se proti tomu, aby srovnávána byla osmihodinná práce ředitelova s prácí dělníkovou, jak to činil Ki dorf. Není správno, že američtí milliardáři jsou požit káři. Vyvraceji to nejlépe jich velkolepé dary. Pro Schmoller v závěrečném slovu shrnuje výsledky debaty, kterou jeho positivní návrhy odmítnuty. Přes to ale ho debata uspokojila. Děkuje Kirdorfovi, že olevřeně vytknul své stanovisko. V tom souhlast všichni, že veliké organisace zneužívají své moci Nutne tomu zabrániti, aby v čele průmyslových sdružení stáli pouze lidé peněz.

Solz Dieh Cohn ki

15 article

Z pražského trhu obilního. Z Pešti oznámen bylo opětné ochabnutí smýšlení, ale náš trh se k němu nepřipojil. Poněvadž byl pro pšenici i žito poněku zájem a nabídka nebyla nikterak naléhavá, dodržely úlerní ceny, obraty byly však velice skrovné. Pla- cena byle pšenice K 8.35 až 8.80, žilo K 7.35 až 7.65. Ječmen byl prodáván rovněž za nezměněné ceny, vybíraně zboží nebylo však v dostatečném množství nabízeno a proli stouplo o 10 hal. Jine druhy dodržely při nezměněných cenách. Z Prahy bylo placeno vybírané zboží K 8.35 až 8.60, první jakosti K 8.10 až 8.30, prostřední K 7.85 až 8.05 merkantilní K 7.60 až 7.80. Z Heřmanova Městce byl prodán ječmen první jakosti za K 8.15. Odbyt ovs je stále dobrý, poněvadž však je dovoz na venkovské trhy nedostatečný, musí koupěchtiví platiti vyšší ceny. Z Prahy placeno více o 10 hal. Znamenal K 7.40 až 7.65 z Prahy. Mák znamenal K 27.50 až 28.75, řepka dodržela, Laplatská kukuřice z Laban K 7.60.

Pla Ječmen Pešť Praha Heřmanův Městec merkantilní K 7.60

16 article

Konverse ruské půjčky. „Rus“ oznamuje, že krátkodobá ruská půjčka, sjednaná u Mendelssohna a spol. v obnosu 320 mill. mk., bude přeměněna ve dlouhodobou. Finanční ministerstvo ruské i Mendels- sohn převezme realisaci půjčky, která bude pravdě- podobně pětiprocentní Z trhu hnědouhelného. Stav českého trhu hnědo- uhelného se oproti podzímu loňského roku zlepšil protože doprava vodní nebyla přerušena. Také spo- třeba domácí je větší následkem delší kampaně cu- kerní. Že také v ostatních oborech průmyslových na- stalo zlepšení, toho nejlepším dokladem jest značná zaměstnanost strojíren, které jsou nuceny žádati delší dodavací lhůty. Na váhu také padá okolnost, že se věnuje větší pozornost výrobě kaumazitu a že budou příštím rokem otevřeny nové dva podniky, které zpracují ročně asi 15.000 vag. ořechového uhlí v kau- mazit. Jsou tedy poměry českého hnědouhelného trnu lepší, než v tomže období loňském. Siluace této nelze však proto plně využiti, že není dostatek sil pracov- ních; váznutí odbytu hnědouhelného a značný roz- mach německého průmyslu hnědouhelného měly v zá- pětí, že nejlepší síly pracovní se odstěhovely do Po- rýní-Vestfálska. Sil-táchty se nedostává lím více, pro- tpža k Bracím, jež konaly, je třeba vyškolených děl- níků a zkušeného personálu. Příliv jich z jiných dolů je ale těměř vyloučen a vychování nových sil vyžaduje delší doby Dozvnky Crosnierovy afféry. Správa rafinerie

Mendelssohn Rus Vestfálsko

17 article

Sayovy oznamuje ve své zprávě, určené pro valnou hromadu (28. října), že její zásoby cukru surového činily 10. t. m. 176.600 pyllů, které bilancovány 4.35 mill. fr. Mimo to byla společnost téhož dne v Pa- říži. Hamburku a Antverpách kupcem 726.043 pytlo. z nichž 372.404 odbyto. Zbývá tedy se zásobami nyn 530.293 pytlů, které pojaty v bilanci v kursu z 10. t. m. O detailech bilance sděluje „Köln. Ztg.“: Mezi aktivy uvedena pohledávka oproti likvidační masse Henry Say et Co. 26.18 mill. fr. Na pohledávkách oproli bankám a hotovosti bylo 10. září 2,768.191 fr. na směnkách 898.041 franků, na zásobách a zboží 7,345.407 Ir., dále vykázány zásoby cukerní 4,353.05 fr., pohledávky 4,168.183 fr., pozemky a továrny 40,162.172 fr. po odpisech, dále nové investice 18,146.217 fr., oproti tomu jsou při kapitálu akciověm 38.250.000 fr. a dlužních úpisech 27.627.000 fr. tyto závazky: zálchy na zásoby cukru 4,688.000 fr., zá- vazky u bankéřů 6,274.209 fr., na běžný účet dluhuje společnost 10,013.313 Ir., na daních 11,744.140 fr. úrocích 377.775 fr. Mimo lo má fond starobní pro zřízence 1,113.190 Ir., zálohu pro případ ztrát na řepě a cukru 4.523.407 fr., fond ztrát z differencí 2,527.520 franků. Do celkové bilance jeví se schodek 333.597 fr. Na výstavě drůbežnické ve dnech svatováclav- ských v Praze obdrželi následující vystavovatelé tyto ceny, a sice za drůbež: Čermáková Barbora v Kně- ževsi jednu I. cenu, Černoch Jos. v Břevnově jednu II.

Köln Say mill Ir Černoch Hamburk Antverpy Praha Břevnov mill Čermáková Barbora

18 article

Faktor Jos., učitel v Nýřanech, jednu I. a pět II. cen, Ter. Hajnovská v Plaňanech jednu III., Hanačík Zdeněk v Mystěvsi jednu I., JUČ. Haas Ferd. v Brně dvě III., Hofman Jindř. v Jablonci n. N. jednu II. Horáková A., choť hosp. úřadníka v Neustupově, jednu I. a jednu II., hospodářská škola v Něm. Brodě dvě I. dvě II. a jednu III., Hostounská Bábinka v Nových Strašnicích jednu I., II. a III., Hrabová Tonča na Hrázi jednu II., Jirotka Václav v Košířích jednu II. Kauderová Olga v Sedlčanech pět II. a jednu III. Kohoutová Berta dvě I. a jednu II., Kořalková Mar e v Dětkovicích jednu II., Krämer Karel v Slřekově jednu 1. a II., Lischka Eduard v Dubí jednu II. a III. Mayer Jan v Zlivech jednu II., Pešek Frant. v Po- stupicích dvě II., Píleger Jiří v Točníku jednu I. čtyři II., Pilz Edmund v Grünwaldu tři II. a čtyři III. Plešingerová Marie v Lobkovicích jednu II., Prade Josef v Jablonci n. N. jednu I., Potůčková Anna v Par- dubicích dvě II., Rechová Anna v Dejvicích jednu III. Stuchlý Felix v Jihlavě šest II. a jednu III., Vojthová Anna baronka ze Sterbezů ve Vosečanech dvě I. jedenáct II., Zvelebilová Itůžena v Písnici jednu III. cenu. Za drůbež krmnou: Tomáš Wlach, vý- krmce a vývozce husi v Libuší u Prahy, stříbrnou státní medailli, Adolí Mixa, vývozce drůbeže a ko morní dodavatel Jeho c. a k. Výs. pana arcivévody Ferdinanda Karla, stříbrnou medailli zemědělské rady a J. Novák, vrchní kuchař v Praze, pochvalný diplom Za holuby: Vodička Karel na Smíchově jedenácí I. cen, sedm II. a dvě III., Kessler Josef ze Spreng- eisenů v Písníci sedm I. a jednu II., Krejčí Jaroslav v Bubenči žest I., tři II., Votruba Jos. v Praze VI. tr I., jednu II., Sochor V. v Cntolibech dvě 1., jednu II., Kubr Jan v Nebušicích dvě I., pět II. a jednu III.

Faktor Zdeněk Haas Ferd Hofman Horáková Tonča Jirotka Václav Kohoutová Krämer Karel Mayer Jan Pešek František Pilz Edmund Plešingerová Marie Lobkovic Felix Anna Wlach Mixa Ferdinand Karel J Novák Vodička Josef Jaroslav Votruba Kubr Nýřany Brno Jablonec Neustupov Německo Nová Strašnice Hrabová Košíře Sedlčany Mar Dětkovice Dubí Zliv Píleger Jiří Točník Grünwald Dejvice Jihlava Písnice Libuš u Praha Praha Smíchov Bubeneč Cntoliby Nebušice Kauderová Olga Lischko Eduard Prade Josef Rechová Anno Zvelebilová Itůžen

19 article

Wais Jan v Roudnici dvě I., tři II. a jednu III., Kasa Jos. v Řepíně dvě I. a tři II., Prošek Karel v Praze dvě I., dvě II., Krämer Karel v Střekově dvě I. a dvě II., Jakubec Ladisl. v Kr. Vinohradech dvě I jednu II. a dvě III., Sluchlý Felix v Jihlavě dvě I.a jednu II., Jirotka Václ. v Koštřích jednu I., čtyři m a jednu III., Stoy Bernard v Praze IV. dvě I., Včelák Václav na Smíchově jednu I., čtyři II. a jednu III. Bauer Jos. v Praze III. jednu I. a čtyři II., Kalzové Zikmund a Rudol v Kralupech jednu I., dvě II. jednu III., Šebek Jarosl. z Kněžívce jednu I. a dvě II. Müller Em. v Praze II. jednu I., jednu II. a pět III. Kitlel Adolf v Kukani jednu I., jednu II. a dvě III. Moravec Josef na král. Vyšehradě jednu I., jednu Ii a III., Hrabová Tonča na Hrázi jednu I., Haas Ferd v Brně pět II. a dvě III., Hodek Frt. na král. Vyše- hradě čtyři II., Doležal Adolí ve Chvalech dvě II. dvě III., Němejc Jan v Klatovech dvě II. a dvě III- Paspa Karel v Praze dvě II. a jednu III., David Ant. v Senomatech dvě II. a jednu III., Horák Václ, v Ne- ustupově jednu II. a dvě III., Potůčková Anna v Par- dubicích jednu II. a jednu III., Burget Václ. v

Wais Jan Kasa Prošek Karel Krämer Jakubec Ladisl Jirotka Václ Stoy Bernard Včelák Václav Bauer Šebek Jarosl Müller em Adolf Moravec Josef Tonča Haas Hodek Frt Doležal Adolit Chval Němejc David Antonín Václ Burget Václ Roudnice Řepín Praha Střekov Králové . Vinohrady Jihlava Smíchov Kralupy Hrabová Brno Vyš Klatovy Senomaty Sluchlý Felix Kalzová Zikmund hradit čtyři II

20 title

Vincene Uzel.

Uzel

21 title

Škvrhanech jednu II., Janů Jarosl. v Ml. Boleslav

Janů Jarosl

22 article

jednu II. cenu. Hors councours vystavoval p. JUC Ant. Tocháček v Pardubicích. Za králíky: Pro- cházka Alois na Smíchově tři I., dvě II., Devera Jos. na král. Vyšchradě dvě I., dvě II. a dvě III., Holub Karel na Smíchově dvě I., dvě II., Hrdý Rudolf na Smíchově jednu I. a tři II., Burian Ferd. v Plzni dvě I., jednu III., Stružka Frant. v Plzni tři II. dvě III., Kessler Jos. ze Sprengeisenů v Písnici jednu „ dvě II., Kopš Gustav v Horkách n. Jiz. jednu I. jednu II. a III., Beneš Váci. v Čelakovicích jednu a jednu II., Faktor Jos. v Nýřanech jednu I. a II. Zourek Jos. v Novém Bydžově jednu I. a II., Michale Frant. v Dolním Rovně dvě II., Pešek Frant. v Po- stupicích dvě II., Buhr August v Břevnově jednu I. Materna Václav v Tejnce jednu II. a III., Červený Jos. v Michli jednu II., Salavec Václ. v Kladně jednu II. Černoch Jos. v Tejnce jednu III. cenu. Za harcké kanáry: Čížek Frant. v Praze jednu I., Allert Frant v Král. Vinohradech jednu I., Černech Jos., za stroj ke cvičení kanárů pochvalný diplom. Za různé po- třeby a odbolné pomůcky: Červenka Václ v Praze I. pochvalný diplom, Slabecký Jarost. v Praze III pochvalné uznání, Čumpelík Ant. v Dobrovicích pochvalné uznání, Simnich Frant. v Jauerniggu v rak. Slezsku I. cenu, Houska V. v Dušníkách II. cenu, Rosam Ant., odhorný učitel rolnické školy v Plzni.

Antonín Tocháček Alois Devera Karel Rudolf Burian Ferd Stružka Kessler Beneš Vác Faktor Zourek Michalus Pešek František Buhr August I Matern Václav Salavec Václ Černoch Allert Král Jos Čumpelík Pardubice Smíchov Plzeň Písnice Jizera Nýřany Nový Bydžov Dolní Břevnov Jos Michle Kladno Praha Dobrovice Dušníky Kopš Gustav v Horka Houska V Rosam Anta Červenka Václ v Praga

23 article

III. cenu, „Drůbežnické Listy“ v Pardubicích I. cenu, „Hospodářský slovník naučný“ v Praze pochvaln uznání. Mnozí z těchto vystavovatelů obdrží na při- řknuté ceny čestné odměny, jago medaille státní. zemědělské rady a spolkové, jakož i ceny peněžit Ceny v penězích obdrží jen ti, kteří při obeslání výstavy přání takové vyslovili. Medaille i odměny státní rozesilati se budou v době pozdější Prodloužení dopravních výhod pro slad. Jednání vedené správou státní a soukromými drahami o pro- dloužení refakcie sladové, vedlo dle zprávy „Eisen- bahnbl.“ k uspokojivému výsledku a k úpsné dohodě o prodloužení. Následkem toho bude co nejdříve úřad- ně vyhlášeno prodloužení této refakcie do 28. únor 1906, kdy nabude platnosti nová obchodní smlouva německá, jež výhody tyto vylučuje Různé zprávy. V Berlíně sděluje se s určitostí že se spojí gelsenkirchenská báňská spo lečnost s Ilsedskou hutí. Huť tato jest jednou z nej- silnějších kapitálově a má značné reservy; nedostáví se ji ale vlastní těžby uhelně. Z toho důvodu prý do chází k fusi. — V Novém Yorku byly ceny rafino- vaného petroleje opětně zvýšeny a sice o 10 bodů; surovina stoupla o 5 bodů. — Cena suro- vého železa zvýšena v Americe ze 17.10 na 17.25 dollarů. Zahájení dopravy na místní dráze Cvikov v Č.— Něm. Jablonné. Technicko-policejní přehlídka této nové místní dráhy bude předsevzata dne 5. října t. r doprava bude tudíž zahájena dne 7. října t. r. Na místní dráze Röhrsdorf—Cvikov v Č. nabývá změ- něný jízdní řád platnosti již dnem 1. října t.r. Zvýšení dopravních sazeb labských. Dopravní sazby labské stoupaji živě následkem nedostalku lodí. Včera dopoledne stouply sazby z Hamburku do Laub na 80, odpoledne pak na 85 fen. za zboží hromadné. Výroční dobytčí trh v Červeně Řečici bude dne 3. října 1905

Laub Pardubice Praha Eisen Berlín Nový York Amerika Cvikov Německo . Jablonná Röhrsdorf Hamburk Řečice dollar

24 article Trhy peněžni.

Trhy peněžni. Pražská bursa. V Praze, 29. září. (Původní zpráva » Nár. Listů«.) Při klidném smýšlení placeny na dnešní burse pouze akcie strojírny Daňkovy za K 467.—. — Dále po- dáváno za akcie Živnostenské banky K 248.— české banky »Union« K 247.—, České společnosti pro průmysl cukerní 157.—, Zajišťovací banky K 240. — Otliciální záznamy znějíi Zástavní listy české hyp. banky 590 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. „ » » (vK Mel. úpisy , . » (ve zl. , . (v K Žel. . . . , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 * hal. zem. banky 41/19

Praha živnostenský banka český banka Český průmyslový vK Mel

25 article Kom. dl. úpisy . ..

Kom. dl. úpisy . .. Železnič. , , . , Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, „ Rak. sherské banky 4 %. „ . Dolnorak. hyp. ústavu 4 0. » » 31/2 Kom. dl. ůp. . . . 49%. . 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 490 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3°% Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 Dubnová ,, (ve stř.) 4.290 Květnová . . (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renta . . . . 40 korunová renta . . 49% „ investiční , . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . .. Haličská akc. hypoleční banka. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká rafl, v Modřanech tov. orient, cukrov.

Hal Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoleční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost

26 article

x. z Vídně, 29. září. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Dnešní bursa stála opětně pod dojmem uherské situace, ve které nastalo smýšlení příznivější. Zvláštním zjevem jest, že na peštský účet byly kupovány v hojné míře rakouské a uher- ské kreditky. Kromě toho také akcie státní dráhy uherské hypoteční banky. Jinak také smýšlení na celkovém trhu bylo příznivé, zvláště pokud se týká hodnot železářských, kterým prospěly přiznivé vý kazy společnosti Alpské, montanní, Pražské železář ské společnosti a také skvělá zpráva z amerického železářského trhu. Na trhu s hodnotami transport- ními byla poptávka zvláště po akciích státní dráhy po akciích české severní dráhy, po buštěhradských B. akciích, živá poptávka Veitské maguesiotové, po ak- cilch zbrojovky a po akciích Wienerbergské cemen- tárny. Kromě toho zlepšily se také hodnoty petro- lejové následkem zvýšení cen pelrolejových. Pevná základní tendence potrvala do konce. Jinak byl ob- chod klidný ke konci a zvláště kreditky se oslabily. Na trhu ukiádacím měla pevnou tendenci uberská korunová renta, která byla kupována na peštský účet a byla vyšší. Ostatní renty se dobře upevnily Trh devisí zůstal nezměněn. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 31/20. x. Z Vídně, 29. září. (Tolfgr. »Nár. Listů«. Vočerní bursa. Kreditky 682.25, po —.—, —.— uherské krediiky 792.—, angiobanka 314.25, bankovn

Vídeň

27 article

jednota 573.—, unionka 567.—, länderbanka 448. 50. státní dr. 675 50. —.—, jižní dráha 104.— polab. dr. 454.—, severozápadní dráha 431.—, turecké tabákov 377.—, rýmavsko muráňské 553.75, alpinky 544 50 květnová renta 100.30, uherská korunová 96. 30. turecké losy 148 25, marky za hotové 117 41, ultimo 117 46. Smýšlení pevné. Z Vídně, 29. září. (Závěrečné úřadn bursy.) Květnová renta . 100 30 Ivovskočernovická 584 — únorová . . 101.25 spol.st. dro rak.-uh. 676.— červenc.

Vídeň Ivovskočernovická 584

28 article

100 25 jižní dráha . . 103 50 říjnová . 101.30 štyrskohr.-köli. . 463.— rakouská » zlatá 119.40 severní dráha . 5840.— » kor. 100 30 rak. severozáp. dr. 433 — uherská » zlatá 115 20 pardubická dráha 415.— » ko 96 30 polabská dráha . 453 50 rak. invest. renta 92.20 česká sev. dráha. 383.— uher. 87 15 buštěhradská A . 3130.— 4% zást. listy Hyp B 1140.— banky král. č. . pražsko - duchcov. 220.— 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov.« podmok banky král č. 2335 - ústecko- tepl. dr. 4% kom, dluhop. dunaj. paroplaveb 1000.— Zem. banky kr.č. 784.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 376 5 Zem. banky kr.č. 579.— rak. zbrojovka státní losy 1860 Rudolfova hut po 500 zl. . 544.— alpská montan. sp 190.70

Rudolfův

29 article

100.35 100.20 100.25 160.—

30 article

po 100 zl. rým.-muráň. spol. 552 50 295 75 státní losy 1864 Poldina hul 542.— 475 — losy úvěrního úst. praž. želez. sp.. 2767.— vídeň. l. komun. česká montan. sp. tisské losy . . . 166 25 Daněk 464.— turecké losy . . 147 75 západočeská uhl. 273.— rak.-uh. banka. 1642.— severočeská ubl. rak. úvěrní ústav 681.25 687.— moslecká uhl. sp. 318.— b. anglo-rakouská víde ň. stavební sp. 166.— 268.— vídeňská unionka 1024.— hirtenberské .. b. pro země rak. 736 — Schodnica uh. úvěrní banka 791.— haličsko-karpatské 948.— bank. jednota 571.7 pešťská vagonka r. úst. pro úv. poz 1043.— devisa německá . 117.43 Česká průmyslová pařížská . 95.35 417 — banka. . .. „ curyšská . 95.35 roln. úvěr, banka 412 — „ londýnská 239 90 česká b. Union dvacetifrank . . 19 19 Živnost. banka —.— marka papírová . 117.43 králodvor. cement. 930.— rubl 254.—

Poldin uherský úvěrní banka

31 article

Eskontní sazby 31/2—35/4 procenta Dnešní bursa byla pevná na pešťské ú hrady. místní zpětné konpě a pevný Berlin. x. Z Vídně, 29 září. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krštké lh. 100 hol. zl. K 198.27 1/2, 198.50. Amsterodam na delší lhůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. — —. —.— Brussel na delší lb. —.—, —.—. Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.321/2. 117.521/2, Německo na delší lhůty 117 35, 117.65, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 821/2, 240.05, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—. ——, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.45, 95.60, Italie delší ihůty —.—. —.—. Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—. —.—, Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.30, 95.421/2, Paříž delší ih —. Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.30, 95 40, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95.30, 95.40, na delší lhůty —.— Z Petrohradu, 29. září. (Zpráva Živn, banky. Diskontní 520.—. Ruská banka pro vnější obchod 398.—. Mezinárodní banka 486.—. Ruská průmy- slová bánka 317.—, Baku 498.—. Mantašev 194.— Caspienne 4300.—. Sormovo 266.—, Putilovské že lezo 148.50, Hartmannské lokomotivy 348.—. Petro- hradské metallurgické 222.—. Fénix 346.—. Ruski konstrukce 292.—, privátní banka 265.— Z Berlina, 29. září. (Zvl. telef. zpr. »N. L.e Na příznivou americkou zprávu železářskou bylu papíry báňské pevné. Gelsenkirchenské stouply 21/4 proc., německo-luxemburské o 3 proc. Tak kreditky, Paquet, Llovdovky, všeobecné elektrářské lubecké a ruské lepší. Poněkud slabší byly velk silniční dráhy a kanadské. Později gelsenkirchenské a Paquet poněkud ochably.

Petro Fénix Llovdovka Berlín Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej mezinárodní banka Bak 498 821 / 2 Italia šek Italia

32 article

Soukromý diskont 33/% proe. První citry znamenaji začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 213.75, 214.50, Diskonio 195.50, 195.75. Německá banka 244.25. 244.12, Ob- chodní společnost 175.60, 175 87. Drážďanská bank 169.60, 169.75, Bochumské ocelárny 259.50, 259. 69. Lauřina huť 271 25. 271.50, Dortmund. Union lit. C 103.10, 104.12, Harpenská uhl. spol. 225.10. 224.37. Hibernia —.—, —.—, Consolidace 450. —, — Severoněmecký Lloyd 137.10. 135.50, Packet 174.25, 173.50, turecké losy 140..50, 140.12, Španělské exte- rieury —.—, —.— Z kasovních papírů: Concordia 333.50, Esch- weilské 289.—, Geisweidské 242 10, Hochdah! 138 50 Katovické 219.—, Wilhelm —.—, Phönix 195 90, Rh. Stahl 209.25, Schalker Gr. 649.75. Westphalua 204 50, Orenstein 229.50, Rh. Metali 129.—, Hasper 247.—, Donnersmark 271.—, Huldschinský —.—, Vulcan 308.—, Bismark 342.—, Caro 141.80, Hoesch 258.—, Georg Marie 109 80, Königsb. —.—, Nord- stern 310.10. Z Bozlina, 29. září. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«. [Druhé číslice značí záznam ze dne 28. září. 41/2procentní ruská renta 1905 98 20 (97.50), 4pro- centní ruská renta 1902 92.— (91 75). 4procentní ruská konsolidační renta 1889 —.— (—.—), 31/sprocentní ruská zlatá renta 84.70 (—.—), petrohradská diskontní banka 204.— (203.50), petrohradská mezinárodní banka 191.90 (191.25), ruská banka pro vnější obchod 158.— (157.75) Z Borlina, 29. září. (O 1 hod. 15 m. odpol.

Lloyd 137.10 Esch Hochdah Wilhelm Stahl Cara 141.80 Georg Marie Ob Dortmund Geisweidský Orenstein Nord Bozlina Borlina 175.60 Lauřin huť 271 Hibernia Schalker Gr . 649.75 Vulcan 308 Bismark 342 Hoesch 258 mezinárodní banka 191.90 Diskonio 195.50 Consolidace 450 Phönix 195 90 Hasper 247 Donnersmark 271

33 article

Kreditky 214.—, státní dráha 144.90, lombardy 21.10 Smýšlení klidné. Z Bozlina, 29. září. (C.-B.) Kreditky 214 25. berl. obchodní 175.90, darmštadtská banka 152.60 německá banka 244 10, diskonto komand. 195.70 drážďanská banka 169.80, národní banka 132.10 státní dráha 145.10, lombardy 21.10, Kanada 174 60 Gotthard —.—, dráha Henri 127.20, bochumské 259.60, dortmundské 104.—, Lauřina huť —. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 253.—, harpenské 224.50, Hibernia —.—, Packet 173 50, Lloyd 136.50, dynam. trust 185.30. Smýšlení pevné. Z Pranklurtu, 29. září. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 214.20, akcie společnosti státní dráhy 144.90, lombardy 21.30, papírová renta 101.30, stří- brná renta 101.25, zlatá renta 101 50, uherská zlatá renta 97.10, uh. korunová renta 96.10, 49% rak. korun. renta 100.70. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 29. září. (Dodat. bursa.) Úvěrne akcie 214.20, státní dráha 144.90, lombardy 21.30. Z Paříže, 29. září. (Telegr. závěrečné kursy. 3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 99.60 31/2proc. renta —.—, italská renta 105.25, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1937.—, státní dráha —.— lombardy 108.—, cheky na Londýn 25.161/2, rakou- ská zlatá ronta 101.65, uherská zlatá renta 97.45. otomanská banka 608.—, tabáková ražie 409 —, tu- recké losy 134.75. Smýšlení slabší.

Henri 127.20 Lloyd 136.50 Bozlina Kanada Pranklurt Frankfurt Paříž Londýn darmštadtský banka německý banka drážďanský banka národní banka Lauřin huť Hibernia Gotthard Packet 173 50

34 article

Peníze] Zbož 103.—— 100.40 101.2b 100.25 100.25 100.25 100.25

35 article

104.— 101.40 95.50 102.25 100.75 100.75 100.75 100.75 100. 25

36 article

100.75 99 75 100.75

37 article

100.75 4 12 101.75 100.— 100.30 100.— 39.90 100.— 101.35 100.— 101.35 99.50 99.35 99.45 101.20 101.— 100.30 94.50 100.20 94.50 100.— 82 90 101.25 101 30 100.35

38 article

100.80 100.90 101.— 100.85 102.35 100.50 100.35 100.45 102.— 100.— 102.— 101.30 101.20 95.50 101.— 83.90 101.45 101 .50 100.55 100.45 119.60 100..50

39 article

100 25 119 40 100.30 92.30

41 article

247.— 417.— 240.— 560.— 409.— 560.—— 440.— 248.— 600.— 466. 50 295.— 157.— 650.— 400.— 543.50 27 6 250.—

42 article

248.— 419.— 248.— 563.50 414.— 570.— 455.— 249.— 610.— 467.50 305 . — 160.— 670.— 546.— 2777 265.—

43 article

Trhy na zboki. Pražská plodinová bursa, 29. září. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce česká 1904 — kilogramů K —.—, 0.—, uherská 9.— kg 9.25, 0.—, moravská 0—0 kg. —.— rak, jakost C—0 kg 0.—, vadná 1905 7.80, 8.10 česká nová 76—80 kg 8.35, 8.80, cizozemská —.— kg .— —.—; žito české 1905 72—75 kg 7.30—7. 65- české 1904 — kg 0.— až 0.—, moravské 0.— až —.—, rakouské 0.— až O.—, uherské 0.— až 0.—; ječmen výběr 8.35, 8.50, první jakosti 8.10, 8 20, střední 7.85, 7.95, merkantilní 7.60, 7.70, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rv- chlík 1905 7.45, 7.55, prima 1905 7.45, 7.55, merkantilní 1905 7.35, 7.35, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.— kukuřice uherská 0.—, 0.—, cizozemská 8 05, 8.10, cinquant. 1904 K 9.50, 9.60, vikev česká —.—, —.—, haličská —.—, —.—, uh. K —.—. —.—, pohank 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo: pše- ničná mouka č. 0 K 29.—. 30.—, č. 1 28.—, 29.— č. 2 27.—, 28.—, č. 3 26.—, 27 —, č. 4 25. 40, 25.80. č. 5 24.80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21. 40, 22 20. č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. 1. 22.50, 23.—, č. li

plodinový burza 28 kg český nový 76