2
masthead
V Praze, v sobotu dne 30. záři 1905.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. lfsty
předpláei se
v Praze v zdminkstrae
na měsíe
ze etvrt leta . 6 K =
s dvojí lonáškoe
nevt ksts 7 k po
ve Elislkách
na másíe . ... . 2 K. 90 h
Peštou
n ne na. . . : ko
s drojí zásilkeu
::ei
na ztrrt lets
Pešta
Praha
5
title
Dnešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Zajímavé opravy.
Zajímavé opravy.
Průběh krise rakousko-uherské vykazuje
jako každá těžká nemoc střídání stavu chorob-
ného, chvílemi se stav ten horší a pak opět
pociťuje úleva. Zvlástě těžké byly chvíle chlop-
ského rozkazu armádního a poslední audience
pěti maďarských vůdnů. Program předložený při
tomto slyšení význěl pro veřejnost uherskou
bezmála jako ohlásení nastávající nezbytné
operace.
V Uhrách nejen koalíče a její časopisy
ale i listy strany liberální pokládaly zejmena 3.
odstavec programu toho, který zněl, že »re-
vise vyrovnání z r. 1867, pokud jde o ho-
spodářské a jiné, poměru Rakouska k Uhrám
se týkající otázky, neprovede se jedno-
stranně mezi korunou a uherským národem,
nýbrž od panovníkovy sankce odvislým kom-
promisem mezi oběma státy monarchie za in-
tervence obojí vlády zvláštními ad hoc jmeno-
vanými parlamentními deputacemi« — za po-
čátek záměru, odstraniti posud platný základ
hospodářské svépřávnosti Úher.
Tento dojem se zvýšil ještě řečí předsedy
ministerstva bar. Gautsche dne 26. t. m. na
radě říšské proslovené, v níž mluvil o revisi
zákonodárství z r. 1867, za výhrad korunou
nedávno vyslovených a způsobem jí nazna-
čeným.
Tehdy ozval se v Uhrách jediný výkřik.
že pokus mohl býti doporučen pouze rádci,
kteří neznají státoprávní poměry Uher.
Rovněž další zmínka bar. Gautsche o tom,
že rada říšská musí učiniti opatření ve
příčině společných záležitostí, zejmena pak, že
vláda podá návrh, jak uhraditi společné výlohy
pro případ, že Uhry nevyšlou delegaci, považo-
vána byla v Uhrách jako osobování si fišskou
radou práva, rozhodovati o věcech celé řiše
se týkajících a spolu upuštění od činnosti de-
legační, tedy dvojí jednostranné porušení posa-
vadního vyrovnacího zákona.
Gautsch
Uher
Uhry
Rakousko
7
article
Odpověď pak vyzněla z Uher rovněž jedno-
myslně: ve Vídni upustili od základů vyrovnání.
tím pozbyly strany uherské, na tom základě
dosud stojící, všeho smyslu, a možný jest jen
prográm strany neodvislosti, s níž nyní všecky
ostatní strany musí splynouti.
Ale nejen v Uhrách takto pochopována si-
tuace po těchto projevech vídeňských, i strany
na říšské radě nejinak jim rozuměly. Všeněmci,
kteří nemohou se dočkati úplné roztržky moc-
nářství, ihned si posplšili s takovýmto návrhem
na radě říšské, kdežto dr. Lueger, vůdce kře-
sťanských sociálů, již hlásal obnovu jedn otné
říše a potřebu zavedení absolutismu v Uhrách
při čemž si zahrál na protektora uherských ná-
rodností; tentýž dr. Lueger, který ve Vídni od-
pírá potřebě českých škol a nutí neněmecké
obyvatele Vídně, aby přísahali na německý její
ráz, chtějí-li se státi měšťany v níl
Tak se tedy pohlíželo na krisi rakousko-
uherskou až do středečního příjezdu uherského
předsedy ministerstva bar. Fejérvárya, jeho sly-
šení u panovníka a dalšího současného slyšení
bar. Gautsche a ministra zahraničných záležitostí
hr. Goluchovského. Čtvrtkem prý minul těžký
stav chorobného, a nastala opět úleva!
Nejprve vystoupil bar. Fejérváry s násle-
dujícím vysvětlením výše uvedeného odst. 3.
Přesvědčil jsem se o tom, že korana nikdy ne-
měla v úmyslu obmeziti nějak ústavou a zákony
zabezpečený objem práv uherského zákonodárství
doktor
Lueger
Gautsch
Uhry
Vídeň
8
article
a že prohlášení obsažené v 3. odatavci má
pouze takový význam, pokud by byl takový
úmysl, zavěsti na místo způsobu jednání o spo-
lečných aneb ve společném dorozumění vyřizo-
vaných záležitostí po případě způsob jiný, který
by rovněž předpokládal spolupůsobení Rakouska,
že panovník by k němu jen tak mohl přivoliti,
že se v té příčině v Rakousku zavede stejné
ustanovení. Dohoda se může ovšem vyhledávat
buď vládami neb parlamentními poselstvími,a
proto nelze tomu prohlášení naprosto podkládat
smysl, že hospodářský poměr Uher k Rakousku
musí zůstati tak dlouho nezměněn, pokud oba
státy se nedohodnou o novém; zvláště když
platný zákon výslovně zabezpečuje hospo
dářskou samostatnost Uher.e
Rakousko
Uhry
9
article
Ihned po tomto objasnění Fejérvárové pro-
slýchalo se, že i bar. Gautsch bude nucen
opatřiti svou řeč na říšské radě dodatečně
zvláštním výkladem či opravou. Nuže tomuto
úkolu věnoval se bar. Gautech včera. Začal tím,
že se připisovala jeho řeči v tomto ohledu
jakási nejasnost, když se vyslovil o pří-
padné revisi zákona z r. 1867. On jest stou-
pencem hospodářské pospolitosti, ale to prý
nevylučuje loyální nové dohodnutí, aby se
odstranily stále se vracející nesnáze a nářky
hospodářské, jež prý vznikly vývojem poměrů
dobou. Všude se jeví snaha vyhověti potřebám
času a změněných poměrů dle hospodářského
vývoje. Revise by se tedy týkala oněch části
vyrovnání, jež se dle stejných zásad periodicky
umlouvají. Tím by se ovšem nesměla státi nijaká
újma volnému rozhodování obou stran. Proto
jen z nedorozumění se mohlo mluviti
o znásilnění uherského zákona; uznávát,
že zákon zabezpečuje volnost rozhodování Uhrám
pro případ, že se nedoelli dohody hospodářské
s touto polovinou státu a že by se pak uza-
vřely smlouvy, jako se děje mezi dvěma státy
právně na sobě nezávislými. Ne-
změnitelným voditkem bar. Gautsche prý je
respektovati každé cizí právo a totéž požado-
vati. Vláda si vyhražuje, svým časem podat
přiměřeně návrhy, by říšská rada vyslala depu-
taci, jež by nové úmluvy učinila.
Gautsch
Uhry
10
article
Jak vysvětlení bar. Fejérvára tak i bar
Gautsche snaží se tedy odníti všecko ostři
ohlášené revisi zákonů vyrovnacích, obmezujíe
ji pouze na obor, dosud vzájemnému dohodo-
vání zůstavený. Ovšem jest otázka, co by mohlo
býti předmětem jejim, když má zůstati případná
hospodářská samostatnost uherská nedotčena
Máme tudíž za to, že tato jediná výhrada bar.
Gautsche sotva kdy se uskuteční a že se ny-
nější rada řišská nedočká slíbených návrhů
Nieméně se dnes ve Vídni předpokládá, že
témito zajímavými opravami značně se ulevilo
neb uleví napjetí v krisi rakousko-uherské. Ba
dějí se i jiné pokusy, vyličiti situaci tak, jakoby
poměry v Uhrách přece jen poskytovaly nové
naděje na konečný smír. V tomto ohledu za-
sluhuje povšimnuti i daiší snaha, vysvětlíti
krátké trvání audience pěti maďarských vůdců.
Žádný z nich prý neučinil pokus, podatiči
předněsti panovníkovi vlastní návrhy koalice,
pouze bar. Banfťy se otázal, majl-li vyjednávati
s hr. Goluchowským, a když žádný z přítomných
nedal na jevo, že by chtěl promluviti, byl konee
audience zcela přirozený. Patrně prý vůdcové
maďarští nebyli dosti duchapřítomní. Tak se
hlásá nyní z Vídně.
Také se činí pokus vídeňskými dopisy v za-
hraničných listech lIčiti smýšlení v Uhrách ja-
kožto nejednotně; oporou tu slouží srážky soci-
alistů a neodvislých v ulicích pešťských. V té
Gautsch
Goluchowský
Vídeň
Uhry
11
article
příčině nutno prozatím vyčkati, je-li pravda, že
jsou na ulicích pešťských socialisté opravdu
pány, Ovšem by tato okolnost byla s to, v zá-
rodku zmařiti ostatní známky, že se situnce
zlepšila, vždyť snaze, po zmírnění prvních dojmů
výsledků audience pěti maďarských vůdců sotva
by prospělo vzniknutí bouří z dolal
Zatím se niť nového mírnějšího obratu přede
dále, a jmenuje se nová řada osob, jež budou
pověřeny úkolem »královského posla«. Nej
významnějším jest z nich předseda sněmovny
magnátů hr. Czaky, o němž se i praví, že má
v úmyslu uklidniti i ruch socialistický: vždy
prý prohlásil se za rozhodného stoupence zave-
dení všeobecného práva hlasovacího, podá-li se
mu statistický důkaz, že tím postavení Maďaro
nebude ohroženo.
Aniž bychom chtěli předbíhati událostem
máme za to, že ani nynější zdánlivé uklidnéní
názorů není zdárakou zdaru akce, již má pod-
niknouti nový »homo regius« hr. Czaky, či dále
v čele vlády ponechaný předseda ministerstva
bar. Fejérváry aneb někdo jiný.
Množiť se zprávy zejmena z Balkánu, jež
nasvědčují tomu, že zájem o krisi uherskou
bude značně oslaben, ne-li zatlačen, a to snad
za nedlouho do pozadí. I pozoruhodné tvrzení
Polonyiovo, jednoho z předních maďarských po-
slanců, že do krise uherské zasahují vlivy za-
hraničné, německě, jež nutí Maďary, aby vyble-
dávali nové opory na jiných stranách, podivne
vrhá světlo na chlácholivé výklady vídeňské.
Polonyiův
Maďar
Balkán
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
310. schůze.
Z Vídně, 29. zářl.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listd e.)
Nepromluvil dnesni žádný český řečník
ani dr. Lueger, ale promluvil ministerský
předseda baron Gautsch a za řeči sociálně-
demokratického poslance Schuhmeiera
byly — po delší opět době — vyklizeny ga-
lerie.
To jsou hlavní momenty schůze, jez
opravdu bylo zajimavá. Všechny ostatní mají
význam podřízený. Možno je také vystihnout
co nejstručněji. Těšínský dr. Demel vyslovil
se pro povinné vyučování oběma ja-
zykům zemským na školách obe -
ných, ale proti neněmeckým školám střed-
ním a vysokým. Poslanec z Opavy, nota bene
professor a doktor. S amer, hlásal, že ve
Stozsku „dle zákona“ přípustnou toliko je
diná řeč úřadní, totiž Těmecká — tvrzení to-
při kterémž je clověku těžko rozhodnouti, eo
le při něm větší, zda hloupost či drzost. Dr.
Šusteršič je pro všeobecné hlasovae
právo a proti koncesím na prospěch Maďarů.
Hrabě Dzieduszycki je — jako vždy —
pro dynastii, pro jednotu monarchie, pro jed-
notu vojska, také však — u zástupce kurie
velkostatkářské vzácný plaidoyer — pro demo-
kratický vývoj. Professor Hofmana z Wel
lenhofu byl proti všemu: proti Slovincům, prot
Vlachům, proti Čechům, proti Maďarům, proti
vládě, jakoby v Rakousku byli Němci sami
jakoby platili všechny daně, jakoby ropresento
vali sami všechno vojsko-
Z těchto Demelů, Sommerů, Hofmannů
z Némeů sudetských jako alpských, z Němeů
severních jako jižních vane zpupnost a diktá-
torský tón, který nutno zakřiknouti. Nemyslíme
nějakou akademickou řečí, myslíme viditelným
doktor
Lueger
Gautsch
Schuhmeier
Demel
Šusteršič
Maďar
Dzieduszycký
Hofman
Vlach
Čecho
Němec
Sommer
Hofmann
Néme
Vídeň
Opava
Welo
Rakousko
13
article
a pevným systémem, který by je poučil, že to
je odhodlaná vůle, nedati se zastrašiti tam, kde
zákon a právo určuje postup a cestu.
Jim baron Gautseh neodpověděl. O všech
těch věcech vůbec nemluvil. Nemůže být
pražádné pochyby, že polemika proti Per-
nerstorerovi a Lecherovi byla jen
garniturou pestrých jeho výkladů dnešních. Ta
pak týkala se revise záležitostí, oběma polovi-
nám říše společných, netoliko hospodářských.
nýbrž záležitostí všech. O této nové úpravě po-
měru obou států monarchie jednaly by — po-
dle něho — deputace obou parlamentů. Termin
pro volbu sboru toho neudal, ale doložil dů-
ležitou podminku: napřed musily by spořádat
a zajisťiti se parlamentně smlouvy obchodní.
Co je dnešním projevem cislajtánské vlády
zamýšleno, nelze nám povědět. Je to program?
Na to je dosti mlhavým a na dalekou lhůtu da-
ným. Kromě toho je chudým, než aby Madař
mohli naň přistoupiti. Je to vystrčené tykadlo
kterým vyzkoušeti se chce tvrdost uherské vět-
šiny parlamentu? Je to počátek? Je to nějak
obrat? Je to nějaký pokus o smír? Na všechen
způsob dlužno vyčkat, jaký dojem a jaký ohlas
ozve se z Uher, kam patrně je adresováno, co
baron Gautsch vykládal parlamentu víden-
skému.
Jim
Gautseh
Lecher
Madař
Gautsch
Uhry
14
article
Nechceme býti po té stránce proroky.
V Rakousku je to odvážné a nebezpečné ře-
meslo. Proto nebudeme předpovídat nic, jak
Maďaři vyslechnou zvěsť bar. Gautsche. Ale
vnukové Arpádovi jsou jako lidé na severu,
mající jasně vytříbený cit pro změnu povětr-
nosti. Maďaři byli by špatnými znalci Vidně
kdyby neviděli a nevěděli, že je obleva, která
je vybízí nikoliv ke skromnosti a povolnosti, al
k vytrvalosti v požadavcích, protože moltou
býti jistí, že co se nedá ve vojenství, přidás
v jiných věcech.
Scény, ke kterým došlo za řeči poslance
Sehuhmeiera mezi sociálními demokraty
a křesťanskými sociály a do kterých připletly
se také galerie, vyličujeme obširně v referátu
samém, aby čtenářstvo naše poznalo z obrazu
toho, k jakému tónu klesla sně-
movna vídeňská, jak navzájem ti-
tulují se němečtí poslanci resi-
dence a jaké světlo, jaká kultur
rozšiřuje se odtamtud jinam..
Maďar
Gautsch
Arpád
Rakousko
15
article
Z Vídně, 29. září. (C. B. )-
Předseda hr. Veller zahajuje schůzi o 11.10 hod
a vzpomíná vřelými slovy + posl. Žičkara. Sněmovna
vyslechla jeho řeč stojíc.
Mezi došlými spisy jsou pilné návrby posl
Breitera a sp. a Romaučuka a sp. na zavedení
obecného volebního práva; — Ryby a sp. a Čer-
ného a sp. o věcech nouze; dotazy podali poslane
Choca sp. po odepřené výplatě úmrtního kvartálu
po poštovním assistentu Froňkovi v Příbrami: —
Spindler a sp. po zlepšení postupu berních úřad-
níků v Čechách: — Černý po smrti učitele Bo-
čánka, zaviněné vojenským lékařem Krbálkem: —
Karbus a sp. po zápovědi prodeje Goulardovy
vody droguisty.
Správce ministerstva obchodu předložil přátel-
skou a obchodní smlouvu s Habeší ze dne
21. března 1905 a správce ministerstva spravedlnosti
předlohu o konversi hypotečních pohledávek ústavův
oprávněných vydávati dluhopisy a o knihovním zá
pisu nového zástavního práva do pořadí již pozna
menaného práva záslavního.
Sněmovna debatovala dál
o prohlášení předsedy ministerstva.
Posl. dr. Demel posuzoval prohlášení předsedy
ministerstva skeplicky. Obyvatelstvo slezské vyslechlo
mocnářovo prohlášení k uherské koalici s radostía
diky a očekává, že parlament postaví se v té věc
za panovníka. Vítá proponované dorozumění od par-
lamentu k parlamentu: musíme spojiti se prý
k ochraně svých hospodářských zájmů proti cizině.
Ryba
Froněk
Spindler
Krbálek
Karbus
Posl
doktor
Demel
Vídeň
Příbram
Čechy
Habeš
Bočánka
16
article
V drobném prodejii
oaoni čísle o sobě . . . za 8h
odpoladní
:na th
Ve úlislkách na venkovs
ranní číslo.
odpolední
Inserát
platí se hotově hapře.
Předplaconí a imerty piijímá zdminl-
srace v Marianské ulici č. 3
Tan nach lzejí ne táž redakce.
tiskárna a ozpodieo „Národnich L. latá-
Rakopisy se novracejí.
17
article
Pokud jde o volební právo obecné, není nikoho
kdo by neuznával úplnou oprávněnost nároku šíro
kých vrstev obyvatelstva na účastenství při politi
ckém životě Arci — ve státě národně stejnorodém ..
Vitá vděčně prohlášení ministerského předsedy, po-
něvadž na jeho straně shledávají správným stanovi-
sko, že u nás je možné obecné volební právo jen na
právním a trvalém podkladu uspořádaných národních
poměrů. (Odpor sociálních demokratů.) Tato otázka ne
může býti řešena obec. hlasovacím právem právě tak,
jako nebyla rozřešena jazykovými nařízeními. Řešení
národnostního sporu spočívá jedině (?) v otázce škol-
ské. Dbejte, aby v obecních a středních školách
všicci žáci učili se oběma zemským jazykům a ja-
zykový spor pomine sám sebou. Odpor posl. Kaspra
a Sommera.) Co řekl jsem teď, říka každý volič. Pře-
jeme si, by naši Němci uměli také »slovansky«, nebo
Slované obsadí všecky úřady. Znárodnění školstvíje
hlavní příčinou jazykového sporu, zřízením národních
vysokých škol jazykový spor jen ještě se zostří.
Kaspra
Sommer
Němec
Slovan
18
article
To platí zejmena o chystané české univer-
sitě na Moravě, neboť nesrovnává se s nijakou
potřebou, jen s národními ambicemi. Čechové dou-
fají, že tato universila stane se oporou poslovanění
»německého« hlavního města na Moravě. Olázku če-
ských parallelek v Opavě předseda ministerstva
pominul. Německé ústavy školské mají nedostatek
místa, ale vláda ničeho nečiní a podporuje jen slo-
vanské školy. Sestátnění severní dráhy Ferdi-
nandovy bude finanční katastrofou pro Moravua
Slezsko. Také se stanoviska hospodářského a národ-
ního předstírá řečník veliké obavy. Ke konci zmi-
ňuje se opět o císařském programu, připomíná ar-
madní rozkaz chlopský a volá: Lantkrabí, buď ne-
ústupným
Posl. dr. Sommar prohlašuje, že Němci ve Slez-
sku neustanou, dokud slovanské paralielky nezmizí
ze Slezska. Tamní německé obyvatelstvo jest prý
velmi znepokojeno zamýšleným zavedením vnitřní
české úřadní řeči soudními úřady. Požadavek zave-
dení vnitřní české úřadní řeči směřuje k zatlačení
německého živlu ve Slezaku. Úřadní čeština nesrov-
nává se s rovnoprávností. Vrchní zemský soudv
Čecho
Posl
doktor
Sommar
Němec
Morava
Opava
Slezsko
Moravua Slezsko
19
article
Brně nebo ministerstvo spravadlnosti měly by poká-
rati užívání českého jazyka soudy ve Slezsku. Němci
nemohou čekati, až jazyková otázka bude upravena
zákonitě, leč dádli jim vláda záruku, že bude ob-
noveno právo Němců na soudní jazyk a že vláda
bude překážeti příštím vpádům do. »právní sféry
Němeů. Slezátí Němci musí vzpírati se zavedení
české úřadní řeči ze smyslu pro národní čest, se
zřetelem na stát, pro nějž státní němčina je tak
nutna, jako němčina armádní. (Pochvala)
Posl. hr. Dzieduszycki: Je dávno zásadou polské
národní politiky, že národ je povinen podporovati
stát, v němž jeho práva jsou zaručena a možny
předpoklady jeho historického vývoje. Poláci musí
proto chovati nejvřelejší sympatie ke všem národům
rakouským, jejichž spolupůsobení činí teprv velmoci
avšak záležeti musí jim též, aby historický vývoj
uherského národa nebyl přerušen. Musíme přáti
Uhrám rovněž jako ostatním národům rakouským to
nejlepší, ale jsme pevně přesvědčeni, že je rovněž
tak v zájmu Úher jako ostatních národů říše, aby
mocné postavení celého mocnářství bylo zachováno
v celé síle a jeho vážnost nebyla ztenčena. Aby se
toho dosáhlo, nesmí býti ani nynější jednota říše
seslabena nebo zničena. Poláci učiní proto vše, co
může stát posiliti a jeho brannou moc zachovati.
Němec
Posl
Polák
Brno
Slezsko
Uhry
20
article
Pro ně je samozřejmo, že bospodářské poměry, za-
ložené na vzájemné dobodě, nesmí býti jednostranné
měněny. Horii proti řečníkům, kteří pokládali za
svou povinnost tupiti všecka státní zařízení tohoto
mucnářství a ztlačovati jejich hodnotu. Je to nebez-
pečná hra. V tomto mocnářství jsou poskytnuty četné
svobody jako sotva v nějakém jiném státě: nábožen-
ská a národní snášelivost, svoboda projevu mínění
a j. Nejnebezpečnější stává se tato hra, obrací-li se
tyto útoky také proti dynastii. Ať nikdo nezapomíná.
že bez rodu habsburského Rakousko nelze si my-
sliti a že útoky na dynastii obracejí se současně
proti státu a proti všem statkům, které stát zabez-
pečuje. Chceme li míti parlament, jenž by nestál
věčně před úřadnickým ministerstvem, přejeme li si.
aby rakouské svobody nalezly plný výraz také
v parlamentu a chceme-li přikročiti k vybudování
demokracie, musíme se zříci tohoto způsobu
boje, jaký nyní se bojuje. (Pochvala na lavicích
polských.
Posl. Šusteršič praví, že jeho strana vytkla své
slanovisko k obecnému hlasovacímu právu tím, že
hned po prohlášení předsedy ministerstva podala
pilný návrh na zavedení obecného stejného voleb-
ního práva. Většina obyvatelstva je povděčna 3. odst.
korunního programu o revisi vyrovnání. Protestuje
Posl
Rakousko
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých úpomínek a zápisků vypravuje dr. Servác
Helle
doktor
Hell
22
article
V době přechodné.
XVI
23
article
(Připojení židovského města ku Praz
— Nové stavby. — Co stál sáh staveb-
ního pozemku pro palác hr. Lažan-
ského. — Začátek úpravy letensk
stráně. — Pokusy o zdvihání vody
vzhůru na Letnou. — Projekt parku na
Senovážném náměstí. — Rozšíření Kin-
ského zahrady. — Nejvýnesnější demy
pražské. — Ze statistiky školství v Če-
chách. — Celková roční lovecká kořist
Jednou z hlavních událostí pražské místn
kroniky roku 1860 bylo připojení židov-
ského města čili Josefova ku
Praze. Vyjednávání o toto připojení trvalo
velmi dlouho a bylo spojeno s obtížemi hlavně
proto, že měl Josefov za sloučení s Prahou za-
platit jakési přístupné a pak, že bylo z formál-
ních i věcných důvodů nesnadno najíti fořmuli
o příštím vydržování josefovské nižší reálky
hlavní školy. Po dlouhém jednání uvolila se
israelitská obec josefovská, že zaplati Praze ja-
kožto náhradu za příští spoluužívání společného
obecního majetku jakož i ústavů a zřízení hlavní
obce pražské obnos 146.000 zlatých. Avšak
od této sumy odečtla se cena všech josefovské
obci patřících držav a veřejných zřízení. Dále
bylo ujednáno, že peníze, jimiž obec josefovská
od svého dřívějšího faktického přimknutí ku
Prazs na povšechné potřeby obce přispívala, za
úroky připojovacího příspěvku považovati a dle
toho zvlášť účtovati se budou. Zbytek, jenž asi
80.000 zlatých obnášel, měl býti v osmi roč-
ních lhůtách po 10.000 zl. do obecní pokladny
pražské odveden. Zároveň s touto hlavní olázkou
byla vyřízena také záležitost nového zařizení a
přištího vydržování josefovské nižší reálky a
s ní spojené hlavní školy, jež při vyjednávání
největší obtíže působila a to v ten způsob, že
bylo toto učeliště ministerským výnosem z
obecní ústav prohlášeno, čímž jeho vydržován
Lažany
Letná
senovážný náměstí
Josefov
Praha
z statistik školství v če
24
article
také hlavní obei bylo přikázáno. Jakmile smlouva
o připojení místodržitelstvím byla schválena, stal
se Josefov »pátou čtvrti« král. hlavního města
Prahy, počátkem října 1860.
Jiné změny v souslavě a vzezření města
Prahy toho roku týkaly se hlavně nových staveb.
V Karlíně dospívala k vrcholu stavba kostela.
ježto se toho roku dodělaly klenby střední lodá
chrámové. Stavba Josefských ka sáren
dospěla ke krovu a také budova policej-
ního ředitelství dostala se toho roku
pod střechu.
Budova České spořitelny v téže
řadě vyloupla se koncem roku ze svých lešení
a objevila svou čistou, tehda mile překvapující
architekturu; ku konci listopadu zakoupil hrabě
Prokop Lažanský část Ellenbergrových sta-
vebních pozemků na rohu. Františkova nábřeží
a Uršulinské ulice (lak se totiž jmenovala část
nynější Ferdinandovy třídy od Uršulinského klá-
štera až k řetězovému mostu, nyní mostu cisaře
Františka) za 35 000 zl. r. m. a ohlásil, že na
tomto 420 čtverecnich sáhů obnášejícím po-
zemku postaví třípatrový palác, jehož přízemek
zařízen bude pro velkou kavárnu — nynější
»Slavii«. Při této vzpomínce zasluhuje zvlášt-
ního vytknutí, že stál čtvereční sáh pozemku
pro palác hrab. Lažanského na nejkrásnějším
místě Prahy celých 83 zl. 33 kr. Kolik by
stál nyní?
Prokop
Ellenbergrový
Františkův
František
Lažanský
Praha
Karlín
uršulinský ulice
Český spořitelna
Slavia
25
article
Aby starý trakt budovy zemskéh
soudu v Celetné ulici uveden byl v soulad
s novou budovou na Ovocném trhu, usneseno,
zvýšíti druhé poschodí staré budovy, zvětšii
okna, dáti budově přiměřenou střechu a přizpů
sobiti také její fagadu. — Karlovu ná-
městí čili Dobytčímu trhu kynula konečně
nová úprava. Pokračovalo se již poněkud rych-
leji v bourání skupiny šeredných domků upro-
střed tohoto náměstí a úřadní noviny přinesly
počátkem srpna radostnou zvěsť, že bude ko-
nečně sbořeno také vojenské skladiště
na dolejší části náměstí a že pro složené tam
zásoby zjednány budou přiměřené místnosti v no-
vých kasárnách ve Slepé bráně a na soused-
ních hradbách. Ale na dřevěný cirkus proli
Žiiné ulici stále ještě nedocházelo; naopak: tento
se roku 1860 ještě opravoval, ačkoli už byle
Celetná
Žiiný
Karlův ný
26
article
na radnici usneseno, že také severní čili do
lejší část náměstí v park bude proměněna.
Na Letné či lépe řečeno na letenské
stráni, která již majetkem obce pražské byla.
pokračovalo se v pokusech, proměniti tuto
k nebi strmíci poušť v sad se stinnými prome-
nádami. Již roku 1859 začala obec hořejši čáso
Letné osazovat, ale první tento pokus se ne
zdařil, ježto vysázené tam stromky pro nedo
statek vody zhynuly. Z jara roku 1860 nastalo
tedy na radnici velké lámání hlav, jakým způ-
sobem by se zjednati dalo k zalévání kultun
stále potřebné množství vody, aby vysázený
stromky opět nevyhynuly; má-li se hledat voda
nahoře, v jediné tamější studně, jež by za tim
účelem prohloubit a rozšířit se musila, či ne-
bylo-li by možno čerpati a vyvážeti vodu na-
horu z Vltavy, jež patu belvederské stráně
nizu omývá. Z rozšíření studny nekynul po bliž-
ším ohledání žádný úspěch a takž obrácen
posléz zřetel jenom na Vltavu. Odborníci na-
vrhovali různá čerpadla, zdvihadla a všelijaké
tlakostroje s příslušným vedením, jež ale ve-
směs buď přiliš nákladnými nebo málo prakti
ckými se jevily. Tu vystoupil na kolbiště »ha
sičský mistr« — dnes řiká se velitel hasičského
sboru — p. Lamer a ukázal pánům konšelům
Lamer
Letná
Vltava
27
article
Kolumbovo vejce: ponavrhl toliž, aby se voda
nahoru na Letnou hnala prostě stříkačkam
z Vltavy. Návrh ten překvapii velice velmi, ale
uznán přece za hodný pokusu. Na úpatí hory
poslavena střikačka, do Vltavy zapušténa šest
stop dlouhá ssací roura a přes celý svah stráně
položena 324 loket dlouhá hadice. Stříkačku
uvedli dva muži do pohybu a za několik minut
zaléval mlází a sazenice nahoře dosti vydatný
proud vltavské vody. Pokus považoval se za
zdařený a pan Lamer triumfoval. Ale sláva
této prosté manipulace netrvala dlouho; záhy
ukázaly se při ní takové vady a potiže, že mu-
silo od ní býti upuštěno. Inspektor městských
vodovodů pan Božek sestrojil na to velký čer-
pací apparát a hnal odtud vodu z řeky vzhůru
železnými rourami; na výšině rozvádéna pak
voda hliněnými rourami na různé strany do vo-
dojemů, odkudž teprve k zalévání kultur byla
nabírána. Avšak i tento, pouze lidskými rukam
obstarávaný způsob vedení prohláson za proza-
tímný a usneseno, že přištím rokem místo něho
se pořídí velkolepý apparát ssací a zdvihací. —
V létě začaly již vystupovati obrvsy zamýšlené
parkové úpravy, ale obtíže, jež nehostinná a ne-
živná břidlová půda letenské stráně kulturním pra-
cem činila a úplný převrat v obecních poměrech
pražských, jenž r. 1861 nastoupil a správě města
jiné, daleko důležitější a nalehavější úkoly při-
nesl, způsobily, že úprava. Letné jenom zvolna
pokračovala a vlastně teprve roku 1866 z
pruské okupace občanstvem pražským prove-
dena byla.
Kolumbův
Lamer
Božek
Letná
Vltava
28
article
Roku 1860 vyskytl se ještě jeden sadový
projekt: okrašlovacímu spolku pražskému po-
dána koncem června ze středu mešťanstva hojně
podepsaná žádost, aby se spolek zasadil o z ří-
zení parku na Senovážném námě-
stí. Navrhovatelé připomínali, že by měl tento
sad na východní straně malebné pozadí v bujně
zarostlém náspu a v košstém stromoví měst
ských hradeb. Projekt tento zůstal, jak vidno,
projektem. — Za to byla roku 1860 rozšiřena
Kinského zahrada až k tak zvané hla-
dové zdi. Hned z jara stržena zeď, jež dosud
dělila Kinského zahradu od pustého svahu,
který se mezi ní a hladovou zdí prostírala
získaný pustý svah přizpůsoben záhy ostatnímu
parku, jemuž se tímto rozšířením dostalo ná
dherného přírůstku s velkolepým rozhledem.
Kinský
29
article
V měsíci únoru 1860 prodán byl důu
»u černé růže« na Přikopech, jeden z nejzají
mavějších a také nejvýnosnějších domů praž
ských, za 235.000 zlatých r. m. a přiměřen
klíčné ve zlatě.
Co do výnosnosti stál toho roku na prv-
ním místě Šlikův palác s ročním výnosem
16.012 zl. r. m., na druhém místě byla »černá
růže« s ročním výnosem 15.789 zl. na třetím
místě Café frangais na Přikopech se 14.645 zl.,
na čtvrtém Platýz s 13.214 zl., na pátém míste
dům »u Špinků« s 12.500 zl., na šestém míste
dům č. 1. na Slaroměstském náměstí, na sedmém
Richtrův dům na Starom. náměstí s 9309 zl.
na osmém »zlatý beránek« na Václavském ná-
městí č. 840 s 9495 zl., na devátém »zlatá
husa« na Václ. nám. s 9265 zl. atd.
Dne 23. června oznamovaly »Pražské No-
viny«, že byl Braithutův (dříve Kuhlmannův)
dům na Nábřeží, kdež se až do nedávných let
nalezala »Slovanská kavárna«, prodán za 125.000
zlatých r. m. a že jej koupil p. Wehdrich
z České Lípy. Tyto cifry uvádím zde, aby si
čtenář mohl učiniti zajímavé porovnání mezi
tehdejšími a nynějšími cenami a výnosy praž-
ských domů v nejlepších polohách.
Šlikův
Richtrův
Braithutův
Kuhlmannův
Wehdrich
Slaroměstský náměstí
Český Lípa
Přikopy
zlatý r . m
zl . r . m
30
article
V minulých článeích vyznačen byl ciferně
stav školství v Čechách v létech padesátých;
aby záznam v tě příčině byl úplnější, buďtež
zde uvedeny tyto další výkazy
V pražské areidiěcesi bylo v r.
1858—59 celkem 1136 škol se 367 katechety,
891 učiteli, 863 podučiteli, 19 učitelkami,1
podučitelkou, 50 industriálními učitelkami; 210
kandidátů a 98 kandidátek; 1058 světských škol-
dozorců, 175.795 žáků a 68,837 navštěvovatelů
nedělních opakovacích hodin. Kromě toho bylo
v pražské arcidiěcesí 19 škol z nouze. Poměr
učitelů k žákům byl jako 1 : 98; v če-
ských krajinách jako 2: 106, v německých jako
1: 80; slovy vyjádťen zní tento poměr: v če-
ských školách připadalo na jednoho učitele 106
žáků, v německých na jednoho učitele 80 žáků.
Toť nejjasnější illustrace tehdejšího školství po
této stránce.
Statistika gymnasi! jevila se roku
1858—59 v celých Čechách takto: Praha:
staroměstské gymnasium mělo 399 žáků (360
Čechů, 38 Němců a 1 Bulhara), novoměstské
504 žáky (189 Čechů a 313 Němců) a malo-
stranské 454 žáky (222 Čechů a 232 Němců).
Jičínské gymnasium 329 žáků (310 Č., 19 N.);
královéhradecké 355 žáků (311 Č., 44 N.); jin-
dřichohradecké 300 ž. (231 Č., 69 N.); písecká
452 ž. (416 Č., 36 N.); klatovské 273 ž. (213
C, 60 N.); německobrodské 164 ž. (158 Č.
6 N.); mladoboleslavské 144 ž. (117 Č. 41 N.);
rychnovské 146 ž. (105 Č., 41 N.); lítomyšlská
322 ž. (208 Č. 114 N.); plzeňské 302 žáky
(159 Č., 142 N.); benešovské 87 ž. (84 Č.,
N.); broumovské 120 ž. (65 Č., 55 N.); budějo-
vické 421 ž. (198 C., 233 N.); česko-lipské
290 z. (51 Č., 239 N.): mostecké 157z
Čecho
Němec
Bulhar
Čechy
Praha
232 Němec