ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 78147b30-78ee-11dc-834c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 130, place 70, work 3, org 10
1 masthead
Strane2.
2 masthead
NÁRODN LISTY
3 masthead
30. září 1905. Císlo 269.
4 article
jmenem svého klubu proti včerejšímu výkladu, aby v 3. odst. revise mluvilo se pouze o spolupůsoben rakouského a uherského parlamentu. To se nesrov nává s platným státním právem. Jest ještě 3. činitel, království chorvalské se Slavonií a Dalmacií (Hlučný souhlas mezi Jihoslo- vany), proti jehož opomenutí slavně protestuje Uherská mizerie je následkem neblahé politiky, jež obětovala zájmy a city věrných dynastických ná- rodů, zejmena Chorvatů, pretencím tak. zv. národ- ního státu uherského (maďarského). Jest ještě ča obrátiti. Ať nepomíjejí se zaručená práva trojjedi- ného království. O zmocňovacím zákoně souhlas s Lechrovými vývody.
Chorvat Slavonie Dalmacie
5 article
Vláda musí vyzvati se, aby — kdyby krise ještě dlouho trvala — postarala se o nějakou náhradu, aby také za krise společná vláda a její působnost byly podřízeny parlameníní kontrole. Troufá, že otázka obecného volebního práva bude rozřešena ve smyslu moderního pokroku, uzná se, že monarchie nese- stává snad ze dvou národů o stejných právech nýbrž obsahuje mnoho stejně oprávněných národů (Hlučná pochvala mezi Jihoslovany.) Posl. Hofmann-Wellenhof vyčítá ministerskému předsedovi, že mnoha slovy řekl málo. Z nového ne- bylo mnoho srozumitelného a neuspokojil zvědavost Jeho strana je pro další zdo onalení volebního práva a pro odstranění všech přežilých výsad. Volební právo musí býti schopno vývoje. Otázku obecného volebního práva nelze jen tak zhola odmítati. Trváme na stanovení státní němčiny a úřadnická vláda jak nynější měla by nás v tom podporovati. V Čechách Badenovo jazykové nařízení je zru šeno jen na papíře. Jmenováním jistých úřadníků provádí se často politický čachr. Sem spadají také některá vládní opatření v oboru školství. Jinojazyčné university, na nichž vychovávají se lidé, již ně- mecky málo umějí, nesrovnávají se s jednotným charakterem státu.
Jihoslovan Posl Hofmann Wellenhof Badenův Čechy
6 article
Vláda nemající dostalečných prostředků na řádné výpravení dosavadních universit, nesmní zřizovati nové ústavy, jež nemohou ničeho vykonati Povol- nost vlády v jednotlivých takých případech mus vyvolali nové požadavky. Slovanům jedná se o vý- boj, jak svědčí Celje a Opava. Češi chtějí druhou universitu v německém (!) městě. Klassickým důka- zem je též otázka vlašské university. Němci oprou se takým snahám společně. Dále pojednával o uherské otázce. Zmoeňovae zákon byl by vhod, kdyby byl počátkem odstranění ne blabých delegací. Právo, jaké si osobují Uhry, must platiti také pro Rakousko. Jedná se o vyhledáni trvalého a spravedlivého základu. Každá polovice říše plať jen na své vojsko. Pro budoucnost mu- síme mili jistotu, že nebudeme zkracování jako do- savadní celní a obchodní smlouvou. Kdyby se pro- vedlo u nás hlasování lidu pod hevlem »rozluky s Uhrami«, dopadlo by, tuším, jako na skandinav- ském severu.
Čech Němec Celje Opava Uhry Rakousko
7 article
M.-p. bar. Gautsch prohlašuje ve svém úvodu, že trvá při tom, co minule řekl, avšak zvláště musí odmítnouti nájezdy na korunu. Nezpůsobily-li tyto nájezdy bouři nevole, když byly podniknuty, svědčí to snad, že nebraly se do opravdy. Kdo chce mo- narchii, nemůže si ji mysliti bez dynastie, jež tkví v existenčních podmínkách říše, v srdcích jejího oby- vatelstva. Děkuje pak hr. Sylva Tarouccovi a hr. Dzieduszyckému za jejich vývody. První řečník pro vyčítal mi dle časové nutnost velice ztenčený program a vládě skromnost, protože spokojuje se aspoň se zatímným rozpočtem. Poslední leta byla vláda k také skromnosti nucena, neboť ona nemaňla konirolní právo celé správy, právo záleže- jící v stanovení a diskutování státního rozpočtu. Vláda podala tentokráte rozpočet neobyčejně záhya dle vládního kalendaria je na jeho vyřízení — půjde-li to dle našeho záměru — času až do konc června přištího roku. Proto nabádám sněmovnu, aby užila svého kontrolního práva a záhy projednala státní rozpočet. Můj obchodně politický program zdál se témuž řečníkovi tuze provisorním. Sdělil jsem sněmovně pouze fakta. Pravil jsem, že po překonání mnohých nesnází podařilo se posunouti obchodně-politickou akci tak, jak se jen za nynějších poměrů na vládě žádati může. Lituji, že vláda nemá práva k dota- zům jako poslanci. Vím, že tohoto práva nemám Byl bych povděčen v zájmu věci i vlády zeptati se. mohlo-li se dělat od 31. prosince až podnes za ny- nějších okolnosti více než nynější vláda vykonala Pochybuji, že by bývala mohla vykonati více. Proto jsem spokojen se svým konáním.
Gautsch Taroucca
8 article
Vyčítalo se mi také vyjádření o ochraně naší výroby, zejmena zemědělstva při příštích obchod- ních smlouvách. Kdo poměry zná, připustí, že to je povinností vlády. Rozumí se samo sebou, že zájmy průmyslové chráníme a nepovažuji to za svou zá- sluhu, neboť nastoupil jsem úřad teprve v posledním stadiu uzavření obchodní sulouvy s Německem. Zá- sluhu mají vyjednavatelé a můj předchůdce. Zájmy průmyslové budeme hůjiti také budovcně. Obrana zemědělských zájmů vyplývá z přesvědčení vlády její povinnosti. Někteří řečníci nadhazovali otázku zmocňova- cího zákona — bude-li míti toto jméno — a podo- týkali, že je vlastně nějaký odpor v chování se vlády Možná, že o té věci promluvím koncem listo- padu, bude-li třeba žádati na sněmovně takové zá- konné zmocnění. Zatím upozorňuji, že je rozdí v situací za minulého zasedání a nynější. Rozdít záleží v tom, že pro letošek máme ústavní delegační usnesení, napřesrok však jich po případě míti ne- musíme a jen pro tento případ zamýšlí se taky zákon.
Německo
9 article
(34 Č, 123 N.); žatecké 182 ž. (45 Č. 137 N.); litoměřické 221 ž. (58 Č., 163 N.); chebské 249 ž. (6 Č., 243 N.) a chomútovské 221 žáka (samé Němce). Celkem bylo tedy v celých Čechách na 22 gymnasiích (úplných i jenom nižších) 6092 žáků, 3540 Čechů a 2550 Němců. V celém Rakousku bylo na gym- nasilch 45.271 žáků. — Ze 250 učitelů, kteří na těchto ústavech v Čechách působili, pocházelo je- nom 14 z Moravy a Slezska a jediný tolikoz ciziny, z pruského Porýnska, ostalních 235 na- rodilo se v Čechách. Mimo to působilo toho roku na gymnasiích jiných zemí rakouských více než 150 českých učitelů; 49 na Moravě, Uhrách 45, v Dolních Rakousích, ve Slezskua v Haliči 10 atd., jenom v Tyrolsku a v Dalmacii nebylo žádných českých gymnasijních učitelů.
Němec Čecho Č . 137 N Čechy Morava Slezsko Porýnsko Uhry Dolní Rakousy Halič Tyrolsko Dalmacie
10 article
Mezi ciferními údaji a statistickými výkazy z roku 1860 zasluhuje snad místo také výkaz lo- vecké a honební kořisti, ježto budou pánové Nimrodi a přátelé honitby s to porov- nati nynější stav zvěře se stavem tehdejším, což není prosto zajímavosti. Dle podrobného výkazu, jenž na rozkaz místodržitele bar. Mecseryho se- staven byl, postříleno v honební pe- riodě 1859—1860 v království če- ském: 509 jelenů, 356 laní a 132 kalouchů, 1577 kusů dančlho, 6800 kusů srnčího, 695 kusů černé zvěře, 506 tetřevů, 2153 tetřivků, 924 jeřábků, 47.469 bažantů, 635. 224 koroptví, 10.558 křepelek, 226 divokých hus, 5715 di- vokých kachen a 3026 lisek, 12 potápek, 4152 sluk lesních, 2445 sluk bahenní h čili kozlíků, 502 kvíčaly, 2998 divokých holubů, 497.250 zajíců, 9422 králiků, 34. 368 veverek, 131 vyder, 201 jezevec, 4655 lišek, 2203 kuny, 5741 tehořů, 533 ježků, 24 609 lasiček, 17.164 koček, 42 orlů, 191 výrů, 7902 jestřábi, 70 krahuliků, 17.712 supů, so- kolů a luňáků, 7139 sov nočních a 167.816 vran a kavek. Váha všeho jedlého masa z různých druhů postřílené zvěře činila 31.348 centů, váha získaných parohů bez mála 92 centů. Zí- skané surové kůže měly cenu 194.424 zl.
cent
11 article
Řeklo se také, že dny této sněmovny jsou se- čteny. Nelámu si hlavu za rakouské voličstvo. Tote 1ozhodne, jak za dobré uzná. Avšak nedá pouze za- tímnou odpověď. V mnohých případech buda dána odpověď zcela definitivní. (Veselost a výkřiky.) Posl. Schuhmeier: Tajemný je řeči smysl jako delfský orakul. Vytýkala se mi nejapnost ve zmínce o případné revisi základu z r. 1867, pokud jde o hospodářské j. poměry mezi Řakouskem a Uhrami. Prohlásil jsem zde nejednou, že jsem přívržencem společenstvía nepřipustil jsem nikdy pochybnost, že vláda trvá na smluvách a úmluvách s druhou polovicí říše. S tím lze srovnati, že vzhledem k dávné obapolnosti budou se moci odstraniti vyskytující se nesnáze lovální shodou. Příčinou těchto nesnází byl částečně různý výklad příslušných zákonných ustanovení, čáslečná změna rakouských poměrů, na nichž druhdy zbu- dováno hospodářské vyrovnání mezi oběma státy. Zákonodárství snaží se všade hověti příčinám doby a zůstati v souhlase s hospodářskými proměnamí Tomato zákonu vývoje jsme podrobení také my tronfáme, že naše zájmy budou dokonale opalřeny.
Posl Schuhmeier Uhry
12 article
Uznáváme, že § 61. XII. zákona z roku 1867 stanoví samostatné disposiční právo Uher, kdyby ne podařilo se dospěti s Rakouskem ke shodě o obapol ných poměrech, a jsme si vědomi, že dle 8 6l onoho zákona má se uzavříli o těch věcech smlouv tím způsobem jako mezi dvěma právně-neodvislými zeměmi. Ctím cizí právo, ale žádám stejnou úctu ku právu našemu. Jsem přesvědčen, že dospějeme k nějaké formě hospodářské koexistence. Vhodným prostředkem k odstranění neshod a nejasných vý- kladů zdá se mi také v rakouském zákoně zmíněne vyslání deputací, vyšlých ze svobodné volby obou zastupilelských sborů za platnosti oboustranného. samostatného, neodvislého zákonodárského práva. V tom také rakouský parlament bude míti záruku. že nebude poslaven nenadále před rozhodnutí. Vláda ujímá se v příhodnou chvíli iniciativy na říšské radě a bude-li u nás zvolena depulace, budeme ji všemožně a ze vší síly podporovati v konání její nesnadného úkolu. Čas k tomu nastane, až se ob- chodními smlonvami zabezpečí základ hospodářského žití obou států. Potom — dle mého náhledu — měly by deputace podniknouti velké dílo, aby nenastala zase perioda rozvratu a vzájemných stížností. Po- daří li se odstraniti nynější nejistotu a zjednati lepší hospodářské poměry, bude to pro národy požehnáním, výhodou pro oba státy, prospěchem pro říši. Polom pomine podrážděnost v řečích o uherských poměrech. jež slyšeti tak často ve veřejném mínění a jest jen na škodu, proto že věci neprospívá. Povedeme pak vyjednávání v duchu ochoty a úcty k legi timným zá jmům druhé strany. Budeme nalehati rozhodně, aby se dbalo našich oprávněných stížností a požadavků. Každý přítel Rakouska a Úher musí si přáti, aby díl to bylo dílem míru a obě strany dosáhly hospodář ské volnosti a říše nové síly.
Uhry Rakousko Polom
13 article
Dále opřel se ministerský předseda fantomu kamarilly. Své stanoviště v otázce obecného voleb- ního práva vytkl již stručně v předešlé schůzi a ne změnil je. (Posl. Pernerstorfer volá: 10. říjen 1893 !) Žádá sněmovnu, by měla na zřeteli nesnadné a zodpovědnosti plné úkoly, jež v této době vládo nastávají. Vláda vynasnaží se, aby se věci dostaly ku předu. Myslí, že pokračující vývoj státu a veřej ného života je věcí společnou všem národům. (Po chvala.) Posl. Schuhmeier vyčítá ministerskému předse dovi, že se svými druhy vede říši do záhuby, jit zasluhuje sama vláda, ale ne rakoušlí národové Národnosiní spory zuři na všech stranach a překá- žejí všelikému vývoji, avšak lid se sporů těch ne účastní. (Ohó!) Přimlouvá se za národní samo správu. Ministerský předseda již dnes odchýlil se o svého prohlášení ze dne 26. t. m. Vykládal §3 o revisi vyrovnání z r. 1867 zcela jinak než v úterý Před Uhry se zas ustoupilo jako tebda, kdy vydan chlopský rozkaz atmádnl. Gautschovy vývody jsou tedy bezvýznamny.
Posl Schuhmeier Gautschův Uhry Ohó
14 article
Ministerský předseda, zdá se, neví, co je Iantom neboť, že existuje v Rakousku kamanlla, je jisto Ženské vládnou v Rakousku a za arcivévodkyněm stojí řada pálerů a vrtů. (Bouřlivá veselost.) Vidite pánové! Jestliže se jmenují věci pravým jménem pak se také trefí na správnost. (Opětná veselost. My, rozumí se, nemáme nic naproti tomu, aby tako ženě — také arcivévodkyni — dostalo se všeobec- ného, rovného a přimého hlasovacího práva, ale aby se všem lidem dalo, k tomu tady jsme. Veškeron povinnou úctu před arcivévodkyní — — — Posl. Eldersch: Nu, nu — — Posl. Schuhmeier: Zákon nás k tomu nutí. Ale je toho dosti, jestliže arcivévodkyně jednou za rok dostane dítě — víc skutečně nepotřebuje — ale v tomto oboru by měly zůstati (Bouřlivá veselost)a neplést se do jiných vécí. V otázce obecného volebního práva zabrávala si uherská vláda zločinně, aby porazila koalici.
Posl Rakousko
15 article
Kdyby ministerský předseda nebýval měl vlivu na zavedení obecného volebního práva, měl říci: Já jsem nezaujal v té věci žádné postavení, nemíse se do uherských záležitosti. Svým vystoupením proti obecnému volebnímu právu postavil se v odpor se statiníci státních občanů, již s dosavadních volebním právem nejsou spokojeni. Privileje musí zaniknouii v zájmu obecnosti. Nežádá to pouze dělník; je to v zájmu také sedláků a živnosiníků, již jsou pod- vedeni o své právo, jako dělnik. Obyvatelstvu musí se dostati volebního práva v poměra jeho poplat- nosti. V Rakousku nebude pokoj, dokud obecné vo- lební právo nebude zavedeno. V Dolních Rakousích a speciálně ve Vídni blíz se křesťanští sociálové stanovisku ministerského před- sedy, aby pokud možná nejvíce voličů bylo vyloučeno z volebního práva. Ovšem křestanští socialisté do- vedou také svému názoru v této věci zjednati platnost. V jejich táboře jsou úřady, volební švindléři a agi- tátoři totéž. Chel magistrátu, purkmistr dr. Lueger je největším agitátorem. Ředitel této korporace dr Weisskirchner rovněž neslýchaným způsobem agituje Chodí pilně do voličských schůzí, prý proto, aby vyslechl přání obyvatelstva. (Veselost.) Posl. Seitz: Tak to dělá jen když jsou volby Posl. Schuhmeier: Síla křesťansko-sociáln strany je jen ve hlasovacích lístcích, které buď se nevydají, anebo se kradou. (Potlesk u soc. demokratů Odpor u křest. sociálů.) Posl. dr. Ellenbogen: Sila této strany spo čívá na kradení hlasovacích lístků Posl. Prochaska: Slyšte, Ellenbogen mluví Posl. dr. Ellenbogen (obrácen k Prochaskovi) Speciálně vy jste se dostal do sněmovny jen tako- vouto krádeží.
doktor Lueger Weisskirchner Posl Seitz Ellenbogen Sila Rakousko Dolní Rakousy Vídeň Prochaska Prochaska
16 article
Posl. Erochaska: A mně se zdá, že vás to Posl. dr. Ellenbogen: V kollegiu zlodějskýc idividuí byl byste pravým soudruhem. (Potiesk soc demokratů: odpor křest. sociálů.) Kde jsou ukradeno listky hlasovací 9. okresu? Posl. Seitz: Vláda, která trpí tento magistrát je zločinnou Místopředseda Kaiser: Pane poslanče Seitzi nemáte slova! (Volání a hluk. Posl. dr. Ellenbogen: Kdyby nebyl dr. Weiss- kirchner pod immunitou, byl by dávno zavřen pro podvod a krádež hlasovacích lístků. (Bouřlivý odpon křest. sociálů.) Pro podvod a krádež hlasovacích listků byl byste zavřen, pane doktore Welsskirchnere, právě tak jako Axmann, proti kterému jsem podal trestn Posl. Seitz: Kde jsou hlasovací lístky9. okrosu ?l Místopředseda Kaiser: Pane poslanče Seilzi. vy nemáte slova, nýbrž pan Schuhmeler. (Trvalý hřmot.) Posl. dr. Ellenbogen: To je podvod! Posl. Gessmann: Vy drzý žide! Posl. Prochaska: To se opováží jen žid Híci Posl. Eldersch: Pukni! Posl. dr. Ellenbogen: Drž hubu! Troubo! Posl. dr. Gessmann: Žid z plodinové a obiln bursy má kuráž ještě zde mluviti. Myslíte, žesi necháme od takových sprostých chlapů líbit všelijak nadávky? Posl. Bldersch: Pan vládní rada prská. Mistopředseda Kaiser (mává zvoncem): Žádám za klid. Posl. dr. EllenBogen: Ať jsou tiši zlodějov hlasovacích listkůl Posl. Gessmann: Pane Schuhmelere, co říkáte svému intelligentnímu doktoru mediciny? Lkazuje mrzí
Posl doktor Ellenbogen Seitz Kaiser Weiss Welsskirchnere Axmann Schuhmeler Gessmann Žid Mistopředseda Kaiser Schuhmelere
18 article
na dra. Ellenbogna.)
19 article
Posl. dr. Ellenbogen: Dokážeme vám krádez u soudu. Posl. Schuhmeler (ukazuje na Gessmanna. který prudce gestikuluje): Vážení pánové! Zde vám představuji rakouského vládního radu, dra. Gessman- na. (Bouřlivý potlesk; veselost v celém domě a na galerii. Hluk.) Místopředseda Kaiser: Žádám pořadatele; aby vyklidili galerii. (Trvalý velký hluk.) Přerušuj schů zi. Po 5 mínutách se schůze opět zahajuje. Místopředseda Kaiser: Zahajuji opět schůzia nejprve musím p. dra. Ellenbogna volati k pořádku pro jeho zcela neparlamentní chování, které se nedá snadno kvalifikovati. (Odpor u soc. demokratů.) Žádám pana posl. Schuhmeiera, aby pokračoval. Posl. Prochaska: Což pak onen pán, který Hleskal na první galerii? Posl. Seitz: Proč si netroufáte svolati kárný výbor? Proč nechcete, aby tam došlo k řeči o vídeň ských volbách? Podali bychom důkazy, že se kradlo (Výkřiky.) Místopředseda Kaiser žádá za klid. Posl. Schuhmeier: Za mé řeči došlo k vý stupům. Musím poznamenat, že nejsem pro vyklize vání galerie. Ale zvláště musím říci, že nebylo na místě, vyklidit druhou galeril, poněvadž nebyla pře dem vyzvána pořadateli ke klidu.
Posl doktor Ellenbogen Kaiser Schuhmeier Seitz Gessman vážený pán
20 article
Posl. Eldersch: Místopředseda je ve službácl křesťanských sociálů. Je jejich lokajem. Místopředseda Kaiser: Musím poznamena!, že předsednictvo nestrpí žádných demonstrací Posl. Schuhmeier: Chtěl jsem svými vývody charakterisovati stranu, klerá sedí po mé pravici. Chtě jsem však zároveň ukázat ministerskému předsedovi proti němuž se vede z našich lavic boj, že nemá vůbec docházeti k takovým nepořádkům a podvodům.. Mistopředseda Kaiser: Prosím, abyste mluvi v jiném tempu. Posl. Eldersch: Mlčte! Posl. Pernerstorfer: To přece můžeme říci Místopředseda Kajser: Žádám o klid! Př pustím každou kritiku, ale nedovolím, aby se na dávalo. Poslanec dr. Ellenbogen: Když se něce ukradne, můžeme to říci. Ať nekradou hlasovac lístky. (Výkřiky.) Poslanec Hohlmayer: Tábni, drzý žide! Poslanec Seitz: Švindl je to, krádež je to Není jiného slova v němčině než krádež pro lakov jednání. Poslanec dr. Ellenbogen: Zajisté. Hlasovac lístky byly kradeny. Poslanec Gessmann: Vy sviňákn! Poslanec Seitz: Legitimace se ztratily! Ze ptejte se státního zastupitelství, které tuto věc vyše třovalo.
Posl Kaiser Mistopředseda Kaiser doktor Ellenbogen Hohlmayer Tábni Seitz
21 article Mistopředseda Kaiser: Pane Seitzi, nemáte
Mistopředseda Kaiser: Pane Seitzi, nemáte slovo! Poslanec Wolf: Vykliďte hned celý dům. Poslanec dr. Ellenbogen: To by bylo velm zapotřebí. Speciálně zbaviti ho (Ukazuje na kře- sťanské socialisty.) tohoto hmyzu! Křesťanští socialisté volají na dra. Ellenbogena Všivý žide! (Hluk a volání.) Mistopředseda Kaiser (mávaje zvoncem): Žá- dám opětně o klid. Poslanec Eldersch: Nadávky křesťanských sociálů neslyšíte? Místopředseda Kalser mává zvoncem: Prosím pánové, jestliže s některé strany padla slova, která zasluhují volání ku pořádku, žádám, abyste mi to sdělili. V hluku není možno všecko slyšet. Budu na obě strany stejným způsobem úřadovati. Posl. dr. Ellenbogen: My nedenuncujeme Poslouchejte, denuncianti jsou jenom u nich, u kře- sťanských sociálů. Posl. Seitz: To by bylo pěkné, aby se krá deže daly odstraniti se světa voláním ku pořádku. Posl. dr. Ellenbogen: Pravdu vždycky bu- deme projevovat. (Posměch u křesťanských sociálů. Posl. dr. Ellenbogen: A vám do tváře čím vám to bude nepříjamnější, tím častěji.
Mistopředseda Kaiser Seitz Wolf doktor Ellenbogen Eldersch Posl Pravda
22 article
Posl. Seitz Nebude pokoj, dokud ukradené legitimace z 9. okresu tul nebudou a dokud nebudou vypátráni zloději, kleří Mkradli v obecní kanceláři 9. okresu hlasovací lístk L(Výkřiky a-lomoz.) Posl. GessmannJak vy jste volili při všech volbách do nemocenské pokladny, vy uličníci! (Vý- křiky a lomoz ) Posl. Seitz: Kdo kradl? (Bouřlivé volání nepokoj v celém domě) Posl. Schuhmeier pokračuje ve své řeči: Před- nesl jsem tyto věci, jenom abych ukázal, jak jsou zkracováni dělníci o svá práva, která ješté majl. Tihle pánové — (ukazuje na křesťanské sociály) — sloužili mi jenom za iliustrační faktum v mém boji proti ministerskému předsedovi. Posl. Gessmann: Ano, vy jste pěkné faktum Posl. Prochaska: Vy jste demonstrační faktum. Posl. Schuhmeler: A vy jste docela speciální. Vy byste patřil do stenografického protokolu. Řečník polemisuje s hr. Dzieduszyckým a pro- hlašuje, že jsou ještě drahocennější statky, než o ja- kých on Dzieduszycki) mluvil a to blahobyt. lidová zdravola a život státních občenů. »Pryč od Uher !“, končí řečník. Jsme odpůrcí dualismu, chceme svo- bodné a neodvislé Rakousko, svobodné a neodvislé Uhry. Proto pryč s kamarilou! Obecné volební právo sem! (Pochvala mezi nociálními demokraty.) Rokování přerušuje se. Místopředseda oznamuje, že poslanec ryt. Cara- mang a vzdal se mandátu. Konec schůze ve 3 hodiny 15 minut odpoledne. příští bude v pondělí o 3. hodině odpoledne.
Posl Seitz Schuhmeier Uhry Rakousko
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. září. (F r. Košut o bu- doucnosti Uher.) Krakovský „Czas“ tiskne další rozmluvy svého zpravodaje se státníky maďarskými. Fn. Košut na dotaz o budouenosti Uher pravil: „Odpověď je jasná: samostatné království s vlastním králem. Neprorokuji, vyjadřuji jen své pře- svědčení. Jaká jiná budoucnost by mohla být? Může-liž se kdo klamati nadějí, že národ s naší minulostí se spokojí stinem samostatnosti. Duch národa maďarského vymáhá vlastní po- litiky, vlastní díplomacie, vlastní armády a zá- roveň nejširších ústavných svobod. Odmítáme-li dnes všeobecné volební právo, činíme to proto. že heslo o všeobecném hlasování vrženo do lidu jen proto, aby jednota národa byla rozbita.
Košut Uher Praha Uhry Czas
24 article
Dnes jest pro nás nejdůležitějším veliký cil ná- rodní; jakmile ho dosáhneme a staneme se ho- spodáři ve svém domově, nic nebude překážeti zavedení všeobecného volebního práva. Vše obeeným hlasováním chtěli nás odvésti od vlast ního cíle; chytrost se nezdařila, strana podala důkaz své zralosti.“ Socialistů Košut se ne- leká; pokládá je za chorobu, z ciziny importo- vanou, která však v Uhrách brzy zanikne. Po kud se týče nemaďarských národ- ností, vyslovil se Košut stejně neupřímně. jako většina jeho přátel. Slovany prý nikdo ne- chce (?) utiskovati. Žádá se na nich pouze, aby žijíce ve státě uherském, uměli mluvit uher- sky (1? Známá vytáčka maďarská, spočívajíeí v tom, že Maďaři pro pojmy „Uhry“ a „Ma- daři“ maji jedno slovo. Pozn. red.) Přijde-l Slovák za chlebem do Ameriky, učí se angli- cky; proto, žije-li v Uhrách, má se učit ma- darsky. (Tedy i Košut pokládá Slováky v Uhrách za cizince, jako jsou cizinci v Americe. Pozn. red.) Jinak prý Slovanům v Uhrách nikdo ne- bere jazyka ani náboženství. Až dojdou vyššího stupně kultury (t. j. pomaďaři se!), budou právě tak vlasteneckými občany Uher jako Maďaři.
Košut Maďar Slovák Slovan Uher Uhry Ma Amerika
25 article
Jestliže se již i Košut nakazil maďarským šovinismem od Banffa a Apponye, není divu. že nemaďarské národnosti, hotové jinak bráni neodvislost Uher od Rakouska, nechtěji mlu nic společného s nynější koalicí. V Praze, 29. září. (Zajimavý vý- klad řeči Gautschovy.) Mezi něme- ckými listy, které se osopily na dra. Lechra pro jeho předvčerejší řeč, byla na prvém místě „N. Fr. Presse“. Nemohouc věcně vyvrátiti jeho důvody pro všecbecné volební právo, vyčella mu, že přešel mlčením otázku české university na Moravě a tím jaksi mlěky projevil souhlas s jejím zřízením. „Arb. Ztg.“ polemisuje dne s „N. Fr. Pr.“ a vzhledem ke druhé české uni- versítě píše: „Dle slov „N. Fr. Pr.“ mohlo by se zdáti, že baron Gautseh ve své řeči učinil o české universitě nějaké nové prohlášení, jež může Němce znepokojiti a vyžaduje tedy oka- mžité odpovědi. Pravý opak jest pravda. Bar. Gautsch nechal v poslední své řeči druhou če- skou universitu padnout. Na tom faktu neměni se nie, jestliže čeští poslanci se tváří, jakoby byli s řečí Gautschovou spokojeni. V červnu bar. Gautsch zřízení české university přislíbil a při tom prohlásil, že v případě potřeby sám navrhne místo a zavázal se, že do příštíhe roz- počtu vloží již jakousi částku na přípravné práce. V novém rozpočtu není však nijaké po- ložky na universitu a ve výkladech Gautscho- vých o universitácl není vůbec nic takového co by mohlo znepokojiti Němce...“ Výklad „Arb. Ztgu.“ není prost zajímavosti i pro nás.
Košut Banff Gautschův Gautseh Němec Gautsch Uhry Rakousko Praha Francie český univerzita na Morava
26 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Vittův návral do Petrohradu. S. Jul. Vitte navrátil se do Petrohradu byl uvítán svými podřízenými úřadníky, z nichž jeden slavil jej jako „prvéhe z poddaných Jeho Veličenstva cara Mikuláše II.“ Noviny ani obe- censtvo Vítta nevítají a neoslavují. „S v ět píše: Možno směle říci, že ani kníže A. F. Or lov, jenž uzavřel pařížský mír, tak poníživší tehdejší Rusko, ani hrahě P. A. Šuvalov, jenž uzavřel berlínský traktát, vyrvavší Rusku ovoee jeho skvělých vítězství ve válce za osvobozen balkánských Slovanů, neměli tak hlučného úspěchu, neslyšeli tolik chvály a potlesků, jako slyšel S. Jul. Vitte v Severní Americe i Evropě od Angličanů a Němeů, pochval, vycházejících hlavně z bursovních průmyslových kruhů. Ze všech ruských stát- níků jediný Vitte přivykl hlučnému velebení svých státnických výkonů, jak těch, které daly dobré výsledky, tak těch, které jich nedaly Míru portsmouthskému jsou rády jen ty státy, které nebojovaly; Ru- sové i Japonci proti němu protestují. Málo toho- V Rusku dosud nevědí, za jakých podmínek mír uzavřen. Ještě onchdy jsme četli telegram, že Japonci po uzavření míru zpustošili Petro- pavlovsk, bombardovali Ajan, zachvátili naše Kurilské ostrovy, vyrubali ruské obyvatelstvo na Sachalině (180 hlav), opanovali severní Sa- chalin atd. Dosud nevíme, co znamená ustou- pení ruských rybolovů na ruských březích Ti chého okeanu. Dosud nám není známa naše bu- doucí hranice v severní Mandžurii. Nevíme. budeme-li na dálném Východě po uzavření míruohovati-tolik vojska,oc za doby— válečné,
Vittův Mikuláš II A Šuvalov Angličan Míra Japonec Petro Ajana Petrohrad Rusko severní Amerika Evropa Slovan
27 article
anebo budeme-li nuceni držeti ho tam ještě více za přičinou nesmírné mořské hranice a ne- jistoty, jak Japonci vykořisti dobytá právaa která. Rusko timto mírem získalo jen tolik, že válka zastavena, ale nikoli záruku, že válka za rok nebo dva nebude obnovena. Norská krise. K zástupei »Tempsu« v Kristianii vyjádřil se norský ministr vnějších záležitosti, že cizl vlády nebudou dle všeho nie namítati proti pro- zatímní vládě v Norsku. Provisorium to potrvá dle všeho do všeobecný ch voleb sněmovních r. 1906. Příšt storthing rozhodne, má-li se trůn nabídnouti dánskému princi Karlu, aneb má-li se Norsko prohlásiti republikou. Zvláštní výbor storthingu při- jal dnes 12 hlasy proti 6 návrh aby schválena byla vládní před- loha o karlstadských úmluvách se Švědske m.
Japonec Karel Rusko Kristiania Norsko
28 article
Gdánsko válečným příslavem. V Berlíně proslýchá se, že německá vláda hodlá z Gdánska učiniti válečný přístav první třídy. Běželo by tu o stavby však, kteréž by byly rozděleny na celou řadu let, Pobřežní tvrze musily by se sesiliti a vjezd do přístavu i přístav sám musily by se značně prohloubiti. Opevnění Gdánska, jež by mělo dle do- znání německých odborníkův především účel krýti ze strany mořské záda armády, operujíeí proti Rusku, tvořilo by ovšem zajímavý relie k upřímnosti a k trvalosti německého přátelstv k carské říši.
Berlín Rusko
29 article
Schůzka Tittona s Bülowem. Vládní tisk italský doufá od schůzky něme- ckého kancléře s italským ministrem vnějšíeh záležitostí, že se spojenecký poměr mezi Itali a Německem (zdaž také Rakouskem ?) ještě více utuží a že schůzka prospěje rovněž světovému míru. Pravda jest, že muž zrna Tittonova by by hotov Italii vrátit třeba opět v ono područ německé, v němž byla za Crispa, na štěstí ale také mezinárodní alliance nejsou již zůplna ne- odvisly od proudův lidových a od stanovisek národův, jak zrovna v Italii se jasně ukázalo odklon její k Francii i Tittoni politikou svou stěží již spáčí. Některé listy římské vypočitávají předměty o nichž se bude na schůzce jednati. Jsou to situace v RakouskoUhersku, osla- bující cenu říše té a její služeh pro spojence, otázka balkánská anglo-japonská alliance a konečne otázka marocká. Republikánské a radikální živly italské jsou přírozeně se schůzkou velmi nespokojeny. »Gior- nale d'Italia« tvrdí, že Tittoni chce dovolávat se zakročení Německa k zlepšení rakousko-ital- ského poměru. Živě se komentuje v Italii též že Giolitti byl včera v Raconiglu králem přijat. Římský dopisovatel »Zeitu« dovídá se, že schůzka německého a italského ředitele politiky zahraničné má býti »veledůležitým« doplněním schůzek v Opatiji a Benátkách, na dotvrzenou nezměněné shody státův trojspolkových. RRozpou mezi interessy rakouskými a italskými na Bal. káně jest však — dodáváme my — tak zřejmý a tak hluboký, že »dotvrzená« ona může ovšem přes veškeré schůzky státníkův vésti k prapo- divným koncům.
Titton Bülow Crisp Tittoni Giolitti Německo Rakousko Francie RakouskoUhersko Italia Raconigl Opatiji Benátky Bala
30 article
Schodek německé říše. Rozpočet německé říše na rok 1906 kon- čiti bude značným schodkem přes rostouei přijmy z daně kořaleční, cukerní a kolkové. Vyzvědačská afféro ve Francii. Lyonské velitelství vojenské vyvrací úplně včerejši zprávu o ukradení vojenských doku- mentův. Ze Španělska. Španělská vláda pokračuje v persekuei katalonského hnuti. Zabavila včera opět tri katalonské listy, vedle nich jeden anarchi- stický. Pátrání po původci nedávného pumového výbuchu v Barceloně na Ramble zůstalo bez výsledku. Ukázalo se, že osoby zatčené byly obětí lživých udání. Z bavorské sněmovny. Poslanecká sněmovna bavorská zvolil Orleresa (ze »středu« předsedou a Fuchse (ze »středu« mistopředsedou. Liberálové, kteří jak známo utrpěli za voleb velikou porážku, ode- vzdali bílé listky. Zapisovateli zvoleni] byli tři členové středu a jeden člen svobodomyslného sdružení. Liberálové jsou tedy nyní vytlačeni n dobro z předsednictva. V Praze, 29. září.
Fuchs Francie Španělsko Barcelona Praha Orleres
31 article Český sjezd v Brně.
Český sjezd v Brně. Ve schůzi klubu svobodomyslných poslanců lidových, konané před včerejší schůzi říšské rady, uvedl předseda klubu dr. Pacák ve zná- most klubu pozvání k česko-moravskému sjezdu universitnímu v Brně, svolanému na neděli 1. října. Vyzval důrazně poslance, by se dosta- vili k němu co nejhojněji. Přihlásili se poslanci: dr. Klumpar, prof. Čipera, Karbus, Šrámek, Pospíšil, Sláma a Skála. Za klub promluví tam dr. Klumpar. Před- seda oznámil zároveň, že vyzval všechny poslance písemně k úča- stenství. Z Vídně, 29. září. (Tel. zpr.) Vedle če- ských poslanců, kteři jedou v neděli do Brna, pojede tam taktéž prof. Barvinský a Slo- vinec dr. P. Žitnik. Účastenství král. hlav. města Prahy na manifestaci v Brně. Na včerejší schůzi městské rady pražské bylo přečteno pozvání Národní rady moravské na manifestační schůzi, jež ve prospěch zřízení české university v Brně ko- nati se bude v Brně v neděli dne 1. října. Vzhledem k důležitosti věci usneseno, aby na schůzi zúčastnilo se obecní zastupitelsty praž- ské četnou deputaci, do které zvoleni pp. ná- městek dr. K. Groš, V. Březnovský, dr. Ed. Baštýř, ob. sl. dr. Cernohorský, m. r. V. Kasa- lický, m. r. Koubek, ob. st. Svět a ob. st. dr. Šupich. Deputace odjede do Brna dnes o 3. hod. odpol. rychlikem spol. rak.-uh. státní dráhy. Z Vídně, 29. září. Výbor německých stran rokoval dnes o svém účastenství na nedělním německém »volkstágu« v Brně proti české université v hlavním městě markrabství moravského. Také antisemité dali se do agitace, avšak dnes odpoledne dr. Lueger poslal vzkaz do sněmovny, že leží nemocen a taktéž i dr. Weisskirchner se omluvil. Delegováni místo nich posl. Leop. Steiner a Tyrolan Schraffl. Zdali pojede posl. Steiner, se dosud neví.
doktor Pacák Klumpar profesor Čipera Karbus Šrámek Pospíšil Sláma Barvinský St P Žitnik K Groš V Březnovská Ed Baštýř Cernohorský V Kasa Koubek Šupich Lueger Weisskirchner Steiner Schraffl Brno Vídeň Praha Český sjezd v Brno národní rada český univerzita v Brno
32 article
Slavnost svěcení nové budovy jubilejního vyššího gymnasia v Rokycanech. (Pův. zpráva »Nár. Listů. «) Královské svobodné město Rokycany slavilo v den patrona země české sv. Václava den slavnostní. posvěcení budovy gymnasijní, kterou značným nákla- dem postavila obec rokycanská. Budova ta svým lad- ným zevnějškem a účelností všem moderním poža- davkům paedagogickým i bygienickým vyhovující budí všeobecný zájem i zasloužené pozornostia uznání povolaných odborníků. Budova nalézá se poblíže nádraží, těsně za so- kolovnou. Projektantem byl p. Ferd. Havlíček, c. k. vrchní inženýr u místodržitelství v Praze. Stavbu pe- člivě provedli pp. podnikatelé staveb pp. Š. Volfa B. Ryšavý v Rokycanech, práce ozdobné, dekora- tivní, sochařské pp. J. Lebruška a J. Kočí. Město vzalo na sebe ráz slavnostní. O půl 10. hod. dopolední vyšel průvod z děkanského kostela s duchovenstvem místním a vůkolním k nové bu- dově. Nepřehledné davy místního obyvatelstva i oby- vatelstva vůkolního tvořilo špalir průvodu. Vysvěcení provedl rodák zdejší, monsignore A Wünsch, kanovník vyšehradský, za assistence vi káře J. V. Tangla a četného duchovenstva, zejmena někdejších žáků středního ústavu rokycanského. Vy- svěcení byli přítomni zástupci samosprávy, státních úřadů a vojsko, hosté z Plzně a okolí a jiných měst.
Václav Ferd Havlíček Š Volf B J Lebruška J Kočí Wünsch Tangl Rokycany Praha Plzeň královský svobodný město
33 article
Dále vysvěcena kaple, při níž zapěl místní zpě- vácký spolek »Záboj«, načež mona Wünsch měl v ní tichou mši, pak prom' uvil v případné řeči o vý- znamu budovy; dále poděkoval vřele starosta města p. J. Auichobr všem účastníkům z blízka i dáli, zejmena někdejším žákům ústavů rokycanských, vzpomínaje všech, kteří jakkolí přispěli k uskuteč- nění budovy a předal řediteli ústavu p. H. Sig- mondovi ústav v opatrování a řízení se žádostí. aby se sborem professorským vychovával v něm syny pro naši milou vlasť a národ náš nejen platné. ale i v každé příčině uvědomělé. Ředitel ústavu p. H. Sigmond děkuje všem přítomným za účasť, líčí účeinost i nádheru budovy, již pokládá za chloubu a okrasu Rokycan a řadí j nejen na prvé místo budov toho druhu v Čechách, ale i na Moravě. Vděčí občanstvu a všem činitelům za její zřízení a praví, že skutek obce, který dojista musí ve všech vrstvách dojíti plného uznání po- nese zdárné ovoce pro dorost nynější, budoucí celé potomstvo. Děkuje i za rodiče, kteří děti své do škol těchto posílají a posílati budou, v nichž nejen vzdělání se dostane jich dětem, ale i v každé příčině pohodlí, jehož málo která škola skýtati do té míry schopna jest. Největší zásluhu o to vše, co uvedl ve své řeči, přičítá obci a purkmistru p. Anichobrovi, vzpo- míná ochoty c. k. inspektora Ed. Kastner a okr. hejtmana Skákala. Prosi o vzájemnou podporu rodiče a provolal s přítomnými panovníku slávu. Po zapění sfavnostní kantáty »Žábojem« ukončena slavnost. Po vykonané prohlídce budovy zapsali se úťast níci do pamětní knihy.
Wünsch J Auichobr H Sigmond Ed Kastner Pros Rokycany Čechy Morava