3
masthead
30. září 1905. Císlo 269.
4
article
jmenem svého klubu proti včerejšímu výkladu, aby
v 3. odst. revise mluvilo se pouze o spolupůsoben
rakouského a uherského parlamentu. To se nesrov
nává s platným státním právem.
Jest ještě 3. činitel, království chorvalské se
Slavonií a Dalmacií (Hlučný souhlas mezi Jihoslo-
vany), proti jehož opomenutí slavně protestuje
Uherská mizerie je následkem neblahé politiky, jež
obětovala zájmy a city věrných dynastických ná-
rodů, zejmena Chorvatů, pretencím tak. zv. národ-
ního státu uherského (maďarského). Jest ještě ča
obrátiti. Ať nepomíjejí se zaručená práva trojjedi-
ného království. O zmocňovacím zákoně souhlas
s Lechrovými vývody.
Chorvat
Slavonie
Dalmacie
5
article
Vláda musí vyzvati se, aby — kdyby krise ještě
dlouho trvala — postarala se o nějakou náhradu, aby
také za krise společná vláda a její působnost byly
podřízeny parlameníní kontrole. Troufá, že otázka
obecného volebního práva bude rozřešena ve smyslu
moderního pokroku, uzná se, že monarchie nese-
stává snad ze dvou národů o stejných právech
nýbrž obsahuje mnoho stejně oprávněných národů
(Hlučná pochvala mezi Jihoslovany.)
Posl. Hofmann-Wellenhof vyčítá ministerskému
předsedovi, že mnoha slovy řekl málo. Z nového ne-
bylo mnoho srozumitelného a neuspokojil zvědavost
Jeho strana je pro další zdo onalení volebního práva
a pro odstranění všech přežilých výsad. Volební
právo musí býti schopno vývoje. Otázku obecného
volebního práva nelze jen tak zhola odmítati. Trváme
na stanovení státní němčiny a úřadnická vláda jak
nynější měla by nás v tom podporovati.
V Čechách Badenovo jazykové nařízení je zru
šeno jen na papíře. Jmenováním jistých úřadníků
provádí se často politický čachr. Sem spadají také
některá vládní opatření v oboru školství. Jinojazyčné
university, na nichž vychovávají se lidé, již ně-
mecky málo umějí, nesrovnávají se s jednotným
charakterem státu.
Jihoslovan
Posl
Hofmann
Wellenhof
Badenův
Čechy
6
article
Vláda nemající dostalečných prostředků na řádné
výpravení dosavadních universit, nesmní zřizovati
nové ústavy, jež nemohou ničeho vykonati Povol-
nost vlády v jednotlivých takých případech mus
vyvolali nové požadavky. Slovanům jedná se o vý-
boj, jak svědčí Celje a Opava. Češi chtějí druhou
universitu v německém (!) městě. Klassickým důka-
zem je též otázka vlašské university. Němci oprou
se takým snahám společně.
Dále pojednával o uherské otázce. Zmoeňovae
zákon byl by vhod, kdyby byl počátkem odstranění ne
blabých delegací. Právo, jaké si osobují Uhry, must
platiti také pro Rakousko. Jedná se o vyhledáni
trvalého a spravedlivého základu. Každá polovice
říše plať jen na své vojsko. Pro budoucnost mu-
síme mili jistotu, že nebudeme zkracování jako do-
savadní celní a obchodní smlouvou. Kdyby se pro-
vedlo u nás hlasování lidu pod hevlem »rozluky
s Uhrami«, dopadlo by, tuším, jako na skandinav-
ském severu.
Čech
Němec
Celje
Opava
Uhry
Rakousko
7
article
M.-p. bar. Gautsch prohlašuje ve svém úvodu,
že trvá při tom, co minule řekl, avšak zvláště musí
odmítnouti nájezdy na korunu. Nezpůsobily-li tyto
nájezdy bouři nevole, když byly podniknuty, svědčí
to snad, že nebraly se do opravdy. Kdo chce mo-
narchii, nemůže si ji mysliti bez dynastie, jež tkví
v existenčních podmínkách říše, v srdcích jejího oby-
vatelstva. Děkuje pak hr. Sylva Tarouccovi a hr.
Dzieduszyckému za jejich vývody.
První řečník pro vyčítal mi dle časové nutnost
velice ztenčený program a vládě skromnost, protože
spokojuje se aspoň se zatímným rozpočtem. Poslední
leta byla vláda k také skromnosti nucena, neboť ona
nemaňla konirolní právo celé správy, právo záleže-
jící v stanovení a diskutování státního rozpočtu.
Vláda podala tentokráte rozpočet neobyčejně záhya
dle vládního kalendaria je na jeho vyřízení —
půjde-li to dle našeho záměru — času až do konc
června přištího roku. Proto nabádám sněmovnu, aby
užila svého kontrolního práva a záhy projednala
státní rozpočet.
Můj obchodně politický program zdál se témuž
řečníkovi tuze provisorním. Sdělil jsem sněmovně
pouze fakta. Pravil jsem, že po překonání mnohých
nesnází podařilo se posunouti obchodně-politickou
akci tak, jak se jen za nynějších poměrů na vládě
žádati může. Lituji, že vláda nemá práva k dota-
zům jako poslanci. Vím, že tohoto práva nemám
Byl bych povděčen v zájmu věci i vlády zeptati se.
mohlo-li se dělat od 31. prosince až podnes za ny-
nějších okolnosti více než nynější vláda vykonala
Pochybuji, že by bývala mohla vykonati více. Proto
jsem spokojen se svým konáním.
Gautsch
Taroucca
8
article
Vyčítalo se mi také vyjádření o ochraně naší
výroby, zejmena zemědělstva při příštích obchod-
ních smlouvách. Kdo poměry zná, připustí, že to je
povinností vlády. Rozumí se samo sebou, že zájmy
průmyslové chráníme a nepovažuji to za svou zá-
sluhu, neboť nastoupil jsem úřad teprve v posledním
stadiu uzavření obchodní sulouvy s Německem. Zá-
sluhu mají vyjednavatelé a můj předchůdce. Zájmy
průmyslové budeme hůjiti také budovcně. Obrana
zemědělských zájmů vyplývá z přesvědčení vlády
její povinnosti.
Někteří řečníci nadhazovali otázku zmocňova-
cího zákona — bude-li míti toto jméno — a podo-
týkali, že je vlastně nějaký odpor v chování se
vlády
Možná, že o té věci promluvím koncem listo-
padu, bude-li třeba žádati na sněmovně takové zá-
konné zmocnění. Zatím upozorňuji, že je rozdí
v situací za minulého zasedání a nynější. Rozdít
záleží v tom, že pro letošek máme ústavní delegační
usnesení, napřesrok však jich po případě míti ne-
musíme a jen pro tento případ zamýšlí se taky
zákon.
Německo
9
article
(34 Č, 123 N.); žatecké 182 ž. (45 Č. 137 N.);
litoměřické 221 ž. (58 Č., 163 N.); chebské
249 ž. (6 Č., 243 N.) a chomútovské 221 žáka
(samé Němce). Celkem bylo tedy v celých
Čechách na 22 gymnasiích (úplných i jenom
nižších) 6092 žáků, 3540 Čechů a 2550
Němců. V celém Rakousku bylo na gym-
nasilch 45.271 žáků. — Ze 250 učitelů, kteří
na těchto ústavech v Čechách působili, pocházelo je-
nom 14 z Moravy a Slezska a jediný tolikoz
ciziny, z pruského Porýnska, ostalních 235 na-
rodilo se v Čechách. Mimo to působilo toho
roku na gymnasiích jiných zemí rakouských více
než 150 českých učitelů; 49 na Moravě,
Uhrách 45, v Dolních Rakousích, ve Slezskua
v Haliči 10 atd., jenom v Tyrolsku a v Dalmacii
nebylo žádných českých gymnasijních učitelů.
Němec
Čecho
Č . 137 N
Čechy
Morava
Slezsko
Porýnsko
Uhry
Dolní Rakousy
Halič
Tyrolsko
Dalmacie
10
article
Mezi ciferními údaji a statistickými výkazy
z roku 1860 zasluhuje snad místo také výkaz lo-
vecké a honební kořisti, ježto budou
pánové Nimrodi a přátelé honitby s to porov-
nati nynější stav zvěře se stavem tehdejším, což
není prosto zajímavosti. Dle podrobného výkazu,
jenž na rozkaz místodržitele bar. Mecseryho se-
staven byl, postříleno v honební pe-
riodě 1859—1860 v království če-
ském: 509 jelenů, 356 laní a 132 kalouchů,
1577 kusů dančlho, 6800 kusů srnčího, 695
kusů černé zvěře, 506 tetřevů, 2153 tetřivků,
924 jeřábků, 47.469 bažantů, 635. 224 koroptví,
10.558 křepelek, 226 divokých hus, 5715 di-
vokých kachen a 3026 lisek, 12 potápek,
4152 sluk lesních, 2445 sluk bahenní h
čili kozlíků, 502 kvíčaly, 2998 divokých
holubů, 497.250 zajíců, 9422 králiků, 34. 368
veverek, 131 vyder, 201 jezevec, 4655 lišek,
2203 kuny, 5741 tehořů, 533 ježků, 24 609
lasiček, 17.164 koček, 42 orlů, 191 výrů,
7902 jestřábi, 70 krahuliků, 17.712 supů, so-
kolů a luňáků, 7139 sov nočních a 167.816 vran
a kavek. Váha všeho jedlého masa z různých
druhů postřílené zvěře činila 31.348 centů,
váha získaných parohů bez mála 92 centů. Zí-
skané surové kůže měly cenu 194.424 zl.
cent
11
article
Řeklo se také, že dny této sněmovny jsou se-
čteny. Nelámu si hlavu za rakouské voličstvo. Tote
1ozhodne, jak za dobré uzná. Avšak nedá pouze za-
tímnou odpověď. V mnohých případech buda dána
odpověď zcela definitivní. (Veselost a výkřiky.)
Posl. Schuhmeier: Tajemný je řeči smysl
jako delfský orakul.
Vytýkala se mi nejapnost ve zmínce o případné
revisi základu z r. 1867, pokud jde o hospodářské
j. poměry mezi Řakouskem a Uhrami. Prohlásil jsem
zde nejednou, že jsem přívržencem společenstvía
nepřipustil jsem nikdy pochybnost, že vláda trvá na
smluvách a úmluvách s druhou polovicí říše. S tím
lze srovnati, že vzhledem k dávné obapolnosti budou
se moci odstraniti vyskytující se nesnáze lovální
shodou. Příčinou těchto nesnází byl částečně různý
výklad příslušných zákonných ustanovení, čáslečná
změna rakouských poměrů, na nichž druhdy zbu-
dováno hospodářské vyrovnání mezi oběma státy.
Zákonodárství snaží se všade hověti příčinám doby
a zůstati v souhlase s hospodářskými proměnamí
Tomato zákonu vývoje jsme podrobení také my
tronfáme, že naše zájmy budou dokonale opalřeny.
Posl
Schuhmeier
Uhry
12
article
Uznáváme, že § 61. XII. zákona z roku 1867
stanoví samostatné disposiční právo Uher, kdyby ne
podařilo se dospěti s Rakouskem ke shodě o obapol
ných poměrech, a jsme si vědomi, že dle 8 6l
onoho zákona má se uzavříli o těch věcech smlouv
tím způsobem jako mezi dvěma právně-neodvislými
zeměmi. Ctím cizí právo, ale žádám stejnou úctu
ku právu našemu. Jsem přesvědčen, že dospějeme
k nějaké formě hospodářské koexistence. Vhodným
prostředkem k odstranění neshod a nejasných vý-
kladů zdá se mi také v rakouském zákoně zmíněne
vyslání deputací, vyšlých ze svobodné volby obou
zastupilelských sborů za platnosti oboustranného.
samostatného, neodvislého zákonodárského práva.
V tom také rakouský parlament bude míti záruku.
že nebude poslaven nenadále před rozhodnutí.
Vláda ujímá se v příhodnou chvíli iniciativy na
říšské radě a bude-li u nás zvolena depulace, budeme
ji všemožně a ze vší síly podporovati v konání její
nesnadného úkolu. Čas k tomu nastane, až se ob-
chodními smlonvami zabezpečí základ hospodářského
žití obou států. Potom — dle mého náhledu — měly
by deputace podniknouti velké dílo, aby nenastala
zase perioda rozvratu a vzájemných stížností. Po-
daří li se odstraniti nynější nejistotu a zjednati lepší
hospodářské poměry, bude to pro národy požehnáním,
výhodou pro oba státy, prospěchem pro říši. Polom
pomine podrážděnost v řečích o uherských poměrech.
jež slyšeti tak často ve veřejném mínění a jest jen
na škodu, proto že věci neprospívá. Povedeme pak
vyjednávání v duchu ochoty a úcty k legi timným zá
jmům druhé strany. Budeme nalehati rozhodně, aby
se dbalo našich oprávněných stížností a požadavků.
Každý přítel Rakouska a Úher musí si přáti, aby díl
to bylo dílem míru a obě strany dosáhly hospodář
ské volnosti a říše nové síly.
Uhry
Rakousko
Polom
13
article
Dále opřel se ministerský předseda fantomu
kamarilly. Své stanoviště v otázce obecného voleb-
ního práva vytkl již stručně v předešlé schůzi a ne
změnil je. (Posl. Pernerstorfer volá: 10. říjen
1893 !) Žádá sněmovnu, by měla na zřeteli nesnadné
a zodpovědnosti plné úkoly, jež v této době vládo
nastávají. Vláda vynasnaží se, aby se věci dostaly
ku předu. Myslí, že pokračující vývoj státu a veřej
ného života je věcí společnou všem národům. (Po
chvala.)
Posl. Schuhmeier vyčítá ministerskému předse
dovi, že se svými druhy vede říši do záhuby, jit
zasluhuje sama vláda, ale ne rakoušlí národové
Národnosiní spory zuři na všech stranach a překá-
žejí všelikému vývoji, avšak lid se sporů těch ne
účastní. (Ohó!) Přimlouvá se za národní samo
správu. Ministerský předseda již dnes odchýlil se o
svého prohlášení ze dne 26. t. m. Vykládal §3
o revisi vyrovnání z r. 1867 zcela jinak než v úterý
Před Uhry se zas ustoupilo jako tebda, kdy vydan
chlopský rozkaz atmádnl. Gautschovy vývody jsou
tedy bezvýznamny.
Posl
Schuhmeier
Gautschův
Uhry
Ohó
14
article
Ministerský předseda, zdá se, neví, co je Iantom
neboť, že existuje v Rakousku kamanlla, je jisto
Ženské vládnou v Rakousku a za arcivévodkyněm
stojí řada pálerů a vrtů. (Bouřlivá veselost.) Vidite
pánové! Jestliže se jmenují věci pravým jménem
pak se také trefí na správnost. (Opětná veselost.
My, rozumí se, nemáme nic naproti tomu, aby tako
ženě — také arcivévodkyni — dostalo se všeobec-
ného, rovného a přimého hlasovacího práva, ale aby
se všem lidem dalo, k tomu tady jsme. Veškeron
povinnou úctu před arcivévodkyní — — —
Posl. Eldersch: Nu, nu — —
Posl. Schuhmeier: Zákon nás k tomu nutí. Ale
je toho dosti, jestliže arcivévodkyně jednou za rok
dostane dítě — víc skutečně nepotřebuje — ale
v tomto oboru by měly zůstati (Bouřlivá veselost)a
neplést se do jiných vécí.
V otázce obecného volebního práva zabrávala
si uherská vláda zločinně, aby porazila koalici.
Posl
Rakousko
15
article
Kdyby ministerský předseda nebýval měl vlivu na
zavedení obecného volebního práva, měl říci: Já
jsem nezaujal v té věci žádné postavení, nemíse se
do uherských záležitosti. Svým vystoupením proti
obecnému volebnímu právu postavil se v odpor se
statiníci státních občanů, již s dosavadních volebním
právem nejsou spokojeni. Privileje musí zaniknouii
v zájmu obecnosti. Nežádá to pouze dělník; je to
v zájmu také sedláků a živnosiníků, již jsou pod-
vedeni o své právo, jako dělnik. Obyvatelstvu musí
se dostati volebního práva v poměra jeho poplat-
nosti. V Rakousku nebude pokoj, dokud obecné vo-
lební právo nebude zavedeno.
V Dolních Rakousích a speciálně ve Vídni blíz
se křesťanští sociálové stanovisku ministerského před-
sedy, aby pokud možná nejvíce voličů bylo vyloučeno
z volebního práva. Ovšem křestanští socialisté do-
vedou také svému názoru v této věci zjednati platnost.
V jejich táboře jsou úřady, volební švindléři a agi-
tátoři totéž. Chel magistrátu, purkmistr dr. Lueger
je největším agitátorem. Ředitel této korporace dr
Weisskirchner rovněž neslýchaným způsobem agituje
Chodí pilně do voličských schůzí, prý proto, aby
vyslechl přání obyvatelstva. (Veselost.)
Posl. Seitz: Tak to dělá jen když jsou volby
Posl. Schuhmeier: Síla křesťansko-sociáln
strany je jen ve hlasovacích lístcích, které buď se
nevydají, anebo se kradou. (Potlesk u soc. demokratů
Odpor u křest. sociálů.)
Posl. dr. Ellenbogen: Sila této strany spo
čívá na kradení hlasovacích lístků
Posl. Prochaska: Slyšte, Ellenbogen mluví
Posl. dr. Ellenbogen (obrácen k Prochaskovi)
Speciálně vy jste se dostal do sněmovny jen tako-
vouto krádeží.
doktor
Lueger
Weisskirchner
Posl
Seitz
Ellenbogen
Sila
Rakousko
Dolní Rakousy
Vídeň
Prochaska
Prochaska
16
article
Posl. Erochaska: A mně se zdá, že vás to
Posl. dr. Ellenbogen: V kollegiu zlodějskýc
idividuí byl byste pravým soudruhem. (Potiesk soc
demokratů: odpor křest. sociálů.) Kde jsou ukradeno
listky hlasovací 9. okresu?
Posl. Seitz: Vláda, která trpí tento magistrát
je zločinnou
Místopředseda Kaiser: Pane poslanče Seitzi
nemáte slova! (Volání a hluk.
Posl. dr. Ellenbogen: Kdyby nebyl dr. Weiss-
kirchner pod immunitou, byl by dávno zavřen pro
podvod a krádež hlasovacích lístků. (Bouřlivý odpon
křest. sociálů.) Pro podvod a krádež hlasovacích listků
byl byste zavřen, pane doktore Welsskirchnere, právě
tak jako Axmann, proti kterému jsem podal trestn
Posl. Seitz: Kde jsou hlasovací lístky9.
okrosu ?l
Místopředseda Kaiser: Pane poslanče Seilzi.
vy nemáte slova, nýbrž pan Schuhmeler. (Trvalý
hřmot.)
Posl. dr. Ellenbogen: To je podvod!
Posl. Gessmann: Vy drzý žide!
Posl. Prochaska: To se opováží jen žid Híci
Posl. Eldersch: Pukni!
Posl. dr. Ellenbogen: Drž hubu! Troubo!
Posl. dr. Gessmann: Žid z plodinové a obiln
bursy má kuráž ještě zde mluviti. Myslíte, žesi
necháme od takových sprostých chlapů líbit všelijak
nadávky?
Posl. Bldersch: Pan vládní rada prská.
Mistopředseda Kaiser (mává zvoncem): Žádám
za klid.
Posl. dr. EllenBogen: Ať jsou tiši zlodějov
hlasovacích listkůl
Posl. Gessmann: Pane Schuhmelere, co říkáte
svému intelligentnímu doktoru mediciny? Lkazuje
mrzí
Posl
doktor
Ellenbogen
Seitz
Kaiser
Weiss
Welsskirchnere
Axmann
Schuhmeler
Gessmann
Žid
Mistopředseda Kaiser
Schuhmelere
18
article
na dra. Ellenbogna.)
19
article
Posl. dr. Ellenbogen: Dokážeme vám krádez
u soudu.
Posl. Schuhmeler (ukazuje na Gessmanna.
který prudce gestikuluje): Vážení pánové! Zde vám
představuji rakouského vládního radu, dra. Gessman-
na. (Bouřlivý potlesk; veselost v celém domě a na
galerii. Hluk.)
Místopředseda Kaiser: Žádám pořadatele; aby
vyklidili galerii. (Trvalý velký hluk.) Přerušuj
schů zi.
Po 5 mínutách se schůze opět zahajuje.
Místopředseda Kaiser: Zahajuji opět schůzia
nejprve musím p. dra. Ellenbogna volati k pořádku
pro jeho zcela neparlamentní chování, které se nedá
snadno kvalifikovati. (Odpor u soc. demokratů.) Žádám
pana posl. Schuhmeiera, aby pokračoval.
Posl. Prochaska: Což pak onen pán, který
Hleskal na první galerii?
Posl. Seitz: Proč si netroufáte svolati kárný
výbor? Proč nechcete, aby tam došlo k řeči o vídeň
ských volbách? Podali bychom důkazy, že se kradlo
(Výkřiky.)
Místopředseda Kaiser žádá za klid.
Posl. Schuhmeier: Za mé řeči došlo k vý
stupům. Musím poznamenat, že nejsem pro vyklize
vání galerie. Ale zvláště musím říci, že nebylo na
místě, vyklidit druhou galeril, poněvadž nebyla pře
dem vyzvána pořadateli ke klidu.
Posl
doktor
Ellenbogen
Kaiser
Schuhmeier
Seitz
Gessman
vážený pán
20
article
Posl. Eldersch: Místopředseda je ve službácl
křesťanských sociálů. Je jejich lokajem.
Místopředseda Kaiser: Musím poznamena!, že
předsednictvo nestrpí žádných demonstrací
Posl. Schuhmeier: Chtěl jsem svými vývody
charakterisovati stranu, klerá sedí po mé pravici. Chtě
jsem však zároveň ukázat ministerskému předsedovi
proti němuž se vede z našich lavic boj, že nemá vůbec
docházeti k takovým nepořádkům a podvodům..
Mistopředseda Kaiser: Prosím, abyste mluvi
v jiném tempu.
Posl. Eldersch: Mlčte!
Posl. Pernerstorfer: To přece můžeme říci
Místopředseda Kajser: Žádám o klid! Př
pustím každou kritiku, ale nedovolím, aby se na
dávalo.
Poslanec dr. Ellenbogen: Když se něce
ukradne, můžeme to říci. Ať nekradou hlasovac
lístky. (Výkřiky.)
Poslanec Hohlmayer: Tábni, drzý žide!
Poslanec Seitz: Švindl je to, krádež je to
Není jiného slova v němčině než krádež pro lakov
jednání.
Poslanec dr. Ellenbogen: Zajisté. Hlasovac
lístky byly kradeny.
Poslanec Gessmann: Vy sviňákn!
Poslanec Seitz: Legitimace se ztratily! Ze
ptejte se státního zastupitelství, které tuto věc vyše
třovalo.
Posl
Kaiser
Mistopředseda Kaiser
doktor
Ellenbogen
Hohlmayer
Tábni
Seitz
21
article
Mistopředseda Kaiser: Pane Seitzi, nemáte
Mistopředseda Kaiser: Pane Seitzi, nemáte
slovo!
Poslanec Wolf: Vykliďte hned celý dům.
Poslanec dr. Ellenbogen: To by bylo velm
zapotřebí. Speciálně zbaviti ho (Ukazuje na kře-
sťanské socialisty.) tohoto hmyzu!
Křesťanští socialisté volají na dra. Ellenbogena
Všivý žide! (Hluk a volání.)
Mistopředseda Kaiser (mávaje zvoncem): Žá-
dám opětně o klid.
Poslanec Eldersch: Nadávky křesťanských
sociálů neslyšíte?
Místopředseda Kalser mává zvoncem: Prosím
pánové, jestliže s některé strany padla slova, která
zasluhují volání ku pořádku, žádám, abyste mi to
sdělili. V hluku není možno všecko slyšet. Budu na
obě strany stejným způsobem úřadovati.
Posl. dr. Ellenbogen: My nedenuncujeme
Poslouchejte, denuncianti jsou jenom u nich, u kře-
sťanských sociálů.
Posl. Seitz: To by bylo pěkné, aby se krá
deže daly odstraniti se světa voláním ku pořádku.
Posl. dr. Ellenbogen: Pravdu vždycky bu-
deme projevovat. (Posměch u křesťanských sociálů.
Posl. dr. Ellenbogen: A vám do tváře
čím vám to bude nepříjamnější, tím častěji.
Mistopředseda Kaiser
Seitz
Wolf
doktor
Ellenbogen
Eldersch
Posl
Pravda
22
article
Posl. Seitz Nebude pokoj, dokud ukradené
legitimace z 9. okresu tul nebudou a dokud nebudou
vypátráni zloději, kleří Mkradli v obecní kanceláři
9. okresu hlasovací lístk L(Výkřiky a-lomoz.)
Posl. GessmannJak vy jste volili při všech
volbách do nemocenské pokladny, vy uličníci! (Vý-
křiky a lomoz )
Posl. Seitz: Kdo kradl? (Bouřlivé volání
nepokoj v celém domě)
Posl. Schuhmeier pokračuje ve své řeči: Před-
nesl jsem tyto věci, jenom abych ukázal, jak jsou
zkracováni dělníci o svá práva, která ješté majl.
Tihle pánové — (ukazuje na křesťanské sociály) —
sloužili mi jenom za iliustrační faktum v mém boji
proti ministerskému předsedovi.
Posl. Gessmann: Ano, vy jste pěkné faktum
Posl. Prochaska: Vy jste demonstrační
faktum.
Posl. Schuhmeler: A vy jste docela speciální.
Vy byste patřil do stenografického protokolu.
Řečník polemisuje s hr. Dzieduszyckým a pro-
hlašuje, že jsou ještě drahocennější statky, než o ja-
kých on Dzieduszycki) mluvil a to blahobyt. lidová
zdravola a život státních občenů. »Pryč od Uher !“,
končí řečník. Jsme odpůrcí dualismu, chceme svo-
bodné a neodvislé Rakousko, svobodné a neodvislé
Uhry. Proto pryč s kamarilou! Obecné volební právo
sem! (Pochvala mezi nociálními demokraty.)
Rokování přerušuje se.
Místopředseda oznamuje, že poslanec ryt. Cara-
mang a vzdal se mandátu.
Konec schůze ve 3 hodiny 15 minut odpoledne.
příští bude v pondělí o 3. hodině odpoledne.
Posl
Seitz
Schuhmeier
Uhry
Rakousko
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. září. (F r. Košut o bu-
doucnosti Uher.) Krakovský „Czas“
tiskne další rozmluvy svého zpravodaje se
státníky maďarskými. Fn. Košut na dotaz
o budouenosti Uher pravil: „Odpověď je jasná:
samostatné království s vlastním
králem. Neprorokuji, vyjadřuji jen své pře-
svědčení. Jaká jiná budoucnost by mohla být?
Může-liž se kdo klamati nadějí, že národ s naší
minulostí se spokojí stinem samostatnosti.
Duch národa maďarského vymáhá vlastní po-
litiky, vlastní díplomacie, vlastní armády a zá-
roveň nejširších ústavných svobod. Odmítáme-li
dnes všeobecné volební právo, činíme to proto.
že heslo o všeobecném hlasování vrženo do
lidu jen proto, aby jednota národa byla rozbita.
Košut
Uher
Praha
Uhry
Czas
24
article
Dnes jest pro nás nejdůležitějším veliký cil ná-
rodní; jakmile ho dosáhneme a staneme se ho-
spodáři ve svém domově, nic nebude překážeti
zavedení všeobecného volebního práva. Vše
obeeným hlasováním chtěli nás odvésti od vlast
ního cíle; chytrost se nezdařila, strana podala
důkaz své zralosti.“ Socialistů Košut se ne-
leká; pokládá je za chorobu, z ciziny importo-
vanou, která však v Uhrách brzy zanikne. Po
kud se týče nemaďarských národ-
ností, vyslovil se Košut stejně neupřímně.
jako většina jeho přátel. Slovany prý nikdo ne-
chce (?) utiskovati. Žádá se na nich pouze, aby
žijíce ve státě uherském, uměli mluvit uher-
sky (1? Známá vytáčka maďarská, spočívajíeí
v tom, že Maďaři pro pojmy „Uhry“ a „Ma-
daři“ maji jedno slovo. Pozn. red.) Přijde-l
Slovák za chlebem do Ameriky, učí se angli-
cky; proto, žije-li v Uhrách, má se učit ma-
darsky. (Tedy i Košut pokládá Slováky v Uhrách
za cizince, jako jsou cizinci v Americe. Pozn.
red.) Jinak prý Slovanům v Uhrách nikdo ne-
bere jazyka ani náboženství. Až dojdou vyššího
stupně kultury (t. j. pomaďaři se!), budou právě
tak vlasteneckými občany Uher jako Maďaři.
Košut
Maďar
Slovák
Slovan
Uher
Uhry
Ma
Amerika
25
article
Jestliže se již i Košut nakazil maďarským
šovinismem od Banffa a Apponye, není divu.
že nemaďarské národnosti, hotové jinak bráni
neodvislost Uher od Rakouska, nechtěji mlu
nic společného s nynější koalicí.
V Praze, 29. září. (Zajimavý vý-
klad řeči Gautschovy.) Mezi něme-
ckými listy, které se osopily na dra. Lechra pro
jeho předvčerejší řeč, byla na prvém místě „N.
Fr. Presse“. Nemohouc věcně vyvrátiti jeho
důvody pro všecbecné volební právo, vyčella
mu, že přešel mlčením otázku české university
na Moravě a tím jaksi mlěky projevil souhlas
s jejím zřízením. „Arb. Ztg.“ polemisuje dne
s „N. Fr. Pr.“ a vzhledem ke druhé české uni-
versítě píše: „Dle slov „N. Fr. Pr.“ mohlo by
se zdáti, že baron Gautseh ve své řeči učinil
o české universitě nějaké nové prohlášení, jež
může Němce znepokojiti a vyžaduje tedy oka-
mžité odpovědi. Pravý opak jest pravda. Bar.
Gautsch nechal v poslední své řeči druhou če-
skou universitu padnout. Na tom faktu neměni
se nie, jestliže čeští poslanci se tváří, jakoby
byli s řečí Gautschovou spokojeni. V červnu
bar. Gautsch zřízení české university přislíbil
a při tom prohlásil, že v případě potřeby sám
navrhne místo a zavázal se, že do příštíhe roz-
počtu vloží již jakousi částku na přípravné
práce. V novém rozpočtu není však nijaké po-
ložky na universitu a ve výkladech Gautscho-
vých o universitácl není vůbec nic takového
co by mohlo znepokojiti Němce...“ Výklad
„Arb. Ztgu.“ není prost zajímavosti i pro nás.
Košut
Banff
Gautschův
Gautseh
Němec
Gautsch
Uhry
Rakousko
Praha
Francie
český univerzita na Morava
26
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Vittův návral do Petrohradu.
S. Jul. Vitte navrátil se do Petrohradu
byl uvítán svými podřízenými úřadníky, z nichž
jeden slavil jej jako „prvéhe z poddaných Jeho
Veličenstva cara Mikuláše II.“ Noviny ani obe-
censtvo Vítta nevítají a neoslavují. „S v ět
píše:
Možno směle říci, že ani kníže A. F. Or
lov, jenž uzavřel pařížský mír, tak poníživší
tehdejší Rusko, ani hrahě P. A. Šuvalov, jenž
uzavřel berlínský traktát, vyrvavší Rusku ovoee
jeho skvělých vítězství ve válce za osvobozen
balkánských Slovanů, neměli tak hlučného
úspěchu, neslyšeli tolik chvály a potlesků, jako
slyšel S. Jul. Vitte v Severní Americe
i Evropě od Angličanů a Němeů,
pochval, vycházejících hlavně z bursovních
průmyslových kruhů. Ze všech ruských stát-
níků jediný Vitte přivykl hlučnému velebení
svých státnických výkonů, jak těch, které daly
dobré výsledky, tak těch, které jich nedaly
Míru portsmouthskému jsou rády
jen ty státy, které nebojovaly; Ru-
sové i Japonci proti němu protestují. Málo toho-
V Rusku dosud nevědí, za jakých podmínek
mír uzavřen. Ještě onchdy jsme četli telegram,
že Japonci po uzavření míru zpustošili Petro-
pavlovsk, bombardovali Ajan, zachvátili naše
Kurilské ostrovy, vyrubali ruské obyvatelstvo
na Sachalině (180 hlav), opanovali severní Sa-
chalin atd. Dosud nevíme, co znamená ustou-
pení ruských rybolovů na ruských březích Ti
chého okeanu. Dosud nám není známa naše bu-
doucí hranice v severní Mandžurii. Nevíme.
budeme-li na dálném Východě po uzavření
míruohovati-tolik vojska,oc za doby— válečné,
Vittův
Mikuláš II
A Šuvalov
Angličan
Míra
Japonec
Petro
Ajana
Petrohrad
Rusko
severní Amerika
Evropa
Slovan
27
article
anebo budeme-li nuceni držeti ho tam ještě
více za přičinou nesmírné mořské hranice a ne-
jistoty, jak Japonci vykořisti dobytá právaa
která. Rusko timto mírem získalo jen tolik, že
válka zastavena, ale nikoli záruku, že válka za
rok nebo dva nebude obnovena.
Norská krise.
K zástupei »Tempsu« v Kristianii vyjádřil
se norský ministr vnějších záležitosti, že cizl
vlády nebudou dle všeho nie namítati proti pro-
zatímní vládě v Norsku. Provisorium to
potrvá dle všeho do všeobecný ch
voleb sněmovních r. 1906. Příšt
storthing rozhodne, má-li se trůn nabídnouti
dánskému princi Karlu, aneb má-li se Norsko
prohlásiti republikou.
Zvláštní výbor storthingu při-
jal dnes 12 hlasy proti 6 návrh
aby schválena byla vládní před-
loha o karlstadských úmluvách
se Švědske m.
Japonec
Karel
Rusko
Kristiania
Norsko
28
article
Gdánsko válečným příslavem.
V Berlíně proslýchá se, že německá vláda
hodlá z Gdánska učiniti válečný přístav první
třídy. Běželo by tu o stavby však, kteréž by
byly rozděleny na celou řadu let, Pobřežní
tvrze musily by se sesiliti a vjezd do přístavu
i přístav sám musily by se značně prohloubiti.
Opevnění Gdánska, jež by mělo dle do-
znání německých odborníkův především účel
krýti ze strany mořské záda armády, operujíeí
proti Rusku, tvořilo by ovšem zajímavý relie
k upřímnosti a k trvalosti německého přátelstv
k carské říši.
Berlín
Rusko
29
article
Schůzka Tittona s Bülowem.
Vládní tisk italský doufá od schůzky něme-
ckého kancléře s italským ministrem vnějšíeh
záležitostí, že se spojenecký poměr mezi Itali
a Německem (zdaž také Rakouskem ?) ještě více
utuží a že schůzka prospěje rovněž světovému
míru. Pravda jest, že muž zrna Tittonova by
by hotov Italii vrátit třeba opět v ono područ
německé, v němž byla za Crispa, na štěstí ale
také mezinárodní alliance nejsou již zůplna ne-
odvisly od proudův lidových a od stanovisek
národův, jak zrovna v Italii se jasně ukázalo
odklon její k Francii i Tittoni politikou svou
stěží již spáčí.
Některé listy římské vypočitávají předměty
o nichž se bude na schůzce jednati. Jsou to
situace v RakouskoUhersku, osla-
bující cenu říše té a její služeh
pro spojence, otázka balkánská
anglo-japonská alliance a konečne
otázka marocká.
Republikánské a radikální živly italské jsou
přírozeně se schůzkou velmi nespokojeny. »Gior-
nale d'Italia« tvrdí, že Tittoni chce dovolávat
se zakročení Německa k zlepšení rakousko-ital-
ského poměru. Živě se komentuje v Italii též
že Giolitti byl včera v Raconiglu králem přijat.
Římský dopisovatel »Zeitu« dovídá se, že
schůzka německého a italského ředitele politiky
zahraničné má býti »veledůležitým« doplněním
schůzek v Opatiji a Benátkách, na dotvrzenou
nezměněné shody státův trojspolkových. RRozpou
mezi interessy rakouskými a italskými na Bal.
káně jest však — dodáváme my — tak zřejmý
a tak hluboký, že »dotvrzená« ona může ovšem
přes veškeré schůzky státníkův vésti k prapo-
divným koncům.
Titton
Bülow
Crisp
Tittoni
Giolitti
Německo
Rakousko
Francie
RakouskoUhersko
Italia
Raconigl
Opatiji
Benátky
Bala
30
article
Schodek německé říše.
Rozpočet německé říše na rok 1906 kon-
čiti bude značným schodkem přes rostouei
přijmy z daně kořaleční, cukerní a kolkové.
Vyzvědačská afféro ve Francii.
Lyonské velitelství vojenské vyvrací úplně
včerejši zprávu o ukradení vojenských doku-
mentův.
Ze Španělska.
Španělská vláda pokračuje v persekuei
katalonského hnuti. Zabavila včera opět tri
katalonské listy, vedle nich jeden anarchi-
stický.
Pátrání po původci nedávného pumového
výbuchu v Barceloně na Ramble zůstalo bez
výsledku. Ukázalo se, že osoby zatčené byly
obětí lživých udání.
Z bavorské sněmovny.
Poslanecká sněmovna bavorská zvolil
Orleresa (ze »středu« předsedou a Fuchse (ze
»středu« mistopředsedou. Liberálové, kteří jak
známo utrpěli za voleb velikou porážku, ode-
vzdali bílé listky. Zapisovateli zvoleni] byli tři
členové středu a jeden člen svobodomyslného
sdružení. Liberálové jsou tedy nyní vytlačeni n
dobro z předsednictva.
V Praze, 29. září.
Fuchs
Francie
Španělsko
Barcelona
Praha
Orleres
31
article
Český sjezd v Brně.
Český sjezd v Brně.
Ve schůzi klubu svobodomyslných poslanců
lidových, konané před včerejší schůzi říšské
rady, uvedl předseda klubu dr. Pacák ve zná-
most klubu pozvání k česko-moravskému sjezdu
universitnímu v Brně, svolanému na neděli
1. října. Vyzval důrazně poslance, by se dosta-
vili k němu co nejhojněji. Přihlásili se poslanci:
dr. Klumpar, prof. Čipera, Karbus,
Šrámek, Pospíšil, Sláma a Skála.
Za klub promluví tam dr. Klumpar. Před-
seda oznámil zároveň, že vyzval
všechny poslance písemně k úča-
stenství.
Z Vídně, 29. září. (Tel. zpr.) Vedle če-
ských poslanců, kteři jedou v neděli do Brna,
pojede tam taktéž prof. Barvinský a Slo-
vinec dr. P. Žitnik.
Účastenství král. hlav. města Prahy na
manifestaci v Brně. Na včerejší schůzi městské
rady pražské bylo přečteno pozvání Národní
rady moravské na manifestační schůzi, jež ve
prospěch zřízení české university v Brně ko-
nati se bude v Brně v neděli dne 1. října.
Vzhledem k důležitosti věci usneseno, aby na
schůzi zúčastnilo se obecní zastupitelsty praž-
ské četnou deputaci, do které zvoleni pp. ná-
městek dr. K. Groš, V. Březnovský, dr. Ed.
Baštýř, ob. sl. dr. Cernohorský, m. r. V. Kasa-
lický, m. r. Koubek, ob. st. Svět a ob. st. dr.
Šupich. Deputace odjede do Brna
dnes o 3. hod. odpol. rychlikem
spol. rak.-uh. státní dráhy.
Z Vídně, 29. září. Výbor německých
stran rokoval dnes o svém účastenství na
nedělním německém »volkstágu« v Brně proti
české université v hlavním městě markrabství
moravského. Také antisemité dali se do agitace,
avšak dnes odpoledne dr. Lueger poslal vzkaz
do sněmovny, že leží nemocen a taktéž i dr.
Weisskirchner se omluvil. Delegováni
místo nich posl. Leop. Steiner a Tyrolan
Schraffl. Zdali pojede posl. Steiner, se
dosud neví.
doktor
Pacák
Klumpar
profesor
Čipera
Karbus
Šrámek
Pospíšil
Sláma
Barvinský
St
P Žitnik
K Groš
V Březnovská
Ed
Baštýř
Cernohorský
V Kasa
Koubek
Šupich
Lueger
Weisskirchner
Steiner
Schraffl
Brno
Vídeň
Praha
Český sjezd v Brno
národní rada
český univerzita v Brno
32
article
Slavnost svěcení nové budovy
jubilejního vyššího gymnasia
v Rokycanech.
(Pův. zpráva »Nár. Listů. «)
Královské svobodné město Rokycany slavilo
v den patrona země české sv. Václava den slavnostní.
posvěcení budovy gymnasijní, kterou značným nákla-
dem postavila obec rokycanská. Budova ta svým lad-
ným zevnějškem a účelností všem moderním poža-
davkům paedagogickým i bygienickým vyhovující
budí všeobecný zájem i zasloužené pozornostia
uznání povolaných odborníků.
Budova nalézá se poblíže nádraží, těsně za so-
kolovnou.
Projektantem byl p. Ferd. Havlíček, c. k.
vrchní inženýr u místodržitelství v Praze. Stavbu pe-
člivě provedli pp. podnikatelé staveb pp. Š. Volfa
B. Ryšavý v Rokycanech, práce ozdobné, dekora-
tivní, sochařské pp. J. Lebruška a J. Kočí.
Město vzalo na sebe ráz slavnostní. O půl 10.
hod. dopolední vyšel průvod z děkanského kostela
s duchovenstvem místním a vůkolním k nové bu-
dově. Nepřehledné davy místního obyvatelstva i oby-
vatelstva vůkolního tvořilo špalir průvodu.
Vysvěcení provedl rodák zdejší, monsignore A
Wünsch, kanovník vyšehradský, za assistence vi
káře J. V. Tangla a četného duchovenstva, zejmena
někdejších žáků středního ústavu rokycanského. Vy-
svěcení byli přítomni zástupci samosprávy, státních
úřadů a vojsko, hosté z Plzně a okolí a jiných měst.
Václav
Ferd
Havlíček
Š Volf B
J Lebruška
J Kočí
Wünsch
Tangl
Rokycany
Praha
Plzeň
královský svobodný město
33
article
Dále vysvěcena kaple, při níž zapěl místní zpě-
vácký spolek »Záboj«, načež mona Wünsch měl
v ní tichou mši, pak prom' uvil v případné řeči o vý-
znamu budovy; dále poděkoval vřele starosta města
p. J. Auichobr všem účastníkům z blízka i dáli,
zejmena někdejším žákům ústavů rokycanských,
vzpomínaje všech, kteří jakkolí přispěli k uskuteč-
nění budovy a předal řediteli ústavu p. H. Sig-
mondovi ústav v opatrování a řízení se žádostí.
aby se sborem professorským vychovával v něm
syny pro naši milou vlasť a národ náš nejen platné.
ale i v každé příčině uvědomělé.
Ředitel ústavu p. H. Sigmond děkuje všem
přítomným za účasť, líčí účeinost i nádheru budovy,
již pokládá za chloubu a okrasu Rokycan a řadí j
nejen na prvé místo budov toho druhu v Čechách,
ale i na Moravě. Vděčí občanstvu a všem činitelům
za její zřízení a praví, že skutek obce, který dojista
musí ve všech vrstvách dojíti plného uznání po-
nese zdárné ovoce pro dorost nynější, budoucí
celé potomstvo.
Děkuje i za rodiče, kteří děti své do škol těchto
posílají a posílati budou, v nichž nejen vzdělání se
dostane jich dětem, ale i v každé příčině pohodlí,
jehož málo která škola skýtati do té míry schopna
jest. Největší zásluhu o to vše, co uvedl ve své řeči,
přičítá obci a purkmistru p. Anichobrovi, vzpo-
míná ochoty c. k. inspektora Ed. Kastner a
okr. hejtmana Skákala.
Prosi o vzájemnou podporu rodiče a provolal
s přítomnými panovníku slávu. Po zapění sfavnostní
kantáty »Žábojem« ukončena slavnost.
Po vykonané prohlídce budovy zapsali se úťast
níci do pamětní knihy.
Wünsch
J Auichobr
H Sigmond
Ed
Kastner
Pros
Rokycany
Čechy
Morava