ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 780fe750-78ee-11dc-a270-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 48, person 75, work 6, org 4
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 30. záři 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 269.
4 article
Na rannt a odpol. lfsty předpláei se v Praze v zdminkstrae na měsíe ze etvrt leta . 6 K = s dvojí lonáškoe nevt ksts 7 k po ve Elislkách na másíe . ... . 2 K. 90 h Peštou n ne na. . . : ko s drojí zásilkeu ::ei na ztrrt lets
Pešta Praha
5 title
Dnešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Zajímavé opravy.
Zajímavé opravy. Průběh krise rakousko-uherské vykazuje jako každá těžká nemoc střídání stavu chorob- ného, chvílemi se stav ten horší a pak opět pociťuje úleva. Zvlástě těžké byly chvíle chlop- ského rozkazu armádního a poslední audience pěti maďarských vůdnů. Program předložený při tomto slyšení význěl pro veřejnost uherskou bezmála jako ohlásení nastávající nezbytné operace. V Uhrách nejen koalíče a její časopisy ale i listy strany liberální pokládaly zejmena 3. odstavec programu toho, který zněl, že »re- vise vyrovnání z r. 1867, pokud jde o ho- spodářské a jiné, poměru Rakouska k Uhrám se týkající otázky, neprovede se jedno- stranně mezi korunou a uherským národem, nýbrž od panovníkovy sankce odvislým kom- promisem mezi oběma státy monarchie za in- tervence obojí vlády zvláštními ad hoc jmeno- vanými parlamentními deputacemi« — za po- čátek záměru, odstraniti posud platný základ hospodářské svépřávnosti Úher. Tento dojem se zvýšil ještě řečí předsedy ministerstva bar. Gautsche dne 26. t. m. na radě říšské proslovené, v níž mluvil o revisi zákonodárství z r. 1867, za výhrad korunou nedávno vyslovených a způsobem jí nazna- čeným. Tehdy ozval se v Uhrách jediný výkřik. že pokus mohl býti doporučen pouze rádci, kteří neznají státoprávní poměry Uher. Rovněž další zmínka bar. Gautsche o tom, že rada říšská musí učiniti opatření ve příčině společných záležitostí, zejmena pak, že vláda podá návrh, jak uhraditi společné výlohy pro případ, že Uhry nevyšlou delegaci, považo- vána byla v Uhrách jako osobování si fišskou radou práva, rozhodovati o věcech celé řiše se týkajících a spolu upuštění od činnosti de- legační, tedy dvojí jednostranné porušení posa- vadního vyrovnacího zákona.
Gautsch Uher Uhry Rakousko
7 article
Odpověď pak vyzněla z Uher rovněž jedno- myslně: ve Vídni upustili od základů vyrovnání. tím pozbyly strany uherské, na tom základě dosud stojící, všeho smyslu, a možný jest jen prográm strany neodvislosti, s níž nyní všecky ostatní strany musí splynouti. Ale nejen v Uhrách takto pochopována si- tuace po těchto projevech vídeňských, i strany na říšské radě nejinak jim rozuměly. Všeněmci, kteří nemohou se dočkati úplné roztržky moc- nářství, ihned si posplšili s takovýmto návrhem na radě říšské, kdežto dr. Lueger, vůdce kře- sťanských sociálů, již hlásal obnovu jedn otné říše a potřebu zavedení absolutismu v Uhrách při čemž si zahrál na protektora uherských ná- rodností; tentýž dr. Lueger, který ve Vídni od- pírá potřebě českých škol a nutí neněmecké obyvatele Vídně, aby přísahali na německý její ráz, chtějí-li se státi měšťany v níl Tak se tedy pohlíželo na krisi rakousko- uherskou až do středečního příjezdu uherského předsedy ministerstva bar. Fejérvárya, jeho sly- šení u panovníka a dalšího současného slyšení bar. Gautsche a ministra zahraničných záležitostí hr. Goluchovského. Čtvrtkem prý minul těžký stav chorobného, a nastala opět úleva! Nejprve vystoupil bar. Fejérváry s násle- dujícím vysvětlením výše uvedeného odst. 3. Přesvědčil jsem se o tom, že korana nikdy ne- měla v úmyslu obmeziti nějak ústavou a zákony zabezpečený objem práv uherského zákonodárství
doktor Lueger Gautsch Uhry Vídeň
8 article
a že prohlášení obsažené v 3. odatavci má pouze takový význam, pokud by byl takový úmysl, zavěsti na místo způsobu jednání o spo- lečných aneb ve společném dorozumění vyřizo- vaných záležitostí po případě způsob jiný, který by rovněž předpokládal spolupůsobení Rakouska, že panovník by k němu jen tak mohl přivoliti, že se v té příčině v Rakousku zavede stejné ustanovení. Dohoda se může ovšem vyhledávat buď vládami neb parlamentními poselstvími,a proto nelze tomu prohlášení naprosto podkládat smysl, že hospodářský poměr Uher k Rakousku musí zůstati tak dlouho nezměněn, pokud oba státy se nedohodnou o novém; zvláště když platný zákon výslovně zabezpečuje hospo dářskou samostatnost Uher.e
Rakousko Uhry
9 article
Ihned po tomto objasnění Fejérvárové pro- slýchalo se, že i bar. Gautsch bude nucen opatřiti svou řeč na říšské radě dodatečně zvláštním výkladem či opravou. Nuže tomuto úkolu věnoval se bar. Gautech včera. Začal tím, že se připisovala jeho řeči v tomto ohledu jakási nejasnost, když se vyslovil o pří- padné revisi zákona z r. 1867. On jest stou- pencem hospodářské pospolitosti, ale to prý nevylučuje loyální nové dohodnutí, aby se odstranily stále se vracející nesnáze a nářky hospodářské, jež prý vznikly vývojem poměrů dobou. Všude se jeví snaha vyhověti potřebám času a změněných poměrů dle hospodářského vývoje. Revise by se tedy týkala oněch části vyrovnání, jež se dle stejných zásad periodicky umlouvají. Tím by se ovšem nesměla státi nijaká újma volnému rozhodování obou stran. Proto jen z nedorozumění se mohlo mluviti o znásilnění uherského zákona; uznávát, že zákon zabezpečuje volnost rozhodování Uhrám pro případ, že se nedoelli dohody hospodářské s touto polovinou státu a že by se pak uza- vřely smlouvy, jako se děje mezi dvěma státy právně na sobě nezávislými. Ne- změnitelným voditkem bar. Gautsche prý je respektovati každé cizí právo a totéž požado- vati. Vláda si vyhražuje, svým časem podat přiměřeně návrhy, by říšská rada vyslala depu- taci, jež by nové úmluvy učinila.
Gautsch Uhry
10 article
Jak vysvětlení bar. Fejérvára tak i bar Gautsche snaží se tedy odníti všecko ostři ohlášené revisi zákonů vyrovnacích, obmezujíe ji pouze na obor, dosud vzájemnému dohodo- vání zůstavený. Ovšem jest otázka, co by mohlo býti předmětem jejim, když má zůstati případná hospodářská samostatnost uherská nedotčena Máme tudíž za to, že tato jediná výhrada bar. Gautsche sotva kdy se uskuteční a že se ny- nější rada řišská nedočká slíbených návrhů Nieméně se dnes ve Vídni předpokládá, že témito zajímavými opravami značně se ulevilo neb uleví napjetí v krisi rakousko-uherské. Ba dějí se i jiné pokusy, vyličiti situaci tak, jakoby poměry v Uhrách přece jen poskytovaly nové naděje na konečný smír. V tomto ohledu za- sluhuje povšimnuti i daiší snaha, vysvětlíti krátké trvání audience pěti maďarských vůdců. Žádný z nich prý neučinil pokus, podatiči předněsti panovníkovi vlastní návrhy koalice, pouze bar. Banfťy se otázal, majl-li vyjednávati s hr. Goluchowským, a když žádný z přítomných nedal na jevo, že by chtěl promluviti, byl konee audience zcela přirozený. Patrně prý vůdcové maďarští nebyli dosti duchapřítomní. Tak se hlásá nyní z Vídně. Také se činí pokus vídeňskými dopisy v za- hraničných listech lIčiti smýšlení v Uhrách ja- kožto nejednotně; oporou tu slouží srážky soci- alistů a neodvislých v ulicích pešťských. V té
Gautsch Goluchowský Vídeň Uhry
11 article
příčině nutno prozatím vyčkati, je-li pravda, že jsou na ulicích pešťských socialisté opravdu pány, Ovšem by tato okolnost byla s to, v zá- rodku zmařiti ostatní známky, že se situnce zlepšila, vždyť snaze, po zmírnění prvních dojmů výsledků audience pěti maďarských vůdců sotva by prospělo vzniknutí bouří z dolal Zatím se niť nového mírnějšího obratu přede dále, a jmenuje se nová řada osob, jež budou pověřeny úkolem »královského posla«. Nej významnějším jest z nich předseda sněmovny magnátů hr. Czaky, o němž se i praví, že má v úmyslu uklidniti i ruch socialistický: vždy prý prohlásil se za rozhodného stoupence zave- dení všeobecného práva hlasovacího, podá-li se mu statistický důkaz, že tím postavení Maďaro nebude ohroženo. Aniž bychom chtěli předbíhati událostem máme za to, že ani nynější zdánlivé uklidnéní názorů není zdárakou zdaru akce, již má pod- niknouti nový »homo regius« hr. Czaky, či dále v čele vlády ponechaný předseda ministerstva bar. Fejérváry aneb někdo jiný. Množiť se zprávy zejmena z Balkánu, jež nasvědčují tomu, že zájem o krisi uherskou bude značně oslaben, ne-li zatlačen, a to snad za nedlouho do pozadí. I pozoruhodné tvrzení Polonyiovo, jednoho z předních maďarských po- slanců, že do krise uherské zasahují vlivy za- hraničné, německě, jež nutí Maďary, aby vyble- dávali nové opory na jiných stranách, podivne vrhá světlo na chlácholivé výklady vídeňské.
Polonyiův Maďar Balkán
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 310. schůze. Z Vídně, 29. zářl. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listd e.) Nepromluvil dnesni žádný český řečník ani dr. Lueger, ale promluvil ministerský předseda baron Gautsch a za řeči sociálně- demokratického poslance Schuhmeiera byly — po delší opět době — vyklizeny ga- lerie. To jsou hlavní momenty schůze, jez opravdu bylo zajimavá. Všechny ostatní mají význam podřízený. Možno je také vystihnout co nejstručněji. Těšínský dr. Demel vyslovil se pro povinné vyučování oběma ja- zykům zemským na školách obe - ných, ale proti neněmeckým školám střed- ním a vysokým. Poslanec z Opavy, nota bene professor a doktor. S amer, hlásal, že ve Stozsku „dle zákona“ přípustnou toliko je diná řeč úřadní, totiž Těmecká — tvrzení to- při kterémž je clověku těžko rozhodnouti, eo le při něm větší, zda hloupost či drzost. Dr. Šusteršič je pro všeobecné hlasovae právo a proti koncesím na prospěch Maďarů. Hrabě Dzieduszycki je — jako vždy — pro dynastii, pro jednotu monarchie, pro jed- notu vojska, také však — u zástupce kurie velkostatkářské vzácný plaidoyer — pro demo- kratický vývoj. Professor Hofmana z Wel lenhofu byl proti všemu: proti Slovincům, prot Vlachům, proti Čechům, proti Maďarům, proti vládě, jakoby v Rakousku byli Němci sami jakoby platili všechny daně, jakoby ropresento vali sami všechno vojsko- Z těchto Demelů, Sommerů, Hofmannů z Némeů sudetských jako alpských, z Němeů severních jako jižních vane zpupnost a diktá- torský tón, který nutno zakřiknouti. Nemyslíme nějakou akademickou řečí, myslíme viditelným
doktor Lueger Gautsch Schuhmeier Demel Šusteršič Maďar Dzieduszycký Hofman Vlach Čecho Němec Sommer Hofmann Néme Vídeň Opava Welo Rakousko
13 article
a pevným systémem, který by je poučil, že to je odhodlaná vůle, nedati se zastrašiti tam, kde zákon a právo určuje postup a cestu. Jim baron Gautseh neodpověděl. O všech těch věcech vůbec nemluvil. Nemůže být pražádné pochyby, že polemika proti Per- nerstorerovi a Lecherovi byla jen garniturou pestrých jeho výkladů dnešních. Ta pak týkala se revise záležitostí, oběma polovi- nám říše společných, netoliko hospodářských. nýbrž záležitostí všech. O této nové úpravě po- měru obou států monarchie jednaly by — po- dle něho — deputace obou parlamentů. Termin pro volbu sboru toho neudal, ale doložil dů- ležitou podminku: napřed musily by spořádat a zajisťiti se parlamentně smlouvy obchodní. Co je dnešním projevem cislajtánské vlády zamýšleno, nelze nám povědět. Je to program? Na to je dosti mlhavým a na dalekou lhůtu da- ným. Kromě toho je chudým, než aby Madař mohli naň přistoupiti. Je to vystrčené tykadlo kterým vyzkoušeti se chce tvrdost uherské vět- šiny parlamentu? Je to počátek? Je to nějak obrat? Je to nějaký pokus o smír? Na všechen způsob dlužno vyčkat, jaký dojem a jaký ohlas ozve se z Uher, kam patrně je adresováno, co baron Gautsch vykládal parlamentu víden- skému.
Jim Gautseh Lecher Madař Gautsch Uhry
14 article
Nechceme býti po té stránce proroky. V Rakousku je to odvážné a nebezpečné ře- meslo. Proto nebudeme předpovídat nic, jak Maďaři vyslechnou zvěsť bar. Gautsche. Ale vnukové Arpádovi jsou jako lidé na severu, mající jasně vytříbený cit pro změnu povětr- nosti. Maďaři byli by špatnými znalci Vidně kdyby neviděli a nevěděli, že je obleva, která je vybízí nikoliv ke skromnosti a povolnosti, al k vytrvalosti v požadavcích, protože moltou býti jistí, že co se nedá ve vojenství, přidás v jiných věcech. Scény, ke kterým došlo za řeči poslance Sehuhmeiera mezi sociálními demokraty a křesťanskými sociály a do kterých připletly se také galerie, vyličujeme obširně v referátu samém, aby čtenářstvo naše poznalo z obrazu toho, k jakému tónu klesla sně- movna vídeňská, jak navzájem ti- tulují se němečtí poslanci resi- dence a jaké světlo, jaká kultur rozšiřuje se odtamtud jinam..
Maďar Gautsch Arpád Rakousko
15 article
Z Vídně, 29. září. (C. B. )- Předseda hr. Veller zahajuje schůzi o 11.10 hod a vzpomíná vřelými slovy + posl. Žičkara. Sněmovna vyslechla jeho řeč stojíc. Mezi došlými spisy jsou pilné návrby posl Breitera a sp. a Romaučuka a sp. na zavedení obecného volebního práva; — Ryby a sp. a Čer- ného a sp. o věcech nouze; dotazy podali poslane Choca sp. po odepřené výplatě úmrtního kvartálu po poštovním assistentu Froňkovi v Příbrami: — Spindler a sp. po zlepšení postupu berních úřad- níků v Čechách: — Černý po smrti učitele Bo- čánka, zaviněné vojenským lékařem Krbálkem: — Karbus a sp. po zápovědi prodeje Goulardovy vody droguisty. Správce ministerstva obchodu předložil přátel- skou a obchodní smlouvu s Habeší ze dne 21. března 1905 a správce ministerstva spravedlnosti předlohu o konversi hypotečních pohledávek ústavův oprávněných vydávati dluhopisy a o knihovním zá pisu nového zástavního práva do pořadí již pozna menaného práva záslavního. Sněmovna debatovala dál o prohlášení předsedy ministerstva. Posl. dr. Demel posuzoval prohlášení předsedy ministerstva skeplicky. Obyvatelstvo slezské vyslechlo mocnářovo prohlášení k uherské koalici s radostía diky a očekává, že parlament postaví se v té věc za panovníka. Vítá proponované dorozumění od par- lamentu k parlamentu: musíme spojiti se prý k ochraně svých hospodářských zájmů proti cizině.
Ryba Froněk Spindler Krbálek Karbus Posl doktor Demel Vídeň Příbram Čechy Habeš Bočánka
16 article
V drobném prodejii oaoni čísle o sobě . . . za 8h odpoladní :na th Ve úlislkách na venkovs ranní číslo. odpolední Inserát platí se hotově hapře. Předplaconí a imerty piijímá zdminl- srace v Marianské ulici č. 3 Tan nach lzejí ne táž redakce. tiskárna a ozpodieo „Národnich L. latá- Rakopisy se novracejí.
17 article
Pokud jde o volební právo obecné, není nikoho kdo by neuznával úplnou oprávněnost nároku šíro kých vrstev obyvatelstva na účastenství při politi ckém životě Arci — ve státě národně stejnorodém .. Vitá vděčně prohlášení ministerského předsedy, po- něvadž na jeho straně shledávají správným stanovi- sko, že u nás je možné obecné volební právo jen na právním a trvalém podkladu uspořádaných národních poměrů. (Odpor sociálních demokratů.) Tato otázka ne může býti řešena obec. hlasovacím právem právě tak, jako nebyla rozřešena jazykovými nařízeními. Řešení národnostního sporu spočívá jedině (?) v otázce škol- ské. Dbejte, aby v obecních a středních školách všicci žáci učili se oběma zemským jazykům a ja- zykový spor pomine sám sebou. Odpor posl. Kaspra a Sommera.) Co řekl jsem teď, říka každý volič. Pře- jeme si, by naši Němci uměli také »slovansky«, nebo Slované obsadí všecky úřady. Znárodnění školstvíje hlavní příčinou jazykového sporu, zřízením národních vysokých škol jazykový spor jen ještě se zostří.
Kaspra Sommer Němec Slovan
18 article
To platí zejmena o chystané české univer- sitě na Moravě, neboť nesrovnává se s nijakou potřebou, jen s národními ambicemi. Čechové dou- fají, že tato universila stane se oporou poslovanění »německého« hlavního města na Moravě. Olázku če- ských parallelek v Opavě předseda ministerstva pominul. Německé ústavy školské mají nedostatek místa, ale vláda ničeho nečiní a podporuje jen slo- vanské školy. Sestátnění severní dráhy Ferdi- nandovy bude finanční katastrofou pro Moravua Slezsko. Také se stanoviska hospodářského a národ- ního předstírá řečník veliké obavy. Ke konci zmi- ňuje se opět o císařském programu, připomíná ar- madní rozkaz chlopský a volá: Lantkrabí, buď ne- ústupným Posl. dr. Sommar prohlašuje, že Němci ve Slez- sku neustanou, dokud slovanské paralielky nezmizí ze Slezska. Tamní německé obyvatelstvo jest prý velmi znepokojeno zamýšleným zavedením vnitřní české úřadní řeči soudními úřady. Požadavek zave- dení vnitřní české úřadní řeči směřuje k zatlačení německého živlu ve Slezaku. Úřadní čeština nesrov- nává se s rovnoprávností. Vrchní zemský soudv
Čecho Posl doktor Sommar Němec Morava Opava Slezsko Moravua Slezsko
19 article
Brně nebo ministerstvo spravadlnosti měly by poká- rati užívání českého jazyka soudy ve Slezsku. Němci nemohou čekati, až jazyková otázka bude upravena zákonitě, leč dádli jim vláda záruku, že bude ob- noveno právo Němců na soudní jazyk a že vláda bude překážeti příštím vpádům do. »právní sféry Němeů. Slezátí Němci musí vzpírati se zavedení české úřadní řeči ze smyslu pro národní čest, se zřetelem na stát, pro nějž státní němčina je tak nutna, jako němčina armádní. (Pochvala) Posl. hr. Dzieduszycki: Je dávno zásadou polské národní politiky, že národ je povinen podporovati stát, v němž jeho práva jsou zaručena a možny předpoklady jeho historického vývoje. Poláci musí proto chovati nejvřelejší sympatie ke všem národům rakouským, jejichž spolupůsobení činí teprv velmoci avšak záležeti musí jim též, aby historický vývoj uherského národa nebyl přerušen. Musíme přáti Uhrám rovněž jako ostatním národům rakouským to nejlepší, ale jsme pevně přesvědčeni, že je rovněž tak v zájmu Úher jako ostatních národů říše, aby mocné postavení celého mocnářství bylo zachováno v celé síle a jeho vážnost nebyla ztenčena. Aby se toho dosáhlo, nesmí býti ani nynější jednota říše seslabena nebo zničena. Poláci učiní proto vše, co může stát posiliti a jeho brannou moc zachovati.
Němec Posl Polák Brno Slezsko Uhry
20 article
Pro ně je samozřejmo, že bospodářské poměry, za- ložené na vzájemné dobodě, nesmí býti jednostranné měněny. Horii proti řečníkům, kteří pokládali za svou povinnost tupiti všecka státní zařízení tohoto mucnářství a ztlačovati jejich hodnotu. Je to nebez- pečná hra. V tomto mocnářství jsou poskytnuty četné svobody jako sotva v nějakém jiném státě: nábožen- ská a národní snášelivost, svoboda projevu mínění a j. Nejnebezpečnější stává se tato hra, obrací-li se tyto útoky také proti dynastii. Ať nikdo nezapomíná. že bez rodu habsburského Rakousko nelze si my- sliti a že útoky na dynastii obracejí se současně proti státu a proti všem statkům, které stát zabez- pečuje. Chceme li míti parlament, jenž by nestál věčně před úřadnickým ministerstvem, přejeme li si. aby rakouské svobody nalezly plný výraz také v parlamentu a chceme-li přikročiti k vybudování demokracie, musíme se zříci tohoto způsobu boje, jaký nyní se bojuje. (Pochvala na lavicích polských. Posl. Šusteršič praví, že jeho strana vytkla své slanovisko k obecnému hlasovacímu právu tím, že hned po prohlášení předsedy ministerstva podala pilný návrh na zavedení obecného stejného voleb- ního práva. Většina obyvatelstva je povděčna 3. odst. korunního programu o revisi vyrovnání. Protestuje
Posl Rakousko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých úpomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Helle
doktor Hell
22 article
V době přechodné. XVI
23 article
(Připojení židovského města ku Praz — Nové stavby. — Co stál sáh staveb- ního pozemku pro palác hr. Lažan- ského. — Začátek úpravy letensk stráně. — Pokusy o zdvihání vody vzhůru na Letnou. — Projekt parku na Senovážném náměstí. — Rozšíření Kin- ského zahrady. — Nejvýnesnější demy pražské. — Ze statistiky školství v Če- chách. — Celková roční lovecká kořist Jednou z hlavních událostí pražské místn kroniky roku 1860 bylo připojení židov- ského města čili Josefova ku Praze. Vyjednávání o toto připojení trvalo velmi dlouho a bylo spojeno s obtížemi hlavně proto, že měl Josefov za sloučení s Prahou za- platit jakési přístupné a pak, že bylo z formál- ních i věcných důvodů nesnadno najíti fořmuli o příštím vydržování josefovské nižší reálky hlavní školy. Po dlouhém jednání uvolila se israelitská obec josefovská, že zaplati Praze ja- kožto náhradu za příští spoluužívání společného obecního majetku jakož i ústavů a zřízení hlavní obce pražské obnos 146.000 zlatých. Avšak od této sumy odečtla se cena všech josefovské obci patřících držav a veřejných zřízení. Dále bylo ujednáno, že peníze, jimiž obec josefovská od svého dřívějšího faktického přimknutí ku Prazs na povšechné potřeby obce přispívala, za úroky připojovacího příspěvku považovati a dle toho zvlášť účtovati se budou. Zbytek, jenž asi 80.000 zlatých obnášel, měl býti v osmi roč- ních lhůtách po 10.000 zl. do obecní pokladny pražské odveden. Zároveň s touto hlavní olázkou byla vyřízena také záležitost nového zařizení a přištího vydržování josefovské nižší reálky a s ní spojené hlavní školy, jež při vyjednávání největší obtíže působila a to v ten způsob, že bylo toto učeliště ministerským výnosem z obecní ústav prohlášeno, čímž jeho vydržován
Lažany Letná senovážný náměstí Josefov Praha z statistik školství v če
24 article
také hlavní obei bylo přikázáno. Jakmile smlouva o připojení místodržitelstvím byla schválena, stal se Josefov »pátou čtvrti« král. hlavního města Prahy, počátkem října 1860. Jiné změny v souslavě a vzezření města Prahy toho roku týkaly se hlavně nových staveb. V Karlíně dospívala k vrcholu stavba kostela. ježto se toho roku dodělaly klenby střední lodá chrámové. Stavba Josefských ka sáren dospěla ke krovu a také budova policej- ního ředitelství dostala se toho roku pod střechu. Budova České spořitelny v téže řadě vyloupla se koncem roku ze svých lešení a objevila svou čistou, tehda mile překvapující architekturu; ku konci listopadu zakoupil hrabě Prokop Lažanský část Ellenbergrových sta- vebních pozemků na rohu. Františkova nábřeží a Uršulinské ulice (lak se totiž jmenovala část nynější Ferdinandovy třídy od Uršulinského klá- štera až k řetězovému mostu, nyní mostu cisaře Františka) za 35 000 zl. r. m. a ohlásil, že na tomto 420 čtverecnich sáhů obnášejícím po- zemku postaví třípatrový palác, jehož přízemek zařízen bude pro velkou kavárnu — nynější »Slavii«. Při této vzpomínce zasluhuje zvlášt- ního vytknutí, že stál čtvereční sáh pozemku pro palác hrab. Lažanského na nejkrásnějším místě Prahy celých 83 zl. 33 kr. Kolik by stál nyní?
Prokop Ellenbergrový Františkův František Lažanský Praha Karlín uršulinský ulice Český spořitelna Slavia
25 article
Aby starý trakt budovy zemskéh soudu v Celetné ulici uveden byl v soulad s novou budovou na Ovocném trhu, usneseno, zvýšíti druhé poschodí staré budovy, zvětšii okna, dáti budově přiměřenou střechu a přizpů sobiti také její fagadu. — Karlovu ná- městí čili Dobytčímu trhu kynula konečně nová úprava. Pokračovalo se již poněkud rych- leji v bourání skupiny šeredných domků upro- střed tohoto náměstí a úřadní noviny přinesly počátkem srpna radostnou zvěsť, že bude ko- nečně sbořeno také vojenské skladiště na dolejší části náměstí a že pro složené tam zásoby zjednány budou přiměřené místnosti v no- vých kasárnách ve Slepé bráně a na soused- ních hradbách. Ale na dřevěný cirkus proli Žiiné ulici stále ještě nedocházelo; naopak: tento se roku 1860 ještě opravoval, ačkoli už byle
Celetná Žiiný Karlův ný
26 article
na radnici usneseno, že také severní čili do lejší část náměstí v park bude proměněna. Na Letné či lépe řečeno na letenské stráni, která již majetkem obce pražské byla. pokračovalo se v pokusech, proměniti tuto k nebi strmíci poušť v sad se stinnými prome- nádami. Již roku 1859 začala obec hořejši čáso Letné osazovat, ale první tento pokus se ne zdařil, ježto vysázené tam stromky pro nedo statek vody zhynuly. Z jara roku 1860 nastalo tedy na radnici velké lámání hlav, jakým způ- sobem by se zjednati dalo k zalévání kultun stále potřebné množství vody, aby vysázený stromky opět nevyhynuly; má-li se hledat voda nahoře, v jediné tamější studně, jež by za tim účelem prohloubit a rozšířit se musila, či ne- bylo-li by možno čerpati a vyvážeti vodu na- horu z Vltavy, jež patu belvederské stráně nizu omývá. Z rozšíření studny nekynul po bliž- ším ohledání žádný úspěch a takž obrácen posléz zřetel jenom na Vltavu. Odborníci na- vrhovali různá čerpadla, zdvihadla a všelijaké tlakostroje s příslušným vedením, jež ale ve- směs buď přiliš nákladnými nebo málo prakti ckými se jevily. Tu vystoupil na kolbiště »ha sičský mistr« — dnes řiká se velitel hasičského sboru — p. Lamer a ukázal pánům konšelům
Lamer Letná Vltava
27 article
Kolumbovo vejce: ponavrhl toliž, aby se voda nahoru na Letnou hnala prostě stříkačkam z Vltavy. Návrh ten překvapii velice velmi, ale uznán přece za hodný pokusu. Na úpatí hory poslavena střikačka, do Vltavy zapušténa šest stop dlouhá ssací roura a přes celý svah stráně položena 324 loket dlouhá hadice. Stříkačku uvedli dva muži do pohybu a za několik minut zaléval mlází a sazenice nahoře dosti vydatný proud vltavské vody. Pokus považoval se za zdařený a pan Lamer triumfoval. Ale sláva této prosté manipulace netrvala dlouho; záhy ukázaly se při ní takové vady a potiže, že mu- silo od ní býti upuštěno. Inspektor městských vodovodů pan Božek sestrojil na to velký čer- pací apparát a hnal odtud vodu z řeky vzhůru železnými rourami; na výšině rozvádéna pak voda hliněnými rourami na různé strany do vo- dojemů, odkudž teprve k zalévání kultur byla nabírána. Avšak i tento, pouze lidskými rukam obstarávaný způsob vedení prohláson za proza- tímný a usneseno, že přištím rokem místo něho se pořídí velkolepý apparát ssací a zdvihací. — V létě začaly již vystupovati obrvsy zamýšlené parkové úpravy, ale obtíže, jež nehostinná a ne- živná břidlová půda letenské stráně kulturním pra- cem činila a úplný převrat v obecních poměrech pražských, jenž r. 1861 nastoupil a správě města jiné, daleko důležitější a nalehavější úkoly při- nesl, způsobily, že úprava. Letné jenom zvolna pokračovala a vlastně teprve roku 1866 z pruské okupace občanstvem pražským prove- dena byla.
Kolumbův Lamer Božek Letná Vltava
28 article
Roku 1860 vyskytl se ještě jeden sadový projekt: okrašlovacímu spolku pražskému po- dána koncem června ze středu mešťanstva hojně podepsaná žádost, aby se spolek zasadil o z ří- zení parku na Senovážném námě- stí. Navrhovatelé připomínali, že by měl tento sad na východní straně malebné pozadí v bujně zarostlém náspu a v košstém stromoví měst ských hradeb. Projekt tento zůstal, jak vidno, projektem. — Za to byla roku 1860 rozšiřena Kinského zahrada až k tak zvané hla- dové zdi. Hned z jara stržena zeď, jež dosud dělila Kinského zahradu od pustého svahu, který se mezi ní a hladovou zdí prostírala získaný pustý svah přizpůsoben záhy ostatnímu parku, jemuž se tímto rozšířením dostalo ná dherného přírůstku s velkolepým rozhledem.
Kinský
29 article
V měsíci únoru 1860 prodán byl důu »u černé růže« na Přikopech, jeden z nejzají mavějších a také nejvýnosnějších domů praž ských, za 235.000 zlatých r. m. a přiměřen klíčné ve zlatě. Co do výnosnosti stál toho roku na prv- ním místě Šlikův palác s ročním výnosem 16.012 zl. r. m., na druhém místě byla »černá růže« s ročním výnosem 15.789 zl. na třetím místě Café frangais na Přikopech se 14.645 zl., na čtvrtém Platýz s 13.214 zl., na pátém míste dům »u Špinků« s 12.500 zl., na šestém míste dům č. 1. na Slaroměstském náměstí, na sedmém Richtrův dům na Starom. náměstí s 9309 zl. na osmém »zlatý beránek« na Václavském ná- městí č. 840 s 9495 zl., na devátém »zlatá husa« na Václ. nám. s 9265 zl. atd. Dne 23. června oznamovaly »Pražské No- viny«, že byl Braithutův (dříve Kuhlmannův) dům na Nábřeží, kdež se až do nedávných let nalezala »Slovanská kavárna«, prodán za 125.000 zlatých r. m. a že jej koupil p. Wehdrich z České Lípy. Tyto cifry uvádím zde, aby si čtenář mohl učiniti zajímavé porovnání mezi tehdejšími a nynějšími cenami a výnosy praž- ských domů v nejlepších polohách.
Šlikův Richtrův Braithutův Kuhlmannův Wehdrich Slaroměstský náměstí Český Lípa Přikopy zlatý r . m zl . r . m
30 article
V minulých článeích vyznačen byl ciferně stav školství v Čechách v létech padesátých; aby záznam v tě příčině byl úplnější, buďtež zde uvedeny tyto další výkazy V pražské areidiěcesi bylo v r. 1858—59 celkem 1136 škol se 367 katechety, 891 učiteli, 863 podučiteli, 19 učitelkami,1 podučitelkou, 50 industriálními učitelkami; 210 kandidátů a 98 kandidátek; 1058 světských škol- dozorců, 175.795 žáků a 68,837 navštěvovatelů nedělních opakovacích hodin. Kromě toho bylo v pražské arcidiěcesí 19 škol z nouze. Poměr učitelů k žákům byl jako 1 : 98; v če- ských krajinách jako 2: 106, v německých jako 1: 80; slovy vyjádťen zní tento poměr: v če- ských školách připadalo na jednoho učitele 106 žáků, v německých na jednoho učitele 80 žáků. Toť nejjasnější illustrace tehdejšího školství po této stránce. Statistika gymnasi! jevila se roku 1858—59 v celých Čechách takto: Praha: staroměstské gymnasium mělo 399 žáků (360 Čechů, 38 Němců a 1 Bulhara), novoměstské 504 žáky (189 Čechů a 313 Němců) a malo- stranské 454 žáky (222 Čechů a 232 Němců). Jičínské gymnasium 329 žáků (310 Č., 19 N.); královéhradecké 355 žáků (311 Č., 44 N.); jin- dřichohradecké 300 ž. (231 Č., 69 N.); písecká 452 ž. (416 Č., 36 N.); klatovské 273 ž. (213 C, 60 N.); německobrodské 164 ž. (158 Č. 6 N.); mladoboleslavské 144 ž. (117 Č. 41 N.); rychnovské 146 ž. (105 Č., 41 N.); lítomyšlská 322 ž. (208 Č. 114 N.); plzeňské 302 žáky (159 Č., 142 N.); benešovské 87 ž. (84 Č., N.); broumovské 120 ž. (65 Č., 55 N.); budějo- vické 421 ž. (198 C., 233 N.); česko-lipské 290 z. (51 Č., 239 N.): mostecké 157z
Čecho Němec Bulhar Čechy Praha 232 Němec